Dotazy

V rámci dotace Euregio Egrensis jsme pořádali výstavu v ČR. Partnerské město k nám jelo autobusem. Faktura za dopravu je v eurech, kdy se skládá z částky za km najeté v SRN + DPH (19%) a dále z částky bez DPH za km najeté v ČR. Ráda bych se zeptala, jak to bude s DPH na naší straně. Faktura byla vystavena 30.11.2016. Mailem jsme ji obdrželi 5.12.2016. Máme účet v eurech i v CZK. Pro účet v eurech používáme roční pevný kurz a na konci roku přepočteme a zaúčtujeme kurzovní rozdíly. V tomto případě bych uhradila fakturu z eurového účtu, pro zápis do došlých faktur bych použila pro přepočet roční pevný kurz. Myslím si, že částku z najetých km v ČR bych ještě měla dodanit 21% a odvést FÚ v ČR za listopad 2016. Nebo mám pouze fakturu v eurech uhradit na celkovou částku. Můžete mi prosím poradit, jsem z toho nějak zmatená.

Z hlediska DPH je v tomto případě klíčový §10a určující místo plnění - u služby přepravy osob je místem plnění úsek, kde se přeprava uskutečňuje . Tedy skutečně úsek najetý v ČR je s místem plnění v ČR a musíme řešit, jak se s tím vyrovnávají zákony v ČR.

Doufám, že to interpretuji správně, že na takový případ pamatuje §70 zákona o DPH:

§70

Osvobození přepravy osob

Přeprava osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně služeb přímo souvisejících s touto přepravou, je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Za služby přímo související s touto přepravou osob se považují zejména služby zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej přepravních dokladů, vystavení dokladů, vytvoření rezervace a její změna a výměna přepravních dokladů. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.

Tedy doprava by měla být od DPH osvobozena - nebyla by tedy prodaňována. Takže by se pouze uhradila faktura v EUR. ZN

Budeme pořizovat licenci na systém a aplikaci mobilního rozhlasu, kterým budeme rozesílat SMS zprávy občanům. Cena licence na systém je na první dva roky 60 379,- Kč, a každé další 2 roky 42 229,- Kč. V našem počítači nebude přímo žádný software, ale budeme mít přístup k platformě MR přes internet na www.mobilnirozhlas.cz. Mám náklady dát na službu 518 ve výši 1/2 tj. 30 189,50 a polovinu na 381 Náklady příštích období / 321. Úhradu 60 379,- Kč na POL 5172? Nějak nevím....

Toto napsal kolega, Ing. Tocauer, našel své argumenty, konzultovala jsem ještě s Ing. Nejezchlebem, ten se spíše přiklonil k majetku, mně to také jako ocenitelné právo připadá , takže bych nakonec volila položku 6119 a účet 019 pro první platbu a odpis jen na 2 roky. Licenci na další 2 roky bych již dala na 558 a položku 5172 a 018/078. Nechávám zde názor i kolegy, kdyby se vám líbil více. Myslím si, že bychom mohli tento případ vztáhnout na to, jaký je záměr UJ, zda pořídit DNM nebo službu. Omluva za nekonkrétní odpověď, je to asi o názoru. Iva Schn. (A omluva za pozdní odpověď, pořád jsem se neuměla rozhodnout). 

Tady je to složité v rozhodování, zda se jedná nějakým způsobem o DNM (databáze, ocenitelné právo) nebo jen náklad. V průběhu psaní odpovědi jsem dvakrát změnil názor. Já bych účetní případ vyhodnotil nakonec spíše jako náklad, zkusím nastínit úvahu..
Mobilní rozhlas je v podstatě komunikační platforma, v rámci které vzniká databáze s kontakty občanů obce, přičemž prostřednictvím webové aplikace se tyto kontakty využívají k rozesílání textových, hlasových zpráv, anket, apod. Pokusil jsem si pomoci definicí aktiv a nehmotného majetku z mez. standardů. Podle této definice, aby účetní jednotka mohla vykázat majetek v rozvaze, tak jej mj. musí mít pod kontrolou (nikoliv nezbytně ve vlastnictví, ale pouze pod kontrolou, musí ho ovládat), musí ji přinášet ek. užitky a musí jej dokázat spolehlivě ocenit (u nehmotného majetku pak navíc musí být aktivum identifikovatelné a oddělitelné). Ve veřejném sektoru se budeme spíše než-li o ekonomických užitcích bavit o užitcích nepenězotvorných a ty tady z pohledu veřejné služby jsou (občan dostane informaci). S oceněním aktiva bychom si také poradili. Abych se přiznal, těžko se mi vyhodnocuje hlavně otázka kontroly nad majetkem. Databázi s kontakty má obec pod kontrolou přinejlepším jen částečně, tak, jak tomu rozumím, má kontrolu nad touto databází asi také poskytovatel (ačkoliv se určitě musí řídit příslušnými předpisy na ochranu údajů). Navíc, sama databáze není podstatou a hodnotou mobilního rozhlasu, podstatou je skutečnost, že prostřednictvím aplikace se rozesílají informace nebo občan odpoví na anketní otázku. K systému mobilního rozhlasu není obci dodáván žádný software, jen přístupové údaje k webové aplikaci. Já bych se po takové kostrbaté úvaze přiklonil k názoru, že přístup do aplikace by se neměl vyhodnotit ani jako software, ani jako ocenitelné právo a zaúčtoval bych jako náklad s tím, že se jedná o dodání služby, která spočítává v přístupu a využívání webové aplikace. Souhlasil bych s Vaší postupem a náklad bych časově rozlišil na dva roky, tj. 518 MD (1/2 ceny) a 381 (1/2 ceny) MD/ 321 D, odpa vzhledem k různorodosti zasílaných informací bych zvolil asi 3349, možná ale ještě lépe naprosto obecně 2144. Položku bych vyhodnotil 5168 (platba dodavateli za "jiné počítačové operace s dodanými údaji").

Máme po kolaudaci vodovodu a kanalizace a potřebuji zařadit do majetku. 1. Vodovodní a kanalizační přípojky musím do majetku dávat každou zvlášt´nebo lze nějak zařadit např. všechny vodovodní přípojky pod jedno inventární číslo a to samé kanalizační přípojky? Mám jich 80 a moc se mi nechce zařazovat každou zvlášť 2. Můžete mi poradit kategorizaci vodovodních a kanalizačních přípojek? 3. Na přípojky jsme vybírali příspěvek, účtovala jsem na 403. Teď při zařazení vypočtu příspěvek na 1 přípojku a v majetku zařadím, aby se rozpouštěl tento transfer od občanů?

Správnější je evidovat vodovodní a kanalizační přípojky v majetku na samostatných i.č., jsou to jednotlivé samostatné stavby, na účtu 021 netvoříme soubory majetku jako u movitého na účtu 022. Majetkové programy umožňují většinou u stejných majetkových hromadné zařazení, možná by šlo i za rozdílné ceny hromadně zařadit např. i.č. 200 - i.č. 240. Ono by Vám zařazení na dvě "hromadná" inventární čísla práci stejně moc neulehčilo - max. při zařazení, ale pak musíte stejně ceny jednotlivých přípopojek evidovat a i příspěvky k nim. Ověřte raději ještě, zda máte být skutečně jejich vlastníkem, pokud je investorem obec, má je mít v majetku, ale často se to zaměňuje za situaci, kdy obec jen "pomáhá" přípojky vybudovat a ty jsou následně majetkem vlastníků jednotlivých domů. Častější (a podle mě i správnější) je postup, kdy vlastníkem vodovodní/kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, ale v zákoně o vodovodech a kanalizacích je dále zmínka, že vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila, což používáme jako argument pro to, že vlastníkem přípojek občas bývá obec. Je to ale dost problematické, všechny přípojky určitě nevedou jen přes vaše pozemky, pak byste měli mít určitě souhlas vlastníků pozemku (VB?).  

Kategorizaci můžete zvolit 22.22.11 pro vodovodní přípojky,  22.23.11 pro kanalizační.

Příspěvek od občanů na přípojky, pokud jste je opravdu měli v úmyslu pořídit do majetku obce, se účtuje jako transfer na pořízení DM, tzn. na účet 403, přiřadit k jednotlivým přípojkám a po zařazení začít spolu s odpisy příspěvky rozpouštět. To budete mít tedy co dělat, jestli je to opravdu tak.

Ještě posílám v mailu návrhy zařazení dokončené kanalizace do majetku, jak zařadila jiná obec s moc šikovnou paní účetní, třeba to pomůže. 

Obec si nechala zpracovat územní studii na úpravu veř. prostranství - zeleně. Na daném prostranství bude provedena výsadba zeleně, parkové úpravy a asi i štěrková cesta. Výsadbu zeleně předpokládám, že budu účtovat na 3745 5169, ale nejsem si jistá s tou štěrkovou cestou - teď tam není žádná, tak bych to brala jako výstavbu nové a dala jako investici - něco jako ostatní komunikace - nezpevněná plocha? Toto se bude realizovat v roce 2017 či 2018, ale územní studii mám fakturovanou již teď. Mám účtovat investici či spíše službu? Jedná se o částku 25 000,-, tak si skoro říkám, že bych to dala jako službu, protože, co když se k tomu ani přihlížet nebude?

Co se týče studie, tam je nejpřesnější rozdělit náklady na ní podle podílu nákladů na investiční a neinvestiční část projektu. Část ocenění PD týkající se investice pak patří na účet 042, zbytek do nákladů, z hlediska RS lze na stejnou pol jako neinvestiční náklady např. 5139, popř. by šla i pol 5169. Pokud ale ještě nemáte schválenou realizaci úpravy veřejného prostranství a studii jste pořídili zatím jen jako podklad k dalšímu rozhodování, patřila by teď celá spíše do nákladů na účet 518, pol 5169.

Je potřeba investiční a neinvestiční část projektu řádně rozdělit. Pokud se nemusíte řídit dotačními podmínkami a můžete si tedy rozdělit podle charakteru prací, tak bych výsadbu zeleně dala na účet 518, odpa 3745 pol 5169. U parkových úprav záleží na jejich charakteru. Mohly by být jako terénní úprava stavbou. Novou štěrkovou komunikaci doporučuji pořídit jako stavbu. Náklady na zeleň by se pak daly i rozpočítat mezi případnou stavbu "terénní úpravy" a "štěrkovou cestu", zde je potřeba to zvážit podle charakteru provedených prací.

Pokud ÚSC přijímá zaměstnance z ÚP na dotace tzv. VPP, musí se řídit jejich plat platovými tarify dle § 109/3 ZP a zvyšovat je podle nařízení vlády (nyní od 1.11.2016), nebo ponechat smluvní plat dle dohody s ÚP. Zaměstnanci jsou zařazeni na úklid,péče o zeleň, pomocné práce, většinou na minimální mzdu nyní 9900 Kč/měsíc od 1.1.2017 na 11000 Kč/měsíc. Problém máme s IT, který nám zpracovává v Gordicu statistiku ISPV a požaduje tyto zaměstnance zařadit do příslušných plat.tříd. Bohužel nastavení v systému, pak obci zvyšuje plat VPP dle nařízení jako úředníkovi.

Podle § 109 odst. 3 se zaměstnanci, jehož zaměstnavatelem je ÚSC, poskytuje za práci plat. Podmínky pro určení jeho výše jsou pak uvedeny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (od 1.11.2016 bylo novelizováno, došlo k navýšení platových tarifů). Určitě tedy musí být i VPP zaměstnanci, jelikož jsou to zaměstnanci obce, zařazeni do příslušné platové tabulky. VPP pracovníci mají stanoven plat v platové tabulce (stupnici platových tarifů), která je přílohou č. 1 nařízení. Rozhodně se na VPP pracovníky nevztahuje stupnice platových tarifů jako pro úředníka ÚSC - ti mají podle § 5 odst. 4 písm. b) nařízení stupnici platových tarifů uvedenou v příloze č.4 nařízení. Do "tabulky" v příloze č. 4 se kromě úředníků zařazují i další zaměstnanci ÚSC zařazení do obecního úřadu (§ 303 ZP). VPP pracovník však do obecního úřadu zařazen nebývá, zaměstnává ho obec v samostatné působnosti (plní úkoly obce v samostatné působnosti - úklid, údržba obce), proto nesplňuje zařazení do jiné specifické platové tabulky a zařazuje se tedy podle přílohy č. 1 - cituji nařízení "Zaměstnanci přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak."

Tzn. měli byste jim poskytovat opravdu plat podle platové tabulky, ale z př. č. 1. Vzhledem k charakteru jejich práce je obce zařazují max. do druhé platové třídy, kde je teď od 1.11.2016 max. plat 11 900 Kč. Navíc se v praxi využívá ust. § 6 odst. 1 nařízení, kdy můžete pro první až pátou platovou třídu bez ohledu na dosaženou praxi určit sami platový stupeň - nejlépe vnitřním platovým výměrem pro daný okruh VPP pracovníků (např. ti, kteří jen uklízí 8. platový stupeň, ti, kteří obsluhují i nějaké stroje 11. platový stupeň).

Vždy musíte samozřejmě i respektovat minimální mzdu, která je teď 9 900 Kč, od 1.1.2017 je schválena 11 000 kč.

Naše obec má rozpočtový výhled na období 2016-2020. V listopadu 2016 jsme měli interní audit z krajského úřadu a upozornili nás, že musíme promítnou do roku 2016 úvěr, neboť jsme uzavřeli v září 2016 úvěrovou smlouvu s ČS a.s., ale úvěr jsme zatím nepotřebovali čerpat a ani v roce 2016 čerpat úvěr nebudeme. Ještě nevíme jestli vůbec úvěr čerpat budeme v roce 2017. Prosím o radu, zda jsem rozpočtový výhled aktualizovala dobře. V roce 2016 jsem navýšila kapitálové příjmy o 3 000 000 Kč a v roce 2017 jsem navýšila kapitálové výdaje o 1 500 000 a v roce 2018, kdy by měl být úvěr splacen jsem navýšila také kapitálové výdaje o 1 500 000,- Kč. Tento úvěr nám nastavila ČS a.s. s tím, že pokud nebudeme čerpat, nemusíme platit žádné poplatky a pokud budeme čerpat můžeme zaplatit i předčasně a také bez poplatků. Nejsem si jistá, jestli jsem rozpočtový výhled aktualizovala dobře, proto Vás prosím o kontrolu a odpověď.

Rozpočet je finanční plán na daný rok, pokud tedy uzavřeme v září 2016 úvěrovou smlouvu a neplánujeme do konce roku úvěr čerpat a tím pádem ani splácet, v rozpočtu v roce 2016 se úvěr neobjeví. Tady skutečně záleží na záměru. Ve vztahu k roku 2016 už rozpočtový výhled neřešíme, v roce 2016 upravujeme jen rozpočet, výhled řešíme na roky, na který ještě rozpočet schválený nemáme, to znamená 2017 a další. Pokud jde o tu úpravu rozpočtového výhledu, tak příjetí úvěru rozpočtujeme jako financování na pol. 8123 (dlouhodobý úvěr, doba splatnosti úvěru delší než 1 rok) nebo pol. 8113 (krátkodobý úvěr, doba splatnosti kratší než 1 rok). Kapitálové příjmy se pro příjem úvěru nepoužívají. Splátky dlouhodobého úvěru se pak třídí na pol. 8124 a krátkodobého úvěru na pol. 8114.
Pokud bychom tedy např. plánovali v roce 2016 přijmout dlouhodobý úvěr 3 mil. Kč s tím, že půlku úvěru splatíme v roce 2017 a druhou půlku v roce 2018, správně bychom měli v roce 2016 upravit rozpočet a rozpočtovat přijetí úvěru na pol. 8123, proti tomu by se rozpočtovaly výdaje, na jejichž financování se úvěr použije (odpa dle účelu a pol. tř. 5xxx nebo 6xxx). V letech 2017 a 2018 by se rozpočtovaly splátky úvěru na pol. 8124. Rozpočtový výhled bychom upravili v souladu s tím, to znamená rozpočtový výhled na rok 2016 již neřešíme, upravili bychom rozpočtové výhledy na rok 2017 (pokud již nemáme zpracovaný návrh rozpočtu, pak už by úprava výhledu také neměla smysl) a na rok 2018.

1.Takto znělo usnesení: Zastupitelstvo se jednohlasně usneslo, že uplatní ve smyslu § 84 odst. 4 zákona o obcích z.č.128/2000 Sb. výhradu z pravomoci rady obce (v naší obci vykonávající starosta § 99 odst.2 ) a bude nadále rozhodovat dle bodu §102 odst.2 písm. b) :plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založených nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce. Nevím, pokud vzali starostovi pravomoc, zda je možné, aby delegovali starostu k provedení rozpočtových opatření. A jak by to mělo znít, aby starosta mohl schvalovat rozpočtové opatření a následně bylo dáno na vědomí zastupitelstvu. Mám s tím velký problém zvlášť ke konci roku, kde nemůžu uplatnit výdaje, když nemám v rozpočtu. 2. Kontrola mě teď napadla DPPO, že musím účtovat v jenom roce náklady a výnosy a to do 31.3. následujícího roku. Vždy jsem to účtovala daný rok 591/341 a341/384 a následující rok do výnosů. Nevím, jak bych to mohla obhájit. 3. DPH - pokud budeme prodávat pozemky kolem 1mil., tak nevím, zda spadneme do DPH. Jedná se o stavební pozemky, které jsou zasíťované. V jakém zákoně bych našla, zda spadají do obratu. Vím, že nějaké tak padají a nějaké ne.

1. Ta usnesení se vzájemně nevylučují. Je v pořádku, že si zastupitelstvo v souladu s § 102 odst. 2 písm. b) vyhradí plnit úkoly zakladatele nebo zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám. Je však možné a dokonce velmi vhodné, aby v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zastupitelstvo vyhradilo starostovi pravomoc provádět rozpočtová opatření ve schváleném rozsahu (u obcí, které nevolí radu, se tato pravomoc vztahuje na starostu, viz § 102 odst. 4, který neponechává tuto pravomoc zastupitelstvu). S pravomocí starosty provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem podle písm. a) nesouvisí skutečnost, že si zastupitelstvo vyhradilo pravomoc plnit úkoly zřizovatele nebo zakladatele vůči PO a OS podle písm. b). 

V otázce, jak by mělo znít usnesení, se prosím podívejte např. do dokumentu 2016 Rozpočet pro starosty, příklad usnesení je na str. 25 - 26, pro názornost uvádím možnou úpravu převodu kompetencí na výdajové straně rozpočtu:

Zastupitelstvo obce stanovuje v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) a § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v následujícím rozsahu:

Na výdajové straně rozpočtu:

a) navýšení závazného ukazatele do výše 100 000,- Kč v období mezi jednotlivými zasedáními zastupitelstva. Navýšení závazného ukazatele musí být financováno snížením jiného závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu nebo zapojením financování (položka 8115) nebo reálným a odůvodněným zvýšením příjmů. Financování lze zapojit v maximální výši 100 000,- Kč v období mezi jednotlivými zasedáními zastupitelstva města,

b) přesuny v rámci jednoho paragrafu (pododdílu) mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny, ale u kterých je nutné pro uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou.

2. MF k dani z příjmů nevydalo závazný postup, jen v několika metodických odpovědích doporučilo dodržet akruální princip. Nemohou tedy Váš postup napadnout, navíc kontrolory navržený způsob účtování by aktuální princip tedy narušil. Účtujete daň správně. Na účet 591 máte účtovat k 31.12. roku, ve kterém vznikly zdaňované výnosy, protože s těmi vypočtená daň souvisí. Na druhou stranu na účet 682 byste měla účtovat opravdu až k datu přiznání následující rok, je to Váš výnos sdílené daně - datem uskutečnění účetního případu u daňových výnosů je datum přiznání - tedy březen následujícího roku. Náklad 591 a výnos 682 spolu věcně ani časově nesouvisí. S nákladem 591 souvisí výnosy, které jsou předmětem daně a sdílené daně jsou určeny na náklady veřejné správy, nikoliv na daň za obec.

3. Podle § 4a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se do obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku, tzn. prodej pozemku do výpočtu výše obratu nezahrnete.

1. V únoru nám bylo zasláno Avizo pro změnu rozpočtu, kde je uvedeno, že nám byla přidělena dotace od KrÚ a že máme provést úpravu rozpočtu v souladu se zákonem 250/2000. Dotaci jsem tedy zahrnula do rozpočtu, který jsme schvalovali v březnu. Teď jsem si uvědomila, že KrÚ požaduje, aby dotace byla rozpočtována až po schválení smlouvy. Smlouva nám byla doručena až dlouho, takže byla schválena zastupitelstvem až v květnu. Jedná se o částku 5.000,-, domnívám se, že tato smlouva ani nemusela být schvalována zastupitelstvem. Datum podpisu starosty na smlouvě je den, kdy byla smlouva schválena zastupitelstvem. Je to velká chyba ? A dá se ještě nějak napravit ? 2. V prosinci se bude platit oprava poškození v sokolovně. Účtovat budu 511, 3613-5171. Ještě se neví, zda se bude oprava přefakturovávat osobě, která škodu způsobila. Případná přefakturace, pokud se uskuteční, proběhne až příští rok. Jak, prosím, účtovat příští rok přefakturaci, když faktura bude uhrazena letos ?

1. Pokud obec obdrží avizo z kraje o přidělení dotace, je její zahrnutí do rozpočtu, ve vašem případě schvalovaného v březnu, podle mého názoru v pořádku. Argumentujte zahrnutím do rozpočtu datem avíza, o velkou chybu se i vzhledem k nevýznamné částce určitě nejedná (pokud vůbec o nějakou). Nějakým způsobem opravit již nelze.

2. Letos zaúčtujte do nákladů přesně jak uvádíte a příští rok, pokud bude znám viník a bude po něm požadována náhrada, se zaúčtuje předpis náhrady škody např. 377 MD/ 649 D, pokud by byla škoda dána k náhradě vlastnímu zaměstnanci, pak 335 MD/ 649 D, v rozpočtu bude příjem náhrady s odpa 3613 a pol. 2324.

Dobrý den, dostali jsme za úkol zjistit: zda je legislativně přípustné vypůjčený majetek, který byl svěřen politickým zástupcům stran a hnutí, odkoupit za zůstatkovou hodnotu na konci volebního období.

V samostatné působnosti o svém majetku rozhoduje obec. Takže je určitě možné schválit prodej, cena však musí být obvyklá, ne zůstatková, případně musí být odůvodnění odchylky od ceny obvyklé v souladu se zněním zákona o obcích od 1.7.2016. O prodeji movitých věcí rozhoduje rada města. Stačí takto? 

Prosím o radu s celkovým zaúčtováním těchto dotací. 1/ V 10/2016 jsme obdrželi z Ministerstva vnitra rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jedná se o investiční dotaci ÚZ 14984 na nákup nového dopravního automobilu ve výši 450tis, naše spoluúčast bude 200tis. 2/ V 10/2016 přišla podepsaná smlouva z Krajského úřadu o poskytnutí investiční dotace ÚZ 551 na pořízení nového dopravního automobilu JSDH.

U obou dotací záleží na dotačních podmínkách, zda budou poskytnuty ex ante nebo ex post. Napíšu Vám běžnější postup, kdy dotaci přijmete na zálohu a vyúčtování provedete až následně. Také záleží, kdy budete auto z dotace kupovat, ještě letos nebo až příští rok? Vyjdu z toho, že až při poskytnutí dotace příští rok, kdyby to tak nebylo, tak dotaz doplňte. Pokud byste pořizovali letos, bylo by správné k nákladům dohadovat dotace zápisem 388/403, tzn. účetní postup by byl odlišný. Letos byste výdaje na auto musela označit navíc ÚZ.

1. K datu rozhodnutí (popř. nejpozději k datu podepsání smlouvy) zaúčtujte dotaci na podrozvahu zápisem 915/999 (všechny SÚ k dotaci doporučuju značit zvoleným org). Vydaný dokument musí zakládat možnost poskytnutí transferu, což rozhodnutí ve většině případů splňuje. Pokud vyjdeme z toho, co jsem uvedla na začátku, tak to pro Vás tím pádem letos končí. Jen musíte dát uvedenou akci do rozpočtu na rok 2017 - do příjmů ve výši dotace, do výdajů ve výši celkových nákladů projektu, v rozpisu rozpočtu označit i ÚZ a org. Až se bude příští rok auto pořizovat, tak fakturu zaúčtujete 042/321, úhrada 321/231 s příslušným ÚZ a org k akci. Dotaci přijmete 231 pol 4216, ÚZ 14984/374, zase org. Pokud nebude dotace k datu zařazení auta do majetku vypořádaná, zaúčtujete k tomto datu dohadu dotace 388/403 (zase +org.), aby se dotace začala rozpouštět spolu s odpisy od měsíce následujícího po zařazení. Vyúčtování dotace pak probíhá zápisem 346/388 (popř. 403 pokud nebyla účtována dohada - dotace by byla vypořádána před zařazením auta do majetku), případná záloha se zúčtuje 374/346. Co se týče značení ÚZ, v příjmech a ve výdajích bude ve výši dotace, vaši spoluúčast 200 tis. Kč označíte jen zvoleným org.

2. Stejné účtování jako bod. 1, jen pohledávkový účet bude 348, pol. 4222 a samozřejmě jiný ÚZ (551) a zvolený org. Předpokládám, že na stejný automobil čerpáte dvě dotace. Raději ověřte, že je to možné, ale např. v dotačních podmínkách MMR je, že na stejnou akci lze čerpat prostředky z krajského rozpočtu (z jiného veřejného ne).

Doplnění odpovědi pro auto pořízené letos: 

Když budete automobil pořizovat ještě v tomto roce, tak účtujte pořízení tak, jak je uvedeno v odpovědi na původní dotaz, tzn. 042/321,321/231 odpa

 5512 pol 6122 a výdaje musíte označit ÚZ a org - ÚZ 14984 ve výši dotace 450 tis. Kč, ÚZ 551 ve výši dotace od kraje, Vámi zvolený org pro dofinancování dotace z MV 200 tis. Kč, dofinancování dotace z kraje označte orgem, který si zvolíte pro krajskou dotaci (odlišný od toho pro dotaci z MV). Každopádně ve výdajích musíte mít ty dva ÚZ ve výši dotací a zbytek vlastních nákladů org (tím, že máte dvě dotace, máte to trochu složitější - musíte označit dvěma ÚZ a dvěma org - sledovat dotace odděleně). K datu zařazení (022/042) pak zaúčtujete dohady obou dotací zápisy 388/403 + zvolené org. Zde jen upozorňuji, abyste dohad dotace udělali co nejpřesněji. I když máte nějakou částku dotace ve smlouvě, tak pokud víte, že máte náklady na auto nižší, tak podle smluvních podmínek dohadu pokraťte (můžete zkusit případné krácení dotace ověřit s poskytovatele). Pokud náklady na auto sedí podle žádostí o dotaci, nemusíte toto řešit a můžete udělat dohady dotací podle smlouvy/rozhodnutí. Dotace nezapomeňte zapsat na kartu majetku a od ledna je spolu s odpisy začněte rozpouštět zápisem 403/672.

Vyúčtování dotací, které nejspíš proběhne až příští rok, účtujte podle odpovědi na původní dotaz, tzn. 346 (348)/388, k datu předpisu (nebo k datu, kdy Vám pošlou zálohu na dotaci - co bude dříve) zároveň odúčtujete dotace z podrozvahy 999/915, případnou zálohu (poskytnutí dotace před vypořádáním) zúčtujete 374/346 (348).

Naše obec uskutečnila ve spolupráci s pořádající agenturou v obecním kulturním domě koncert. Smlouva s agenturou zněla, že agentura zajistí a zaplatí kapelu-zisk z prodeje vstupenek bude pouze agentury. Obec zajistí provozní věci-přípravu sálu, obsluhu baru, občerstvení, úklid po akci atd.. Od agentury nedostaneme žádné peníze za pronájem sálu - provozní výdaje na akci nám mají zaplatit sponzoři, kteří si sami seženeme-máme sepsanou smlouvu s dvěma sponzory této akce, kteří na akci budou mít propagaci (reklamu). Jak uvedené v účetnictví obce evidovat-příjem peněz od sponzorů, výdaje na uvedené (mzda pořadatelů, občerstvení, zajištění obsluhy baru)? U výdajů mě napadá par. 3399 a pol. dle jednotlivých druhů (5021, 5139, 5169), ale vůbec nevím kam s příjmem ze sponzorské smlouvy. Nic podobného v naší obci v historii nebylo, tak si nevím rady.

Přijaté sponzorské dary účtujte 231 odpa 3399 pol 2321/672. Provozní výdaje kryté sponzorskými dary jsou ve vaší režii, tzn. patří do vašich nákladů. Z hlediska RS je zatřiďte tedy tak, jak navrhujete - na položky podle druhu výdaje.  Tzn. pokud budete poskytovat mzdové prostředky např. na základě DPP, pak na pol 5021, občerstvení lze i pol 5173, různý materiál pol 5139, související služby pol 5169 aj. Odpa 3399 je možný. 

Na kterou příjmovou položku rozpočtu zařadit srážku z minimálního vyměřovacího základu na ZP (vedeme jako pohledávku u bývalého zastupitele, u kterého muselo být ZP sraženo z min. VZ). Jedná se o platby z minulých let. Lze toto zařadit zpět na výdajovou položku ZP 5032?

Když je to meziročně, tak je správnější účtovat to jako náhradu výdajů, tzn. zápisem 231 odpa 6112 pol 2324/335.

Náš městský obvod pořizuje z magistrátní investiční dotace bezpečnostní zařízení pro naše školy a školky. Na fakturách za pořízení bezpečnostního zařízení, které budeme účtovat na položku 6122 (do majetku dáme na účet 022), jsou dále účtovány mechanické zábranné prostředky. U jedné školy se jedná např. o bezpečnostní kování pro venkovní a interiérové dveře - počet dveří 19 a celková částka za kování i s montáží je 71 410 Kč, dále je na faktuře bezpečnostní cylindrická vložka - 19 ks za celkovou cenu i s montáží 22 420 Kč a bezpečnostní fólie na okna - 16 ks za celkovou cenu i s montáží 24 000 Kč. Tak nevíme, jak tyto věci zařadit, zda bezp. kování zaúčtovat jako technické zhodnocení na položku 6121 a vložky s montáží jako opravu a jak zaúčtovat bezp. fólie.

Dle popisu v dotazu bych jak kování, tak vložky i folie dala do jednoho TZ budovy - pokud se týká jedné budovy, souvislost věcná, tak bych vyhodnotila jako jedno TZ, argumentace pro TZ - rozšíření účelu - tj. vyšší zabezpečení. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Za mne doporučení - i u škol zabezpečovací zařízení spíše zařadit jako technické zhodnocení (podle mne je to právně součást budovy a s ohledem na to, co se děje, se domnívám, že u škol je to nutností ...). 

V roce 2016 jsme obdrželi dotaci od Ministerstva kultury 196 tis. na opravu vnitřních omítek kaple ÚZ 34 002. Když rozhodnutí nabylo právní moci přišla dotace na účet, na čerpání byl celý rok 2016. A vyúčtování mohu zaslat do 25.1.2017. Účtovala jsem: 915//999, příjem dotace 231 pol. 4116 ÚZ 34002//374, vyřazení z podrozvahy 999//915,a teď: když udělám vyúčtování až v lednu 2017 zaúčtuji na konci roku 388//672 ve výši 196 tis. a v lednu 2017 346//388, 374//346. Když udělám vyúčtování ještě teď v XII./2016 bude účtovat pouze 346//672, 374// 346.

Máte to vše naprosto správně, vůbec jste mě nepotřebovala. Šikulka šikovná. 

V průběhu 2016/10 došlo k zařazení Generelů kanalizace z 041 na 019. Vzhledem k tomu, že si nejsme jisti jaké CZ CPA máme použít a protože bychom měli tuto položku od 2016/11 začít odepisovat, prosíme o radu. Jedná se v podstatě o studii, která by měla být zařazena jako ostatní nehmotný majetek s dobou odpisování na 72 měsíců, ale v číselníku jsme žádný kód, který by tomu odpovídal, nenašli. (Jediný kód, který by podle nás přicházel v úvahu - 711133 - projektové plánování území, úplně neodpovídá charakteru Generelů.)

Pro nehmotný majetek není kategorizace určena, nejsou pro DNM vhodné ani kódy CZ-CPO, ani  CZ-CC, lze evidovat bez kódu, při životnosti vycházíme z původních tabulek , byla to příloha č.3 CUS 708. Do kategorizace jsme dávali např. DN 1,2,3...., tj. vlasní kódování. Vlastně si uvědomuji, že ani nevím, jak to dělají ostatní, tak si tady nechám odpověď zveřejněnou a budu ráda, když nám někdo napíše, jak vlastně u DNM postupuje. Zároveň jsem poslala dotaz na MF. 

Případně požádat dodavatele programu, zda by neurčil nějaký kód „neidentifikovatelného dle přílohy č. 1“ nebo aby program nepožadoval určení kategorizace jako povinný údaj.

V CUS 708 je bod 5.2., ale ani ten moc nepomůže..., ale spíše se přiklání, pokud není kategorizace jen k určení účetní odpisové skupiny, ale to také žádný přínos nemá. Jinak moc se s tím netrapte, když nemůžete najít, tak zvolte něco co nejobecnějšího, mám ráda 32.99.59 :o), když to někdo vyčte, tak ať poradí, co k DNM má být...já jsem přesvědčena, že správně je k DNM nepožadovat kategorizaci, protože není v příloze č. 1 uveden ....