Dotazy

Naše město je vlastníkem pozemků o výměře cca 88 400 m2. Předmětné pozemky byly v roce 2004 koupeny za cenu cca 10 500 000,- Kč (cca 172,- Kč/m2). Tyto pozemky město nabízelo již od roku 2006 k prodeji za účelem případné stavby obchodních center apod., a to za cenu 580,- Kč/m2. Zájemci o tyto pozemky však vždy od svých záměru odstoupili, takže průběžně probíhalo přecenění reálnou cenou a zpět na cenu pořizovací. V průběhu roku 2010 rada města rozhodla o dlouhodobém vyvěšení záměru prodeje uvedených pozemků, avšak cena stanovena nebyla. Od srpna 2016 jsou pozemky dotčené změnou územního plánu. Bylo proto zadáno zpracování znaleckého posudku na tyto pozemky, avšak vyhlášková cena pozemků k 29.01.2017 je mnohem menší než účetní hodnota (3 935 570,- Kč – 44,- Kč/m2) a rozhodně město by za tuto nízkou cenu pozemky neprodalo. Od roku 2010 se nepřihlásil žádný zájemce. Dotaz tedy zní, zda je nutné pozemky přecenit reálnou hodnotou dle nového znaleckého posudku (nyní jsou vedené v pořizovací hodnotě). Děkuji

V § 64 odst. 2 vyhlášky se k okamžiku přecenění majetku na RH uvádí: "Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu". V bodě 7.1 písm. e) ČÚS č. 710 se pak píše, že si máte ve vnitřní směrnici ošetřit:

1. "způsob stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu a stanovení skutečností souvisejících s oceněním majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou podle § 64 vyhlášky, zejména způsobu zajištění účetních záznamů a určení odpovědných osob."

Rada města rozhodla o záměru v roce 2010, to jste pozemky nepřecenili, neměli jste informaci o RH. Teď, když víte jejich cenu dle ZP, bych je ale na tuto cenu již nepřeceňovala. Jednak sama uvádíte, že tato cena by byla moc nízká a nechcete pozemky za tuto cenu prodávat a jednak podle zákona o účetnictví by měla reálná hodnota být přednostně tržní hodnota majetku, nikoliv cena na základě ZP. Spíše bych revidovala rozhodnutí rady, která by se měla vyjádřit, zda, vzhledem k novým skutečnostem - ZP, žádný zájemce, i nadále záměr prodeje trvá. I pokud by záměr prodeje znovu schválili, bych však pozemky na cenu dle ZP nepřeceňovala, přesnější je ta tržní hodnota, kterou byste teď, když není žádný zájemce, špatně odhadovali, tzn. bych pak, mj. vzhledem k okolnostem, počkala až na případného kupce a dohodnutou kupní cenu.

Dobrý den-mám pár dotazů jsme PO zřizovaná obcí. 1/ EET-a) komisní prodej. Chtěla bych vědět, zda se zákon o EET-tzv. nepřímé zastoupení. vztahuje i na "dodavatele" kteří nespadají do EET = např. USC, chráněná dílna či o.p.s.(obecně prospěšná společnost) dodávají nám zboží, které máme v komisním prodeji? b)- knihy Albatros- dostaneme fakturu na knížky, které hradí děti a ve faktuře je navíc zahrnuta provize důvěrníkovi = bude spadat do EET také až od 1.3.2018? 2/ k novelizace zákona č. 250/2000 Sb. (pro příspěvkové organizace)-ohledně zveřejňování rozpočtu. Jsme PO zřizovaná obcí, která nám schvaluje jen "rozpočet zřizovatele". a/ již máme schváleno v prosinci 2016 = takže nyní jen zveřejním?. Ale co případné úpravy rozpočtu- musí se také zveřejňovat? Nebo již není povinnost ? A co s Krajským rozpočtem na mzdy- tento nám vůbec zřizovatel neschvaluje- bude se také zveřejňovat nebo ne- Kraj nám pošle jen oznámení o rozpočtu. Pokud ano- kdy- po každé úpravě(rozpočet se třeba 5x ročně mění) . Ještě jednou moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný den,

Byl bych hrozně rád, když bych k tomu znal perfektní odpovědi - zkusím říci svůj názor, ale zmatek v oblastech, na které se ptáte, je enormní.

1. Tím, že řekli, že nemohu aplikovat na tržby "v zastoupení" postup podle §12 (tedy vynětí) - tak řekli, že se to chová podle povahy tržby u toho "dodavatele". Tedy logicky - pokud by se jednalo o tržbu vyňatou z EET u něj, neměla by být potom předmětem EET obecně. Nejčastěji to budou tržby jiných USC, tržby neziskovek za jejich neziskové aktivity - vstupenky na kulturní akce ...., případně tržby neziskovek z drobné podnikatelské činnosti ...

Domnívám se, že je to řečeno i v metodice k EET na str. 10:

Komisionář není povinen evidovat platbu, která neobsahuje příjem na straně komisionáře (marži) a současně nezakládá rozhodný příjem na straně komitenta nebo je z evidence tržeb vyloučena na základě § 12 ZoET. V případě, že komisionář nemá k dispozici informaci, zda přijatá platba nezakládá rozhodný příjem na straně komitenta nebo je z evidence tržeb vyloučena na základě § 12 ZoET, musí takovou platbu zaevidovat vždy. 

Já jen k tomu doplním - pokud obsahuje marži, ale ta je vyloučena z EET, protože je to marže USC nebo PO, tak logicky musí být z EET vyloučena celá tržba.

Ještě jen upozorňuji, že pro právní jistotu by to chtělo prohlášení "dodavatele", že se u něj jedná o tržbu z EET vyloučenou.

2) Neznám záležitost s knihami Albatros - těžko se mi k tomu vyjadřuje. Pokud to má dodavatel jako "zboží", může tady nastat problém. Já se obecně snažím doporučovat, aby dané prodeje byla realizovány v režimu kupních smluv - tedy ne žádná diskuse, že moje je nějaká provize - prostě PO nebo USC prodává svým jménem a na svůj účet třeba knihu s tím, že mu "dodavatel" danou knihu vyúčtuje - klidně je možno dohodnout režim "konsignační sklad" - tedy, že k prodeji od "dodavatele" na USC nebo PO dojde třeba v okamžiku, kdy to organizace prodá ... Jeví se mi to jako nejbezpečnější řešení, jak se u USC a PO vyhnout EET u transakcí se zbožím.

3) toto myslím neví jednoznačně nikdo - dle mého názoru totiž absentuje pořádné přechodné ustanovení pro rok 2017. V čem je problém - máte totiž schválen "rozpočet" - nicméně on to ve skutečnosti není rozpočet organizace podle zákona č. 250/2000 Sb., ale pouze jeho část (v objemu odpovídajícím čerpání prostředků od zřizovatele). rozpočet má ale zahrnovat veškeré náklady a výnosy. Do toho mi vstupuje historický zákon o finanční kontrole, podle kterého by měl správce rozpočtu odsouhlasovat plánované výdaje (individuální přísliby ...) a to ve vazbě na rozpočet - ale zase organizace jako celku. Pokud není takový rozpočet - zase vzniká otazník - co tam vlastně ten správce rozpočtu dělá a proč se vůbec někam podepisuje...

Právě pro případy, kdy třeba rozpočet nebyl sestaven v plném rozsahu nebo rozpočet nebyl vůbec schválen, tak doporučuji z hlediska opatrnosti rozpočet na 2017 do nějaké doby dosestavit, schválit a vyvěsit. To co bylo před tím (třeba ve vašem případě rozpis čerpání příspěvku zřizovatele) raději za rozpočet nepovažovat - ono je to skutečně něco jiného než podle současného zákona č. 250 ...a tedy ani nevyvěšovat. Rovnou říkám, že na to již nyní tečou nejrůznější varianty - já jsem si došel osobně k takovémuto řešení - nikomu ho nevnucuji, pouze navrhuji.

Pokud se týká úprav rozpočtu - tam vůbec není definováno, že by se nějaké musely dělat, natož zveřejňovat. Nicméně považuji to za vhodné a to z následujcíích důvodů:

- stále musíme pamatovat na nebožáka správce rozpočtu, který je povinen hlídat, zda nějaký plánovaný výdaj je v souladu s rozpočtem - pokud tedy nebudu dělat úpravy rozpočtu, tak ho vystavím do pozice zbytečné figurky

- je tam aspekt politický - totiž pokud se udělá nějaký rozpočet a zveřejní se, ale následně skutečné výsledky budou odslišné díky změnám v průběhu roku ..., tak to následně šťouravému opozičnímu zastupiteli nikdy nevysvětlím (a myslím to dobře - on bude mít naprostou pravdu, když bude reklamovat nedodržení zveřejněných parametrů).

proto jsem zastánce - nad rámec zákona provádět případně úpravy rozpočtu a dále také tyto úpravy (respektive poslední upravený rozpočet )zveřejňovat.

Jinak v dokumentech navrhuji dvě základní cesty:

a) dát kompetenci k úpravám rozpočtu přímo organizaci s tím, že ve vyjmenovaných případech by to musel schvalovat zřizovatel (rada ...) - tady zveřejňování úprav by bylo v nějakých dohodnutých intervalech

b) umožnit odchýlení se od schváleného rozpočtu do objemu nějakých procent, přesunů... - bez schválení a nad definované limity (nebo případy vždy s nutností schválení změny).

Zdůrazňuji - jsou to myšlenky nad rámec zákona - nicméně dle mého názoru jsou to cesty pro praktické rozumné naplnění zákona. Opakuji - nikomu to nevnucuji - nabízím to k úvaze.

Obec nechala zpracovat knižní publikaci obce, některé publikace prodá, jiné budou darovány. Jak postupovat při účtování? Nějaké dotazy jsem si na Vašich stránkách našla, ale pořád mi to není jasné...přijatou fakturu naúčtuji na 501 MD 321 D ty co se budou prodávat a 543 MD 321 D ty co se budou darovat. Pak musím navést knihy na sklad a to zápisem 123 MD/ 508 Dal a 132 MD/ 123 Dal...tady si nejsem jistá. A jak budu postupovat při prodeji a darování?

Je to váš výrobek, pokud vedete zásoby způsobem B, tak pořizovací náklady účtujete podle jejich druhu na účet 501, 518, popř. např. DPP na účet 521, během roku budete při prodeji účtovat výnos na účet 601 a k 31.12. provedete aktivaci ve výši zůstatku knih zápisem 123 MD/508 D, totéž zase dle stavu ke konci dalšího roku. Pokud chcete vykázat dary, lze zaúčtovat  543/508. 

Základní škola dala do výpůjčky část budovy se školní jídelnou a kuchyní firmě, která zajišťuje stravování formou restaurace. V kuchyni bylo nutné vyměnit bojler za cca 7.000,- Kč, cena služby na demontáž a montáž 2.000,- Kč. Ve smlouvě o výpůjčce je dáno, že firma si bude hradit běžné opravy až do výše 50.000,- Kč ročně. Kdo uhradí částky za výměnu bojleru? Bojler je veden v majetkové evidenci na DHM u příspěvkové organizace.

Takže - nejprve je chybně vedení bojleru na DDHM, je to součást stavby, neměl by být evidován na vlastním inv. čísle a již vůbec ne jako samostatná věc. Dle popisu povinnosti nájemce by se mělo jednat o běžnou opravu stavby - odstranění částečného opotřebení části majetku, tj. stavby a pak by měl platit nájemce. PO by si měla dát majetek do pořádku, především nedílné části stavby by neměly být evidovány jako věci, bude to působit problémy i do budoucna. Bojler již nyní mají i důvod vyřadit, protože již stejně není asi způsobilý k provozu. 

Česká pošta nám poskytla finanční zálohu na transakce pošty PARTNER. Jedná se o peníze pošty v oddělené pokladně. Stav pokladny se samozřejmě každý den mění podle druhu transakcí. Tyto peníze nebudou nikdy uloženy na bankovním účtu. Povolený limit máme 300 000 Kč. Pokud má pracovnice pocit, že je v této pokladně více, než je potřeba, peníze odvede, v opačném případě zažádá o příděl. Jak správně o těchto penězích účtovat?

O poště partner se účtuje jako o cizích penězích, tj. lze vést zálohu do pokladny jako pokladnu cizí, tj. vždy zápisy 261MD/ závazek D (závazek může být např. 378,324...)  a závazek MD/261.x D. O odvodech na účet pro poštu partner jen zase 245/378 a 378/245 výplaty za poštu partner. Stačí vám toto jako odpověď, nebo byla jiná pointa dotazu? 

Mám na Vás prosbu ohledně zařazení - dodání a montáž tepelné izolace a kovového vybavení. Jedná se o zaizolování ústředního vytápění v Obecním úřadu hodnota je 5 300,--. Prosím o rozřešení - investice - návrh byl i na pol. 5137 - oprava?

Je to součást budovy, zateplení bych považovala za změnu technických parametrů, tzn. spíše TZ, ve vašem případě "podlimitní". Účtovala bych tedy na účet 549, odpa 6171, pol. 5137.

Na základě veřejnoprávní smlouvy (příjemce DSO) jsem v 10/2016 účtovala pos.zálohy 373/231 (včetně podr.). Dle smlouvy mělo být FV k 31.12.2016 a tak jsem účtovala k 31.12.2016 572/349 a 349/373. Dne 14.2.2017 jsme obdrželi v rámci FV téže akce 30 tis. Kč. Jelikož na 373 již nic nemám, bylo by možné příjem 30 tis. zaúčtovat např. 348/649 a 231/348 ??? Děkuji za odpověď.

V dotazu nezmiňujete způsob vypořádání poskytnuté dotace ze strany příjemce. Nevím, jak to máte přesně  smluvně ošetřeno, ale pokud jste měli termín pro FV do 31.12.2016, tak vám měl příjemce do tohoto termínu předložit vyúčtování, abyste k 31.12.2016 zaúčtovala předpis 572/349 ve výši čerpané dotace za r. 2016. Vypadá to, že vám ale vyúčtování nepředložil, Vy jste dotaci vyúčtovala ve výši poskytnutých záloh a teď vám příjemce vrátil nevyčerpaných 30 tis. Kč - jestli jsem to správně pochopila. Pak by se jednalo o opravu nákladů minulého roku - předepsala jste k 31.12. čerpání dotace na účet 572 ve vyšší výši než příjemce skutečně vyčerpal (nedal vám podklad o čerpání). Není to významná částka, tzn. přijatou vratku teď zaúčtujte 572 -MD/231 MD odpa 6402, pol. 2226. Toto si do budoucna ošetřete, ať dotace vyúčtováváte s příjemcem správně podle termínu a podmínek uvedených ve smoluvě, máte možná ve smlouvě dobře a jsou jen špatně nastaveny infotoky.

Mám dotaz ohledně plátcovství DPH. Obci (neplátce DPH) má být vyplacena čátka 800 000 Kč za věcné břemeno inženýrské sítě - kabelové vedení nízkého napětí. Započítává se tento příjem do obratu pro sledování překročení hranice plátcovství DPH?

Bohužel - domnívám se, že ano. Dle mého názoru nelze ani argumentovat otázkou "soustavnosti" - již jsme tuto záležitost řešili v minulosti a je k tomu i judikát NSS (věc Janovice nad Úhlavou) - soustavnost se nemá hodnotit podle jednotlivých parciálních aktivit ...

Takže započítat do obratu - ano.

Jak zaúčtovat 1.odměnu SD , která se jmenuje fin. podpora od SD a nyní přišla na náš účet na základě naší žádosti (podmínkou bylo zakoupení nového kotle a 3 tun uhlí v loňském roce)2. odměna bude po zakoupení uhlí v letošním roce a byla -li vyplacena odměna 1. Prosím o účty i RS.

Budete to účtovat jako transfer. Na uhlí je to neinvestiční, na kotel nevím, zda to byla investice (TZ) či neinvestice (oprava). Neinvestiční příspěvek zaúčtujte 344/672, příjem 231/344, odpa lze podle účelu budovy, pol. 2321. Pokud byla výměna kotle investice (TZ), tak příspěvek na ní zaúčtujte 344/403, příjem 231/344, odpa podle účelu budovy, pol. 3121. Transfer zapište na kartu budovy a začněte ho rozpouštět proti odpisům. Vycházím z toho, že příspěvek vám byl přiznán až letos, k datu závěrky jste tedy neměli o přiznání příspěvku informaci, proto jste jej nemohli dohadovat zápisem 388/672 (403).

Návrh rozpočtu na rok 2017 jsme zveřejnili 21.2.2017. Zastupitelstvo bude rozpočet projednávat 13.3.2017. V dotazech jsem se dočetla, že s návrhem rozpočtu na rozpočtový rok se zveřejňuje informace o schváleném rozpočtu na předcházející rok se skutečným plnění. Přehled o plnění rozpočtu má být zapracovaný společně s návrhem rozpočtu na rok 2017 nebo muže být přiložen zpracovaný samostatně nebo i přiložit výkaz Fin 2-12 M?

Nově je v § 11 zákona č. 250/2000 Sb. upraven rozpočtový proces tak, že se min. 15 dní před projednáním zveřejní návrh rozpočtu, kdy zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu - u vás tedy až do 13.3.2017. Schválený rozpočet se musí do 30 dnů od schválení také zveřejnit a musí být zveřejněn až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok. Pokud jde o způsob zveřejnění, u obojího platí, že v elektornické podobě (na internetových stránkách) se zveřejňuje v plném rozsahu, na klasické úřední desce lze v užším rozsahu.

V sobotu mi přišla na mail jedna odpověď z MF, která vyznívá tak, že nemusíme §5 zákona č. 23/2017 dodržet, cituji ji sem, je to otázka č.3: 

k Vašim dotazům sděluji následující:

 Ad 1: Ano, rozpočet ÚSC na rok 2017, který byl schválen před nabytím účinnosti zákona č. 24/2017 Sb., musí být do 23. března 2017 zveřejněn postupem stanoveným zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném od 21. února 2017.  To znamená, že ÚSC podle § 11 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách (elektronické úřední desce) a na stacionární úřední desce oznámí, kde je rozpočet zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být schválený rozpočet zpřístupněn až do schválení rozpočtu na rok 2018. Jedná se o minimální požadavky zákona, rozhodne-li se ÚSC např. zveřejňovat schválený rozpočet i na stacionární úřední desce v celém rozsahu, nelze takovému postupu samozřejmě nic vytknout.   

 Ad 2: Ano, rozpočtový výhled (nově střednědobý výhled rozpočtu), který byl schválen před nabytím účinnosti zákona č. 24/2017 Sb., musí být do 23. března 2017 zveřejněn postupem stanoveným zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném od 21. února 2017.  To znamená, že ÚSC podle § 3 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách (elektronické úřední desce) a současně na stacionární úřední desce oznámí, kde je střednědobý výhled rozpočtu zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být schválený střednědobý výhled rozpočtu zveřejněn až do schválení nového střednědobého výhledu rozpočtu.  

 Ad 3: Podle § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, veřejná instituce s návrhem rozpočtu zveřejní i informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházejícího roku a informace o očekávaném nebo skutečném plnění rozpočtu.

Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí: „Navržené požadavky představují obecnou právní úpravu, je-li tudíž jiným právním předpisem stanoveno jinak, použije se tento. Obecná úprava nicméně představuje minimální standard požadovaný po všech veřejných institucích.“  

Toto obecné ustanovení tak bylo promítnuto do zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákonem č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Povinnosti ÚSC, jakož i povinnosti příspěvkové organizace zřízené ÚSC, tak vyplývají přímo ze zákona č. 250/2000 Sb. (lex specialis)

ÚSC má povinnost zveřejnit schválený střednědobý výhled rozpočtu a jeho návrh, schválený rozpočet a jeho návrh, schválená pravidla rozpočtového provizoria, schválené rozpočtové opatření a schválený závěrečný účet a jeho návrh.

Příspěvková organizace zřízená ÚSC má povinnost zveřejnit schválený střednědobý výhled rozpočtu a jeho návrh a schválený rozpočet a jeho návrh.

ÚSC ani příspěvkové organizaci zřízené ÚSC tak neplyne povinnost přímo z § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb. zveřejňovat další dokumenty nazvané jako „informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházejícího roku, na který je předkládán návrh rozpočtu“ a „informace o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu na předcházející rok“.

 Další informace jsou uvedeny i v posledních Zprávách pro ÚSC zveřejněných na webu MF.

 Přeji hezký den

Miroslav Matej

Když jsme zrekonstruovali obecní dům, kdy nám bylo sděleno investičním odborem, že tyto prostory nebudou využívány k ekonomické činnosti, ale jen pro činnost osadního výboru. Proto fa byly hrazeny včetně DPH - mimo režim PDP. Stavba byla předána do užívání cca před 3 měsíci a nyní se osadní výbor rozhodl, že prostory bude pronajímat za úplatu. Prosíme také o informaci, jestli je stanovena nějaká doba, kdy je možno rozhodnout se po kolaudaci, že bude objekt pronajímám - ve vazbě k PDP.

V tomto případě skutečně nezbývá než dokumentovat, že původní záměr (stále platný po celou dobu výstavby) bylo nepoužívat pro ekonomickou činnost a proto nebyl režim PDP. Zákon nějakou dobu neurčuje - podle mne když prokáži to, co uvádím v předchozí větě, tak nikdo nemůže dovozovat, že muselo dojít k aplikaci režimu PDP.ZN

Ve 12/2016 jsem účtovala uhrazenou kauci 1000 Kč na stavbu (je to vlastně jen dřevěná stavba nebo přístřešek bez č.p.,do budoucna bude odstraněna) 314/231 3639 6130(mylně jsem pochopila,že je to kauce na pozemek).Stavbu jsme získali. Doplatek 9000Kč jsme uhradili 24.2. Jaké bude prosím kompletní správné účtování včetně opravy účtování kauce?

V některých případech, např. když je stavba vedena již jako zbořeniště a máme záměr koupě pozemku se stavbou za účelem její demolice a následného využití "vyčištěného pozemku", lze účtovat již jen jako o pořízení pozemku a následné zbourání pak účtujeme jako náklad (518, pol. 5169), popř. náklady demolice vstupují do ocenění nově budované stavby. Pokud jste ale pořídili dřevěný přístřešek, který je veden jako stavba bez čp. a jen do budoucna uvažujete o jeho odstranění, tak bych pořizovala pozemek se stavbou. Pozemek se stavbou z hlediska RS pořizujeme na pol. 6121., meziročně ale RS již opravit nelze. Jelikož jste stavbu získali, mění se provozní záloha na zálohu na pořízení DM, přeúčtujte jí tedy 052/314 (je možné jí i rovnou při zaplacení účtovat 052/231 a pokud byste neuspěli, tak jí přijmout zpět zápisem 231/052). Doplatek (pokud byl hrazen před návrhem na vklad) zaúčtujete také 052/231 RS již 3639 6121. Spolu se stavbou přístřešku jste jistě získali i pozemek pod ním (podle nového OZ je stavba součástí pozemku), tzn. k datu podání návrhu na vklad (popř. k datu předání, pokud není zapsaná v k.n.) zaúčtujete 042/321 ve výši kupní ceny, zúčtujete zálohy 321/052, pozemek zařadíte 031/042 ve výši kupní ceny + rozpočítané případné související náklady, stavbu 021/042 ve výši kupní ceny + rozpočítané případné související náklady. Musíte bohužel kupní cenu rozdělit pro účely zařazení do majetku na pozemek a stavbu. Jsou pro to různé způsoby, jak cenu rozvrhnout, podívejte se na dotaz z 26.10.2016 "! Ocenění majetku dle kupní smlouvy, ZP neobsahuje rozdělení".

.

Prosím o radu jak zaúčtovat v případě, že ZO schválí měsíční příspěvek na provoz prodejny v obci, kterou provozuje Jednota, spotřební družstvo. Jednota požaduje po obci měsíční příspěvek ve výši 4.000,- Kč na provoz prodejny, s tím, že tato prodejna je ztrátová a jestli obec nebude přispívat tak okamžitě prodejnu uzavřou. Chtěla bych se zeptat, poprosit o radu jak legalizovat tento příspěvek jestli smlouvou nebo jen stačí schválení v zastupitelstvu obce.

Je zcela na vašem rozhodnutí, zda poskytnete dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo peněžní dar podle OZ. Musíte se rozhodnout podle toho, jak moc vám záleží na vyúčtování použití prostředků. Ve vašem případě bude nejdůležitějším záměrem zachovat prodejnu v obci, pokud byste tedy nepožadovali vyúčtování poskytnutých prostředků, tak byste to mohli poskytnout jako peněžní dar. Jelikož je to nad 20 tis. Kč ročně, musí to schválit zastupitelstvo. Můžete jej poskytnout jednorázově nebo i měšíčně v určitých částkách, nemusí být písemná smlouva, ale je možné ji uzavřít. Účtování pak je 572/231 odpa by šel 3639, pol. 5213, případně předpis přes účet 345, ale na dar není právní nárok, předpisy se dělat nemusí.

Pokud byste požadovali vyúčtování poskytnutých peněz, tak pak musíte postupovat v režimu dotace podle zákona č. 250/2000 Sb. Prodejna tedy musí podat žádost, která bude splňovat zákonné náležitosti (doporučujeme mít pro žadatele vzor žádosti), dotaci do 50 tis. Kč v jednom kalendářním roce jedné FO či PO schvaluje rada, kde není rada, tam starosta. Pokud dotaci schválíte, musí se zároveň schválit  i uzavření veřejnoprávní smlouvy. Pokud je to nad 50 tis. Kč musí se smlouva vyvěšovat, u vás by to ale vycházelo 48 tis. Kč ročně, takže smlouvu byste vyvěšovat nemuseli. Pak byste poskytnuté prostředky účtovala jako zálohu 373 (pokud vypořádání za déle než 1 rok, pak účet 471)/231 RS stejná jako u daru. Vypořádání byste účtovala 572/345, zúčtování záloh 345/373 (471). Pokud by proběhlo meziročně, je potřeba vždy k 31.12. dělat dohadu 572/389 ve výši spotřebované výše dotace.

Dobrý den, naše obec schvalovala rozpočet pro rok 2017 již v roce 2016,kde byl mimo jiné schválen i rozpočet na provozní náklady mateřské školy. Musím tedy ještě v tomto roce schvalovat znovu rozpočet MŠ nebo postačí ten z roku 2016? Ve Vašich dokumentech pro inspiraci uvádíte několik variant, ale já jsem se do toho tak zamotala, že jsem z toho teď jelen.

Pokud se opravdu jednalo o rozpočet, ne jen podklad pro výpočet příspěvku a výslovně jste schválili rozpočet, tak máme několik starostí. Za prvé - schválení zastupitelstvem, ale je to v kompetenci rady, kde není rada, tak starosty, tak se nedá rozpočet MŠ považovat za schválený kompetentním orgánem. Pro větší právní jistotu je však možné doporučit jej zveřejnit a případně ještě schválit radou , kde není rada - starostou. Rozpočet na rok 2017 již není potřeba v průběhu roku schvalovat pro PO, MF dalo odpověď do zpráv č. 2/2017, že stačí zveřejnit až rozpočet na rok 2018. 

Citace části zpráv: 

Příspěvkové organizace

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, plní rada obce vůči zřízené příspěvkové organizaci úkoly zřizovatele podle zvláštních právních předpisů. To znamená, že rada obce schvaluje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace. V obcích, kde se rada nevolí, plní podle zákona o obcích úkoly zřizovatele starosta.

První střednědobý výhled rozpočtu budou příspěvkové organizace zpracovávat při přípravě svých rozpočtů na rok 2018, tj. do 31. 12. 2017. Rozpočet příspěvkové organizace se sestavuje v návaznosti na její střednědobý výhled rozpočtu. Z toho plyne, že při přípravě rozpočtu (plánu výnosů a nákladů) na rok 2018 připraví příspěvková organizace i návrh střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2019-2020 (případně delší). Zřizovatel bude tudíž schvalovat rozpočet příspěvkové organizace na rok 2018 a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace na léta 2019-2020 (případně delší).

prosím o informaci, jak správně zaúčtovat vrácení správních poplatků a pokut z minulých let, které se týkají např. životního prostředí, stavebního odboru, pokut z dopravy…(napříč paragrafy)? Jde o částky nevýznamné, např. vratka správního poplatku dopravky 1 500,-Kč apod., ale i částky významné, např. vrácení správního poplatku OSÚ 80 000,-Kč. Z pohledu právní jistoty je správné zařadit do rozpočtu města částku s pa. 6409 pol. 5909 ?. Při čerpání napříč odbory zachovat paragraf nebo převést na příslušný paragraf daného odboru? Nákladový účet 549 ?.

Když vracíte příjem původně zaúčtovaný s položkou 1xxx (kde není RS), tak nejjistější z hlediska znění RS je 6409 a pol. 5909, dříve se uvádělo, že můžete i meziročně minusem, ale je to jen tradované ještě z výkladu Ing. Kinšta a v předpisu to nikde nenajdeme, tak si nemohu být jistá, jak na to nahlížejí různí kontroloři, tak volím největší jistotu. Samozřejmě můžete použít orj a org, pokud jsou odbory zainteresované na svých příjmech. Pokuty bych již vracela s odpa, kam byly původně přijaty a meziročně je položka 5909 určitě také správně. Nákladový účet 549 je určitě v pořádku, jen kdyby se jednalo o chybu, tak opravujeme na účtu, kterého se chyba týkala. Ohledně vracení daní a správních poplatků - je také možné využít obecně odpa 6399. Já bych vracela s tím odpa, kde jsem přijala, ale nevím, jak moc vám to zahltí rozpočet. Ale také si neumím představit, že by vůbec toto šlo rozpočtovat, to se pak asi musí rozpočtově doupravit - např. lze využít v předběžně schváleného RO.