Dotazy

Za prosinec 2016 jsme podali daňové přiznání – měl být nadměrný odpočet ve výši 132.362,-Kč. V únoru přišla kontrola z FÚ a neuznali nám uplatnění daně u přijaté faktury ve výši DPH 196.762,-Kč. Tudíž jsme v únoru po této kontrole zaplatili DPH (za prosinec) ve výši 64 400,-Kč. Prosím o radu jak toto nyní správně zaúčtovat. Na 343 0040 mi „visí“ 132 362 Kč, které nám měli přijít od FÚ a dále na 042 potřebuji dostat tu daň ve výši 196.762,-Kč a nevím jestli ještě někde se mi to má nebo nemá promítnout??

Oprava by měla být jen zápisem 042 MD/ 343 D , když se nejedná o nárok daně, tak navýšit pořizovací cenu majetku. Jen doufám, že majetek ještě není zařazený, musely by se přepočítat odpisy. 

K 31.12.2016 jsem zapomněla zaúčtovat vyúčtování transferu na volby 346/672 a 374/346. Jak prosím napravit loňské neproúčtování? Nyní účtuji vratku v rámci fin. vypořádání 374/231.

Jedná se o opravu, ve Vašem případě nezaúčtovaných, výnosů minulých let. Ve významné částce (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto) se oprava provádí přes účet 408, v případě dotace na volby to ale nejspíš významná výše nebude, pak to tedy opravíme na výnosové účty, kterých se oprava týká. Zápisy 346/672 a 374/346 tedy zaúčtujete letos. Nezapomeňte i vratku označit ÚZ.

Obec provedla dvě směny pozemků: 1) Obec směňuje pozemek v účetní hodně 1.882,30, ZP je na 66.030,- Kč, dostaneme pozemek – ZP 56.844,- Kč , obec dostane doplatek ve výši 9186,-Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny ceny znaleckých posudků i doplatek ceny. Mám účtováno: 311/647 – 66030, 042/321 – 56844, 321/311 – 56.844, 554/031 – 1882,30, 031/042 56844, 231/311 – 9186. Nám pochybnosti, když jsou ve smlouvě uvedeny ceny směňovaných pozemků. RH máme 1% aktiv netto = 828.000,- 2) Druhá směna – zde nebyly uvedeny žádné ceny, je tam napsáno, že se nebude nic doplácet. Fyzická osoba nechala zpracovat ZP na oba směňované pozemky. Obec dle ZP směňuje pozemek za 134.291,- Kč (účetní hodnota 3.426,-) a dostane dle ZP za 16.336,-. Tento pozemek potřebuje obec k výstavbě ČOV. Budu účtovat jako první případ ? Obec hradila kolek ve výši 1.000,- Kč a sepsání smlouvy 1.633,- Kč. Toto dám na 538/231 pol. 5362.

1. Máte zaúčtováno naprosto správně. Když jsou ceny ve smlouvě uvedeny, tak se oceňuje pořizovací cenou, což je kupní cena, u směny tedy cena nabývaného pozemku, ve smlouvě uvedená. Je jedno, z čeho se při jejím stanovení ve smlouvě vychází, ze ZP to je naprosto v pořádku. Nezapomeňte, pokud jste měli nějaké související výdaje (např. poplatek za návrh na vklad), je také účtovat ve výši 1/2 na účet 042 a zahrnout je do ceny pořizovaného pozemku (031/042). Hranici pro přecenění na RH jste nedosáhli, tzn. nepřeceňujete.

2. Ceny nemáte ve smlouvě uvedeny, oceňujeme tedy RPC, případné vedlejší náklady se zde nepřipočítávají - bere se, že RPC, jelikož je to "aktuální" cena, je obsahuje. Související výdaje tedy patří do nákladů. Kolek zaúčtujte na účet 538, pol. je ale 5361. Úhrada za sepsání kupní smlouvy není správní poplatek, zaúčtujte jí na účet 518, pol. 5166.  RPC je nejpřesněji cena dle ZP, jelikož jej máte, využijeme ceny z něj. Budete to účtovat:

311/647  16336 Kč

042/321 16336 Kč
321/311 16336 Kč 

554/031 3426 Kč

031/042 16336 Kč

Rozdíl je významný, v usnesení o směně ho tedy zdůvodněte - k výstavbě ČOV.

Mám dotaz ohledně narovnání věcného břemene, V roce 2011 byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí o VB a zároveň na základě faktury uhrazena částka 14 760 Kč a v té době se budovala kanalizace, předchozí účetní bylo účtováno do nákladů 518 s pol. 5169. kanalizace byla dokončena, zkolaudována na konci roku 2015, zařazeno do majetku 021, 022. Nyní došla smlouva o VB, která byla dána 30.1.2017 na katastrální úřad - obec hradila návrh na vklad ve výši 1 000 Kč. Já teď řeším zda je správné účtování 558/pol.5137 028/088 a zařazení do majetku ve výši 1 000 Kč, nebo zda mám nějak opravovat tu úhradu? Ve smlouvě o VB je napsáno že se zřizuje ve výši 14 760 Kč a že bylo uhrazeno na základě fa v roce 2011.

Jelikož to byla jen smlouva o smlouvě budoucí, měla to bývalá paní účetní účtovat jako dlouhodobou poskytnutou zálohu a do nákladů to zúčtovat až při zřízení VB. Jinak až do konce roku 2013 se pořízená VB, kde je obec oprávněná, účtovala na účet 518, pol. 5169 a většinou se evidovalo jen mimoúčetně (pro účetní evidenci nebyla v předpisech opora). Jelikož ke zřízení VB dochází až teď, tak bych to zařadila na účet 028 (správně mělo vstoupit do ceny kanalizace, stačila by i smlouva o smlouvě budoucí - už ho máte jak vyčíslit). Není to ale významná částka, nebudeme kvůli ní tedy cenu kanalizace opravovat. Proto ho teď zařadíme na účet 028, a to v celé hodnotě (úhrada za něj + související výdaje). Jen pozor, od 1.1.2017 se výdaje za "podlimitní" (do 40 tis. Kč) věcná břemena (obec oprávněná), která nejdou do ceny stavby, účtují na pol. 5122, už nikoliv 5137. Účty 028 a 558 ale zůstávají. Poplatek za návrh na vklad tedy zaúčtujte 558/231 odpa 2321, pol. 5122 a VB k datu návrhu zařaďte zápisem 028/088 ve výši 15 760 Kč. Opravu nákladů minulých let nemusíme provádět. Oprava v druhu nákladů nemá žádný smysl.  Je také již zbytečné dodatečně nějak proúčtovavat zálohu. 

V současné době dokončujeme opravu bytu v budově ZŠ, součástí této akce bylo i pořízení nové kuchyňské linky (skříně + montáž + doprava + dřez + baterie dřezová v ceně cca 45 tis. Kč) jejíž součástí jsou elektrospotřebiče (varná deska, trouba, myčka, pračka, odsavač - v rozmezí 3 000 - 40 000 Kč). Do koupelny byl místo vany pořízen sprchový kout. Účtovat jako TZ budovy nebo na účty 022, 028.

Kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů se u bytu považuje za součást stavby, tzn. její výměna by měla být oprava. Pokud tam kuchyňská linka dříve nebyla nebo by nová měla významně jiné parametry než původní, pak by to bylo TZ budovy. Výměna vany za sprchový kout je spíše TZ ve smyslu změny technických parametrů, možná i rozšíření vybavenosti.  Bude to určitě podlimitní (do 40 tis. Kč), tak to můžete zaúčtovat na účet 549, pol. 5137.

Měla bych dotaz zda zábradlí vybudované u příkopu, který navazuje nebezpečně na místní komunikaci (nevzniká most, spíše jako svodidlo) v ceně 34000,-Kč lze zaúčtovat na 2212 5137/ 549? Děkuji

Podle zákona o pozemních komunikacích se za součást místní komunikace považují mj.  zábradlí, svodidla aj. Považovala bych to za TZ (rozšíření použitelnosti komunikace), u vás je podlimitní, s navrženým účtováním tedy souhlasím. Šikulka jste.

Naše příspěvková organizace základní a mateřská škola je účastníkem projektu " Jedna střecha pro naše kultury " z Programu spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014 - 2020. Je vedlejším partnerem. Nyní jsme jako zřizovatel obdrželi finanční prostředky, které jsme povinni škole přeposlat. Jedná se mi o to, jakou položku, nástroj a zdroj použít pro zaúčtování. Peníze přišly z účtu hlavního německého partnera. Z kopie smlouvy jsme zjistily, že smlouva je uzavřena mezi Saskou rozvojovou bankou - dotační bankou a německým partnerem. Prostředky jdou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Právní forma banky je instituce veřejného práva. Z kopie rekapitulace rozpočtu vyplývá, že dosud byly uznány neinvestiční výdaje. Je možné použít položku 4152 a nástroj 041, zdroj 5. Prostředky, které jsme obdrželi, jsou dle rozpočtu, prostředky EU.

K programu jsem našla informace na odkaze:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Sasko-%E2%80%93-CR

Položku a zdroj máte správně, ÚZ se nedává. Pokud jde o nástroj, mohl by to být 41 nebo i 110 (OP přeshraniční spolupráce 2014+). Zkuste využít kontakt na pana Rataje, který najdete na odkazu viz výše (stanislav.rataj@mmr.cz), mohl by Vám nástroj pro jistotu upřesnit.

Obec zakoupila na čerpaní stanici nabíjecí kartu na mytí auta. Karta byla zakoupena za 200,- Kč (jako záloha) a byla nabita na 500,-Kč. Při vjezdu do mycího boxu se z karty odečte odpovídající částka. Žádný doklad nedostaneme. Pokud by jsme kartu již nechtěli a vrátili ji, vrátí nám zálohu 200,-Kč . Prosím o radu jak zaúčtovat nabíjecí kartu . Jako nějakou zálohu? Nebo do cenin? Těch 500,- Kč bych zaúčtovala přímo na účet 518, poněvadž žádný doklad o odečtu částky za mytí auta nebudu mít.

Ta záloha by měla jít na jistiny na 5189 a stačí pohledávka ze zálohy 314. Až po vrácení karty a zpět zálohy zaúčtujete např. 261 + pol. 5189 minus D/ 314 D.  když vrátíte kartu, plnění vám nikdo neodečte, takže lze nabití rovnou zaúčtovat na 5169 a na účet 518. 

FÚ doměřil obci úrok z prodlení za DPH, jednalo se o dodatečné DPH za 02/16, kde jsme dodaňovali prodej pozemku. DPH jsme ihned z tohoto dodatečného DPH zaplatili. Za 10/16 vznikl obci nadměrný odpočet a FÚ si z tohoto odpočtu ponechal i úrok z prodlení, který vyčíslil 15.02.2017. Můžete mi prosím poradit předkontaci úroku z prodlení.

Předpisem 541 MD/ 347 D  a proúčtováním zápočtu k datu příjmu zápisem najednou tak, aby obrat na 231 souhlasil na příjem nadměrného odpočtu:  231 6399 5362 MD/ 343.x D  a 347 MD/ 231 6399 5363 D by se mělo vše vyrovnat. 

Naši zastupitelé schválili statut fondu - fond je tvořen přídělem fin.prostředků z rozpočtu obce ve výši 100000 Kč, bude zaúčtováno vždy do konce března každého roku. Pro fond není zřízen zvláštní účet.... přidala jsem proto těchto 100000 při schvalování v rozpočtu na §2310, pol.5171. Jak mám prosím vytvořit účet 419? můžu jen v průběhu března zaúčtovat 401 MD proti 419 D? prostředky ale zůstanou v rozpočtu na uvedené RS. a při nějaké opravě budu účtovat jak? předpis FA 511 MD / 321 D úhrada 321 MD / 231 2310 5171 D a ponížení fondu 419 MD / 401 D?

Lze takto postupovat. 

Jen několik poznámek - lze vyčíst i z obdobných odpovědí, ale abyste měli info

Schválit fond a nemít zvláštní účet je na nic, já tomu říkám "pseudofond", fond má za cíl právě shromažďování peněz za určitým účelem, které se převádějí do dalšího roku, což součást rozpočtu neplní, ale je to věc vašeho zastupitelstva, ale opravdu si pak myslím, že naplněním účelu fondu takový postup není. Je to prostě s prominutím k ničemu. 

Za další - fond obnovy VodoHos by se měl tvořit ve výši plánu obnovy na tento majetek, který je povinné zpracovat. Pokud se k tomu konečně někdo postaví čelem, tak tento váš fond toto základní pravidlo nesplňuje, tak ho stejně budete muset zrušit, protože na tvorbu možného zákonného a tohoto stejně nebudete mít, ale je pravdou, že řešení je v nedohlednu. Tak je to u vás tak, že něco máte, co zákon nevyžaduje a je to celkově zbytečné, ale je to vaše právo. Nemyslím to však zle, tak jako vy to udělalo pod stresem "aby obec nějaký fond měla" hodně obcí. Špatně to není. 

V roce 2007 jsme od MMR dostali dotaci na vybudování sítí k novým rodinným domům (RD) á 80 000 Kč. Dne 3.2. 2017 uplynula lhůta, do které měly být nové RD postaveny a zkolaudovány. Jelikož není u jednoho RD splněna tato podmínka, vrátili jsme 80 tis. Kč přes finanční úřad MMR - ve lhůtě do 3.2. 2017 (nebylo vyměřeno penále). Jak prosím vratku dotace zaúčtovat: 542 (549) / 349, 349 / 6409 - 5363. Jak postupovat s rozpouštěním dotace, je již částečně rozpuštěna, ponížit účet 403.

Zaúčtujte 549 MD/ 347 D (MMR je ústřední orgán,349 závazek je pro území, tj. RRRS, Kraj, jiná obec, DSO, PO), pro ústředí je závazek 347. RS dejte položku 5909 - není to sankce, jen vratka dotace. K dotaci se již vracet nemusíte, tento postup, že se dá rovnou celé do nákladů, je v souladu s CUS 708 pro případy následných odvodů dotací, zpětně 403 ani již vykázáné na 672 z rozpuštění neopravujeme, jen doporučuji si do karty do poznámek dát info o vratce, abychom měli zachovanou info o reálné dotaci, ale jen info slovní, 403 již neměnit. 

ZD slovenská firma - neplátce DPH, která vyhrála výběrové řízení, nám bude fakturovat projektovou dokumentaci na investiční akci. Jak to bude s DPH? Místem uskutečnění zdanitelného plnění je ČR, naše město je plátce DPH, tudíž budeme muset toto DPH odvést našemu FÚ. Co to bude znamenat pro firmu ze SR? Bude se muset registrovat k DPH v ČR?

Slovenská firma se nebude registrovat v ČR - vystaví pouze fakturu na poskytnutí služby s místem plnění mimo Slovensko. Vy jako příjemce plnění jste povinni danou službu prodanit v sazbě 21% (obdobně jako režim PDP), plnění dáte zároveň do řádku A.2. kontrolního hlášení- pokud by to bylo na objektu, kde je nárok na odpočet DPH, tak zároveň daň odečtete, jinak bude součástí 042.

To, že je slovenská firma neplátce DPH, je irelevantní. Neznám jejich předpisy - v podmínkách ČR (pokud by u nich platily stejné zákony jako u nás), tak by se musela stát plátcem nebo nejspíše identifikovanou osobou (§6i zákona o DPH) - ale opakuji - oni musí vyřešit, jaké mají v této souvislosti povinnosti na Slovensku - zda je pro ně aplikovatelný také režim identifikované osoby na Slovensku ...(předpokládám, že ano) ZN

Město pod hospodářskou činností provozuje kemp. Máme ceník za ubytovací služby, účtujeme 15%: ubytování ve vlastním zařízení, za stan, karavan,přístřešek, za osobu, auto, motocykl, el. přípojku, ubytování v chatkách apod. Dále vedoucí kempu uzavřel smlouvu o dlouhodobém umístění vlastní ubytovací jednotky-karavanu. Ve smlouvě je uvedeno, že umístitel bude platit na kalendářní rok za: a)umístění ubytovací jednotky 5800,- b) za umístění krytého sezení 2900,- c) za využívání přilehlého pozemku 1100,- a dále bude platit za obsazené dny poplatky dle ceníku kempu. Jedná se o ubytovací služby s 15%? Pokud ano, při vystavování dokladu můžeme jednotlivé položky dle smlouvy a ceníku rozepsat nebo musí být uvedeny jednou částkou jako jedna služba?

Myslím si, že toto je velice konfliktní téma a pokud byste chtěli mít jistotu, tak je to skoro na závazné posouzení ze strany FÚ (nicméně to by se vám asi pro jednotlivý případ finančně nevyplatilo).

Já se domnívám, že by v tomto případě měla být aplikována sazba DPH ve výši 21% - tedy že se již o ubytovací službu nejedná. Aby se o ni jednalo, měly by být splněny podmínky pro zaklasifikaci do CZ-CPA 55.

pod 55.30.11. je uvedeno:

- poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny

V číselníku CZ-NACE je ke skupině 55 dále uvedeno:

Tato třída zahrnuje poskytování ubytování, většinou na dny nebo týdny, hlavně krátkodobé pobyty návštěvníků, které se skládají se samostatného prostoru pod uzavřením, zahrnujícího kompletně zařízené pokoje pro pobyt, jídlo i spaní, se zařízením pro vaření nebo kompletně vybavenými kuchyněmi.

Aspekt krátkodobosti je dle mého názoru podstatným rysem pro odlišení, zda se jedná spíše o službu v oblasti poskytnutí nemovitosti (pronájem nebo poskytnutí práva užití) nebo ubytovací službu. V případu paní Blasi judikoval ESD jako určité kritérium pro odlišení ubytování a nájmu dobu trvání kratší nebo delší než 6 měsíců (ono to nemusí úplně s případem souviset, neboť tady jde i o sazbu a ta je odvozována z číselníku CZ-CPA) - nicméně i tady to by mohlo být významným argumentem.

Tedy vychází mi z toho, že bych se přiklonil k tomu, že se jedná v případě takto dlouhodobé smlouvy o poskytnutí práva užít pozemek, které je na delší období než rok (asi nemůžeme zároveň hovořit striktně o nájmu ...) - tedy dal bych to v sazbě 21%.

Ale opakuji - případ, který uvádíte, nepovažuji za úplně jednoznačný.ZN

Naše obec každý rok přispívá drobnými částkami (do 5 tisíc korun) např. kynologům, včelařům apod. Na tyto částky uzavíráme darovací smlouvy a nežádáme vyúčtování jako u veřejnoprávních smluv. Bylo nám řečeno, že pokud se tyto dary opakují (u nás tedy jednou za rok) musí se uzavírat veřejnoprávní smlouva. Můžete mi poradit?

V žádném předpise není stanoveno, že když poskytujete peníze z rozpočtu někomu každoročně, tak se musí jednat o dotaci. Je na vás, zda poskytnete peněžní dar podle OZ (a nepožadujete tedy vyúčtování poskytnutých prostředků) nebo dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb., která se musí vyúčtovat, sepsat VPS aj. Cituji Vám k tomu pro argumentaci ze zpráv MF č. 3/2015:

"Při určení, zda územní samosprávný celek má v konkrétním případě poskytnout dotaci nebo dar, je namístě vyjít z vymezení dotace v zákoně č. 250/2000 Sb. Tento zákon pojímá dotaci jakpeněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel.

Proto tam, kde obec hodlá poskytnout peněžní prostředky, aby byly použity k plnění úkolů obce v samostatné působnosti, a tím pádem i vázány k tomuto účelu, je namístě poskytnout prostředky formou dotace a nikoli daru. Poskytnutí daru by mělo být využíváno především tam, kde další užití poskytnutých prostředků nemá obec v úmyslu jakkoli cíleně vázat ani „sledovat“ jejich užití.

Obdobné rozlišení platí i v případě návratných finančních výpomocí a zápůjček.

Poznámka: Do samostatné působnosti obce náleží podle § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení), v platném znění, záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku."

Mám dotaz ohledně EET. Obcí by se neměla týkat. Ovšem prodáváme v infocentrum různé drobnosti knihy apod. Knihy většinou v komisním prodeji. Tím by se nás už mohla EET týkat. Nakoupíme tedy knihy třeba jen po dvou kusech a tím se nás EET týkat nebude? Je ještě jiný způsob? A další dotaz. Sami v rámci činnosti obce (nemáme žádnou založenou společnost) fakturujeme vodné a stočné občanům. To samé v lese. Prodáváme palivové dřevo buď hotové, nebo jako samovýrobu. Dále prodáváme dřevo ke zpracování. Někdo nám platí hotově. Vím, že je možné vše dát na faktury, ale máme odběratele, který platí hotově, protože na účet bychom se peněz asi nedočkali. A někteří občané jsou zvyklý platit i vodné a stočné hotově. I v těchto případech se nás bude EET týkat?

Evidence tržeb obce je z EET vyloučena, pokud ale přijímáte tržby někoho jiného, např. komisní prodej v infocentru, ten EET podléhá. Podívejte se do dotazu ze 7.2.2017 "EET a nepřímé zastoupení" a z 15.2.2017 "EET", tam je to vysvětleno. Je jedno, jestli v komisním prodeji (prodáváte zboží někoho jiného na základě komisionářské smlouvy) prodáte jen jeden nebo dva kusy knih, i tak by to EET podléhalo. EET ale nepodléhá prodej vašeho zboží, tzn. situace, kdy od někoho nakoupíte např. knihy, které pak následně prodáte (je to vaše zboží, tedy vaše tržba).

Ve druhém případě (vodné a stočné, prodej dřeva), je to vaše tržba, ta  by tedy měla být z EET vyloučena.