Dotazy

1. Zastupitelstvo schválilo záměr prodeje 2 bytů, vzhledem k překročení významnosti podle vnitřní směrnice, byly tyto byty přeceněny na reálnou hodnotu dle znaleckých posudků, které byly podkladem pro stanovení minimální prodejní ceny. Na záměr reagovalo několik zájemců, rada rozhodla postupovat tak, že předložila výsledky zastupitelstvu a to rozhodlo zveřejnit znovu záměr na prodeje, a to již adresný záměr s uvedením kupujícího a prodejní ceny (nejvyšší nabídnuté), která byla tímto kupujícím nabídnuta. U jednoho z bytů se nabídnutá cena výrazně liší od ceny dle znaleckého posudku a tím reálné hodnoty. Měla bych tedy v souvislosti se schválením nového adresného záměru zastupitelstvem přecenit znovu byty na novou reálnou hodnotu, která by se rovnala již prodejní ceně dle nejvyšší nabídky? Jde mi zejména o to, že nebude prodáno do 31.12. a v rámci inventarizace by měla být ke dni účetní závěrky ověřena adekvátnost ocenění reálnou hodnotou a v prosinci je schválen v zastupitelstvu nový záměr, předpoklad prodeje bude březen 2017. 2. Uskutečnila se architektonická soutěž na realizaci investice: rekonstrukce náměstí, ve které budou oceněny 3 vítězné návrhy. Podle zákona o daních z příjmů budou ceny pro fyzické osoby, které jsou vyšší jak 10.000,- Kč zdaněny srážkovou daní, dle §36 odst. 2 písm. l) ve výši 15%. V této souvislosti bych Vás chtěla poprosit o účtování předpisu odměny, srážkové daně a jejím odvodu. Já bych účtovala přímo na 042 MD ve výši výhry a 342 DAL srážková daň + závazek za výhercem-po zdanění (tady si nejsem jistá jaký závazkový účet použít, nejedná se o zaměstnance) a úhradu odměny a srážkové daně bych tedy účtovala zase přímo na položku 6121. Lze takto postupovat, nebo musím na 042 účtovat přes aktivaci nákladů k 31.12.?

1. Cituji Vám § 27 ZoÚ:

(3) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije

a) tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,

b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

d) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

Z písmen a) a c) vyplývá, že přednost má tržní hodnota, znalecký posudek jen, pokud tržní hodnota nedostatečně představuje RH. Tržní hodnota je založena na volné tržní ceně, volném trhu a ochotě obou stran. Je to taková hodnota, kterou prodávající dosáhne na volném trhu. Doporučuji tedy, pokud to jde, považovat za RH kupní cenu. RH bych tedy upravila.  

2. Odměny účtujte jako související náklad rovnou na účet 042, pol 6121. Máte pravdu, že nejsou zaměstnanci, závazkový účet zde použijte obecný 378. Předpis tedy bude 042/378 ve výši odměny, 378/342 ve výši daně, úhrada daně 342/231, výplata odměny 378/231. Je to docela zajímavá varianta - jen zkusím trochu vysvětlit - většinou u mezd opravdu účtujeme přes aktivaci, důvod však je jen povinná mzdová evidence, kdy se kontrolorům lépe vychází ze mzdových listů apod. Pokud si však řádně daňově zdokladujete, tak by opravdu u účtů a položek RS neměl být žádný problém s přímým proúčtováním přes pořizování investice. 

Město je 100% vlastníkem společnosti s.r.o., která se zabývá zajišťováním tepla ve městě. Chceme zaslat finanční částku - příplatkovou povinnost této společnosti, můžete mi prosím sdělit na jaký paragraf a jakou položku toto rozpočtovat?

Hovoříte o příplatkové povinnosti, tzn. se pravděpodobně jedná o povinný příplatek, nikoliv dobrovolný. Tento instrument je hezky popsán v tomto odkazu (pokud by to Vás nebo někoho jiného zajímalo), kopíruji:

http://www.vasdanovyporadce.cz/priplatek-mimo-zakladni-kapital-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym/

Cituji z uvedených stránek: "Příplatek mimo základní kapitál sice není součástí základního kapitálu a nezapisuje se do obchodního rejstříku, je však součástí vlastního kapitálu (vlastních zdrojů) a dobrou alternativou k zápůjčce od společníků."

Příplatek mimo ZK je řešen v § 162 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. I když není zapisován do OR, tak se  o něj navyšuje účetní hodnota podílu a účtuje se tedy, když jste 100 % vlastník na účet 061 úplně stejně jako o zvýšení ZK. Předpis k datu stanovení povinnosti 043/368, úhrada 368/231 odpa 3634 pol 6202. Zařazení 061/043. O případné budoucí vrácení (i částečné) příplatku účetní hodnotu podílu (061) zase naopak snížíte.

V naší obci se stavěla silnice 1/49. Při této akci se vybudovala přeložka plynovodu v majetku obce a přeložka VO. Vše na náklady ŘSaD. Plynovod je o něco delší než původní. VO - jsou zde nové sloupy, místo dvou jsou tři, svítidla jsou umístěny na sloupech v majetku obce, původně na sloupech v majetku e-on, je zde i nové vedení v zemi. Dotaz: Jaký vliv budou mít tyto přeložky na majetek obce? Já osobně si myslím, že žádný. Vše zde původně bylo, obec to nic nestálo.

Kopíruji Vám sem obdobný zodpovězený dotaz. Je to opravdu diskutabilní, důležité je vždy zvážit, zda vznikl nebo nevznikl nový majetek.  Ve vašem případě bych se přiklonila spíše k tomu, že nový majetek nevznikl, že jde jen o technické řešení vyvolané přeložkou, kdy je jasné, že pokud přeložíte plynovod jinam, není technicky možné dodržet jeho původní délku (jiný terén apod.) a u VO to samé. Podle mě to tedy řešit nemusíte. ŘSD (VÚJ) náklady s největší pravděpodobností zahrnulo do ceny stavby. Zajímavý je případ světel, která jste měli na cizích sloupech, tam jste ale v majetku evidovali předpokládám jen ty světla, sloupy měl eon, takže tam se taky jen přemístily z cizích sloupů na vaše, nový majetek nevznikl. Nové vedení v zemi pak nejspíš souvisí s přeložkou VO, tam také nevidím důvod vzniku majetku, je logické, že přeložkou VO se přeloží nejen svítidla, ale i elektrické vedení.

2/10 2014 vyvolaná investice - odpověď diskusní!!!

Dobrý den, vážený a milý pane inženýre, obracím se na Vás s dotazem ohledně účtování vyvolané investice v rámci stavby D11. Snad se mi podaří správně formulovat můj dotaz. Předesílám, že jsem se snažila najít odpověď v různých materiálech i v aktuálních předpisech k účtování VÚJ, ale nejsem z toho moudrá. Kraj uzavřel s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodu o majetkovém vypořádání některých stavebních objektů dálnice D 11, které byly realizovány jako vyvolaná stavba - přeložka silnice III/32728, nadjezd této přeložky atd. Celkem se jedná o 6 staveb. Ve smlouvě je uvedeno, že se jedná o vyvolanou investici a realizace přeložek je z hlediska ŘSD zásahem do cizí věci (pozemní komunikace ve vlastnictví Kraje. Vlastníkem realizovaných staveb je vlastník původní věci. Tyto stavební objekty převzala do hospodaření SÚS Pk. Dále je v dohodě uvedeno, že ŘSD neslo veškeré náklady spojené s realizací přeložek a tyto náklady jsou zahrnuty do nákladů stavby dálnice D11. O tomto technickém zhodnocení bude ŘSD i nadále účtovat a odepisot uvedené majetek v souladu s účetními metodami. V dohodě není uvedena hodnoty vyvolané investice. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení mého názoru na způsob účtování: v žádném účetním předpise dle mého názoru není jasně stanoveno účtování (nejedná se o TZ odpisované nájemcem), domnívám se, že ze strany kraje dojde podpisem smluv o bezúplatném převodu vyvolané investice nebo dohody o majetkovém vypořádání (není podstatné ji to nazveme) k právnímu předání věci, tedy užívání, udržování apod., neboť byla a je ve vlastnictví kraje. Účetně však kraj neprovádí žádný převod hodnoty majetku (navýšení PC) mezi VÚJ, neboť veškeré náklady hradil investor, částka za předmětné stavby je v celkové PC D 11 a investor tedy účetně i daňově odepisuje. Kraj (účetní jednotka) provede záznam na kartě majetku o vyvolané investici a vzniku předmětných staveb, příp. doplní v majetkových registrech. Problém nastává v jaké účetní hodnotě. Je nutné tuto hodnotu uvést do smluv? ŘSD se tomu brání. Ještě mě napadá, že by ŘSD mohlo na své náklady nechat udělat odhad. Můj dotaz hlavně zní: musí kraj o tomto případu vyvolané investice účtovat? A kde najdu oporu v předpisech? Dívala jsem se do daně z příjmů, tam je to popsané z pohledu investora. Ještě bych se ráda zeptala, jak je to s případnou daní z příjmů u Pk. Velmi Vám děkuji za odpověď.

Musím říci, že mám s Ivou Schneiderovou velké dilema a skutečně nějakou jasnou odpověď nemáme (a chceme tedy toto nějak metodicky řešit i s MFČR). Raději ještě upozorňuji, že bych tu problematiku "vyvolaných" investic rozdělil do dvou částí

a) situace typu, kdy se jedná třeba jen o posunutí komunikace ... - tedy nic nového nevzniká, užitná hodnota je v zásadě stejná jako dříve - toto bych v dalším na straně vlastníka neřešil - dle mého názoru není ani moc o čem účtovat

b) situace typu, kdy skutečně vzniká majetek nový (nové napojení na stávající silniční síť ....) - tady již situaci považuji za hodně problémovou a budu dále řešit.

Ještě jen upozorňuji, že mi hodně podnětů k přemýšlení dal článek na následujícím odkazu:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d5638v7777-k-vyvolanym-investicim-podle-zakona-o-danich-z-prijmu-2-cast/

Pokud to zrekapituluji:

 - to že by vyvolané investice (i typu vybudování nového majetku) vstupovaly do ceny majetku najdeme v zákoně o dani  příjmů - §29 odst. 1, ve vyhlášce 410/2009 Sb. takovéto vymezení chybí (ale zároveň není vyloučeno, že by to šlo účetně do ceny stavby a musíme přiznat, že je to dokonce řešení logické, protože ta klasická vyvolaná investice je často podmínkou vzniku dané investice - tedy zapadá to do konceptu pořizovací ceny).

• - i když použiji zákon o dani z příjmů (tedy řeknu, že účetně přejmu daňové řešení), je to napsáno jako dispozice - tedy §29 odst. 1 poslední věta je "možnost", nikoliv povinnost - tedy je možné i dané ustanovení nevyužít
• - pokud si ještě uvědomím do minulosti - pokud takovou investici dělal soukromý investor (například vyvolané investice při přípravě parcel pro výstavbu RD nebo výstavba obchodního centra), tak jsme většinou na straně obcí bezúplatné převody majetku klasicky naceňovali reprodukční pořizovací hodnotou a do majetku je naváděli (ostatně, když se to převádělo za symbolickou 1 Kč, tak jsme někdy uvažovali, že to je neadekvátní ocenění a odchylovali jsme se od konceptu pořizovací ceny k ocenění reprodukční hodnotou). Samozřejmě výsledkem takového řešení bylo, že ten majetek byl potom v aktivech soukromého investora i obce - přitom jsme to nepovažovali asi za úplně chybné řešení, neboť soukromý investor to měl jako výdaj nutný s pořízením investice, obec to měla jako majetek s nějakým využitím (a s nějakou reálnou hodnotou) - s kterým dále disponovala - třeba vkladem do VaK, pokud se jednalo o kanalizační sítě .......

 Tak začínám mít takový pocit (a jak jsem telefonicky probíral i s Ivou), že když je to od soukromého investora, tak o tom moc neuvažujeme a ten majetek zduplikujeme, pokud je to ale od vybrané účetní jednotky, tak najednou máme problém, neboť jsme nastaveni na režim, že účtujeme "zrcadlově" - jedna strana vyřazuje a druhá naopak zařazuje ve stejné hodnotě. Na to je nastavena i kontrola PAP. Přitom začínám nabývat dojem, že skutečně správnou variantou by mohlo být chovat se stejně jako u soukr. investora - tedy stát nic nevyřazuje a u kraje (SUS) se zařazuje do majetku (opakuji - myslím tím nově vzniklé stavby, případně prokazatelně technicky zhodnocené stavby stávající). Skoro tedy směřujeme k tomu, že tyto nové stavby by se u kraje (SUS) měly nějak podchytit v účetnictví (uvědomme si, že nemáme nějaké ustanovení, které by říkalo, že nějaké bezúplatně nabyté věci v účetnictví vést nemáme).

Ve vztahu k výše uvedenému dle mého názoru stále můžeme ještě uvažovat s variantou (ve své podstatě analogicky používající dispozici podle §29 odst. 1 i pro účetnictví) - tedy, že stát nezahrne dané vedlejší stavby do ceny a skutečně naprosto reálně provede jejich odúčtování z majetku a kraj (SUS kraje) si to zrcadlově navede (druhou alternativou je také nedělat nic a třetí jít na variantu, že to udělám shodně jako u investice provedené soukr. investorem - tedy nacením si to v nějaké reprodukční ceně jako bezúplatně nabytý majetek a možná kvůli kontrolám KRK nebudu moc říkat, že je to od státu ...). 

Jinak ještě k těm dotazům:

-  podle mne není povinností ve smlouvách uvádět hodnotu daných staveb - toho se v zásadě domáhat nemohu. Pokud bychom se dohodli na variantě, že si to stát nepovede jako součást stavby D11 a bude to odúčtovávat z majetku, tak jen potřebuji nějaký dokument (i mimo smlouvu) indentifikující to, co odúčtoval (z 021, 081 ...)

-  z hlediska daně z příjmů - podle mne to musím podřadit pod bezúplatný příjem a u kraje bohužel zvýšit základ daně (i když bych o tom neúčtoval) - to samozřejmě platí pro 2014 - víme že pro rok 2015 se chystá změna

Určitě bychom to chtěli začít řešit s pracovníky MFČR... Je jasné, že to není usazeno a nějaké jednoznačné řešení asi moc nenajdeme. Zároveň bychom chtěli požádat lidi, kteří pročítají odpovědi na dotazy a myslí, že k tomu mají co říci, aby se nám ozvali na e-maily.

Jak zaúčtovat jistinu ve výši 100.000,-- Kč, kterou obec zaplatila v rámci dražební vyhlášky na účet exekutora. Dražba se týkala rodinného domku, který nakonec obec v rámci dražby odkoupila.

Dražební jistota je v případě, že jste majetek v dražbě pořídili, zálohou kupní ceny. Můžete jí tedy rovnou zaúčtovat 052/231 odpa např. 3639 pol 6130. K datu podání návrhu na vklad zaúčtujete předpis kupní ceny 042/321, zúčtování zálohy 321/052 a zařazení pozemku 031/042 (ve výši kupní ceny + případné související výdaje na účtu 042). Případný doplatek kupní ceny uhradíte 321/231 odpa 3639 pol 6130.

1. do sousední obce posíláme příspěvek na děti, které nastupují do 1.třídy ZŠ 500,- Kč na jednoho prvňáčka (celkem 2500,-). Účtuji 572 / 349 , úhrada 349 / 231 40 par. 3113 pol. 5321 ??? 2. KORÁLKY, občanské sdružení rodičů a přátel Základní školy a Mateřské školy speciální Kč 2 000,-Kč Účtuji 572 / 345, platbu 345 /231 par.3543 pol 5229 nebo 5179 ??? 3. členský příspěvek MAS Jižní Haná 572/ 345 , platba 345/ 231 40 par..3639 pol.5179 ???

1. Máte dobře. Pokud byste posílali ne obci, ale přímo ZŠ (PO), tak se používá pol 5339.

2. Předpis máte dobře. Občanská sdružení se transformovala na spolky, pol 5179 se používá jen pro členské příspěvky spolku. Pro ostatní transfery spolkům se používá pol 5222. Raději ověřte jejich právní formu, v ARESu jsem je přesně podle názvu nenašla, pol 5229 se používá pro nadace a zájmová sdružení právnických osob aj. Paragraf by šel 3421 nebo i obecnější 3429.

3. U MAS je institut "členského" příspěvku problematický, nicméně na jejich stránkách jsem našla, že se MAS Jižní Haná skládá z partnerů, kteří mají práva a povinnosti vyplývající ze zakládací smlouvy, např. právo účasti na hlasování nejvyššího orgánu MAS či právo být volen do orgánů MAS. Tzn. už tam nefigurují jen zakladatelé, ale po dodatku č. 1 k zakládací smlouvě figurují v MAS i zmínění partneři. Členský příspěvek ale nikde není zmíněn (nebo jsem ho nenašla) - na jakém základě ho poskytujete? Nicméně i zde platí, že případný "členský" příspěvek  MAS jako o.p.s. se zatřídí na pol 5221. Pol 5179 se používá (zatím) pro členské příspěvky spolkům. MF však odpovídá, že je možné položku 5179 použít i pro další členské příspěvky, i když u o.p.s by se opravdu o členský příspěvek v pravém slova smyslu jednat nemělo, budete mít u položky 5221 větší jistotu správnosti. Jinak je to na právní posouzení, zda se opravdu jedná ve své podstatě o členský příspěvek nebo dotaci, popř. dar.

Naše obec vyhrála soudní spor, kdy žalovaný má obci zaplatit částku nad 1 milion. Prosila bych informaci, zda dát částku do podrozvahy. I když stejně nevíme - jestli to - kdy- uhradí.

Pokud je soudní spor už ukončen, tak byste měla pohledávku zaevidovat do rozvahy. V podrozvaze se evidují jen pohledávky podmíněné, zde ale soud rozhodl ve váš prospěch, je vyčíslena konečná částka, nevidím zde důvod pro užití principu opatrnosti jen proto, že si nejste jisti, zda dlužník dluh uhradí. Pokud vymahatelnosti "nebrání" nějaké právní důvody (zánik společnosti apod.), tak má podle rozsudku povinnost částku zaplatit. Chápu, že v praxi pak stejně často nezaplatí a vy pak vymáháte, ale tak to bohužel je. Za každých 90 dní po splatnosti k ní musíte tvořit opravné položky, lze je spočítat a zaúčtovat jednorázově k 31.12. V dotazu nezmiňujete, čeho se platba týká, nicméně na podrozvahových účtech to je vhodné evidovat v době soudního sporu, po ukončení už je to vaše klasická pohledávka, kterou máte v případě nezaplacení po dlužníkovi vymáhat. Účet volíme podle druhu výnosu. 

Máme Darovací smlouvu od jiné VUJ na motorovou stříkačku v hodnotě 240 185,-Kč, prosím jak zaúčtovat do účetnictví a jak do inventury,zda odpisovat?

Je to dar od VÚJ, musíte tedy přebrat v jejich ocenění. Stříkačku zařaďte do majetku zápisem 022 MD v účetní hodnotě, v jaké má předávající VUJ v účetnictví, 022 MD/ 082 D ve výši oprávek a 401 D v zůstatkové ceně, případně pokud vám sdělí i informaci o nerozpuštěné výši dotace, pokud původně na pořízení stříkačky VUJ nějakou dotaci dostala. . Informaci o výši oprávek, popř. ZC stříkačky k datu převodu vám VUJ na požádání sdělí (pokud není uvedeno ve smlouvě). Jen dejte pozor, aby vám odpisy navazovaly. Tzn. pokud došlo k převodu v prosinci, odpisy za prosinec ještě provede předávající VUJ a měl by vám sdělit ZC k 31.12.2016 a vy začnete odpisovat od ledna 2017. Odpisovat stříkačku určitě musíte, a to právě od měsíce následujícího po zařazení do majetku. Odhadnete zbývající dobu životnosti stříkačky a podle toho určíte zbývající dobu odpisování (podle ČÚS - nově pořízený použitý majetek). Pokud jde o inventuru, při ní pak ověříte, že vám byla stříkačka i "fyzicky" předaná. Jinak pro jistotu na předávající VUJ i ověřte, že ke stříkačce neevidují dotaci. I dotaci byste totiž od nich museli převzít. Pak by byl zápis 022 MD v účetní hodnotě/ 082 D ve výši oprávek, 403 D ve výši dotace a zbytek na 401 D.

Dosloužila nám rozhlasová ústředna účet 022 / v 12/2016 zcela odepsaná/. Odpisujeme 1xročně. Chtěla bych ji k dnešnímu dni vyřadit. Na kartě majetku je uvedena pořiz. cena účetní 98142 Kč, oprávky 98142 Kč, zůstatková cena k 31.12.2016 0,- Kč, roční odpis 11 749,- Kč.Prosím jak tento účetní případ zaúčtovat? 1. 082/022 98142,- Kč, 2. 551/082 11749,- Kč?

Máte to naprosto správně. Majetek se odepisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k vyřazení, tzn. pokud odpisy účtujete 1 x ročně, tak opravdu zaúčtujete odpisy ústředny za měsíce leden až prosinec 2016 zápisem 551/082 a pak budete mít ZC 0 Kč. Vyřazení doodepsané ústředny provedete zápisem 082/022 v pořizovací ceně. Zde jen pozor - to, že je doodepsaná, automaticky neznamená, že ji musíte vyřadit. Naopak musíte mít důvod pro vyřazení - nefunkčnost, likvidace... 

Jak nejlépe formulovat schválení rozpočtového provizoria na veřejném zasedání : např. Do schválení rozpočtu k 31.3.2017 platí rozpočet minulého roku včetně financování ( splácíme totiž úvěry ). Nebo bude vhodnější uvést : platí rozpočet 3/12 rozpočtu minulého roku Nebo uvést částku příjmů, výdajů a financování ?

Nejvíce bych doporučil navázat pravidla rozpočtového provizoria na rozpočet minulého roku. Schválit rozpočtové provizorium ve výši 3/12 minulého roku nedoporučuji, protože formálně nevíme, zda bude rozpočet skutečně schválen k 31. 3. 2017 (pravidla rozpočtového provizoria bychom správně měli schválit jakoby na celý rok) a hlavně ani nemusíme vědět, zda se do limitu 3/12 loňské skutečnosti budeme vejít. Proto také nedoporučuji měsíční čerpání výdajů v rámci rozpočtového provizoria omezovat např. 1/12 skutečnosti výdajů minulého roku. Zvlášť, pokud bychom realizovali v rámci rozpočtového provizoria nějakou významnější akci, která se loni ještě nehradila, mohla by hlavně na menších obcích i jedna uhrazená faktura takový limit značně vyčerpat.  Pro inspiraci uvádím možné znění usnesení k rozpočtovému provizoriu (s navázáním na upravený rozpočet minulého roku):

Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv.

Lze doporučit pravidla schválit obecně, ale srozumitelně a jasně, to znamená při jejich definování používat terminologii odpovídající předpisům, např. nepoužívat termíny typu „nutné výdaje“, ale lépe použít „běžné výdaje“, atp.

Nezisková organizace má od obce pronajaty nebytové prostory potřebné pro svoji činnost. Náklady za služby (topení apod.) platí obci na základě vyúčtování. Nájem za pronajaté prostory obec neuplatňuje a obec to považuje za příspěvek na činnost této organizace. Jak by se správně mělo o takto poskytovaném příspěvku účtovat?

Záleží, jak to máte řešeno právně. Pokud máte sepsanou nájemní smlouvu, měla byste nájemné předepisovat 311/603 a následně mít schváleno poskytnutí příspěvku, který byste účtovala 572/345 a následně provést zápočet 345/311. Tady ale pozor - u příspěvku pak se vším všudy dle 250/2000 Sb (žádost, schválení, uzavření VP smlouvy, zveřejnění VP smlouvy od 50 tis. Kč, pozor na program...)

To mi ale přijde zbytečně složité, máte jednodušší např. uzavřít s nimi smlouvu o výpůjčce, která je bezplatná.

1) Na začátku roku jsme poskytli dotaci místnímu spolku hasičů / žádost, doporučení RO, schválení ZO, smlouva/ účtovala jsem: předpis 572/378 /asi by bylo lépe 345?/ úhrada 378//231/3429/5229 Nyní přinesli vyúčtování a vrátili nevyčerpané peníze zaúčtovala bych 231/3429/2229//.....? a tady si nejsem jistá zda můžu rovnou 572 nebo zase nějakým předpisem . 2) Doporučujete vyrovnání rozpočtu na konci roku? Letos jsme neuskutečnili spoustu akcí, se kterými bylo v rozpočtu počítáno. Nemyslím vyrovnání na korunu, ale provést rozpočtové opatření, které by rozpočet ve výdajích o tyto akce ponížilo a tak by bylo vidět, proč se objevují v návrhu rozpočtu na další rok.

1. Předpis je správné opravdu účtovat přes závazkový účet 345 - je to z titulu poskytnutí dotace, proto je to účet obsahově přesnější než obecný 378. Vy jste ale měla poskytnutou nevyúčtovanou dotaci účtovat jako zálohu zápisem 373/231, pak při vyúčtování 572/373 ve spotřebované výši dotace a přijetí vratky 231/373. To když tak pro příště. Teď už jen vratku zaúčtujte 572 -MD/231 -D pol 5222. Z hlediska RS je správnější účtovat, když to jde, kompenzačně (vratku poslali ve stejném roce, kdy jste poskytli dotaci). Jinak pro dotaci spolku se používá pol 5222.

2. Podívejte se na dokument "2016 Odpovědi MF na dotazy k rozpočtu a RS", je v dokumentech volně ke stažení. Je v něm dost problematických věcí týkajích se rozpočtu a RO alespoň trochu vyjasněno. Cituji Vám z něj:

Citovaný zákon neupravuje tzv. povinnost 100 % upravení rozpočtu na skutečnost koncem rozpočtového roku. V průběhu roku se rozpočtová opatření provádějí podle vzniklé situace v hospodaření obce.

Určitě tedy nedoporučuji rovnat každý paragraf, případně položku na skutečnost. Je důležité, jaké máte závazné ukazatele rozpočtu. Obce už většinou mají min. na paragrafy, pak můžete mít v jednotlivých položkách klidně plnění i překročeno, důležité je nepřekročit paragraf (závazný ukazatel) jako celek. Výjimku tvoří vztahy k ostatním subjektům, tam musíte často i na Kč (např. u dotací). Jinak pokud jde o neuskutečněné výdaje, tam určitě není chyba, když je ponecháte v rozpočtu. Rozpočet je plán a bude pak naopak ve vztahu rozpočet po změnách/skutečnost vidět, co se nestihlo. Pokud výdaje nebyly překročeny, nemusíte rozpočtovým opatřením upravovat. Možné to ale je - mně však připadá, že je lepší vidět, že se nestihlo vyčerpat a proto se převádí do dalšího roku - ale toto považujte jen za "názor od stolu" - nevím, co vaše zastupitelstvo lépe pochopí...

Mohl by nastat případ: účetní na obci je na kandidátce jako lídr, jestliže bude zvolena místostarostkou obce - může vykonávat na přechodnou dobu svou pozici účetní?? Jestliže ANO - musí se přímo výběrovým řízením vybrat nová účetní??

Víte, to je hodně právní problém, já bych Vás v tomto případě odkázal nejlépe na Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra, odkud můžete dostat právní rozbor a stanovisko k Vaší situaci. Napíši jen ze svého pohledu, co v této problematice stojí za povšimnutí. Myslím, že bude třeba vyjít z dvou základních přepisů:
Předně je problematika neslučitelnosti některých funkcí je upravena v § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, z nichž plyne, že funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou. Z toho plyne, že více, než pouze název pozice, je rozhodující pracovní náplň. Pokud by zaměstnanec, byť i na pozici účetní, vykonával k tomu ještě nějakou státní správu (v přenesené působnosti), byla by tady zřejmá neslučitelnost funkcí (typicku státní správou je např. matrika). Takže z pohledu volebního zákona je zásadní výkon státní správy, pokud se v pracovní náplni nevyskytuje, tak tady zřejmě kolize nebude (výlučně pro účetní tady kolizi nevnímám).
Kolizi však vidím v § 26 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, z kterého vyplývá neslučitelnost funkce vedoucího orgánu veřejné správy a hlavní účetní. Vedoucím orgánu veřejné správy je starosta, ale je třeba mít na paměti, že starostu v době nepřítomnosti zastupuje místostarosta. Proto by se v době zastupování místostarosta stal zcela určitě příkazcem operací a pokud by zároveň vykonával i funkci hlavní účetní, došlo by tady k nedovolenému sloučení funkcí. A ono je to i logické, už z pohledu nějaké základní vnitřní kontroly je nežádoucí, aby jedna a ta samá osoba předkládala pokyny k úhradě (vč. výkonu předběžné kontroly) a tyto následně sama proplácela. Takže neslučitelnost funkcí vidím hlavně v tomto.Samozřejmě dovedu si představit, že se někdo pustí do právních rozborů, v ramci kterých bude hledat rozdíl mezi "účetní" a "hlavní účetní", s tím, že tato kolize se vztahuje jen na "hlavní účetní", a tak podobně, to již po nás prosím ale nechtějte :-) Já osobně tam kolizi vidím a takovéto sloučení funkcí bych nedoporučoval, ale prosím, pro právní stavisko se nejlépe obraťtě na MV. Navíc, komunální volby budou až za necelé 2 roky a uvidíme, právní úprava se do té doby může ještě změnit. Pokud jde o to výběrového řízení, tak opět je to právní problém, při kterém hledáme odpověď na otázku, zda je účetní na obci úředníkem a zda se má tedy postupovat při vzniku pracovního poměru podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících ÚSC. Úředníkem se pro účely zákona rozumí zaměstnanec podílející se na výkonu správních činností a zařazený do obecního úřadu. Správními činnostmi se rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti. Četl jsem právní stanovisko, které dochází k závěru, že účetní na obci není úředníkem podle zákona o úřednících (vykonává tzv. servisní práci a proto se na ni zákon o úřednících nevztahuje). Je ale otázkou, v jakém režimu budou např. pracovníci vykonávající rozpočtové práce, neboť vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků za správní činnosti definuje "finanční hospodaření ÚSC". V každém případě, pokud by se došlo k závěru, že je třeba při výběru nového zaměstnance postupovat podle zákona o úřednících, pravděpodobně nebude třeba dělat výběrové řízení, ale pouze tzv. veřejnou výzvu (§ 6 zákona).

Dotaz na časové rozlišení Při přezkoumání hospodaření nám bylo vytknuto, že v průběhu účetního období (kalendářního roku) časově nerozlišujeme výnosy z prodeje majetku. K vyřazení majetku došlo na základě vzniku právních účinků zápisu (2.5.2016), účtováno bylo 554/031. Výnosy byly účtovány 311/647 v dubnu 2016, s tím, že úhrada majetku proběhla v dubnu 2016, účtována byla 231/311. Je nutné časově rozlišovat výnosy předpisem 311/384 pokud víme, že vyřazení proběhne v témže účetním období (kalendářním roce), respektive v následujícím měsíci téhož období? Doposud jsme časově rozlišovali k 31.12. příslušného účetního období. Dle vyhl. 410/2009 D.III.36. účty výnosy příštích období obsahují částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních obdobích. Jelikož je naším účetním obdobím kalendářní rok, domnívali jsme se, že časové rozlišení v průběhu běžného roku není nutné účtovat. Je náš postup nesprávný?

Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do KN, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na vklad. Proto i pohledávka měla být předepsána k 2. 5. 2016. Úhrada, která proběhla v dubnu, je svou povahou přijatá záloha, tzn. 231 MD/ 324 D, předpis pohledávky v květnu zápisem 311 MD/ 647 D a zúčtování 324 MD/ 311 D. Vysloveně s časovým rozlišením tento případ nesouvisí, spíše se správným určením okamžiku uskutečnění účetního případu. Z hlediska předpisů se však opravdu v průběhu jednoho účetního období časově nerozlišuje, rozlišování do čtvrtletí je jen dobrovolné, není povinné, nelze vytknout. U vás dokonce jde o jedno čtvrtletí - to již výtku nechápu vůbec. Navíc ten postup, že se zapíše pohledávka z kuspní ceny již k podpisu smlouvy a neřeší se přes zálohu do doby vkladu je technicky výhodnější, dělá to tak hodně obcí, jen ke konci roku, když se nestihne vklad, se přeúčtovává na zálohu - takže závěrem: Vše máte dobře a výtka je zcela neoprávněná, neporušili jste žádný předpis. Odvolejte se na znění §3 ZoÚ - okamžik je správně, když je ve správném účetním období. OUUP se určuje jen pro určení správného období, vůbec nejde o dny. 

Máme v majetku obce betonovou lávku přes potok s kovovým zábradlím. Stávající betonový panel i celé zábradlí byly nahrazeny novými. Celkové náklady s tím spojené (panel, zábradlí,práce) činí něco kolem 150 tis.Kč (původní hodnota lávky byla asi 20 tis.Kč). Parametry ani využitelnost se nezměnily. Jde o opravu nebo TZ?

Podle mého názoru je nejpřesnější vyhodnocení, že původní lávka byla vyřazena v důsledku výstavby nové lávky, a proto by se měla zůstatková cena původní lávky stát součástí nákladů na výstavbu nové lávky (viz § 55 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 410/2009 Sb.). Zápis by byl 042 MD/ 081 D (ve výši zůstatkové ceny původní lávky), 081 MD/ 021 D (v pořizovací ceně původní lávky, její vyřazení), 042 MD/ 321 D (pořízení nové lávky) a 021 MD/ 042 D (zařazení nové lávky do užívání). Vypadá to na odstranění plného opotřebení, ne jen částečného - částečné odstranění opotřebení = oprava, plné odstranění opotřebení je již spíše znovu pořízení majetku. 

Jak zaúčtovat vrácení přeplatku za elektrickou energii. Vyúčtování bylo ve stejném roce jako uhrazení zálohy, kdy záloha byla zaúčtována 314 MD/ 231 D.

Vyúčtovací faktura od dodavatele se předepíše 502 MD/ 321 D, provede se zúčtování závazku s uhrazenou zálohou (pohledávkou) zápisem 321 MD/ 314 D (ve vašem případě v celé výši uhrazené zálohy), zůstatek na str. MD účtu 314 je tedy váš přeplatek. Ten přijmete zápisem 231 MD/ 314 D, čímž se účet 314 vynuluje. Rozpočtová skladba k přijatému přeplatku s paragrafem dle účelu a položkou mínus 5154 ( v rámci jednoho roku se vždy přeplatky třídí jako kompenzace výdaje). Někdo ale dává všechny přeplatky na 2324, je to také možné. Stává se také, že dodavatel přeplatek nevrátí, ale započítá ho na úhradu zálohy stejného nebo jiného odběrného místa na další období. V takovém případě se záloha nechá na účtu 314 a jen se eventuálně přeúčtuje analytika, která odpovídá odběrnému místu, na které je záloha započítána.