Dělali jsme opravu /TZ/ lesní cesty, která má hodnotu 3 405 742,29 Kč.Po kontrole ze SZIF, která se teprve uskuteční, bychom měli na toto TZ dostat dotaci ve výši 2 693 116,00 Kč. Máme po kolaudaci a tuto cestu mám zařadit do majetku, ale nevím jak, protože...Cesta je na k.ú.naší obce i obce sousední. Na našem katastru, ale máme část pozemku cesty, na které se opravoval povrch, ve výpůjčce od více soukromých majitelů. Pozemky cesty na k.ú. sousední obce máme ve výpůjčce od soukromých lidí, zemědělského družstva a část pozemku, který patří Státnímu pozemkovému úřadu máme v nájmu.Na kraji mně sdělili, že musím hodnotu povrchu /3 405 742,29/ rozdělit v poměru k metrům na jednotlivé výpůjčky od majitelů pozemků a tak ohodnocené zařadit oddělenou analytikou každou část "povrchu" cesty zvlášť do majetku.V našem programu "Majetek", bych opravdu musela dát každou část zvlášť, jinak to nejde. A jak rozdělit dotace? Účetní ze sousední obce dostala na stejný dotaz jinou odpověď a to, že může celé TZ, bez ohledu na vlastníka pozemku, zařadit do majetku pod jednou částkou a jenom pro svoji potřebu si na papír napsat rozdělení hodnoty povrchu cesty podle vlastníků pozemků. Časem možná dojde ke směně, odkoupení nebo něco pod. Prosím o odpověď, jak TZ v tomto aktuálním stavu mám zařadit do majetku, aby to bylo dobře.

Příliš tomu nerozumím, podle dotazu to vypadá, že nemáte lesní cestu v majetku a zařadíte jí až teď v hodnotě TZ? To není příliš dobře, mj. i kvůli dotačním podmínkám. Pokud nebudujete novou cestu, ale jen jí technicky zhodnocujete,  měli byste jí mít v majetku a následně k ní přiřadit TZ. Nebo děláte TZ cizí lesní cesty? Pokud jste budovali novou lesní cestu, tak se nejedná o TZ, ale o novou cestu. V dotazu také zmiňujete "na které se opravoval povrch". Pokud se dělala jen oprava povrchu, tak to není TZ a opět platí, že byste měli mít v majetku a opravu pak účtovat na 511. Prosím ověřte to a dotaz upřesněte (mohli byste i porušit dotační podmínky, jestli cestu nemáte v majetku), dotaci ze SZIF máte investiční nebo neinvestiční? Jinak co se týče zařazení, tam obecně dáváme jednu stavbu jako jednu majetkovou položku, ale mělo by být jako stavba přesně  identifikováno, to parcelní číslo , kde se cesta dělala, může být vhodné, spíše bych se přiklonila k rozdělení, ve stejném poměru jak rozdělíte stavbu by se rozdělila i 403.  Stavba je sice podle nového OZ součástí pozemku, ale pokud je cesta jako stavba vaše, tak na zařazení do majetku nemá vliv to, že nejsou vaše pozemky, máte to snad právně ošetřené - ale jen do určité míry, také můžete časem o stavbu přijít - to je však na právní poradu (alespoň to předpokládám, většinou se to řeší právem stavby, vy máte ale smlouvy o výpůjčce, tam záleží, jak jsou formulovány, je to méně jisté, ale to je právní otázka).

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Ona může být situace, že tam lesní cesta byla (používala to obec), ale nemáme nějakou pořádnou dokumentaci, že je to obce - tedy potom může nastat situace, že to ta obec nemá v majetku (prostě historicky tam cesta nějaká byla - asi ve vlastnictví někoho). Nyní mám smlouvy, že jsme uživatelem cesty /nájem, výpůjčky/ a začínám do toho investovat - potom skutečně je možné, že si to navádím jako TZ nějaké původní stavby (nicméně cizí) - jako bych zhodnotil najatý barák. No a nyní k otázce té evidence a případného rozdělení - já bych to klidně dal i do jedné jediné stavby s vyznačením, že je to na více parcelách - cizích. Má to jediný problém - pokud by ty pozemky nakonec na obec nepřešly, případně někde vznikl problém a mělo by nastat majetkoprávní vypořádání provedeného TZ - tak potřebuji mít podklady pro hodnotu vázanou na jednotlivý pozemek - což se mi případně určitě bude určovat lépe v okamžiku pořizování než třeba za 20 let, až vznikne nějaký problém. Z tohoto praktického důvodu bych rozumněl variantě rozdělit to po jednotlivých kartách - ale skutečně bych to udělal v případě, že takové riziko existuje (alespoň trochu)

Obec minulý rok zaplatila pohřeb za občana, který nikoho neměl. Teď jsme od soudu dostaly rozhodnutí, že obec dostane částku 10 900,- Kč, která po občanovi zůstala, 4500,- hotovost, 6400,-účet. Přijatou částku zaúčtuju na pol. 2328 - neidentifikované příjmy?

Měli byste mít výdaje za sociální pohřeb na pohledávkách a nárokovat je u soudu (což jste asi udělali), v případě neúspěchu v dědickém řízení se pak nárokuje u MMR. Viz odkaz

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Pohrebnictvi/Informace-Udalosti/MMR-muze-uhradit-obcim-naklady-na-pohreb-zemreleho

Někde  v archivu u dokumentů ke stažení by to také mělo být podrobně popsáno, včetně zaúčtování, kopíruji níže. . 

Neměl by to být váš náklad (ani výnos), ale jen úhrada pohledávky. Pokud však původní výdaj šel do nákladů na 518, tak příjem z dědictví nyní bude na 649. Z hlediska RS by to správně měla být do výše výdajů na pohřeb náhrada výdajů na pol. 2324. Teprve případný zbytek jako nahodilé příjmy - spíše na pol.2329. 

Našla jsem ten výklad, je v archivu, rok 2010 (www.obecuctuje.cz, dokumenty, archiv), heslo pohřby :

256/2001 Sb. Zákon o pohřebnictví

(1) Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle zvláštního právního předpisu žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí a žádné zdravotnické zařízení v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem 2) neprojevilo zájem o využití lidských pozůstatků pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku. Lidské pozůstatky osob, u nichž nebyla zjištěna totožnost, mohou být pohřbeny pouze uložením do hrobu nebo hrobky.

 (2) Právnická nebo fyzická osoba, u které jsou lidské pozůstatky uloženy, je povinna neprodleně informovat příslušnou obec, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1. Je-li prokázáno, že se jedná o lidské pozůstatky státního příslušníka cizího státu, může obec sjednat jeho pohřbení až po obdržení souhlasu příslušného státu s pohřbením na území České republiky; pokud obec tento souhlas neobdrží do 1 měsíce od zjištění úmrtí, může zajistit pohřbení těchto lidských pozůstatků, avšak pouze uložením do hrobu nebo hrobky.

 (4) Obec má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení vůči dědicům zemřelého, a není-li dědiců, vůči státu.

 MMR může uhradit obcím náklady na pohřeb zemřelého

10.12.2009

Ministerstvo pro místní rozvoj může poskytnout obci peníze na pohřeb v případě, že zemřelý nemá žádné dědice. Obce mají povinnost pohřbít zemřelého do 96 hodin od jeho úmrtí, pokud se o něho nemá kdo postarat.

Tuto povinnost jim ukládá zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů účinný od 1. 1. 2002. Ministerstvo pro místní rozvoj může ale obcím náklady na takovýto pohřeb uhradit

a to za předpokladu, že zemřelý nemá dědiců.
Ministerstvo může tyto náklady proplatit pouze v případě, že o to obec požádá. V přílohách žádosti musí obec doložit zákonem stanovené skutečnosti. Jedná se o doklad o úmrtí (úmrtní list), dokazující identitu i úmrtí zemřelého, fakturu Pohřební služby, doklad o úhradě nákladů na pohřeb ze strany příslušné obce a rozhodnutí dědického soudu o vypořádání dědictví po zemřelé osobě. Vzhledem k tomu, že se jedná o úhradu hrazenou ze státního rozpočtu, je nutné všechny stanovené dokumenty řádně doložit.

Ayrer Martin

Zaúčtování:

Nejdříve pohledávka za dědici:

Došlé faktury v souvislosti s pohřbem: 377 MD / 321 D; 321 MD / 231 3632 5192 D

Po ukončení dědického řízení bez náhrady pohledávka za SR: 346  MD/ 377 D.

Přijatá náhrada z MMR: 231 3632 2324 MD / 346 D. 

Dobrý den, je nějak uzákoněno, že zaměstnanci DSO musí mít namísto "platů" "mzdy" tedy ne platové,ale mzdové výměry? Slyšela jsem, že by to tak mělo být, ale není to prý nikde uzákoněno. Program KEO, který máme, na to totiž není upravený.

Toto není v naší odbornosti, ale komu je poskytován za práci plat, je vyjmenováno v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Výklad ustanovení už je věc jiná, DSO jako právnická osoba tam přímo uveden není, je tam jen např. ÚSC a školská právnická osoba zřízená DSO, takže to vypadá spíše na mzdu, ale berte to jen jako názor. Pokud jste členy SMS nebo SMO, tak můžete využít jejich bezplatné právní poradny (tel. nebo e-mail). Dotaz vám vracíme. 

1. Budujeme sítě k pozemkům, na účet 042 jsem zařadila i výdaje přeložky telefonního kabelu a přeložku elektrického vedení, tyto výdaje byly už v minulých letech. Mohu opravit v letošním roce zaúčtováním na účet 549, jedná se výdaje přes 200.000 Kč. 2. Do letošního roku jsme výdaje na vybudování sítí k pozemkům na prodej rozpočtovali na 3639, teď už dochází k výstavbě jednotlivých sítí, mám rozpočtovat podle toho zda je to vodovod na 2310, veřejné osvětlení 3631 apod. nebo mohu dále vše rozpočtovat na 3639.

1. Náklady na přeložky se podle § 55 vyhlášky 410/2009 Sb. považují za výdaje související s pořízením majetku, ale jen v případě, že např. děláme nějakou stavbu budovy, kdy všechny náklady na přeložky do ní vstupují. Vy však jen připravujete pozemky zasíťováním a tak  máte pravdu, že když pořizujete jednotlivé sítě, tak nejde mezi ně rozpočítat přeložky jiných sítí, to se opravdu účtuje na 549 a položku od 2015 doporučuji 5909, doporučuji opravit. Doplnění - ještě jsme nad tímto vedli diskuse a napadla nás situace, kdy se musí udělat přeložky sítí proto, aby se např. mohla udělat komunikace nebo kanalizace, pak by ty přeložky opravdu vstupovaly do 042 k pořizovací ceně toho majetku - tj. té sítě, kvůli které se přeložky musely udělat. Do nákladů by se dávaly jen ty přeložky nebo platby např. energetikům za navýšení příkonu, které se dělají jen kvůli očištění pozemků k prodeji a nesouvisí s jinou stavbou. 

2. Pokud budujete více staveb najednou, lze používat převažující ODPA, u sítí nejlépe obecný ODPA k sítím - 3633 (asi jste se překlepla). Pokud ale stavíte sítě jednotlivě a není tedy potřeba pracně rozpočítávat související výdaje, tak je vhodnější zařadit je na ODPA podle jejich charakteru, tzn. vodovod na 2310, kanalizaci na 2321, plynofikaci na 3633 aj. Zpravidla je však spousta vedlejších společných pořizovacích nákladů, takže ten převažující odpa se využívá. 

Město dostalo požadavek na financování opravy věžních hodin na kostele. Pátrala jsem a zjistila, že věžní hodiny nejsou vedeny v evidenci majetku města, ale v archivu jsem objevila smlouvu o výpůjčce z r.2009 mezi naším městem a Římskokatolickou farností, ve které se uvádí, že půjčitel (farnost) přenechává vypůjčiteli (městu) do bezplatného užívání nebytový prostor ve věži kostela, a to za účelem umístění věžních hodin, které jsou ve vlastnictví vypůjčitele. (celé se mi to nějak nezdá - je to smlouva o výpůjčce a v předmětu výpůjčky je napsáno, že přenechává do bezplatného užívání nebytový prostor..) Dále jsem našla fakturu z r.2007 ve výši 46.400,- na dodání věžních hodin a montáž, kterou platilo město, ale tehdejší paní účetní to zaúčtovala jako opravu a do majetku nezaevidovala. Jak bych měla teď postupovat? Bude to jako inventurní nález? A jak potom s odpisy?

Ale uvádíte, že ty věžní hodiny dle smlouvy jsou ve vlastnictví vypůjčitele, tedy vaše. Ono s těmi věžními hodinami byly velké problémy, obce je nějak měly spravovat pro církev, byly povinné platit za správu a údržbu, ale většinou  nebyla města. Před několika lety jsem se tím zabývala, jednala jsem s jedním pánem, který byl na věžní hodiny ve správě obcí odborník, ale již nemohu najít výsledek. Pokud máte nalezený prokazatelný doklad, že jste je pořídili svým jménem a na svůj účet, tak bych je do majetku dala. Nejsprávněji jako opravu chyby, tj. vypočítat dooprávkování k 31.12.2011 a zapsat 406/082, pak odpisy za 2011 až 2015 a zapsat 551/082 a pak zavést na kartu majetku, pokračovat v odpisování včetně odpisu za 2016. Na kartu zavést v pořizovací ceně na 022 a v oprávkách na 082, rozdíl na 401 D.  

Věc: Stanovisko auditora k účtování oprav, rekonstrukcí či instalací věžních hodin a jejich příslušenství a nákladů na jejich provoz

Důvod zpracování: Žádost obcí o názor auditora

Datum zpracování: 10. 1. 2013

Vlastnictví a účtování o věžních hodinách

V případě pořízení věžních hodin je možné stanovit, že se jedná o účelové zařízení, které není nedílnou součástí stavby.  Rámcově vycházíme ze stanoviska GFŘ č. 6 k výkladu zákona o daních z příjmů.  Je tedy možné, že vlastníkem a/nebo provozovatelem věžních hodin může být obec, i když např. církevní nebo jiná stavba, ve které se věžní hodiny nacházejí, není ve vlastnictví obce. V takových případech by obec měla získat od vlastníka objektu povolení k umístění svého zařízení v objektu vlastníka včetně práva přístupu ke své věci a provozních pravidel, případně lze toto povolení výslovně uvést do nájemní smlouvy (v případě nájemních smluv se však zpravidla umístění vlastních věcí v pronajatých prostorách předpokládá). Pokud vlastníkem věžních hodin je jiný subjekt, než obec, je potřeba smluvně ošetřit pravidla provozu a financování.

Obce mohou věžní hodiny (mají plně charakter veřejného statku - potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně) vlastnit a/nebo provozovat, výdaj na pořízení a provoz věžních hodin je oprávněným výdajem obce, a pokud obec věžní hodiny vlastní, měly by být zachyceny v účetní evidenci obce. Obce tedy mohou věžní hodiny evidovat na účtu 022 (pořizovací hodnota nad 40 tis. Kč) jako věc (případně technologii), majetek odpisovat a přijímat na něj dotaci a technicky jej zhodnocovat. V případě, že by pořizovací hodnota byla do výše 40 tis. Kč včetně, tak by hodiny byly evidovány jako drobný dlouhodobý majetek (účty 028 a 088). Opravy a náklady na provoz je pak obec oprávněna vést v nákladech činnosti obce (účty 518, 501, 511, položky 513x, 516x, paragraf účelového členění doporučuji volit dle účelu objektu, ve kterém se věžní hodiny nacházejí).

Provozovat věžní hodiny a obdobná zařízení je rovněž možné převést na zřizované (příspěvkové organizace) nebo zakládané organizace ovládané obcí (obchodní a další společnosti).

Věžní hodiny umístěné v kostelech a kaplích měly obce v majetku tradičně i v období socialismu, kdy majetek církvím byl buď přímo odebrán, nebo obcím dlouhodobě výhodně pronajat (např. na 99 let apod.).  Není však jisté, že obce jsou schopny v současnosti k vlastnictví věžních hodin jako věci doložit nabývací titul. Pak by bylo vhodné se stávajícími vlastníky objektů, ve kterých se věžní hodiny nacházejí, narovnat vlastnické vztahy k věžním hodinám jako věci, která není nedílnou částí objektu.

V případě, že věžní hodiny jsou majetkem vlastníka objektu, je obec oprávněna na základě usnesení zastupitelstva v jeho kompetenci (§85 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, §85), případně rady, poskytnout vlastníku transfer (dotaci, příspěvek, grant), a to jak na pořízení, tak na zajištění provozování věžních hodin.

Transfer by se zařadil na účet 572, při úhradě by se volil paragraf dle účelu např. 3639 s položkou dle právní formy příjemce transferu (např. církve s položkou 5223 na provoz hodin, na pořízení dlouhodobého majetku nebo jeho technického zhodnocení s položkou 6223).

Výše transferu může vycházet z kalkulace, např. na základě odhadů spotřeby energií, z dalších nákladů, ale obec určitě není povinna hradit celé náklady, záleží jen na finančních možnostech a vůli obce.

Obdobně by obce postupovaly i u zvonů, např. u technologií automatického zvonění, zvonkoher apod.

                                                                                              Ing. Ivana Schneiderová

                                                                                              auditor, osvědčení č. 1840

                                                                                              v.r.

ð        

Mohla bych prosím požádat o zaslání popisu postupu předfinancování dotace u DSO, o kterém jste se zmiňovala v odpovědi na dotaz v červnu 2016? Řešíme v současnosti tento problém při výstavbě cyklostezky, na kterou má DSO získat dotaci. Původně chtěly obce tuto stavbu financovat dotací do DSO, ale dotační pravidla to neumožňují.

Dobrý den, jedná se o tento dotaz a odpověď (viz níže), ale nevím, když nemůže být dotace od obcí, tak jestli vám nezbývá jen možnost návratné finanční výpomoci. Moc se mi to ale nezdá, DSO nemusí mít vlastní příjmy, je např. závislé jen na financování z obcí, kde pak vezme na vlastní podíl? Je to pochopeno dobře, že nesmí být vlastní podíl DSO z dotace od obcí? Vždyť je to DSO, tj. svazek obcí...není to nějak překombinované? Tu dotaci jakoby přijímají obce společně (ty co vytvořily svazek), tak je jasné, že pak obce společně musí dofinancovat vlastní podíl. 

26/2 2014 ! DOTACE DSO NA PŘEDFINANCOVÁNÍ AKCE A VLASTNÍ PODÍL

Dotaz:

Účtování investice. Faktura od Mikroregionu na 49.160,- je na akci "naučná stezka kostely Osoblažska". Budu účtovat položku 6349, ale nevím jaký paragraf a oproti čemu. Časem budou za kostelem lavičky apod. Až dostane Mikroregion od kraje dotace, tak nám část z 49.160,- vrátí.

Odpověď

Zde se bude jednat o transfer poskytnutý  s vypořádáním. Dle dohody nebo smlouvy s Mikroregionem (předpokládám, že se jedná o DSO - dle vámi uvedené položky) zaúčtujete poskytnutí příspěvku na pořízení DM zápisem 373 MD (vypořádání do 12 měs.) nebo 471 MD (vypořádání nad 12 měsíců) / 231  odpa např. 3429 pol. 6349 D. Před vypořádáním považujeme poskytnutí příspěvku za zálohu. 

Ve výši očekávaného vašeho podílu (částka 49160,- minus podíl dotace z kraje, např. 10%) zaúčtujete k 31.12. 2014 dohadu na náklady:  572 MD/ 389 D.  Až bude dotace vypořádaná zaúčtujete 389 MD případně +/-572 ve výši rozdílu od dohady / 349 D a zúčtujete zálohu 349 MD / 373 (471) D. Měla by vám pak na 373 (471) zbýt hodnota, kterou vám DSO vrátí z částky přijaté dotace od kraje (tj. ta výše, která byla ze strany vaší obce poskytnuta jako záloha na předfinancování dotace od kraje). Tu vypořádáte zápisem 231 6402 2226 MD / 373 (471D) při přijetí vratky od DSO. Položku 2226 je potřeba pak s DSO domluvit - oni by měli použít položku 5367. (Položky vypořádání).

A k tomu podrozvaha - nejedná se o významnou částku, smlouva na účtu 973 nebo 974 nemusí být vedena, stejně se hned dává záloha, ale zde záleží na vaši směrnici, kdy účtujete na podrozvaze.

Podrozvaha - k datu podpisu smlouvy zápis 999 MD / 973 (974) D. K datu poslání zálohy 97x MD / 999 D ve výši zálohy.    

Obce často poskytují svým PO nebo DSO peníze nejen ve výši vlastního podílu k programu (k akci), ale zároveň jakoby půjčku na předfinancování dotace. Část na předfinancování se pak obcím vrací po přijetí dotace PO nebo DSO. Je více možností účetních postupů (NFV, půjčky), ale v praxi se osvědčilo účtování o částce na předfinancování v režimu záloh na transfery. Rozdíl je jen ve výši dohady, kdy se dohaduje do nákladů na účet 572 (v případě transferu na DM u PO na účet 401) jen ta část zálohy, která je poskytnuta na vlastní podíl.  

Dle registrace (technické zhodnocení majetku) jsem zaúčtovala na podrozvahu inv. dotaci. 31.10.2016 byl předávací protokol. Fakturu ještě nemám. Účtovala jsem k 31.10.2016 dohad 042/389 a 021/042 ( zařazení do majetku) a dotaci 388/403. Nevím jestli mám k 31.10.2016 odúčtovat částku z podrozvahy nebo až obdržíme dotaci na účet.

Podle bodu 4.10 ČÚS č. 703 se zápisy v podrozvaze provádějí k okamžiku účtování o záloze a k okamžiku účtování o skutečnostech, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu poskytnutí transferu a je známa jeho výše a okamžik (lhůta) poskytnutí. Z podrozvahy se tedy má odúčtovat ve chvíli, kdy přijmete peníze před provedením vyúčtování (tedy zálohu na 374, popř. 472) a nebo ve chvíli, kdy jsou splněny obě podmínky - nezpochybnitelnost a zároveň je známa výše transferu. Když účtujete dohadu na 388, tak je sice důvod poskytnutí dotace nezpochybnitelný, ale neznáte ještě přesnou výši, proto ještě musíte na podrozvaze nechat. Budete nejspíš účtovat o dotaci ex post, tzn. odúčtujte z podrozvahy ke dni vypořádání, kdy předepisujete pohledávku na 34x - víte už i výši dotace. Pokud byste o přijetí dotace účtovala jako o záloze a vypořádání provedla např. až k datu ZVA, pak byste, jak z výše uvedeného vyplývá, odúčtovala z podrozvahy ke dni přijetí zálohy.

Obdrželi jsme jako obec darem obraz od uměleckého malíře jako umělecké dílo v hodnotě cca 70 000,- Kč. Prosím, jak správně postupovat při zaúčtování? Navrhujeme 032/401 nebo jde o zdanitelné plnění a musí být 032/649 ?

Na účet 649 se účtuje jen v případě bezúplatného převodu drobného dlouhodobého majetku (zápisy např. 028/088, 558/649, ale jen od subjektu mimo VÚJ, když je to mezi VÚJ, tak se účtuje vždy rozvahově). U ostatního dlouhodobého majetku, bez ohledu na to, zda je či není od VÚJ, se účtuje jen rozvahově. Můžete zařadit jako umělecké dílo zápisem 032/401 a nebudete ho odpisovat. Nebude to zdaňováno - podle pokynu GFŘ jsou tyto převody, které zvyšují vlastní jmění (= v režimu kapitálového dovybavení) od daně z příjmů PO osvobozeny a nebudete tedy v přiznání k DPPO uvádět (používal se ř. 30).Ale pozor na to ocenění, kulturní předměty se oceňují pořizovací cenou, pokud není známa tak 1 Kč. Viz zákon o účetnictví § 25 písmeno l - vazba na písmeno k, tam je výjimka z ocenění RPC. Takže 032/401 ve výši 1 Kč. Poznámku o odhadu hodnoty si můžete dát na kartu, ale neměla by "vlézt" do rozvahy. 

Obracím se na vás s dotazem ohledně nálezu majetku města a jeho technického zhodnocení: Obec bude přemisťovat boží muka . Zjistila jsem, že je nemáme v majetku, nacházejí se ale na pozemku obce. Nyní se mi dostala do rukou faktura za vybudování betonového základu, na který se budou umísťovat (bude se tedy jednat o stavbu). Musím tedy zavést boží muka do majetku obce za 1 Kč jako věc nalezenou. A dále účtovat jako o technickém zhodnocení? Nebo jako o nové stavbě?

Podívejte se na dotaz z 23.5.2016 "Křížek" tam je vysvětleno, že zařazování nalezeného majetku není tak jednoduché (není automaticky vaše jen proto, že se nachází na vašem pozemku, i když nový OZ udává, že stavba je součástí pozemku). Pokud jde o ocenění, tak by bylo vhodné jako kulturní památku ( zde případně jen jako církevní stavbu) ocenit 1 Kč a zavést do majetku zápisem 021/401. U přemístění záleží, jak ho vyhodnotíme, může to být TZ i nová stavba. U vás bych vyhodnotila spíše jako TZ - TZ by se evidovalo také na účtu 021, ale pod samostatným inventárním číslem.

Dotaz ze 3.11.2016 / vodovod a kanalizace - nájem/: výnosy vstupují do obratu. Materiál ze semináře 4.11.2016 str. 33, daňové povinnosti: výše obratu 2016 : již se zase nenačítá nájem.

No tak to je průšvih - to mi zůstalo kopírováním z předminulého roku a nevšimla jsem si toho, jdu dát aktualitu, nájem se od roku 2015 do obratu již zase načítá, nenačítal se jen v roce 2014!!! Velká ohromná omluva! 

Darovací smlouvou naše obec obdržela od SH ČMS-Sbor dobrovolných hasičů vybavení na třech dětských hřištích /jako jsou skluzavky,prolézačky apod./. Hasiči obdrželi na tyto prvky před 6 lety dotaci, ale projekt je již po udržitelnosti. Majetek neodpisovali. V darovací smlouvě máme vyčísleny ceny jednotlivých prvků /některé jsou nad 40 tis., některé pod/, ale o dotaci tam není zmínka. Pozemky pod herními prvky jsou obecní. Nevím jakým způsobem to mám zavést do majetku obce, zda celý komplet nebo jednotlivé kusy a co s odpisy? Prosím i o účtování.

SDH není VÚJ, oceňuje se tedy RPC, případně se může ocenit nákladovými cenami uvedenými v darovací smlouvě, ale RPC je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Protože SDH majetek neodpisoval, tak vám ve smlouvě uvedli určitě cenu pořizovací a tu byste už tedy neměli použít (nenadhodnocovat majetek). Ale abyste nemuseli dělat nějaké nepřesné odhady RPC, tak byste ty ceny mohli použít tak, že si z vašeho odpisového plánu vezmete celkovou dobu životnosti  herních prvků a jelikož víte, že jsou tedy např. šest let staré, tak provedete fiktivní odpisy a jakoby si vypočtete jejich fiktivní zůstatkovou cenu a tu budete považovat za RPC (i když není přímý vztah mezi ZC a RPC - ZC majetku nebývá cena, za kterou by se majetek pořídil v době, kdy se  o něm účtuje). Případně, což by bylo jednodušší, si stanovte nějaké pevné %, kterým ceny prvků ponížíte (za 6 let používání např. 15%). Jedná se o prvky relativně nedávno pořízené, ale stejně z hlediska principu opatrnosti doporučuji cenu o něco snížit.

Jinak to vypadá na drobné stavby, tam by pak bylo zařazení 021/401. Pokud by to byly přemístitelné prvky, tak se účtuje (když to není VÚJ) 558/649 a 028/088 (např. trampolíny, skákací hrady..). Nehraje zde roli cena jednotlivého prvku, ale jeho charakter a záměr při pořízení. Tzn. když je spojen se zemí a nepřemisťuje se, je to stavba, když je přemístitelný a např. ho na zimu ukládáte, je to samostatná věc, která patří do 40 tis. Kč na účet 028, nad 40 tis. Kč na účet 022 (pak zápisem 022/401). Lze do majetku zavést jednotlivé drobné stavby umístěné na jednom dětském hřišti v součtu jako jednu majetkovou položku (dětské hřiště- funkční celek), obzvlášť pokud mají podobnou životnost (např. vše kovové prvky nebo dřevěné...), a také, pokud vám to předávají jako kompletní tři hřiště a ne jen jako pár herních prvků (kdy ostatní už máte v majetku). Píšete, že vám předávají vybavení na třech hřištích, tak posuďte, jak zařadíte. Ocenění jednotlivých herních prvků (jako drobných staveb) neberte v úvahu, na stavby se zařazuje bez ohledu na cenu.

Co se týče odpisování, postupujte jako u nově pořízeného použitého majetku, tzn. stanovte si zbývající dobu životnosti.

A pokud jde o dotaci, není to VÚJ, tzn. nepřebíráme jí od nich.

Obec každoročně pořádá a organizačně zajišťuje pohoštění, nákup materiálu, služby týkající se dne seniorů, dětského dne, drakiády, posvícení a dalších kulturních akcí. Všechny tyto akce zajišťuje obec. Kultur. komise nakoupí např. různé odměny pro děti - obec proplatí doklady. Den seniorů - zaměstnanec obce nakoupí pohoštění a vše co je potřeba k zajištění dne seniorů. Co se se týká služeb a materiálu, účtuji tyto výdaje na položku 5169 a 5139 a k tomu náklad účty 518, 501, ale co se týče např. pohoštění, různých odměň pro děti, účtovala jsem jako neinvestiční transfer na položku 5499 a nákladový účet 572, ale nevím, zda nákladový účet 572 je u těchto výše uvedených akcí v pořádku.

Když je obec pořadatel akcí, tak dáváte správně na náklady, kterých se týká. Pokud jde o pohoštění, tam v tomto není výjimka, tzn. určitě ne na účet 572, ale např. na účet 513 a pol. lze 5175,  5194, popř. 5499, ale nikdy to není transfer na 572, nesplňuje to obsahové vymezení účtu. Účet 572 byste použili v případě poskytování peněžních darů nebo dotací občanům. Vy jim neposkytujete peněžní prostředky, takže i když to nepojmete jako pohoštění, tak poskytujete věcné plnění (jídlo).  U těch odměn dětem záleží na jejich charakteru,  lze např. na pol. 5194 a účet 543, někdy lze vyhodnotit i jako materiál na 501, pol. 5139

V příloze zasílám smlouvu o možnosti provést stavbu na cizím pozemku. Vzhledem k tomu, že takovýchto smluv, máme na našem městě více a ze strany vedení mi jako účetní bylo sděleno, že náš stavební úřad vyhodnotil, že se nejedná o právo stavby dle NOZ, ale jen o smlouvu, která má zajistit stavební povolení ,táži se Vás , zda mám a případně jak mám účtovat nebo nemám účtovat tyto smlouvy do výkaznictví našeho města. a) Nemám částku – výši ocenění b) Dle mého názoru se nejedná o právo stavby jako takové dle NOZ, protože tam je podmínka zapisovat takovéto právo do katastru nemovitostí c) Jak si potom obec, která dostane stavební povolení jenom na realizaci stavby do budoucna zajistí vstup na pozemek, aby tuto stavbu mohla ošetřit z pohledu oprav a údržby

Tento dotaz vám musím vrátit, je to právní otázka. Existují opravdu smlouvy o souhlasu stavby, ale ty se používají pro případy pořízení nemovitého majetku, který není součástí pozemku, což jsou sítě (plyn, vodokanály..., elektro, optické...). Bohužel pokud obec chce stavět chodník nebo komunikaci, to není samostatná nemovitá věc, ale součást pozemku, tak by opravdu měla mít dle mé chabé znalosti NOZ a dle mého názoru  typickou smlouvu o právu stavby, které by se mělo řádně oceněné vést na účtu 021 a zapsat do KN. Obávám se, že právně toto není vyhodnoceno správně (nemělo by se asi ani vydat stavební povolení), ale nejsem si natolik jistá v právní otázce, abych uměla řádně poradit. 

Obec uzavřela smlouvu o zřízení inženýrské sítě, kde je v pozici oprávněný se služebnosti - jedná se o vodovod, který vede přes jedno parcelní číslo, ale je zde 8 vlastníků, je uzavřeno 8 smluv, úplata je bezúplatná, je nutné na každou smlouvu vytvořit VB a evidovat v RPC - 10tis, nebo stačí jedno na parcelní číslo pozemku?

Je to spíše na právní posouzení, ale jestli jsem to dobře pochopila, tak pokud vodovod vede přes jedno parcelní číslo, tak se jedná o zřízení jedné služebnosti k té dané parcele, takto to bude zapsáno i do k.n. Myslím, že stačilo vytvořit jednu smlouvu o zřízení služebnosti a uzavřít jí se všemu osmi vlastníky daného pozemku. To, že má pozemek, ke kterému služebnost zřizujete, více vlastníků, nehraje roli. Pokud má každý z nich 1/8, tak každý z nich vám povolil zřídit služebnost právě na té jeho 1/8. Zaveďte tedy do majetku jen jednu služebnost  - můžete jí podle § 16b odst. 5 zákona č 151/1997 Sb. ocenit částkou 10 000 Kč. Pokud vodovod ještě není dokončen, patří správně jako související výdaj na účet 042, pokud už je vodovod v majetku a služebnost k němu nebyla dohadována, tak teď už jedině na účet 028 v hodnotě 10 tis. Kč (nepřipočítávat již případné související výdaje, např. návrh na vklad už pak dejte do nákladů).

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Parcela s 8 vlastníky je klidně možná - to jsou třeba dědická řízení ve dvou generacích a už to je. Jinak v těchto případech se většinou skutečně uzavírá 1 smlouva, kde je 8 subjektů na druhé straně - no ale budiž. Já jen ještě k tomu automatickému ocenění na úrovni 10 tis. Kč - nelíbí se mi to takto automaticky - podle mne máme prvotně zkusit ocenit cenou reprodukční (tedy pokud vím, že za toto se platí .... Kč za metr... - tak touto cenou a teprve, když to nejsme schopni určit, tak půjdeme třeba na tu cenu zjištěnou ... - toto bych lidem chtěl připomínat - neboť se mi prostě nezdá, abych automaticky třeba na pozemku o 20 metrech čteverčních, který má reálnou hodnotu třeba 2 tis. Kč, dělal věcné břemeno ve větší hodnotě než je hodnota pozemku.

Prodáváme starší požární vozidlo cizí příspěvkové organizaci. Vozidlo jsme odpisovali a ZC je nižší než prodejní cena (ZC cca 7 tis. Kč a kupní cena cca 70 tis. Kč). Správně má příspěvková organizace navázat na naši rozvahu, ale jak postupovat, když zaplatí vyšší kupní cenu: Mohou vozidlo znovu začít odepisovat?

Pravidlo navazování na výši ocenění a výši oprávek platí jen u bezúplatného převodu mezi VÚJ. Pokud bylo vozidlo prodáno, musí p.o. ocenit pořizovací cenou a u nastavení odpisů postupovat jako u nově pořízeného použitého majetku, tzn. cituji ČÚS: "sestaví odpisový plán pro zbývající předpokládanou dobu používání. V takto sestaveném odpisovém plánu účetní jednotka nezobrazuje předchozí dobu používání majetku."

Ještě ve vaší směrnici ověřte, zda jste při prodeji neměli přecenit na RH. Je to však částka nevýznamná.