Dotazy

1) Obec disponuje pozemky (má ve vlastnictví), které se novým geometrickým plánem změnily na pozemky určené k prodeji jako stavební parcely. Je to větší plocha tvořená několika pozemky - každy pozemek má jinou hodnotu - některé byly oceněné ZP, jiné pořizovací cenou. Nyní jsou tyto pozemky geometrickým plánem jinak dělené - některé zůstaly v původní výměře a pozemkovým číslem, u jiných se měnila výměra, některé dokonce zanikly nebo byly sloučeny se sousedními parcelami a dostaly nové číslo. Dvě parcely vznikly oddělením nové. Zajímají mne právě tyto dvě nové - jak je ocenit? Vím z jakých parcel vznikly, ale že bych přebírala jejich původní cenu za m2 se mi nezdá. ZO odsouhlasilo prodej stavebních parcel za 200,- kč/m2, předtím nám RK zpracovala tržní cenu všech nabízených pozemků za 220,- kč/m - mohla bych je ocenit touto cenou, jako RPC ? Až nově vzniklé "stavební parcely" na KÚ zapíšou podle nového GP a my je zveřejněním nabídneme k prodeji - tak v tuto dobu se oceňují reálnou hodnotou? V účetnictví mám tyto parely přesunout do analytiky stavebních pozemků ( Příloha odd. H) ?? Zastupitelstvo schválilo cenu za m2 a znění kupní smlouvy, ale ještě neschválilo záměr prodeje, protože se čekalo na rozdělení pozemků na jednotlivé stavební parcely - to je až nyní tím novým GP. Nejsme plátci DPH, ale podle přečtěných odpovědí se prodej majetku do obratu nepočítá - platí to stále a nespadneme prodejem do plátcovství DPH?? 2) Prodáváme nepotřebný materiál - pneumatiky z hasičského auta jiné obci. Musí se před prodejem udělat nějaký zápis např. 112/544 ? O skladu moc neúčtuji, nemáme k tomu důvod, tak si nejsem moc jistá. Pneumatiky jsem při pořízení účtovala jako materiál, bez žádné majetkové evidence.

1. Toto je přesně případ, který řešíme v dokumentu "Pozemky - vybrané specifické operace" z 26.9.2017, podívejte se do něj, jsou tam nastíněny varianty řešení. Když je vazba na původní pozemky dohledatelná, opravdu je správnější nepřeceňovat, jen se snažit nějak rozumně "rozhodit" původní ocenění pozemků na nový stav. Ohledně okamžiku přecenění na RH, to je řešeno v § 64 odst. 2 vyhlášky, kde se k tomu uvádí: "Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu". Dále se v bodě 7.1 písm. e) ČÚS č. 710 píše, že si máte ve vnitřní směrnici ošetřit: "způsob stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu a stanovení skutečností souvisejících s oceněním majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou podle § 64 vyhlášky, zejména způsobu zajištění účetních záznamů a určení odpovědných osob." Ve vašem případě určitě ale nelze přecenit majetek, dokud nevznikne, resp. dokud nedojde k zapsání GP do KN a když ještě není o prodeji ze strany ZO rozhodnuto, tak doporučuji počkat na schválení s tím, že ale platí výše uvedené (mít ošetřeno ve směrnici). Jako RH byste měli použít přednostně tržní hodnotu, ve vašem případě bych použila kupní cenu schválenou ZO, to je pro vás v současnosti nejpřesnější RH, kterou lze použít, když ještě nemáte kupce (RK sice uvedla tržní cenu 220 Kč za m2, ale to je pořád částka teoretická, tržní hodnota je taková cena, kterou dosáhnete na volném trhu, když jste si zvolili 200 Kč a nikoliv 220 Kč, těžko vám někdo dá sám od sebe více, to jen, kdyby třeba bylo více zájemců, RH je podle zákona tedy nejpřesnější kupní cena, ta ale přesně nemusí být k datu přecenění známa, proto volím kupní cenu, kterou jste si stanovili). Ohledně DPH, do obratu se to stále nepočítá, podle § 4a zákona o DPH se úplata z prodeje dlouhodobého majetku do obratu nezapočítává.
2.  Asi je zbytečné je aktivovat na sklad, když jste je tam nevedli a budete je teď rovnou prodávat, můžete prodej rovnou účtovat na účet 644, pol. 2310.

V naší obci byl podán návrh na soudní přezkum voleb. Chtěla bych se zeptat, jak se má postupovat v případě, kdy do konce roku 2018 nebude zvoleno nové zastupitelstvo a tudíž nemůžeme schválit rozpočet na rok 2019 a ani rozpočtové provizorium.

Odpověď najdete v § 102a zákona o obcích a vysvětlení k tomu na tomto odkazu

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

v aktualizovaní metodice č. 6.2., která toto řeší na str. 22.

Soud má rozhodnout v této věci do 20 dnů, tzn. celkem rychle a pokud by volby byly zneplatněny, nemůžete svolat ustavující zasedání a v tomto případě, jak si můžete v zákoně a metodice najít, pravidla rozpočtového provizoria a rozpočtová opatření schvaluje starosta (když nemáte radu, tuto pravomoc má až do svolání ustavujícího zasedání ZO vzniklého z nových voleb). Rozpočet byste schválit tedy nemohli, ale rozpočtové provizorium ano, zákon na tyto případy pamatuje.

Mám na stole kupní smlouvu na pozemek na kterém je vybudována pozemní komunikace a inženýrské sítě -osvětlení,deštová kanalizace. Nevím jak toto zařadit a za jakou cenu a účet.jednotka od které jsme koupili mi oznámila,že žádnou cenu za to nemá, že to eviduje zatím jako celek parcely a někdy v budoucnu to všechno rozpočítá.V jaké ceně mám tedy já zařadit do účetnictví?

Majetek pořízený koupí oceňujeme v souladu se zákonem o účetnictví pořizovací cenou, u vás tedy kupní 1 Kč + případné související výdaje. Otázkou ještě je, co vše vám prodali, asi jen pozemek, když uvádíte, že to v budoucnu rozpočítají? S tím by problém u sítí nebyl, ale u komunikace ano, ta je součást pozemku, pokud by zůstala v jejich majetku, měli by si s vámi ošetřit, že vy máte pozemek pod ní (nájem?). To jen takové úvahy, protože předně je potřeba řádně identifikovat, co vlastně všechno od nich kupujete. Pak se můžeme bavit o tom, jak to zaúčtovat, ale jak uvádím na začátku, v souladu s předpisy je použít kupní cenu 1 Kč (plus případné související výdaje) a tou pozemek ocenit, případně jí rozpočíst mezi jednotlivé druhy majetku (vše za 1 Kč a rozdíl dát na účet 649 jako rozdíl ze zakrouhlení). Koukněte se do odpovědí, když zadáte do vyhledávače 1 Kč, vyjede vám jich k tomu celkem dost, kde toto popisujeme. Druhá možnost by totiž byla odchýlit se od metody, to by ale musel někdo rozhodnout, pak by se to mělo účtovat spíš přes účet 401 (zastřený stav, je to fakticky dar, někdy se ta 1 Kč ani neplatí), je věrnější hodnota majetku, ale zase náklady z odpisů, no zvažte, jestli se tímto vůbec zabývat a nebo se jednoduše držet předpisu, což vám v tomto případě nikdo nemůže vytknout.

Potřebovala bych ještě poradit se zaúčtováním "vybavovacího zařízení" do nově rekonstruovaných bytů (dříve tam nebylo nic-vše si pořizovali nájemníci na své náklady). Nyní pořizujeme kuchyňské linky, ty účtuji jako součást stavby-zhodnocení na položku 6121. Ale u sporáku, trouby a digestoře? Pokud jsou to vestavné spotřebiče, je to také součást stavby? Volně stojící sporák, který můžeme přesunout zase do jiného bytu, jak už se to dříve stalo, jsme účtovali na 028. Podle podobných dotazů, které jsem našla na vašich stránkách, je to asi špatně. Můžete mi upřesnit, jak je to správně? Děkuji

My si tady pomáháme daňovým pokynem GFŘ D-22, který stanovuje jako součást stavby vybavení spojené se stavebním dílem - jako právě sporáky, digestoře, dřezy apod. (umyvadla, záchody...). Má se v úvahu vzít i účel stavby, takže proto u bytů doporučujeme vyhodnocovat kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů jako součást stavby, když pořizujete jinam, např. na obecní úřad, tak už je to spíše samostatná movitá věc ve smyslu, že není nezbytná, aby budova plnila svůj účel.  U bytů se logicky bere, že kuchyňská linka včetně příslušných zařízení je nezbytná pro jejich účel bydlení, toť druhý argument. Pořizuje-li se nově, má se zahrnout do ceny stavby, popř. jako TZ, vyměňuje-li se, pak je to oprava. Daňový pokyn sice není závazný pro účetní evidenci, ale kontroloři z toho většinou vycházejí a je zbytečné stanovovat si nějaká odlišná pravidla, když se máme o co opřít, zvláště v situaci, kdy toto není dostatečně upraveno účetními předpisy. A k jádru dotazu - i "volně přemístitelný" sporák je vhodné takto vyhodnotit a zahrnout do ceny TZ, protože je v pokynu uveden, pro funkci bytu je nezbytný a i když není vestavěný přímo do linky, tak určitou formou je se stavbou spojen - připojen na rozvody elektřiny. Když ho přesunete do jiného bytu v rámci bytového domu, tak se nic neděje, pořád zůstal součást stavby.

Město má uzavřenou smlouvu o dopravní obslužnosti s dopravním podnikem. V rámci této smlouvy hradí prokazatelnou ztrátu (ODPA 2292, POL 5193). Od 1.1.2019 má účinnou novou smlouvu v níž se zavázalo, že ještě navíc bude dopravnímu podniku dle vyhlášky 296/2010 Sb. hradit určitý podíl z čistého příjmu k provozním aktivům. Tento výdaj předpokládáme ODPA 2292 a položku ??? (myslíme si 5213).

Patří to obojí na stejné zatřídění, tedy odpa 2292 a pol. 5193. Vyhláška 296/2010 Sb. provádí zákon č. 194/2010 Sb. a to konkrétně § 23 odst. 7. Je to také kompenzace, vyplývá to tak i z náplně paragrafu 2292, kde se přímo uvádí, že na něj patří "výdaje podle smluv s dopravci" (kompenzace dopravcům, které v druhovém třídění patří na pol. 5193) (§8 odst. 1, § 9 a § 23 zákona).

Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí na výkon některých činností obecní policie-dohled nad bezpečností provozu, dodržováním vyhlášek, dodržování veřejného pořádku a pravidel občanského soužití, obchůzková činnost, prevence kriminality a odchyt toulavých psů. Úhrada je touto smlouvou stanovena paušálními náklady na 1 hodinu práce strážníka plus náklady 7,50 Kč na ujetý kilometr. Náklady mají být hrazeny jednou ročně na základě předpisu (výkazu zásahů policie) kromě nákladů na odchyt psů. Odchyt psa má být hrazen na základě ceníku, kde je uvedena cena za odchyt, pobyt a stravu, vše včetně DPH. Tyto náklady má hradit buď majitel psa, v případě nedohledání majitele příslušná obec. Jakým způsobem mám na tuto smlouvu pohlížet? Jako na veřejnoprávní smlouvu v režimu transferů, to znamená příjem s položkou 4121 (paušální náklady a kilometrovné)? Jak ale pohlížet na odchyt psa - jako na službu s DPH?

Já si myslím, že vše, co popisujete, není zdanitelné plnění, není to v režimu dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale v režimu dotace na výkon přenesené působnosti nebo části samosprávy. I odchyt psa bych do toho zahrnula, jako povinnost obce podle zákona o obcích (pečovat o rozvoj území, potřeby občanů a dodržovat veřejný zájem, to určitě do veřejného zájmu spadá). Účtování jako transfery, pol. 4121, účet 672, bez ohledu na to, že to podléhá kalkulaci. K tomu odchytu jen ještě poznámka, nevím, jestli jsem správně pochopila, jak to máte nastaveno. Jestli tak, že psa odchytíte a někde "ubytujete", pak bych chápala inklinaci k službě s tím, že někdo vám pak nahradí výdaje, ale tím, že jste to zahrnuli do VPS a je to výkon veřejné správy s tím, že to děláte za ně (ať sami nebo prostřednictvím útulku), tak předmětem DPH by to být nemělo a je správné volit transfery mezi obcemi. Pokud vám to bude mít hradit občan, pak formou přefakturace, opět ale mimo DPH.  Ono je to u toho odchytu analogické jako u ostatní činnosti obecní policie, vy jim tuto službu, kterou by si měli zajistit sami v rámci výkonu veřejné správy, zajišťujete na základě VPS, tedy veřejnoprávního vztahu. Je to tedy vše v podstatě výkon veřejné správy za jinou obec, nikoliv poskytnutí služby.

Obec Ondřejov byla zřizovatelem příspěvkovky - školy, tu zrušila a zůstatky na účtech byly převedeny na obec. Škola se stala samostatným zařízením a jejím zřizovatelem je Svazek obcí, který v mezidobí vznikl a samozřejmě, že obec Ondřejov je jejím členem. Jde mi o to, že je žádoucí a dle mého názoru i správné převézt peníze bývalé příspěvkovky Ondřejova "zpět" do školy. Jak to ale udělat. Může Ondřejov poslat peníze rovnou škole? A pokud ano, na základě čeho a jak se o tom bude účtovat. Nebo je musí nejprve vložit do Svazku obcí jako "mimořádný příspěvek" a ten pak jako zřizovatel peníze rozdělí a i v tomto případě prosím o zaúčtování.

Právním nástupcem je obec, není povinnost předat zůstatky. Jinak samozřejmě je možné obojí, jak dotace svazku, který by měl povinnost škole navýšit příspěvek, tak poslat i dotaci PO - jako cizí PO s položkou 5339 - je to o domluvě mezi vámi, školou a svazkem a mělo by schválit zastupitelstvo. Povinnost převodu zůstatků nové škole však opravdu není. Jsem o tom přesvědčena. 

U svazku obcí by se účtovalo jako o dotaci mezi obcemi - vy 572/349 a 349/231 3113 pol. 5321 a DSO 348/672 a 231 4121 MD/ 348 D. U PO přímo 572/349 a 349/231 3113 5339. 

Vlastníme byt v bytovém domě, který vlastní Společenství pro dům čp. 338. Zastupitelstvo rozhodlo byt prodat stávajícímu nájemci za cenu 600 tis. Kč. Zůstatková účetní cena bytu je 543 tis. Kč. Bytový dům a tedy i byt je z roku 2007. Uzavření kupní smlouvy je podmíněno získání úvěru ze strany kupujícího. Byla uzavřena zástavní smlouva k bytu, právní účinky vkladu smlouvy o zřízení zástavního práva je 19.9.2018. Zároveň byla podepsána kupní smlouva na byt, kde je uvedeno, že kupní cena bude převedena na účet prodávajícího z hypotečního úvěru kupujícího do 15 dnů po provedení zápisu zástavního práva na KÚ. Potom bude podán návrh na vklad kupní smlouvy. Nevím jestli se má už účtovat o vkladu zástavního práva. Přecenění na RH není nutné. Při přijetí kupní ceny DUZP 231/324 ( osvobození DPH). Vklad kupní smlouvy 311/646, 324/311, vyřazení z majetku 553/021. 2. Naše město v rámci mezinárodní spolupráce se zúčastní setkání obcí na Slovensku v Radzovcích. Jedná se o projekt "Jsme doma v Evropě". Výdaje budeme přeúčtovávat obci Radzovce. Jedná se o dopravu autobusem na Slovensko a zpět. Fakturu, kterou uhradíme, přeúčtujeme obci. Nevíme , jak vystavíme fakturu na Slovensko, jak s DPH. Obec Radzovce zahrne náš náklad do vyúčtování prostředků EU. Děkuji

1. Učtujete dobře, z účetního hlediska by se měl zastavený majetek analyticky oddělit, nic jiného k tomu není potřeba. Jestli jste to obratem prodali, pak je to asi celkem zbytečné. Z právního hlediska by to ale asi mělo podléhat schválení ZO, které má v pravomocích schvalování  zastavení nemovitých věcí.

2. Nejsme znalec slovenského zákona - nicméně pokud se dívám dobře, tak v Slovenském zákoně podle §46 odst. 2 je také slovenský úsek přepravy osovobozen od DPH - tedy stejně jako český podle našeho zákona §70 (vázáno na náš úsek dopravy). Takže mi z toho vyplývá, že dopravce by to měl vystavit jako plnění osovobozené od DPH (jak český, tak i slovenský úsek) a u vámi vydané faktury, kterou je provedeno přeúčtování, byste to daní neměli zatížit. -

Při příležitosti 100. výročí založení republiky budou do kopule radniční věže vloženy tubusy s artefakty jako odkaz pro budoucí generace. Obsahem bude také peněžní částka ve výši 1888,- Kč. Jednotlivé bankovky a mince budou vždy po 1 kusu od každého druhu (1x 1000,- 1 x 500,- Kč atd.) Prosíme o radu jak tuto částku rozpočtovat a zaúčtovat i z hlediska nákladů.

Dejte na účet 549 a položku 5909 a odpa např. 3900, k tomu něco bližšího asi určitě nenajdeme. Asi jako výdaj z pokladny, že ano? Darem se to označit nedá, dotací také ne, službou ani zbožím, tak volím vše zbytkové. Snad budete souhlasit. Super dotaz, takové mám nejraději :o). 

Město odsouhlasilo zapsanému spolku z dotace poskytnuté spolku ministerstvem technicky zhodnotit majetek(tělocvičnu), který je svěřen městské příspěvkové organizaci.Majetek využívá spolek na základě nájemní smlouvy s PO.Zřizovatel schválil usnesením následující postup-"úhrada nájemného a služeb bude započtena do výše hodnoty TZ pronajímaných NBP"...Po cca 10 letech ("vyčerpání výše TZ proti úhradám nájmů a služeb")spolek městu předá TZ. PO účtuje měsíčně o nájmech a službách na základě odběratelských faktur přes fond investic 416/401 a 052/311. Snažíme se uchopit tento postup - fond investic a provozní náklady, 052 s dalším aktivním účtem. Děkuji.

Když máte zápočet na nájemné a služby, tak musíte předepsat výnos: 311 MD/ 602 , případně nájem 603 D. Pak byste měli mít předepsaný závazek z úhrady TZ (resp. ne vy, ale PO - asi účtuje PO o TZ i o nájmu, když mají svěřený majetek, že ano? Z dotazu to tak vyplývá).  Moc nechápu to účtování přímo o fakturách - to by měl účtovat spolek, když má na to dotaci. Mělo by se jen odsouhlasit TZ,  to předat PO, PO předepsat závazek z TZ zápisem 021 MD/ např. 459 D a pak dělat proti předpisům za nájemné a služby zápočty 459 MD/ 311 D. 

Prosím, nejsem si jistá, zda jsem vše pochopila dobře, kdyžtak se prosím ještě ozvěte a upřesněte, jak jste systém nastavili na iva@obecuctuje.cz. 

Takto - fond investic (jeho čerpání) je vázán na platbu - tedy podle mne u té PO čerpání fondu investic by bylo v okamžiku zápočtu - tedy vždy, jak by se proúčtovalo MD 459/Dal 311 (třeba ten roční nájem), tak by se v této výši udělalo 416/401 - tedy fond by se postupně čerpal na toto v době těch 10 let.

V jakém zákoně nebo podle čeho si mohou zastupitelé stanovit paušální limit za telefon, jestliže používají soukromý telefon. Nyní mají 500,-Kč/ měsíc - starosta 300,-Kč/ měsíc - místostarosta.

Posílám vám k tomu naši diskusi: 

Iva Schn: 

Dle mého názoru na to zákon není, lze stanovit paušál, když prokáží nějakou kalkulaci dle spotřeby, ale vždy je lepší jim dát služební telefon s tím, že nemají dělat soukromé hovory. Nyní jsou často platby bez časových limitů - takže vyjde dost nastejno, kam se volá  - jaká bude skutečnost, to už je na jejich svědomí. 

Ing. Nejezchleb: Zákon na to pokud vím není - běžně se dělají paušály nějakým propočtem a obecně se to toleruje (včetně finančních úřadů), pokud to má hlavu a patu. U té varianty, že je to jen pro služební účely - jen prosím uvaž, pokud je tam vyhrocenější politická situace a starosta jiný telefon mít nebude, tak mu to bude moci být vyčítáno - pokud vše bude jako služební. Musíte tedy uvážit i tento aspekt - ve vyhrocených bojích se klidně i toto může vytáhnout.

Klára Vavrišinová Ing.: já také o ničem takovém nevím, ani jsem nic nenašla, takže na to zákon nejspíš opravdu není, nemají to ošetřené ani zaměstnanci v zákoníku práce, co vím z praxe, tak na menších obcíCH se toto neřeší, někdo platí za služební hovory tolik, že se vyplatí služební mobil s paušálem a když se toto prokáže, tak už nikdo neřeší, kam všude se z něj volá, když je to úspora pro obec, koukala jsem, že jsou malá obec, to, co popisuje pan Nejezchleb je proto možná trápit nebude, ale určitě jen za předpokladu, že je to pro ně výhodnější varianta, pořídit služební mobil s paušálem než platit nějaký paušál za použití soukromého mobilu, ale jim se to možná vyplatí, tak jak to mají, takže asi není co řešit a prostě jen ten paušál dobře vykalkulovat

Město jako jeden žadatel obdrželo Rozhodnutí na dotaci z ministerstva pro místní rozvoj (program 11703) na zpracování územní studie vybraných veřejných prostranství pro lokality našeho města a lokality sousedního městyse (městys sám nemohl žádat). Pro oba subjekty dotace činí 90% a vlastní podíl 10 %. Do dnešního dne jsme si od městyse nevyžádali žádnou zálohu na tuto územní studii. Na dílčí plnění na 1 fázi (kompletní zpracování lokalit městyse) přišla od projektanta první faktura adresovaná na město. Město fakturu zaplatilo a výdaj na územní studii zaúčtovalo na pol. 6119 a ihned tuto částku městysi hodláme přefakturovat. Až nám městys fakturu uhradí, přijmeme prostředky na položku 4221 a městys bude mít výdaj na položce 6341 (čili konsolidace). Tato studie je zatím rozpracovaná a hotová má byt až v únoru v r. 2019. Po té provedeme další platbu a pak zařadíme studii do našeho majetku, neboť dle podmínek dotace to musí po dobu udržitelnosti (5 let) být náš majetek. Po obdržení dotace, která je z ministerstva pro místní rozvoj, zaúčtujeme její příjem na pol. 4216 a 90% z celkových výdajů na územní studii městyse jim odešleme na účet. Jak ale zaúčtujeme tento krok a jak zaúčtuje Městys příjem 90 % dotace, když k tomu nebude mít žádný investiční výdaj ani majetek? A je celkově náš postup účetně v pořádku?

Tak, jak navrhujete, by se to účtovalo, kdyby to byl ve vztahu k poskytovateli dotace částečně průtokový transfer, tedy u části transferu by byl příjemce městys, pak byste příjem ve výši, která by mu náležela, zaúčtovali 231 MD pol. 4216 ÚZ 17968, nástroj 107, zdroj (PP) 1 pro podíl SR, ÚZ 17969, nástroj 107, zdroj 5 pro podíl EU/ 375 D a přeposlání městysi 375 MD/ 231 odpa např. 3639 pol. 6341, značení stejně jako u příjmu dotace, tzn. NZÚZ. U výdaje za studii by pak byla vhodná přefakturace, tzn. fakturu, která by byla za zpracování studie městyse, byste účtovali 311/321 a její úhradu od městyse 231, RS kompenzačně, tzn. pol. 6119 minus D/311 D, zde nikoliv pol. 4121, protože oni vám nedávají dotaci, ale kompenzují vám vaše výdaje.

Ale pozor, podle toho, jak to popisujete, musíte mít celou studii, tedy i tu městyse v majetku, nemůžete jim jí tedy přefakturovat a poslat jim část dotace, jestli jste jediným příjemcem dle podmínek. V tomto případě patří celá studie na účet 041 a následně do majetku a městysi můžete tu jejich část nějakým způsobem předat až po udržitelnosti, tedy nejdříve za 5 let. Stejně i dotace patří celá do vašeho účetnictví na účet 403 a musíte jí rozpouštět do výnosů spolu s odpisy studie. Momentálně tedy v tomto případě nemůžete postupovat tak, jak navrhujete, to by bylo v rozporu s podmínkami dotace, kterou musíte spolu s celým majetkem evidovat vy, nemůžete jí přeposlat městysi. Po těch 5 letech můžete městysi studii darovat, prodat, jak se dohodnete, mohou vám na ní přispět i teď, pak to ale nejde účtovat jako přefakturaci, protože u vás to musí zůstat v majetku, ale lze to koncipovat pouze jako další transfer na její pořízení na účet 403, pol. 4221 a vždy raději ověřit, že je to možné z hlediska podmínek hlavní dotace.

Jestli vám něco nebude jasné, ještě se ozvěte, ale opravdu to podle dotazu vypadá, že sice navrhujete účtování, které by za určité situace špatně nebylo, ale v tomto případě je to opravdu absolutně nevhodné. Samozřejmě může městys studii využívat...(výpůjčka, jiné právo...)

Obracím se na Vás s dotazem ohledně ukončení splátkového kalendáře a KH. Obec pronajímá nebytový prostor. Vystavili jsme splátkový kalendář na rok 2018. Nájemné je splatné vždy k poslednímu dni v měsíci a DUZP je 1. v měsíci. Splátkový kalendář přesáhl hodnotu 10.000,-, a tak každý měsíc je hodnota měsíčního nájmu v kontrolním hlášení v A4. V říjnu dojde k ukončení nájemního vztahu. Za říjen bude vypočítána jiná částka za nájem -pouze 10 dní. Tedy bude menší než bylo v původním splátkovém kalendáři. Jiný splátkový kalendář se nevystavuje, částku nájemného za měsíc říjen bychom oznámili pouze dopisem, ale co dělat s kontrolním hlášením? Nájem za říjen bude malý, tedy splátky za 1-10/2018 již nepřesáhnou 10.000,- . 1) Máme nájem za říjen již brát jako zdanitelné plnění do 10.000,- a zařadit do KH A5? 2) A myslím si to dobře, že žádný nový splátkový kalendář vystavovat nebudeme? Bude stačit pouze oznámení o změně jedné (poslední) splátky? Moc děkuji.

Dotkla jste se záležitosti, která nemá jednoznačné řešení - v roce 2017 jsme to dávali za SMO do podnětů k novele DPH - nicméně zatím bez reakce:

Podrobný popis návrhu či podnětu:

Navrhované řešení:

Takže zkusím popsat, co bych udělal já. Nájem za říjen bych již dal do A.5. - s tím, že je to do 10 tis. Kč (pokud to ale zůstane v A.4., tak to ničemu vadit nebude).

Napsal bych něco takového, že s ohledem na ukončení nájmu v říjnu podle dohody .......... se neuskuteční plnění za období 10 - 12/2018 a nájemné za říjen bude účtováno samostatnou fakturou - na to bych vystavil samostatný daňový doklad (aby i druhá strana měla správný daňový doklad na pokrácené říjnové nájemné).

V loňském roce jsme opravovali budovu OÚ a ta má být hrazena z dotace, která má investiční a neinvestiční část. V roce 2017 jsem naúčtovala fakturu na investici 042 MD/ 321 D a 321 MD/231 010/6171 6121D, ale v současné době při předkládání materiálů k vyúčtování dotace jsem se dozvěděla, že tato faktura má být neinvestiční částí dotace. Je možné to nějak v letošním roce opravit?

Je potřeba to účtovat jako opravu nákladů minulého roku, tzn. na ten nákladový účet, na který se mělo účtovat, pravděpodobně 511 MD/042 minus MD, popřípadě 408 MD/042 minus MD, pokud by to byla významná částka - více než 260 tis. Kč nebo více než 0,3 % vašich aktiv netto a v případě použití účtu 408 je potřeba popsat opravu do přílohy. RS už meziročně neopravíte, tím se tedy nezabývejte. ÚZ jste ale  asi použili investiční, ten lze na neinvestiční opravit ručně na dokladech (ÚZ u výdajů nejde do výkazu).

Na 018 máme zařazený účetní program, ke kterému jsme postupně během dvou let nakoupili další moduly (DPH, poplatky, spisová služba, majetek apod.). Vždy jsem k tomu základu napočítala cenu různých modulů. Ale nyní jsem se na 018 dostala přes částku 60 tisíc Kč, mám celou 018 přeúčtovat na 013 nebo jak postupovat?

Pořízení nových modulů jste nevyhodnotili správně, u nehmotného majetku neděláme soubory, tzn. každý modul jste při jeho pořízení měla posoudit a vzhledem k tomu, že byl každý pořízen za cenu do 60 tis. Kč, měla jste to účtovat jako podlimitní TZ na účet 518, pol. 5172. Pokud by nějaký modul byl v ocenění nad 60 tis. Kč, jednalo by se o TZ DDNM a to patří v souladu s vyhláškou na účet 019. Ono se zas tolik neděje, protože v nákladech to je, takže teď máte dvě možnosti - buď ty moduly považovat za podlimitní TZ a vyřadit je zápisem 078/018 nebo je považovat za samostatný majetek a na účtu 018 je ponechat, ale rozčlenit je majetkově odděleně na jednotlivé inventární karty. K tomuto vysvětlení -  rozšiřující moduly k účetnímu programu považujeme spíše za rozšíření původního majetku, moduly jsou často funkčně propojeny a mají hodnotu ve vztahu k účetnímu programu, nikoliv už moc samy o sobě. Na druhou stranu např. spisová služba toto už moc nesplňuje, tam by se třeba o samostatném majetku dalo uvažovat více, tak zvažte.