Dotazy

Posílám dotaz pro Ing. Nejezchleba: Naše obec prodávala v roce 2015 nezasíťované pozemky bez DPH (DUZP 2015). Kupující platili zálohu 80%. V letošním roce se provádí zasíťování a počátkem roku 2017 dojde ke vkladu do KN. Doplatek 20 % bude také bez DPH. Jeden z kupujících chce na základě Dohody o změně kupní smlouvy jiný pozemek. Bude to také bez DPH? A ještě jedna věc: ve smlouvách máme uvedeno, že daň z nabytí nemovitosti platí obec. Od 1.11.2016 však tuto daň má platit kupující. Jak máme postupovat?

Nejprve k problematice daně z nabytí nemovitého majetku - nově přijatý zákon (účinný od zítřka) neumožňuje smluvně přechýlit placení daně na prodávajícího a to ani v případě, že to bylo ujednáno smlouvou z předchozích období... - tedy v tomto aspektu je smlouva neplatná - je to případně na její dodatek, pokud ještě smlouva nebyla naplněna (je na vás, zda tato změna povede také k dohodě o korekci prodejní ceny ...).

Teď ty pozemky - předpokládám, že ve 2015 došlo k předání a tady nastalo DUZP - pokud ano - tak doplatek by byl skutečně také osvobozen od daně. Pokud byla jen poskytnuta záloha ve 2015 bez předání pozemků a DUZP by nastalo třeba až nyní nebo na začátku roku 2017, tak by správně mělo dojít k tomu, že z doplatku 20% již bude daň odvedena.  U toho kupujícího, co nyní chce jiný pozemek - tady je problém - podle mého názoru nastala situace, že DUZP se vázalo k předání pozemku A - nyní jej nechce a chce namísto něj předat jiný (pozemek B) - tedy to je nový případ - podle mne opravuji původní plnění osvobozené od DPH a nově posuzuji prodej B - u něj DUZP nastane až ve 2016 (nejdříve) - no a tedy mi z toho vyplývá, že by se prodej měl celý zdanit. Podle mne ani nemohu říkat, že zdaním jen doplatek - ta záloha byla vybrána na prodej A, nikoliv B ... - možná je to tvrdé, ale jiný přístup mne nenapadá. ZN

Dobrý den, mám dotaz ohledně našeho názvu v Obchodním rejstříku, který je tak dlouhý, že se některým dodavatelům nevejde na fakturu a používají různé zkratky a dovětek právní formy už vůbec neuvádějí. Mám obavu z postoje Fin. úřadu, že uplatňujeme odpočet DPH na fakturách, kde není úplný a přesný název naší organizace z OR. Děkuji za odpověď

Z hlediska DPH by problém být neměl - §73 odst. 5 zákona o DPH uvádí:

(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.

Po určitou dobu platilo pravidlo, že na dokladu muselo být správně DIČ, ale ani to v současnosti není nezbytností, pokud prokáži, že doklad "mi patří" a "je v souvislosti se zdaňovanými plněními". Tady předpokládám, že DIČ bude správně (ono je to důležité i kvůli kontrolnímu hlášení) a zkratka názvu by rozhodně neměla blokovat odpočet DPH, pokud prokážete, že doklad vám patří a ostatní obecné podmínky jsou splněny ...

Naše obec vybudovala podtlakovou kanalizaci v roce 2006. Od r.2008 jsme plátci DPH. Nyní zastupitelstvo obce jedná o předání kanalizace do pronájmu. Jedná se mi o to, že obec uplatňovala nárok na odpočet z faktur, které se týkaly oprav v následujících létech, na samotnou výstavbu ne. Budeme tímto krokem muset uplatněná plnění vrátit?

Pokud správně chápu - odpočty DPH se týkaly pouze oprav. Zde by k nějakému vypořádávání DPH při ukončení plátcovství nemělo přicházet v úvahu.

Naše město v 10/2016 poskytlo místnímu DSO úvěr na vybudování investičního majetku (projekt); smlouva o úvěru dle NOZ je schválena ZM; ve výši 46tis.Kč + 3% p.a.; splatnost max.31.12.2018; jak mám zaúčtovat předpis úvěru? a co ty úroky? - předpis? úhrada 231 - 2219 - 6449 (RS);

Předpis u půjčených prostředků se nedělá, pouhým schválením poskytnutí prostředků nedochází k plnění - pohledávka nevzniká. Účtujte tedy až o samotném poskytnutí půjčky, a to zápisem 462/231 ODPA podle účelu (jestli na chodník, cyklistickou stezku apod., tak lze 2219) pol. 6449, splátky potom 231, bez odpa, pol. 2449/462.Předpis úroků 311/662 dle roční výše, příjem úroků 231 ODPA 2219 pol. 2141.

Spolu se schválením v ZM je potřeba provést i rozpočtovou změnu. Spíše než schválení úvěru je to schválení půjčky. (Je to jen poznámka k pojmům). 

Jsem začínající účetní obce a obdržela jsem fakturu, kde si nejsem jistá účtováním RS. Fakturu jsme obdrželi od Města MT, text zní: "za výkon přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků (1 případy)". Kolegyně přede mnou účtovala 6171/5321 (ano?), účtovat záznamovou jednotku? (MÚMT je ve stejném okrese) Dále se chci k tomu zeptat: měli bychom mít s Městem MT veřejnoprávní smlouvu?

Ano, měli byste mít veřejnoprávní smlouvu, ano účtuje se jako vzájemné dotace, vy 5321 oni 4121, vy s odpa 6171, ano záznamovou jednotku, ale jen když je do obce jiného kraje nebo jiného "okresu". Náklad je na účet 572, nemusí se však nic schvalovat radou ani zastupitelstvem, rada však schvaluje tu VP smlouvu, ale ta smlouva není dle 250/2000 Sb., ale dle zákona o obcích. 

V r. 2013 jsme pořídili malotraktor za 365 tis. Kč, v majetku máme na 022. Nyní chceme pořídit další základní vybavení - žací listu, propojovací díl pro žací lištu, kluzák, náhon žací lišty a kryt náhonu (celkem 107 tis. Kč). Cenová nabídka je rozepsána na jednotlivé komponenty, které stojí do 40 tis. Kč. Jde zcela jasně o technické zhodnocení malotraktoru?

Nejlepší je vést traktor s příslušenstvím na účtu 022 jako soubor movitých věcí, kdy pak máte možnost doplňovat další části, příp. nějakou část vyřadit. Podle popisu jste v roce 2013 v podstatě asi soubor vytvořili - píšete, že budete pořizovat další vybavení, tzn. předpokládám, že máte traktor už s nějakým vybavením pod jedním inventárním číslem, zde by tedy bylo vhodné toto zohlednit a začít s tím nakládat jako se souborem (zohledněte však, jestli jste už nějaké příslušenství během té doby nepořizovali, a jak jste o něm případně účtovali). Soubor movitých věcí se pak rozšiřuje o vše, co do něj patří, bez ohledu na výši pořizovací ceny. Doporučuji tedy pořídit jako novou část souboru na účet 022 - žací lišta (k ceně lišty přičtěte i související výdaje za spojovací díly, kryt a náhon) definici plně splňuje, bez traktoru není funkční, pokud jde o  kluzák, našla jsem lanový kluzák, tam nevím, zda to má s žací lištou nějakou souvislost. Účtování pak 042/321, 321/231 s pol. 6122, zařazení 022/042. Pokračujte v odpisování (dojde ke zvýšení ročního odpisu).  Co se týče následných pohybů majetku (např. vyřazování určitých částí), k tomu najdete v dotazech postupy, stačí napsat slovo "soubor".

V letošním roce se nám konečně podařilo postavit za pomoci SFDI část chodníku v obci. Dotace byla 4 462 tis., celá akce něco kolem 6 mil. na stavebních pracích. Ve smlouvě s fondem je mimo jiné uvedeno, že "finanční prostředky poskytované podle této Smlouvy mají ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, charakter dotace a o jejich výši se pro účely odpisů snižuje vstupní cena hmotného majetku, k jehož pořízení byly tyto finanční prostředky použity." Chápu správně, že zavedeme do majetku pouze vstupní cenu bez té dotace? A že se nebude postupovat jako v ostatních případech, kdy se postupně dotace rozpouští?

Ta věta je tam jen ohledně daňových odpisů. Z hlediska zaúčtování se musíme držet vyhlášky č. 410/2009 Sb., což znamená, že ÚSC oceňují majetek v hodnotě nesnižované o dotaci, tj. na účet 021 stavba - chodník půjde celá pořizovací cena a z ní se budou dělat odpisy. Dotace na chodník bude vedena na účtu 403 a ve výši transferového podílu (dotace/pořizovací cena) se bude rozpouštět ročně proti odpisům zápisem 403/672. To je věc účetnictví a takto, jak uvádím, majetek i dotace  evidovány být musí! Daňové odpisy u chodníku určitě rešit nemusíte jako obec, daňově by to byl stejně neúčinný náklad, takže je zbytečné sledovat i daňovou vstupní cenu. 

Naše obec (plátce DPH)hodlá prodat neziskové organizaci pozemek pod jejich chatou, a pozemek kolem jejich chaty. Z prodeje pozemku pod chatou budeme muset dle zákona odvést DPH, neboť se na něm nachází jak chata, tak i inženýrské sítě k ní. Na pozemku kolem chaty však nic postaveno není, máme tedy za to, že bychom z prodeje tohoto pozemku DPH platit neměli. Můžeme sepsat jednu kupní smlouvu na oba pozemky dohromady? A jak se v tomto případě bude účtovat DPH z prodeje, když jedna položka je s DPH a druhá bez DPH? Děkujeme

Podle Vašeho popisu by se mělo u pozemku pod chatou jednat bezesporu o pozemek tvořící funkční celek se stavbou chaty a pokud se jedná o pozemek okolo chaty, tak dost možná tvoří funkční celek se stavbou (nevím jak to situačně vypadá, jestli logicky je užíván spolu s chatkou - tvoří nějakou zahradu kolem chatky ... - předpokládám, že ano a že by to jako funkční celek bylo vyhodnotitelné).

Pokud se bavíme o pozemcích tvořících funkční celek se stavbou (a jak jsem uvedl výše, asi tomu tak je), tak je rozhodující, jak stará je tato chata. Pokud by se nejednalo o novostavbu (tedy aktuálně déle než 3 roky a 10 měsíců od kolaudace případně rekolaudace), potom by to mělo být osvobozeno od daně. Pokud by to byla novostavba, tak by to bylo s DPH - všechny pozemky ve funkčním celku.

Jinak ještě k Vašemu dotazu - určitě nevylučuji, že v rámci jedné smlouvy je prodáván pozemek, který DPH podléhá spolu s pozemkem, který je zdaňován. Potom jen ve smlouvě potřebujeme určit odděleně ceny obou pozemků s tím, že z jednoho bude DPH a druhý bude osvobozen - to je standardní postup (účtovali byste to jako dvě oddělená plnění).  

Zjistila jsem, že naší obcí zřízená příspěvková organizace neúčtuje o čerpání fondů průběžně celý rok, ale až jednorázově na konci roku. Osobně tento postup považuji za nesprávný, protože po celé účetní období neodpovídají vykazované účetní stavy skutečnosti a z hlediska zřizovatele tak dochází k naprosté neprůhlednosti finanční situace.

Nespecifikujete, jaké fondy máte přesně na mysli. Dle mého názoru bych měl:

- průběžně účtovat o čerpání FKSP - ostatně tak je to uvedeno i v ČÚS 704

- jak jsou hrazeny investice - účtovat o čerpání fondu investic (podle plateb investičních výdajů)

- u rezervního fondu - tady by asi chtělo určitě rozpouštět průběžně případy prokazatelně použitých finančních darů (tedy někdo dá dar na sportovní den, financuji akci z tohoto daru... - potom průběžně rozpustit podle daných nákladů).

U ostatních případů fondů - tedy třeba zapojení rezervního fondu na krytí nákladu na další rozvoj ...., zapojení fondu investic na krytí nákladu na opravy - upřímně řečeno - tady je to nastaveno tak (a MF to v zásadě podporuje svými stanovisky), že se fondy zapojují až v případech, kdy se vidí, že se jde do ztráty (což je na konci roku). Je to samozřejmě celkově nesmyslné jako systém - nicméně ten systém k tomu takto fakticky nutí, takže pokud by se jednalo o tyto případy, tak bych jim to nevyčítal. ZN

Naše obec má v majetku lesy o výměře více než 50 ha, které obhospodařuje v souladu se schválených lesním hospodářským plánem, tzn. že vytěžené dřevo prodává za určitou cenu + DPH, u vzniklých nákladů ( nákup sazenic, postřiků, těžba, přibližování, sázení, ožínání porostů atd...) uplatňuje odpočet DPH. Část této výměru tvoří i lesy zvláštního určení (lázeňské), kde mimo výše uvedených činností hodlá obec vybudovat "Fitness stezku" spočívající ve zpevnění lesních stezek a osazení několika fitness prvků, laviček, odpadních košů apod. Akce by měla být financována z dotačního Programu rozvoje venkova - operace 8.5.2. - Neproduktivní investice v lesích(SZIF). Lze na projektovou dokumentaci a samotnou realizaci výše uvedené akce v obecním lese uplatnit odpočet DPH? .

Domnívám se, že v tomto případě nebude možné odpočet DPH aplikovat. Stezka je sice v lese, ale pokud správně chápu - zde je účel jasný - rekreační bezplatné užívání. Nemůžeme asi říci, že je to budování lesních cest pro obhospodařování lesa (pěstební a těžební činnost).

Určitý posun by mohla představovat situace, kdy by se jednalo o vybudování lesní cesty pro práce v lese, která bude shodou okolností využívána i k rekreačním účelům (to by se samozřejmě nemohlo týkat laviček, fitness prvků ....) - tak tomu ale asi v tomto případě není. ZN

Máme Celkovou fakturu za elektrickou energii na nebytové prostory a částečně město. Jelikož si na celou uplatňujeme DPH, chci se zeptat jestli účtuji správně. Spotřeba energie 502 s položkou 5154. Pak účtuji elektrickou energii nájemcům 311 602. Příjem za vydanou fakturu za elektrickou energii účtuji 231 3639 5154. Nevím jestli tam nemá být položka 2111, vzhledem k účtu 602. Ale zastupitelé takhle mají přehled, že na položce 5154 je skutečná spotřeba elektrické energie-která jde za městem.

Určitě zde souhlasím s minusováním položky 5154, je to náhrada vašeho výdaje, je to určitě s větší vypovídací schopností a takto se běžně postupuje, je to i v souladu s předpisem o kompenzaci u RS (tj. ta náhrada výdaje). Není žádná povinná souvislost mezi 602 a položkou příjmů!

Kraj v rámci oprav svých silnic, bude opravovat i jednu komunikaci v našem městě. Než se kraj k opravě dostane, budují vodohospodáři v této ulici kanalizaci. Vedení města dotlačilo vodohospodáře i k výměně kanalizace v ulici sousedící. Tato druhá komunikace také patří kraji, ale tu kraj opravovat nechce. Vodohospodáři maximálně zazáplatují komunikaci nad výkopy. Protože se jedná o komunikaci ve středu města, chce město opravit tuto komunikaci samo v celé šířce. Ještě zdůrazňuji, že město není investorem výstavby kanalizace, ta je a bude majetkem vodohospodářů. Můj dotaz zní: může město bez dalšího opravovat cizí majetek (komunikaci)? Pokud ano, budu to účtovat jako všechny ostatní opravy (účet 511, položka 5171)?

Pokud zastupitelstvo výdaj schválí, tak na tento výdaj, který se jeví jako výdaj do cizího majetku, město právo má v režimu podpory, ale doporučila bych také schválení vlastníka (kraje), že mu zasáhnete do majetku, aby po vás ještě nechtěl návrat do původního stavu. Otázkou také je, zda by kraj neměl zdanit...

Ing. Nejezchleb doplnil:

V zásadě souhlasím s Tebou, že kraji vzniká nepeněžní prospěch. Na druhou stranu - pokud dojde k přijetí novely zákona o dani z příjmů, tak tam u nepeněžních prospěchů bude generální osvobození - tak bych to snad ani neřešil - on se ten zákon asi přijme ... 

Z hlediska obsahu případu to není oprava vlastního majetku, spíše finanční podpora, dala bych na  obecnější náklad  účet 549 a položku 5909. (Zvažovala jsem 543 a 5194, ale přeci jenom i když je to práce výrobní povahy, přímo věcný dar to není, tak jsem "sáhla" do obecných, které by vám neměl nikdo vyčíst). 

Vedení města uvažuje v rámci ORP sdružit finanční prostředky od všech obcí na výdaje v oblasti soc. služeb /příspěvky farní charitě, diakoniím, drogově závislým, hospic...../ - dosud se poskytuje jako individuální dotace 3. osobám. Může obec založit na tyto prostředky vybrané od ostatních obcí, ale i svoje fond, ze kterého se budou vyplácet uvedené příspěvky? Je-li jiné řešení, prosím. poraďte.

Dolů - nakonec předchozí odpovědi za DSO  jsem doplnila další nápad - není však dokončeno , teď asi právníci...

Napadají mě dvě možnosti postupu.

Jako nejvhodnější vidím spolupráci mezi obcemi v této oblasti s tím, že se povede v režimu sdružených prostředků nebo účelového peněžního fondu.  Trochu mě zaráží, že uvádíte v rámci ORP – předpokládám, že je to zkratka obce s rozšířenou působností, ta je však na přenesenou působnost, ale dle účelu poskytování to spíše vypadá na pravomoci samosprávy – tj. v režimu individuální podpory.

Zatím uvedu jen několik úvah, jak by bylo možné řešit, v dotazu je málo informací k pravidlům tvorby a použití finančních zdrojů.

1.       Sdružené prostředky

Sdružení by spočívalo v tom, že by byl určen správce prostředků, případně nějaká komise, která by rozhodovala o rozdělení a obce by přispívaly do sdružení nějakými stanovenými podíly, či paušály. Předpokládalo by to však následné rozdělení nákladů mezi jednotlivé přispívající obce a nějaké vypořádání toho, co poskytly. Účtovalo by se mimo rozpočet a náklady by se musely vždy ke konci roku mezi obce rozdělit. Režim sdružení je náročný i pracný a předpokládal by určení dost jasných a průhledných pravidel.  Je zde i právní problém s kompetencemi ohledně darů a dotací v režimu dle 250/2000 Sb. Muselo by se zajistit i schvalování darů nebo dotací dle 250/2000 Sb. jednotlivým příjemcům u jednotlivých zastupitelstev – moc si neumím představit technicky, jak toto zajistit. Účtování by bylo mimo rozpočtovou skladbu, s rozpočtovou skladbou by byly jen vlastní příspěvky do sdružení od spravující obce a příspěvky do sdružení zaúčtované u jednotlivých obcí.

2.       Peněžní fond

Bylo by možné schválit peněžní fond spravující obce s tím, že by zdrojem fondu byly dotace od ostatních obcí, ale použití a rozdělení by pak bylo jen v kompetenci obce spravující fond. To bych si již uměla lépe představit, jak technicky zajistit. Obce dají dotaci spravující obci za účelem podpory subjektů se sociální činností, ta by byla schválena jako dar nebo v režimu dotace přispívajícími obcemi pro příjemce, tj. spravující obec. Spravující obec by pak vlastní a přijaté zdroje použila jako fond – tj. rozdělila dary, případně dotace v režimu dle 250/2000 Sb., a to např. ve spolupráci s komisí, kde by mohli být i zástupci ostatních obcí, ale pravomoc ke schválení by mohlo mít jen zastupitelstvo, možná spíše rada té spravující obce. To nevím, jak by se jiným obcím líbilo, že by měly omezené možnosti rozhodování o rozdělení celkových finančních zdrojů.  Právně by se muselo posoudit, ale myslím si, že nelze omezit pravomoc zastupitelstva jedné obce nějakým podmíněným souhlasem stanovené komise složené ze zástupců jiných obcí – to opravdu neumím vyhodnotit. Peněžní fond je výlučným vlastnictvím obce.

Celé by se účtovalo přes rozpočtovou skladbu jako peněžní fond, tj. jako vlastní prostředky té spravující obce.

Obě možnosti mají své výhody a nevýhody. Na druhou stranu musím říci, že jako nápad se mi to docela líbí, je to lepší řízení určité podpory v komplexnějším pohledu v menším regionu, než je například kraj, asi i spravedlivější. Jak však vidíte, jednoduché by to asi nebylo, aby se neporušily povinnosti obcí. (Aby nebylo vytýkáno obcházení např. jednotlivých kompetencí zastupitelstev nebo zákona č. 250/2000 Sb.) Nechtěla bych zamítnout rovnou, ale systém by se musel pečlivě promyslet nejen finančně a jak vypořádat, ale i právně.  Pokud budete mít konkrétnější dotazy, jsem ochotna k diskusi, zajímá mě to.

Pozn.  Asi by bylo možné založit i DSO za tímto účelem, ale to mi připadá, že sdružuje nevýhody obou předchozích možností. 

2/11 2016 ! NADAČNÍ FOND

Město v současné době financuje sportovní a kulturní činnost ve městě na základě vyhlášených dotačních programů. Město poskytuje dotace na základě Smluv o poskytnutí dotace v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nyní město zvažuje možnost založit nadační fond, jehož posláním by bylo financování sportu (cca 7 mil. ročně) a kultury (cca 0,5 mil. Kč ročně) ve městě. Nadační fond má fungovat tak, že od svého zakladatele (město), nebo externího donátora, nabyde buď jednorázově, či pravidelně, finanční prostředky. Tyto prostředky dále distribuuje formou nadačních příspěvků, funguje tedy jako „průtokový penězovod“. Je tento postup, kdy dochází k rozdělování veřejných prostředků města, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb.? (Otázkou je, zda vyčlenění tak velkého množství prostředků města do jednoho dalšího subjektu neznamená, že bychom zbavili práva distribuce veřejných zdrojů orgán, který o něm měl rozhodovat, tj. rada nebo zastupitelstvo města. Další otázkou je, zda by u nadačních příspěvků neměly být dodrženy obdobné podmínky, jako jsou v současné době v dotačních smlouvách, kdy dotace poskytuje přímo město). Děkujeme za odpověď

Nedávno mi přišel dotaz, jak zajistit možnost poskytování dotací v rámci regionu - např. okresu nebo spádového města. Přemýšleli nad možností fondu na dotace, že by obce do něj přispívaly a pak se rozhodovalo. Zrovna včera večer jsem nad tím znovu přemýšlela a napadl mě také nadační fond. Mně se totiž ta myšlena rozhodování o darech a dotacích ve větším regionu než je jen obec zalíbila - připadá mi spravedlivější, nějaká neziskovka umí dobře napsat žádost a dostane od každého, druhá, která dělá třeba potřebnější věci a není "administrativně" zdatná nedostane nic. Kdyby se tím zabýval nějaký útvar odborněji a více "z terénu", mohl by být systém rozdělování zdrojů z obcí o dost efektivnější. Musím však říci, že jsem jim to chtěla napsat jako možné řešení, ale ty otázky, co mi pokládáte zde neumím odpovědět - je to opravdu právní záležitost, mé znalosti právní na to nestačí. Totiž já si v té "myšlence před usnutím" opravdu myslela, že by to bylo dobré řešení - právě proto, že by se nemuselo vše schvalovat orgány obce, nemusely by být dodrženy pravidla 250/2000 Sb., že by místo byrokracie byla nastolena smysluplná činnost. Já odhaduji, že to není obcházení pravomocí orgánů obcí - oni vědí, kam dávají peníze a na co, když je dají do nadačního fondu, když si chtějí rozhodovat samy, tak je do nadačního fondu poskytovat nemusejí.  Činnost nadačních fondů nebo nadací má vlastní předpisy, neměl by mít vliv na činnost nadací zákon 250/2000 Sb. Ale to je jen názor, chtělo by to asi opravdu právní odborný rozbor. 

Nechávám zveřejněno - pokud v této otázce již nějaká obec nebo DSO pokročily, zda by ostatním nepředaly již zjištěné informace? (např. přes mail: iva@obecuctuje.cz)

Čím dál častěji se dostáváme do velkých problémů při ocenění majetku dle kupní smlouvy. Např. dle kupní smlouvy se pořídí pozemky, budova, plot, studna a v kupní smlouvě je uvedena jen cena za nemovitost celkem. Vždy jste dříve radili udělat rozvrh pro zavedení pořízeného dlouhodobého majetku v rozdělení na jednotlivé majetkové položky na účet staveb 021 a pozemků na účet 031 dle znaleckého posudku (poměrovým určením ocenění majetkové položky dle ZP a přepočtení na hodnotu kupní ceny). Bohužel dle současné podoby některých znaleckých posudků to není možné. V případě, že znalci stanoví tržní cenu, tak v znaleckém posudku máme ukázky z nabídek realitních kanceláří cca 5-8 obdobných nemovitostí a z těchto nabídkových cen vypočtenou tržní cenu za nemovitost celkem. Není dle čeho rozvrh ocenění jednotlivých majetkových položek udělat. Můžete nám poradit něco geniálního, jak postupovat?

Snažíme se o změnu systému ve vnitřních informačních tocích  při zpracovávání smluv. Odpovědní pracovníci by se měli snažit prosadit přímo do smlouvy ocenění jednotlivých majetkových položek např. dle návrhu kupce, tj. trvat na rozpisu, z čeho se kupní cena skládá. Pokud se požadavek na rozpis neprosadí systémově, tak se bude tato, a musím zdůraznit nejen u vaší obce, starost s oceněním pořád opakovat. Využití ocenění jednotlivých staveb a pozemků uvedených v rozpisu v kupní smlouvě by nikdo nerozporoval.

V případě, že již je smlouva sepsána, tak další možností by bylo např. do „nějakého“ protokolu ke smlouvě podepsaném oběma stranami rozpis cen jednotlivých majetkových položek doplnit.

Případně zkusit poprosit znalce, zda by neohodnotil majetek v režimu oceňovací vyhlášky a nebo zkusit dle oceňovací vyhlášky ocenit jednotlivé majetkové položky sami. Ta poslední varianta je riziková, protože „neznalec“ může udělat v ocenění jednotlivých majetkových položek značné chyby, lze doporučit jen pro méně významný majetek z hlediska kupní ceny.

V případě významného majetku je určitě lepší požádat znalce a to i za podmínky případného doplacení této služby „navíc“ nad rámec objednaného ZP. Využít především tam, kde mohou být i daňové dopady při následných vkladech majetku nebo následném prodeji, příp. kdy se budou stavby odpisovat daňově.

V případě, že by se jednalo jen o jednu stavbu, tak by se mohl ocenit pozemek např. dle nabídek realitních kanceláří obdobných pozemků a zbytek do výše kupní ceny dát na stavbu. To je však dost výjimečné, častěji se v kupní smlouvě jedná o více staveb i více pozemků.

Nic dalšího „geniálního“ asi už nevymyslíme. (Neměla bych však opomenout zkusit se zeptat věštce nebo oprášit křišťálovou kouli…:o)). 

Z majetku vyřazujeme hasičskou stříkačku pořízenou v r. 1983, která je již zcela dooprávkována. Nyní z této hasičské stříkačky budeme prodávat náhradní díly, které jsou ještě použitelné, jiné VÚJ. Bude tento prodej podléhat DPH nebo je mimo DPH? (plátci DPH jsme od. r. 2009)

V případě, že vozidlo bylo zcela používáno pro požární ochranu, což lze považovat obecně za veřejnoprávní činnost, tak by prodej náhradních dílů měl být mimo DPH. Předpokládám, že toto vozidlo tyto parametry splňovat bude. ZN