Dotazy

Z důvodu posunutí platnosti nových vyhlášek za odpad na rok 2016, jsme vybrali o 15,-Kč více na osobu, než jsme měli. Lidé mi nosí žádostí o vrácení přeplatku, v tom není problém, ale co s těmi penězi, které mi zůstanou a kde to mám přeúčtovat, někteří občané si určitě pro peníze nepříjdou. Bylo mi řečeno, že peníze obci nepatří a není možné si je ponechat. Bylo mi řečeno, že se mám obrátit na FÚ.

Klidně si peníze nechte, drobné přeplatky se mohou nechávat i dle třeba vnitřního pokynu, např. že přeplatky do 25 Kč se na účet převádějícího nevrací z důvodu nákladů. Můžete vést jako přeplatek 3 roky na závazku na účtu např. 378 a po třech letech jako promlčený závazek převést na 649. FÚ vám s tím vůbec nepomůže :o), ani moc nedoporučuji se na ně obracet, ti jen řeknou že je máte zdanit - což uděláte, až dáte do výnosů. 

Obec nakoupila pohledy, spoustu kusů. Některé chce prodávat dál, ale některé bude paní starostka rozdávat - v okolních obcích, při obecních akcích apod. Poradíte mi účtování? Jak nákup, tak prodej, tak případné rozdávání. (předpokládám, že nákup bude klasické pořízení materiálu a prodej budou nějaké nahodilé příjmy, ale moc nevím).

Pokud chcete pohledy převážně prodávat (a některé příležitostně darovat) a nepořídili jste je tedy např. jako propagační předměty, které byste zdarma rozdávali, tak je přesnější účtovat o nich jako o zboží. Pokud účtujete zásoby způsobem B, tak pořízení pohledů zaúčtujete 504/321 (261), prodej 261/604. K 31.12.2016 zaúčtujete na sklad neprodané pohledy zápisem 132/504, pokud letos nějaké rozdáte, zaúčtujete je následně 543/132. Na účtu 132 tak budete mít k 31.12.2016 zbytek pohledů, které jste neprodali a nedarovali. Příští rok vrátíte do nákladů zápisem 504/132 a budete postupovat dále stejně - prodej, aktivace na sklad k 31.12.... 

V registraci je uvedeno, že jste neplátci, tak v odpovědi neřešíme DPH. 

Obec eviduje v majetku bezdrátový rozhlas (BOR). Samostatně jsou evidovány na účtu 028 přijímače BORu, které jsou na základě "Smlouvy o bezplatném zapůjčení" zapůjčeny obyvatelům. Fyzickou inventuru lze provést těžko, každý rok se pouze opisuje počet. Nevím, jestli je to účetně správně, evidovat na 028 a jestli můžeme vyřadit z majetku (na základě čeho). Těžko říci, kolik přijímačů např. při změně majitele nemovitosti skončilo v odpadcích.

Bezdrátový rozhlas pořizujeme nejčastěji jako soubor movitého majetku na účet 022 a přijímače pak vstupují do ocenění souboru.  Nevím, jak jsou přijímače u vás technicky řešeny a jaký jste měli záměr při jejich pořízení, podle popisu to u vás vypadá na nějaké malé přístroje, které jsou přemístitelné (občané je mají v domácnosti, nikoliv zabudované na domě)? Pak lze fyzickou inventuru opravdu provést těžko. Občané by vám museli např. podepsat čestné prohlášení, že přístroj mají. Záleží také, jak máte toto ošetřeno ve smlouvě o zapůjčení. Kdyby byly umístěny zvenčí na domě, tak to lze, ale jestli je mají uvnitř, tak by bylo pro vás nejjednodušší je občanům darovat, případně prodat. Zde dejte jen pozor, zda jste na to nečerpali dotaci a nemáte ještě udržitelnost (bývá 5 let).

Na tyto přístoje by šlo udělat i dokladovou inventuru např. na základě dokladu o zapůjčení, může to však někdo z kontrol nebo i ze zastupitelstva považovat za nedostatečné ověření existence vlastnictví. 

Připravujeme návrh rozpočtu na rok 2017, který je schodkový, schodek ve výši cca 45 milionů Kč budeme hradit z úvěru, musí být v době schválení schodkového rozpočtu již uzavřena platná úvěrová smlouva nebo stačí úvěrový příslib.

Je známé, že § 4 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech požaduje krytí schodkového rozpočtu mj. smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, atd. Ono toto ustanovení je v zákoně od samého začátku jeho účinnosti od roku 2001. Důvodová zpráva k návrhu zákona z té doby připouští, že schodek rozpočtu může být kryt půjčkou, která je zabezpečena smlouvou o smlouvě budoucí o poskytnutí půjčky. Právní síla smlouvy o smlouvě budoucí je nepochybně vyšší než v případě úvěrového příslibu, který je obvykle vázán na splnění dalších podmínek, které je nutné splnit, aby byl úvěr poskytnut. Naproti tomu v případě smlouvy o smlouvě budoucí vzniká povinnost následně smlouvu uzavřít (pokud se výrazně nezmění okolnosti). Já bych vyšel z tého úvahy a vyjádřil bych názor, že úvěrový příslib stačit nebude, naproti tomu v souladu s důvodovou zprávou k zákonu postačuje smlouva o smlouvě budoucí. (Kontroloři při přezkumu jen příslib neuznají). 

Obec (neplátce DPH) chce v rámci adventních trhů, jednorázově zakoupit hrníčky na vánoční punč a ty pak prostřednictvím prodejců prodat. Jedná se v tomto případě o činnosti vstupující do sledování obratu pro plátcovství DPH.

Rovnou říkám, že toto je hraniční situace. Aby to nevstupovalo do obratu pro DPH, musíte deklarovat, že se jedná o plnění podle §61 písm. f)

poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle §57 , §58 a §59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž, 

Tedy musí to být příležitostná akce, nejlépe zarámována do nějaké speciální kulturní akce. Snad nebude na překážku, že to asi není za účelem získání prostředků pro hlavní činnost, ale že je to asi aktivita sama o sobě bez snahy dosažení daných příjmů (asi to nebudete mít s nějakým ziskem). Toto písmeno f) je z hlediska osvobození dosti neurčité a hodně nerad ho používám - tak zvažte, zda to na něj napasujete (ale obhájit byste to snad měli). ZN

Při dílčím přezkoumání hospodaření nám bylo doporučeno, abychom se těchto akcií "zbavili " dokud ještě mají hodnotu. Máme je vedené na účtu 069 v hodnotě 26 000,-- . Požádali jsme o proplacení a bylo nám zasláno 33 176,-- Kč. Prosím o radu, jak zaúčtovat.

Prodejní cena akcií ve výši 33 176,- Kč se zaúčtuje např. 377 MD/ 661 D. Příjem se rozpočtově zatřídí na odpa 2221 a na pol. 3201 ve výši tržní ceny. Vyřazení akcií 561 MD/ 069 D ve výši 26 000,- Kč. 

Obec podala v roce 2016 žádost o dotaci ze Středočeského kraje, dotace byla přiznána, smlouva o dotaci podepsána, toť v roce 2016 vše. Máme o tomto do konce roku nějak účtovat? Dotace bude čerpána v roce 2017 a zahajovací práce se uskuteční také až v roce 2017, takže zatím nejsou žádné náklady na tuto akci.

Ke dni podpisu smlouvy byste měla zaúčtovat dotaci do podrozvahy zápisem 915/999, doporučuju i všechny SÚ k projektu značit zvoleným org. Letos pak už nic jiného neúčtujete. Nezapomeňte ale dotovanou akci uvést do rozpočtu na rok 2017, a to v příjmech ve výši dotace (s přiděleným ÚZ) a do výdajů v celkových nákladech projektu (do výše dotace s ÚZ kraje - ten se však ve výkazu neobjeví, vlastní podíl značíte jen org).  

Obec má uzavřenou poj. smlouvu pro případ úrazu občana na veř. prostr. Vzhledem k tomu, že nedošlo k pochybení ze strany obce při zajištění zimní údržby, pojišťovna odmítla plnit pojistné. Občan, který se na veř. prostranství zranil, podal žalobu k městskému soudu. Rozsudkem krajského soudu bylo rozhodnuto, že náklady řízení hradí občan, coby neúspěšný účastník řízení. Přiznané náklady v soudním řízení náleží obci, a proto bylo soudem rozhodnuto, že občan bude tyto náklady splácet obci v měsíčních splátkách po dobu 15 měsíců. Předpis zaúčtování bude MD469/D669, měsíční příjem MD231 PA3745 PO2322(?) D469.

Volba účtu 469 pro předpis pohledávky je správná, jde o pohledávku se splatností delší než jeden rok. Výnosový účet použijeme 649 - ostatní výnosy z činnosti, předpis tedy 469 MD/ 649 D. ( Dle MUS je náhrada pojišťovny sice ve finančních výnosech, ale v českých podmínkách se více používá náhrada nákladů , proto volíme účet 649). Úhrada pohledávky bude s položkou 2324. Jen poznámka - pokud dochází k předpisu náhrady nákladů v témže roce, v kterém byly tyto náklady vynaloženy, mohli bychom tuto náhradu zaúčtovat jako kompenzaci nákladů, tj. pokud obec např. čerpala právní služby (účet 518) v roce 2016, které jsou nyní předepsány k náhradě, měl by být předpis náhrady těchto právních služeb v roce 2016 zaúčtován kompenzačně, tj. na účet - 518. Pokud tyto právní služby byly čerpány v roce 2015, pak letos správně předepíšeme náhradu do výnosů (účet 649), neboť obecně platí, že náhrady vynaložených nákladů předcházejících účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období.  

V 12/2015 obec obdržela investiční transfer na zhodnocení budovy Hasičské zbrojnice. V tomto měsíci bylo provedeno navýšení o cenu TZ na účtě 021 - budovy.Odpisování ze zvýšené ZC začalo v lednu 2016. Transfer byl ale chybně zaúčtován na účtě 672. V 2016 byla provedena oprava z účtu DAL 672(-) na účet DAL 403(+). Je tato oprava správná a dostačující ?

Opravdu musíte provést opravu 672/403 a navíc je potřeba zavést dotaci na kartu majetku, vypočítat transferový podíl, vynásobit jím výši odpisu a v této částce každý měsíc rozpouštět dotaci zápisem 403/672. Teď musíte tedy zpětně dopočíst rozpouštění za období leden až říjen a zaúčtovat jej 403/672 a od listopadu už rozpouštějte dotaci standardně s odpisy. U TZ se transferový podíl vypočítá podle ČÚS č. 708 jako "podíl dosud časově nerozlišené výše přijatého investičního transferu na pořízení příslušného dlouhodobého majetku i na jeho technické zhodnocení, k pořizovací ceně zvýšené o technické zhodnocení a snížené o výši oprávek a opravných položek k tomuto majetku k okamžiku zařazení tohoto technického zhodnocení do užívání". Tzn. TP po TZ = zůstatek nerozpuštěné 403 (pokud již ke zbrojnici evidujete nějakou dotaci) + nová 403/ ZC + TZ.

Ještě pozor - neuvádíte výši dotace - pokud se jednalo o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 vašich aktiv netto, musíte opravit místo 672/403 přes účet 408/403 a popsat opravu do přílohy!

V letošním roce se nám povedlo donutit odbory provádějící investice k hloubkové kontrole účtu nedokončených investic (samozřejmě až po několikátém upozornění auditu, před tím kolegové pořádně neinventarizovali). Z této kontroly vyšlo najevo, že máme na tomto účtu 042: 1) roky staré projektové dokumentace k akcím, které se možná někdy dělat budou, ale už ne podle těchto PD, 2) Zmařené investice, 3) Zapomenuté faktury k akcím, které se již zařazovaly v minulých letech (vždy třeba jedna k nějaké akci), 4) Akce, které měly být opravy a měly se zahrnout do provozních výdajů také již v minulých letech. Žádám o radu jak s tímto naložit. Jednotlivě se jedná o malé částky, ale celkově se to pohybuje kolem 500.000,00 Kč (dle našeho rozpočtu významná částka). Zmařené investice by asi měly jít do zastupitelstva nebo do rady obce a pak odepsat, ale jak naložit s těmi zapomenutými fakturami a opravami. Opravy bych odepsala přes účet 408 a ty zapomenuté faktury asi také? Nebo se to má přiřadit k těm již dříve zařazeným technickým zhodnocením? Jedná se o částky kolem 50.000,00 Kč. A musí to také nějaký orgán města schválit?

1) Pro rozhodnutí, zda vyřadit jako zmařenou investici zápisem 547/042  či ne, by mělo být nejdůležitějším argumentem, zda chcete, či nechcete investici, na kterou je projekt zpracován pořizovat. Tzn. zde je to na uvážení, může to být zmařená investice ale může to i případně na účtu 042 zůstat s tím, že se případně v budoucnu projekt přepracuje tak, aby odpovídal současným předpisům, ale věcný záměr projektu (např. přestavba budovy bývalé školy na kulturní dům) zůstane stejný. Pokud by se záměr investice změnil, (z bývalé školy např. domov důchodců), tak by se původní PD jako zmařená investice vyřadila. Možná by byly vhodné k PD, kde se chce pokračovat v záměru, ale již nejsou plně využitelné opravné položky, a to zápisem 556/168 na základě doporučení inv. komise a případného i schválení radou, je to vliv na VH.  Rada obce, případně zastupitelstvo by se v tomto mělo vyjádřit ve smyslu, zda mají v úmyslu danou investici podle PD v budoucnu pořídit (např. se jen čeká na vhodný dotační titul). 

2) Zmařené investice zaúčtujte 547/042. Zde je jako podklad vhodné schválení radou popř zastupitelstvem (v logice, kdo o investici rozhodl, ten rozhodne o jejím neuskutečnění).

3) Opomenuté přiřazení dokladů k dokončeným akcím: Zde by měla rozhodovat významnost. U nevýznamných částek bych postupovala podle bodu 4.6 ČÚS č. 710 a vyřadila bych 551/042. Pokud by částka byla významná, pak 408/042. Zde není přesně stanoveno, jak významnost posuzovat. U obsahového vymezení účtu 408 se píše, že oprava musí být významná (260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto za minulé účtní období) a v minulých letech by ovlivnila VH. Tím, že jste nepřiřadila faktury k majetku při jeho zařazení, jste VH minulých let ovlivnila, odpisy se počítaly z nižších hodnot majetku, ale nebyly to asi částky významné. Nicméně se na to musíme podívat i z druhé strany, kdy pokud součet všech takových faktur bude ve významné částce, tak letošní VH zápisem 551/042 ovlivníte významně. Pokud se tedy v součtu jedná o významné částky, opravila bych raději 408/042.

Ocenění jednotlivých majetkových položek, kterých se faktury týkají, byste zvyšovala jen v případě, že by jejich částky (součet faktur ke každému jednotlivému majetku) byly významné, což zde nevypadá (píšete, že jednotlivě se jedná o malé částky).

4) Zde postupujeme podle § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jedná se o opravu nákladů předcházejících účetních období a zde také hraje roli významnost. Oprava se pak provádí na nákladové účty, který se mělo týkat, tzn. např. faktura na opravu by se měla zúčtovat 511 (408)/042. Zde bych opět posuzovala významnost v součtu.

Nesčítala bych ale opravy nákladů v bodě 3 a 4, jedná se o odlišné účetní případy, i když oba ovlivní VH letošního roku.

Obec v roce 2015 zahájila rekonstrukci WC v budově MŠ. Na tuto akci jsme obdrželi inv.dotaci z kraje, a to 1.zálohu v 12/2015 ve výši 125000 Kč a 2.část 125000 Kč v 5/2016 po zaslání vyhodnocení dotace na kraj. Rekonstrukce byla zapsána na kartu budovy MŠ v 2/2016. Kdy jsem měla poznamenat na kartu MŠ poskytnutí dotace? Je správně 5/2016?

Na kartu jste měla poznamenat k datu zařazení do majetku, tedy v 2/2016. Jde o to, že i když nevíte ještě přesnou částku dotace, tak děláte dohadnou položku na očekávanou výši 388/403 tak, abyste od následujícího měsíce mohla začít dotaci rozpouštět 403/672 spolu s odpisy. Proběhlo to v letošním roce, takže pokud jste dotaci od března spolu s odpisy nerozpuštěla, můžete opravit a rozpuštění za chybějící měsíce dopočíst a zaúčtovat 403/672.

V roce 1992 byl zařazen do majetku obce židovský hřbitov (účet 021 0600) v odhadní ceně 12500,- Kč. Tento majetek odpisuji. K 30. 9. 2016 činí oprávky 11214,- Kč. Nyní jsme zjistili, že na LV je vlastník Federace židovských obcí ČR. Prosím o radu, jakým způsobem tento pozemek vyřadit.

Vyřadíte jen jako inventarizační rozdíl zápisem 401 MD/ 081 D ve výši zůstatkové ceny a 081/021 ve výši vstupní ceny. Měli byste přijmout opatření k důsledné dokladové inventuře odsouhlasení nemovitostí na LV, chyba, která trvá 24 let, je dost vleklá, ale asi jste již opatření přijali, když jste na to přišli, že? Jen - píšete tento "pozemek" vyřadit, ale píšete, že jste odpisovali, tak jsem usoudila, že spíše "stavbu" vyřadit? Je to tak? 

Obec má v majetku kostel, vedeme za 1,- Kč. Máme projekt na elektrifikaci, což bych dala jako opravu, elektrika tam je, takže jen oprava. Ale součástí projektu je i zabezpečení, mříže a alarm. Celková částka cca 1 mil. Alarm bude asi za 400 tis. Jak to účtovat a vést v majetku? Jako TZ zvlášť nebo navýšit hodnotu kostela, když je veden za 1Kč.

TZ církevní stavby se podle § 14 odst. 3 písm. g) vyhlášky č. 410/2009 Sb. eviduje samostatně, tzn. jako TZ kostela na vlastním inventárním čísle (které se následně i odpisuje), nezvyšujete o něj ocenění stavby oceněné 1 Kč (která se neodpisuje). Ta elektrifikace se dá jako oprava vyhodnotit (pokud jen výměna, ne rozšíření). Pokud jde o mříže a alarm, tak z účetního hlediska záleží na vašem posouzení. Pokud si na pomoc vezmeme pokyn GFŘ D-22, tak tam je uvedeno, že nedílnou součástí staveb jsou rozvody zabezpečovacího zařízení, samotné zabezpečovací zařízení je pak samostatnou movitou věcí (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022). Ale to vyhodnocení je opravdu na vás, resp. na technickém řešení zabezpečení. U stavby kostela lze svým způsobem považovat zabezpečení jako nutnou součást stavby např. pokud v něm máte umístěny obrazy aj. významné kulturní předměty a vůbec i z titulu toho, že je to památka, která má být chráněna (před vandalismem, krádežemi aj.).  Můžete tedy vyhodnotit jako TZ, ale pak tedy zařaďte na účet 021 jako samostatné inventární číslo. Do názvu majetkové položky se uvádí, že se jedná o TZ majetku oceněného 1 Kč...

Obec prodává stavební pozemek za částku1.500.000,- Kč včetně DPH a jsme plátci DPH. 1. Hodnota pozemku v účetnictví se ocení RH pouze o částku bez DPH nebo i s DPH,(po odvodu bych musela pak cenu snížit?) . 2. Ke kupní smlouvě musí být tedy v tomto případě vystavena faktura jako daňový doklad?

1. Přecnění na RH na účtu 036 by mělo být v ceně bez DPH, DPH se bude účtovat jako závazek na 343 D. Vznikl by pak rozdíl v nákladech od výnosů. 

2. K vystavování daňových dokladů pro tento případ platí §28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Z tohoto ustanovení vyplývá, že v takovémto případě zdaňovaného plnění musíte daňový doklad vystavit pokud:

a) odběratelem je osoba povinná k dani (zjednodušeně řečeno - podnikající osoba a to jak plátce tak i neplátce DPH)

b) odběratelem je právnická osoba (byť by byla nepovinná k dani - tedy například nějaký spolek, který vůbec nerealizuje ekonomickou činnost).

V ostatních případech (tedy plnění se realizuje ve vztahu k nepodnikající fyzické osobě - občanovi) není povinností daňový doklad vystavit. 

Dobrý den, mám dotaz ohledně DPH u přefakturace poštovného do EU. Jsme PO zřízena ÚSC, neplátci DPH, pouze osoba identifikovaná k dani. Zasíláme balík Českou poštou do členské země EU, příjemce je plátce DPH: obsah balíku je zdarma, pouze požadujeme uhradit od příjemce poštovné. Přefakturováváme tedy pouze poštovné ve skutečné výši, žádné další naše poplatky. Můj dotaz zní, jak je to s DPH? Podle toho, jak jsem to pochopil, bych jednal takto: Faktura vystavená se všemi náležitostmi do zahraničí včetně věty „Daň odvede zákazník“, tedy naše organizace nic neplatí, daňovou povinnost má příjemce, na faktuře je pouze částka za poštovné, žádné DPH. Pro nás zbývá pouze povinnost do 25 dne měsíce následujícího po vyhotovení faktury vyplnit Přiznání k DPH včetně Kontrolního hlášení. Prosím o radu, jestli je to takto v pořádku, popř. jaký řádek vyplnit na Přiznání k DPH? A také - pokud bychom do EU fakturovali za zboží (vč. poštovného, které se tak stává součástí celkové ceny), byl by postup stejný? Předem moc děkuji

Musím říci, že s těmito případy u identifikovaných osob nemám zkušenosti - takže jsem to zkoušel dohledávat a mám zhruba následující závěr:

a) v případě posledním - tedy, když účtujete za zboží, tak dle mého názoru neděláte nic - dodání zboží do jiného členského státu není tím rozhodujícím případem, proč jste identifikovanou osobou - tedy nedáváte do přiznání, nevyplňujete souhrnné hlášení ...

Myslím si, že toto je celkem jasné - hezky to najdete zpracované na následujícím odkazu (v dokumentu mají takovou tabulku, co kdo dělá):

http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/dph-pro-zacatecniky-%E2%80%93-5-cast/

b) diskutabilnější je ta varianta "přeúčtování poštovného" - nejjednodušší by bylo říci, že předmětem dodávky je poskytnutí zboží za hodnotu poštovného (což dle mého názoru je možné) - potom bychom měli být ve stejném režimu jako u a) - tedy neděláte nic. Musím říci, že touto cestou bych se asi vydal já (odkazoval bych se i na §36 odst.4)

Pokud řeknu ne - je to dodávka zdarma a oddělené poskytnutí služby je v podobě poštovného, tak vzniká okamžitě diskutabilní situace. Totiž jste identifikovanou osobou pro poskytování služeb s místem plnění v cizině, ale pokud se nejedná o službu osvobozenou od DPH v cizině. Jenže jak mám vědět, zda je to v té zemi, kam to posíláte osvobozeno - teoreticky můžeme jít do směrnice EU - ale stejně nevíme v praxi, jaké jsou národní nuance (ty existují přes všechnu snahu o harmonizaci). Pokud by to bylo osvobozeno v cizině, tak nedělám nic. Pokud ale by to osvobozeno nebylo, tak to vypadá na podání souhrnného hlášení (služba s kódem 3) a plnění na ř. 21 (ale opakuji, spíše bych uvažoval o variantě, že je to dodání zboží za cenu poštovného).

Tak tolik asi vše - omlouvám se - žádnou identifikovanou osobu, která by měla přesně tento typ případů, jsem neřešil (a moje kolegyně daňařka také ne).