Dotazy

Naší dobrovolní hasiči obdrželi od jiné VUJ darem speciální požární automobil MAN, pořizovací cena byla cca 5,5 mil.Kč, rok výroby i uvedení do provozu je 2003. My jsme ho dostali zdarma. Dáme ho do účetnictví i do evidence majetku za pořizovací hodnotu? Nikde v darovací smlouvě není uvedena žádná zůstatková hodnota. Jak budeme řešit případné odpisy?

Z dotazu jsem vyvodila, že hasiči jsou vaší organizační složkou a automobil od jiné VUJ jste dostali tedy vy jako obec.  Jelikož se tedy jedná o bezúplatný převod majetku mezi VÚJ, musíte převzít jejich ocenění. Měli by vám sdělit pořizovací cenu i zůstatkovou cenu a vy od nich přeberete zápisem 022 MD v pořizovací ceně (tedy cca 5,5, mil. Kč)/082 D (předané oprávky) a 401 D zbytek. Raději si ještě ověřte, zda na auto nečerpali dotaci, (spíše ne, musela by byt z EU a v roce 2003 ještě evidence na 403 nebyla a u OSS není ani nyní) pak byste měli přebrat i s dotací. Jelikož pořizujete použitý majetek, tak zbývající dobu odpisování si stanovíte podle předpokládané zbývající doby životnosti automobilu - nepřebíráte od nich odpisový plán, pouze již vytvořené oprávky k majetku.  Oni mají k dispozici ZC i hodnotu oprávek, když si jim řeknete, tak vám info dají, oni musí udělat odpisy ještě za měsíc, kdy budou předávat, tak neuvádějí ZC ihned do smlouvy, protože se mění,  ale až přímo k předání. Měli jsme obdobný případ a jejich zřizovatel se dost zlobil, že jsme zveřejnili, že tato VUJ nepředává majetek s potřebnými informacemi, že prý  jsou poučeni zřizovatelem, jak mají postupovat  - tak jim zavolejte, hned vám určitě řeknou. Jestli ne, tak mi napište, já to pošlu jejich zřizovateli a on už si zjedná nápravu.  

Dle § 28 odst. 11 zákona 250/2000 lze změnit závazný ukazatel v neprospěch PO jen ze závažných, objektivně působících příčin. ZM schválilo PO DD a DPS závazný ukazatel na rok. V průběhu roku došlo rozpočtovým opatřením ke snížení závazného ukazatele neboť PO DD a DPS obdržela mimořádnou dotaci od jiného subjektu. Lze toto považovat za závažnou příčinu ke snížení závazného ukazatele?

Já si myslím, že v průběhu roku mohu měnit závazný ukazatel dle vývoje, že nemusím obhajovat jako "závažnou příčinu". 

Domnívám se, že toto jsou skutečně nové skutečnosti - nemám sebemenší problém se změnou závazného ukazatele.

Prosím Vás o radu k odsouhlasení závazků a pohledávek ke dni účetní závěrky. Jestli jsem dobře pochopila je nutno nastavit dvoje pravidla pro odsouhlasení: 1) ve vztahu ke konsolidaci státu a 2) plynoucí z § 3 vyhlášky o inventarizaci majetku a závazků. Do dnešního dne nemáme tuto oblast ošetřenou. Chtěla bych nastavit limit pro odsouhlasení z titulu konsolidace s hladinou významnosti 10.000.000,-- Kč. Je možno vnitřním předpisem stanovit i tuto hranici pro odsouhlasení z titulu inventarizace? Nyní jsou součástí dokladových inventur jednotlivých oddělení (odborů) protokoly o odsouhlasení stavu danou dílčí inventarizační komisí, která potvrzuje svými podpisy, že pohledávky a závazky jsou ve správné výši, příp. zda jsou podnikány kroky k vymáhání dluhů, apod. Je nutné zasílat i konfirmační dopisy partnerům (odběratelům, dodavatelům)?

Vyhláška č. 270/2010 vyžaduje ověřovací dopisy, mají se řešit ve směrnici k inventarizaci. Nedávno jsem přemýšlela nad aktualizací vzoru. Doporučila bych vnitřní úpravu směrnice pro ověřovací dopisy na pohledávky a závazky v tomto smyslu: 

1. Nebudou se ověřovat pohledávky a závazky, které do data zpracování závěrky a jejího odeslání do CSÚIS mají vysokou pravděpodobnost úhrady. 

2. Nebudou se ověřovat pohledávky za fyzickými osobami, kde je nízká pravděpodobnost reakce partnera, tj. pohledávky z pokut, místních poplatků, nájmů a služeb k nájemnému. 

3. Nebudou se ověřovat pohledávky a závazky za jinými VUJ, které dělají výkaz PAP. Křížové kontroly na IČ by měly být dostatečným doložením uznání vztahu partnera. 

4. Vždy se budou ověřovat pohledávky a závazky vůči propojeným osobám obce, tj. vůči zřizovaným PO a ovládanými korporacemi. 

6. Vždy se budou ověřovat pohledávky a závazky vůči příjemcům transferů. 

7. Z ostatní pohledávek a závazků se budou ověřovat ty, které jsou významné pro účetní jednotku, tj. např. nad 1 mil. Kč vůči jednomu partnerovi…(upřímně mi částka 10 mil. Kč připadá nesmyslně vysoká, to spíš vypadá jako snaha o obejití povinnosti). 

S tím ověřováním je to však opravdu problém - protože kdy vlastně máme ty dopisy nebo korespondenci provést? Měli bychom počkat tak do 20.1., zda nedojde k platbě a až pak psát dopisy. Ty se však asi nestihnou do zpracování závěrky navrátit. Asi je možné  napsat dříve jen tam, kde si myslíme, že určitě nezaplatí, tam je ale zase málo pravděpodobné, že nám partner potvrdí…

Určitě bych se snažila hned ze začátku dalšího  roku nebo ještě před koncem řešit ty vztahy na vlastní PO, s.r.o,,a.s., neziskovky, co jsme založili nebo  na příjemce transferů…

V současné době bude dokončen ÚP, výdaje evidovány od r.2013. ÚP je tvořen od roku 2008. V letech 2008-2010 byly výdaje cca 141.080, ale byly stále dohady o evidenci a tak nebyly zachyceny na účtu 041. Mám je teď ještě k nákladům evidovaným od r.2013, ve výši cca 250 tis.Kč doúčtovat prosím? A pokud ano, poradíte jak? 518 - MD, 041 + MD a schvaluje toto účtování nějak i ZO?

Záleží, z jakého důvodu jste na účet 041 náklady neúčtovali a o jaké náklady se jedná. Pokud bylo schváleno pořízení ÚP,  ne např. jen jeho aktualizace, tak po tomto schválení se veškeré související výdaje mají na účet 041 zavést. Tzn. pokud měly být náklady let 2008-2010 na účtu 041, teď už to nikdo schvalovat nemusí a Vy to jen účetně opravte tak, jak navrhujete. Není to částka vyšší než 260 tis. Kč, ale ověřte ještě, že částka není vyšší než 0,3 % vašich aktiv netto. Pak byste musela jako významnou částku opravit zápisem 041/408.

Město připravuje rekonstrukci budovy úřadu. Aby se mohla rekonstrukce provést, bude nutné v jiném podlaží budovy opravit několik místností, aby se mohli úředníci i vedení úřadu na dobu rekonstrukce přemístit. Budou všechny náklady ještě před zahájením akce součástí rekonstrukce? Jedná se například o malování, elektroinstalační práce, zakoupení fólií, stěhovacího vozíku různých krabic apod. Drobný majetek bychom účtovali na položku 5137 a hned dávali do majetku, ale všechno ostatní nechat na účtu 042 a pak zařadit až na základě předávacího protokolu? Akce bude trvat asi do pololetí příštího roku.

Je to diskutabilní, jako výdaj související s pořízením to ve vyhlášce stanoveno není, ale není to tam ani vyloučeno. Spíše bych se přiklonila k tomu, že zajištění činnosti úřadu po dobu rekonstrukce není výdaj související s rekonstrukcí. Posoudila bych to tedy jako samostatný zásah - opravu nebo TZ budovy. Spíše to celé vypadá na opravu - malování určitě, u elektroinstalačních prací záleží na jejich charakteru, ale také spíše oprava, fólie aj. lze do materiálu...Přiznávám, že tento můj názor na zajištění činnosti - že nevstupuje do ceny pořízení DM - nesdílí všichni, zde bych si pro vaši právní jistotu možná nechala odsouhlasit postup příslušným krajem, který u vás dělá přezkum. 

Potřebuji zařadit ohledně odpisů do kategorizace majetku systém protipovodňové ochrany, jedná se v podstatě o bezdrátový varovný systém (rozhlas). Zatím účtuji na 042 náklady související s pořízením majetku.

Co se týče kategorizace, můžete 26.30.11 (ÚOS II). Jinak u bezdrátového rozhlasu (až budete zařazovat) doporučuji vytvořit z ústředny a jednotlivých "hnízd" soubor movitého majetku na účet 022, tzn. už teď související výdaje účtovat na pol 6122.

Dobrý den, s paní účetní ze školy řešíme tento případ: prosím o vyjádření k projektu „Moje první firma“ registrační číslo CZ.1.07/1.1.00/54.0012 - smlouva o partnerství s finančním příspěvkem K výše uvedenému projektu dle smlouvy jsme byli partnerem. Na nepřímé náklady nám byla ze strany příjemce podpory zaslána záloha ve výši 42 400,00 Kč. Po dobu trvání projektu jsme předkládali doklady o jejím čerpání. Doložili jsme čerpané výdaje v celkové částce 40 028,30 Kč. Projekt skončil v roce 2015 a dosud jsme čekali na sdělení, jak postupovat s nevyčerpanou zálohou v částce 2 371,70 Kč. Jedná se o prostředky, které nám nepatří, nemáme oprávnění je používat na jiné účely. Dne 21.10. jsme se obrátili na poskytovatele zálohy s tím, co jsme uvedli výše a že jim vrátíme nevyčerpanou zálohu zpět. Odpověděli: V rámci projektu byly přiděleny na základě procentuálního výpočtu nepřímé náklady ve výši 42 400,- Kč. Tyto prostředky byly přiděleny jen škole na zabezpečení činností souvisejících s realizací projektu. V době ukončení od nás neobdrželi písemnou zprávu o nějakém zůstatku. Projekt byl vypořádán, schválen a uzavřen. Projektový účet zrušen. Jde tento problém vyřešit přeúčtováním nákladů v tomto roce a to: Odúčtováním nákladů za energii hrazených z rozpočtu zřizovatele ve výši 2 371,70 Kč a zaúčtováním na náklady projektu? Je ještě jiné řešení? Jde o to, že veškeré náklady jsou analyticky označeny, aby bylo možné je propojit s projektem (kromě částky 2 371 Kč). My bychom bývali klidně mohli použít náklady energií v r.2015, bohužel jsme stále čekali, až nás partner dotace vyrozumí, na co prostředky použít. Nestalo se tak, nyní je projekt uzavřený, zálohu zaslat zpět nechtějí. Domnívali jsme se, že bychom na to mohli pohlédnout jako na "nevýznamnou" opravu minulého období a v roce 2016 si označit shodnou analytikou zbylé náklady 2 371 Kč´ a vyrovnat zálohový účet.

Já tady souhlasím - podle toho, co uvádíte, mělo dojít ke zúčtování zálohy již v roce 2015 (a v roce 2015 měl být výnos na 672). Nestalo se tak, tak to opravuji ve 2016 - oprava je pod hranicí pro zachycení na účet 408 - tedy dávám nyní na 672. Označit k tomu nějaký náklad nyní je asi zbytečné (ve vztahu k tomu, že je to oprava)  -ale nebráním. ZN

Obec má v majetku zařazenou budovu – sportovní kabiny a z tohoto majetku jsou prováděny odpisy. Krajský úřad uzavřel s obcí Smlouvu o poskytnutí účelové dotace k realizaci projektu „Venkovní omítka, zeď kabiny“ a poskytnutá investiční dotace je ve výši 125 000 Kč. Výstavba opěrné zdi u kabin stála 202 660 Kč a venkovní omítka na sportovních kabinách je za 247 972 Kč. Venkovní omítku kabin zapíšeme do majetku jako technické zhodnocení budovy kabin a zvlášť bude zapsána zeď u kabin, která byla postavena nová. Vzhledem k tomu, že dotace ve smlouvě není rozdělena na jednotlivé akce, na karty majetku bychom dotaci rozdělili procentuálně podle výše nákladů na každou akci – 45% a 55 %. Sdělte nám prosím, zda postupujeme správně.

Pozastavím se nejprve nad charakterem provedených prací. Omítka bývá oprava, proč jste vyhodnotili jako TZ? Pokud to bylo např. zateplení, pak je TZ v pořádku. Pokud jde o opěrnou zeď (uvádíte jí i jako "zeď kabiny") zde mám pro posouzení málo informací. Záleží na konkrétním technickém řešení, zda by mohlo být považováno za TZ budovy nebo je to samostatná stavba. Pokud bychom jí vyhodnotili jako samostanou stavbu, pak tedy na samostatnou majetkovou položku a  je opravdu potřeba investiční dotaci poměrem rozdělit. Způsob rozdělení není nikde stanoven, Vámi navrhovaný postup rozpočítání dotace podle podílu ocenění jednotlivých majetkových položek na jejich celkovém ocenění je myslím velmi dobře obhajitelný. 

Obec vlastní 6 km vodovodu z roku 1993, účetní hodnota 2686 tis Kč. Nyní se nám konečně podařilo být těsně před předáním SVS, nechal se udělat znalecký posudek, ve kterém je hodnota vyčíslena cca 15000 tis Kč. (SVS by měla obci uhradit 1000 tis, zbytek do ceny dle odhadu tzv. příspěvek mimo zákl. kapitál). Zastupitelé toto zatím "pohřbili" a opět mrtvo. Já mám jen dotaz, zda v případě, že mám znalecký posudek (a nevím kdy se uskuteční prodej) mám v účetnictví navýšit hodnotu dle ZP. Či čekat až se opět ZO rozhodne k prodeji a přecenit až pak?

Majetek v účetnictví nepřeceňujeme na jeho "aktuální" hodnotu. Výjimku v tomto tvoří přeceňování na reálnou hodnotu při prodeji majetku. Pokud ZO ještě nerozhodlo o prodeji, tak určitě nepřeceňujte. Pokud prodej schválí, pak ano, ale u vodohospodářského majetku, který je jinak než SVS těžko prodejný, doporučuji než na cenu dle ZP přecenit spíše na prodejní cenu, tzn. v případě prodeje určit, že RH je kupní cena, ale ne jen to, co uhradí, ale i to, co se započte na příplatek (pohledávka z kupní ceny SVS vůči vám a závazek váš z příplatku).Tato problematika je podrobně vysvětlena v knize Účetní reforma 2012. Prosím je ten ZP na 1,5 mil. nebo na 15 mil.Kč? (Jeslti náhodou není v dotazu u počtu nul překlep)

A ta účetní hodnota 2 686 tis. Kč  je vstupní ocenění nebo již zůstatková cena po odpisech? 

V roce 2015 jsme začali budovat cyklostezsku, kterou jsme dokončili v r. 2016. Celková hodnota při zařazení do majetku (021/042) 12 107 513,93 Kč, vč. transferu 9 483 093,90 Kč (tj. 1 031 000,- od kraje (v r. 2015) a ze SFDI 8 452 093,90 Kč (v r. 2015 jsme obdrželi: 579 093,90 a 2016: 7 873 000). K 31.12.2015 jsem účtovala 388/403 ( 1 031 000 + 579 093,90) - to jsem obdržela již v r. 2015 a k datu zařazení 30.6.2016 zbytek dotace ze SFDI 7 873 000,- 346/403. Paní starostka teď podává vyúčtování na SFDI i na kraj. Již teď víme (bylo to paní z kraje odsouhlaseno), že budeme vracet poměrnou část (102 725,-) kraji (z těch 1 031 000,-). Nevím si rady, jak s tím naložit? Musím nějak opravovat i na kartách majetku i 403? Odepisujeme kvartálně. Nevadí, že se jedná o dotaci přijatou v loňském roce? Jak budu účtovat vratku dotace kraji?

Nejdřív jen poznámka k zaúčtování předpisu dotace ze SFDI. Píšete, že jste jí účtovala 346/403, ale následně uvádíte, že vyúčtování dotace z SFDI podáváte až teď. K datu zařazení majetku jste tedy měla udělat také dohadu dotace zápisem 388/403  a až bude provedeno vyúčtování dotace, tak teprve účtovat jako pohledávku na účet 346.

Pokud jde o krajskou dotaci, zde to plně odpovídá případu podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 - vypořádání dotace po zařazení majetku do užívání. V tomto případě se transferový podíl nemění, dotace se zpětně (ani nově) nepřepočítává, rozdíl od dohady se jednorázově rozpouští do výnosů (bez ohledu na významnost). K datu vypořádání zaúčtujte (předpokládám, že přijatou dotaci máte vedenou jako zálohu na účtu 374): 348 MD ve výši 928 275 Kč, 403 MD 102 725 Kč/388 D 1 031 000 Kč, rozdíl od dohady 102 725 Kč jednorázově do výnosů 672/403 (u vás byla dohada vyšší, proto snižujeme výnosy), zúčtování zálohy 374/348 928 275 Kč, vratka 374/231 102 725 Kč, RS ODPA 6402 pol 5366.  Na kartě majetku tedy původní hodnotu dotace neměňte, dále z ní provádějte rozpouštění, jen je vhodné uvést na kartu do poznámky informaci o vratce - případně o skutečné výši dotace.

Prosím Vás o konzultaci v oblasti daně z příjmů. Naše zřizovaná PO vlastní odpadové nádoby, které pořídila jednak ze svého provozního příspěvku, jednak na základě smlouvy o bezúplatném převodu od zřizovatele. Tím, že organizace majetek prodává (se souhlasem zřizovatele) a bude generovat mimořádné výnosy, přistoupil zřizovatel k rozhodnutí snížit o předmětnou částku roční provozní příspěvek. Na základě požadavku PO by ale měl být příspěvek ponížen o částku očištěnou o daň z příjmů, protože tuto musí organizace odvést. Domnívám se, že tomu tak není - viz zdůvodnění. Odůvodnění: - Jedná se o prodej majetku ve vlastnictví PO (v souladu se ZL, kdy organizace nabývá majetek (vyjma nemovitostí) do svého vlastnictví) - Výnosy organizace z prodeje v činnosti odpadové hospodářství se zvýší prodejem majetku o 300 tis. Kč - Výnosy organizace z příspěvku na provoz v činnosti odpadové hospodářství se sníží o 300 tis. Kč - HV ovlivní tyto operace nulou - Prodej kontejnerů není samostatnou operací, ale spadá do druhu činnosti odpadové hospodářství. - Prodej můžeme odůvodnit optimalizací ekonomického hospodaření (N na obnovu kontejnerů, bude řešeno výpůjčkou) - Pokud vyjde tento druh činnosti plusový, a bude se zdaňovat, nemělo by jít toto zdanění za zřizovatelem. Prosím Vás o potvrzení, popř. o vyvrácení mého předpokladu.

Já se obávám, že tady úplně nebude jednoznačné stanovisko a názory se budou různit (díky nevyjasnění pojmu "činnost"). Já osobně souhlasím s Vámi - pokud v rámci hlavní činnosti odpady používám odpadové nádoby s tím, že je potom odprodávám, tak je to pro mne součástí jedné hlavní činnosti a nedělal bych samostatný základ daně z prodeje těchto nádob (upozorňuji ale, že předpokladem je, že byly skutečně používány v této hlavní činnosti). Připouštím ale, že názory se na to různí a někdo skutečně vyčleňuje prodej majetku jako samostatnou činnost - já toho příznivec nejsem. Závazné stanovisko k této problematice v rámci ČR neexistuje (stejně tak je v rámci ČR velice rozdílně ze strany finanční správy hodnoceno, co je jednotlivou činností - skutečně ty tozdíly v přístupech jednotlivých FU a úředníků jsou obrovské) ZN

Dobrý den, zastupitelstvo obce schválilo nákup kompostéru naší PO - MŠ za cca 45 000 Kč. V investičním fondu má MŠ 28 000 Kč, může schválit rada obce převod zbývající částky 17 000 Kč z rezervního fondu do investičního nebo tento převod musí schválit zastupitelstvo obce?

Schvaluje to zřizovatel a fci zřizovatele dělá rada, takže stačí schválení radou obce. 

Provádím veřejnosprávní kontrolu u naší zřízené PO - základní školy. Zjistila jsem, že přispívá z FKSP na penzijní připojištění svým zaměstnancům, ale v jednom případě posílá příspěvek na soukromý účet zaměstnance. Domnívám se, že příspěvek by měl být posílán na účet penzijního fondu. Je moje domněnka správná? Musí zaměstnanec takto poskytnuté finanční prostředky vrátit? Vůbec nevíme, jestli má nějaké penzijní připojištění uzavřeno. Ve směrnici o FKSP má PO uvedeno, že přispívá na "důchodová připojištění zaměstnanců", tato formulace je asi nesprávná, měla by podle našeho názoru provést aktualizaci směrnice v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb.

To, co popisujete je problém - § 3 odst. 8 vyhlášky o FKSP říká, že plnění z fondu (s výjimkou sociálních výpomocí, půjček a darů) mají být poskytovány v nepeněžní formě. Proto je i volena forma příspěvku placeného na účet penzijní společnosti, nikoliv to, že bych zaměstnanci peníze poskytl, aby si něco zaplatil. Takže pravidla pro čerpání FKSP byla porušena - o tom bych nediskutoval. Samozřejmě pokud nikdo ani nechtěl prokazovat, že zaměstnanec smlouvu na penzijko uzavřenu má a peníze se mu posílaly, tak to je skutečně neomluvitelné :o)

Ono to má i daňovou souvislost - tím, že to nebylo poskytnuto řádně jako příspěvek, tak nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně z příjmů - ve svém důsledku by toto potom vstupovalo do základu pro všechny odvody.

K otázce toho vrácení - tady se obávám, že může nastat dosti problém (a fakt si nejsem jistý, jak by se to hodnotilo - to je na právníka). Pokud by zaměstnanec totiž toto bezdůvodné obohacení přijal v dobré víře (tedy domníval se, že mu to náleží a bude to potvrzeno třeba soudem), tak dle mého názoru uhájí, že ty peníze nevrátí. Samozřejmě zkusit se to může, ale otázku ve sporu, zda bylo či nebylo jednáno v dobré víře - to se omlouvám, nejsem to schopen právně posoudit. ZN

1.Obec buduje sociální zázemí pro tenisové kurty (v majetku obce). Předpokládalo se, že se při výstavbě poničí jeden kurt. Obec na základě žádosti/smlouvy poskytla příspěvek místnímu sportovnímu klubu, aby mohl poničený kurt uvést do původního stavu. Stavba se však zpozdila, tedy příjemce nestihne utratit a vyúčtovat. Musí příspěvek vrátit do konce roku nebo lze uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém by se příspěvek posunul do příštího roku? 2. Zjistili jsme, že v evidenci obecního majetku nemáme vodní nádrž a Pomník padlým (obojí na obecních pozemcích). Nádrž je v majetku jen jako pozemek (v KN rybník sloužící k chovu), ale je celá vybetonovaná se zábradlím. Jak správně zaúčtovat a ocenit? Nádrž i pomník.....

1. Co se týče sportovního klubu, tam bez ohledu na právní formu (příspěvek, dotace...) nevadí, když letos nebudou peníze vyčerpány. Není problém nechat poskytnuté peníze na záloze a vyúčtovat je až příští rok. Jen to tedy mějte smluvně ošetřené, lze sepsat dodatek. Jde o to, že je důležité mít smlouvy koncipované ideálně tak, aby vám byl příjemce povinen do konce roku sdělit, kolik peněz vyčerpal, abyste mohli případně udělat dohadu 572/389. Podle Vašeho popisu to vypadá, že letos nic nevyčerpali a budou celé čerpat až příští rok, pak tedy stačí podepsat a hlavně příslušným orgánem obce schválit dodatek.

2. Z účetního hlediska je to vícenález majetku, zavádí se zápisem 021/401v RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. U pomníku padlých by stačil např. odhad kameníka, nemusel by být pro určení RPC odhad znalce. U té vodní nádrže můžete buď RPC vypočítat sami (pokud si troufáte) - podle § 22 vyhlášky č. 441/2013 Sb. (oceňovací vyhláška) nebo pak ZP, což je sice přesnější, ale také dražší. Můžete zkusit RPC určit i jiným, ale podloženým způsobem. Z právního hlediska určitě nedoporučuji automaticky zařazovat nalezený majetek jen proto, že se nachází na obecním pozemku. Měl by být k dispozici nějaký nabývací titul či jiný podklad, ze kterého by vyplývalo vlastnické právo k uvedeným stavbám, což je u Vámi uváděného majetku problematické (nezapisuje se do k.n,). Proč chcete do majetku zařazovat? Většinou obce zařazují, až když chtějí daný majetek opravit (např. i z dotace). Je vždy třeba také zvážit, pokud je info, proč není v majetku zařazeno, zda by se spíše než vícenález neměla opravit účetní chyba přes dooprávkování a dopočtení odpisů. 

Několik let budujeme lokalitu pro výstavbu RD (vodovod, kanalizace, elektřina, veř. osvětlení, komunikace) dodavatelsky. Na 042 vedu i veškeré související náklady (poř. geom. plánu, územní studie, tech. i autorský dozor apod.). Nyní máme již zkolaudovánu komunikaci, vodovod a kanalizaci, elektřinu - toto budu z 042 převádět na jednotlivé 021, na 042 zbude jen nezkolaudované osvětlení. Co se souvisejícími náklady - mám je už nyní rozdělit např. na pětiny a ke každé vzniklé 021 přiřadit (na 042 mi pak zbude jen 1/5 připadající na osvětlení + fa na pořízení osvětlení)? Nebo rozdělit podle jiného klíče?

Způsob rozdělení souvisejících nákladů je uveden v bodě 3.4 ČÚS č. 710. Nejlépe je tedy rozdělit je podle podílů zjištěného ocenění jednotlivého pořizovaného majetku  na součtu zjištěného ocenění veškerého souvisejícího majetku. Popř. lze i jiným průkazným způsobem. V prvé řadě ověřte, zda se některý související náklad netýká jen jednoho konkrétního majetku, a kterých druhů majetků se jednotlivé související náklady týkají, podle toho náklady správně rozdělte (ale je samozřejmě možné, že všechny vámi uvedené náklady se týkají všech druhů majetku tak, jak uvádíte). Pokud jde o samotné rozdělení, nedělte to ale určitě počtem druhů pořizovaných majetkových položek, ale opravdu poměrem cen. Když nemáte ještě dokončeno VO, tak by bylo nejvhodnější vyjít z projektové dokumentace, kde by měly být předpokládané ceny jednotlivých položek uvedeny, zjistila byste si z toho podíl jedné položky na celkovém ocenění všech položek a v tomto poměru byste pak rozdělila vedlejší náklady.