Dotazy

Máme uzavřenu smlouvu o dílo, kdy objednatelem prací jsme my a občanské sdružení. Jedná se o technické zhodnocení našeho objektu, který má občanské sdružení ve výpůjčce (bezúplatně na 78 měsíců). Toto o.s. se na tom podílí předem sjednanou částkou. Je možné zaúčtovat tuto částku jako bezúplatné nabytí majetku nebo byste měla jiné řešení?

Majetek ve výpůjčce evidujete a odpisujete vy jako vlastník a to se týká i případného TZ. Pokud se občanské sdružení bude na TZ finančně podílet, budete o tom účtovat jako o transferu na pořízení DM (TZ) na účet 403 a po zařazení TZ do majetku musíte transfer začít rozpouštět zápisem 403/672. Další možné řešení je, že by vypůjčitel pořídil nějaký určitý podíl TZ jako spoluvlastník a odpisoval  a evidoval u sebe jako TZ cizího majetku, k tomu by byl nezbytný váš souhlas. Ale nevím, zda to není zbytečně komplikované, toto se řeší v případech, kdy např. nezisková organizace získá dotaci....kdyžtak se ještě ozvěte, pokud máte více informací k akci. Bylo by pak vedeno jako sdružené prostředky a muselo by se vypořádat - ne však majetkové, to bude pořád vaše, jen evidenčně, s tím, že bude uvedeno majetkové vypořádání po skončení výpůjčky. . 

Zakoupili jsme pozemek parc.č. st.... zastavená plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba a má č.p.Na katastrálním úřadě je pozemek i stavba zapsána pod pozemkem v jedné hodnotě. Jak mám postupovat v účetnictví a majetku, když na ročním výpise z katastru bude vše pod pozemkem a budovu bych podle mého názoru potřebovala mít oddělenou, kvůli odpisování a různým opravám. Zažádali jsme prodávajícího o dodatek ke smlouvě, ten máme, ale katastrální úřad dodatek nezajímá. Blíží se konec roku a nevím jak tuto situaci řešit.

Podle "nového" občanského zákoníku to tak bohužel je - stavba je součástí pozemku, tzn. do k.n. se zapisuje společně. Z účetního hlediska ale máme nadále povinnost pořizovaný majetek oddělit, tzn. pozemek na účet 031, budovu na účet 021. Nevím, co jste v uzavřeném dodatku řešili, ale potřebujete pro účely zařazení pozemku a budovy do majetku rozvrhnout kupní cenu. To se dělá buď rozvrhem cen podle poměru ocenění zjištěného ze znaleckého posudku  nebo podepište s prodávajícím protokol ke smlouvě, kde by byla kupní cena rozepsána zvlášť za pozemek a zvlášť za budovu. Jsou i jiné varianty - podívejte se na dotaz z 26.10.2016 "ocenění majetku dle kupní smlouvy, ZP neobsahuje rozdělení". Z hlediska RS se společné pořízení budovy s pozemkem zařazuje na pol 6121.

Doúčtovávám věcná břemena z minulých let, kdy ve všech případech je obec povinná. Jedno věcné břemeno není vyčísleno, druhé je ve výši 121 Kč a třetí ve výši 2000 Kč. 1. bych nacenila těmi 10 000,-- Kč. Jak ho dostanu do účetnictví? 2. bylo zaplaceno pokladnou 261/602 a 343 121,-- Kč 3. bylo zaplaceno na účet v roce 2014, je účtováno 231 MD/311 D. VB jde přes tři parcely. Tady mám cenu rozdělenou poměrnou částí 666,67x2 a 666,66. Jak naložit s VB účetně? Účtuji o všech MD 031 600 VB/ D 031 500 ostatní pozemky. Nejsem si jistá, zda postupuji správně.

Jste povinní, ne oprávnění, v tom případě se o VB vůbec neúčtuje, jen pozemek s VB se dává na vlastní analytiku, např. se k němu dá org XXX, že se jedná o pozemek , na kterém je VB. Zde se VB ve výši, kterou vám někdo zaplatil, vůbec neevidují. VB ani nemá vliv na změnu pozemku dle analytiky do přílohy, tj. si myslím, že z AU 500 na 600 není dobře, to by se měl jen pozemek označit další analytikou a do těch závazných AU, co jsou kvůli příloze, vůbec nelézt. 

Obec vybudovala vodovodní řad, který byl po kolaudaci v roce 2010 zařazen do majetku a uveden do užívání. Až v letošním roce (neznáme důvod této časové prodlevy) byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (obec strana oprávněná) za účelem vstupu na cizí pozemek pro zajištění údržby vybudovaného vodovodního řadu. Cizí pozemek zatížený VB ve prospěch obce je zapsán v KN. Hodnota věcného břemene do 40 tis. by byla účtována 5137 / 028. Při zařazování do majetku bylo zjištěno, že předmětný vodovodní řad byl v roce 2012 vložen do majetku organizace se 100% účastí města a obec tento majetek ve svém účetnictví již neeviduje. Jak máme správně postupovat v účtování tohoto VB, když se vlastně nevztahuje k majetku obce, ale je zapsán v KN ve prospěch obce?

Toto se v praxi děje a víme o tom a jsme přesvědčení, že v tomto případě, kdy k VB obec již nemá majetek, nevzniká právo (dle právníků nehmotný nemovitý majetek), protože toto právo jakoby přešlo na dalšího vlastníka a správně by bylo nevést v majetku, jen v režimu nějaké ostatní náhrady - např. 549 s položkou 5909. Tolik k obsahu případu. Ale bohužel toto není řádně vydiskutováno a bude se možná ze začátku ve vztahu ke kontrole krajů těžko obhajovat, obzvlášť, když na KN zůstalo VB ve prospěch obce. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Za mne jsem toho názoru, že skutečně se již do majetku nedává - tedy souhlasím s variantou, že je to jako náklad (jinak ono asi je jedno, že je ve prospěch obce,  řeší se prostě právo přístupu k vodovodu - nebude asi výslovně jen pro obec). Jinak obhajoba, že to nemám v aktivech - nespňuje to povahu aktiva - nepřináší to potenciální prospěch pro obec ... (to odešlo s majetkem)

Kam mám z účetního i "rozpočtového" hlediska zařadit zakoupené vánoční osvětlení v celkové hodnotě 8.615,- Kč, které sestává z následujících položek: světelný řetěz barevný 4 ks celkem za 7.599,- Kč zdrojový kabel exteriér 484,- Kč rozbočovač 411,- Kč doprava-Česká pošta-balík do ruky 121,- Kč

Dává se na odpa 3631 (určilo MF), pol. 5137 včetně vedlejších nákladů, tj. i včetně poštovného, a na 028/088 a účet 558, pokud vyhodnotíte životnost delší než rok. Často se však světelné řetězy dávají jen na materiál (účet 501, položka 5139, rovněž včetně VPN) z důvodu nízké životnosti, tak záleží na vašem vyhodnocení ohledně životnosti. 

Obec zvažuje vstoupit s Českou poštou do tzv. programu Pošta partner, v rámci kterého bude pošta provozována v budově v majetku obce. Obec bude hradit veškeré náklady spojené s provozem (vodné, elektřinu, vytápění a pod.) a rovněž má zaměstnávat pracovnici pošty v tom smyslu, že zaměstnavatel bude obec a ne pošta. V knize rozpočtová skladba uvádíte u paragrafu 2411, že se zde zařazují pouze provize a ostatní se účtuje jako o cizích prostředcích. Mám tomu rozumět tak, že výše uvedené náklady obce včetně platu zaměstnance se do rozpočtu nezahrnují? A jak se tedy budou účtovat?

Ano, rozumíte tomu dobře, nepatří ani mzda paní, co dělá poštovní činnost nebo jiné výdaje na tuto činnost či příjmy z činnosti pošty do rozpočtu obce. Ale to, k čemu se obec zavázala, že bude hradit - provoz - energie apod. do rozpočtu na 2411 také patří dle položek na druh výdaje a dále příjem z provize. Pokud ze svého účtu budete hradit něco za poštu a přijímat její tržby a nepovedete to na zvláštním účtu, tak je potřeba evidovat jako cizí peníze na ZBÚ a to zápisy přes položku 8901, např. příjem pošty před převodem na účet pošty zápisem 231 8901 MD/ 378 D a převod pak jen 378 MD/ 231 8901 D, výdaj za poštu, který by vám měla nahradit zápisem 377 MD/ 231 8901 D a příjem od pošty např. 231 8901 MD/ 377 D. Evidence na účtu 245 (cizí prostředky- samostatný účet) by byla také jen např. 245/378 nebo 377/245 a při převodech obráceně. 

V současné době naše obec prodává pozemky určené ke stavbě rodinných domů - inženýrské sítě jsou vybudovány na hranice těchto pozemků. Vím, že dle současného znění zákona musíme z tohoto prodeje odvést DPH ve výši 21%. Kupní smlouvu k prodeji jedné parcely nám sepsal notář – plátce DPH. Můžeme si z vystavené faktury za sepis notářského zápisu uplatnit odpočet DPH?

Určitě je toto přímý náklad související se zdaňovaným plněním (prodej pozemků s DPH) - tedy máte plný nárok na odpočet DPH. 

Prosím, jaký použít §? Na příští rok se plánuje pořízení protipovodňového plánu a varovného systému, na který máme obdržet i dotaci ze SFŽP. Dle RS - protipovodňový plán § 5272 a varovný systém § 5212. Nebo mohu zařadit vše pod jeden § a který by byl vhodnější?

Obojí můžete na ODPA 3744. Předpokládám, že ten varovný systém budujete kvůli povodním.

V obci došlo ke škodě na majetku díky požáru. Byl úplně zničen přístřešek na kontejnery, který vedu na účtu 022. V příštím roce se chystá výstavba nového. Účtování 547/022 v celé částce a k datu vzniku škody? pojišťovna by měla poslat plnění, ale nevím, jestli to stihnout ještě tento rok. Mám k 31.12.2016 účtovat předpis 377/649?Dále byly zničeny kontejnery, které má obec ve výpůjčce a vedu je na účtu 909. Shodou okolností nám je chce DSO v nejbližší době vrátit, jak postupovat? pouze je vyřadit 999/909 a o vrácení už neúčtovat?

Trochu mě překvapuje že máte "přístřešek" na věcech a ne na stavbách (/021), ale je to asi  dle specifického technologického řešení možné. Zaúčtování vyřazení by mělo být ve výši zůstatkové ceny zápisem 547/082 a vyřazení 082/022 ve výši vstupní ceny. Pokud se pojišťení nezrealizuje a budete znát přesnou výši, lze zápis 377/649, pokud nebudete znát přesnou výši, tak zápis ve výši očekávané náhrady k 31.12.2016: 388/649. 

Ohledně vypůjčených kontejnerů - moc nerozumím, že je máte vypůjčené a DSO je chce vrátit - máte je vypůjčené od DSO? nebo DSO od vás? Možná je to ten systém, že DSO je pořídil z dotace, dal do výpůjčky a teď by vám je měl převést do majetku? Pak je potřeba se s nimi domluvit, aby neměli problémy s udržitelností projektu, záleží , zda splní časový test. Také by se mohlo stát, že je budete muset nejdříve nahradit DSO - tj. koupit nové, dát jim je do majetku a oni pak zase převedou vám, aby se splnily dotační podmínky. Jinak samozřejmě vyřazení je 999/909 - správně by se však na 909 majetek, co je ve výpůjčce, vést neměl, ale pokud vedete, tak stejně vyřadit musíte, nedalo by se zinventovat. 

Žádali jsme dotaci na hasičskou techniku z MMR. Dle registrace akce je výdaj na studii proveditelnosti neinvestice. Dále máme výdaje na propagaci - nechali jsme udělat ceduli za 1210,- Kč. I tento výdaj je neinvestice. Dále budeme platit výběrové řízení (neinv.) a administraci projektu (neuznatelný výdaj). Prosím na jaké položky mám zařadit. V případě administrace bych dala do ceny pořízení je to dobře?

Podle popisu to opravdu vypadá, že budete muset výdaje, které jinak bereme za související s pořízením majetku, účtovat jako neinvestice, abyste dodrželi podmínky dotace. Tzn. studie proveditelnosti a výběrové řízení na účet 518, pol. 5169, cedule jako materiál  na 501, pol. 5139 (popř. můžete podle hranice evidovat na účtu 902, popř. 028, pol pak 5137). Administrace projektu, pokud je specifikována jako výdaj investiční, ale jen neuznatelný, tak ten do ceny majetku můžete zahrnout. Dejte na to prosím příště pozor, jestli jste mohli rozdělení ovlivnit. Tyto výdaje bývají často neuznatelné, ale nemělo by jim vadit, když do ceny majetku vstoupí.

Prosím o radu ohledně vyřazení multikáry z majetku obce (účet 022). Nevím jak zaúčtovat. Multikára je ve špatném technickém stavu, nemáme technickou kontrolu, bylo rozhodnuto, že se multikára zruší a odhlásí. Budeme mít protokol o likvidaci. V odpisech mám nastavenou zbývající životnost ještě 2 roky a 2 měsíce, pořizovací cena byla 176 290 Kč, zůstatková cena je 27 592 Kč, odhlásíme jí v 12/2016.

Podle ČÚS se majetek odpisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení. Vyřazení likvidací v prosinci zaúčtujte 551/082 ve výši ZC, která u vás bude 27592 Kč minus odpis za prosinec (předpokládám, že 27592 Kč je ZC vč. odpisu za listopad, pokud ne, tak ještě musíte samozřejmě snížit o odpis listopadu). Samotné vyřazení pak zaúčtujete 082/022 v PC 176 290 Kč.

.

Dobrý den, prosím o kontrolu při zařazení majetku: 1. Chodníky v obci - komunikace v obcích (50 let) 21.12.11, 2. Keramická vypalovací pec - hodnota 50 760 Kč - elektrické stroje a přístroje s individuální funkcí (8 let) 27.90.11. Ještě si Vás dovoluji požádat o radu ohledně zařazení (kategorizace a dobu životnosti) malotraktoru VARI s vozíkem a sestavou na sečení (žací stroj) v hodnotě 76 980 Kč (je to jako fréza, pojezd malotraktoru obstarává převodová skříň DSK-317.1/S s dlouhou osou a tažnou nápravou TN-GLOBAL). Mohlo by se zaúčtovat na 022 jako soubor?

1. Máte správně. Chodník je podle zákona o pozemních komunikacích samostatnou místní komunikací nebo součást jiné místní komunikace. Životnost lze 50 let.

2. Kategorizaci máte dobře, životnost neumím odhadnout, můžete jí ověřit u dodavatele, ale těch 8-10 let je asi pravděpodobné.

3. Lze 28.30.40. Životnost záleží na tom, jak intenzivně budete stroj využívat, odhadovala bych tak 10 až 15 let. Je vhodné zařadit na účet 022 jako soubor - malotraktor, vozík, žací stroj. Je to lepší kvůli případným budoucím výměnám částí souboru a hlavně pro případné dokupování nových částí souboru

Prosím o Vaše stanovisko k situaci, kterou máme řešit v příštím roce. Domov seniorů je naše PO - zřízená městem, neplátce DPH, má asi na dva měsíce uzavřít svou kuchyň, musí ale zajistit stravování svých klientů - seniorů a také zaměstnanců. Školní jídelna, která je samostatný právní subjekt - PO zřízená městem, je plátcem DPH. Ředitelé obou PO se dohodli, že by Školní jídelna mohla po dobu výluky kuchyně Domova seniorů zabezpečit stravování pro Domov seniorů. Protože by se jednalo o dobu školních prázdnin, Školní jídelna by měla volnou kapacitu na přípravu stravy. Kuchaři a kuchařky z Domova seniorů by po dobu výluky pracovali v kuchyni Školní jídelny na přípravě snídaní, svačin, večeří a byli by stále placení ze mzdových prostředků Domova seniorů. Nedořešenou otázkou zůstává cena za přípravu stravy resp. otázka používání prostor a zařízení Školní jídelny. Je zatím navržený model, že Školní jídelna (má povolenou doplňkovou činnost - hostinskou činnost) bude vařit obědy svými vlastními zaměstnanci a bude Domovu seniorů fakturovat obědy jako cizím strávníkům tzn. včetně ziskové přirážky a DPH 15%. V ceně oběda pro cizí strávníky jsou kalkulovány norma potravin, mzdová režie, provozní režie, zisk, DPH. Jakým způsobem vyfakturovat Domovu seniorů náklady na přípravu snídaní, svačin, večeří, když je budou připravovat kuchaři Domova seniorů? Mám za to, že by se Domovu seniorů fakturovala jen provozní režie. Školní jídelna by v podstatě žádné další náklady na přípravu obědů nenesla. Musela by se k této provozní režii připočítávat i nějaká zisková přirážka a DPH? Jak způsobem stanovit provozní režii, která by se fakturovala Domovu seniorů, když Školní jídelna svačinky, snídaně, večeře nevaří? Omlouvám se, že je dotaz delší, ale v kratší podobě by byl nejasný. Budu rád za každý návod a pomoc, protože jsme podobnou situaci dosud nemuseli řešit a třeba i jiní zřizovatelé nebo PO se do podobné situace v budoucnu mohou dostat.

Takže k jednotlivým dotazům:

a) plně souhlas s tím, že u obědů by se to dalo řešit, jak uvádíte, prostřednictvím fakturace jakoby oběda pro cizí - klasicky s DPH 15% (skutečně tady osvobození nepůjde nějak udělat).

b) u těch svačin, snídaní - tady zase musím souhlasit - fakticky by se fakturovala věcná režie v doplňkové činnosti (jednalo by se fakticky o cenu za poskytnutí pracoviště s tím, že to má pokrýt související energie, opotřebení prostor, náklady na čištění ... - tedy vlastně věcnou režii). Pro školu to bude asi také doplňková činnost ,  úplně správně by i tady měla být nějaká zisková přirážka (byť bych dal naprosto minimální) a bohužel tady bude i DPH - 21%. U stanovení věcné režie v tomto případě - to je prostě "odhad" - když to vezmu, jak to děláme v praxi, když rozdělujeme věcnou režii podle jednotlivých typů jídel, tak to vlastně uděláme tak, že si dáme odhady "koeficientů pracnosti" - třeba řekneme, že oběd je 1 a říkáme si, jak je v porovnání s obědem pracná snídaně, večeře (jsou to samozřejmě jen odhady ...)  -takže řekneme, že večeře třeba 0,8, snídaně 0,5 ...(to si musíte zvážit sami ...). No a tím rozdělímě věcné režie mezi jednotlivé typy stravy. Tedy tady když bych si chtěl pomoci, tak věcnou režii pro obědy znáte a je stanovena a zkalkulována - tedy potom přes pracnost si třeba říci, že odhadujete, že pro snídaně je to 50% ...

Ještě mám k tomu všemu jednu poznámku z hlediska cenotvorby - nevím, zda to v té školní jídelně není tak, že mají cenu pro cizí, když se tam stravují. Ale toto budou jídla určitě vyvážená. Tím ale dochází ke změně struktury nutných nákladů - totiž nemusím mýt nádobí, nepotřebuji vytápět jídelnu - vše se odehrává jen v kuchyni, nepotřebuji nádobí (zase jsou ale náklady třeba na umístění jídla do transportních boxů, aby bylo zachováno teplé ...) . Jen tím chci říci, že můžeme dojít k tomu, že věcná režie na vyvážená jídla může být nižší (a někde to zohledňujeme) než na jídla vystravovaná v místě. Jde mi o to, že by potom cena mohla být nižší ve směru k DD (aby nedocházelo také ke zbytečnému odvodu DPH). ZN

Město zasílá faktury za stočné a ostatní služby občanům nebo firmám a musíme fakturu složitě podepisovat časovým razítkem v elektronické spisové službě a posílat přes datovou schránku (pokud ji má). Zdá se nám to velmi složité při objemu faktur, procházet, kdo má datovou schránku a kdo ne a ještě fakturu převádět do formátu pro elektronický podpis s časovým razítkem. Ale je nám tvrzeno, že veškeré dokumenty, které elektronicky odcházejí od orgánů veřejné moci musí být podepsány časovým razítkem a poslány přednostně datovou zprávou.

Nejprve citace zákona č. 300/2008 Sb.:

Obec provedla opravu komunikace, na tuto opravu zažádala o dotaci, která ji byla poskytnuta. Oprava v I.Q.16, dotace v 11/16. Dotace se týkala pouze 3 faktur dodavatelské firmy. Obec s touto firmou uzavřela splátkový kalendář, jde mi o správné označení dotací na fakturách. Nevím, jak to mám napsat, co se týká této opravy tak v rozpočtové skladbě mám jednotlivé úhrady na splátkový kalendář a v účetnictví 3 faktury.

Vystavené faktury se splatností déle než 1 rok se účtují zápisem 511/459 (pokud splatnost méně než rok, pak 511/321). Celá částka oprav, pokud byly provedeny letos, patří do nákladů letošního roku. Zrovna tak, pokud na letošní opravy byla letos poskytnuta dotace, patří správně do výnosů tohoto roku na účet 672. Toto je potřeba mít zachycené v účetnictví. 

Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, tzn. jednotlivé splátky faktur účtujete zápisem 459/231 odpa 2212  pol 5171 + značení ÚZ (příp. i NZ) ve výši splátky (uznatelné) x podíl dotace. Pokud jde o značení dotace ve výdajích, tam také záleží, kdy jste podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Pokud byla podepsána až po provedení oprav, tak se v účetnictví zpětně nedooznačuje, jen se poznamená na dokladech. Pokud byla smlouva již podepsaná, tak jste měla příslušný ÚZ (příp. NZ) u splátek již používat, lze opravit, a to celkem do výše splátky x % poskytnuté dotace.  Pokud to shrnu, letos mějte NZÚZ v příjmech ve výši dotace a ve výdajích ve výši zaplacené (uznatelné) splátky x procento dotace. NZÚZ se meziročně v příjmech a výdajích rovnat nemusí (a ani to často není možné), tzn. je možné, že rovnost NZÚZ ve výdajích v částce příjmu dotace dosáhnete až za několit let (podle doby splácení).