Dotazy

Účtování prodeje kanalizace firmě SVS. Momentálně je teď pro mě nejdůležitější zaúčtování zálohové fa a účtování na majetkových účtech (036 – v jaké ceně) a jestli tedy již mám zastavit odpisy. Obec uzavřela Smlouvu o budoucí kupní smlouvě s SVS, ve které jsou: Předmětem smlouvy je: 1. Smlouva o budoucí kupní smlouvě Akcionář - obec převede vodohospodářský majetek – kanalizaci na SVS dle kupní smlouvy, která je součástí smlouvy o budoucí smlouvě (bez uvedení cen ). Kupní cena bude teprve stanovena soudním znalcem. SVS se zavázala zaplatit zatím zálohu ve výši Kč 2.016.000,- na základě vystavené faktury obcí – záloha 1. Záloha 2 bude vyplacena po splnění všech podmínek obcí – tj. zprovoznění monitoringu. 2 . Kupní smlouva Kupující uhradí obci část Kupní ceny jako zálohu před uzavřením kupní smlouvy. Zůstatek kupní ceny uhradí do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy., Při podpisu Kupní smlouvy (teprve bude) se obec také zavazuje uzavřít Smlouvu o peněžitém příplatku mimo základní kapitál. U této smlouvy také zatím není stanovena cena-stanovuje na základě rozhodnutí představenstva SVS 3.Smlouva o budoucí smlouvě o příplatku mimo základní kapitál V souladu se Smlouvou o budoucí kupní smlouvě SVS zaplatí zálohu kupní ceny za převod majetku ve výši Kč 2.016.000,- Obec touto smlouvou se zavazuje uzavřít smlouvu, kde předmětem bude závazek akcionáře k poskytnutí peněžitého plnění do SVS jako příplatku mimo základní kapitál společnosti – peněžitý příplatek. Výše příplatku bude určena jako rozdíl kupní ceny za převod díla z Kupní smlouvy a výše zálohy uhrazené společností před uzavřením Kupní smlouvy. Bude-li kupní cena podle kupní smlouvy rovna záloze, není akcionář povinen uhradit příplatek mimo základní kapitál a smlouva pozbývá své účinnosti. Cena kanalizace ……. Cca 28.000.000,- Cena dotace…………..cca 15.000.000,- Zatím jsem zaúčtovala: Zálohovou fakturu na částku 2.016.000,- 311/455 2321 3113/311 V majetku: 0360200/0210500 28.000.000,- Nevím, jak účtovat a v jaké výši na účet 036, protože neznám kupní cenu…. A také bych měla zastavit odpisy na 021 a 403?

Nemáme k dispozici zatím cenu prodejní, tržní, jestli není žádné info o ceně tržní, příp. obvyklé, tak převést na 036 se nemá, protože pro převod na 036 nestačí jen záměr prodeje (ten je dán k datu podpisu smlouvy o smlouvě budoucí) ale musí se i přecenit na RH. A o té není zatím žádná informace. Takže by zatím mělo zůstat na 021, pokud vám někdo cenu obvyklou neudá - zkuste se s kupujícím domluvit, jestli nemají alespoň rámcovou představu. Účtování o záloze je dobře. 

Na další postup sem kopíruji jednu odpověď, která by vás mohla navést, případně si dejte do vyhledávače v dotazech příplatek, je tam řešeno i DPH a další problematika: 

22/1 2016 PŘEVOD VODOVODU - KUPNÍ SVS A PŘÍPLATEK K ZK

Jedná se o převod majetku (vodovodu) a to formou, která vyplývá z přiložených smluv, jejichž návrh nám zaslala SVS po konzultaci se svým právníkem. Potřebovala bych poradit se správným zaúčtováním celého tohoto případu. Ještě dodávám, že převáděný majetek je v evidenci majetku na účtu 021 evidován toliko v částce 2 443 748,- Kč. (takto jsem zdědila). Odhad majetku dle navrhované smlouvy SVS je vyšší – 4 746 150,- Kč. Tuto částku však nedostaneme – viz přílohy. Byla bych Vám vděčná za radu jak celou transakci zúčtovat. 1. Kupní smlouva 2. Smlouva o peněžitém příplatku mimo základní kapitál 3. Dohoda o započtení pohledávek Ještě doplňuji, že jsme plátci DPH, ale až od roku 2010 a majetek byl pořízen v roce 1997. Vodohospodářskou činnost neprovádíme, je tedy mimo ekonomickou činnost i v současnosti.

Dobrý den, jedná se o prodej vodo majetku a zároveň o vklad formou příplatku k základnímu kapitálu, takže o zápočet. 

Takže pohledávku z prodeje vod. a kan. k datu plnění (převodu majetku na SVS) zápisem 311 MD/ 646 D ve výši 4 746 150. Kč. Závazek z vkladu k datu dle smluv o příplatku - zde k příplatku k ZK - ten se nezapisuje do obchodního rejstříku, ale účtuje se víceméně stejně, takže zápisem 043 MD/ 368 D, zde ve výši také 4 746 150 tis. Kč. Započtení k datu dohody o započtení: zápisem 368 MD/ 311 D. Zaúčtování vkladu k datu předání majetku 06X (asi 069) MD/ 043 D. Vyřazení prodaného majetku: 553 MD/ 081 D ale to ve výši zůstatkové ceny a vyřazení majetku 081 MD/ 021 D, a to ve výši pořizovací ceny - viz zaslané karty, ZC je 1 487 671, pořizovací je ta vstupní po TZ 2 443 748,- 

Budujeme v obci podnikatelskou zónu. V této zóně vznikli 3 pozemky. Nejsou na nich žádné sítě, ale k pozemkům je přivedeno zasíťování. Ve znaleckém posudku mám uvedeno, že se jedná o stavební pozemky. 2 pozemky jsme prodali v r. 2016 vč. DPH a nyní na těchto pozemcích budujeme (obec) kanál a voda + se bude dělat komunikace. Jak kanál, voda, tak komunikace budou sloužit pouze k těmto podnikatelským pozemkům. 1.) Máme u budování kanálu, vody a silnice nárok na odpočet DPH? 2.) Auditor mi řekl, že pokud se jedná o prodej zasíťovaných pozemků, mám prodávat v řežimu PDP. Jenže 2 pozemky už sem prodala normálně vč. DPH a teď tento třetí mám prodat v režimu? Sítě teprve budujeme, ale vlastníky pozemků už jsou 3 právnické osoby - všichni plátci, (2 už zaplatili), 3. budu vystavovat zálohovou fakturu v lednu. Byla chybat prodat bez režimu? Děkuji za rychlou odpověď a přeji požehnané svátky vánoční.

Vezmu to od jednoduššího:

a) v žádném případě se u prodeje nebude aplikovat režim PDP - režim PDP se podle §56 odst. 5 aplikuje v případě, že by pozemek splňoval charakteristiku pozemku, který by byl od daně osvobozen (tedy například na pozemku by byla umístěna stavba starší než je časový test - nyní nabíhá ten pětiletý ...). Jak jsme ale pochopil z dotazu - tady to jsou typické stavební pozemky (nezastavěné) - tedy aplikujeme 21% v nornálním režimu - názor auditora dle mého názoru není v tomto případě správný.

b) co se týká odpočtů DPH z výstavby sítí - vyjadřoval jsme se k tomu již několikrát. Vím, že někdo se mnou nesouhlasí, ale mám názor, že si nemohu uplatnit odpočet daně z výstavby pozemní komunikace, pokud bude mít charakteristiku komunikace místní (výkon veřejné správy ...). U ostatních sítí (kanalizace, vodovod, případně plyn) - ,pokud je budu používat k ekonomickým aktivitým  pronájem, prodej,,, . potom u nich odpočet DPH určitě problém není. Sám připouštím, že toto je sporné téma ...ZN

Jsme PO, řízená ministerstvem, budeme uzavírat smlouvu o výpůjčce dle par. 2193 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., OZ s krajem (do budoucna i s jinými organizacemi) na dočasné bezplatné užívání věcí, s tím, že budeme hradit běžné náklady spojené s užíváním. V jaké ceně máme zaúčtovat majetek na podrozvahový účet? (ve vstupní ceně, zůstatkové ceně vlastníka-vypůjčitele?) Ve smlouvě o výpůjčce žádná uvedená cena není.

Majetek ve výpůjčce se v podrozvaze nevede, vede se tam jen případný závazek, kdy se předpokládá, že se majetek zničí a bude se hradit finančně, je to určitá pravděpodobnost. Je to podivnost naší české podrozvahy vést tam pravděpodobnosti, zpravidla si někdo nepůjčuje věci, aby je zničil. Majetek ve výpůjčce byste neměli vést v podrozvaze nikde, můžete dát jako významnou info do přílohy k závěrce, pokud by se o významné věci , co nezbytně potřebujete k činnosti, jednalo, ale ani to se zpravidla nevyžaduje. Pokud vypůjčitel požaduje evidenci v podrozvaze a máte možnost volby, nevolte účet 965,966, ale např. 994 (opravdu, jen jestli vás k tomu nutí), ocenění v podrozvaze  je pak v tomto případně na vnitřních předpisech, vhodná asi vstupní cena (aby se nemusela zůstatková každoročně měnit). 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Já jen k tomu doplňuji, že podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. musí být i na podrozvahové účty účtováno v souladu s jejich obsahovým vymezením (§48 odst. 1) - tedy tím, že nenajdeme ve vyhlášce účet, který by zachycení účetní hodnoty majetku ve výpůjčce umožňoval, tak se to zachytit na podrozvahu prostě nemá (byť vím, že k tomu existují protichůdné postoje ...).

Jak zaúčtovat úhradu za sepsání žaloby a úhradu soudního poplatku. Dala jsem na pol. 5166 proti 518 a 5192 proti 549 a nejsem si jistá, jestli by neměla být místo nákladů pohledávka a jaký účet? Jedná se o vystěhování nájemce z bytu.

Ona ta pohledávka není až tak jistá, doporučuji také rovnou do nákladů a jen si vést mimoúčetně přehled soudních poplatků uhrazených, někdo má tendenci si to psát jako podmíněnou pohledávku do podrozvahy, na účtu 991 nebo 992 by to bylo i možné (dala bych jen v případě významnějších částek). RS i účty máte zvolené dobře, jsou vhodné i možné. 

Obec má ve vlastnictví ČOV a kanalizaci, kterou pronajmula plátci DPH. Audit upozornil, že má obec tvořit fond obnovy (na modernizaci). Prosím o radu jak mám rezervu tvořit. ČOV byla dána letos do provozu.

Je to opravdu tak, že i když jste ČOV a kanalizaci pronajmuli, tak podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích má vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu vlastník, tedy vy. Pokud jde o způsob tvorby, kopíruji Vám sem odpověď na dotaz z nedávné doby: "Pokud jde o fond na obnovu kanalizace a vodovodu, tam se MZE letos vyjádřilo, že není povinné zřizovat peněžní fond, nemusíte určitě peníze nikde zvlášť deponovat, zbytečně byste platili za další účet. Stačí a doporučuji to tak, jak máte, tedy mít narozpočtováno buď přímo na opravách nebo jako rezervu ve výši podle plánu obnovy a pokud se nevyčerpá, převést do rozpočtu dalšího roku. Stačí pak uvedené informace evidovat pro jednotlivé roky v excelovské tabulce (výše prostředků podle plánu, skutečné čerpání, případné převedení do rozpočtu na další rok), abyste měli stále informaci o tom, kolik prostředků máte do obnovy dát a kolik jste dali, v kumulaci za roky."

Byl nám doručen rozsudek od soudu dle kterého nám má být převeden historický majetek, konkrétně lesní pozemky (od Lesů ČR). Bohužel nevím v jaké hodnotě lesní pozemky zavést do majetku. Ve starších dotazech jsem se dočetla, že nemohu zařadit podle jejich evidence tj. 3,80,-Kč/m², protože nejsou vybranou účetní jednotkou. Znalecký posudek taktéž žádný nemám. Dále prosím o postup zaúčtování.

Lesy ČR jsou státní podnik, který není ve vyhlášce vyjmenován mezi VÚJ. Pozemky tedy musíte ocenit RPC, což je buď na základě ZP nebo pokud ho nemáte, tak vlastním výpočtem podle oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. Můžete zkusit i vlastní odhad RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, ale alespoň zkuste výpočet podle vyhlášky, to by bylo nejpřesnější ocenění. Pozemky zařadíte zápisem 031/401.

Prosím o radu jak zanést do majetku čerpadlo, které bylo pořízeno v loňském roce. Bylo zaúčtováno na pol. 5171 (předchozí paní účetní se s panem starostou špatně pochopili), ale mělo být zaúčtováno jako pořízení nového DM.

Jen ověřte, že se opravdu jedná o samostatný majetek, čerpadlo mohlo být i nesprávně jako součást nějaké stavby, pak to opravdu mohla být i oprava - odstranění částečného opotřebení. Správněji však je určitě vést čerpadlo jako samostatný majetek, příp. jako součást technologie na 022, případně na 028. Pokud opravdu mělo být zařazeno jako DDHM (pořizovací cena do 40 tis. Kč), tak letos jen zařadíte do majetku zápisem 028/088. Jelikož je to DDHM, tak ten se do nákladů také při pořízení účtuje, tzn. oprava nákladů minulých let není potřeba, v loňském roce se mělo čerpadlo jen zaúčtovat na účet 558 místo účtu 511. Nákladové účty zpětně neopravíte a opravovat letošní náklady o tuto chybu nelze. Tak hrozná chyba to ale není, v nákladech loňského roku to je, jen na špatném účtu. Položku RS (5171 místo 5137) už také neopravíte, tzn. zařaďte jen 028/088. Pokud se jednalo o pořízení DM (nad 40 tis. Kč) tak by oprava byla: 022/511 a 551/081 za rok 2015 a 2016. 

Charita daruje našemu městu drobný majetek (PC, Tiskárna, stůl, skříně…), který je v naší DPS používán 3 roky. V příloze darovací smlouvy je seznam tohoto majetku v ocenění pořizovací cenou. Celková hodnota je asi 50 000,- a jedná se o drobný majetek od 800 do 20000 Kč. Je třeba tento majetek přecenit? Stačí při zařazení zápis 902/999 pro majetek od 1000 do 3000 Kč a 028/088 pro majetek nad 3000? Mělo by se také účtovat 501, popř. 558/649?

Charita není VÚJ, tzn. podle ČÚS č. 710 zařadíte DDHM do majetku zápisem 028/088 a zároveň 558/649. U majetku pod hranicí jen 902/999. Jelikož to není VÚJ, má se v případě bezúplatného převodu majetek ocenit RPC, tzn. ne pořizovacími cenami ze smlouvy. Nejjednodušší postup bude, když ale vezmete pořizovací ceny ze smlouvy a ponížíte je o opotřebení, 3 roky tak cca 30%. (podle stáří majetku).

Návrh rozpočtu je zveřejněn na paragrafy, schvalovat se bude na VZ. Vloudila se chybka a je potřeba změnit částku na paragrafu, je možné změnu provést na VZ a ihned se změnou schválit?

Ano, určitě toto je možné a i docela běžné, že se schválí rozpočet s určitými úpravami oproti návrhu rozpočtu zveřejněného na úřední desce. Jen ať z usnesení dostatečně jasně vyplývá, k jaké změně došlo a je tedy prokazatelné, co je schváleno jako rozpočet obce.

Investiční odbor zažádal o investiční dotaci na demolici objektu. Ministerstvo pro místní rozvoj dotaci poskytlo, ale s podmínkou, že na místě bude stát dětské hřiště. Mám do pořizovací ceny hřiště naúčtovat i demolici (Kč 1 280 180,08 Kč) a zůstatkovou cenu demolovaného objektu (Kč 2 665 801,- Kč)? Přečetla jsem si na Vašich stránkách dotaz z 10/10 2016 Zpevněná plocha, který by této situaci odpovídal. Ale pak bude pořizovací cena hřiště téměř 4 mil. Kč a přitom se skládá ze 4 herních prvků v ceně cca 50 000,- Kč.

Doplnění, jak uvažovat: Není uzavřeno - je to k diskusi, ta vstupní ZC je opravdu vysoká, zda je to ekonomicky dobře...

Berme to ekonomicky - pokud je ta budova v hrozném stavu a odpovídá to stavu, že by ZC měla být nula, tak by se dalo odůvodnit, že prostě nebyla odpisována úplně dobře (postupem zohledňujícím skutečnou hodnotu) a mimořádný odpis by se asi zdůvodnit dal - nicméně náklady na demolici již do ceny investice ... Pokud je ta budova ale technicky v zásadě OK, tak je to prostě z ekonomického pohledu obětovaný náklad na to, že pořizuji nějakou stavbu. Jen mne tady zaráží ta cena - bude to skutečně stavba hřiště? Nebo jen umístěné 3-4 herní prvky někde v trávě ... - potom bychom skutečně pochybovali o tom, že by se to do ceny mělo dát...

Je to opravdu tak, podle vyhlášky, cituji "zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu", tzn. zůstatková cena demolované stavby vstupuje do ocenění nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení pak 081/021 ve výši ocenění v účetnictví. Náklady na demolici, jako náklad na vyřazení, také patří do ceny nového hřiště, zápisem 042/321. Uznávám, že související náklady jsou ve Vašem případě oproti samotnému pořizovanému majetku obrovské (všechny prvky za 50 tis. Kč nebo jeden?), ale do toho jste s tím šli, podle účetních předpisů je to v pořádku. Navíc máte z MMR na demolici objektu investiční dotaci a není jiný způsob, jak z demolice udělat investici, než považovat to za náklad související s pořízením nového DM.

Pořídili jsme v 2016 LHP, který jsme zařadili do majetku 018 - poř.cena pod 60 tis. Nyní jsme dostali finanční příspěvek od MZe a šlo to přes KUPK, účelový znak je 29519. Jak zaúčtuji dotaci? Na položku 4116 nebo 4122 nebo investiční 4222?

Jen ověřte, že máte ve směrnici stanoveno, že LHP považujete za dlouhodobý majetek. Pak máte pořízení v ceně do 60 tis. Kč správně na účtu 018. Poskytovatel je i podle ÚZ MZE, i když to šlo přes kraj, tzn. pol je správně 4216. Co je ale horší, je fakt, že se jedná o investiční dotaci, vy jste ale pořídili drobný (neinvestiční) majetek na účet 018, tzn. je tam teď rozpor. U nehmotného majetku navíc nemáme moc co s tím dělat. U hmotného lze rozdělit na soubory majetku na účet 022 tak, abychom podmínku investice splnili, z nehmotného majetku však nelze soubory tvořit, u vás by to navíc ničemu nepomohlo, není ho stejně z čeho vytvořit.  Nevím, jak to u vás vzniklo, ale pokud jste už věděli celkové náklady, tak jste podali špatně žádost o dotaci. Na LHP poskytují asi i neinvestiční příspěvky, našla jsem např. ÚZ 29017, kde je uvedeno jen příspěvek a není definován jako investiční nebo neinvestiční. Každopádně teď je potřeba vyřešit, co s tím. Nevím o jak významnou částku se jedná, ale když je samotný LHP pod 60 tis. Kč, tak to významné nebude. Nenapadá mě žádný způsob, jak z toho (za dodržení účetních předpisů) udělat investici. A když to tak vezmeme, tak součástí dotačních podmínek bývá ustanovení, že máte dodržovat účetní předpisy, tzn. podle účetních předpisů má LHP ve vašem případě každopádně zůstat na účtu 018. Pokud jde o dotaci, ta je tím pádem podle účetních předpisů neinvestiční, ale zase je potřeba dodržet konsolidační položky (posílají vám jako investici), tzn. tam bych z hlediska RS nechala investiční pol 4216. Jen je oříšek, kam příspěvek zaúčtovat. Pokud byste chtěli plně splnit podmínky příspěvku, mělo by to být na účtu 403. Účet 403 se ale stejně postupně do výnosů dostane, navíc to není významná částka, tak si s tím moc hlavu lámat nemusíme, jde zde jen o to, aby vám příspěvek nesebrali nebo moc nekrátili. Tzn. zaúčtovala bych příspěvek rovnou na účet 672 s tím, že není proti čemu rozpouštět (majetek se neodepisuje), proto jednorázově do výnosů. Je to tak účetně správně, náklady na 558 letos máte, k tomu budou výnosy 672. Přijde mi to rozhodně správnější než nechat na účtu 403 a nerozpouštět, když majetek na účtu 018 máte už zcela dooprávkován. Aby to vypadalo "lépe", dalo by se i zaúčtovat příspěvek na 403 a provést jednorázové "rozpuštění" 403/672. Horší je, že takto to bude vyřešené účetně, ale podmínky dotace tím splněny nejsou. Fakticky jste pořád obdrželi investiční dotaci na neinvestici...

Naše obec, starosta a místostarostka se nechtěně zúčastnili soudní pře s občanem obce. Soud sice rozhodl o úhradě nákladů soudního řízení občanem, ale ten však díky svým exekucím nemá finanční zdroje na úhradu nákladů, a tak obec chce formou finančního daru poskytnout starostovi a místostarostce finance na právníka, který je u soudu zastupoval. Jedná se o částku 26.000,-- Kč pro každého. Jak zaúčtovat tento finanční dar a bude starosta i místostarostka odvádět z daru daň z příjmu?

Na stránkách MV (vkládám odkaz):

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/stanoviska-odk-2016.aspx

najdete teď nedávno vydané stanovisko č.2/2016. Uvádí se v něm, cituji:

"Členovi zastupitelstva lze poskytnout peněžitý dar (jako jakékoli jiné

fyzické nebo právnické osobě) např. za určitý neplánovaný společensky

prospěšný čin, nikoliv však v souvislosti s funkcí a jejím výkonem. "

"Pokud má být schválen peněžitý dar – a zvláště pak osobě, jež zároveň vykonává

některou z honorovaných funkcí v zastupitelstvu obce, obdobně, jako v případě

jiných výdajů z rozpočtu obce, je žádoucí v příslušném usnesení poskytnutí finančního daru nálležitě odůvodnit."

Na str. 12 se pak píše i o možném postihu u mimořádných odměn a darů nad 25 tis. Kč např. i tehdy, když bude odůvodnění nepravdivé.  

Je to sice jen metodika, ale MV nám v ní mj. říká, jak bude postupovat při ověřování případně poskytnutých peněžních darů členům ZO.

Je to na právním posouzení, zda poskytnout nebo ne. Zde je to navíc celkem spletité tím, že oni náklady platit nemají, to tedy ten náš systém funguje správně, když soud nevymáhá náklady řízení po dlužníkovi, ale oni si je musí zaplatit, i když vyhráli. Pokud jde o daň z příjmů FO, je to bezúplatný příjem a ten tedy podle mě musí, pokud je nad 15 000 Kč, zdanit.

Pokud to shrnu, přiznám se, že se trochu bojím vám poradit peněžní dar schválit. Ostatním občanům se běžně drobné peněžní dary schvalují, a to i bez zdůvodnění. U členů ZO je problém, že se nesmějí překročit jejich odměny podle nařízení, tzn. je potřeba případné poskytnutí daru řádně a pravdivě zdůvodnit. Zde nevím, jaké jsou okolnosti sporu. Píšete, že se soudního sporu zúčastnila obec, starosta a místostarostka. Zde záleží na tom, jak ve sporu vystupovali, jestli jako občané nebo zastupitelé obce. Pokud by se jednalo o soudní spor obec versus občan obce, tak by náklady na právního zástupce měly být nákladem obce. Pokud ne, tak tam je to opravdu problematické, protože ve stanovisku se sice uvádí, že můžete členovi ZO poskytnout peněžní dar jako každému jinému obyvateli, ale zdůvodnit to jako úhradu právního zastoupení u soudu ve sporu s občanem to nevím, není běžné dávat na toto občanům peněžní dary, leda že by byli třeba ve špatné sociální situaci. Zde by se max. dalo argumentovat tou souvislostí s obcí...je to spíše právní otázka než účetní, tak jsem jen popsala takové "přemýšlení nahlas". 

V letošním roce jsme zrušili naši příspěvkovou organizaci. Ta sestavila mimořádnou účetní závěrku a vypořádala hospodářský výsledek. Na náš učet organizace převedla zbývající finanční prostředky. Tuto částku jsme zaúčtovali proti účtu 401. Je tento postup správný? Nevíme si rady s rozpočtovou skladbou u této účetní operace. Kolegyně navrhuje položku 2123 Ostatní odvody příspěvkových organizací.

Dobrý den, pokoušeli jsme se řešit nějak logicky převod majetku a závazků ze zrušené PO. Máme k tomu v knize Reforma 2012 příklad od strany 474. Převody DM jsme doporučovali přes 401, převody oběžných aktiv a závazků výsledkově proti 549 a 649. Kapitolu vám posíláme. Já bych volila položku 2229, připadá mi obecnější i více v souladu s náplní položky 2123 dle vyhlášky o RS, ale asi jsou obě možné. 

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně prodeje čerpadel a nádrže, které byli nakoupeny k odvádění dešťové vody z komunikace v hodnotě cca 400 tis. Kč. V průběhu stavby došlo ke změnám v projektové dokumentaci a zakoupenou nádrž s čerpadly již nebylo možno použít. Byla tedy nakoupena nová nádrž s čerpadly, které odpovídaly potřebám stavby. Nevyhovující nádrž s čerpadly jsou uloženy ve skladu města. Pracovník města dostal za úkol zjistit možnosti prodeje nepotřebné nádrže s čerpadly. V usnesení Rady města je pouze "bere na vědomí možnosti prodeje nepotřebného materiálu". Stavba se bude již zařazovat do užívání. Domníváme se, že cena nepoužité nádrže a čerpadel by neměla být v zařazovací hodnotě díla. Stačí nám pro toto vyjmutí pouze usnesení s výrokem, že bere na vědomí možnosti prodeje nepotřebného materiálu, když nikde není uvedeno, že jde o nádrž a čerpadla ? Domníváme se, že by měla být cena nepoužité nádrže a čerpadel vyjmuta z 042 a zaúčtována na jiný účet - majetek určený k prodeji (?). Jelikož je nádrž i čerpadla ve skladu města, domníváme se, že by měla být součástí inventurních seznamů za rok 2016.

Nepoužitá čerpadla a nádrž vyřaďte z účtu 042 a zaveďte je na sklad. Stačí zápis 501/042 a aktivace materiálu 112/507. Případný následný prodej pak 544/112 a tržba z prodeje na účet 644.  U vás je to trochu specifické, nicméně pokud např. rada schválila realizaci odvodnění komunikace, měla by se určitě dozvědět, že došlo ke změnám v PD, v jejichž důsledku nelze použít zakoupená čerpadla a nádrž a tudíž, že se musela zakoupit nová, odpovídající PD.  Každopádně do ceny stavby je nedávejte a účetně to řeště převodem materiálu na sklad výše uvedenými zápisy. Posuďte, v jakém rozsahu byla o tomto rada informovaná a podle toho jim to případně ještě předložte ke schválení.

V rámci přípravy inventur jsem přišla na to že na účtu 028 jsou od r 1996 vedeny studny, veřejné osvětlení, el. přípojka, márnice a 3 pomníky. Celkem 12 položek dohromady za 88.746,-, které dle mne patří na stavby 021 - když to budu chtít opravit, mám postupovat takto? 1)021/028 + 088/081 2)dooprávkovat k 31.12.2011 406/081 3)odpisy za 2012-2015 551/081 a začít odpisovat.

Vše jsou opravdu stavby, přeřadťe je tedy na účet 021. Stavby se na účtu 021 evidují bez ohledu na výši ocenění. Jelikož zařazení proběhlo před rokem 2010, tak to  neovlivnilo náklady a provedla jste předpokládám (myslím, že se to dělalo v r. 2012 k majetku pořízenému do r. 2010) dooprávkování daného majetku zápisem 406/088. Pak by oprava byla:

1.zrušení dooprávkování 088/406

2. přeřazení 021/028

3. doúčtování dooprávkování k 31.12.2011 406/081 (ve výši 40% - zjednodušené)

4. odpisy za 2012-2015 551/081 a začít odpisovat - ano