Dotazy

Obracím se na Vás s prosbou o Váš názor na níže uvedený případ, který řeším z pohledu mzdového,především daňového hlediska. Starosta by rád věnoval peněžní dar občanovi za zásluhu poskytnutí první pomoci při záchraně života. Z pohledu zákona o obcích je tato pravomoc zřejmě v pořádku. Já to však řeším z pohledu daně z příjmů či případných odvodů na SP a ZP. V případě, že by tento dar podléhal daním a srážkám, jaké jiné řešení by se prosím obci nabízelo?

Peněžní dar (podle § 2055 a násl. nového OZ) poskytujete občanovi - odvody SP, ZP a  daň z příjmů tedy neřešíte - nejedná se o plnění v souvislosti s výkonem práce (občan není váš zaměstnanec). 

Z pohledu občana - tam si myslím, že je to podle zákona o daních z příjmů tzv. bezúplatný příjem, který, když je příležitostný a jeho úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15000 Kč, tak je od daně z příjmů FO osvobozen. Občan tedy nebude muset přijmutí daru daňově řešit.

Dar se zaúčtuje 572/231+RS pol. 5492. 

Přílohou zasílám 2 dotazy a prosím o radu: 1 dotaz: Obec provádí opravu střechy obecního úřadu. V budově obce se nachází kancelář OÚ, zasedací místnost, klubovna pro dětí, klubovna pro hasiče, ve které se koná univerzita třetího věku, žádné prostory nejsou pronajímané pro ekonomickou činnost. Z výše uvedené skutečností jsme vyhodnotili, že budova slouží veřejné správě a v žádostí o neinvestiční dotací od KÚ bylo uvedeno, že nebude nárok na odpočet DPH. Prosím o sdělení, jestli daňový doklad za opravu od plátce DPH má být bude vystavený vč. DPH ( obec neposkytne DIC pro účely DPH- veřejná správa), nebo doklad bude v RPDP, platba dodavateli bez DPH, odvod DPH, bez nároku na odpočet DPH. Děkuji 2. dotaz: Obec obdržela dotaci od MZe –veřejný vodovod, po provedení akce bylo zjištěno snížení uznatelných nákladů stavební a technologické částí, podaná žádost a následně částečně vrácená částka na účet min. zemědělství. Prosím o sdělení, na které položky RS provést zaúčtování a jak správně účetně zaznamenat danou operaci.

K dotazu č. 1 - toto je neustávající problém (i ve vztahu k dotacím) - tím, že z obecního úřadu (kanceláře ...) zároveň řídíte i zdaňované ekonomické činnosti (například se tam účtuje, případně rozhoduje), tak tam nějaký maličký potenciální nárok na odpočet DPH většinou je - systémem poměr a koeficient. Když se k tomu ale přiznáte a řeknete, že je tady nějaký maličký nárok na odpočet DPH, tak poskytovatel dotace většinou (minimálně v 90% případů) není schopen řešit částečné odpočty DPH - tedy chovat se tak, že neuplatněné DPH z částečného odpočtu zahrne do uznatelných nákladů. Proto přes určité drobné riziko je Váš postup, že uvedete, že si nemůžete uplatnit DPH, asi nejpragmatičtější.

Z pohledu DPH, když vidím, co se v této oblasti děje, tak si myslím, že by v tomto případě bylo vhodnější to udělat v režimu PDP - tedy DPH odvedete vy a nebudete nárokovat. Vede mne k tomu skutečnost, že nějaké malé využití k ekonomické činnosti tady je - tedy FU má argument požadovat, abyste prodaňovali vy, zároveň odstraňujete potenciální instituty ručení za daň (když by byl nějaký problém na straně dodavatele). ZN

K dotazu 2. K určení správného způsobu účtování vratky bych potřebovala vědět, jak jste o dotaci doposud účtovala. Z dotazu jsem vyvodila, že vám byla poskytnuta dotace ex ante formou zálohy, tzn. jste jí účtovala pravděpodobně na účet 374, popř. na účet 472. Vratka nevyčerpané části dotace by se pak měla účtovat obráceným zápisem 374 (472)/231 RS nejspíš jako vypořádání, tzn. ODPA 6402 pol. 5364 a důležitá věc - i vratku značte NZÚZ (nedávno upřesněno ze strany MF). Pokud by to vše proběhlo letos, tak by spíše než jako vypořádání mělo proběhnout přes RS minusem položky 4216, ale toto raději ověřte u poskytovatele, zda u sebe sníží výdajovou položku a nebo bude účtovat v rámci vypořádání. Pokud by to byla dotace z minulých let, tak je správné to vypořádání přes ODPA 6402 pol. 5364. 

 
Dotaz v případě potřeby ještě upřesněte.   

Prosím, dotace na volby bude účtována přes podrozvahu? přijetí RO: 915/999 přijetí zálohy: 231/374 + odúčtování z podrozvahy 999/915 zúčtování dotace v plné výši: 348/672 zúčtování pohledávky: 374/348

Dotaci na volby není třeba účtovat na podrozvahu, časový prostor mezi dopisem informujícím o poskytnutí dotace a přijetím zálohy je minimální, účtování na podrozvahu by bylo zbytečné a bez vypovídající schopnosti (možná však, že některé kraje vyžadují, stačí pak protočit 915/999 a 999/915). V případě, že by někdo vyžadoval, byl by to opravdu "militantní" přístup. Použití účtu 374 je v pořádku, pro předpis pohledávky při vyúčtování dotace se ale použije účet 346 - jedná se o pohledávku za státním rozpočtem, krajský rozpočet dotace obcím pouze zprostředkovává.
Přijetí zálohy na dotaci 231 + UZ  + pol. 4111 MD/ 374 D. Při vypořádání dotace se předepíše pohledávka 346 MD/ 672 D (částka podle vyúčtování) a provede se zúčtování přijaté zálohy (závazku) s pohledávkou 374 MD/ 346 D. Podle vyúčtované částky vznikne buď povinnost vrátit přeplatek ve výši nespotřebované části transferu nebo naopak vznikne nárok na úhradu doplatku v případě vyšší spotřeby než jaká byla záloha.
Eventuální vratka předplatku s tím, že obec zašle zpět krajskému úřadu ještě v roce 2016: 374 MD/ 231 + UZ + pol. mínus 4111 D. Pokud se přeplatek zašle zpět až v roce 2017, je třeba při úhradě zvolit odpa 6402 a pol. 5364. 
Eventuální úhrada doplatku ze strany krajského úřadu, pokud budou prostředky přijaty na účet obce ještě v roce 2016, se zaúčtuje 231 + UZ + pol. 4111 MD/ 346 D. Pokud bude doplatek zaslán až v roce 2017, je třeba při přijetí prostředků použít odpa 6402 a položku 2222.

Ve vnitřní směrnici pro tvorbu a použití sociálního fondu stojí: "Organizace tvoří fond přídělem ze svého rozpočtu ve výši x% z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce fyzickým osobám". Mohu tomu, prosím, rozumět, že se jedná o hrubé mzdy celkem? Tzn. vč. ostatních osobních nákladů? Je možné přispívat na rekreaci zaměstnancům formou vyplacení stanoveného příspěvku ve mzdách s tím, že je příspěvek zdaněn a je z něho odvedeno pojištění (za organizaci i za zaměstnance)?

Doporučuji pro zmírnění diskusí kontrolních orgánů nadefinovat základnu pro příděl do SF jasně , i včetně toho, zda se dává z OON. Je to složité téma, protože pracovníci OON nemívají plný nárok na to, co je ze SF poskytováno. Někdy je lepší si spočítat, co bychom ze SF chtěli platit a schválit ročně jasnou částku v Kč jako příděl, než se zbytečně pracně zaobírat výpočtem % - ale to je na vás, máte plnou možnost - resp. vaše zastupitelstvo si schválit pravidla, která vám co nejvíce vyhovují. 

Ohledně příspěvku na dovolenou - když si takto schválíte, tak vlastně zavazujete obec k dalším osobním nákladům -podílu obce na odvodech SP a ZP. Je to možné, ale je to škoda, když do 20 tis. Kč je příspěvek na dovolenou osvobozen jako nepeněžní plnění -tj. když se zaplatí poskytovateli služby. Hodně poskytovatelů služby s tím umí pracovat. Takže opět - je to na vás, resp. na vedení obce a zaměstnancích, co si vlastně přejí. 

V přízemí budovy úřadu jsou umístěny učebny, kde jsou místo oken výlohy, které budou opatřeny fóliemi zvenčí neprůhlednými, jejichž hodnota bude činit asi 100 000,- Kč. Prosím o radu, zda zaúčtovat na pol. 6121 jako technické zhodnocení budovy nebo dát na položku 5169 nákup služeb.

Obecně lze říci, že pro vyhodnocení, zda se u konkrétního zásahu do majetku jedná o opravu nebo TZ, je potřeba vždy dobře znát původní stav. Podle mého názoru může být instalace neprůhledných fólií na okna vyhodnocena za určitých okolností jako oprava a za určitých okolností jako TZ. Pokud by např. byla okna (výloha) dříve osazena žaluziemi, považoval bych změnu na neprůhlednou fólii za provedení opravy. Pravděpodobnější však asi bude situace, že okna (výloha) budovy chráněna nebyla a tedy že instalací neprůhledných fólií došlo ke změně technických parametrů (sklo s fólii by mělo být tužší a tudíž bezpečnější, mělo by dojít ke zlepšení zvukové a tepelné izolace) a hlavně i k rozšíření použitelnosti majetku v tom smyslu, že v učebnách bude možné provádět výuku i bez účasti široké veřejnosti za okny :-)

Z toho důvodu bychom navrhovali vyhodnotit fólie jako technické zhodnocení, tedy navýšit ocenění budovy na účtu 021 a úhradu provést s položkou 6121. Pokud jde o daňové hledisko, to nás na obci netrápí.

Mateřská škola provozuje školní jídelnu. Vše je v jedné budově. Mateřská škola má pouze osvobozené plnění – školné, jídelna vaří i pro cizí strávníky. Nárokuje si odpočet DPH z dodávek tepla pro celou budovu a krátí koeficientem dle § 76. Vzhledem k tomu, že zdanitelné plnění s DPH (obědy pro cizí) je provozováno jen v části budovy, zdá se mi nárok (i když krácený dle § 76) příliš vysoký. Neexistují odpočtová měřidla pro jídelnu, navrhovala bych rozdělit náklady na teplo dle podlahové plochy a nárokovat a krátit koeficientem dle § 76 jen spotřebované teplo pro jídelnu. Možná, že to zbytečně řeším a nárok mohu uplatnit ze všeho a jen krátit koeficientem dle § 76, ale přece jen jsou náklady na teplo pokryty z velké části příspěvkem zřizovatele, který se do koeficientu nezapočítává a osvobozený příjem ze školného je také malá částka, oproti příjmům ze stravného, takže koeficient dle § 76 příliš neovlivní a logicky si MŠ nárokuje více než by měla. Z opatrnosti bych tedy raději spotřebu tepla nejdříve rozpočítala dle plochy a potom nárokovala jen za jídelnu. A jak s ostatními režijními náklady a nárokem na odpočet?

Vím, že případná aplikace koeficientu může být nespravedlivá, ale je to tak, že pokud je v daném objektu takto prováděna činnost osvobozená od DPH (a je to bezesporu ekonomická činnost za úplatu) a zároveň zdaňovaná, tak by se měl provádět odpočet DPH koeficientem, byť třeba nebude odpovídat plocha rozsahu činností (já k tomu říkám, že by se jim ten koeficient ještě pěkně mohl hnout v okamžiku, kdy by třeba zobchodovali "vlak s uhlím") - tak je nastaven systém a zákon a nemáme důvod to tady nějak rozdělovat plochou (to by bylo u poměrného odpočtu DPH podle §75 - ten se ale tohoto případu netýká). chápu, že to je systém, který nemusí být moc spravedlivý (v konkrétních případech jednou ve prospěch, ale někdy i neprospěch poplatníka) - ale je tak v zákoně nastaven.

Do dopočtu koeficientem půjdou i další společné režie, bez nároku na odpočet DPH by bylo to, co je výslovně jen k té osvobozené činnosti od DPH (třeba vybavení tříd ...).ZN

Obec provádí rekonstrukci místní komunikace. Provádí se nová kanalizace, chodník a komunikace. Tyto budu účtovat na pol. 6121, (paragrafy: kanalizace 2321, chodník 2219, komunikace 2212). V rámci akce dojde k přeložce vodovodu za 479 tis. Vodovod je VAKU. Přeložka byla podmínkou pro souhlas se stavbou, aby vodovod nebyl pod chodníkem, ale pouze pod komunikací. Jak správně zaúčtovat přeložku? Položkou 6121 nebo 51XX, paragraf 2310? Vedlejší a ostatní náklady činí 200 tis. Mohu je rozúčtovat poměrem? Na část akce (komunikaci) máme dotaci.

Přeložka vodovodu je výdaj související s pořízením majetku dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., takže ano, také na 042 s položkou 6121. Z hlediska rozpočtu je možné zvolit jen jeden převažující odpa např. 2212, není nezbytné členit na všechny položky - kanál odděleně a chodník a to proto, že hodně vedlejších pořizovacích nákladů bude shodných pro všechny tři stavební objekty, z hlediska rozpočtu i výdajů je takové členění pracné a ne moc přínosné, protože ani nemůže být přesné. To jen abyste se zbytečně nemořila. Po dokončení akce je však správné rozdělit 042 na stavební objekty - tj. novou kanalizaci , chodník a komunikaci a vedlejší pořizovací náklady na ně rozdělit např. rozvrhem, tj. podílem stavebního objektu na celku vydělíme VPN a poměrem k jednotlivým stavbám přičteme. Dotaci můžete také poměrově rozdělit k jednotlivým majetkovým položkám, pokud např. není určena jen na komunikaci. 

V současné době připravujeme návrh rozpočtu na rok 2017, který bude schvalovat zastupitelstvo v prosinci 2016. Vedení obce chce již nyní vyčíslit výši předpokládaného zůstatku finančních prostředků ke konci roku, které chce zapojit na financování investičních projektů v příštím roce. Pokud odhadnu výši zůstatku nižší, než bude skutečnost, musím rozpočtovým opatřením v roce 2017 zapojit do rozpočtu zbytek - je to povinně?. Co se ovšem stane, když zapojíme do rozpočtu na pol. 8115 vyšší částku, než bude zůstatek na konci roku? Můžeme rozpočtovým opatřením v roce 2017 pol. 8115 snížit dle skutečné výše zůstatku ke konci roku 2016?

Prostředky, které jsou k 1.1. na účtech obce, a které nejsou určeny ke krytí schodku, se do rozpočtu nezapojují. Jinými slovy, pokud je zůstatek na účtech k 1.1. vyšší než kolik je zapojeno v rámci pol. 8115 ke krytí schodku, je to z hlediska oprávněnosti takového rozpočtu v pořádku a v souvislosti s tím není třeba schvalovat žádné rozpočtové opatření. Situace je "horší" v případě, kdy je v rámci pol. 8115 zapojeno ke krytí schodku více prostředků než jaký je stav na účtech k 1.1. V takové případě je třeba prvním rozpočtovým opatřením v novém roce uvést zapojené prostředky ke krytí schodku na pol. 8115 do souladu se stavem prostředků k 1.1. Zajímavá je však diskuze, co všechno může být součástí stavu prostředků k 1.1. a tedy zapojeno prostřednictvím pol. 8115 ke krytí schodku. Bezpochyby jsou to zůstatky základních běžných účtů (SÚ 231) a účtů peněžních fondů (SÚ 236). U peněžních fondů je třeba dát při sestavování rozpočtu pozor na účelovost těchto prostředků, která je dána pravidly (statutem) fondu (do rozpočtu lze zapojit zůstatek fondu jen ke krytí výdajů, ke kterým je fond účelově určen, nikoliv ke krytí jiných výdajů rozpočtu). Dále do stavu prostředků k 1.1. zapojíme zůstatek pokladny (SÚ 261) - v režimu oddělených pokladen se pokladna chová jako základní běžný účet. Dále lze do stavu k 1.1. zapojit prostředky na termínovaných účtech krátkodobých (SÚ 244) a dlouhodobých (SÚ 068). U dlouhodobých termínovaných účtů je možné zapojit v rámci pol. 8115 jen tu část zůstatku, kterou bude možné v průběhu roku bezpečně převést na základní běžný účet (pozor na poplatky za předčasné čerpání). Prostředky termínovaných účtů zapojíme v rámci pol. 8115 jen v případě, že se nerozpočtují přes pol. 8xx7 (v tom případě by je nebylo možné do pol. 8115 zapojit, aby nebyly rozpočtovány duplicitně).  Dále je možné v rámci pol. 8115 zapojit prostředky vložené do cenných papírů pořízených za účelem řízení likvidity, ale pozor, pouze tu část, která je krátkodobě likvidní. Jinými slovy, musíme být schopni tyto prostředky během roku dostat na ZBÚ. 

Město má ve Směrnici o aplikaci reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji stanovenou hranici významnosti ve výši 1% aktiv netto účetní jednotky za minulé období zaokrouhlená na 50 tis. Kč. Významnost posuzujeme pro jednotlivé případy s výjimkou hromadných prodejů, kde se posuzuje v součtu. V roce 2016 jsme uskutečnili hromadné prodeje bytů, přičemž 1% aktiv netto činilo v roce 2015 po zaokrouhlení 9 050 000 Kč. Z důvodu aplikace vnitřního předpisu jsme u těchto prodejů o přecenění majetku na reálnou hodnotu neúčtovali. V měsíci září 2016 proběhl ve městě přezkum hospodaření za rok 2016. Firma XXX s.r.o. ve své závěrečné zprávě uvádí jako závažný nedostatek, že město nepřeceňuje majetek určený k prodeji na reálnou hodnotu, neboť účetní jednotkou stanovená hranice významnosti ve vnitřní směrnici je tak vysoká, že takový rozdíl mezi účetní hodnotou a reálnou cenou majetku nemůže prakticky vzniknout. Proto nelze toto doporučení (varianta od 2013), které může být vhodné pro ÚSC, které vlastní majetek s vysokou tržní cenou, u města použít. Žádný zákonný předpis neumožňuje stanovit si hladinu pro přeceňování majetku k prodeji takto libovolně. Je nám vytýkáno, že při určení této hladiny významnosti jsme nepostupovali podle ustanovení § 7 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., a ČÚS č. 701 Účty a zásady účtování na účtech odst. 6.5. Smyslem přecenění na reálnou hodnotu při účetní reformě bylo zachytit v účetnictví státu také údaje o tom, jaký je rozdíl mezi účetní a reálnou hodnotou majetku, který bude prodán, což ale závěrka města nezobrazuje ani u významnějších rozdílů. Vnitřní předpis je tedy nutno aktualizovat. Můžeme, prosím, požádat o vyjádření Vašeho stanoviska k závěru auditu?

Stanovisko k závěru zprávy ohledně významnosti k určení RH

Nejprve bych chtěla upozornit, že tabulka k významnosti prezentovaná na www.obecuctuje.cz vznikla tak, že tato významnost byla použita u přezkumů měst. Při kontrole auditorského spisu byla tato tabulka výrazně diskutována dohledem z KACR a stanovené významnosti byly uznány. Řešila se celková chyba rozvahy do výše 1% a nakonec z důvodu toho, že přecenění majetku určeného k prodeji na RH má hodně otazníků, způsobuje značnou chybovost v účetnictví obcí a významné zkreslení výkazu ZZ (najdete níže ve vysvětlení problematiky- zdůrazněno žlutě str.7) nebylo zahrnuto do součtu chyb z jednotlivých účetních metod a doporučené 1% auditorem k významnosti bylo uznáno, takže jako první bod pro argumentaci vaší volby bych uvedla, že tato tabulka s 1% u majetku určeného k prodeji k přecenění RH (rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou) byla KACR schválena jako přiměřená volba, a to dokonce 2x (kontrola u mě na spisy z KACR byla v roce 2012 a znovu v roce 2015) a rovněž byla akceptována auditorem, který dohlížel na kontrolu kvality rovněž v roce 2015.

Na obhajobu vaší volby bych dále upozornila na níže uvedené stanovisko MF (.. Rovněž je také možné upravit ocenění reálnou hodnotou vnitřní směrnicí, kde si stanovíte kdy a za jakých podmínek nebude účetní jednotka při prodeji přeceňovat reálnou hodnotou, protože by náklady na toto řízení převýšily výnosy*.

S ohledem na váš případ prodeje bytů (prodej 39 bytů, rozdíl RH od zůstatkové ceny činil v jednotlivých případech 15 tis. Kč až 168 tis. Kč je značně nevýznamný u účetní jednotky téměř s miliardovým majetkem. Rozdíl v součtu nedosáhl ani 0,5% aktiv netto. Zde aplikace významnosti s ohledem na cenu informace je určitě nezbytná.

 Závěr: Velmi nerada vstupuji do přezkumů kolegů auditorů. Můj názor však je, že auditor nemůže označit volbu významnosti pro jednotlivé účetní metody za nedostatek, že zde může auditor jen prezentovat svůj názor, případně doporučení. Auditor nemá odpovědnost za závěrku účetní jednotky, nemůže ovlivňovat rozhodnutí typu určení významnosti, ke kterému vás zmocňují účetní předpisy a označit je za chybná. Dále mám názor, že čím méně se účetně vykazuje přecenění majetku určeného k prodeji na RH, tím lépe pro vypovídací schopnost výkazů. U bytů, které se prodávají i několik let, je to i o poškození vypovídací schopnosti v oblasti finanční situace, kdy jsou sníženy náklady (při přecenění na RH se majetek již neodpisuje). Stále si myslím, že vámi stanovená významnost je správně a navíc ve vašem případě je více než vhodná.

Vysvětlení, na které je odkaz v této odpovědi, jsem vložila do dokumentů ke stažení pod názvem významnost RH 1% _ obhajoba dne 10.10.2016.  

Na účet nám přišla platba od CU - předčíslí - 60038. Na stránkách druhy a předčíslí účtů CU jsem našla u tohoto předčíslí že se jedná o zvl. prostř. - §106 z č. 500/04 Sb. správní řád. Nějak ale nevím, jak to zaúčtovat.

Podle předčíslí se jedná o pohledávku, kterou pro vás CÚ jako obecný správce daně vymáhal. Když se podíváte do § 103 - § 106 SŘ, zjistíte, že exekučním titulem je v tomto případě vykonatelné rozhodnutí nebo vykonatelný smír. Vedli jste tedy nejspíš nějaké řízení podle správního řádu, vydali jste rozhodnutí a z jeho titulu vám měl účastník řízení "něco" zaplatit.

Pro správné zaúčtování je tedy potřeba nejprve zjistit , co jste vymáhali (pokud nenajdete, měl by Vám toto sdělit CÚ) a zda máte vedenou v účetnictví pohledávku - prověřte pohledávkové účty (311, 315, 377, 469). Mohla byste jí mít ještě i jako nedobytnou na účtu 905, ale tam se dává, až když by vám např. celní úřad napsal, že z nějakého důvodu nemůže vymoci, což není váš případ.

Příjem pak zaúčtujete na účet 231 MD/311 (315,377,469), položku je potřeba zvolit podle druhu vymáhané pohledávky.  Pokud nebyl udělán předpis, tak pak účtovat na výnosový účet, kterého se úhrada týká.

Účtuji také DSO a tak se chci zeptat. Shromáždění starostů rozhodlo o bezplatném převodu přechodového prahu, který je v obci Suchomasty. Záměr byl vyvěšem po dobu minimálně 15 dnů na všech obcích v DSO, pak bylo projednáno a schváleno na shromáždění starostů. Práh byl pořízen z větší části z dotace již v roce 2007. Celková cen : 142 006, z toho dotace 84 000,- Kč. Chci se zeptat: 1. musí být záměr projednán i na zastupitelstvech jednotlivých obcí? 2.sepíšeme smlouvu o bezplatném převodu? 3.jak zaúčtovat vyřazení oprávky k 30.9. činní - 34980,- Kč dotace odečtená - 20705,- Kč

Z dotazu jsem pochopila, že chcete převést přechodový práh z majetku DSO do majetku obce, ve které se práh nachází.

K bodu 1. Jelikož je DSO právnickou osobou a členství obce v něm je tedy na základě smluvního vztahu, záleží na tom, jak máte postup při převodu majetku z DSO na členskou obec ošetřen ve stanovách. Pokud máte uvedeno, že musí být záměr projednán v zastupitelstvech všech členských obcí, tak byste měli dodržet. Taktéž i s vyvěšením záměru (ten by bylo případně vhodné zveřejnit na úřední desce DSO) a samotným schválením převodu. Jen pro ujasnění - podle zákona o obcích se záměr vyvěšuje,  jen pokud by se jednalo o převod hmotné nemovité věci, ve Vašem případě, pokud by se jednalo o převod z majetku obce,  tak by se nemusel  záměr vyvěšovat.

K bodu 2. Opět bych vyšla ze znění stanov, obecně ale není ve Vašem případě  písemná smlouva povinná.

K bodu 3. O vyřazení účtujte (vycházím z účetních hodnot k 30.9.2016, pokud převod proběhne až v říjnu, budou hodnoty oprávek a rozpuštění dotace odlišné - majetek se odpisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení):

082 MD ve výši oprávek k datu převodu 34 980 Kč,  403 MD v nerozpuštěné výši 63 295 Kč a 401 MD ve výši "zbytku PC" 43 731Kč / 022 D ve výši ocenění v účetnictví 142 006 Kč.

Jedná se o převod mezi VÚJ, obec by tedy měla převzít ve vašem ocenění.

Obec instaluje nový automatický kotel na tuhá paliva, původně zde byl starý kotel na ta samá paliva, což bych hodnotila jako opravu, současně mění i plastová okna za dřevěná, to bych asi také brala jako opravu. Ale současná kotelna nevyhovovala podmínkám a tak se v jiné části budovy zdí nová kotelna. Teď si tedy nevím rady zda to mám brát jako technické zhodnocení budovy a nebo také jako opravu?

Obecně u výměny kotle je běžnější účtování na opravy, ale pokud bychom argumentovali např. záměrem zeefektivnit vytápění, lze vyhodnotit i jako TZ.
U oken, pokud je to opravdu jen změna materiálu plastová za dřevěná, tak oprava. TZ by to bylo, pokud by se měnil stavební otvor nebo by se měnilo jednosklo za dvojsklo, popř. dvojsklo za trojsklo (pak lze argumentovat zlepšením tepelných vlastností).

Co se týče nové kotelny, tam už bych to viděla na jasné TZ budovy (přizdívá se).  
Budujete jí, protože stará nevyhovuje - asi se tam nový kotel nevešel? Protože stavíte novou kotelnu, ve které nový kotel umístíte (budete muset asi předělávat i rozvody), tak bych účtovala jako TZ jak kotelnu, tak i nový kotel (argumentovala bych změnou parametrů a  zeefektivněním vytápění).

Chtěla bych se zeptat jak to bude v DPH v případě poplatku za vodu 2 Kč. Město uzavřelo dohodu na cenu vody 4 Kč + 2 Kč poplatek za vodu, který se odvádí státu. Bude tedy předmětem 15% DPH celková cena vody tj.6 Kč nebo se DPH bude týkat pouze 4 Kč a 2 Kč nebudou předmětem daně?

Pokud správně chápu - jedná se o poplatek za odběr pozemních vod. V tomto případě jsem přesvědčen, že by správně předmětem DPH měla být celková cena vody (tedy není možné říci, že poplatek, který bude odváděn dodavatelem vody, bude jakoby přeúčtováván mimo DPH - on by měl tvořit složku ceny). V poslední době byly podle mne analogické případy judikovány ze strany ESD - ten došel k závěru, že pokud je daň odváděna dodavatelem a systém funguje tak, že dodavatel je povinen zaplatit daň i v případě, kdy mu odběratel pohledávku neuhradí, potom se jedná o daň vstupující do základu daně (tvoří složku ceny) a je tedy také předmětem DPH. ZN

Obec požádala E.ON o připojení nového odběrného místa na dětském hřišti. E.ON vyhověl a poslal smlouvu, kde jsou vyčíslené "oprávněné náklady" ve výši 12 500,00 Kč, můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat.

Pokud hřiště budujete , tak je to součást pořizovací ceny a účtuje se na 042 MD/ s pol. 6121. (042/321;321/231+ RS 3412,6121). Pokud je hřiště již v užívání, tak účet 549, položku doporučuji od 2016 5909. 

Jak zaúčtovat digitalizaci obecní kroniky, částka cca 7 tis. Digitalizaci provedla firma.

Patří na služby, tedy účet 518, ODPA 3319, pol. 5169. Není to ani SW, ani moc digitalizace nesplňuje definici databáze, ta služba bude nejvíce odpovídající.