Dotazy

Rádi bychom se touto cestou dotázali na praxi ohledně zálohových plnění. Je možné v případě poskytnuté dotace z rozpočtu města (VP smlouva) odeslat letos peníze o.p.s. na budoucí plnění s tím, že k realizaci akce dojde až v roce následujícím? Je možné toto uvést do VP smlouvy a vyúčtování dotace vč. kontroly věcné správnosti (dodání zboží/služeb) tak nastavit např. na 31.3. následujícího roku? Ještě prosíme o radu na postup při odúčtování majetku, u kterého jsme zjistili, že je v účetnictví zařazen dvakrát. Jedná se o majetek, který byl zařazen v minulém účetních období a jeho částka převyšuje 260 tis. Kč. Bude se jednat o opravy předcházejících účetních období?

K prvnímu dotazu - určitě to není žádný problém, k tomu nám účty záloh vlastně slouží, je vhodné to uvést i  do smlouvy. Jelikož víte a budete mít i smluvně ošetřeno, že budou čerpat až příští rok, tak správně patří do vašich nákladů až příští rok.  
Letos tedy zaúčtujete poskytnutí zálohy na transfer na účet 373 (vypořádání do 12 měsíců)/231 a necháte na zálohách, dokud nebude vypořádáno.
Příští rok pak zaúčtujete vypořádání zápisem 572/345 a zároveň zúčtování zálohy 345/373.

Co se týče druhého dotazu, zde záleží kdy a jak k chybnému duplicitnímu zařazení majetku došlo (překvapuje mě, že se na to při inventurách nepřišlo) a také o jaký druh majetku se jedná (odpisovaný/neodpisovaný). Samotným chybným zařazením nebyl ovlivněn VH, proto oprava přes účet 408 není prvotně vhodná. Jen pokud by se jednalo o majetek, který jste zároveň chybně duplicitně odpisovali, tak nás zajímá částka  odpisů, které jste k němu případně chybně provedli. Ty už totiž do nákladů vstupovaly a VH tedy ovlivnily. Pokud se tedy jedná o majetek odpisovaný, tak je potřeba zrušit provedené odpisy zápisem 08x/551 (případně účet 408 - pokud by částka odpisů byla významná) a vyřadit v PC xxx/02x - zde záleží na tom, kdy došlo k chybnému zařazení majetku - pokud před rokem 2010, tak přes účet 401, pokud později, tak záleží na tom, jakým účetním zápisem se na majetek podruhé dostalo, toto kdyžtak ještě upřesněte.  

Pokud se jedná o majetek neodpisovaný např. pozemek, pak jeho duplicitní zařazení nemělo na VH vliv, tam pak záleží jen na tom, kdy a jak bylo chybně zařazeno - toto by každopádně bylo dobré dohledat. Opět, pokud bylo zařazeno před rokem 2010, pak lze vyřadit jen zápisem 401/ např. 031 v PC. 

Obec kupuje pozemky a budovu prodejny od Jednoty. V kupní smlouvě jsou specifikované ceny jednotlivých pozemků i samotné budovy, což je super. Kupní smlouva je podepsaná 30.9. Kupní cena byla z našeho účtu zaplacena 3.10. ( zápis 042/231 3613 6121 u budovy, 3639 6310 u pozemků) - nebo musí být účtováno přes zálohu, když byla zaplacená celá kupní cena? Návrh na vklad bude dán nyní v říjnu. ...... Datum návrhu na vklad bude datum zavedení do majetku 021/042 a 031/042 ? Odepisuji čtvrtletně a zrovna se to ve čtvrtletí láme .... Pokud zavedu budovu do majetku v říjnu začnu budovu odpisovat od listopadu. Nákup je od Jednoty (není to vybraná účetní jednotka) , kolaudace domu byla v roce 1985, takže je to 31 let stará budova, ale zachovalá a funkční . Tzn. - že z pořizovací ceny (kupní) nastavím odpisy na 80 let ( máme ve směrnici budovy =80 let) a začnu odpisovat bez jakýchkoliv oprávek a podobně ???

V případě úhrady kupní ceny před datem návrhu na vklad je obsahově správnější zaúčtovat úhradu na účet 052, pol. je u pozemku 6130 (máte asi překlep). Výdaje související s pořízením (např. za GP) se účtují přímo na účet 042. Ke dni návrhu na vklad (podle ČÚS č. 701 je okamžikem uskutečnění případu pro majetek zapisovaný do KN den podání návrhu na vklad) zaúčtujte 042/321 ve výši kupní ceny a  zúčtování zálohy kupní ceny 321/052. Zařazení do majetku, jak správně uvádíte, také ke dni návrhu na vklad zápisy 021/042 a 031/042.

Co se týče odpisování, to se zahajuje v měsíci následujícím po zařazení. Správně je opravdu zahájení odpisování až v listopadu, pokud právní účinky = návrh na vklad vznikly v říjnu. V případě úplatného převodu majetku pak nezáleží na tom, zda se jedná či nejedná o vybranou účetní jednotku. Jelikož pořizujete použitý majetek, je potřeba sestavit odpisový plán pro zbývající předpokládanou dobu používání, tzn. je na Vás, jak zbývající dobu odhadnete. Pokud ale máte obecně pro nové budovy 80 let, tak nemusí být správně (a nemělo by být automatické) použít tuto dobu i pro nově pořizovaný použitý majetek. Nemusíte brát v úvahu dobu, po kterou odpisovala Jednota, opravdu by se u budovy měla odhadnout zbývající životnost. Pokud odhadujete na 80 let (např. vzhledem ke stavu budovy), pak Vám nikdo vytýkat nebude.

Chtěla bych se zeptat, do jaké skupiny se dle klasifikace majetku zařadí Monitorovací stanice ovzduší. Jedná se o kontejner o rozměrech cca 4x2,5m, který bude vybaven technikou na měření kvality ovzduší.

Jedná se o meteorologický přístroj, nejlépe se proto hodí 26.51.12 (ÚOS II). Co jsem tak hledala, tak životnost těchto stanic je cca 15 let, zhruba po této době je města obnovují (u takto specifické věci by Vám životnost Vaší stanice mohl upřesnit i dodavatel přístroje).

Fakturuji školení v rámci projektu Škola obnovy venkova, faktury jsou vystavovány pro obce a města. Účastníci zasílají na náš účet vložné ve výši 1000,00 Kč. Někteří jsou plátci DPH, někteří ne. Naše obec je plátce DPH, tudíž já musím vystavit faktury s DPH nebo pokud by to byl akreditovaný seminář mohlo by to být bez DPH?

Nezmám podrobnosti - pokud by se nejednalo o prostou přefakturaci, tak to skutečně vypadá na klasické zdanitelné plnění (sazba 21%). Varianta akreditace - ta možná je - za těchto podmínek by to potom bylo osvobozené plnění podle §57 - ale musíte mít platnou akreditaci. ZN

Na ulicích je mezi komunikací a chodníkem je dosud travnatá plocha – vše ve vlastnictví města. Na této travnaté ploše má být vybudováno parkovací stání ze zatravňovacích panelů s pevným podložím. První možnost je, že parkovací stání vybuduje město na své náklady. Je správné zaúčtovat to jako samostatnou stavbu dle jednotlivých ulic nebo jako technické zhodnocení komunikace? Druhá možnost: Město by zakoupilo zatravňovací panely, ty rozdalo jednotlivým obyvatelům rodinných domů a tito dále parkovací stání (každý před svým rodinným domem) vybudovali už na své náklady. Jak správně účtovat v tomto případě?

Parkovací stání je považováno za součást komunikace, v některých případech ale může být vedeno i samostatně. Ve Vašem případě bych se podle popisu přiklonila k TZ komunikace. Z dotazu jsem vyvodila, že  parkovací pásy budou rozšiřovat stávající komunikace a budou na ně napojeny - dojde tedy ke změně parametrů komunikací. Ale lze i jednotlivé stavby - možná by to bylo jednodušší - ještě pozor - TZ komunikací by vzniklo jen, když by jednotlivé zpevnění vyšlo nad 40 tis. Kč, jinak by se dávalo na 549 s položkou 5137, ale když se rozhodnete pro jednotlivé stavby - tak by byly na 021  (po dokončení, průběh stavby by se zachycoval přes 042) evidovány bez ohledu na výši pořizovací ceny. 

Co se týče případného zapojení občanů, pokud vy jim poskytnete materiál a oni provedou bezplatně práci, tak bych to ve Vašem případě viděla na zařazení do majetku formou aktivace materiálu s tím, že bezplatnou práci občanů aktivovat nelze - nemůžete aktivovat náklady, které nevznikly.Je to stejný režim jako v prvním odstavci - TZ komunikace jen nad 40 tis. Kč - jinak se mohl materiál rovnou dát na 549 bez aktivace. V případě evidence jednotl. staveb pak na 042 a aktivace je zápisem 042/506, materiál na 501. 

Občané by měli mít informaci, že i když si sami vybudují, bude se jednat o majetek obce. 

Objednali jsem dodávku a instalaci 6 ks tabulí pro označení "památný strom" v celkové výši cca 24,0 tis. Kč. Máme zařadit do majetku nebo jako materiál? Fakturu na zřízení ochranných prvků na přechodu pro chodce (různé plastové obrubníky, úchyty, patky). Majetek nebo materiál?

Cedule pro označení památného stromu můžete vést jako materiál na účtu 501, ODPA 3745, pol. 5139. Trochu nad tím přemýšlím, je to jedna cedule za 4 tis. Kč? A stromy jsou vaše - obce? Pak by asi bylo možné vést i jako DDHM - ale jednodušší by bylo říci, že nemají životnost delší než rok a nechat na tom materiálu ...nevím, jak vypadají a z jakého materiálu jsou. Ten materiál by možná měl mít nějaký argument s ohledem na ocenění a ta životnost se jeví jako argument vhodný. 

Pokud jde o přechod pro chodce, viděla bych to na TZ. Zde také záleží, jak je přechod evidován. Podle § 12 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích jsou součástmi místních komunikací též přechody pro chodce. Pokud je tedy komunikace ve vašem majetku, měl by být přechod pro chodce její součástí. Pak lze zřízení ochranných prvků vést jako TZ komunikace na účtu 021, pol. 6121 - pokud nad 40 tis. Kč, pokud podlimitní TZ, tak účet 549 a pol. 5137.
Pokud máte přechod v majetku evidován odděleně od komunikace, tak stejný postup, buď TZ nebo zásah pod hranicí TZ.

Pokud není přechod ve vašem majetku, tak to je horší. Zde je potřeba mít raději zdůvodnění - že pořizujete např. kvůli zvýšení bezpečnosti chodců.  Pak se souhlasem vlastníka vést jako TZ cizí stavby.

V případě, že by se jednalo o nevýznamnou částku - neuvádíte v dotazu, kolik jste za plastové prvky dali - např. kolem 10-25 tis. Kč, tak bych si spíše pomohla argumentací, že se jedná o materiál s dobou životnosti kratší než rok. Ona je u těchto prvků i trochu diskuse z hlediska definice TZ - nedílnou součást stavby to je, ale bylo by možné brát ty plastové prvky něco jako náhradní díly - materiál na opravu. Moc to vliv na modernizaci, zvýšení účelu nebo rozšíření použitelnosti nemá - takový argument je například u těch zpomalovacích pruhů, možná by šel použít i pro plastové prvky - tento poslední odstavec berte jako "přemýšlení nahlas" - variantní hledání argumentů pro zjednodušení evidence, pokud se jedná o "něco ne moc důležitého a drahého". 

Město má ve svém vlastnictví domy s jednotlivými byty, které pronajímá. Měsíčně jsou předepisovány platby za nájemné 311/603 a za služby 311/324 (služby účtujeme přes zúčtovací vztahy). Při roční inventarizaci k 31.12. běžného roku je pak odborem bytového hospodářství dodán jmenovitý seznam dlužníků za nájmy a za služby. Pohledávky v těchto případech odpovídají skutečným dluhům na nájmu a službách. K pohledávkám jsou tvořeny opravné položky a starší pohledávky jsou vedeny v podrozvahové evidenci. Nyní však nastal následující problém, vzhledem k tomu, že některé pohledávky již byly nedobytné, město se rozhodlo seznámit s uvedeným stavem zastupitelstvo a dát zastupitelstvu návrh na prominutí pohledávky města z titulu dlužného nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu. Vnitřní kontrolou však bylo zjištěno, že k dlužnému nájmu a službám nebyly účtovány poplatky z prodlení. Pohledávky jsou však z minulých let a poplatky z prodlení např. k dlužným službám ve výši 133.000 Kč, u jedné osoby činí cca 1 mil. Kč. Zastupitelstvu byl předložen návrh na prominutí dluhů včetně příslušenství v plné výši a zastupitelstvo dluhy prominulo. Dluhy na nájmu a službách odepíšeme, neboť je máme evidovány na pohledávkách. Problém je však s poplatky z prodlení. Nyní se nám jedná o to, jakým způsobem se máme k tomuto případu postavit v účetnictví. Našli jsme si ve Vašich dotazech, že předpis pohledávky (v našem případě poplatku z prodlení) se účtuje v okamžiku, kdy smluvní strana uplatní své právo. Ze strany města však k uplatnění práva fakticky nedošlo, neboť dlužné straně nebyla výše poplatku z prodlení sdělena, v některých případech ani nemohla, neboť nájemník již bydlí neznámo kde. Ptáme se, zda je nutné o této skutečnost účtovat, když oznámení druhé straně nebylo doručeno a nyní, když byl poplatek vyčíslen, byl zároveň i zastupitelstvem prominut.

U tohoto  dejte pozor především na odlišení právního institutu úroku z prodlení (podle nového OZ) a institutu poplatku z prodlení (podle zákona č. 67/2013 Sb.) Podívejte se na tento odkaz, tam je rozdíl pěkně vysvětlen:
 
http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html

Správně byste tedy měli z neuhrazeného nájemného požadovat úroky z prodlení podle OZ (k tomuto viz dotaz z 26/9 2016 Exekuční příkaz k pohledávce) a z neuhrazených služeb spojených s užíváním bytu pak požadovat poplatek z prodlení. Rozdíl je zde i v právní úpravě -  úrok z prodlení podle OZ věřitel může požadovat, v zákoně č. 67/2013 Sb. je pak stanoveno, že poplatek z prodlení je příjemce služeb povinen poskytovateli služeb zaplatit.  

 U úroků z prodlení z titulu neuhrazeného nájemného tedy záleží na znění nájemních smluv - museli byste mít stanoveno, že je budete v případě pozdní úhrady uplatňovat. Pokud jste to neměli stanoveno, resp. jste ve smlouvě neměli úrok z prodlení vůbec řešen, tak odpustilo zastupitelstvo něco, co jste ani neměli vymáhat - úrok z prodlení je vždy dobré mít v nájemních smlouvách ošetřen.

Pokud jste ale ve smlouvách úrok stanoven měli, měli jste ho samozřejmě i vymáhat. Nicméně viz závěr této odpovědi - teď už bych nic neúčtovala.

Co se týče poplatků z prodlení za nezaplacené služby spojených s užíváním bytů, zde je situace podobná. Nájemníci je měli povinnost zaplatit, Vy jste je ale nevyčíslili. Do budoucna se snažte poplatky vyčíslovat a uplatňovat je včas. Při určování výše poplatku postupujte v souladu s odst. 2 § 13, kde se stanovuje, že při určování výše pokuty se musí ujednat alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě nebo o ní rozhodne družstvo anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

Každopádně ani u úroku z prodlení, ani u poplatku z prodlení jste nájemníky o tomto neinformovali a nevyčíslili je. Je spíš na právním posouzení, jestli ve Vašem případě pohledávky vznikly či nikoliv, ale vzhledem k tomu, že jste svoje právo neuplatnili,  přiklonila bych se k variantě o nich neúčtovat. 

Ještě mě napadlo, že v dotazech nezmiňujete právní vymáhání daných pohledávek. Pokud byste totiž např. vymáhali přes exekutora a byl vyčíslen úrok popř. poplatek z prodlení a jen jste jej nezaúčtovali, tak to by byla situace jiná. Podle popisu to ale Váš případ není. Stejně mě ale překvapuje, že jste to zjistitli až teď, protože toto byste měli řešit při vymáhání, nikoliv až při vyřazování  pohledávek.

Ještě bych ráda doplnila, že není správně prominutí pohledávky nebo vzdání se dluhu v případě, že někdo neplatí. Vemte si, jak to vypadá, že promíjíte, protože neplatí. Obce mají toto právo využít např. z důvodů sociálních apod. V ostatních případech se postupuje jen tak, že se dá radě na vědomí, že se pohledávky vyřazují do podrozvahy, případně zastupitelstvem se projedná, že jsou nevymahatelné a nebudou dále vymáhány, ale je to diskutabilní vždy. Víceméně jste povinni vymáhat až do jistoty, že jsou nevymahatelné a pak se musí vyřadit i z podrozvahy - vlastně orgány obce tady pak již nemají o čem hlasovat. 

Upřímně však musím říct, že váš postup právě kvůli tomu, aby se pohledávky pořád nemusely evidovat např. v podrozvaze, volí hodně účetních - je to trochu zneužití neznalosti zastupitelstva , příp. rady, ale účetní nechají pohledávky prominout, tím zanikají a nemusejí se již nikde evidovat. 

Ohledně penalizačních plateb - ty jsou někdy opravdu enormní, ty se často odpouštějí např. když je uhrazen dlužný nájem a služby, tak se penalizační platby promíjejí a nepředepisují se. 

Ještě se poslední dobou přikláním k tomu, že bych je do výnosu předepsala až k datu případné úhrady - i když se předepíšou k okamžiku vyčíslení dlužníku, tak se nakonec jen k nim 3 roky dělají opravné položky. Je možné je účtovat na 388 nebo na podrozvahu...

Prosím o radu ohledně příspěvku (dotace) od obcí na herní prvky v MŠ. Jsme spádová obec, máme zřízenou příspěvkovou organizaci - ZŠ, MŠ a ŠJ (jako jeden právní subjekt). Budovy má ZŠ v nájmu, movitý majetek jsme jí darovali, takže žádný jejich majetek v evidenci již nevedeme. Na zahradě MŠ jsme se rozhodli nainstalovat nové herní prvky, protože staré už byly nevyhovující. Celková hodnota herních prvků, včetně montáže je 176.000,-Kč (ale pořizovací cena jednotlivých prvků je do 40 tis.Kč). Vzhledem k tomu, že naši MŠ navštěvuje jen polovina našich dětí a ostatní jsou ze spádových obcí, rozhodlo se zastupitelstvo tyto obce oslovit, zda-li by nám na tyto herní prvky přispěly. Jednání bylo úspěšné, jen nevíme, jak toto technicky provést : a) fakturu za herní prvky zaplatí obec, a pak sepíše smlouvu o výpůjčce se ZŠ a spádové obce by příspěvek poskytly obci b) fakturu uhradí ZŠ (mimochodem obec už fakturu zaplatila, takže obec by ZŠ přefakturovala) a obec by převedla ZŠ neinvestiční příspěvek a spádové obce by svůj příspěvek poskytly rovnou ZŠ (se schválením zřizovatele). Samozřejmě mě zajímají i úkony ze stran obcí (schválení, účtování) - jestli veřejnoprávní smlouvu (individuální dotace?) nebo darovací? nebo by to šlo na položku 5321? (půjde o cca 20.000,- až 40.000,-Kč od jedné obce).

Nejprve malé vyjasnění, co se pořídilo - jsou ty herní prvky spíše drobné stavbičky nebo jsou to např. plastové věci, které se na zimu ukládají?

Z těch drobných stavbiček by šlo udělat stavbu "dětské hřiště ZŠ" a považovat za funkční celek. To bych volila variantu do výpůjčky a od obcí příspěvek na pořízení DM - může být od ostatních obcí schválen buď jako dar obci nebo jako dotace v režimu 250/2000 Sb. včetně žádosti a vypořádání a veřejnoprávní smlouvy - to více záleží na zastupitelstvech darujících obcí. Položka 6341 a 4221 u vás by byla však jak v případě daru, tak v případě dotace - to se účtuje stejně. U obcí darujících na účet 572, u vás na účet 403, hřiště dát do majetku, odpisovat a rozpouštět dary i dotace od obcí proti odpisům. 

Pokud se spíše jedná o drobný dlouhodobý majetek do 40tis., který např. můžete i různě přemístit jinam, využít o jiných akcích apod, tak by lepší bylo dát do majetku PO - tj. přefakturovat a dát příspěvek. Pak by daňově bylo jistější, kdybyste však dary a dotace od obcí na toto stejně přijali jako obec, zaúčtování by bylo položka 5321 a 4121, jen u vás by se dal výnosový účet 672 - ten by kryl část nákladů na 572= příspěvek PO na provoz zaslaný s položkou 5331. 

Ještě je možné, že vyhodnotíte prvky jako věci, které ale mají být spolu, nebudou se přemisťovat, pořád budou na ZŠ - které spolu souvisí - pak by to mohl být soubor (evidence souboru je však náročnější - tak toto prosím hodně zvažte), vedl by se na 022, rovněž odpisoval, účtování stejné jako v odstavci 1 - ale problémek - muselo by se dořešit, zda škole darovat, vypůjčit, pronajmout...

Obec je vlastníkem rodinných domu včetně pozemků, které zhotovila v rámci dotačního titulu na podporu nájemního bydlení. Podmínkou programu bylo 20 let nájemního bydlení, vázací lhůta byla aktuálně Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zkrácena a již uplynula. Obec má s nájemníky uzavřeny smlouvy, a to nájemní – dům, pozemek pod ním a zahrada u domu, dále pak smlouvu o smlouvě budoucí kupní a darovací – nájemné je započítáváno na kupní cenu. Dotaz zní: Smlouva o budoucí smlouvě kupní má v sobě ujednání o kupní ceně tak, že kupní cena se rovná součtu: - 590.700,-- Kč tj. ceny uhrazené budoucí prodávající za zhotovení domu a - 15.000,-- Kč tj. vzájemně dohodnutá cena ČOV a - 11.560,-- Kč tj. vzájemně dohodnutá cena pozemku parcelní číslo 39/22 v k.ú. Předhradí u Skutče ve výši 20 Kč/m2 a - 3.173,-- Kč za energetický pilíř a - hodnoty veškerých skutečně vynaložených nákladů budoucí prodávající na převáděné nemovitosti, jak jsou popsány v čl. I této smlouvy nebo v souvislosti s jejich převodem po podpisu této smlouvy o smlouvě budoucí kupní a darovací. Od 1.11.2016 bude plátcem daně z nabytí nemovitých věcí kupující. Bude se i nadále uplatňovat § 22 z.340/2013 Sb. – výlučnost sjednané ceny i pro kupujícího? Nebo je třeba zpracovat znalecké posouzení ceny převáděných nemovitých věcí? Z jaké hodnoty bude kupujícím placena daň z nabytí nemovitých věcí? Problém je, že nájemci se souhlasem obce (s vědomím smlouvy o budoucí smlouvě kupní) obecní majetek často zhodnotili tím, že si postavili tu kůlnu, tu bazén, přístavek, či zabudovali jiný kotel v domě apod. O I tato zhodnocení potřebujeme dát do pořádku tak, aby i z hlediska daně z příjmu na straně obce bylo v pořádku. Tedy jak vnést do obecního majetku, za jakou cenu, jak s těmito věcmi účtovat? Obec aktuálně zpracovává energetické štítky a zjišťuje další podklady pro následný prodej. Můžete nám poradit s daňovými dopady u daně z nabytí nemovitých věcí a u daně z příjmu?

§ 22 zůstává beze změny - tedy základem daně by byla sjednaná cena - znalecké ocenění není v tomto případě potřeba.

Pokud se týká daně z příjmů, tak tady si myslím, že ta věc není úplně jednoznačná. Dle mého názoru bychom měli rozlišit následující situace:

a) jedná se o vybudovanou samostatnou stavbu při "starém občanském zákoníku" - například nějakou kůlnu, garáž, plot apod. - v takovém případě by se jednalo o stavbu, která je ve vlastnictví toho, kdo stavbu postavil a není ji nutno jakkoliv řešit ...

b) jedná se o vybudovanou stavbu jako v a) ale již po 1. 1. 2014 - tady se domnívám, že by správně mělo být zřízeno právo stavby (právně je stavba součástí pozemku) a pokud dojde k následnému prodeji, tak prodávám ten pozemek jako celek. Přesto se domnívám, že by to daňově nemělo mít nějaké dopady - tím, jak by se pozemek odprodal, tak by se tato "práva stavby" u nich spojila do vlastnictví ...

c) no a potom jsou tam technická zhodnocení najatých staveb - tady upřímně - případný daňový problém nastal v tomto případě již v okamžiku provedení technických zhodnocení - aby se tomu vyhnulo, tak mělo být sjednáno, že mají třeba se souhlasem vlastníka provést TZ svým jménem a na svůj účet a že se vlastník zavazuje nezvýšit hodnotu majetku o toto TZ. Pokud by tomu tak bylo, tak v roce provedení tohoto TZ nedojde k získání nepeněžního prospěchu - možná Vám to z vaší smlouvy vyplývá - nevím ... Při následném prodeji v takovém případě nájemci jsem zastáncem toho, že není již co dodaňovat u obce, neboť jí nevznikne nepeněžní prospěch (TZ užíval nájemce, který se stává vlastníkem), to, že je zde TZ, se prokazatelně jakkoliv nepromítlo do ceny. Je to ale můj názor - nevylučuji, že zde budou i rozdílné názory.

Takže já osobně bych provedená TZ na nemovitosti ani nově vzniklé drobné stavby nyní jakkoliv neřešil - podle mne není ani o čem účtovat (jiné by to bylo třeba v situaci, když by byl ukončen nájemní vztah a nemovitost zůstala obci nebo když by byl ukončen nájemní vztah a obec by to prodávala jiné osobě než byl nájemce).ZN

Město propachtovalo pozemek firmě A v roce 2015, v roce 2016 se firma A sloučila s firmou B (firma A zanikla fúzí likvidace a její jmění včetně práv a povinností přešlo na firmu B). Do účtárny se tato zpráva nedostala, při předpisech na rok 2016 tedy v účetnictví figuruje stále firma A. Na účet města přišla platba od firmy B. V původní pachtovní smlouvě máme uvedeno, že pachtýř je oprávněn přenechat propachtované nemovitosti nebo jejich část třetí osobě, po předchozím písemném souhlasu propachtovatele, k tomuto nedošlo. Ráda bych se zeptala, zda lze řešit pouze dodatkem k pachtovní smlouvě, kdy dojde ke změně hlavičky (což si myslím, že bude problém, protože firma A již nemůže podepsat, jestliže zanikla), nebo zda lze bez předchozího vyvěšení záměru o pronájmu předělat smlouvu na firmu B a dodatečně schválit v radě města, nebo zda je potřeba původní smlouvu ukončit a schválit novou po vyvěšení záměru o pachtu. Dále prosím o radu, zda platbu mohu rovnou přiřadit na firmu B, nebo dle mého, zda peníze vrátit a počkat na novou pachtovní smlouvu.

Toto je právní otázka. Každopádně je fúze celkem jasně řešena v novém OZ. Ve Vašem případě došlo k fúzi společnosti (bez likvidace - viz § 173, § 174 a § 178 nového OZ), a to konkrétně sloučením, kdy podle § 178 odst. 2 nového OZ "nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou
ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu". I Vy sama správně zmiňujete, že práva a povinnosti přešly fúzí na firmu B.
Každopádně se tedy nejedná o situaci, kdy by firma A  pozemek bez vašeho souhlasu propachtovala firmě B, ale o zákonný přechod práv a povinností s pachtem souvisejícím na firmu B.
Původní pachtovní smlouvu s firmou A tedy určitě neměňte, to by opravdu ani dost dobře nešlo. Naopak si myslím, že můžete stávající smlouvu zachovat v původním znění, protože došlo k automatickému přechodu práv a povinností z ní vyplývajících.
Peníze určitě můžete přijmout od firmy B, v tom žádný poblém, vzhledem k výše uvedenému, není. Protože spolu s právy přešly na firmu B i povinnosti, musí vám nyní pachtovné platit ona a proto tak i činí. Pokud by pachtovné firma B nezaplatila, máte určitě nárok ho i ze stávající smlouvy vymáhat.
Pokud to shrnu, stávající smlouvu bych zachovala, není tedy důvod vyvěšovat záměr. Jen pokud bude končit její platnost nebo budete z jiného důvodu chtít uzavřít dodatek či novou smlouvu, pak vyvěsit záměr a pokud opět propachtujete firmě B, tak  už samozřejmě použijete její iniciále.  

Tento případ se vyskytuje čím dál častěji - nebyla byste tak laskavá a nedala oficiální dotaz na ministerstvo vnitra- hlavně na to, zda vyplývá pro obec z přechodu práv nějaká povinnost ohledně zveřejnění změny nájemce a schvalování v orgánech obce...bylo by fajn mít od nich oficiální stanovisko. 

Obec obdržela dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj na vybudování dětského hřiště. Pořídili jsme celkem 7 prvků, které jsou pevně spojeny se zemí. Na základě smlouvy o dílo platíme poradkyni, která za nás administruje kontakt s ministerstvem/ podávání žádosti, proplácení faktur a v příštím roce závěrečné vyúčtování/. Můj dotaz - jak je správné prvky zařadit - jako stavbu na účet 021 nebo na 022 jednotlivě i kvůli inventarizaci případně poškození, odcizení některého prvku. Náklady, které máme na poradkyni mohu rozpočítat do nákladů na pořízení dětského hřiště ?

Když jsou herní prvky pevně spojeny se zemí a je záměrem jejich trvalé umístění na hřišti, tak správně patří na účet 021.
Nemusíte zařadit hřiště jako jeden celek, můžete zařadit na účet 021 i jako jednotlivé herní prvky, bez ohledu na výši jejich ocenění. Záleží, jak hřiště vyhodnotíte. Když jako jeden funkční celek, kdy jednotlivé prvky mají přibližně stejnou životnost, pak do ceny stavby vstupují nejen herní prvky a jejich dopadové plochy, ale i např. lavičky a jiný mobiliář. Pokud zvolíte zařazení hřiště jako celku, s inventarizací není problém - na kartu si vypíšete jednotlivé herní prvky, doporučuji i spolu s jejich oceněním (pro budoucí zásahy). U případných zásahů do tohoto hřiště pak záleží na jejich charakteru - opravy herních prvků nebo jejich výměna patří na účet 511, pol. 5171, různé revize na účet 518, pol. 5169. Pokud přikoupíte nový prvek nad 40 tis. Kč je to TZ hřiště, pod 40 tis. Kč účet 549, pol. 5137. Při vyřazování prvků se pak postupuje formou vyřazení části stavby. Zjistíte poměr ceny vyřazovaného prvku na oprávkách (081/021), vynásobíte PC prvku x vypočtený poměr. Tím Vám vyjdou oprávky k danému prvku, odečtete je od PC a vznikne Vám zůstatková cena jen vyřazovaného prvku. Ve výši této zůstatkové ceny zaúčtujete 551/081 a prvek vyřadíte v PC 081/021. V případě odcizení místo účtu 551 použijete účet 547.

V případě, že mají stavbičky odhadem hodně rozdílnou životnost, tak je možné jednotlivé herní prvky a např. lavičky dát jako jednotlivé drobné stavby.

Co se týče nákladů na administraci dotace, musíte si podle bodu 7.1 d) ČÚS č. 710 určit ve směrnici, zda tyto výdaje zahrnujete či nezahrnujete jako náklad související s pořízením majetku a podle toho pak postupovat.

Faktura od dodavatele na opravu plyn.kotle a revize v bytě v režimu PDP . Ve faktuře jsou uvedeny u jednotlivých položek sazby DPH ve výši 15%, jen u revize je uvedeno 21%. My jako povinni doplnit výši DPH ale nebereme ohled na jeho sazby, a celou částku faktury přidaníme 15% DPH (byt) včetně revize. Postupujeme správně?

Když by se jednalo o nějaké prosté revize spotřebičů bez vazby na cokoliv dalšího, tak to není stavebně montážní prací a byla by základní sazba. Jestliže je to ale součást opravy, tak snížená sazba na celou práci.

Třeba je opravován kotel a s tím je spojena výstupní revize - služba jako celek ve snížené. Je opravován kotel a kromě toho je provedena revize sporáku - potom dvě plnění - kotel v 15% a revize sporáku 21%.

V těchto intencích MFČR zeřejnilo i dotazy a odpovědi k problematice DPH ve výstavbě - uvádí:

Jaká sazba daně se uplatní u revize elektroinstalace v rodinném domě?

Jedná se o služby, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 ZDPH. Pokud jsou revize samostatným zdanitelným plněním, uplatní se základní sazba daně. Pokud jsou revize poskytovány jako nedílná součást služby jiné, např. provedená revize v souvislosti s opravou elektroinstalace, jsou součástí ceny příslušné služby – oprava elektroinstalace a zdaňují se stejnou sazbou jako poskytnutá služba.

Jak se zaúčtuje převod finančních prostředků z BÚ na účet ČNB. Ministerstvo zemědělství po nás požaduje, abychom úhradu faktury za opravu soch provedli výhradně z účtu vedeného u ČNB, ale my máme finanční prostředky z tohoto účtu převedené na našem běžném účtě.

Zaúčtujete jako převod mezi b.ú. Výdej z b.ú. 262/231 xx (AÚ b.ú.) ODPA 6330 pol. 5345. Příjem v ČNB pak 231 xx (AÚ účtu u ČNB) ODPA 6330 pol. 4134/262. K problematice rozpočtování převodů mezi účty se podívejte na dotaz z 3.3.2015 Převody mezi účty.

Obec uvažuje o koupi nemovitosti (bývalá hospůdka) v obci, která je na prodej přes realitní kancelář. Jak nejlépe postupovat při této koupi z hlediska obce? Musí být vypracován odhad nemovitosti? Nejdříve dojde asi k zaplacení rezervačního poplatku cca 50.000,- ( zaúčtuji 052/231 par.3639 pol.6121) - musí rozhodovat zastupitelstvo zvlášť o zaplacení rezervačního poplatku a zvlášť o koupi nemovitosti nebo zastupitelstvo rozhodne o koupi nemovitosti a na základě tohoto usnesení proběhne koupě? Prosím o popsání jednotlivých kroků obce, abychom postupovali správně.

Je dostačující, když zastupitelstvo obce schválí koupi dané nemovitosti. Do usnesení je potřeba jen řádně jí identifikovat - kupujete dům čp. x na st.p.č. x. Můžete samozřejmě do usnesení uvést, že zastupitelstvo bere ne vědomí, že prodej je realizován přes realitní kancelář, které bude zaplacen rezervační poplatek ve výši např. 50 tis. Kč. Nicméně není to nutné, protože rezervační poplatek je součást kupní ceny domu a jeho úhradu schvalují zastupitelé vlastně tím, že schvalují kupní cenu nemovitosti. Účtujeme o něm jako o záloze na DM - Vaše účtování je správné, jen ODPA si můžete zvolit konkrétnější, např. podle zamýšleného účelu použití budovy.    

Co se týče ZP, ten je vhodný pro účely účetnictví, protože musíte pořizovací cenu rozvrhnout nějakým podílem na ocenění pozemku (na účet 031) a na ocenění budovy (na účet 021). Výdaj ale neoddělujte, ten můžete celý zatřídit na pol. 6121.

Záleží na vás, zda si znalecký posudek necháte zpracovat nebo zda  sami rozvrhnete cenu pozemku a budovy.    
Ve vašem případě, kdy pro účely daně z nabytí znalecký posudek nejspíš nebudete potřebovat a nechávali byste ho zpracovat jen kvůli rozvrhu ocenění v účetnictví, je asi lepší zkusit rozdělení cen pozemku a stavby odhadnout, důležité je mít odhad něčím podložen (nejlépe oceňovací vyhláškou).

Jen ještě poznámka k dani z nabytí, o které se výše zmiňuji - v současné době, pokud si strany neujednají jinak, platí daň z nabytí nemovitosti převodce. Od 1.11.2016 pak nově nabyvatel, ale obec je osvobozena.

Dobrý den, mám dotaz ohledně dotací z ÚP, zda máte zkušenost z vyúčtováním dotace v případě opomenutí zaslání vyúčtování dotace na mzdu pracovníka za konkrétní měsíc. V dohodě máme uvedeno, že vyúčtování mzdových nákladů - VPP se bude provádět měsíčně do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období. Paní účetní bohužel zapomněla vyúčtování odeslat na ÚP a bylo jí paní z ÚP řečeno, že je to nenávratně ztraceno. Nevíte, neexistuje nějaká možnost? Děkuji

 Podle mě dostupných informací z ÚP opravdu, pokud zapomenete podat vyúčtování ve stanoveném termínu, s tím již nelze nic udělat, ani ředitel ÚP na toto prý nemá pravomoc. Tzn. náklady na zaměstnance si za daný měsíc platíte ze svého. Omlouvám se, že lépe nemohu pomoci, ale takto to prostě asi je. Je potřeba si to hlídat. Mám zkušenosti z některých pracovišť, že si to hlídají sami a obce na konci měsíce upozorňují, když jim vyúčtování nepřišlo, ale to je jen jejich dobrá vůle a bohužel pod takový ÚP nespadáte. Necháváme zveřejněno, kdyby někdo z kolegyň uměl pomoci.