Dotazy

Jsme plátci DPH.Nakupujeme telekomunikační služby od operátorů (pevné linky a mobily). Zaměstnanci nám hradí v pokladně za soukromé telefonní hovory. Na vstupu tuto část uplatníme a na výstupu odvedeme dph. Bude se od 1.10.2016 na nás vztahovat při příjmu faktur od operátorů PDP? Na výstupu přijímáme od neplátců - takže předpokládám, že ne.

Musím říci, že mne tento dotaz velice zaskočil a tak jsem začal bedlivě studovat informaci GFŘ z 29.9.2016. Musím říci, že z toho, co jsem se dočetl, příliš moudrý nejsem a začal jsem to řešit s kolegy daňovými poradci - úplně jednoznačnou odpověď jsem nezjistil - spíše to vypadá na určitou nejistotu.

Co je jasné u Vašeho příkladu - režim PDP nemohu používat ve vztahu k neplátcům - tedy v žádném případě to na konečné příjemce (zaměstnance za soukromé hovory) nemůžete účtovat v režimu PDP.

Co mi ale z informace nevyplývá úplně jednoznačně - zda vašemu Městu to má být účtováno v režimu PDP. Oni totiž prvotně několikrát zdůrazňují, že by se mělo jednat o vztahy mezi subjekty v oboru podnikajícími (na úrovni "velkoobchodu") - přitom tím, že provádíte prostou přefakturaci, respektive Město je konečným příjemcem, tak rozhodně v této oblasti asi nepodniká.

V informaci uvádí například:

Z vymezení předmětných služeb pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti přitom vyplývá, že se bude jednat pouze o poskytnutí služeb na velkoobchodní úrovni, tj. mezi plátci, kteří jsou podnikateli v elektronických komunikacích nebo svoje podnikání v elektronických komunikacích neoznámí, za účelem jejich využití pro poskytování vlastních služeb elektronických komunikací (např. služby volání, SMS-služby krátkých textových zpráv, přenos dat) dalším subjektům, kterými mohou být jak koneční spotřebitelé, kteří vystupují jako koncoví uživatelé ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích, tak jiní podnikatelé.

  Jenže potom se začínají zmiňovat o přefakturaci, ale podle mne jen pro subjekty, které jsou podnikateli v elektronických komunikacích.

Takže zatím se domnívám, že i na vaše Město by mělo být fakturováno ve standardním režimu a že přeúčtování na zaměstnance snad není oním důvodem pro aplikaci PDP. Nicméně toto budu ještě zkoušet dále zjišťovat a případně poskytnu informaci do aktualit na stránkách (dle všeho to ale vypadá na "drobný" zmatek při zavádění tohoto systému). ZN

Naše obec vydražila starý rodinný dům i s přilehlými pozemky za cenu cca 100.000,- Kč. Dům je určen k demolici. Po odstranění stavby obec odprodá pozemky jako nové stavební místa pro své občany. Můžu nákup účtovat zrovna jenom na položku 6130 pozemky? Nebo musím účtovat i o nakoupené stavbě i když je to zbor, který bude odstraněn?

Ve Vašem případě bych postupovala tak, jak navrhujete, tedy pořídit jen pozemky (pol. RS 6130)., účet 042, k danu návrhu do KN jen 031/042 v pořizovací ceně, celé jen do pozemků. Zbořeniště (případně určené k demolici) již není budovou ani stavbou.  Dům nebouráte za účelem vybudování nové stavby, kterou byste pak měli v majetku, proto následné výdaje za demolici patří na účet 518, pol. 5169 -  navíc následně budete pozemky prodávat, takže určitě do nákladů.

Na základě Usnesení Okresního soudu, město / jediný dědic ze závěti/, nabývá družstevní podíl k bytu u Stavebního bytového družstva v hodnotě 224.600,- . Prosím o radu na jaký SÚ tento podíl zaúčtovat? 062,069/401. Děkuji.

Navržený způsob účtování máte dobře. Pro správný výběr SÚ rozhoduje velikost nabývaného majetkového podílu. U jednotlivých družstevních bytů nebývá podstatný a většinou patří na účet 069. Jen pokud by podíl na bytu byl větší než 20% z celku (celého domu, viz § 22 odst. 5 ZoÚ), jednalo by se o vliv podstatný a svou náplní by patřil na účet 062. Jen poznámka k hodnotě podílu - v případě bezúplatného převodu majetku, když se nejedná o VÚJ, se oceňuje RPC -což by ale hodnotě určené v dědickém řízení mělo asi odpovídat, píši to jen pro doplnění, že v dotazu jak bylo ocenění určeno není uvedeno. 

Jak správně zaúčtovat plánovaná splátka úroku/úvěru z běžného účtu odeslání na úvěrový účet 231 2321 6121D/042 MD úvěrový účet 451 nevím - částka uvedena na výpise je, ale stav konečný je stejný s počátečním zůstatkem na výpise

Pokud jste platila splátku úvěru, tak jí musíte zaúčtovat 451 MD/231 D pol. 8124. Potom Vám bude zůstatek úvěrového účtu (451) v účetnictví sedět na skutečný dle výpisu. Pokud jste platila jen úrok z úvěru a nikoliv splátku, tak pak záleží, jestli máte ve směrnici uvedeno, že budete úroky zahrnovat do ceny majetku. Pokud máte uvedeno, že zahrnujete, pak máte účetní zápis 042 MD/ 231 D s pol. 6121 (ODPA dle majetku) správně. Pokud podle směrnice nezahrnujete, pak je správné je účtovat na účet 562, ODPA 6310 pol. 5141. Co se týče výpisu, tak uhrazený úrok je vlastně takový "poplatek"  za poskytnutý úvěr, platíte ho nad rámec poskytnuté částky úvěru=jistiny, tzn. vám zůstatek jistiny na úvěrovém účtu nemění, o zaplacené úroky se nemění ani stav účtu 451 v účetnictví. 

Jak zaúčtovat přijatou kauci na pronájem bytu. Pronajímáme byt za měsíční nájem 3.000,- Kč a zároveň byla jednorázově přijata kauce ve výši 6.000,- Kč. Tato kauce je vratná a po ukončení nájmu bude nájemci vrácena, v případě neplacení z ní bude odečtena dlužná částka.

Přijatá kauce na pronájem bytu odpovídá v novém OZ pojmu závdavek. Podle vyhlášky se pak závdavky účtují jako zálohy, tzn. když máte pronájem bytu sjednán na dobu delší než 1 rok (tzn. jistotu vám poskytl na dobu déle než 1 rok), pak zaúčtujte 231 + RS/455. Pokud je nájem sjednán na dobu méně než 1 rok, tak místo účtu 455 použijte účet krátkodobých záloh 324. Co se týče RS, můžete vést buď jako cizí peníze na pol. 8901 nebo, jelikož složené peníze můžete kdykoliv použít na úhradu nájmu, můžete použít i  pol. 2132 (ODPA 3612). Doporučuji druhou variantu - tedy na pol. nájemného.

Dostali jsme dar od občana na nákup nemovitosti jejíž součástí je přístupová účelová komunikace k nemovitosti dárce. Prosím o zkontrolování zaúčtování: 231-6171-3121/403? Předpis není nutný, že?!

Ve Vašem případě je přijatý dar transferem na pořízení DM, zaúčtování daru tedy máte naprosto správně, jen ODPA by mohl být přesnější. Předpis u darů povinný není, na dar není právní nárok. ODPA zvolte podle účelu daru, tzn. podle toho, na co vám občan přispívá - ve vašem případě vám dar poskytuje nejspíše na nákup pozemku, na kterém je komunikace, tzn. ODPA by mohl být 3639, popř. 2212 (zde záleží, s jakým ODPA budete účtovat pořízení pozemku, popř. komunikace na něm). Na toto pozor u zařazení do majetku - pokud budete kupovat pozemek se zpevněnou komunikací, tak musíte komunikaci zavést do majetku (na účet 021) odděleně od pozemku (na účet 031). Pokud budete pořizovat jen pozemek, tak poskytnutý dar zůstane na účtu 403, protože pozemky se neodepisují, nelze tedy účet 403 rozpouštět proti odpisům. Pokud byste ale pořizovali i komunikaci, tak by bylo správnější přiřadit dar k ní a rozpouštět ho z účtu 403 proti odpisům komunikace, to je i záměr daru od občana - poskytuje vám ho, protože mu pozemek slouží jako přístupová cesta.

Obec má 4 pavilony mateřské školy, 3 jsou po rekonstrukci a ten poslední končí k 31.12.2016,protože je nevyhovující. Žádáme o dotaci a podmínkou přidělení je navýšení počtu dětí. Takže my nyní zrušíme 1 třídu mateřské školy, kapacita nám klesne z 112 na 84dětí, pro těch 28 dětí založíme dětský klub a po rekonstrukci posledního pavilonu navýšíme opět kapacitu mateřské školy na 112dětí. Dětský klub bude zřizovat obec na základě živnostenského listu na péči o předškolní děti a já nevím jak to povedu účetně , zda to bude hospodářská činnost ale pak hodně ztrátová, protože budeme platit 3 učitelky a školné se bude vybírat 300,-Kč na dítě a měsíc a nebo se to bude účtovat v rámci správy a pak nevím s jakou rozpočtovou skladbou. Doposud žádnou hospodářskou činnost neprovozujeme. Jsme plátci DPH z důvodu vybírání nájemného v obecních bytech.

Určitě by se nemělo jednat o VHČ , resp. podnikatelskou činnost u obce, jsem přesvědčena, že obec na tuto činnost nepotřebuje ani ŽL. Je vhodné vést v rámci hlavní rozpočtové činnosti, odpa 3143, výdaje dle druhů výdajů, tj. položky třídy 5 a 6 různé. Příjmy na 2111 s odpa rovně 3143, příjmy a výdaje bude potřeba rozpočtovat.

Z hlediska DPH by se mělo jednat o příjmy osvobozené od daně, neboť tuto aktivitu lze podřadit pod §57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH (poskytování výchovných a vzdělávacích aktivit pro děti nestátní neziskovou organizací dětí a mládeže).

U obcí se vede ve VHČ jen v případě podnikatelské činnosti - tj. činnosti mimo jiné  za účelem zisku, jen to, že si necháte na nějakou činnost udělat ŽL, není hned povinné vést ve VHČ. Ono ani u PO rozdělení činností mezi hlavní a doplňkovou není striktně dáno. Vyplývá ze zřizovací listiny vydané zřizovatelem. Neexistuje jakýkoliv právní předpis, který by určoval, jaké činnosti má mít příspěvková organizace (škola) v činnosti hlavní a jaké v činnosti doplňkové.  Je tak možné, že jedna škola (příspěvková organizace) má svým zřizovatelem činnost klasifikovanou jako hlavní a druhá naprosto stejnou ji má určenou jako doplňkovou. Otázka je upravena v §27 odst. 2 písm. c) a g) zákona č. 250/2000 Sb.

V naší obci máme muzeum a v muzejní zahradě pořádáme různé kulturní akce. V letošním roce bylo na zahradě vybudováno pódium. Jedná se o betonovou vyvýšenou plochu, zakončenou betonovými obrubníky. Prosím o radu kam zařadit při odpisování. Mně se docela líbí 12.73.51., ale je to pouze pódium v prostředí muzea, tak nevím, zda je to vhodné.

Bylo by vhodnější použít např. 24.12.49 (ÚOS VI). Kategorizace 12.73.51 se opravdu používá pro kulturní památky. Vzhledem k tomu, že je podium betonové, můžete zvolit životnost kolem 50 let.

Zastupitelstvo se rozhodlo převést kabelovou televizi v majetku obce na firmu (s.r.o.), která ji provozuje. Kabelovou televizi máme v majetku za PC 471662,-, ZC 341162,-. Prodat by ji chtěli za nižší cenu nebo nejlépe darovat. V případě, že ji obec daruje budu účtovat 081/021 v PC a 551/081 ZC. Při prodeji 081/021 PC, 553/081 prodej za nižší cenu a 551/081 zbytek ZC. Potom výnosy z prodeje DHM 311/646? Předem děkuji za odpověď.

Pokud se rozhodnete darovat, tak navržené účetní zápisy vyřazení máte dobře, jen nákladový účet ne 551, ale 543 (podle bodu 6.4.1 ČÚS č. 710, s.r.o. není VÚJ) . Pokud prodáte (i když za cenu nižší), tak o vyřazení účtujete zápisem 553/081 v ZC a samotné vyřazení 081/021 ve výši PC. Výnos z prodeje pak předepíšete zápisem 311/646 v kupní ceně. V případě, že byste prodávali za cenu nižší než je zůstatková cena majetku, tak se to těmito zápisy v účetnictví objeví tím, že budete mít větší náklady vyřazení než výnos z prodeje. Na účet 551 se rozdíl prodejní ceny od ceny majetku v účetnictví nezobrazuje, k tomuto slouží porovnání nákladů a výnosů prodeje. 

Ověřte také, že nebudete muset přeceňovat majetek na reálnou hodnotu (u úplatného převodu). A také pozor na nové znění zákona o obcích, podle kterého, pokud budete prodávat za cenu nižší než je obvyklá, musíte mít toto zdůvodněno.

Obec uzavřela s firmou kupní smlouvu na část inženýrské sítě - vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, dovolila jsem si první stranu poslat scanem na Váš mail. Poradíte mi, jak zaúčtovat, když skutečná cena je řádově "úplně někde jinde".

Pokud je kupní smlouva, oceňuje se majetek správně pořizovací cenou, tedy kupní cenou uvedenou ve smlouvě. Je ale pravda, že pak hodnota majetku v účetnictví neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Zde záleží na Vás - buď budete postupovat striktně podle předpisů a oceníte pořizovací cenou nebo vodovod, kanalizaci a VO (zařaďte do majetku odděleně jako tři stavby) oceníte RPC, pak je to ale odchylka od metody, kterou musíte uvést v příloze a vzniknou vám větší odpisy - podívejte se na dotaz z 19.9.2016 "oceňování majetku", tam je toto popsáno.Doporučuji ocenit a rozpočítat do majetku těch 1 tis. Kč. Bude pro vás jednodušší - pokud se rozhodnete pro odchylku od metody a ocenit RPC, což by asi byly nákladové ceny, má to tak významný vliv na VH v dalších obdobích vlivem odpisů (muselo by se doplnit přes 401), že rozhodně toto rozhodnutí nesmíte nechat na sobě jako účetní, ale nechat rozhodnout nejméně radu nebo zastupitelstvo - obec tím vykáže lepší majetkou pozici, ale zhorší se jí finanční situace. 

Dobrý den , obec obdržela sdělení z krajského úřadu o poskytnutí investiční dotace na venkovní hřiště ve výši 190 000 Kč. Smlouva podepsaná hejtmanem nám zatím nepřišla, neobdrželi jsme ani dotaci. Finanční vypořádání musíme předložit nejpozději do 31.1.2017 a realizace musí být do 31.12.2016. Hřiště je vybudované, předané k užívání v měsíci září. Fa v částce 476 135,-Kč nám přišla v říjnu a tak jsem účtovala.1.042+ORG/321+ ORG, platba 321 +ORG 476 135,- /231 par.3421 pol.6121+ ORG UZ 190 000,- 231 par.3421 6121 ORG 286 135,- Kč. Zařazení do majetku 021600 +ORG/042 +ORG. Až obdržím od kraje dotaci na účet tak zaúčtuji příjem zálohy 231 pol 4222 + UZ+ORG 190 000,- Kč/374 +ORG 190 000 Kč. Dále mi však není jasné kdy mám účtovat: 388/403 ve výši 190 000,- Kč a 348/388 ve výši 190 000,- Kč zaúčtuji k 31.12.2016 po odeslání vyúčtování na kraj? A v roce 2017 374/348 ve výši 190 000Kč?

Správně se již k datu zařazení majetku dělá dohada dotace zápisem 388/403. Vy jste k datu zařazení hřiště v září ale neměli k dotaci ani smlouvu či např. rozhodnutí, ze kterého by vyplývala nezpochybnitelnost poskytnutí dotace, proto jste dohadu dotace ani účtovat nemohla. Teď už tedy o dotaci budeme účtovat jako o dotaci na majetek ex post, dá se považovat její přijetí za přijetí již vypořádané dotace, takže zaúčtujete 348 MD/ 403 D a na kartu majetku dáte k datu, kdy jste dotaci dostali a začnete ji rozpouštět proti odpisům až od tohoto data, nic zpětně nemusíte přepočítávat. Příjem dotace pak bude  231 pol. 4222 a UZ , co si kraj určí (ten se do výkazu FIN 2-12 M) zpravidla nedostane/ 348 D. Pozor na používání účelového znaku, před podpisem smlouvy (oběma smluvními stranami) by se ÚZ používat neměl.Používá se jen do výše dotace, ale opravdu by se měl aplikovat až po podpisu smlouvy, když výdaje vznikly dříve, tak zpětně by to již nikdo chtít neměl - ale můžete si doplnit org pro oddělené sledování výdajů, co byly využity k vypořádání dotace, abyste měli snadnější přístup v dohledávání při případných kontrolách dotace. 

Máme smlouvu o výpůjčce mechanického betléma z Okresního muzea za Kč 1,-. Je potřeba účtovat na podrozvaze na účet 902?

Na účtu 902 se eviduje majetek, který nesplňuje dolní hranici po zařazení na účet 028. U výpůjčky obecně majetek eviduje vlastník, vy nikde účetní hodnotu betléma neevidujte. V podrozvaze je jen možnost zachytit případné podmíněné závazky z titulu výpůjčky na účtu 966 (popř. 965), ale to by přicházelo v úvahu jen tehdy, pokud byste měli ve smlouvě uvedenou nějakou sankci za odcizení, popřípadě poškození betléma. Pak byste mohla ve výši sankce zaúčtovat do podrozvahy. Jinak evidujte výpůjčku jen mimoúčetně s tím, že si schováte smlouvu a budete evidovat, že betlém máte vypůjčený.

S tou 1 Kč za výpujčku - ona je to skoro nájemní smlouva, to jen na okraj. 

Jsme obec, plátce DPH a nakupujeme recepty na opiáty. Ty pak následně prodáváme lékařům nebo pověřeným osobám. Recepty evidujeme jako přísně zúčtovatelné tiskopisy na podrozvahové evidenci. Nákup a prodej účtujeme formou přeprodeje - přes účet 377- bez uplatnění a odvodu DPH. Je tento postup správný?

Určitě je správný, obec je touto činností pověřená, nemělo by být v režimu ekonomické činnosti.  Jen upozorňuji na vyhlášku o RS, která tyto recepty přímo řeší §4399, pol. 2329. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Pokud se ptáte na DPH - naprostý souhlas - Města to dělají na základě zvláštního pověření - zákon 167/1998 - §13 odst. 4 - tedy existuje zvláštní zákon pověřující danou činností obce a ty vztahy nejsou očividně soukromoprávní - tedy transakce by měly být určitě mimo DPH

Obec objednala on-line mapovou a pasportní aplikaci cena 6 tis, územní plán interaktivní v mapové aplikaci cena 7 tis, mapovou aplikaci inženýrské sítě cena 3 tis, atd vše v hodnotě 40 tis Kč. Jedná se o službu přístup na jednotlivé aplikace nebo o pořízení nehmotného majetku ? Poté budeme platit servisní poplatek což je hosting dat, zálohování, údržbu a aktualizace dat.

Zde je třeba se rozhodnout, zda jsou splněny podmínky pro zařazení do nehmotného majetku. U pasportů, které pouze popisují stav, moc nevidím přínos evidecne na DNM, nicméně dá se uznat, že definici databáze splňují a mohou být tedy jako DNM uznány. Podle mě všechny Vámi uvedené aplikace definici databáze splňují a můžeme je tedy považovat za nehmotný majetek.

Jinak záleží, jaké argumenty zvolíte a také na záměrech pořízení. Pro službu by hovořil fakt, že se jedná v podstatě jen o "digitalizaci informací". Já bych však zařadila jako databázi (e) na účet 018, právě z důvodu interaktivního přístupu. Pro účely zařazení na účet 018 ještě záleží, nakolik budou jednotlivé aplikace propojeny, zda zařadit pod jedním inventárním číslem nebo odděleně. Ve Vašem případě to spíše vypadá na jednotlivé databáze. Pak tedy musíte postupovat podle stanovené hranice pro zařazení do DDNM (obecně od 7 tis. Kč, můžete mít ale i nižší) - ty aplikace, které vaší hranici splňují, byste účtovala na účet 018 (558/321, 018/078), ty pod hranicí pak jako službu (účet 518) a evidovat je na účtu 901 (jako DDNM pod hranicí).

Následné servisní poplatky pak účtujte na služby účet 518, pol. 5168.

VHČ převádí přes 432 (výsl. h. v předch. úč. obd. VHČ) peníze na účet hlavní činnosti 432 0310, ze které potom v HČ s rozp. skladbou platíme investiční výdaje VHČ (rekonstrukce bytových domů). Běžné provozní výdaje včetně oprav si platí VHČ bez rozpočtu ze svého účtu. Jelikož VHČ letos všechny peníze z 432 převedly a my HČ jsme je všechny proinvestovali, je možné převést nějaké provozní peníze z VHČ (mají jich tam na účtu dost) a my v HČ zaplatit FA za investiční výdaje VHČ (další rekonstrukce BD). Co můžeme udělat proto, aby volné běžné finanční prostředky VHČ se mohly překlopit na investiční a my v HČ mohli zaplatit FA za investiční výdaje VHČ.

Nejprve bych chtěla upozornit, že v případě investic do VHČ není potřeba platit z rozpočtového okruhu, je možné pořizovat investice přímo z VHČ jen zápisy 042/321, 021/042 apod. 

VHČ je jen další účet jedné účetní jednotky, volné prostředky z tohoto účtu lze kdykoliv převést na účet rozpočtového hospodaření, případně je vrátit, nemusíte vůbec vycházet z účtu 432 jako výsledku hospodaření, tento účet se vlastně používá jen pro vyrovnání okruhů jednotlivých činnosti, např. aby bylo technicky možné si vytisknout jen rozvahu VHČ a ta byla vyrovnaná. Stejnou technickou funkci by měl i účet např. 262 nebo 395 s oddělenou analytikou pro jednotlivé činnosti. Takže není vůbec žádný problém i pro další volné peníze na VHČ pro převody využívat 432 - v součtu je vždy nula. Jen se musí rozpočtovat položka 4131, při vratkách 5341.