Dotazy

Nakoupili jsme 20 EURO, valutovou pokladnu nevedeme. Nákup měny je doložen dokladem ze směnárny, s uvedením příslušného kursu. 18,60 EUR bude použito na úhradu poplatku za apostilu v zahraničí. Potvrzení o úhradě nebude shodné s datem nákupu valut. Je nutno zřídit valutovou pokladnu? Jak prosím budeme účtovat.

Úhrada za apostilu je správní poplatek, ověření bude dle dotazu v zahraničí, tak bych volila položku , volila bych účet 538 a položku 5179 - kde v náplni jsou uvedeny platby daní a poplatků cizím státům, i když nejsou nakupovány v ČR. 

Danou operaci můžete provést v rámci vaší pokladny a to zápisy (v ZoÚ je uvedeno " V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány):

1) Výměna ve směnárně - výběr z pokladny 262/261 ve výši nákupu (20 EUR x kurz směnárny)

2) Příjem EUR do pokladny v té samé částce 261/262

3) Úhrada za apostilu nemusí být ve stejný den jako nákup valut - zaúčtujete jí 5xx/262, zde již musíte použít buď denní kurz ČNB (v den úhrady) nebo pokud máte vnitřním předpisem stanovený pevný kurz.

4) Zbyde Vám 1,4 EUR, měli byste je zpátky prodat. Když si je necháte, tak musíte udělat k 31.12.2016 přepočet podle aktuálního kurzu ČNB a zaúčtovat rozdíl 261/663, případně 563/261. Přitom součástí kursového přepočtu bude také i rozdíl mezi kursem použitým v operaci 1 a operaci 3.

Pronajímáme fyzickým osobám pozemky pod provizorními garážemi smlouvou o pronájmu pozemku (garáže nemají základy, upevněné max. kotvami, některé možná ani upevněné nejsou). Garáže jsou ve vlastnictví fyzických osob. Pozemek ve vlastnictví města. Je toto plnění osvobozené bez nároku na odpočet nebo zdanitelné plnění? Většinou mají pronajatou garáž nájemci, kteří bydlí v městských bytech vedle pozemku. Nájem za pozemek není však součástí nájemní smlouvy za byt. Tj. není podmínka bydlet v městském bytě a pronajmout si tento pozemek pod garáží. Text smlouvy: na pozemk. parcelách jsou se souhlasem pronajímatele umístěny provizorní garáže, které jsou ve vlastnictví jednotlivých nájemců. Touto smlouvou pronajímatel dává nájemci do nájmu část výše uvedených pozemk. parcel, na kterých má nájemce se souhlasem pronajímatele umístěnou provizorní garáž. Nájemce je rovněž na základě této smlouvy oprávněn užívat zbývající nezastavěné části předmětných pozemk. parcel, a to pouze za účelem vjezdu a výjezdu do své garáže. Při užívání těchto ostatních nezastavěných částí pozemk. parcel je nájemce povinen brát na zřetel nájemní a jiná práva ostatních nájemců garáží. Také máme případ, kdy se provizorní garáž od FO odkoupila s podmínkami, že se jim bude dále pronajímat pozemek včetně garáže za nížší cenu. Udělat toto v jedné faktuře - pronájem garáže včetně pozemku (tj. celé jako zdanitelné plnění)? Nebo udělat zvlášt fakturu za pronájem pozemku pod garáží jako osvobozené plnění (viz výše - pokud to tedy není bráno také jako zdanitelné plnění) a zvlášť pronájem garáže s 21 % DPH...

Začnu odprostředka - jak to popisujete, tak pronájem je samostatným plněním (nemůžeme asi říkat, že je to vedlejší plnění k nájmu v městských bytech - samostatný právní vztah ...).

Když to plnění posuzuji, tak, jak je popsáno, tak se domnívám, že je splněno, že se jedná o nájem místa k parkování vozidel (výjimkou by byly situace, kdyby ze smlouvy jasně vyplývalo, že účel je jiný než umístění stavby pro parkování vozidel - třeba když by si tam udělal nějaký skládek či co ... - ale předpokládám, že toto je v tomto případě asi vysoce nepravděpodobné...). I text smlouvy napovídá, že je to k parkování vozidel ...

No a tím jsem řekl názor i na poslední případ - podle mne je to jediné plnění s tím, že bude zdaněno sazbou 21% (respektive pokud by to byly nějaké ty "hadrové" garáže - pardon neznám přesný výraz, tak by někdo mohl uvažovat o pronájmu plochy k parkování + movité věci - ale to jsme zase na stejné úrovni - 21%). ZN

Rozpočet – závazné ukazatele rozpočtu - máme schválen na paragrafy. Doslechla jsem se, že je porušením rozpočtové kázně, když je překročena položka v rámci paragrafu. To mně připadá takové divné, ale že prý to tak je při auditech někdy posuzováno.

Pokud máte jako závazné ukazatele rozpočtu paragrafy, tak překročení na jednotlivých položkách není chybou, posuzuje se opravdu jen paragraf jako celek se všemi položkami pod ním uvedenými. Výjimkou jsou (a to je pravděpodobně případ, který jste se doslechla) pouze vztahy rozpočtu k jiným osobám (transfery přijaté i poskytnuté), kdy se nedoporučuje schválit jako závazný ukazatel paragraf celkem. Podívejte se do dokumentů na Materiál ke knize RS, tam je to na str. 30 podrobně popsáno.  Každopádně závazné ukazatele ve vztahu k jiným osobám by se měly schvalovat i dle jednotlivých položek, protože zákon vyžaduje jako závazný ukazatel uvést finanční vztah, kterým se mají příjemci povinně řídit. Což indikuje i členění vztahů na půjčky, investiční dotace, příspěvky, které se člení právě pomocí položek. Je to tedy z právního hlediska jistější, nicméně např. v případě hromadných příspěvků (např. na ČOV) nemusíte jako závazné ukazatele schvalovat příspěvky jednotlivým FO, ale můžete v rámci rozpočtu schválit paragraf a položku celkem s odvolávkou na rozpis jednotlivých příjemců.

P.S. Je pravdou, že kontroly z krajů to někdy vyhodnocují dle plnění ve výkazu FIN 2-12M, musíte se bránit, pro argumenty Vám posílám jeden článek, kde to vysvětluji. 

Dobrý den, obec je plátcem DPH a bude zastupiteli odprodávat notebook, který byl pořízen před třemi lety a nebyl u něj uplatněn nárok na odpočet (notebook byl užíván v rámci hlavní činnosti). Na notebook je vyhotoven znalecký posudek, na základě kterého je stanovena prodejní cena. Bude prodej notebooku předmětem DPH, má obec odvést z prodeje DPH?

Já bych byl v tomto ohledu velice zdrženlivý. Musíme totiž řešit, k jakým aktivitám byl notebook používán.

Pokud by se jednalo o notebook, který byl prokazatelně používán:

a) výhradně k výkonu veřejné správy (třeba na dopravním úřadu, stavebním úřadu, živnostenském úřadu ...) - potom by šlo vyjít z informace MFČR a považovat prodej majetku z výkonu veřejné správy za neekonomickou činnost - tedy nebylo by to vůbec předmětem DPH

b) výhradně k činnosti osvobozené od daně (například pro pečovatelskou službu obce) - potom by prodej byl dle mého názoru osvobozen od DPH (§62 odst. 1 zákona o DPH)

V ostatních případech (pokud byl třeba používán pro nějakou režijní činnost - třeba u účetni, starosty ..) - potom se domnívám, že by spíše měl být prodáván s DPH. Možná jsem v tom konzervativní, ale k tomuto postoji mne vede i kauza prodeje movitých věcí řešená v případu Janovice nad Úhlavou, která byla řešena před Nejvyšším správním soudem před několika lety

odkaz najdete zde

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0041_8Afs_100_20110428091235_prevedeno.pdf

mimo jiné je zde uvedeno:

Neprodával–li žalobce movité věci v rámci své veřejnoprávní činnosti, tedy z pozice orgánu veřejné správy, ale jako kterýkoli subjekt soukromoprávních vztahů, pak byl jako registrovaný plátce DPH povinen uplatnit u těchto prodejů daň na výstupu. Skutečnost, zda uvedené prodeje byly či nebyly jednorázové je pro posouzení jejich zdanitelnosti irelevantní. Jak již bylo uvedeno výše, při ekonomické činnosti je zcela běžné, že některé transakce se opakují, jiné jsou naopak pouze jednorázové, přičemž ve vztahu k jednotlivým transakcím se již atributy ekonomické činnosti nezkoumají.

Závěr, dle kterého by jednorázové transakce nepodléhaly dani z přidané hodnoty tak není správný.

Pro úplnost je k tomu vhodné dodat, že žalobce nevystupoval v pozici veřejnoprávního orgánu ani jako nabyvatel – k převodu došlo na základě darovací smlouvy, tedy smlouvy upravené v § 628 a násl. občanského zákoníku, nikoliv veřejnoprávním předpisem. Na tom nemění nic ani skutečnost, že právní rámec vymezující předmět darování byl vytyčen zákonem (§ 3 zákona č. 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky); uvedený zákon upravoval postup a podmínky při převodu vybraného majetku z vlastnictví České republiky: za subjekty, jimž mohl být příslušný majetek bezúplatně převeden, byly určeny výslovně územní samosprávné celky nebo jejich sdružení, ani zde ovšem nevystupovaly jako mocenské veřejnoprávní orgány, ale jako veřejnoprávními korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu (čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky) a tedy i s nabytým majetkem naložit dle vlastní úvahy

Naše obec odebírala elektřinu od firmy Energie pod kontrolou, v roce 2015 jsme zaplatili na zálohách za elektřinu 155.600,-Kč, mělo být vyúčtováno v roce 2016, ale doposud se tak nestalo. Firma je v insolvenčním řízení, nereaguje na email, datovou schránku a podobně. Zkusíme se obrátit na soud, ale to je všechno velmi zdlouhavé. Nevím si rady co se zálohu 155.600,- Kč, mám ji nechat na 314 a jak dlouho?

Toto je dotaz spíše na právníka. Uvedu Vám k tomu účetní pohled a názor. Jelikož se jedná o energie za rok 2015, tak jste k nim asi udělala k 31.12.2015 dohadnou položku 502/389, protože ale není ze strany dodavatele provedeno vyúčtování, nemůžete jí a ani poskytnuté zálohy vyúčtovat. Můžete ověřit, s jakou přesností zálohy nastavovali, tzn. jestli jste např. vytvořila dohadnou položku za rok 2015 ve výši záloh s tím, že byly nastaveny reálně vůči spotřebovávané elektřině. Stejně je ale problém určit skutečnou výši přeplatku (pak by to byla pohledávka, kterou byste měli přihlásit do insolvenčního řízení) nebo nedoplatku (pak byste měli k firmě dokonce závazek). Doporučuji např. zkusit i kvalifikovaný odhad - zkuste vzít spotřebu stejného období v roce 2014 a pronásobit cenami roku 2015 - to vše, abyste měli alespoň představu, o jaké částky se jedná, pak je potřeba rozhodnout, jak s odhadnutou částkou přeplatku či případného nedoplatku naložit.  Domnívám se, že pokud byste kvalifikovaně odhadli, že částka z vyúčtování není významná, mohli byste brát spotřebované energie za vyúčtované v hodnotě záloh a nehospodárnost by Vám nikdo vytýkat neměl. Pokud by Vám vyšel nějaký významnější přeplatek, pak doporučuji  konzultovat s právníkem, pokud jste členy SMS nebo SMO, můžete využít i jejich bezplatné právní poradny (telefonicky nebo e-mailem) -  možná byste mohli takto vypočtený odhad pohledávky zkusit v insolvenčním řízení uplatnit, buď to uznají nebo ne. Pokud byste ale odhadli závazek, tak toto nelze. Budete-li se obracet na soud (to je samozřejmě vaše právo - dodavatel vám měl provést vyúčtování), tak bych se zúčtováním záloh počkala a nechala je na účtu 314, a to až do verdiktu či jiného podkladu, ze kterého bude jasné, jak máte částku vyúčtovat.

Dobrý den, prosím o radu. Naše organizace je plátce DPH. Vystavujeme odběratelům zálohové faktury na energie např. 20 000 Kč. Ke dni přijetí platby vystavujeme na tuto platbu daňový doklad. K tomuto daňovému dokladu připojíme platbu zálohy a na faktuře je uvedeno k platbě 0. Nevím do jaké části kontrolního hlášení mám tento daňový doklad zahrnout. Jestli se mám řídit částkou k úhradě, která je nulová nebo hodnotou přijaté úplaty, která je nad 10 000 Kč a byla by v části A4. Děkuji za odpověď.

Já jsem teď trochu zmatený - ta zálohová faktura není daňovým dokladem - tedy do kontrolního hlášení by neměla vstupovat. Následně vystavujete daňový doklad na přijatou platbu - teprve to je tím daňovým dokladem, který vstupuje do kontrolního hlášení pod číslem tohoto daňového dokladu - podle částky to jde buď do 4.4. nebo A.5. (tedy pokud byla úplata nad 10 tis. kč, jde to do A.4. pod číslem daňového dokladu na přijatou platbu).

1) Jelikož město provádí velké investice na bazéně, který je pronajatý plátci DPH (naše 100 % s.r.o.), máme nárok na plný odpočet DPH. Je nutné mít v rozpočtu na 6121 celou částku včetně DPH když víme, že DPH platit nebudeme a ihned při faktuře (v režimu PDP) si DPH uplatňujeme (vlastně jej ani neodvádíme, v rámci přiznání se to vyruší)? Jelikož máme v rozpočtu pouze částku bez DPH, jsme nyní nuceni dělat rozpočtové změny, navýšit 6121 s daným ORG a současně to pokrýt rozpočtováním (-)mínus 5362, stejný ORG. Je toto vůbec správně? Nemohli bychom přímo účtovat jen 6121 bez DPH (podobně, jako je to u účtu 042)? 2) Je někde návod na účtování reálné hodnoty u odepisované budovy a vyřazení tohoto majetku, ale v případě, že PC=100, oprávky=40, ZC=60 a kupní cena 1 Kč? (zatím nemáme zvolenou hladinu významnosti, ale částky jsou i vyšší). Jde o to, že vždy uvádíte, že kupní cena je vyšší, než zůstatková (nebo odhadní), my máme opačný problém a nějak nám to nejde. Budova má ocenění dle odhadu, následně byla určena k demolici, proto odkupní cena 1 Kč. 3) Město buduje chodník a současně dělá vjezdy k nemovitostem. Pozemky pod vjezdy jsou města, vjezdy dle silničního zákona jsou majetkem vlastníka nemovitosti. Vlastníci dali městu dar ve výši 50 % nákladů na vybudování vjezdu s tím, že vjezd bude jejich majetkem (je uvedeno v darovací smlouvě). Dali tedy dar na svůj majetek, pozemek pod tím je ale města. Co s tím účetně? Půjde to přes účet 403? K tomu máme samozřejmě i dotaci z kraje.:-( 4) Proč se nemají dělat investice v rámci hospodářské činnosti, ale převádí se finance do rozpočtu a investice se dělá přes rozpočet?

1) Kopíruji odpověď na podobný dotaz:

20/1 2014 DPH v rozpočtu

Dobrý den, v příjmech i ve výdajích rozpočtu máme vše s DPH. Samostatně DPH nerozpočtujeme. Můžeme u staveb (kanalizace, vodovod), které pronajímáme a tudíž odvádíme DPH, si rozpočtovat náklady na opravu nebo investici bez DPH (PDP odvod i nárok)?

Rozpočet výdajů v případě DPH je dle vyhlášky k RS takto: 

na straně D ve výši ZD + DPH u výdajů (5171,6121)

na straně MD -5362 D ve výši nárokovaného DPH

Takto se postupuje bez ohledu na to, zda je v PDP, či není, v PDP bychom měli proúčtovat položku 5171 nebo 6121 proti -5362 k datu přiznání. 

Upřímně - kdybych já dělala na obci , tak to nerozpočtuji, protože nemám ani výdaj ani přijem a odvolala bych se na to, že nemám co proúčtovávat , když není pohyb na 231 - viz obecné ustanovení k třídě 5. Postup uvedený výše je v RS rovněž popsán, tj. jsou to dva způsoby a když jsou v předpisu 2, tak si zvolím.

Problém je ten, že nevím, co na nerozpočtování řeknou kontroloři, protože někteří do systému RS až tak nevidí, zda budete schopni to "nerozopčtování"  obhájit.  Také však musím říct, že v praxi někteří kontroloři vyčítájí i použití způsobu 1, který je v RS jasně uveden. 

2) U RH obecně není problém, když je kupní cena nižší. Rozdíl se pak neúčtuje na účet 664, ale do nákladů na účet 564. K datu přecenění majetku se zruší doposud provedené oprávky zápisem 081/407 a dále se provádí přecenění na RH zápisem 407/021 ve výši rozdílu mezi oceněním majetku v účetnictví a kupní cenou. Majetek (hmotný) oceněný RH se má převést z účtu 021 na účet 036. Pak se při vyřazení účtuje 553/036  a zúčtování RH se provede zápisem 564/407. Tím, že na účtu 646 budete mít zachycen výnos z prodeje (kupní cenu) a v nákladech jeho vyřazení včetně nákladů na přecenění, budete mít ve VH zachycenou ztrátu. Doporučuji mít ale ve směrnici ošetřeno a u nevýznamných rozdílů RH nepřeceňovat. Hlavně mějte vždy nízké prodejní ceny zdůvodněné v usnesení (viz novela zákona o obcích). Jinak u vás je to přeceňování budovy sporné. Protože je určená k demolici, bylo by vhodnější jí RH nepřeceňovat a jen jí vyřadit zápisem 553/081 ve výši ZC a 081/021 a výnosy z prodeje vztáhnout jen na stavební pozemek (647), který tedy případně tou RH přecenit. To jen jako variantní řešení k úvaze, kdy vycházíme z toho, že prodáváte pozemek se stavbou, kterou kupující na své náklady musí odstranit.

3) Tak toto jste opravdu chybně vyhodnotili. Vjezdy budou na vašem pozemku,  podle nového OZ je stavba součástí pozemku. Jsou sice v tomto výjimky, ale mohli jste brát jako majetek obce, zvláště když je v tom zapojená i dotace. Zde v prvé řadě musíte dodržet podmínky dotace - pokud jste jí obdrželi vy, tak se určitě bere, že budete mít vjezdy v majetku, takže teď vše podřiďte tomu, abyste o dotaci nepřišli.  Tzn. překoncipovala bych dary občanů jako příspěvky na pořízení vjezdů a vjezdy bych pořizovala jako majetek obce. Pokud ale chcete, aby vjezdy byly majetkem občanů, tak až skončí udržitelnost projektu podle dotačních podmínek, mohli byste občanům vjezdy prodat, pak byste ty dary od občanů neúčtovali jako příspěvky, ale jako zálohy kupní ceny. Každopádně bych znění smlouvy s občany přeformulovala. Darovací smlouva na vlastní majetek - to opravdu takto nelze. Když odhlédnu od právního hlediska, tak stejně je potřeba min. odsunout datum převedení majetku občanům - kvůli dotaci. Jsou i jiné právní varianty řešení, ale je v každém případě potřeba určit správné majetkové nastavení. Rozhodně nebude vůbec dobré převést vjezdy např. včetně pozemků pod nimi do majetku občanů, to bude do budoucna působit vážné potíže při jakémkoliv zásahu do chodníků. 

4) Z účtu VHČ můžete hradit i investice. Źádný předpis to neomezuje. Pozn. Započteno na 2 dotazy (s omluvou :o).

.

Posílám v mailu smlouvu, jak o ní účtovat - je to smlouva o právu stavby a budoucím prodeji pozemku pod stavbou.

Jedná se o bezúplatné právo stavby na pozemku obce, není to pořízení nemovité věci ve smyslu věcného práva, ale dle výkladů právníků dispozice - tj. jakoby služba, protože je bezúplatné, tak nemusíte účtovat o ničem na výnosech, jen si pozemek převeďte na analytiku (např. org.), že je na něm právo stavby - ono bude zapsáno i do KN. Nevím jak moc to bude významný příjem až prodáte pozemek pod stavbou - pokud významnější, tak je to vhodné pro zápis do podrozvahy na účet 931 nebo 932 ve výši budoucí prodejní ceny (93x/999). 

Dobrý den, v rámci své metodické činnosti pořádá zřizovatel školení, pro ekonomy a ředitele příspěvkových organizací. Může zřizovatel školení hradit z rozpočtu obce, i když tyto osoby nejsou zaměstnanci přímo úřadu. Dochází tímto k porušení zákona č. 586/1992 Sb. a porušení vnitřní rozpočtové kázně? (neoprávněné snížení daně z příjmů)

Já si nemyslím, že by tady byl jakýkoliv problém. Z hlediska metodických aktivit zřizovatele je toto naprosto logický výdaj a není dle mého názoru rozhodující, že se nejedná o zaměstnance úřadu. Problém v oblasti daně z příjmů nevidím - ten náklad je obecně daňově neúčinný (nesouvisí se zdaňovanými příjmy) - nicméně předpokládám, že jsou náklady tohoto typu obecně u vás vylučovány jako nedaňové. Porušení rozpočtové kázně také nepřichází v úvahu - výdaj je obhajitelný z hlediska činnosti úřadu a pokud je na něj pamatováno v rozpočtu, tak nevidím sebemenší problém.

Obracím se na Vás s prosbou o konzultaci týkající se změn rozpočtu města. Pracuji na úpravě zásad práce s rozpočtem, tzn. že také nahlížím do předpisů, abych volila správné formulace. Při zkoumání možných změn rozpočtu v zákoně č.250/2000, § 16, jsem narazila na formulaci, která mě zaujala, které jsem si předtím zřejmě dostatečně nevšimla, a která mě přivádí na dosud neformulovanou myšlenku. Z uvedeného totiž vyplývá , že pokud přijmeme na účet dotaci pro naši příspěvkovou organizaci, té organizaci ji přepošleme a teprve poté necháme tuto změnu rozpočtu schválit, postupujeme v souladu se zákonem. Formulace těchto dvou odstavců (přikládám) mě k tomuto dle mého jasně opravňuje. ALE je mi divné, že toto ještě nikde nezaznělo. Při žádném školení ani konzultaci jsem toto nezaznamenala. Mohla byste mi, prosím, potvrdit nebo vyvrátit můj výklad. Děkuji pěkně za spolupráci Odstavce zákona č. 250/2000 Sb.: • § 16 Změny rozpočtu (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12. • § 28 Hospodaření příspěvkových organizací (12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.

Máte pravdu, zákon tak opravdu hovoří. Toto ustanovení, které nám dává větší právní jistotu pro možnost rozpočtování dotace pro PO až po provedení výdaje, je v zákoně poměrně nově od února 2015.  RO musíte udělat, ale můžete ho opravdu provést až po úhradě výdaje. Nicméně i nadále je vhodné, pokud je to možné, toto řešit formou předběžného rozpočtového opatření k těmto případům. To byste provedla formou usnesení ZO k rozpočtu:

Zastupitelstvo schvaluje předběžně rozpočtové opatření č. 1  k rozpočtu na rok 201x bez určení konkrétní výše pro tyto rozpočtové změny: jen slovní popis dotací, bez konkrétních částek.  (doporučuji mít schválené i např. pro "technické" změny rozpočtu.

Provedené rozpočtové změny v uvedených případech budou předloženy v konkrétních částkách k informování zastupitelstva na zasedáních zastupitelstva v roce 201x.

Obec prodává pozemky orná půda,travní porost.Podle územně plánovací dokumentace obce jsou pozemky určeny k plnění funkce -stávající individuální bydlení(plocha určená pro trvalé bydlení individuální v RD, výstavba , přístavby, možnost umístění drobných staveb...Jaká bude prodejní cena pozemku : cena za pozemek+ DPH ? Bude se při prodeji účtovat o DPH nebo není předmětem DPH? V žádosti se jedná o rozšíření stávajícího vlastnictví žadatele ( pozemky k RD).

Já nevím, co bych k tomuto řekl. Situace je taková, že pokud se jedná o pozemky netvořící funkční celek se stavbou (což asi netvoří), tak posuzujeme, zda se jedná o stavební pozemek. No a tady se rozchází postoj GFŘ, podle kterého je schválení územního plánu již správním úkonem vedoucím k tomu, že se o stavební pozemek jedná, většina odborné veřejnosti ale s tímto nesouhlasí, neboť se nejedná o správní úkon směřující k umístění "této" stavby - tedy nějaké konkretizované (já se třeba osobně také k této skupině řadím a domnívám se, že GFŘ vyložilo zákon nad rámec zamýšlený MF ....). Je také pravdou, že GFŘ v dotazech a odpovědích připouští, že existují pozemky i v území schváleném územním plánem pro výstavbu, kde se nejedná o stavební pozemky - nicméně neřeší příliš, jak toto určit - viz odpověď na dotaz č. 4, z dotazů a odpovědí zveřejněných v září 2016 - zde je uvedeno:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy: Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda; zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les; stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami. 

Tady nevím (a je to nyní předmětem dotazování na GFŘ), jak si představují dokazování, že předmětem převodu je pozemek, kde se nedá stavět. Zda to lze vzít třeba z logiky věci ... (podle mého názoru totiž není smyslem směrnice, aby předmětem DPH byl převod třeba 20 metrů čtverečních pozemku, které budou rozšiřovat zahradu vlastníka RD a z logiky věci nebudou určeny k zastavění ...).

Tak nevím, co Vám mám říci - postoj GFŘ a FU bude pro Váš případ pravděpodobně takový, že by se převod měl zdanit. Z mého pohledu (a skutečně nejsem sám) by se mělo spíše jednat o pozemek nestavební (jehož převod je osvobozen od daně), zejména tehdy, pokud by se jednalo třeba o převod nějakého pozemku pro rozšíření zahrady k nějakému již staršímu RD a z logiky věci by vyplývalo, že to není určeno k zastavění. 

Ale prostě stav je takový, že tady vzniká spor, který se může táhnout třeba i několik let, než to rozetne Nejvyšší správní soud. ZN

Nejmenovaná obecně prospěšná organizace provedla vyúčtování energií za rok 2015, vyúčtování proběhlo formou faktur, ale vzniklé přeplatky městu nebyly vráceny, kontrolní chody PaP toto vnímají jako chybu. V současnosti je na společnost vyhlášena insolvence a město se řádně se svou pohledávkou přihlásilo. Mohu nechat neuhrazené faktury na 321 a vykazovat zápornou hodnotu?

Pokud vám byl ze strany o.p.s. fakturován přeplatek, tak byste měla mít jeho výši zachycenou na pohledávkovém účtu 314, nikoliv na účtu 321. Toto Vám pravděpodobně vzniklo tak, že jste zúčtování poskytnutých záloh provedla zápisem 321/314 chybně ve výši záloh na účtu 314. Správně se ale, když je přeplatek, dělá zúčtování záloh zápisem 321/314 jen do výše skutečné spotřeby (nákladů) a tím Vám zůstane pohledávka na účtu 314. Zúčtování zálohy tedy opravte zápisem -321/-314 ve výši přeplatku, tím by se Vám měl účet 321 vyrovnat a přeplatek bude správně evidován na účtu 314.  

Ve chvíli, kdy uplynula splatnost faktury, bych doporučovala přeúčtovat z účtu 314 na účet 311 a začít tvořit OP. Insolvence na toto nemá vliv až do chvíle případného neuznání pohledávky či jejího splácení (ve Vašem případě nelze použít zákon o rezervách a vytvořit OP k pohledávce v insolvenci do výše 100 %, to lze jen k pohledávkám ze zdaňované činnosti).

Ing. Nejezchleb doplnil:  Já k tomu mám jen poznámku - již na začátku. Já jsem také rád, když nezúčtují veškeré zálohy a přeplatek nechají na 314 - nicméně ona je to spíše utopie, neboť ty systémy jsou nastaveny tak, že potřebují zálohy zúčtovat komplet (třeba i kvůli DPH ...). Takže já bych jim až tak neříkal, že to mají špatně - jen je potřeba vykázat z toho přeplatku nakonec pohledávku ... - klidně i na 311 (zdůvodnil bych to tak, že je to již pohledávka z vyúčtování záloh ...). Jinak s těmi opravnými položkami - pozor na obecnou podmínku, že aby to bylo podle zákona o rezervách, tak to muselo projít při svém vzniku výnosy, které byly předmětem daně - to tady asi nebude splněno, proto nelze použít. 

Máme akci - stavba cca 1 mil. Kč - v PDP - DPH 21%, nárok na odpočet 95%. Předpis: 042 1.010.500,00 / 321 1.000.000,00 343 nárok na odpočet 199.500,00 / 343 odvod PDP - 210.000,00 231 pol. 8901 210.000,00 Kč / 231 § 3634 6121 210.000,00 Kč Platba fa 321/231 § 3634 6121 1.000.000,00 Kč Na § a položce celkem zaúčtováno 1.210.000,00 Kč Odvod FÚ 343 / 231 8901 -5362 JAK SPRAVNĚ UPRAVIT POLOŽKY DO ROZPOČTU? 8901 -5362 (ve výši 199.500 nebo 210.000,00) Fyzicky "odešel" z účtu pouze 1 mil.

Na položku 5362 by se s minusem měl dostat jen nárok na odpočet, o PDP vlastně neúčtujeme, takže správně je na -5362 jen 199500,-. 

Jen na doplnění, když nebudete 199,5 rozpočtovat vůbec -  ani na 6121 ani na 5362, tak dle platné legislativy (víceméně) neměl rovněž nikdo vyčíst - ale to je lepší odsouhlasit s krajem. Jde o to, že nedochází k platbě ani k příjmu. Rozdíl z PDP a nároku by se však jako výdaj rozpočtovat měl, podle mě z této transakce neodejde jen 1 mil. ale i těch 5% nenárokovaných na odpočet formou odvodu DPH z PDP, to se nároku nerovná (10500,-). Tak mi to vychází. 

Jsme příspěvková organizace. Dřívější p. účetní nastavila u investičního majetku zbytkovou hodnotu 5 % a jakmile se na tuto částku po provedených odpisech dostala, přestala odepisovat. ZH je v některých případech ve výši 15 a více tisíc (i 25 tis. Kč). Ukončení odpisování nastalo už v roce 2013. Používáme rovnoměrný způsob odpisování. Ráda bych ZH snížila, doúčtovala odpisy od roku 2013 do roku 2016 a následně pokračovala v odpisech. (postupné rozpouštění dřívější ZH) Je moje úvaha správná a v souladu s platnými předpisy? Pokud bych nechala majetek se zbytkovou hodnotou 15 tisíc a více a organizace bude časem chtít tento majetek vyřadit, "skočí" velká částka do nákladů a organizace nejen, že o „starý“ majetek vyřazením přijde, ale nebude mít finance na nákup majetku nového. Naše organizace vyřazený majetek neprodává - používá jej až do úplného opotřebení.

Tato situace je řešena v ČÚS č. 708 a to historicky tak, že od 1.1.2014 byla zbytková hodnota přeformulována a nově definována s tím, že u majetku pořízeného po 1.1.2014 už nemá být automaticky aplikována, ale můžete jí využít. Ve většině případů jí ale doporučuji nepoužívat a odpisovat majetek do 0 Kč, mj. proto, že podle nové definice od 1.1.2014 je problematické jí určit a navíc žádný předpis nebrání mít evidován majetek v zůstatkové ceně 0 Kč. Když v průběhu odpisování zjistíte, že je životnost majetku delší než doba odpisování, můžete dobu odpisování prodloužit. Vás ale podle popisu zajímá zbytková hodnota majetku, který byl pořízen a i doodepsán do 31.12.2013. Toto je řešeno v bodě 9.2 ČÚS tak, že když jste k 1.1.2015 tu hodnotu 5 % nezrušili, tak se od 1.1.2015 bere jako nově (od 1.1.2014) definovaná zbytková hodnota. Zde hovoří ČÚS jasně, na zrušení zbytkové hodnoty 5% a úpravu odpisového plánu jste měli čas jen v roce 2014. Aplikace zbytkové hodnoty u majetku pořízeného od 1.1.2014 je tedy sice dobrovolná, ale ve Vašem případě bych aplikovala ČÚS a nechala bych nastavenou zbytkovou hodnotu tak, jak je. Pokud neplánujete nějaká hromadná vyřazování a jedná se opravdu jen o situace, že např. vyřadíte jen jeden majetek se zbytkovou hodnotou 15 tis. Kč, tak to zase taková rána z hlediska VH nebude, takže bych se tím netrápila. Do budoucna si samozřejmě můžete ošetřit tak, aby k tomuto nedocházelo, tedy nejlépe zbytkovou hodnotu neaplikovat.

Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo peněžitou pomoc (400 Eur) Italskému městu poškozenému zemětřesením. Prosím o radu jak tento příspěvek (nebo je to dar?) správně zaúčtovat. Musí být nějaká darovací smlouva nebo stačí tuto částku jen poslat přes účet v Eurech na účet města? Mám k dispozici jen rozhodnutí ZO a číslo účtu města. Je to transfer, který musím hlásit na krajský úřad? Předpokládám, že částku v Eurech mi v bance přepočtou aktuálním kurzem na Kč a já zaúčtuji v korunách. Bude se tento dar uvádět v daňovém přiznání?

Podle občanského zákoníku je darovací smlouva povinná jen u nemovitostí (u věci zapsané do veřejného seznamu - k.n.). Není mi známo, že by někde byla stanovená povinnost písemné formy smlouvy v případě peněžního daru do zahraničí. Zaúčtujete stejně jako dar tuzemský, tzn. můžete bez předpisu jen 572/231 ODPA můžete např. 3749, pol. 5531. O povinnosti hlásit toto krajskému úřadu také nic nevím, můžete se jich zeptat, ale nemělo by je to zajímat, konsolidace se řeší jen v rámci ČR. U měnového kurzu pozor - podle § 24 ZoÚ nemůžete ocenit kurzem vaší banky, ale musíte závazek ocenit podle odst. 6  aktuálním kurzem ČNB nebo pokud máte pro rok 2016 kurz stanoven vnitřním předpisem (odst. 7), tak tímto.

Z hlediska daní (DPPO ani DPH) se v tomto případě neřeší nic.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

KR - 572 ocením na úrovni kursu ČNB a vznikne kursový rozdíl  (očekáváme 563) - tak je to správně. Jinak k daním - nyní podle mne nic, je to daňově neúčinný náklad ...