Dotazy

Město v současné době financuje sportovní a kulturní činnost ve městě na základě vyhlášených dotačních programů. Město poskytuje dotace na základě Smluv o poskytnutí dotace v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nyní město zvažuje možnost založit nadační fond, jehož posláním by bylo financování sportu (cca 7 mil. ročně) a kultury (cca 0,5 mil. Kč ročně) ve městě. Nadační fond má fungovat tak, že od svého zakladatele (město), nebo externího donátora, nabyde buď jednorázově, či pravidelně, finanční prostředky. Tyto prostředky dále distribuuje formou nadačních příspěvků, funguje tedy jako „průtokový penězovod“. Je tento postup, kdy dochází k rozdělování veřejných prostředků města, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb.? (Otázkou je, zda vyčlenění tak velkého množství prostředků města do jednoho dalšího subjektu neznamená, že bychom zbavili práva distribuce veřejných zdrojů orgán, který o něm měl rozhodovat, tj. rada nebo zastupitelstvo města. Další otázkou je, zda by u nadačních příspěvků neměly být dodrženy obdobné podmínky, jako jsou v současné době v dotačních smlouvách, kdy dotace poskytuje přímo město). Děkujeme za odpověď

Nedávno mi přišel dotaz, jak zajistit možnost poskytování dotací v rámci regionu - např. okresu nebo spádového města. Přemýšleli nad možností fondu na dotace, že by obce do něj přispívaly a pak se rozhodovalo. Zrovna včera večer jsem nad tím znovu přemýšlela a napadl mě také nadační fond. Mně se totiž ta myšlenka rozhodování o darech a dotacích ve větším regionu než je jen obec, zalíbila - připadá mi spravedlivější, nějaká neziskovka umí dobře napsat žádost a dostane od každého, druhá, která dělá třeba potřebnější věci a není "administrativně" zdatná, nedostane nic. Kdyby se tím zabýval nějaký útvar odborněji a více "z terénu", mohl by být systém rozdělování zdrojů z obcí o dost efektivnější. Musím však říci, že jsem jim to chtěla napsat jako možné řešení, ale ty otázky, co mi pokládáte zde, neumím odpovědět - je to opravdu právní záležitost, mé znalosti právní na to nestačí. Totiž já si v té "myšlence před usnutím" opravdu myslela, že by to bylo dobré řešení - právě proto, že by se nemuselo vše schvalovat orgány obce, nemusela by být dodržena pravidla 250/2000 Sb., že by místo byrokracie byla nastolena smysluplná činnost. Já odhaduji, že to není obcházení pravomocí orgánů obcí - oni vědí, kam dávají peníze a na co, když je dají do nadačního fondu, když si chtějí rozhodovat sami, tak je do nadačního fondu poskytovat nemusejí.  Činnost nadačních fondů nebo nadací má vlastní předpisy, neměl by mít vliv na činnost nadací zákon 250/2000 Sb. Ale to je jen názor, chtělo by to asi opravdu právní odborný rozbor. 

Nechávám zveřejněno - pokud v této otázce již nějaká obec nebo DSO pokročily, zda by ostatním nepředaly již zjištěné informace? (např. přes mail: iva@obecuctuje.cz)

V souvislosti s novelou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění zákonem č. 24/2015 Sb., se dotazujeme, zda je v souladu se zák. č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, v platném znění, na základě § 89 odst. 2b) možné poskytovat jednomu subjektu na různé aktivity dotace do výše 50 tis. Kč prostřednictvím rozhodnutí Rady městské části o jejich poskytnutí (např. na akci Tříkrálový průvod, Mikulášská atd.) nebo se musí postupovat podle § 89 odst. 2 f), kde jedné a téže osobě lze darovat Radou městské části do výše 50 tis. Kč celkem.

Pokud jde o pravomoc zastupitelstva ve vztahu k dotacím (podle zákona č. 250/2000 Sb.), tak na toto se vztahuje § 89 odst. 2 písm. b). Ustanovení písmene f) se, pokud jde o peníze, týká poskytování peněžních darů podle OZ. Musíte tedy vyjít z písmene b). Podívejte se na dotaz z 27.6.2014 "Příspěvky rada a zastupitelstvo", je obsáhlý, tak Vám to sem nekopíruji, nicméně z něj vyplývá, že by mohlo být považováno za neplatné, pokud by rada schvalovala více dotací jednomu subjektu (v souhrnu ve výši větší než 50 tis. Kč).

Jinak u poskytování více dotací jednomu subjektu v jednom roce dejte pozor na naplnění § 10d, kdy máte povinnost zveřejnit smlouvu o poskytnutí dotace nad 50 tis. Kč (počítá se v součtu i s případně uzavřenými dodatky). Zde bych vzala především v úvahu účel dotace, tzn. pokud byste v jednom roce poskytovali jednomu subjektu dotace na stejný účel, pak by se to mělo poskytnout v rámci jedné dotace. Je to vždy jistější, aby Vám nikdo nevytkl obcházení zákona. Ve Vašem případě poskytujete dotace na různé akce, tzn. není to až takový problém. Na druhou stranu by se dalo vzít v úvahu, jakou činnost daný subjekt provozuje - jestli pořádání společenských akcí není jeho stěžejní činností. Pak byste mu dotace (ač na konkrétní akce) poskytovali vlastně na jeho činnost a také by to mělo spíše být zahrnuto pod jednu dotaci. Toto berte ale opravdu jako takové upozornění, co by se na tom případně mohlo najít, kdyby to chtěl někdo napadnout.

Obdrželi jsme výzvu k úhradě smluvní pokuty a náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Prosím o zaúčtování tohoto účetního případu. Doplnění: Ve výzvě je skutečně uvedená smluvní pokuta za porušení smlouvy o bezúplatném převodu nemovitých věcí a smlouvy o zřízení věcného práva, kdy jsme pronajali nemovitost – pozemek třetí osobě. Tudíž nám vznikla dle smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10% ceny, kterou nemovitost měla ke dni právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Pokutu zaúčtujte k datu výzvy 541/347, pol. 5363, náhradu za ZP pak na účet 549, pol. 5909. 

1. Letos obec na základě darovací smlouvy dostala bezplatně pozemek od krajského úřadu. Do majetku jsem zavedla 031/401 v ceně, která byla ve smlouvě, bylo to ocenění převzaté od KÚ. Daňové přiznání z převodu nemovitostí jsem nepodávala. Nejsem si jistá, v jaké ceně se bude tento převod "přiznávat" v DPPO 2016. V ceně převzaté od KÚ, nebo se pozemek musí uvést do DPPO v RPC podle vyhlášky ? Na jaký řádek v DPPO se bude převod "přiznávat" ? 2. Obec nechala vytisknout kalendáře a pohlednice obce, určené k rozdání občanům. Prodávat se nebudou. Mám zaúčtováno na 501, 6171-5139, ale tuším, že to asi není úplně dobře ... Pokud nebude vše rozdáno do konce roku, musím "zbytky" někam zaúčtovat ?

1. Podle § 19b odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. jsou osvobozeny bezúplatné příjmy veřejně prospěšných poplatníků na kapitálové dovybavení. Ve finančním zpravodaji č. 3/2015 vyšel pokyn GFŘ D-22, ve kterém je kapitálové dovybavení vysvětleno jako zvýšení vlastních zdrojů (vlastního jmění) zakladatelem nebo jinou osobou. Od roku 2015 je tedy bezúplatné nabytí majetku podle výše uvedeného osvobozené od daně z příjmů PO, v přiznání ho tedy nikde neuvádíte (dříve se hodnota bezúplatně převzatého majetku z účtu 401 uváděla na řádku č. 30).

2. Nerozdané kalendáře a pohlednice musíte k 31.12. (pokud účtujete o zásobách způsobem B) zavést na sklad zápisem 112/501. Ve výši rozdaných můžete ještě navíc zaúčtovat 543/501, ale to pouze pokud byste občanům poskytovali jako dar, pokud budete občanům rozdávat jako propagační předměty, tak je nechte na účtu 501. Příští rok zavedete zpět do nákladů zápisem 501/112 a takto dokola, dokud je nerozdáte úplně.

Jsme plátci DPH .Teď děláme smlouvy na VB na pozemky (obec oprávněná ), soukromníkům i firmám, pod nimiž vede kanalizace obce . Převážně se jedná o bezúplatná VB-do majetku jsme je zařadili jednotlivě ve výši 10.000,- Kč. nyní máme několik VB úplatných, kdy je cena stanovena znaleckým posudkem. A teď nevím jak je to s DPH u bezúplatných a úplatných, Zda je máme dát do daňového přiznání či nikoli a pokud ano, je to 21%.,.Pak by ve smlouvě muselo být také uvedeno DUZP. Ve smlouvě o bezúplatném VB se o částce 10.000,- pochopitelně nic neuvádí, ale u úplatných je částka ve smlouvě uvedena. Úplně jsem se do toho zamotala..Děkuji za radu.

Pokud je věcné břemeno bezúplatné, tak se ho DPH nemůže týkat (předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu - to tady není splněno). 

Pokud je to za peníze a někdo zřizuje ve prospěch obce věcné břemeno, tak samozřejmě řešíme, zda je to neplátce DPH - potom logicky DPH nebudeme řešit, nebo plátce DPH. Pokud dostanete právo vedení kanaluizace například přes pozemky místního Agro s. r. o. (plátce DPH), tak takový subjekt samozřejmě musí z věcného břemene daň odvést - 21%. 

Od kterého měsíce mám začít rozpouštět dotaci? Dne 13. 4. 2016 naše obec dostala „Oznámení o schválení dotace z DT PSOV PK 2016“ na bezdrátový rozhlas. Dne 31. 8. 2016 na základě „Předávacího protokolu“ jsem zařadila bezdrátový rozhlas, který od září odepisuji (odepisujeme měsíčně). V září byla podepsána smlouva mezi obcí a krajským úřadem – „Smlouva o poskytnutí účelové dotace. Dotaci jsem připsala na majetkovou kartu – program FENIX začne rozpouštět dotaci až od října. V říjnu byly finanční prostředky převedeny na náš účet. K datu přijetí dotace jsem zaúčtovala 348/403 Od kdy mám rozpouštět dotaci? Neměla jsem ji začít rozpouštět současně s majetkem? Mám odpis za září dopočítat?

Nevím, jak moc závazné bylo oznámení o schválení dotace, nicméně většinou se za vhodný podklad pro účtování dohady dotace (k datu zařazení do majetku) považuje až smlouva podepsaná oběmi smluvními stranami. Ve Vašem případě bych tedy dotaci vyhodnotila jako ex post, kdy jste ale k datu zařazení majetku neměli dostatečné informace pro zaúčtování dohadné položky. Případ dotace po zařazení majetku do užívání není v ČÚS řešen. Podle informace z MF tuto dotaci posuzujeme jako novou skutečnost, kdy se TP zpětně nemění, ale vyhodnotíte-li dotaci jako významnou, tak jí začnete rozpouštět, a to tedy od data jejího přijetí. K datu podpisu smlouvy jste měla zaúčtovat 915/999. K datu přijetí dotace pak 348/403, 231/348, odúčtování z podrozvahy 999/915 a začít rozpouštět dotaci ve výši TP (spolu s odpisy) zápisem 403/672. Ve Vašem případě tedy nic dopočítávat nemusíte. Doporučuji mít ve směrnici stanovenou významnost, do které budete takové případy dotací účtovat jednorázovým rozpuštěním 403/672 (tedy bez úpravy TP). 

Pokud však byly o dotaci dostatečné informace již k datu zařazení majetku do užívání, tak k datu zařazení se má zaúčtovat dohada 388/403  (CUS 703 bod 5.3.4, písmeno c) a rozpouští se dotace ihned proti odpisům - záleží víceméně na vyhodnocení příjemce, zda je důvod poskytnutí transferu nezpochybnitelný , ale není známa výše, účtuje se na dohadu. Takže na dohadu nemusíte účtovat ihned k zařazení, pokud se Vám jeví důvod poskytnutí transferu k datu zařazení majetku zpochybnitelný :o). Závěrem - vše je vlastně dobře. 

Na účtě 403 0201 vedeme transfer na pořízení informačního systému obce ve výši Kč 8.903,93,systém je již odepsaný, ale nebude se vyřazovat, transfer není celý rozpuštěný asi tam byla nějaká chybička, chci se zeptat co s tím mám dělat, jestli to mám z té 403 0201 - Transfery na pořízení majetku odúčtovat a jak , nebo jen tu zbývající částku nerozpuštěnou 403 0500/6720700 a na 403 0201 stále povedu ten transfer ?? Děkuji za odpověď.

Nejedná se o významnou částku, můžete jí tedy zaúčtovat jednorázově do výnosů zápisem 403/672. Pokud jde o analytické účty, měla byste u SÚ 403 použít takový AÚ, ze kterého Vám program plní položku C.2 Přílohy. Jestli jsem to dobře pochopila, tak na AÚ 0201 máte celou hodnotu původního transferu a na AÚ 0500 jeho rozpuštěnou část, tzn. byste měla dorozpuštění dotace udělat přes AÚ 0500 (ale ohlídejte, aby to bylo na té C.2). Tím bude dotace dorozpuštěna a konečný stav účtu 403 pro tuto dotaci bude 0. Je ale pravda, že Vám to v tomto případě zůstaně na účtu 403 ve formě zůstatku na D AÚ 0201 a zůstatku na MD AÚ 0500. Toto lze vyřešit zápisem MD 403 AÚ 0201 / D 403 AÚ 0500. Záleží na Vás, jestli to chcete mít evidované. Někteří kontroloři chtějí mít částky přijatých dotací na účtu 403 nadále evidovány, i když jsou na jiné AÚ dorozpuštěné a zůstatek je tedy stejně 0, ale já se domnívám, že to není nikde stanoveno, naopak účet 403 slouží pro časové rozlišení dotací. V okamžiku, kdy je majetek vyřazen nebo doodepsán, už informace dotaci na jeho pořízení nemá pro účetní jednotku význam.

Doplňující poznámka pro větší obce: Jen pozor!!! Jestli musíte dělat, protože máte vysoký obrat /výnosy nad 80 mil./ výkaz o změnách VK, tak je často potřeba analytiky k 4xx účtům nerušit, protože mají vliv na počáteční stavy výkazů - výkaz se dělá  jen ročně. Vyrušit je mohou jen menší obce.

Jednota Svitavy uzavřela prodejnu, proto obec nemovitost odkoupila i s pozemkem (st. parc.). Kupní smlouva je na 800 000,- celkem a není v ní rozepsáno cena budovy a pozemku. Je to asi hodně starý problém, protože pozemek není zaměřený. Nevím si rady, jak ohodnotit budovu a pozemek. Při sepsání smlouvy jsem případ zaúčtovala následně předpis 042/378, úhrada 378/231 Po zápise v katastru bych to měla dokončit, ale nevím jak. Moc prosím o radu.

Teď už jen stačí zaúčtovat zařazení pozemku 031/042 a budovy 021/042. Vždy se snažte v kupní smlouvě rozvrhnout (stačí alespoň trochu reálně) ceny jednotlivého pořizovaného majetku, pak můžete vyjít z kupní smlouvy a nemusí se toto řešit. Je to poslední dobou čím dál častější problém, tak na to do budoucna opravdu myslete. Pokud byste měli alespoň ZP, můžete z něj zjistit podíl ocenění pozemku a podíl ocenění budovy na celkové ceně a tímto poměrem rozvrhnout kupní cenu. Pokud ZP nemáte, tak nezbývá než vlastní rozvrh kupní ceny (nechávat dělat ZP jen pro účely zařazení majetku do účetnictví nevidím jako vhodné, ale je to samozřejmě Vaše právo). Můžete vyjít z oceňovací vyhlášky, ale to by bylo složité - musela byste postupovat jako u ZP, tzn. ocenit pozemek a budovu podle vyhlášky, zjistit podíl na celkovém ocenění a tímto podílem rozvrhnout KC. Když máte dvě majetkové položky, tak je to ještě únosné, ale můžete využít i vlastní rozvrh cen, pokud ho něčím podložíte. Ve Vašem případě by bylo nejjednoduší zkusit co nejvěrněji odhadnout cenu pozemku a budovu ocenit zbytkem kupní ceny.

IS - doplňuji sem okopírovaný dotaz a odpověď z minulého týdne, kde jsou různé návody: 

26/10 2016 ! OCENĚNÍ MAJETKU DLE KUPNÍ SMLOUVY, ZP NEOBSAHUJE ROZDĚLENÍ

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

Moc prosím o kontrolu příspěvků organizacím. Nějak jsem se v tom zamotala. 1) Římskokatolická farnost - příspěvek na opravu stropu - 3330-5223, 572/345 2) TJ Spartak z.s. - příspěvek na činnost - 3419-5222. 572/345 3) Leteckomodelářský klub p.s. příspěvek na činnost - 6171-5222, 572/345 4) Výbor pro rozvoj městyse o.s. příspěvek na činnost - 6171-5222. 572/345 5)SDH - příspěvek na pohoštění partnerského sboru - 6171-5222, 572/345 7) Český svaz včelařů z.s. příspěvek na činnost - 6171-5222, 572/345 8) Svaz tělesně postižených o.s.- příspěvek na činnost - 6171-5222.572/345 9) ZO Komunistické strany Čech a Moravy - příspěvek na oslavu MDŽ - 6171-5222, 572/345 10) Klub českého pohraničí o.s. příspěvek na činnost - 6171-5222, 572/345 11) Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR o.s. příspěvek na činnost - 6171-5222, 572/345

1) Máte správně.

2) Také správně.

3) Správně, ODPA 6171 není vhodný, lze obecný 3900.

4) I když jsou vedeni jako o.s. (měli by se ale transformovat na z.s.), tak ale mají stejně právní formu spolku, tzn. pol. 5222 je správně. ODPA by byl vhodnější 3639.

5) Pokud nevedete SDH jako organizační složku obce (pak by to byly vaše náklady), tak jako příspěvek. Ve většině případů je SDH spolek, pak tedy položka 5222. ODPA 6171 opět nahradit něčím vhodnějším, zde  5512.

6) Máte asi chybně očíslovány body, č. 6 chybí.

7) Máte správně, jen ODPA opět 3900.

8) ODPA např. 3543.

9) KSČM je politická strana, položka je tedy správně 5224. ODPA dle účelu poskytnutí, zde lze 3399.

10) ODPA 3900.

11) ODPA např. 3543 (také lze 3900). 

Pokud výše uvedené prostředky poskytujete jako peněžní dary podle OZ a nepožadujete tedy jejich vypořádání (pak by to měla být správně dotace s vypořádáním podle zákona č. 250/2000 Sb.), tak je účtování správné. V případě peněžních darů je ve výše uvedených případech položka 5222 správně, ale vhodnější je pol. 5240 (mohla byste jí použít ve všech případech, které uvádíte). U transferů volíme položku podle právní formy příjemce (to máte správně), ODPA se pak volí podle účelu poskytnutí, pokud je to na činnost, tak podle převažující činnosti subjektu. 

Po 17 letech jsme se rozhodli pro zavedení stravenek, jsme malá obec. Jak jsem z dotazů pochopila o stravenkách pro zaměstnance rozhoduje starosta obce. Starostu máme uvolněného. Četla jsem Vaše výklady k uvolněným zastupitelům, ale potřebovala bych odpovědět polopatě. Stačí, aby zastupitelstvo ve svém rozpočtu navýšilo položku 5169, aby výdaje na stravenky byly kryté rozpočtem nebo musí starosta přímo požádat zastupitelstvo, zda mu schválí nárok na stravenky?

U zaměstnanců i u uvolněného starosty lze schválit zastupitelstvem jen jako výdaj v rozpočtu. Nic jiného k tomu potřeba není. Stravenky se podle vyhlášky k RS mohou účtovat na pol. 5169, podrobné účtování najdete v dokumentu 2012 Stravování zaměstnanců - příklady účtování. Je k tomu i výklad právníka od SMO, jak je to se stravováním uvolněných zastupitelů (ke stažení také v dokumentech). 

Zbourali jsme bytový dům. Firma nám fakturovala práce s přenesenou daní, ve smlouvě (k té jsem se dostala až teď) mají uvedenou DPH 21 %. Domnívám se, že DPH by měla být 15 % a nejsem si jistá, že jde o činnost s přenesenou daní. Můžete mi poradit?

Prvotně k aplikaci režimu PDP - demoliční práce odpovídají kódu 43.11.10. - tedy je splněno, že se jedná o stavební a montážní práce v CZ-CPA 41-43 a aplikace režimu PDP je dle mého názoru v pořádku.

Pokud se týká sazby DPH - souhlasím se sazbou 15%, pokud má objekt charakter bytového domu.ZN

Firma Elektrowin nám poskytne odměnu z motivačního programu 2016 (odměna za zvýšený zpětný odběr elektrozařízení). Klasickou odměnu za odběr elektrozařízení fakturují běžně Technické služby (zajišťují odběr) + fakturují i odměny z motivačního programu (např. pořízení kamery do sběrného dvora). Město však nyní fakturuje odměnu z motivačního programu svým jménem (akce pořádaná městem - Den bez aut), kde byla firma Elektrowin propagována u stánku se skákacím hradem pro děti - hrad+instalaci a likvidaci hradu poskytla firma, která s firmou Elektrowin spolupracuje (odměna pokryje 100% faktury, jelikož byla poskytnuta jen pro tuto akci Den bez aut). Dále nám schválili ještě další faktury (faktury obsahovaly činnost na více akcí, firma Elektrowin schválila část fakturované částky, která se vztahovala pro tuto akci Den bez aut) - tisk a výlep letáků, grafické zpracování letáku, ukázka slackline (u toho byl banner firmy Elektrowin)- faktury již město zaplatilo, neuplatnilo si DPH na vstupu. Elektrowin tyto faktury schválil (že souvisely s jejich činností a propagací jejich jména na této akci a na základě toho vypočetli výši celkové odměny za 1.Q + 2.Q z motivačního programu). Odměna se použije na úhradu celé faktury od firmy, která poskytla hrad+instalace hradu + zbytek odměny byl použit na úhradu části faktur za výlep plakátů, grafického zpracování plakátů, ukázka Slackline. Tisk plakátů, výlep, grafické zpracování (tyto faktury pouze v poměrné výši, jelikož se vztahovaly i na jiné akce). Slackline s bannerem firmy Elektrowin - jen pro tuto akci. Dále nám poskytli nepeněžité plnění - poskytnutí propagačních materiálů (hodnotu odečetli z přiznané odměny, ale nefakturovali nám je - nepeněžité plnění) - tyto propag. mat. asi není potřeba nijak řešit. Jak toto fakturovat? S DPH nebo bez DPH (výkon veřejné správy) ve výši přiznané odměny? Pokud s DPH, tak zde nebyl proveden odpočet u přijatých faktur (je vůbec možný?) účtování - pol.2324, účet výnosů 649? Elektrowin umožnil odměnu za 1.Q+2.Q sloučit na úhradu jedné akce Den bez aut. Odměnu fakturujeme až po úplném vyčerpání celé odměny na tuto akci (ta se konala v září). Pokud by město fakturovalo odměnu s DPH (pokud by si uplatnilo na vstupu z faktur odpočet) za 1.Q a 2. Q, tak nevím jaké DUZP by u toho bylo? Zda poslední den období, za které je odměna přiznána nebo až den uskutečnění akce na které se odměna použila a nebo datum, kdy jsem se o odměně dozvěděly (tj. v říjnu)? Pokud by to totiž bylo za období, za která byla přiznána - tj. 31.3., 30.6. tak už by to muselo být dodatečné daňové přiznání. Náš daňový poradce nám odpověděl takto: Dobrý den, pokud jsem správně pochopil ten motivační program, tak je to jednoznačně komerční záležitost Elektrowinu. Tudíž není pochyb o tom, že to musí být s DPH. Tohle nijak nesouvisí s působností veřejné správy. Je to ekonomická činnost. DUZP bude říjnové – kdy jste se dozvěděli částku odsouhlasené odměny. Pokud se týká faktur došlých vztahujících se k odměně, pak bych z nich uplatnil DPH na vstupu v rozsahu, v jakém byli použity pro akci, na níž byl propagován Elektrowin. Rovněž v říjnovém přiznání. Domnívám se, že by se to dalo rozklíčovat i z rozsahu, v jakém Elektrowin akceptoval náklady do částky motivačního příspěvku. Resumé: fakturu na Elektrowin určitě s DPH a došlé faktury uplatnit daň na vstupu – Wicklow 100%(hrad), ostatní fa poměrově - viz výše. Nyní nevíme, zda je toto také výkon státní správy (odměna z motivačního programu) nebo jak daňový poradce píše - komerční činnost Elektrowinu.....tudíž s DPH 21 % na výstupu a odpočet u přijatých faktur na vstupu ve výši odměny.

Musím se přiznat, že neznám přesný mechanismus motivačního programu a nenašel jsem to ani na stránkách Elektrowinu. Nicméně musíme dle mého názoru vyjít z toho, co bylo předmětem plnění.

Jak to popisujete, tak podle mého názoru bylo předmětem plnění zajištění propagační akce pro Elektrowin (sice se na to použily nějaké prostředky nabíhající z mimořádné odměny, ale podstata poskytnutého plnění je dle všeho skutečně propagace Elektrowin).

Za těchto okolností souhlasím s názorem daňového poradce, že se nemůže jednat o plnění, které by bylo v režimu veřejné správy a také bych je podrobil DPH (jednalo by se o reklamní službu na 602 ...).

K odpočtu DPH - měl bych mít nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které byly nutné k zajištění této propagační akce (co bylo podmínkou, že v rámci reklamy pro Elektrowin zajistíte) - tedy nemohu říkat "že odečtu, co z toho bylo financováno", ale odečtu "co sloužilo k zajištění požadovaných reklamních aktivit". Jestli můj závazek spočívá v tom, že tam bude stánek, skákací hrad a nějaký moderovaný program - potom ano - z toho mám nárok na odpočet DPH.  Pokud jsou tam věci, které byly na akci použity pouze částečně a jinak jsou ve vztahu k neekonomické činnosti - souhlas s tím, že by se aplikoval poměr.

DUZP by při konstrukci uvedené výše měl být okamžik, kdy došlo k poskytnutí reklamní služby - tedy, kdy jsme splnil závazky z poskytnutí propagace.

Jinak opakuji - neznám přesně podmínky dané smlouvy, ale z vašeho popisu mi vychází toto a skutečně myslím, že se shoduji s vaším daňovým poradcem. ZN

Jak účtovat členský příspěvek (kolektivní) ve výši 360,- Kč na rok 2016 SH ČMS okresní sdružení hasičů. V minulých letech jsem účtovala předpis 572 / 345 a úhradu 345 / 231 § 6171 pol. 5222. Jak letos 549 / 345 a úhradu 345 / 231 § 6171 pol.5179? Děkuji.

Jedná se o spolek, RS máte tedy  správně - od 15.2.2016 se pro členské příspěvky spolkům používá pol 5179, ODPA je přesnější 5512. Co se týče předpisu, zde nadále 572/345. Podle RS (tedy pro účely RS) se sice členské příspěvky spolku nepovažují za transfer, ale podle ČÚS č. 703 definici transferu i nadále splňují, proto zůstává nákladový účet 572.

Prosím o odpověď na otázku zda vstupuje změna územního plánu do majetku , tedy účtuje se na položku 6119 nebo pouze 5169.

Předpokládám, že máte územní plán zařazen v majetku na účtu 019. Potom při změně územního plánu záleží na jejím charakteru. Většinou se jedná o aktualizaci ÚP, pak správně účet 518, ODPA 3635, pol. 5169. Cenu územního plánu byste o pořízenou změnu zvyšovala, jen pokud by se jednalo o TZ, tedy pokud byste např. dělali změnu ÚP z důvodu zahrnutí nových lokalit.  Pokud byste jako TZ posoudili a náklady na změnu by byly vyšší než 60 tis. Kč, pak byste účtovala 041/321, úhrada s ODPA 3635, pol. 6119, zařazení 019/041 (zařazení po schválení nové vyhlášky od zastupitelstva).

Náš městský obvod nakupuje u dodavatele svítící vánoční výzdobu - 5 prvků, každý v hodnotě cca 11 000 Kč. Tyto prvky budou připevněny na sloupy veřejného elektrického osvětlení, kde budou instalovány el. přípojky. Vánoční výzdoba se po vánocích uschová, přípojky zůstanou na sloupech a budou zaslepeny až do dalších vánoc (připevnění ozdob a instalace přípojek bude provádět jiná firma za částku 56 000 Kč). Vánoční prvky zaúčtujeme na 028, ale nevíme, jak zaúčtovat ty el. přípojky.

Montáž a demontáž vánoční výzdoby účtujte jako službu - účet 518, ODPA 3631 pol. 5169. Co se týče přípojek, zde to podle popisu vypadá, že je nebudete k ničemu jinému využívat, ale zhotovují se opravdu jen pro účely vánoční výzdoby, aby byla funkční. Dle výše je to nad 40 tis. a rozšiřuje to použitelnost VO, tak je asi správněji vyhodnotit jako TZ veřejného osvětlení. Světelné prvky bych dala na 028 (558, a 028/088, pol.5137) - souhlas s vámi.