Dotazy

Obec postavila bytový dům pro seniory s osmi byty. 7 bytů je dotovaných z MMR - na 1 byt 600 tis. Kč - celkem tedy dotace 4 200 tis. Kč, 1 byt není dotovaný. Dům byl zkolaudován v červenci letošního roku. Vklad do katastru byl proveden ne jako dům, ale po jednotlivých bytech (na základě prohlášení vlastníka - spočteny jednotlivé podíly - prý to byla podmínka poskytovatele dotace). Já jsem tedy vzala celkové náklady, které byly účtované na 042 a rozpočetla podle podílů a zařadila do majetku po jednotlivých bytových jednotkách na účet 021. K sedmi bytům jsem přiřadila dotaci - po 600 tis.Kč. Vše bylo provedeno v červenci t.r. Jenomže do ceny jsem rozpočetla veškeré náklady i včetně venkovních úprav (okapový chodník, chodník k domu, ost. terénní úpravy). To mělo být asi zařazeno v majetku zvlášť (celkem hodnota stavby domu 13 700 tis. kč, z toho venkovní úpravy cca 500 tis. Kč). Odpisy dělám čtvrtletně, takže byty odpisuji od srpna t.r. - jsou tedy zaúčtované za srpen a září. Jak toto spravit - ponížit ceny bytů a zařadit chodníky a nebo to můžu nechat? 2. Tento dům byl postaven na místě bývalé MŠ, která byla zbourána, aby tam mohl být dům pro seniory postaven. Náklady na bourání jsem účtovala na účet 042 a zahrnula do ceny nového domu. Objekt bývalé školky jsem vyřadila(v lednu t.r.) - zůstatková hodnota byla 180 tis. Kč, neměla jsem ji připočítat na účet 042 a navýšit cenu nového domu - tedy jednotlivých bytů? Nejraději bych to nechala být, ale nevím.

1. Terénní úpravy obecně patří do nákladů souvisejících s pořízením majetku. U bytů tomu není jinak, protože bytová jednotka zahrnuje jednak byt jako oddělenou část domu a dále podíl na společných částech (pozemek, vedlejší stavba...). Okapový chodník i "ostatní" terénní úpravy by tedy mohly být považovány za související výdaj (záleží ale i samozřejmě na jejich charakteru). Jedině ten chodník k domu měl být spíše evidován samostatně. Pokud jde zjistit ocenění, tak jen rozdělte na 2 karty na samostatná inventární čísla - rozdělíte 021 i 081 a pak budete pokračovat u chodníku v jiném odpisování, pokud máte pro chodníky jinou dobu životnosti než pro budovy. Účetně se rozdělení na karty neprojeví. 

2. Uvažujete správně. Váš případ zcela odpovídá § 55 odst. 1 písm. e) vyhlášky, kde se uvádí, že součást ocenění majetku je vyřazení stávajících staveb z důvodu nové výstavby. Do ceny nově pořizovaného majetku pak nepatří jen náklady na demolici, ale i zůstatková cena vyřazovaných staveb. Zápis pro to je jednoduchý - 042/081 v ZC a vyřazení školky pak 081/021. Vy jste stavbu v ZC vyřadila pravděpodobně zápisem 551/081. Měla  byste navýšit cenu na účtu 021, což je samozřejmě nemilé - musíte přepočítat a doúčtovat odpisy, TP a rozpouštění dotace. Oprava vyřazení by pak byla jen -551 MD/021 MD. Je mi líto, ale toto by vám mohla kontrola vyčíst. 

Chtěla bych se zeptat ohledně stravného v příspěvkové organizaci. Zjistili jsme při kontrole, že se zaměstnancům může přispět pouze z FKSP a jinak si vše platí sami. Dříve mohla čerpat část na stravování pro zaměstnance z příspěvku od krajského úřadu. Nyní to mají zakázané. Lze část příspěvku na stravné čerpat od zřizovatele? Najdu to ve školském zákoně nebo někde jinde?

Já si myslím, že toto musíte hledat jinde. Existuje vyhláška č. 84/2005 týkající se stravování v příspěvkových organizacích ÚSC. Předpokládám, že řešíme stravování ve vlastním zařízení:

- §3 odst. 3 písm. a) jasně uvádí, že zaměstnanci hradí cenu potraviny sníženou o případný příspěvek z FKSP.

Tedy součet platba zaměstnance + příspěvek FKSP se má rovnat potravinový limit a zbytek (osobní a věcná režie připadající na dané jídlo) je nákladem organizace.

Pokud by bylo stravování zajištěno náhradním způsobem (stravenky) - potom jsme v situaci §5, kdy organizace hradí max 55% jako náklad a zbytek je rozdělen mezi zaměstnance a FKSP.

Tedy máme zde vyhlášku, která poměrně jasně stanoví, že něco z ceny oběda je nákladem organizace. Nyní řešíme, kdo to zaplatí - pokud se pohybujeme ve škole, tak logicky, pokud to nezaplatí stát, tak to zaplatí zřizovatel (případně by si na to nějak museli vydělat doplňkovými činnostmi) - tedy tak to je a rozhodně nelze pochybovat o tom, že by zde mohlo být krytí z příspěvku od zřizovatele.

K režimu tohoto stravování najdete dost článků na internetu - třeba mohu odkázat na:

http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2016/05/zavodni-stravovani-ve-skolach.pdf

ZN

Město je majitelem domu, který zrekonstruovalo a předalo do výpůjčky naší PO - základní škole. Už během rekonstrukce jsme řešili možnost zažádat o dotaci z OP Zaměstnanost - projekt je nazván Dětský klub, jehož účelem je zřízení a provoz služeb péče o děti 1. stupně zákl. škol. O tuto dotaci zažádala PO ZŠ a dotace jim byla přiznána. Nyní máme rozhodnutí, ve kterém je část dotace neinvestiční a část investiční. V té investiční části jsou vyhrazeny prostředky na např. okna, dveře, podlahovou krytinu, výmalbu, svítidla, což tedy chápeme tak, že by mělo být zaúčtováno na 021, ale ZŠ budovu v majetku nemá, tak jak má vlastně účtovat. Samozřejmě bychom rádi využili prostředky z dotace určené na výše uvedené výdaje, ale teď si nevíme rady s účtováním - řešíme to s paní účetní PO společně, uvědomujeme si, že na účtování navazují odpisy a rozpouštění dotace. Myslíme si, že dotace je špatně nastavená, ale teď nevíme, jak postupovat, abychom vyhověli podmínkám dotace (snad jen odchýlit se od účetních metod z důvodu dodržení podmínek dotace a okomentovat to v příloze účetní závěrky?). Pokud budete potřebovat, samozřejmě Vám zašlu scan rozhodnutí o dotaci s rozpočtem výdajů.

Je určitá možnost , že PO pořídí TZ jakoby cizího majetku, tj. vedla by ve svém účetnictví jen TZ, evidovala a odpisovala jej, zatímco vy byste měli v majetku jako zřizovatel budovu. Museli byste škole pak dát dotaci s vypořádáním na pořízení TZ, tj. jako příspěvek na pořízení DM do investičního fondu a následně ji přefakturovat náklady na pořízení TZ - investiční. Až by PO dostala dotaci od poskytovatele, tak by vám vrátila dotaci v režimu vypořádání - vy byste ji vedla na 373, PO na 374, do nákladů vy byste dali 572/349 jen vlastní podíl PO k dotaci, pokud by byl. Lze to řešit i půjčkou, ale dotace s vypořádáním přes zálohy je dobré zobrazení případu. Otázkou je pak splnění podmínek dotace, zda nebude mít někdo problém s tím, že PO neplatí dodavateli, ale zřizovateli....

Ing. Nejezchleb doplnil -  souhlasím - jen bych  v odpovědi rozdělil:

a) potvrdil bych, že je možné se svolením vlastníka, aby PO udělala TZ vypůjčeného majetku a vedla to ve svém majetku ....

b) druhá věc je otázka financování - tedy pokud je to potřeba předfianncovat, tak to udělat, jak to popisuješ ... - dělám to obdobně - dotace s vypořádáním s tím, že vrací nespotřebovanou část (tedy jako moje dotace jim zůstane spolufinancování) 

V loňském roce byl na našem úřadu odvolán z funkce tajemník úřadu a od té doby pracoval jako referent, tudíž zůstal dál zaměstnancem úřadu. Letos soud rozhodl, že jeho odvolání bylo neoprávněné a má tudíž nárok na dorovnání mzdy za období než se vrátil zpět do funkce. Má se tato náhrada zaúčtovat jako mzda pol. 5011 a odvod sociálního a zdravotního pojištění, nebo patří na pol. 5051 mzdové náhrady a kdyby ano patří k tomu také odvod sociálního a zdravotního pojištění ?

Není to zrovna náš obor, ale nedávno jsme měli podobný dotaz - ano zpravidla se musí doodvést i SP a ZP, mzdová účetní nám sdělila svou zkušenost, že dokonce musela opravovat hlášení za jednotlivé měsíce doplatku..., položka klidně 5051, ale odvody ano - domluvte se se správou zdravot. poj. i s OSSZ, zda uznají dodanění v jednom měsíci nebo zda budou chtít opravovat zpětně hlášení. 

Naše PO postavila Zahradní zděný zastřešený altán, který obsahuje otevřenou a zastřešenou plochu a skladovou místnost. Nevíme si rady s kategorizací DM, kam zařadit zařadit tuto stavbu. Na stavbu byl vydán souhlas s užíváním stavby a stavba byla zkolaudována.

Můžete použít 24.12.49 (ÚOS VI). Podle popisu to není budova. Pokud by to byla obvodově uzavřená budova, tak 12.61.49 (ÚOS VII). Kategorizace nemá žádný přínos, nemusíte se s ní trápit.

V příštím roce bychom chtěli v obřadní síni 1) položit nové celoplošné koberce. Dosud jsou tam parkety. Máme koberce dát na pol. 5139 a pokládku na 5171 nebo obojí může být na 5171? 2) vyměnit celé zastínění s tím, že nové se bude skládat ze záclon, dekoračních látek a roletek, které budou ovládány na dálku ovladačem, takže se povede nějaké el. vedení, které tam není. Celé zastínění by mělo stát 290 tis. U tohoto vůbec nevíme, jak zatřídit. Děkuj,

1. Pokud budete mít společnou fakturu, můžete celé na pol. 5171. Jen pokud je materiál na opravu kupován odděleně od práce, může se účtovat na pol. 5139 a práce na 5171. Pokud dojde k prosté výměně parket za koberce, tak jste vyhodnotili správně jako opravu.

2. Píšete, že budete měnit zastínění, pokud vyjdeme z pokynu GFŘ, jsou rolety, žaluzie, markýzy součástí budovy.  U vás budete muset vyhodnotit jednotlivé zásahy. Rolety, které budou dálkově ovládány, by mohly být TZ ve smyslu změny technických parametrů, popř. použitelnosti majetku. Tzn. ty byste mohla podle ceny účtovat buď jako TZ, nebo pokud pod 40 tis. Kč, tak účet 549, pol. 5137. Jen prostá výměna je pak oprava. Záclony, dekorační látky účtujte, pokud je chcete evidovat, podle ceny buď na účet 902 nebo 028. Doporučuji ale  ve směrnici uvést, že textilie se považují za majetek s dobou použitelností kratší než 1 rok, pak na účet 501. Elektrické ovládání bude asi  na 028, případně 029 (položky 5137,6122...).

V roce 2015 jsme obdrželi nadační příspěvek od ČEZ na stavební úpravy MŠ. Zaúčtovala jsem na 231/649. V roce 2016 se provedly stavební úpravy v takovém rozsahu, že odpovídají technickému zhodnocení budovy MŠ . Měla bych tedy dát nadační příspěvek jako transfer a rozpouštět, ale nevím si rady, jak to nyní účetně udělat.

Je potřeba především dodržet podmínky poskytnutí nadačního příspěvku, tzn. jestli je na investici, tak je to v pořádku. Každopádně se o nadačním příspěvku účtuje jako o dotaci, tzn. před vypořádáním jste ho měla přijmout jako zálohu na účet 374. Je potřeba mít vždy náklady a výnosy (popř. účet 403) projektu v jednom roce. Pokud je to tedy příspěvek na úhradu investičních nákladů, tak to musíte opravit zápisem 672 (pokud je to částka vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto, tak účet 408)/403. Transfer musíte zapsat na kartu majetku a dopočíst jeho rozpouštění za měsíce letošního roku, kdy se už TZ MŠ odpisovalo, popř. jestli TZ ještě nebylo dokončeno, tak na kartu zapište až při dokončení a začněte ho rozpouštět s odpisy. Podívejte se na dotaz z 13.11.2016 "Oprava zaúčtování transferu", tam je mj. popsán výpočet TP u TZ.   

Máme smlouvu o dílo kde předmětem díla je: dodávka nových komponentů nezbytných pro částečnou rekonstrukci jevištních a technologických zařízení kina a poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáží a uvedení těchto zařízení do provozu. Jedná se o jevištní technologie, scénické osvětlení, klimatizaci a elektroinstalace. Původně jsem si myslela, že se jedná o opravu ( jako oprava je to definováno i v žádosti o dotaci ) a s ní spojené stavební práce. Vzhledem k tomu, že kino nám slouží částečně i k ekonomické činnosti, volila bych zde režim přenesení daňové povinnosti. Teď jsem dostala informaci od paní administrátorky činnosti v procesu zadání veřejné zakázky, že akce je vyhodnocena jako služba ( rozhoduje zde prý převažující činnost, což je dodávka zařízení ) a tím pádem související stavební práce se zahrnou do ceny služby a z tohoto důvodu nelze uplatnit režim přenesení daňové povinnosti, neboť se nejedná o stavební práce. Nevím zda z účetního hlediska se k tomu mohu stavět jako ke službě ( přijde mi to poněkud zvláštní a dle mého se jedná o opravu ), ale paní administrátorka tvrdí, že to nelze brát jako stavební činnost. Prosím tedy o informaci, zda se jedná dle Vás o stavební práce s PDP a nebo má paní administrátorka pravdu a jedná se o službu s položkou 5169. Děkuji předem za odpověď

Já se domnívám, že tady směšujeme dvě věci.

a) otázka aplikace režimu PDP - to, co popisujete, je hodně hraniční situace. V zásadě řešíte zásahy do technologických částí stavby. Když vezmu historický postoj finanční správy, tak pokud zasahuji pouze do technologické části (a případné vlastní stavební práce mají skutečně pouze vedlejší charakter), tak se režim PDP neuplatní. Nicméně toto přináší řadu velice hraničních situací a případ, který popisujete, se mi právě takový jeví.

V takovém případě bych asi nejraději aplikoval postoj vyjádřený v informaci GFŘ vydané ve spolupráci s ČSÚ ze srpna 2012 - v závěru zde uvádí:

Pokud plátci doposud postupovali v dobré víře a následně se ukáže, že jejich postup není v souladu s výše uvedenými shodnutými závěry, nebude již uplatněný režim ze strany daňové správy zpochybňován resp. není nutné provádět opravy. Konstatované však platí samozřejmě pouze za podmínky, že takto postupoval jak dodavatel, tak příjemce plnění a nedošlo tak ke zkrácení státního rozpočtu. 

Tedy já bych raději v režimu PDP postupoval i v takto hraniční situaci a následně poukazoval na to, že zde byla nejistota a obě strany se domluvily, že takto postupují a jednaly v dobré víře.

b) naprosto jinou otázkou je, zda se jedná o opravu nebo službu (či technické zhodnocení) - to vůbec nesouvisí s tím, zda se aplikuje režim PDP. PDP platí pro stavební práce vymezení v CZ-CPA 41 - 43 . Nicméně  existuje řada případů oprav v jiných částech CZ-CPA - zejména ve skupinách 33xxxx nebo 95xxxx. Tedy bezesporu to máte podle své povahy účtovat buď jako opravu na 511 nebo technické zhodnocení na 042 (případně zde může být i pořizování samostatných movitých věcí na 028 či 022 - ale to jen dávám jako ještě jednu možnou alternativu, kdy nevylučuji, že součástí dodávky jsou i movité věci naprosto oddělené od stávající nemovitosti - to ale nevím - jen upozorňuji, že i toto by tam mohlo vzniknout). ZN 

V letošním roce začala obec investiční akci – Rozšíření kapacity pro předškolní vzdělávání (Přístavba a nástavba MŠ), která potrvá asi 1 rok. Z toho důvodu byla pořízena dočasná kontejnerová školka. K tomu vznikly náklady za montáž kontejnerů, pronájem kontejnerů a vybavení (cca 1 940 000,.Kč), náklady na přeložky el.energie, telefonu, elektro přípojky pro dočasnou školku, náklady na terénní úpravy, zpevnění plochy a úpravu vstupu k dočasné školce. Další náklady na úpravu vnitřního vybavení. MŠ je součástí příspěvkové organizace ZŠ a MŠ a budovu má ve správě. Dotaz zní: je možné veškeré tyto náklady spojené s pořízením dočasné školky považovat za náklady vstupující do ceny investice - Přístavba a nástavba MŠ? Zatím jsem vše účtovala na investici MŠ. V přehledu celkových výdajů projektu pro účely dotace je pronájem kontejnerové školky uveden v nezpůsobilých výdajích.

Víte, je  to dost k diskusi, já mám názor, že se jedná spíše o zajištění činnosti po dobu výstavby, že to není výdaj související s pořízením DM - rekonstrukce budovy, ale názory se mohou lišit. Spíše bych vedla jako další stavbu, pokud se bude využívat déle než rok (kratší než rok bych dala jen na náklady), a odpisy na dobu využití - tj. např. jen na 2-3 roky (dle délky zajištění činnosti v kontejnerové školce). Doporučuji projednat s vámi příslušným krajem, jaký bude mít na toto názor. 

Obec si nechala firmou zpracovat Studii proveditelnosti pro projekt „Hasičská technika pro JSDH“. Ve výši cca 150 tis.Kč. Z MMR nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace. Oslovili jsme firmu, která bude provádět poradenskou službu v oblasti zadávacího řízení ve výši cca 150 tis.Kč . Domnívám se správně , že obě služby budou vstupovat do hodnoty hasičského automobilu(cisternová automobilová stříkačka)? Ten by mohl stát cca 6 mil. Kč + 300 tis.Kč . Vše tedy účtovat na 55 12 6123? Obec si bude pořizovat od banky úvěr. Je možné, že se stihne do konce roku uzavřít Smlouva o úvěru. Je také možné, že ho stihneme během příštího roku splatit. Mohu se tedy zeptat jakou položkou dáme poskytnutí a splacení úvěru do rozpočtu na rok 2017?

U studie proveditelnosti vždy záleží, s jakým záměrem a kdy je pořizována. Např. pokud slouží jen jako podklad pro rozhodování, bývá to provozní výdaj. Pokud v době její realizace už je nějakým způsobem schváleno pořízení DM, může to být výdaj související s pořízením majetku. Ono obecně máte účtovat související výdaje na účet 042, až když je schváleno, že daný majetek bude pořízen. Toto tedy posuďte a buď můžete zahrnout jako související výdaj do ceny automobilu, nebo zaúčtovat do nákladů (518, pol. 5169). Obojí je možné, záleží na okolnostech.

Poradenská služba v oblasti zadávacího řízení by měla do ceny majetku vstupovat, tam už je přímá souvislost s majetkem, ale vždy platí podmínka mít raději  schváleno pořízení majetku (před tím, než začnou vznikat související výdaje). Související výdaje vstupují do ceny automobilu, účtujte je tedy na 5512 6123.

Co se týče úvěru, ten se rozpočtuje poté, co ho ZO schválí a uzavře se smlouva. Také se musí vzít v úvahu plánované čerpání úvěru. Pokud letos nestihnete smlouvu o úvěru uzavřít, tak byste ho neměla do  rozpočtu ještě uvádět. Také záleží, jak budete rozpočet sestavovat, pokud by vám vyšel rozpočet schodkový a schodek byste neměli kryt zůstatky minulých let, tak byste měli smlouvu o úvěru uzavřít včas tak, abyste mohli rozpočet schválit. Toto se ale samozřejmě dá řešit i tak, že akci, na kterou si budete úvěr brát, zařadíte do rozpočtu až příští rok v rámci rozpočtových opatření (je to tak i logické - nemám na to peníze, beru si úvěr, když nám ho neschválí, nebudu akci dělat). Ale u vás to vypadá na úvěr kvůli předfinancování akce, na kterou by mohla být třeba i poskytnuta dotace. Pokud byste smlouvu stihli podepsat před sestavením (vyvěšením) rozpočtu, tak byste měla mít ve výdajích akci, na kterou úvěr budete čerpat a úvěr jako zdroj krytí těchto výdajů rozpočtovat na  8113 (splacení do 1 roku). U splátek záleží, jak je plánujete - pokud opravdu předpokládáte, že úvěr příští rok splatíte, můžete rozpočtovat zároveň splacení na 8114.  A po podpisu smlouvy lze již rozpočtovat příjem dotace, která by vám rozpočet měla vyrovnat. 

Jsme matriční úřad,který bude od 02/2017 na základě obratu plátcem DPH. Rozhodnutím OZ vybíráme za svatby konané kdekoliv kdykoliv mimo obřadní síň poplatek, který účtujeme jako příjmy za poskytování služeb pol. 2111 za 1/ vstupuje tento poplatek do obratu? za 2/ může OZ stanovit cenu pevnou na tento poplatek a pak by nemusel vstupovat do příjmů pro DPH, jak je to možné u pachtovného a nájmu nebytových prostor?

Nejprve se platí poplatek správní za svatební obřad, ten do obratu nevstupuje. Ostatní další platby formou odměny za určitou službu úřadu se svatbami by se měly do obratu započítat. Jestli OZ stanoví paušální poplatek nebo ne na toto nemá vliv. Ten bod 2 mě trochu překvapuje - mám obavu, že stanovení paušální platby za nájem nebo pacht nemůže mít vliv na to, zda započítat nájem nebo pacht do obratu k DPH nebo ne. Radši prosím ověřte, co jste využili za výklad  nebo správnost vaší úvahy. 

Prosím, co se situací, kdy byla zničena část majetku, 022,028, vše řeší policie a pojišťovna, jak účtovat, vyřazovat, problém navíc majetek je z dotace a dobíhá 5-ti letá udržitelnost.

Nevím, v jakém rozsahu byl majetek poškozen, ale pokud není úplně zničený a není potřeba kompletní obnovy (v podstatě vybudování nového), tak ho vyřazovat nemusíte. U vás bych vyřazení (přes účet 547) ani nedoporučovala, když máte kvůli dotaci udržitelnost. Náhradu od pojišťovny a i případnou náhradu, kterou byste vymohli od viníka (pokud ho policie najde a on by zaplatil) účtujte na účet  649, pol. 2322 u pojišťovny, pol. 2324 u pachatele . Co se týče předpisu náhrad, u pojišťovny lze, až vám jí vyčíslí 377/649, u pachatele se předpis náhrady většinou nedělá, nevíte, jestli bude dopaden, zatím je to neznámá osoba, tam se pohledávky nepředepisují. Pokud předpokládáte, že pachatel bude dopaden, mohla byste pohledávku za ním vést max. v podrozvaze na účtu 947 (popř. jako dlouhodobou na 948, zde opět záleží na Vašem odhadu, jak dlouho by případný spor trval).

 Pokud jde o samotný majetek, tak předpokládám, že provedete jeho opravu (uvedení do původního stavu). Pokud byste jí nestihli letos, bylo by možné a vhodné udělat v rámci inventarizace k 31.12.2016 k poškozenému majetku na účtu 022 opravnou položku (vyjádřit dočasné snížení jeho hodnoty,  k drobnému majetku se OP netvoří) ve výši škody (buď vyčíslení od pojišťovny nebo vlastní odhad předpokládaných nákladů na opravu), a to zápisem 556/164 a protože máte na majetek dotaci, tak zároveň i zápis 403/672 ve výši transferový podíl x opravná položka. Až by byl majetek opraven, tak byste OP opačným zápisem zase zrušili. Pro rozhodnutí, zda OP vytvořit či ne bych vzala v úvahu výši škody. Rozsah poškození majetku když tak ještě doplňte.

1. 2x ročně přistavujeme v obci kontejnery na odpady. Občané tam mohou bezplatně odevzdávat kovové odpady (protože mají zaplacený místní poplatek za odpady). Od firmy mi pak přijde výkupka s cenou za kovové odpady (železo a ocel) a já vystavím fakturu. Bude tato faktura bez DPH? 2. Odvezli jsme již nepoužitelné spotřebiče do sběrny. Ta nám vystavila výkupku na železo a ocel. Ty spotřebiče byly v sokolovně v jídelně - občas jsme ji pronajímali např. na plesy. Mám vystavit fakturu s PDP a napsat "daň odvede zákazník"? Děkuji

Vezmu to od jednoduššího případu - u těch starých spotřebičů tedy toto máme jako dodávku druhotných surovin (ocelový odpad ...). Je to prodej věcí i z ekonomických aktivit Města - takže režim PDP je tady plně na místě - přesně tak jak uvádíte (tedy ř. 25).

U prvního případu je to trochu komplikovanější - to, co popisujete, je klasický mobilní svoz komunálního odpadu (odpad, který uvádíte charakteristiky komunálního odpadu splňuje). Potom jeho prodej by správně měl být v režimu mimo DPH (prodej zboží v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy). Takže potud by to bylo OK - udělá se doklad úplně mimo DPH. Nicméně tady vzniká zpravidla problém. U šrotu je obecně režim PDP - tedy najednou sběrna nepřizná daň kvůli tomu, že dodavatel (tedy obec) prodává šrot z výkonu veřejné správy - nicméně jak to má prokázat (důkazy jsou na straně obce ...). Takže ono to často končí tak, že se to neřeší a i tyto prodeje se nakonec udělají v režimu PDP. Neříkám, že je to úplně dobře, nicméně je to pragmatické řešení. ZN

19.5.2016 došlo k předpisu faktury ve výši 667.592,-- Kč za výstavbu chodníku (042/321 ), v ten samý den proběhla kolaudace stavby a zároveň jsem věděla, že dostaneme ještě jednu fakturu na částku 10.769,-- za stavební dozor, účtovala jsem dle Jihočeského kraje : 042/389 - 10.769,-- - tvorba dohady na fakturu, 021/042 - 678.361,-- - převod do majetku, 388/403 - 500.000,-- - výše přislíbené dotace na dohadu 25.5.2016 - úhrada faktury za výstavbu - 667.592,-- ( 231/321 ) 31.5.2016 - předpis obdržené faktury za stavební dozor - 10.769,-- ( 389/321 ), a 16.6.2016 její úhrada ( 321/231 ). 5.9.2016 došlo k podepsání smlouvy na dotaci - 915/999 - 500.000,--, zároveň doplněn ÚZ k výdaji ve výši 500.000,-- 24.10.2016 - obdržení dotace ve výši 500.000,-- na účet ( 231/374 ) 31.10.2016 mi předložil starosta Závěrečné vyhodnocení, došlo k úspoře peněz a tudíž k vratce 39.362,-- - tady jsem začala lehce tápat : 915/999 - -39.362,-- ( snížení podrozvahy dle ZVA ) 388/403 - -39.362,-- ( snížení dohady a narovnání dotace na 403 ) 346/388 - 460.638,-- vyúčtování ( zrušení zbytku dohady ) 374/346 - 460.638,-- vyúčtování 999/915 - 460.638,-- odúčtování výše dotace z podrozvahy 374/231 - 39.362,-- vratka dotace.

Jen na začátku máte překlep, pro jistotu ale zmiňuji - 25.5.2016 úhrada faktury 321/231. Předpokládám také, že od června majetek odepisujete a rozpouštíte dotaci. Ke dni 24.10.2016, kdy jste přijala zálohu, jste měla odúčtovat z podrozvahy 999/915, to tedy doúčtujte a vratku podle ZVA už v podrozvaze nemusíte zobrazovat. Co se týče vyúčtování dohadované dotace, tam ČÚS hovoří jasně - když se vypořádává dohada dotace, účtuje se rozdíl + - do výnosů, bez úpravy TP. Vyúčtování zaúčtujte 346/388 (348 kdyby to byla dotace z kraje) ve výši přiznané dotace 460 638 Kč, 403/388 ve výši rozdílu 39 362 Kč, rozdíl zároveň podle ČÚS jednorázově zaúčtujete do výnosů zápisem 672/403, zúčtování zálohy 374/346 (jestli je to dotace od ústředí - např. ministerstvo, státní fond..) 460 638 Kč, vratka dotace 374/231 39 362 Kč, RS u vratky s NZÚZ a nejlépe minus příjmová položka (např. -4116), protože byla dotace přijata letos, tak to takto lze, ale je vždy lepší zkusit postup u vratky u poskytovatele ověřit (jak účtuje on - ale je to často předem prohraný boj).

Měla bych k tomu jen poznámku. Když jste neměla podepsanou smlouvu, tak není vhodné dělat dohadu na dotaci, ale samozřejmě nevím, zda jste neměli k dispozici jiný podklad, ze kterého by vyplývala nezpochybnitelnost poskytnutí dotace. Není problém, i když je už majetek zařazen, k němu později přiřadit dotaci s tím, že to bereme jako novou skutečnost a rozpouštění provádíme od měsíce následujícího po přijetí dotace. O takových dotacích se pak při přijetí účtuje rovnou jako vypořádání na 403, nemusí se na zálohy, ale u vás, když jste vědeli, že dotace bude nižší než přiznaná, jste to vyhodnotila správně jako zálohu. Jen pro příště - asi jste k datu zařazení mohli vědět, že dotace bude nižší, částky faktur už jste věděli, tak se vždy snažte dělat dohad dotace co nejspřesnější.

A ještě jsem si všimla, že zmiňujete doplnění ÚZ zpětně do výdajů. Když výdaj vznikl před podepsáním smlouvy, tak byste neměli ÚZ zpětně doplňovat, nemohou to po vás chtít, lze jen např. dooznačit org, aby byly výdaje oddělené pro případné kontroly.

Naše obec má již mnoho let zřízenou příspěvkovou organizaci nesoucí JEDEN název Základní škola a Mateřská škola. Mateřská škola je součástí právního subjektu. Po mnoho let a na doporučení kontrolorů z Krajského úřadu se poskytovaná dotace od obce na neinvestiční náklady této organizaci účtovala na paragraf 3119. dnes po mnoha letech při kontrole hospodaření mi kontroloři vytkli chybu paragrafu a prý by bylo vhodnější používat paragraf 3113. Nejsem si ale jistá správností, vždyť neinvestiční dotace na provoz je určena jak pro základní, tak i pro mateřskou školu a není možné to od sebe rozlišit.

Obecně platí, že jeden výdaj odpovídá jednomu paragrafu. V případě PO, v rámci které jsou spojeny ZŠ a MŠ bychom měli zvolit odpa, který je přavažující, v tomto případě tedy 3111 nebo 3113 (podle toho, která část PO má větší provozní náklady). Upřímně řečeno, spíše bych dal kontrolorům za pravdu s tím, že více odpovídá jeden z odpa 3111 nebo 3113 podle toho, která část je převažující. Zároveň je třeba ale podotknout, že tento problém není určitě tím nejdůležitějším a těžko říct, proč kontroloři na tuto skutečnost ukazují až po letech, to byste se musela zeptat jich. Zkouším vymyslet odůvodnění, kterým byste mohla argumentovat ve prospěch odpa 3119 a napadla mě snad jen situace, kdyby provozní náklady školy i školky byly v podstatě 50 na 50 a nebylo by možné z hlediska nějakého delšího časového období určit, která z funkcí je dominatnější, pak bychom mohli obhájit použití odpa 3119 s odůvodněním, že tento paragraf je zvolen z důvodu meziroční srovnatelnosti dat (a nikoliv, aby jeden rok byl zvolen jako převažující odpa 3111, druhý rok 3113 atp.).