DSO je 100% vlastníkem společnosti s.r.o. (vklad na účtu 061). Nyní VH DSO uvažuje o prodeji společnosti s.r.o. (v roce 2017). Bude vypracován znalecký posudek na prodejní cenu. Můžete mi prosím poradit, jak vše správně zaúčtovat?

Zaúčtování prodeje obchodního podílu bude jen zápisem 561 MD/ 061 D v pořizovací ceně podílu, předpis pohledávky z prodeje 377 MD/ 661 D ve výši prodejní ceny a inkaso 231 odpa (kmenový odpa prodávané společnosti) , pol. 3202 MD/ 377 D. 

Daňová problematika -  toto jsem našla např. na internetu, tak se prosím podívejte, jestli nemáte poradce, tak napište znovu, budu to počítat stále za jeden dotaz: 

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d25831v34191-ukonceni-ucasti-spolecnika-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-prodej/

Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným - prodej obchodního podílu

• Publikováno: 5.8.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2010/8

Ing. Ivana Pilařová

V následujícím článku Vám přinášíme druhou část příspěvku uveřejněného v časopisu Účetnictví v praxi č. 7/2010 na s. 5. V příspěvku věnovaném ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným se tentokrát budeme věnovat prodeji obchodního podílu.

část citace odkazu: 

Daňové dopady u právnické osoby

Prodává-li právnická osoba obchodní podíl, je nezbytné zjistit, zda je prodáván podíl na dceřiné společnosti (či společnosti z třetí země splňující obdobné podmínky jako dceřiná společnost), či na společnosti, která podmínky dceřiné společnosti nesplňuje.

Prodej obchodního podílu na společnosti, která není dceřinou společností

Daňové posuzování je velmi podobné situaci, kdy obchodní podíl prodává fyzická osoba ze svého obchodního majetku. Výnos z prodeje obchodního podílu je vždy součástí základu daně. Jako náklad lze uplatnit nabývací cenu obchodního podílu (§ 24 odst. 7 ZDP), případně další náklady související s prodejem podílu, obojí však jen do výše dosaženého výnosu. Ztráta z prodeje obchodního podílu je podle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP daňově neúčinná. V případě prodeje více obchodního podílu v rámci jednoho zdaňovacího období se posuzuje každý prodej samostatně, není tedy možné kumulovat zisky a ztráty z prodeje jednotlivých podílů.

Prodej obchodního podílu na dceřiné společnosti

Výnosy z prodeje obchodního podílu na dceřiné společnosti jsou u mateřské společnosti od daně osvobozeny, a to podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2. ZDP. Stejné podmínky pak platí i pro prodej obchodního podílu na společnosti ze třetí země za podmínek stanovených v § 19 odst. 9 ZDP (dále jen „dceřiná společnost z třetí země“).

Pojmy mateřská a dceřiná společnost jsou definovány v § 19 odst. 3 a 4 ZDP. Přitom je třeba dát pozor na to, že osvobození nelze uplatnit na výnosy:

• z prodeje podílu na dceřiné společnosti a dceřiné společnosti z třetí země, který byl nabyt v rámci koupě podniku nebo koupě části podniku,
• z prodeje podílu na dceřiné společnosti a dceřiné společnosti z třetí země, která je v likvidaci.

Ve vztahu k osvobozeným výnosům z prodeje dceřiných společností a dceřiných společností z třetích zemí je nutné důsledně použít ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého jsou veškeré náklady související s osvobozenými výnosy daňově neúčinné. Téměř jistě vznikne náklad ve výši nabývací ceny obchodního podílu, případně ještě další náklady jako zpracování znaleckých posudků, poradenství apod.

Mateřské společnosti jsou účetními jednotkami, proto bude o výnosech z prodeje obchodního podílu i o nákladech souvisejících s prodejem podílu účtováno. Osvobozené výnosy budou vyňaty ze základu daně v daňovém přiznání na řádku 110, zaúčtované související náklady pak budou vyloučeny na řádku 40 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Prodej obchodního podílu z hlediska DPH

Při prodeji obchodního podílu přichází v úvahu i posouzení dopadů na DPH. Počínaje 1. 1. 2010 je nutné vzít v potaz, že převod obchodního podílu je předmětem daně, přičemž do konce roku 2009 byla tato transakce postavena mimo předmět daně. Toto plnění je zákonem označeno za finanční činnost, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně na vstupu podle § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH. Uvedená novela má velký dopad do praxe. Na výstupu bude výnos z prodeje obchodního podílu od daně osvobozen, a bude tedy uveden na řádek 50 daňového přiznání k DPH. U vstupů souvisejících s tímto výstupem však není možné uplatnit nárok na odpočet daně. Dopad osvobozeného plnění do výpočtu koeficientu záleží na tom, zda plátce tento typ finanční činnosti provozuje jako doplňkovou činnost a zároveň ji uskutečňuje pouze příležitostně. Jedná-li se o doplňkovou činnosti provozovanou pouze příležitostně, výši koeficientu neovlivní a v daňovém přiznání bude údaj o výši tržby uveden navíc ještě na řádku 51 - pravý sloupec.

Mateřská škola naše PO žádá o dotaci na nové herní prvky pro dětské hřiště umístěné na zahradě MŠ. Celá tato dotace bude v částce 601 tis.Kč a skládá se z herních prvků od 9.900 Kč do 129 tis. Kč + montáž a dopravné.Zpracovatel žádá o rozdělení na investice a neinvestice. Máme tedy prvky, které jsou do 40 tis. Kč vyčlenit jako neinvestiční a ostatní jako investici a ostatní náklady (montáž a dopravné) rozdělit k jednotlivým prvkům. Já bych pojala dětské hřístě jako celek a celou dotaci bych vzala jako investiční. Náklady na DPH budou součástí uznatelných nákladů.

Ono pro vyhodnocení, zda zařadit prvky hřiště do majetku jednotlivě nebo vyhodnotit jako celek, je rozhodující, jak jsou prvky hřiště řešeny. Pokud je hřiště složeno jen jakoby z malých stavbiček, které budou na hřišti umístěny trvale, jsou pevně zabudovány do země, není záměr je např. přes zimu uskladňovat ani jinak přemisťovat, lze vyhodnotit hřiště jako jednu stavbu= jeden funkční celek a vést na účtu 021. Zrovna tak je možné i jednotlivé prvky, pokud splňují popsanou charakteristiku, vést samostaně jako stavby na účtu 021 a to bez ohledu na výši jejich ocenění (může to být např. klouzačka zabudovaná včetně základů, zpevněné plochy, doskoky, oplocení, ale i altán, atd.). Pro vyhodnocení je tedy primární konstrukční charakter prvků (jejich spojení se zemí, záměr je eventuálně přemisťovat), to má přednost před oceněním, neboť stavby se zařazují bez ohledu na výši jejich ocenění. Takže i prvek v ocenění pod 40 tis. Kč může být samostatně zařazen jako stavba na účtu 021, pokud splňuje popsanou charakteristiku. Teprve až v případě, že zjistíme, že prvky hřiště jsou technologicky řešené tak, že je lze přemístit, budeme řešit, zda je ocenění prvku do 40 tis. Kč (včetně), pak se jedná o DDHM a neinvestiční výdaj nebo je ocenění prvku nad 40 tis. Kč, pak se jedná o samostatnou věc (účet 022) a investiční výdaj. Z jednotlivých prvků s obdobným technologickým řešením (přemistitelnost a dobou použitelnosti delší než 1 rok), lze vytvořit i soubor na účtu 022, pak se tedy může docílit toho, že i z několika prvků v jednotlivém ocenění pod 40 tis. Kč vytvoříme investici. Takové řešení se může hodit právě v případě, že se kvůli splnění podmínek dotace potřebujeme dostat na investiční výdaj. Záleží tedy, jak hřiště vyhodnotíte. 

Město má uzavřenou smlouvu o nájmu a používání užitkového stroje MALOTRAKTOR TH 4260 AHL s příslušenstvím pro potřeby údržby města. Pronajímatelem je s.r.o. založené městem (plátce DPH). Ve smlouvě je dohodnuto,že údržbu a případné opravy zařízení bude hradit vlastník (pronajímatel). Skutečnost je taková, že opravu objedná město a přefakturuje s.r.o. Jaký je správný postup z hlediska DPH a zaúčtování došlé i vystavené faktury?

Takže rekapituluji - Město si ten traktor najímá, vlastníkem je s. r. o. Opravy má hradit s. r. o., ale stane se, že to objedná Město a následně přeúčtuje na s. r. o.

Pokud to tak to je, tak bych volil "přeúčtování" - samozřejmě s odpočtem a odvodem DPH (předpokládám, že s. r. o. je plátcem, který má zájem na odpočtu daně).

Došlá faktura - např.:

MD 377

MD 343 (plný odpočet)

                        Dal 321

Vydaná faktura - např.:

MD 311

                    Dal 377

                    Dal 343 (odvod)

Někdo třeba volí, že namísto 377 dá prvotně 511 a potom "minusuje 511" - určitě i tato technika je možná.

ZN

V prosinci loňského roku jsme zařadili územní plán. Nyní máme studii k UP, která se vztahuje k budoucímu vybudování cesty a zasíťování stavebních pozemků, částka 53 240,- Kč. Účtovat v tomto případě na 042 k budoucí akci zasíťování? RS 3639 6119? A ještě bych se chtěla zeptat: - dar knihovně jiné obce 572/349 položka nebo 5319 nebo 5321? - příspěvek vlastní příspěvkové organizaci (MŠ) přes účet 378 je možný? Máme to tak účtováno několik let, ale teď nám to při přezkumu vytkli.

Tady bude záležet, jak se studie vyhodnotí, často je to diskutabilní otázka. Pokud má studie přímou návaznost na budoucí zasíťování stavebních pozemků, resp. studie by nevznikla, pokud by se zasíťování neplánovalo, v takovém okamžiku lze studii považovat za náklad související se zasíťováním a zaúčtovat na 042, ale jen za předpokladu, že obec o výstavbě zasíťování pozemků rozhodla ještě předtím než byla studie pořízena. Pokud by byla studie pořízena dříve, vyhodnotila by se jako náklad (účet 518).  Další možným vyhodnocením by bylo, zda studii nelze považovat jen za aktualizaci ÚP, pak by se opět jednalo o nákup služby (účet 518). Je třeba rozhodnout se podle toho, zda je studie více součástí ÚP nebo více součástí budoucího zasíťování pozemků.

Dar knihovně jiné obce - tady záleží u položky, jestli má obec knihovnu jako příspěvkovou organizaci a posíláte dar té PO - pak položka 5339, jestli jako organizační složku obce, pak 5321, pol. 5319 by však určitě nebyla dobře. 

Správně je závazek z transferů vůči místním vládním institucím, což jsou i PO na účtu 349, a to již od roku 2011! Je mi líto :o). Vychází to z obsahového vymezení účtů (položek UZ) dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. 

Nově účtuji DSO, na účtu 314 eviduji 10.000,- Kč, dohledala jsem si v archivu, že se jedná o fakturu ohledně zřízení věcného břemene na které je sice napsáno zálohová,ale ze smlouvy je patrné,že 10 tisíc byla jednorázová platba.potřebovala bych to proúčtovat.Fa je z roku 2003, kanalizace byla zkolaudována v roce 2006. Můžu těchto 10000,- proúčtovat do nákladů?

Jedná se asi o platbu za zřízení VB, tj. obec oprávněná, vzniklo právo, které se eviduje až od roku 2014 na účtu 028. Pro sjednocenou evidenci bych doporučila zavést do majetku ve výši pořizovací ceny a to zápisem 558/389 a 389/314 a 028/088 ve výši 10 tis. Kčs popisem případu nezúčtované zálohy. Toto zaúčtujte jen v případě, že kanalizace je pořád ještě ve vašem majetku, nebyla vložena nebo prodána. Pokud již není kanalizace ve vašem majetku, tak stačí zápis např. 549/314. 

1.) Obec obdržela od Ministerstva pro místní rozvoj neinvestiční dotaci ve výši 600 000 Kč na chodníky (UZ 17027), mohu zaúčtovat do příjmů na položku 4116 ? 2.) Obec koupila keramickou vypalovací pec za 50 760 Kč. Obdrželi jsme na ní investiční dotaci od KÚ z POV ve výši 40 000 Kč (položka 4222) a dále jsme obdrželi od podnikatelů z obce finanční (sponzorský dar) na pec ve výši 23 500 Kč (zaúčtovala jsem na 3421/3121). V součtu jsme obdrželi 63 500 Kč, je to víc než stála pec a nevím jak to udělat v inventuře (majetku), když jí naúčtuji na 022 v pořizovací ceně 50 760 Kč, co dám na 403 (transfery) jako dotaci. Mám zaúčtovat dar od podnikatelů na jinou položku, aby to nešlo do majetku obce?

1) UZ je opravdu neinvestiční, takže ano, položka 4116 +UZ a oddělený org pro dodační titul, výnos skončí na 672, pokud se jedná o zálohu dotace před vypořádáním tak 231 4116 + UZ + Org. MD/ 374 nebo 472 (pokud vypořádání až po 12 měsících od přijetí) + org.

2) Jak dotace od kraje, tak dary od podnikatelů - obojí patří k peci na 403 (RS máte dobře), není problém s tím, že dotace je vyšší. Rozpouštět se bude proti odpisům v transferovém podílu, např. odpis 100, transferový podíl by vyšel 1,2, pak rozpuštění dotace 120 403 MD/ 672 D. Nevadí vyšší dotace,než je pořizovací cena, stává se to, nemusíte to nijak specificky řešit.  

Nyní probíhá na Městském úřadě výběrové řízení na výměnu kotlů. Po ukončení výběrového řízení by měl p. starosta podepsat s vítěznou firmou smlouvu o dílo /cena cca 21 mil. Kč/. p. starosta se ptá, zda může smlouvu podepsat, když v rozpočtu na rok 2017 tuto částku nemá ?Město si na tuto akci bude muset vzít úvěr, ale úvěr není ještě schválený zastupitelstvem a tudíž není smlouva, tak to není možné dát do rozpočtu.

No, to by opravdu neměl takovou smlouvu podepsat, je to překročení pravomocí a porušení zákona o vnitřní kontrole, protože kontrola na krytí rozpočtem se musí provést před vznikem závazku - tj. před podpisem smlouvy nebo před objednávkou. Je rok 2016, mohla by se částka v rozpočtu zatím krýt jen v rozpočtovém výhledu (aktualizovaném), kde se smí rozpočtovat - plánovat  úvěr, i když ještě není smluvně zajištěn - ale do rozpočtu se to v žádném případě plánovat na položku 8113 nebo 8123 nesmí bez smluvního zajištění. Je to docela problém - protože dle zákona VZ je nějaké časové omezení, dokdy je účastník vázán smlouvou, že ano? Zkuste se poradit s právníky. Nic jiného mě k tomu nenapadá. 

Ohledně majetku (skříní), které obec pořídila už s úmyslem tyto darovat hasičskému záchrannému sboru pro účely jednotky v jiné obci. Je třeba tyto skříně zavést do majetkové evidence a následně vyřadit jako dar nebo lze už při pořízení zaúčtovat jako dar a přiložit darovací smlouvu?

Na pořízení majetku za účelem daru je pamatováno v předpisech; §20, písm.h, 410/2009 Sb. (Nadefinováno, že majetek pořízený za účelem bezúplatného předání se účtuje jako zásoby, tj. nemusí se dávat do evidence na majetkové účty).  Pořízení skříní lze zaúčtovat rovnou s položkou 5194, účet 543.

Píši ještě jednou ohledně SAZKY, kterou jsme si přibrali společně s POŠTOU PARTNER. Nějak se nemůžeme dobrat správného účtování. Kromě smlouvy s Českou poštou uzavřel starosta i smlouvu se Sazkou a poskytujeme její služby - sázkové hry, losy a dobíjení telefonu (zachování služeb, které nabízela Česká pošta). Dali jsme si do směrnice, že pracovnice pošty vede oddělenou pokladnu, s tím že poníze na konci měsíce převede do hlavní pokladny. K těmto penězům předává shrnutí, ve kterém je vyčísleno: vkady+ výplaty, provize, kauce, inkaso Nemáme zřízenou VHČ. Kauci jsem zaúčtovala 465/231, pol. 5189. Inkaso je částka, kterou si Sazka inkasuje z účtu, kterou jsme vybrali po odečtení výher a po odečtení provize. Jak mám toto správně zaúčtovat a jaké položky RS použít? Výnos z této činnosti máme kolem 1000,- Kč/měs., kdybych přidala náklady - část mzdy, tel., energie, kancl. potř. ... nemůžu se dostat na ziskovou činnost. VHČ by měla být ve prospěch činnosti hlavní, to by nebyla.

Já se tady k tomu pořád vracím a nějak nevím kudy do toho. Správně by mělo být vše mimo RS, jsou to cizí peníze, přes RS jen ta provize , ta opravdu nemusí být ve VHČ. Moc nemohu uchopit tu jistinu- kauci - nemohu najít v dotazu, komu platíte kauci? 

Jinak příjem provize např. pol. 2329, nebo klasiciky 2111 , odpa žádný na "hry" nemohu najít, tak např. 2144? Nebo zbytkový 6409 a účet 649, případně i 602. 

Nechám zveřejněné, třeba nám někdo pomůže, a poradí, jak toto účtuje, v tom určitě jako pošta partner nebudete sami. 

V listopadu jsme dokončili dětské hřiště u základní školy, která je naší PO. Dětské hřiště je na pozemku, který má škola svěřený k hospodaření. Majetek byl dokončen k 30. 11. 2016 a k tomuto datu jsme jej zařadili do majetku 021/042, zároveň k tomuto datu chceme majetek převést škole, aby byl odpisován tam. Převod bude 403,401/021 a u PO 021/401,403 (byla dotace). Odpis u PO bude účtován 551/081 - celková částka odpisu, 401/416 - ve výši rozdílu mezi celkovou částkou odpisu a poměrem dotace a 403/672 ve výši poměru dotace. Obec posílá PO částku na odpisy ve formě příspěvku, tedy ve výši rozdílu a před koncem roku schvaluje zastupitelstvo vratku částky odpisů zpět na učet zřizovatele (obec řídí likviditu). Vše by muselo proběhnout ještě nyní v prosinci. Převod dlouhodobého majetku k hospodaření na PO se zapisuje do ZL po schválení zastupitelstvem. Neměl by tedy být převod až po zápisu do ZL? Mohla by v tomto případě začít odpisovat obec?

Pointa dotazu je jednoduchá - hříště je svěřeno jako pozemek. Pokud je na tomto pozemku vybudována stavba, která je jeho právní součástí (což tady bude), tak již není co svěřovat s hlediska nějakého rozhodování, neboť věc již svěřena byla v minulosti. Z tohoto pohledu jakákoliv následná úprava ZL (kterou nepovažujeme za nutnou) - například upravující hodnotu svěřeného majetku nemůže zakládat svěření k tomuto datu (opakuji - svěřeno již bylo). Proto nevidím jakoukoliv nutnost vázat okamžik převodu takovéto stavby (opakuji - která je součástí již dříve svěřeného majetku) na případnou úpravu ZL. Doporučuji tedy převést okamžitě po dokončení a na obci ani nezačít odpisovat ..ZN

Ohledně účtování nabytí majetku (stavby - komunikace, mosty, přeložky místních komunikací) formou Dohody o náhradě škody způsobené provozní činností.Ředitelství silnic a dálnic u nás budovali dálnici a protože došlo na našich pozemcích k úpravám, tak nám formou dohody o náhradě škody převedli stavby v celkové hodnotě 38 mil. Kč. Osobně bych to zaúčtovala 021/649, ale znejistěla jsem z důvodu vysoké hodnoty. A další dotaz. Dohoda byla podepsána v dubnu, ale mi byla předána až v 10 měsíci. Můžu zavést do majetku až v říjnu? A nemusím dělat dooprávkování od dubna? Děkuji moc

Je to převod mezi VUJ, takže rozvahově (i když oni asi nevyřadili, protože pro ně to byla vyvolaná investice, takže bude problém v PAP, myslím si, že MF určilo jako důvod pořízení v typech změn ostatní, ale již si nepamatuji, snažili jsme se tento problém řešit, že jeden VUJ předá, ale nevyřadí, druhý zařadí, majetek je u VUJ 2x, byl dotaz na MF, již je to 2 roky, ale odpovědi jsme se nedočkali. Ale ty výnosy na 649, to by bylo opravdu zavádějící.) Takže zápis 021/401. Ohledně odpisů - dopočítat  odpisy za rok 2016 poměrem od data předání ano, je to potřeba, ale pro jistotu -  ne zpětně  k datu podpisu smlouvy, ale ke skutečnému datu předání majetku, pokud info neseženete (protokol o převzetí?), tak k datu podpisu smlouvy druhou stranou - jaký je důvod, že se k Vám dostala až teď? Někdo zapomněl předat? 

V odst. (3) § 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se píše, že "Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.". Jak dalece se musí schválený rozpočtový výhled s návrhem rozpočtu shodovat? Vznikl by nedodržením rozpočtového výhledu při sestavování ročního rozpočtu případně např. správní delikt? Dnes se na nás obrátil jeden ze zastupitelů (návrh rozpočtu je zveřejněn na úřední desce a příští týden jej bude projednávat zastupitelstvo města) a požaduje doložit řádně zdůvodněné a zdokumentované (číslované) změny návrhu rozpočtu oproti platnému rozpočtovému výhledu.

Správního deliktu se ve vztahu k rozpočtovému výhledu obec dopustí pouze tím, že ho vůbec nezpracuje. Eventuálně neaktuální rozpočtový výhled není správním deliktem, míra provázanosti rozpočtu a rozpočtového výhledu není předpisy dána. Ona ani podrobnost rozpočtového výhledu není zákonem upravena. Stejně tak forma, rozpočet je povinnost zpracovat v třídění podle rozpočtové skladby, u rozpočtového výhledu tato povinnost není. V zákoně máme popsáno, za jakých předpokladů může obec schválit schodkový rozpočet, pro rozpočtový výhled taková pravidla nejsou. Rozpočtový výhled je upraven poměrně volně, je na každé obci, jakou zvolí míru podrobnosti a formu zpracování rozpočtového výhledu. Aby rozpočtový výhled ale plnil svou funkci, je vhodné, aby probíhala jeho průběžná kontrola a byl pravidelně, nejméně jednou ročně vyhodnocován. Při uzavírání významnějších smluv lze jedině doporučit, aby byla prováděna předběžná kontrola před vznikem závazku nejen ve vztahu k rozpočtu běžného roku, ale také ve vztahu k budoucím rozpočtům (k rozpočtovému výhledu). Význam rozpočtového výhledu roste, je určitě žádoucí, aby byl aktuálizován a bylo v něm pamatováno na všechny významné výdaje a zdroje financování.

Z požadavku zastupitele neplyne riziko správního deliktu (pokud je tedy rozpočtový výhled zpracován). Obecně k rozpočtovému výhledu lze ještě doporučit, aby byl projednáván a schvalován zastupitelstvem (to není zatím zákonná povinnost, ale lze to doporučit).

Na LV obce máme zapsanou stavbu, jedná se budovu kabin na fotbalovém hřišti, tato budova má i č.p., kolaudační ani žádné dokumenty k ní nemáme, tuto budovu nemáme v majetku obce. Prosím o radu jak postupovat, abych ji dostala do majetku obce (znalecký posudek, účtování 021/401), následně bude udělán projekt a chceme žádat o dotaci na rekonstrukci fotbalového hřiště a tato budova je součástí. 042/321. Náklady na znalecký posudek bych účtovala na 518? Dále nevím jakou stanovit dobu odpisování.

Když máte na LV, tak je prokázána existence vlastnictví, možná by šel zjistit nabývací titul, v KN mají evidovanou dokumentaci nabývacích titulů, na jejichž základě zapsali do KN. Vždy je potřeba k nabytému majetku mít nabývacíc titul, někdy jen výpis z LV nestačí. Z hlediska účetnictví by to pak byl tzv. vícenález - inventarizační rozdíl a zápis by opravdu byl 021/401 . ZP je možná zbytečně drahý, stačí stanovit RPC, buď si udělat odhad sami dle 441/2013 Sb., příp. porovnáním s obdobnou stavbou. Dobu odpisování - tj. dobu životnosti vám buď určí osoba odpovědná za majetek dle odhadu zbývající doby životnosti budovy nebo stanovíte dle odpisového plánu. Dobu životnosti by měl stanovit vždy ten, kdo za majetek odpovídá, za jeho správu, ne účetní. Já "od stolu" vám v tomto poradit nemohu. Části dotazu moc nerozumím, ale ano, pokud budete pořizovat rekonstrukci majetku, tak zápis přijatých fa za dílo bude 042/321 a úhrada 321/231 s položkou 6121 a po dokončení případné navýšení majetku o dokončené TZ 021/042. To hřiště v majetku máte? Píšete, že nemáte v majetku jen kabiny...

Obec je členem Spolku Odpady Olomouckého kraje. Ročně platíme členský příspěvek - položka 5179. Nyní přišla od tohoto Spolku faktura na "příspěvek na zpracování Plánu odpadového hospodářství obce". Je vhodné použít také položku 5179? Nebo 5169?

No, toto je k diskusi.

Musí se vyjasnit, co vám spolek fakturuje, jsou možné tyto varianty: 

- spolek pořizuje "plán" do svého vlastnictví a od členů spolku chce dotaci (účet 572, položka 5222 - když ne pořízení DM, když by to byla dotace na pořízení DNM , tak položka 6322)

- spolek pořizuje "plán" do svého vlastnictví a od členů spolku chce navýšený členský příspěvek (účet 572, pol. 5179)

- spolek pořizuje "plán" jako sdružené prostředky a něco jako spoluvlastnické podíly na plánu přefakturovává obcím, které plán také budou vlastnit (pak 5169, účet 518, pokud to nebude DNM, mohlo by jít i 041 a pol. 6119, rozhoduje celková hodnota majetku, ne jen spoluvlastnického podílu)

Dobrý den, dříve se veškerá fauna účtovala na zásoby. Jak je to nyní s přihlédnutím k novému občanskému zákonu, když zvíře již není věc? Do klubu seniorů byl pro radost návštěvníků pořízen papoušek v hodnotě cca 7 tis. Kč. Jak máme správně evidovat a zaúčtovat? Na zásobách se vedou chovná a pokusná zvířata, což není náš případ. Vést alespoň na podrozvaze?

Účtování o zvířatech je dle našeho názoru naprosto chybně uchopeno ve vyhlášce 410/2009 Sb. Na účet 029 máte navést dospělá zvířata bez ohledu na jejich vstupní cenu (s několika výjimkami - zvířata v ZOO ...). Dále se domnívám, že není ani dobře uchopena otázka (respektive neřešena otázka) nutného rozdělení hospodářsky využívaných zvířat a ostatních zvířat (například ten papoušek ...).

Na Vašem místě bychom doporučovali následující varianty:

a) snažit se respektovat předpis, neřešit dospělost papouška - navést ho na účet 029 a odpisovat ho

b) vyhlášku 410/2009 nerespektovat - říci si, že na 029 se bude zachycovat majetek až od nějaké hodnoty vyšší (kterou stanovíte) a pokud to nesplňuje, tak ho zaúčtovat například na 501 s případným navedením na účet 902.

Tady ten papoušek již svou poměrně nezanedbatelnou cenu má - já bych volil účet 029 s postupným odpisováním. ZN