Dotazy

Prosíme o vysvětlení povinných rozpočtových opatření koncem roku a dodatečně v následujícím roce. Jak pracovat s úpravou rozpočtu u transferů v návaznosti na zákon č. 250/2000 Sb. par. 16 odst. 2.

Pro vysvětlení je potřeba si připomenout znění dvou odstavců §16:

(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

 (3)Rozpočtovým opatřením je

a)  přesun rozpočtových prostředků,při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,

b)  použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem neza­jištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,

c)  vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

 (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12.“

 Porušení §16, odst. 2 je správní delikt, kde hrozí pokuta ÚSC do výše 1 mil. Kč. Porušení odstavce 4 je jen nedodržení zákona, může být uvedeno jako nedostatek ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce, ale nejedná se o správní delikt, za který by mohla být udělena pokuta.

Od února 2015 jsou starosti s výkladem odst. 2, který vyznívá tak, že rozpočtová opatření jsou povinná vždy, a to všechna a navíc zejména v případech v odst. 2 vyjmenovaných. 

Někteří kontroloři vyžadují pro naplnění zákona 100% vyrovnání všech položek rozpočtu vykázaných ve FIN 2-12M. K tomuto výkladu bylo vyžádáno stanovisko Svazem měst a obcí a MF odpovědělo, že povinnost rozpočtových opatření se vztahuje jen na schválený rozpočet, tj. ne na rozpis rozpočtu dle výkazu FIN 2-12M a povinnost rozpočtových opatření se netýká příjmů, pokud nehrozí schodek a nejsou ve vztahu k jinému veřejnému rozpočtu nebo jiným osobám. Povinnost rozpočtových opatření se kromě vyjmenovaných případů v odst. 2 dle výkladu MF má vztahovat i na případy odstavce 4, tj. výdajů.

ÚSC by měly povinně udělat rozpočtová opatření i po skončení běžného roku v těchto případech:

-          Přijmout rozpočtové opatření na vyrovnání přijatých transferů na skutečnost; především dotace od jiných rozpočtů, zde je často požadována rovnost rozpočtu a skutečnosti na koruny. Je to dost zbytečné, ale předpis takto vyznívá. Především u dotací se nedá udělat v příjmech rozpočtové opatření včas, nevíme, zda dojdou do konce roku nebo až začátkem dalšího roku, neznáme přesnou výši dotací např. u dotací z Úřadu práce na mzdy za veřejně prospěšné práce apod. Když je rozpočtové opatření povinné a nešlo provést před koncem roku pro neznalost přesné výše, nezbývá než jej přijmout následně, aby byl požadavek zákona splněn.  Stejně by se měly vyrovnat vratky dotací, převody průtokových dotací, vypořádání apod.

-          Složitější je rozpočtové opatření u změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám. Přimlouvali bychom se za vyrovnání skutečnosti a rozpočtu u výdajů na vztahy k příspěvkovým organizacím. U ostatních poskytovaných transferů je praxe trochu složitější. Ne všechny ÚSC mají zájem schvalovat veškeré transferové vztahy vůči příjemcům dotací, darů, grantů…jako závazné ukazatele rozpočtu. Zpravidla se schvalují jako závazný ukazatel rozpočtu celkové částky určené k rozdělení na podporu různých neziskových aktivit. Přestože mohou být dotace smluvně ošetřeny veřejnoprávní smlouvou, není na ně právní nárok. Může docházet k různým objektivním situacím, kdy není vhodné plně podporu vyplatit. Pro větší právní jistotu lze ÚSC doporučit srovnat i poskytnuté transfery na skutečnost, zde by však vyhodnocení nesplnění povinnosti rozpočtového opatření nemělo být tak striktní, jedná se o režim nenaplnění výdaje, což nemůže být narušením hospodaření obce a není důvod za nenaplnění výdaje ve výši plánovaných 100% ÚSC „trestat“.

-          Další problematickou oblastí jsou i výjimky uvedené v odst. 4, tj. možnosti výdajů před schválením rozpočtového opatření. Není správný výklad, že když je výdaj před rozpočtovým opatřením umožněn dle znění odst. 4, že již není rozpočtové opatření dle znění odst. 2 povinné. Doporučujeme provést následně u výdajů, které byly schváleny jako závazné ukazatele, rovněž rozpočtová opatření, ale to jen v případě, že jsou skutečné výdaje vyšší než rozpočet.

Příklady:

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na odvětvové členění, paragraf 2212 celkem 100 tis. Kč. Dle rozpisu rozpočtu je překročena o 5 tis. Kč položka 5139, ale položka 5169 je o 20 tis. Kč nižší než rozpočet. Celkově je na paragrafu ve výdajích ve skutečnosti 85 tis. Kč oproti rozpočtu 100 tis. Kč. Rozpočtové opatření není povinné, jedná se jen o přesuny v rámci rozpisu rozpočtu, závazný ukazatel není překročen.

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na údržbu komunikací rovněž na paragrafu 2212. Ke konci roku došlo k živelní pohromě a byl zničen most, který se musel urychleně opravit. Rozpočet byl překročen o 350 tis. Kč. Je zde možné uskutečnit výdaj před schválením rozpočtového opatření, ale je nezbytné následně rozpočtové opatření schválit.

Obec má jako závazný ukazatel schválen rozpočet na údržbu komunikací rovněž na paragrafu 2212. Ke konci roku bylo několik sněhových kalamit  a výdaje na paragrafu 2212 byly překročeny o 50 tis. Kč. Správně neměl být výdaj uskutečněn před přijetím rozpočtového opatření, ale stalo se. Může být popsáno jako nedostatek ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce. Ale pokud obec dodatečně schválí rozpočtové opatření, neměl by být případ vyhodnocen jako správní delikt, protože povinné rozpočtové opatření provedeno bylo, i když následně.

                Doporučení závěrem:

Existuje možnost, jak řešit případy, kdy dochází k povinnosti přijmout rozpočtové opatření a přitom není o čem rozhodovat, jsou to případy, kdy příjmy nebo výdaje nejsou závislé na vůli ÚSC. Je možné schválit tzv. předběžné rozpočtové opatření orgány ÚSC hned při schválení rozpočtu pro tyto případy bez konkrétních částek.  Zastupitelstvo ani rada by s takovýmto usnesením neměly mít problém, protože budou muset rozpočtová opatření pro tyto případy schválit tak jako tak (je však potřeba správně situaci orgánům ÚSC vysvětlit). Tím předběžným rozpočtovým opatřením nebudou ÚSC muset řešit následná povinná rozpočtová opatření. Výrazně volbou uvedeného doporučení  ÚSC sníží rizika správních deliktů.

Příklad:

 Zastupitelstvo schvaluje předběžně rozpočtové opatření č. 1  k rozpočtu na rok 201x bez určení konkrétní výše pro tyto rozpočtové změny: 

• Změny v  členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě ve znění změn průběhu roku 201x.
• Přijetí a  případné realizace výdajů účelově poskytnutých transferů. 
• Změny v položkách 1122 a 5365 vlivem zobrazení v rozpočtu daně z příjmů právnických osob, kde je poplatníkem obec a zároveň i příjemcem sdílené daně. 
•  Upřesnění výše transferů dle schváleného SR a dle upřesnění dalších veřejných rozpočtů (kraje, SF, jedná se např. o přesnou výši dotace na koruny...; u městských částí by se mělo jednat i o rozpočet magistrátu...) 
• Upřesnění výše transferů v případech jejich vypořádání nebo z jiných důvodů, rozpočet se schvaluje na výdajové i příjmové položky transferů nebo položky finančního vypořádání.
• Upřesnění zatřídění příjmu nebo výdaje – opravy zápisů
• Navýšení rozpočtových příjmů dle skutečného plnění oproti položce 8115
• Vzniklé výdaje nezávislé na vůli ÚSC (inkaso vyšší spotřeby energií, jiné specifické situace…)
• Přesun v rámci paragrafů, a to z paragrafu 3635 z důvodu upřesnění účelového čerpání (vysvětlení: Města často mají na odpa 3635 kryty rozpočtem celkové očekávané výdaje na plány, studie nebo projekty pro připravované investice. Z rozpočtového krytí na tomto paragrafu např. zpracují projekt na zateplení školy, který je však potřeba zatřídit na paragraf 3113, výdaj je rozpočtově krytý, ale na paragrafu obecném, z důvodu předpisu potřebujeme přesné účelové zatřídění, ale přitom k novému rozpočtovému výdaji nedochází…, tento případ  by mohl být rovněž  schválen dopředu v předběžném RO.

Opět je možné uvést  i další výdaje, příjmy nebo financování, pokud vás napadne, co je ještě potřeba ošetřit.

1) V naší obci se provádí průzkum pro možnost otevření jaderného úložiště.Podle zákona o geologických pracích vznikl stanovením průzkumného území pro průzkumy spojené s hlubinným úložištěm naší obci nárok na poplatek za oprávnění provádět tento průzkum. Výše poplatku se odvozuje od velikosti průzkumného území § 4b zákona č. 62/1988 Sb., a na účet jsme dostali 27.6.2016 2805,70 Kč účtovala jsem pol. 1359/688 a 22.6.2016 příspěvek z jaderného účtu SURAO 1 007 824,20 Kč-§ 27 odst. 9 zákona 18/1997-Geologický a Atomový zákon §2119 pol. 2343/672. Jak to bude od roku 2017?

Od 1. ledna 2017 máme tyto položky:

Položka 1356 - Příjmy úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce

            (1) Příjmy Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 89/2016 Sb., a podle nařízení vlády č.98/2016 Sb., o sazbách úhrady.

(2) Příjmy obcí z poplatků za oprávnění provádět ložiskový průzkum podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

 Položka 2343 – Příjmy z úhrad dobíhajících úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů

            Příjem úhrad podle § 32a horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a § 4b zákona o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Příjem úhrad dobíhajících podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb. Příjmy z úhrad odváděných za rok 2017 a další léta podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 89/2016 Sb., který je účinný od 1. ledna 2017 a kterým byl § 32a zrušen, patří na položku 1356. Na tu patří i poplatek podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb., inkasovaný od 1. ledna 2017.

 V odůvodnění poslední novely rozpočtové skladby se uvádělo:

 K čl. I bodu 9 (zavedení položky 1356):

            Příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů jsou dosud na položce 2343 (k tomu odůvodnění bodu 16, kterým se tato položka mění). V souvislosti s novou úpravou těchto úhrad, kterou přinesla novelizace horního zákona zákonem č. 89/2016 Sb., bylo v ministerstvu financí přijato stanovisko, že tyto příjmy jsou příjmy daňovými. Proto bylo rozhodnuto, že příjmy z těchto úhrad v nové úpravě budou zařazeny mezi ostatní odvody z vybraných činností a služeb. Příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů dobíhající podle úpravy před novelizací zůstanou na položce 2343.

 K čl. I bodu 16 (změna v názvu položky 2343 a nově její náplň):

            Jak je uvedeno výše v odůvodnění bodu 9, jímž se zavádí položka 1356, příjmy úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů patří mezi daňové příjmy a je proto třeba je mezi ně, až se budou odvádět podle novelizovaného horního zákona, přeřadit. Dobíhající úhrady podle zákona před novelizací však je třeba ponechat na položce, na níž byly od začátku vyhlášky č. 323/2002 Sb. (předtím od roku 2001 byly na položce 2333 a předtím od roku 1998 na položce 2327).

             Ustanovení § 27 odst. 9 zákona č. 18/1997 Sb., geologický a atomový zákon bylo zrušeno a nahrazeno ustanovením § 117 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Podle atomového zákona budou obce dostávat od SÚRAO „příspěvky z jaderného účtu“. Bude to standardní dotace ze státního rozpočtu – položka 4116 s účelovým znakem.

Obec obdržela účelovou neinvestiční dotaci ve výši 14.000,- Kč na částečnou úhradu nákladů na vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů., z vlastních zdrojů máme uhradit 14.956,50 Kč . Dotaci máme využít až do 31.12.2017 a vyúčtování máme předložit až do 20.1.2018. V letošním roce jsme už utratili přibližně 13.244,- Kč . Prosím o radu jak celou dotaci zaúčtovat.

K datu přiznání dotace se dělá zápis do podrozvahy 915/999. Přijetí dotace před vypořádáním je záloha -  231/374 a zároveň ve výši zálohy odúčtujete z podrozvahy 999/915. K datu vypořádání, pokud proběhne letos, zaúčtujete 346 (poskytovatel ústředí, např. ministerstvo) nebo 348 (poskytovatel místní, např. kraj, obec, DSO)/672 a zálohu zúčtujete 374/346 (348), případný přeplatek dotace 374/231, případný doplatek 231/346 (348). Pokud byste dotaci letos nestihli vypořádat, nebo by vám poskytovatel ZVA nestihl potvrdit, tak k 31.12.2017 zaúčtujete dohadu výnosů k vynaloženým nákladům zápisem 388/672 ve výši předpokládané konečné výše dotace a v r. 2018 byste pak vypořádání účtovala 346 (348)/388 a zúčtování zálohy 374/346 (348). Jde o to, že výnosy nemusíme rozlišovat v jednom roce průběžně, jak vám vznikají náklady, ale důležité je, abyste zaúčtovala dotaci do výnosů nejpozději k 31.12. tohoto roku (popř. dříve, pokud se stihne vypořádání).

Slučuji dvě karty majetku 021 do jedné. Budu účtovat takto? účetní cena 78340,- oprávky 36041,- zůstatková c. 42299,- 081/021 78340,- 021/401 42299,- na druhou kartu se připočítá jen zůstatková cena majetku z první karty a bude se nadále rozpouštět?

Prvně je potřeba ověřit, jestli opravdu karty máte sloučit. Nejčastěji se to u účtu 021 dělá tehdy, pokud je TZ stavby chybně evidované odděleně od zhodnocené stavby. Účetně se sloučení dvou majetkových karet nijak neúčtuje, tzn. Vámi navržené zápisy neúčtujte. Na kartu, ke které budete tu druhou slučovat, musíte nastavit novou vstupní cenu (součet těch dvou) a taktéž oprávky nově nastavíte - sečtete oprávky z obou karet, tzn. na kartu přičtete PC a oprávky majetku z druhé karty. Také je potřeba případně upravit dobu odpisování  - kdyby to bylo TZ s vlivem na životnost stavby. Program by Vám měl pak spočítat nový odpis. Pokud byste u karet evidovala dotace, tak byste také sečetla jejich nerozpuštěnou výši. Karty bych sloučila k 31.12. nebo k 1.1, podle toho, jak Vám program změnu vezme, aby se změna odpisů projevila od ledna.

Jedná se o vnitřní záležitost, pokud slučujeme dvě karty a týkají se jednoho majetkového účtu - zde 021, není o čem účtovat, je to jen technické řešení. Nemělo by dojít ke změně ocenění vykazovaného v rozvaze, takže opravdu není o čem účtovat.  Ale účtuje se např. v případě, že chci ze staveb (021) dát část na věci (technologii 022) pro přesnější majetkovou klasifikaci, to se již účetně musí. 

Prosím o kontrolu účtování invest.dotace... 08/2016 rozhodnutí přijetí dotace z MMR na rekonstrukci komunikace (TZ) ve výši 649.998,00 Kč ... 915 MD / 999 DAL, 10/2016 přijetí dotace v dané výši ... 231 pol.4216 Uz 17928 MD / 374 DAL + vyřazení z podrozvahy 999 MD / 915 DAL, 07-10/2016 úhrada FA za stavební práce rozděleno na Uz 17928 ve výši dotace a ostatní bez Uz ... 042 MD / 231 pol.6121 §2212. Ke dni kolaudace 10/2016 zařazeno do majetku zápisem 021 MD / 042 DAL + 388 MD / 403 DAL (zařazení investice do užívání předchází dni vyúčtování proto jsem zvolila dohadný účet SU 388). Konec roku inventarizace účtů SU 374 i 388. Vypořádání dotace bude v roce 2017 při ZVA zápisem 346 MD / 388 DAL + 374 MD / 346 DAL. Nemám náhodou provést "vypořádání" už k 31.12.2016 když je výše dotace jasná a již obdržená a tím neinventarizovat účty SU 374 a 388??? Nebo nechat na záloze a čekat na ZVA pokud nedojde náhodou k ponížení dotace???

Příjmy i výdaje dotace doporučuji značit i org - tzn. dotaci v příjmech ÚZ + org, výdaje ve výši dotace ÚZ+ org, ostatní výdaje (z vlastních zdrojů) jen org. I ostatní syntetické účty je vhodné zvoleným org značit - 915,999,374,346 aj. Zajistíte tím oddělené sledování dotovaného projektu v účetnictví, což je často v dotačních podmínkách požadováno. Jinak máte navržené účtování dotace naprosto správně, dokonale. Nechte to tedy přesně tak, jak to máte a z principu opatrnosti raději opravdu vypořádání zaúčtujte až letos k ZVA, kdyby náhodou byly nějaké úpravy výše konečné dotace. Ničemu to nevadí, dohadu dotace jste udělali, tzn. jí spolu s odpisy i rozpouštíte.

Dobrý den, prosím o kontrolu účetních postupů na konci roku. 1. V loňském roce jsme pořídili knihy - vlastní výrobky. Na konci roku byly vedeny MD 123 DAL 508. Knihy jsou prodávány i darovány. Sklad veden způsobem B. V letošním roce k 31.12. vydané výrobky - rozdíl (bez ohledu, jestli byly prodány nebo darovány) zaúčtuju MD 508 DAL 123 a darované ještě MD 543 DAL 501. 2. V průběhu roku jsme pořizovali Územní studii k ÚP. Dle dřívějšího dotazu se jedná o TZ k ÚP (náklady 22.100,-- Kč zaměření území a 39.800,-- Kč studie). Úřad územ. plánování studii schválil 28.12.2016 a záznam o registraci provedl 2.1.2017. Faktura od dodavatele byla doručena 6.1.2017. Vzhledem k datu schválení tedy musím k 31.12. zaúčtovat dohadnou položku ve výši dle smlouvy DAL 39.800,-- MD: 041, pak DAL 041 MD 019. Jsou moje účetní postupy k 31.12. správné?

1. V loňském roce jste knihy pořídili a zápisem 123/508 aktivovali na sklad, letos je k 1.1. ve stejné výši zaúčtujte zpět do nákladů zápisem 501/123, během roku při prodeji budete účtovat výnos na účet 601 a k 31.12. letošního roku aktivujete na sklad neprodané knihy zápisem 123/501 a darované 543/123.

2. Když k datu zařazení není ještě majetek vyfakturován, tak opravdu uděláte dohadu 041/389 a zařadíte 019/041. V roce 2017 pak fakturu zaúčtujete 389/321. Neumím jen poradit s datem zařazení územní studie jako TZ k ÚP. Zda to např. není až k datu záznamu o registraci - toto opravdu nevím, to by Vám ale na odboru územního plánování asi poradili, kdy se studie považuje za dokončenou (k jakému datu jsou splněny podmínky pro její užívání - nabývá účinnosti). Ve stavebním zákoně jsem k tomu jen našla, že "pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití podle § 25, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti." Takže to máte asi správně opravdu zařadit už k datu schválení, ten záznam o registraci je jen pro informaci, že byla vložena do evidence.

Na budově hasičské zbrojnice budeme měnit vrata, původní byla plechová s ručním otevíráním, nyní budou osazena vrata automatická sekční s tím, že starý ocelový rám bude vybourán a stavební otvor bude osazen ocelovým nosníkem a pouze tento nosník zateplen polystyrenem. Jak zaúčtovat jako opravu nebo TZ? 2] Dne 27. 01. 2017 byla na OÚ dodavatelem doručena faktura na opravy v režimu PDP, ale datum UZP je 29.11.2016 (fa. vystavena 30.11.2016). Pro nás by to znamenalo dodatečné daňové přiznání, odvod daně a zřejmě i penále. Nevím, jak to vyřešit, vrátit fakturu nebo jsem povinna dodatečné přiznání podat, i když je to chyba druhé strany?

Z mého pohledu mají ty práce charakter TZ - automatické otvírání dle mého názoru zlepšuje využitelnost. Teď k té otázce fakturace a DUZP - bohužel situace je skutečně taková, že pokud je to PDP (předpokládám, že tady bylo domluveno - on asi obecně tento režim být nemusel, protože tu zbrojnici asi k ekonomické činnosti nemáte), tak za přiznání DPH je odpovědný příjemce. Takže musíte nyní zjistit, zda je skutečně 29.11.2016 stanoveno dobře (tedy, že to odpovídá předání ...) - pokud ano, tak by to na dodatečné přiznání být mělo. Jestliže problém způsobil dodavatel prokazatelně pozdním doručením dokladu, tak můžete maximálně zkusit po něm chtít náhradu škody - víc ale skutečně nyní nejde (úrok z prodlení bude vyměřen příjemci plnění).ZN

Na sběrném dvoře jsme měli stavební odpad, firma nám jej nadrtila a my jsme ji za to zaplatili -na faktuře bylo napsáno :fakturujeme vám služby drcení stavebního odpadu, třídění,přesun technologie, já jsem zaúčtovala 518/321 a pak na par.3729 pol.5169 částku 91999,- Kč. Teď mi bylo řečeno, že to zůstane na skladě a mi případně můžeme něco prodat. Jak mám prosím materiál a pak jeho případný prodej nebo vlastní použití zaúčtovat.

Stavební odpad aktivujte zápisem 112/507 ( je možné i 508 a vyhodnotit jako zásoby vlastní výroby) ve výši kalkulace jeho ocenění. Nevím, jak jste ho získali, ale určitě do ceny můžete zahrnout i fakturu za jeho drcení aj. - ale je zde potřeba zvážit, za co jste částku 91 999 Kč platili - pokud opravdu za to, že stavební odpad nadrtili a vy teď budete drť prodávat, popř. sami spotřebovávat, tak to lze do ocenění zahrnout.

Pokud účtujete o zásobách způsobem B, tak letos (2017) materiál vrátíte do nákladů zápisem 501/112, při prodeji budete účtovat např. 544 MD/ 501 D, výnos na účet 644. K 31.12.2016 zase na sklad aktivujete ve výši zůstatku materiálu 112/501 - pokud tedy nějaký materiál v průběhu roku spotřebujete, tak už nic jiného neúčtujete, protože tím, že zaúčtujete ve stavu materiálu k 1.1. 501/112 a ve výši stavu materiálu (dle inventury) k 31.12. 112/501, vám na účtu 501 zůstane spotřebovaný materiál.  

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně uzavírání víceletých smluv z pohledu předběžné kontroly při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku. Ve vyhlášce č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů, je v § 13 odstavce 4 písmeno d) uvedeno, že připravovaná operace byla prověřena v souvislosti s rozpočtovými riziky, která se při jejím uskutečňování mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskutečnění operace na zdroje financování činnosti orgánu veřejné správy použitelné v příslušném rozpočtovém období a s potřebou zajištění zdrojů pro financování činnosti tohoto orgánu v navazujícím rozpočtovém období, a zda byla stanovena opatření k vyloučení nebo zmírnění těchto rizik. V rozpočtovém roce je situace jasná, neboť správce rozpočtu potvrdí svým podpisem finanční krytí operace (vazba na párovací znak modulu Evidence smluv v systému GINIS na schválený rozpočet). Pokud se ale uzavírají víceleté smlouvy, jak může správce rozpočtu zajistit jejich krytí v následujících letech? Je možné se opřít o rozpočtový výhled, pokud ano, jak podrobné by mělo být členění rozpočtových příjmů a výdajů v rozpočtovém výhledu? Jak postupovat dále v případě, že je smlouva uzavřena až na další rok, tedy výdaje nejsou zahrnuty v rozpočtu ani v rozpočtovém výhledu? Existuje nějaký metodický pokyn k uzavírání víceletých smluv s ohledem na předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku? Kdo má vůbec pravomoc schvalovat víceleté smlouvy?

Vaše otázka je moc dobrá a já si myslím, že obsahuje zároveň i odpověď (omlouvám se za případné zklamání z odpovědi). U víceletých výdajů skutečně nezbývá než aby správce rozpočtu vyšel při kontrole rozpočtového krytí výdaje z rozpočtového výhledu, on v ruce jiný podklad nemá. Ona je toto hodně vnitřní věc, nevím o tom, že by byla metodicky upravena. On vám ale nikdo podle mě neřekne, jak má být zpracován rozpočtový výhled. Dozvíte se jen to, co je napsáno v zákoně. U rozpočtového výhledu není povinnost, aby byl např. sestaven v třídění podle rozpočtové skladby, jako je povinnost u rozpočtu. Není stanoveno, že struktura (rozsah zpracování) rozpočtového výhledu má nějakým způsobem odpovídat struktuře rozpočtu. Města a obce přistupují ke zpracování rozpočtového výhledu různě. Někdo má zpracován i rozpočtový výhled v úplně stejné struktuře (rozsahu) jako rozpočet. V takových případech věřím, že se předběžná kontrola před vznikem závazku u víceletých projektů provádí dobře. Máte pravdu, že je to hodně o tom rozpočtovém výhledu a jeho podobě, resp. rozsahu.

Pokud jde o schvalování víceleté smlouvy, tak si myslím, že kompetentní orgán ke schválení se určuje podle obsahu a ne délky trvání smlouvy. Takže smlouvy, které ze zákona musí schválit zastupitelstvo nebo smlouvy, které si zastupitelstvo vyhradilo, bude také schvalovat. Ostatní schvaluje rada.

Rozpočtový výhled má obsahovat dlouhodobé závazky - tj. je tam vazba, že schválená víceletá smlouva by měla být do RV zapracována. 

Město podepsalo Směnnou smlouvu s právnickou osobou. Čl. "Finanční vypořádání" zní: Smluvní strany se dohodly, že nemovitosti budou směněny bez jakýchkoliv finančních nároků obou smluvních stran. Pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitostí byla cena touto smlouvou směňovaných nemovitostí stanovena na 80,- Kč/m2 - LV č. 1 (město převádí do vlastnictví PO pozemek o výměře 91 m2) 7 280,- Kč, LV č. 3 (PO převádí do vlastnictví města pozemek o výměře 56 m2) 4 480,- Kč. Vedlejší náklady: správní poplatek za vklad do KN 1 000,- Kč, geometrický plán 6 500,- Kč. Prosím o radu, v jaké hodnotě zařadí město pozemek do evidence a jak bude účtovat.

Nejprve k té dani z nabytí - platí jí nabyvatel, ale vy jste osvobozeni, tzn. za vámi nabývané pozemky byste jí neměli platit a měla by jí platit jen právnická osoba za pozemky, které od vás nabývá.

Uvádíte, že ceny pozemků jsou ve smlouvě uvedeny, oceňujeme  tedy PC, zaúčtování směny bude:

1. 311/647 4480 Kč

2. 042/321 4480 Kč

3. 321/311 4480 Kč

4. 554/031 vyřazení vašeho pozemku v účetní hodnotě

5. 031/042 Zařazení nabývaného pozemku ve výši 4480 Kč + 1/2 souvisejících nákladů - uvádíte poplatek za vklad 1000 Kč, na účet 042 tedy zavedete v částce 500 Kč, zbytek do nákladů (538), geometrický plán také ve výši 1/2 3250 Kč na účet 042, zbytek do nákladů (518).

 Jinak u tohoto pozor, po novele zákona o obcích je nové ustanovení § 39 odst. 2, které stanovuje povinnost zdůvodnění v usnesení, když prodáváte majetek pod cenou obvyklou. Tak ten rozdíl, i když není významný, raději v usnesení ZO nebo rady zdůvodněte.

Uvolněný místostarosta se v průběhu měsíce prosince 2016 stal neuvolněným místostarostou. Zůstala mu nevyčerpaná dovolená. Dotaz: má nárok na její proplacení?

Kopíruji Vám sem § 79 zákona o obcích:

§ 79

(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.

(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. - pozn. tedy i za prosinec by mu náležela celá 1/12 z 35 dní

(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.

(4) Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.

(5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.

Na stránkách http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/archiv-odk.aspx najdete metodické doporučení č. 5.2., kde se k dovolené na str. 49 píše, cituji:

"Pokud nevyčerpá uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji (na základě ustanovení § 79 odst. 4 zákona o obcích ve spojení s ustanovením § 212 odst. 4 zákoníku práce) uvolňující zaměstnavatel, ke kterému se tento člen zastupitelstva obce vrací po skončení doby uvolnění."

a níže je uvedeno:

"Zákon o obcích výslovně neupravuje případy, kdy končí funkční období uvolněného člena zastupitelstva obce, který nevyčerpal poměrnou část dovolené a neměl před uvolněním k výkonu funkce zaměstnavatele, nepokračuje v pracovním poměru k uvolňujícímu zaměstnavateli nebo původní zaměstnavatel bez náhrady zanikl (ostatně převod nároku na poskytnutí nevyčerpané dovolené např. u osob samostatně výdělečně činných, důchodců či jiných osob, které nejsou v pracovním či jiném obdobném poměru, postrádá poněkud smysl). Ze zákona o obcích nevyplývá možnost proplácení dovolené uvolněným členům zastupitelstva obce v zákonem výslovně neupravených případech. Nevyčerpaná dovolená nebo její poměrná část v těchto případech bez náhrady propadá. Tento názor lze opřít i o usnesení Ústavního soudu ze dne 17. února 2009 pod č. j. IV.ÚS 44/09."

Z toho bych vyvodila, že jelikož není zákonem upraveno (nikde jsem to ani nenašla), že mu jí můžete při změně z uvolněného na neuvolněného proplatit, tak jí proplatit nesmíte. Z výše uvedeného vyplývá, že v zákoně o obcích se hovoří jen o  možnosti požádat o proplacení  nevyčerpané dovolené po skončení kalendářního roku a dále v zákoníku práce je v § 212 odst. 4 případ, kdy dovolenou poskytuje uvolňující zaměstnavatel. Necháváme zveřejněno, zda by někdo neporadil - my v souladu s obchodními podmínkami neřešíme pracovní právo, ale toto jsme napsali, že je řešeno i v zákoně o obcích. 

Pro jistotu doporučuji se raději obrátit s dotazem na MV, je to vždy nejjistější.

Na obecním pozemku byla zájmovým spolkem postavena polodřevěná chata. Po ukončení činnosti spolku je chata v majetku 12 lidí se stejným podílem. Obec se na zasedání rozhodla a odsouhlasila odkoupení podílů, aby byla většinovým majitelem a mohla budovu udržovat. Někteří majitelé svůj podíl prodat nechtějí. Obec bude majitelem 9 podílů z 12. Můžete mi poradit jak koupi zaúčtovat i s rozpočtovou skladbou. Zda přímo 021.../2310010, 3639,6202 nebo přes některý nákladový účet. Jedná se o celkovou částku 180.000 Kč

Zaúčtování bude jako klasické pořízení stavby koupí, tzn. oceníte pořizovací cenou (kupní cenou podílů + případné související náklady) a zařadíte k datu návrhu na vklad zápisem 021/042. Je to funkčně jedna stavba, i když na ní máte jen částečný majetkový podíl, tzn. všechny podíly bych zařadila souhrnně pod jedno inventární číslo. Pokud byste kupní cenu platili před návrhem na vklad, tak byste jí účtovala jako zálohu 052/231 a k datu podání byste jí teprve zaúčtovala 042/052. Kupní cena i související náklady se u staveb z hlediska RS účtují na pol. 6121, odpa lze obecný 3639. Na kartě majetku je pak potřeba napsat majetkový podíl na budově, že nevlastníte celý majetek. Jen ještě k tomu vašemu nápadu s 6202 - na to pozor, zde se evidují majetkové podíly na finanční investici, např. na s.r.o. Budova, pozemek - když je ve spoluvlastnictví, tak na 031,021 a položky 6130,6121...

Měla bych dotaz : v roce 2015 jsme převedli všechen majetek do správy PO, vyřadili i z účetnictví. Musím tento převedený majetek evidovat na podrozvaze? Dále bych měla ještě problém. S jednou obcí máme uzavřenou kolektivní smlouvu, ve které máme napsáno, že na účet budeme posílat 1,5 % z mezd členů odbor. organizace do FKSP a sami máme ještě sociální fond 1,5 %.

Pokud jste převedli majetek PO k hospodaření, ne např. bezúplatným převodem, tak jste nadále vlastníci a v souladu s obsahovým vymezením účtu podrozvahy 909 (vyhláška č. 410/2009 Sb., §49, písm. e). Je to tam výslovně uvedeno. Musíte si jen vnitřním předpisem určit, zda v pořizovací nebo zůstatkové ceně. Zůstatková cena je problematická, protože se každý rok mění a navíc nelze evidovat svěřený DDHM. Takže se většinou na podrozvaze evidují svěřené DM PO ve výši původních vstupních cen. 

Ohledně sociálních fondů - sdružené sociální fondy nikdy nebyly ošetřeny předpisem, ale v samostatné pravomoci obcí je jejich existence možná. Vznikly však právě z důvodu, že pro malé obce bylo drahé a dost zbytečné (málo peněz) vést si vlastní sociální fondy. Vést oba fondy není asi moc praktické, ale zároveň bych nenašla předpis, který to zakazuje, pokud je s tímto systémem zastupitelstvo srozuměno. 

V r. 2016 jsme obdrželi přeplatek za spotřebu plynu v has.zbrojnici. Zaúčtovala jsem na OD/PA 5512 s mínusem na pol. 5153. Teď mám ale položku ve výdajové části rozpočtu v mínusu (červeně), a to ve sloupci výsledek od počátku roku. Můžu to takto ponechat nebo je nutno přeplatek přeúčtovat do příjmové části rozpočtu na pol. 2324?

Váš postup je z hlediska požadavků rozpočtové skladby v pořádku. Záporná položka 5153 skutečně může být při kompenzačním způsobu zaúčtování vyúčtování, připouští to náplň položky 2324 i podseskupení 515x. Dokonce je to tak, že pokud jste hradili zálohy jen v roce 2016 a ve stejném roce dostáváte zpět přeplatek, kompenzační položku 5153 dle náplně použít dokonce musíte. Pokud by část záloh byla hrazena v roce 2015 a část v roce 2016 a v roce 2016 je pak vyúčtování s přeplatkem, můžete si zvolit, zda tento přeplatek zaúčtuje jako kompenzaci položky 5153 nebo na položku 2324. 

Může se ale stát, ze kraj výkaz se zápornou položkou 5153 nepřijme, pak nezbývá než přeúčtovat na položku 2324. Některé kraje s tím nemají problém a uznávají snížení výdajové položky vlivem přeplatku záloh. Tady opravdu jen záleží na jejich požadavku, postup kompenzace výdaje je v souladu s předpisem i s vykazovací schopností výkazu. 

Dostali jsme dotace od Střed.kraje za diplom Vesnice roku. Dotaci máme na účtu v r.2016 (pol.4122/374, o podrozvaze jsem také účtovala 915/999 a 999/915).Výdaje budou realizovány až v roce 2017. Jak mám postupovat dále? Měla bych účtovat o dohadě? A jak bych měla zaúčtovat vyúčtování dotace v roce 2017?

V roce 2016 už nic jiného neúčtujte, dotaci necháte na záloze. Máte to zaúčtováno správně (pol. jste použila 4122. tzn. je to dotace neinvestiční).  Výdaje k dotaci vám žádné nevznikly, proto není co do r. 2016 dohadovat. Výnos dotace je potřeba mít na účtu 672  zaúčtován až v účetním období, v jakém vám vzniknou náklady z dotace, tzn. v roce 2017, až výdaje zrealizujete (nějaké náklady např. 511/321 nebo 518/321). Následné vyúčtování dotace zaúčtujete 348/672 ve výši konečné dotace a zúčtování poskytnuté zálohy 374/348. Tímto zaúčtováním vám může vyjít případný přeplatek dotace (např. konečné náklady nižší, část dotace tedy vracíte) 374/231 nebo naopak doplatek (např. pošlou zbytek dotace až po vyúčtování) 231/348.