Dotazy

Jak účtovat o publikaci obce. V roce 2014 náklady na knihu činily 130 000,- Kč. Účtovala jsem na nákladové účty a položky dle druhu. V roce 2015 činily náklady 177 000,- Kč. V letošním roce byla kniha dokončena, náklady roku 2016 jsou 642 500,- Kč, celková zásoba 1 500 kusů. Vzhledem k tomu, že na konci roku 2014 a 2015 jsem neprovedla žádný účetní zápis (aktivaci zásob), jak to napravit? Jak mám zaúčtovat na sklad? Knihu jsme začali v září prodávat za nižší cenu, než byly skutečné náklady, a to za 500,- Kč. DPH 10 % z prodeje odvedeme. Knihu také posíláme poštou. Odvedeme daň i z poštovného a balného 21%. Mohu účtovat 311/604 kniha a 311/602 poštovné a balné? Některé knihy budou jako dar nebo odměna občanům. Jak proúčtovat tyto případy?

Nejprve - vy jste pořizovali výrobek, k aktivaci nedokončeného výrobku mělo opravdu docházet v roce 2014 i 2015 zápisy 121 MD/ 508 D - tj. projevilo by se to jako snížení nákladů. V roce 2015 by se již účtovalo obratově (tj. zápis 121/508 v rozdílu). Protože náklady roku 2014 a 2015 jsou významné , bylo by správně opravit přes 408, tj. zápis 121 MD/ 408 D. Letos jste knihu dokončili , takže dokončený výrobek zápisem 123/508 a převod nedokončené výroby na výrobky zápisem123/121. Tržba za prodej 231/601 +343 a vyřazení výrobku prodaného 501/123. 

DPH - jedná se o zboží, máte nárok na odpočet, není problém, že prodejní cena je nižší než pořizovací. 

Celé plnění může být ve výši 10% včetně poštovného a balného - jsou to vedlejší plnění související s plněním hlavním, i výnosový účet může být 601, nemusíte rozdělovat. 

Knihy darované: 

Pokud  byly uplatněny odpočty DPH na vstupu - (jen uvádíte, že DPH odvádíte  na výstupu - uplatnili jste i na vstupech? ). Pokud byste uplatńovala plné odpočty ve 2014 a 2015 -  dodaňujeme výstup u darů a to dle českého zákona na obvyklou cenu - tedy za kolik se prodává. Museli bychom tedy odúčtovat ve skladové ceně (543/123) a potom interním dokladem např.  734/734 (běžná prodejní cena jako základ daně) a 543/343 k tomu daň. 

K postupu účtování o darovaných knihách cituji obdobný dotaz, kde je podrobná odpověď od Ing. Nejezchleba o účtování knih darovaných: 

27/4 2016 PUBLIKACE OBCE

Obec na základě smlouvy o dílo vydává publikaci o obci. Platba je hrazena dílčími fakturami. Na konci r.2015 byla zaplacena 1.fa, po poradě s metodikem KÚ JMK byla zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,- (54.000,- bez DPH,DPH 10% 5.400,-) a k 31.12. 132/504 59.400,- jako zboží na skladě.. V lednu 2.fa zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, březnu 3.fa 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, a dubnu 4.fa(doplatek) 504/321, 321/23110 3399 5138/ 176.770,-(160.700,- zákl., DPH 10% 16.070,-(jsme plátci DPH, ale DPH na vstupu se neuplatnila).Celkový náklad je 354.970,-( 322.700,-zákl.,10% DPH 32.270,-). Máme 700 ks a cena vychází za 1 ks na 507,10 Kč(461,- zákl.,10%DPH 46,10). Zastupitelé rozhodli prodejní cenu 330,- Kč včetně DPH. Potřebovala bych poradit, zda je nutné dodanit DPH na vstupu, jsem si vědoma,že při prodeji musím DPH odvádět. Teď ale nevím z jaké ceny,nevím kolik ks budou rozdávat darem a co vlastně udělat s DPH a jak to zaúčtovat v jaké ceně(náklady jsou vyšší a jak je potom odúčtovat ze skladové evidence). Mnohokrát prosím o pomoc mám hlavu prázdnou a jsem zralá na ten "šaškec". Veškeré podklady a rozhodnutí si musím vydupat a řekne se mi ať si poradím, že od toho jsem účetní. Ani nevím jak se to účtuje,když to dají darem(DPH jsem na vstupu neuplatnila),musím dodanit? Moc Vás prosím o radu, výtisky se mají od května již prodávat (přes pokladnu, to taky nevím jak to účtovat).

Nejprve bychom si měli vysvětlit zboží - kupujete za účelem prodeje v nezměněném stavu. Různými pořizovacími náklady jste nepořídili zboží, publikace je vaším výrobkem. Měla jste účtovat na 501 a po dokončení ( a ke konci roku ) přes aktivaci majetek navést na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Pak při předání výrobku do "vlastní prodejny" převést na zboží je možné zápisem  132 MD/ 123 D.

Pokud se týký DPH - tady je to následovně:

- pokud byste si neuplatnila odpočet DPH a následně to dávala bezplatně, potom nemusíte odvádět DPH, neboť nenastane "fikce dodání" - bylo by to ale škoda, protože tady obecně byste podmínky pro uplatnění nároku na odpočet splňovali

- pokud půjdete do odpočtu, tak máte dvě základní varianty:

a) podle mne jednodušší - půjdete do plného odpočtu - klidně to můžete odpočítat nyní v běžném přiznání, i když faktury již byly dříve - tedy zaúčtujetete třeba na MD.

504        s minusem celou částku

504        s plusem základ daně

343        s plusem daň

Jen kvůli kontrolnímu hlášení to tam musíte dostat po jednotlivých fakturách s čísly dokladů, DUZP a DIČ (třeba FENIX toto nyní umí doplňovat k takovým interňákům). Následně prodáváte a odvádíte DPH. Pokud by došlo k darování, tak uděláte tzv fikci dodání - odvedete z ceny obvyklé (dal bych na úrovni, za kolik běžně prodáváte) - někdo Vám připraví, že je to třeba 20 ks v daném zdaňovacím období a Vy zaúčtujete (bude k tomu "doklad o použití"):

MD 543/Dal 504 (převádíme to na dary z 504)

MD 543/Dal 343 (hodnota DPH je potom také darem)

Do kontrolního hlášení to jde potom do A.5 bez ohledu na částku. Tedy v tomto případě to chce evidenci, kam to šlo ... (ještě k tomu účtování - tam to záleží podle software, myslím u GORDICu si budete třeba muset pomoci prostřednictvím 734... b) hned na začátku odhadnout počet pro rozdání a počet pro prodej a uplatnit to v poměrné výši - tedy třeba si říci, že 80% je pro prodej a 20% na rozdání a potom na vstupu uplatnit jen z 80% - tedy to zaúčtování

504   celá částka

504  základ daně

343  daň

by se týkalo jen poměrné hodnoty z faktur - třeba jen těch 80%. Do kontrolního hlášení bychom to zase měli navázat na ty faktury s tím, že poměr ANO (jenže nastane problém, že první faktura je již ze 2015 - když jdu na částečný odpočet, tak bych správně měl podat dodatečné přiznání na 2015 - neměl bych do kontrolního hlášení dát fakturu, kde mohl být nárok na odpočet ve 2015 a mít částečný odpočet... - i když někdo by to potom dal třeba do B.3. - byť by faktura byla nad 10 tis. kč - aby se to nevidělo).

No když od tohoto odhlédnu, tak v tomto případě darované potom neřešíte s DPH (darování jste již zohlednili v rámci prvotního odpočtu) - tedy v tomto by to mohlo být lepší. Problém nastane, pokud podíl mezi darovanými a prodanými vybočí z toho původně předpokládaného 80% na 20% o více než 10 procentních bodů - potom bych měl správně na konci roku 2016 provést přepočet...  

Obecně toto je také důvod toho, proč někdo skutečně postupuje raději tím prvním způsobem - neboť nelze moc věřit prvotním odhadům, co s takovými knihami bude a co se následně s těmi knihami dělo. Stejně potřebujete u takto významného zboží (ty hodnoty jsou skutečně velké) vědět kvůli skladům ...

V letošním roce obec provádí kamennou dlažbu nádvoří u zámku jako investiční akci. Zámek i nádvoří je od letošního roku veden jako kulturní památka. Faktury účtuji 042/321 3322/6121.Do konce října se uskuteční kolaudace.Nevím do jaké kategorizace a odpisové skupiny zařadit /místní komunikace k budově zámku /.

Pro zámecké nádvoří bych zvolila kategorizaci 24.20.89 (ÚOS VI), dobu odpisování cca 50 let. Při určení doby životnosti se vždy snažte nejprve vyjít z vašeho odpisového plánu. Pokud v něm stavbu podobného charakteru nemáte uvedenou, tak do odpisového plánu doplňte.
Jen pro jistotu - z dotazu nevyplývá, jestli máte zámek a nádvoří v majetku - píšete, že provádíte kamennou dlažbu nádvoří a stavba bude zkolaudovaná, takže předpokládám, že je to investice ve formě nově budované dlažby, která tam předtím nebyla, popř. TZ stávající dlažby. Pokud se ale provádí jen výměna dlažby, pak je to ve většině případů oprava.

Jinak pro zámek i pro nádvoří zámku je vhodnější ODPA 3321.

Občanka dlouhodobě neplatila nájem v obecním bytě. Nyní máme k dispozici exekuční příkaz, kdy se celková dlužná částka skládá z jistiny, úroku (0,25 % denně z dlužné částky), náhrady nákladů řízení, nákladů exekuce a odměny právnímu zástupci. Obci tedy připadá pohledávka ve výši jistiny a úroků. Zastupitelstvo obce v minulosti schválilo, že se nevyužívá úročení u dlužných částek. Máme v účetnictví evidovat pohledávku včetně úroku? V opačném případě jak často máme úrok účtovat, neboť se mění denně? Pokud jej nebudeme po dlužníkovi chtít, máme později posílat úroky zpět? Je vůbec možné, aby zastupitelstvo odpustilo takto taxativně veškeré úroky z prodlení a nechovalo se jako řádný hospodář?

Toto je především právní otázka, uvedu Vám ale dostupné informace. Nejprve citace OZ: 

 § 513
 Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

§ 1970

 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Nikde nemáte stanovenou povinnost požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, jedná se tedy o Vaše právo, nikoliv povinnost.
Vždy záleží na znění konkrétní smlouvy - u Vás tedy záleží především na znění nájemní smlouvy, zda obsahuje povinnost platit úroky z prodlení. Pokud obsahuje, exekutor je tedy vyčíslil (buď smluvně ujednanou částkou nebo výpočtem podle nařízení vlády) a Vy, pokud je nechcete uplatňovat, můžete řešit již jen formou prominutí dluhu (např. i jen v částce úroků, obecně nad 20 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo).
Pokud jste ve smlouvě neměli úroky z prodlení řešeny, exekutor je nejspíše i tak určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.  Pokud jste ve smlouvě měli jasně stanoveno, že nebudete požadovat úroky z prodlení, pak jste na toto měli exekutora upozornit, on by je pravděpodobně nevyčísloval - nejsme si však právně jisti.
Každopádně jsou vyčísleny, je vydán exekuční příkaz, takže už se jen můžete zkusit s exekutorem domluvit, ale myslím, že měnit vydaný příkaz by bylo dost problématické. Proto je nejlepší a asi i jediná možnost forma prominutí dluhu, zpět úroky určitě neposílejte - opravdu buď upravit exekuční příkaz, nebo pak odpustit dlužníkovi.

Co se týče taxativního odpuštění všech úroků z prodlení zastupitelstvem, toto bych neviděla jako příliš vhodné, především by Vám opravdu mohl být vytknut § 38 zákona o obcích, dle kterého je obec povinna využívat svůj majetek účelně a hospodárně.
Záleží také, jak máte nastavenou pravomoc zastupitelstva. Pokud dané smlouvy neschvaluje, nemělo by ani zasahovat do smluvních podmínek. Stanovení smluvních podmínek týkajících se úroků z prodlení je potřeba ošetřit při  schvalování těchto smluv, nejlépe tedy vždy u každé konrétní smlouvy.

Pokud jde o předpis úroků z prodlení, ocituji, co uvádíme v knize Účetní reforma 2012:

Sankce, penále, úroky z prodlení - okamžik předpisu

Připomeňme si zde řešení problematiky z kapitoly „Opravné položky“:

 „Prvotně musíme upozornit, že tato problematika není řešena v žádném současném předpisu pro ÚSC či PO. …v současnosti se účtuje až o sankcích (na výstupu i vstupu) v okamžiku, kdy smluvní strana uplatní své právo na sankci. Například pošle vyúčtování obsahující i úrok z prodlení, vystaví penalizační fakturu, žaluje pohledávku u soudu spolu s příslušenstvím. Splatnost bychom v tomto případě předpokládali buď k okamžiku uplatnění tohoto práva, případně k jinému datu vyplývajícímu z uplatnění tohoto práva (například datum splatnosti na penalizační faktuře).

Povinnost předpisu příslušenství je potřeba nastavit vnitroorganizační normou a dát systému nějaká pravidla. Podívejte se na vzor směrnice: 2012 Směrnice - pohledávky.

Doporučuji tedy postupovat podle Vaší směrnice, pokud v ní nemáte uvedeno, tak do ní zvolený způsob doplnit.

Ve Vašem případě určitě předpis úroků zápisem 311/641 zaúčtujte -  máte na ně už vystaven i exekuční příkaz. Při případném přijetí by pak dle RS patřily tam, kam dlužné nájemné, tedy nejspíš ODPA 3612, pol. 2132.

Ohledně  dalších úhrad k pohledávce - podle zákona si ale myslím, že náklady exekuce hradí dlužník - takže pokud jsou následně vyúčtovány přímo dlužníkovi, tak asi není důvod, aby jakkoliv přes obec procházely - odkazy:

http://www.penize.cz/exekuce/306414-exekuce-v-kostce-naklady-exekucniho-rizeni-kolik-stoji-exekutor

http://www.eupha3.cz/sluzby.html?id=147

Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí účelové finanční dotace na spolufinancování projektu "Kotlíková dotace". Smlouva schválena dne 21.9./dva měsíce ležela u starosty/,čerpání 26.9.a vypořádání do 31.1.2017. Učtuji: 373/231 3713 5323 a v roce 2017 vypořádání 572/373?

Pokud se jedná o neinvestiční dotaci, tak účtování poskytnuté dotace máte dobře, jen vypořádání účtujte takto:

- pokud proběhne ještě v roce 2016, tak zápisem 572 MD/ 349 D a zároveň zúčtování zálohy zápisem 349 MD/ 373 D

- pokud proběhne skutečně až v roce 2017, tak k 31.12.2016 zaúčtujte dohadu 572 MD/ 389 D a v roce 2017 dle vypořádání 389 MD (pokud vznikne přeplatek nebo nedoplatek, tak zároveň +/-572 MD) /349 D a zúčtování zálohy 349 MD/ 373 D.

Jen ještě poznámka - předpis smlouvy by byl  999/916, dělá se k datu podepsání oběma smluvními stranami, záleží ale, jestli nemáte ve směrnici stanovenou pro toto významnost. K datu poslání zálohy se předpis opačným zápisem ruší, u vás by tedy předpis neměl žádnou vypovídací schopnost, ale lze ho samozřejmě i tak udělat a k datu zálohy ve stejném měsíci odúčtovat.

Obec provádí opravu kaple, opravu fasády a odvlhčení. Nejsme plátci DPH. Celková částka je ve smlouvě 582.912,- Kč s DPH. Obec uzavřela smlouvu s krajem na poskytnutí dotace ve výši 200.000,- Kč z dotačního titulu Obnova kulturních památek. Dotace z kraje bude obci poskytnuta po provedené obnově kulturní památky a po předložení úplného vyúčtování ze strany obce tj. k 15.11.2016. (vlastní zdroje obce 382.912,- Kč, dotace 200.000,- Kč). Dotace se poskytuje na odvlhčení a opravu fasády jako dotace neinvestiční. Obec zaplatila v srpnu r. 2016 1. zálohu na stavební práce 40% , částku 233.165,- Kč, V září 2016 zaplatí obec 2. zálohu na stavební práce 40%, částku 233.165,- Kč a po předání stavby tj. k 20.11.2016 zaplatí obec doplatek, 20%, tj. částku 116.582,- Kč. Jak účtovat poskytnuté zálohy a doplatek a přijetí dotace. Je nasmlouván autorský a technický dozor na tuto akci, jak tyto náklady účtovat. V měsíci srpnu byla vystavena zálohová faktura - záloha na opravu kaple v částce 233.165 Kč.

Zálohové faktury účtujte 314/231, případně k okamžiku úhrady 314/321, pokud není zálohová fa zapisována do KDF, úhrada ODPA 3322 pokud je kaple v seznamu kulturních památek, ODPA 3326 pokud není, pol. 5171. Konečnou fakturu pak zaúčtujte 511/321 v částce 582 912 Kč a zároveň 321/314 D v částce uhrazených záloh 466 330. Úhrada doplatku 321/231 116 582 Kč. Autorský a technický dozor účtujte na účet 518, zvolený ODPA kaple, pol. 5169 (účet 511 a pol. 5171 by zde asi také byla možná - líbilo se mi to kvůli rozpočtu jedné akce na jedné položce..., to by nikdo neměl vytknout). Nezapomeňte na značení dotace - příp. odděleným org. Účet 231 byste měla mít označen účelovým znakem, který stanovuje kraj ve smlouvě + zvoleným org ve výši 200 000 Kč, ve výši vlastního podílu 382 912 Kč jen org. Org je vhodné používat i u ostatních SÚ týkajících se projektu (915,999,346,672 aj.). Ohledně otázky orj nebo org - je možný jen orj, někdo volí orj pro akci a rozdílné org pro náklady k dotaci a jiný org pro vícenáklady, je možné zvolit orj i org...záleží na vnitřním číselníku.

Ke dni podpisu smlouvy o dotaci byste měla účtovat předpis 915/999 ve výši 200 000 Kč.

Podle popisu se jedná o dotaci ex post, kdy předpokládáte, že částka dotace nebude zpochybněna. Můžete tedy ke dni odeslání vyúčtování účtovat 348/672 a zároveň  odúčtovat z podrozvahy zápisem 999/915. Přijetí dotace 231 pol. 4122 ÚZ + org/348.

Naši zastupitelé se rozhodli vysázet podél obecní cesty třešňovou alej. cca 45 stromů v hodnotě asi 45 000,- Kč, s tím, že si občané budou moci koupit jednotlivé stromy za část pořizovací ceny stromu a bude jim u stromu umístěna cedulka se jménem. Můžu stromy naúčtovat na zeleň jako výdaj na materiál a spoluúčast občanů naúčtovat jako snížení ceny mínusovou položkou?

Nejprve k pořízení aleje. Alej je veřejná zeleň, nepořizuje se s úmyslem sklizně plodů, proto o ní neúčtujeme jako o DM. Pokud bude vystavena faktura na výsadbu aleje, pak správně účet 518, ODPA 3745, pol. 5169. Pokud byste stromy kupovali odděleně od sázení, pak je můžete zaúčtovat jako materiál na účet 501, pol. 5139 a fakturu za jejich výsadbu jako službu.

Co se týče finančního zapojení občanů, uvádíte, že si občané od vás jednotlivé stromy "koupí". Nebylo vaším úmyslem spíše to, že občané na výsadbu aleje přispějí a vy jim pak za to umístíte na strom cedulku se jménem? Každopádně částky přijaté od občanů patří do výnosů. Vy jste navrhla účtovat jako náhradu nákladů (potom ale ve Vašem případě ne minusem, ale  jako výnos - viz § 68 vyhlášky), když by si je ale opravdu kupovali, tak by to byl spíše prodej služby (účet 602) nebo materiálu (účet 644), ale nic z toho mi ve Vašem případě určitě nepřipadá vhodné. Jednotlivé částky od občanů bych účtovala jako transfery na 231 ODPA 3745 pol. 2321 a výnosový účet 672.

Pro toto může být i argumetace, že vy jim zasazené stromy asi opravdu reálně neprodáváte, určitě jste je pořídili jako veřejnou zeleň s tím, že náklady na údržbu aleje ponese obec.

Dobrý den, prosím o radu v oblasti poskytování služeb souvisejících se sportem. Jedná se konktrétně o pronájem tělocvičen a také sportovišť ve sportovním areálu - tenisové a beachvolejbalové kurty, fotbalové hřiště. Pochopila jsem správně, že tato plnění jsou od daně osvobozená § 61 písm. d) ZDPH - splňujeme 3 podmínky: 1. jedná se o poskytnutí služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou 2. jsme základní škola - tedy poskytovatel - subjekt, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání 3. jsou poskytovány osobám, které zde vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost (fyzickým, právnickým osobám, v případě právnických osob - spolkům, ale také firmám). Děkuji za odpověď.

Plně souhlasím s tím, co uvádíte - podle mne je to naprosto správně a plně to odpovídá také judikatuře ESD.

Přijali jsme finanční příspěvek od občana ve výši 294 000,- Kč na částečné financování veřejných sítí k rodinnému domu. Tyto sítě jsou již zařazeny v užívání, v minulosti jsme dostali na ně dotaci z MMR a také od občanů a transfery se rozpouští oproti odpisům 403/672. Mohu zaúčtovat současný finanční příspěvek od občana (dotaci): 388/403, 403/672 ve výši 294 000,- Kč (jednorázově) a neměnit částku na kartě a nepřepočítávat transferový podíl? V roce 2015 nám ROP poslala investiční dotaci na investici zařazenou do užívání v r. 2014 o 800 000,- vyšší, než jsme měli zúčtováno na dohadných položkách 388/403. Letos jsme zjistili, že loni máme zúčtováno těchto 800 000,- na 403. Nepřečítávali jsme transferový podíl, neměnili jsme částku transferu na kartě. Prosím o radu, jak opravit: mělo být 800 000,- na 388/403 a 403/672, i když se jedná o tak významnou částku? Letos máme opravit 800 000,- na 403/408? Ostatní rozdíly investičních dotací od dohady účtujeme 388/403, 403/672 jednorázově nebo 403/388. Ale teď po přečtení mnoha diskusí si nejsme jisti a prosíme o radu zda, pokud se odhad přijatého investičního transferu liší od hladiny významnosti, tzn., 260 tis nebo 0,3% aktiv účtuje se jednorázově na 403/672 nebo se dotace zaúčtuje na 403, změní se cena na kartě, přepočítá se transferový podíl? Výši aktiv máme 815 mil Kč.

Doplnění k účtování - zápis 388/403. Jen doplňujeme, že v případě že jste ten příspěvek přijali, tak není důvod účtovat přes dohadu, já bych to účtovala přímo buď 231/403 nebo s předpisem 344/403, 231/344. Jen názor. 

Nejprve vyřešíme ten druhý případ, tam je bod 4.2.6. ČÚS 709  jasný - u dohady se nezabýváme významností, pokud je skutečnost jiná než dohada a nejednalo se o zřejmou chybu, a to bez ohledu na výši, tak se opravdu účet 403 rozpustí jednorázově zápisem 403/672 - doporučila  bych tento zápis i pro letošek kvůli vstupu do přílohy, neřešila bych, že měl být vloni, poškodilo by to zase vypovídací schopnost přílohy - tento argument by měli kontroloři přijmout. Tj. neřešila bych přes 408. V těchto případech pak doporučujeme udělat poznámku na kartu majetku o skutečné výši dotace ( v logice, že neměníme hodnotu 403 na kartě, jen se do poznámky dá skutečná výše, příp. včetně vyčíslení rozdílu od dohady). 

Ten druhý případ - dotace po zařazení do užívání - je možné ji zapsat na kartu majetku na účet 403 k datu přijetí a změnit transferový podíl až od data přijetí, nic zpětně nepřepočítávat. Další možností je ta, že řeknete, že významnost pro vás je pro tento případ až od 1 mil. Kč a také rozpustíte jednorázově. Toto doporučuji dle názoru pracovníka MF, který vám sem cituji: 

   Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS.

Michal Svoboda

vedoucí oddělení Metodická podpora účetnictví státu

odbor Účetnictví a audit, Ministerstvo financí ČR

Letenská 15, 118 10  PRAHA 1

tel.: +420 257 043 129 

Jako město vedeme majetek na podrozvahových účtech, který je svěřený příspěvkovým organizacím města. Dále vedeme na majetkových účtech majetek, který mají ve výpůjčce obecně prospěšné společnosti a majetek pronajatý organizacím města, které jsou akciovými společnostmi, společnostmi s ručením omezeným a dále máme i majetek, který pronajímáme fyzickým osobám či neziskovým organizacím. V současné době připravujeme podklady pro inventarizaci a chtěli bychom se Vás zeptat, jestli je možné, aby členy jednotlivých dílčích inventarizačních komisí byli i zaměstnanci z těchto výše vyjmenovaných organizací a společností a za jakých podmínek?

Ve Vašem případě je nejjednodušší využít § 6 odst. 3 vyhlášky č. 270/2010 Sb., cituji:

Pokud vybraná účetní jednotka v průběhu inventury nedisponuje s majetkem uvedeným v odstavci 1, zejména pokud je v držení nebo užívání jinou osobou nebo organizační složkou státu, může ověřovat jeho existenci i jiným vhodným způsobem nežli podle odstavce 2, například na základě potvrzení o existenci tohoto majetku osobou, která má tento majetek v držení nebo užívání.

Tedy u majetku svěřeného, u výpůjčky i pronájmu udělá inventuru ten, kdo majetek  využívá a Vám jen dá potvrzení o jeho existenci. Je to blíže k dokladové inventuře, není potřeba, aby byli členy komisí. 

V roce 2015 dostala obec od MŠMT investiční dotaci na přístavbu ZŠ a MŠ ve výši 15 mil. Kč. Tato dotace byla určena jednak na provedení stavby a jednak na vybavení tříd a kuchyně (interaktivní tabule, sporáky, pračka se sušičkou, …) Celkové náklady jsou ve výši cca 24 mil. Kč, rozdíl hradí obec z vlastních úspor. Kromě stavby nové budovy (a veškerými se stavbou souvisejícími náklady) je do akce zahrnuto také vybavení nové třídy nábytkem, šaten pro děti i učitele, vybavení nové kuchyně, pořízení zahradního domku na školní zahradu, zahradní úpravy, pískoviště, nový SW a HW pro školní jídelnu a doprava hotových jídel pro žáky po dobu, kdy nemohla fungovat školní kuchyň. Vše jsem průběžně účtovala na účet 042. Proběhla kolaudace a já potřebuji přístavbu zařadit do majetku a vše potom předat škole. V nové zřizovací listině ZŠ a MŠ, kterou schválilo zastupitelstvo, je uvedeno, že nově pořízený majetek bude ve vlastnictví obce, ale předán škole do hospodaření a škola ho bude odpisovat. Není mi jasné, jak to vyřešit účetně, jestli vůbec lze předat tímto způsobem stavbu pořízenou z dotace (posílali jsme dotaz na MŠMT, ale zatím nemáme odpověď), a jak to bude s rozpouštěním dotace.

Takže nejprve nevím, zda jste splnili podmínky dotace, ale dát do stavby náklady na dopravu jídel po dobu výstavby asi není správně, to není výdaj související s pořízením, ale náklad na zajištění činnosti (i když musím upřímně říci, že je to často hraniční a názory se mohou lišit). Součást stavby také nemůže být HW a SW pro školní jídelnu - mimo snad určité části, která by se týkala nějaký rozvodů pro IT, dále vybavení třídy nábytkem - pokud není vestavný, tak by šlo dát na soubor věcí, aby se alespoň splnila podmínka investice, dtto u šaten, vybavení kuchyně, domek může být stavba, školní zahrada by se dala dát asi jako stavba terénní úpravy - ale to záleží, co se dělalo, výsadba zeleně může být problém...Takže by to chtělo asi při zařazení rozhodit na 021,022, případně i 518....a rozhodit k tomu 403. 

Majetek v případě svěření opravdu bude odpisovat škola, předá se zápisem 403 ve výši dotace MD, zbytek 401 MD, případně 08x MD, pokud již začnete jako obec před předáním odpisovat/ 02x D. Analogicky by to bylo u HW s účtem 022 a 082, u SW s účtem 013 a 073...

V tom případě také musíte u PO rozhodnout, jak se zachovat ke 403 a k jejímu rozpouštění. V případě , že majetek svěříte škole, tak byste ji měli dávat provozní příspěvek na odpisy, nejčastěji se však doporučuje z důvodu finančního krytí VH školy tuto provozní dotaci na odpisy snížit o částky z rozpouštění dotace ( tj. o to, co se ročně rozpustí 403/672). Kdybyste ji pokryli celé odpisy, tak se příspěvek od zřizovatele projeví na 672 proti 551 a další výnos, ale nekrytý finančně, by byl z rozpuštění dotace a je to velký problém, který MF stále neřeší. Pokud k tomuto tématu chcete vědět více, tak vysvětlení najdete v dokumentu ke stažení "2014 PO a účet 403" ze dne 10.3.2014. 

Obec na základě práva vydržení dala část pozemku dvěma majitelům přilehlých pozemků, kteří tuto část pozemku využívali. Jak je to v tomto případě s přeceněním na RH. Pozemek máme v majetku 0,70 Kč za m. Jak mám v tomto případě zaúčtovat? Kdo platí daň z převodu nemovitosti.

Reálnou hodnotou se pozemky oceňují, jen když jsou určeny k prodeji. Pokud bylo  uplatněno vydržení (majitelé užívali v dobré víře část vašeho pozemku déle než 10 let), tak k datu návrhu na vklad jen vydrženou část pozemku vyřadíte v účetní hodnotě 0,70 Kč x počet metrů vydržené části zápisem xxx/031. Daň z nabytí nemovitých věcí platí v případě vydržení nabyvatel.

A teď problém s tím xxx MD. Vedli jsme k tomu diskusi s JMK a závěr byl asi tento: 

-          Pokud je to případ vyplývající z "neschopnosti obce" a nedostatečné péče o majetek … - potom jako náklad 549 MD

-          Pokud vydávám něco, co se zjistilo, že mi asi historicky nemělo patřit – potom proti 401 MD. 

Celou mailovou diskusi Vám k tomu přeposílám. 

Při oceňování pozemku na 042 ze směnné smlouvy jsem nezapočetla do ceny celou daň z nabytí nemovitosti, kterou hradila celou obec, ale jen 1/2. Takže mám 312,-Kč na Sú 031 (pozemek je již takto zařazený) a druhou část daně 312,-Kč na Sú 538. Jde to opravit - zvýšit 031 o 312,-Kč opravným dokladem? Cena pozemku je nyní 9701,- Kč.

Nejprve je důležité ověřit, že jste měli ceny pozemků ve smlouvě uvedeny a oceňovali jste je tedy pořizovací cenou.  Pokud byste ceny pozemků ve smlouvě uvedeny neměli, oceňovali byste pozemky RPC a všechny související výdaje, včetně daně z nabytí, by v celé jejich částce patřily do nákladů.

Pokud byly ceny pozemků ve  smlouvě uvedeny, tak u daně z nabytí nemovitých věcí mohou při směně nastat tři situace, kdy záleží, jak to máte řešeno ve smlouvě: 

1.  Pokud jste ve smlouvě neměli placení daně z nabytí řešeno, tak podle zákona platí daň prodávající, vy platíte daň za váš vyřazovaný pozemek a druhá strana platí daň z jejich pozemku. Pak správně vámi uhrazená daň patří celá do nákladů.

2. Pokud jste ve smlouvě měli uvedeno, že daň z nabytí platí nabyvatel, tak pak byste vy platili daň z nabytí za pozemek, který jste směnou získali a druhá strana by jí platila za pozemek, který získala od vás.  V tomto případě patří vámi uhrazená daň z nabytí celá do ceny směnou pořizovaného pozemku. Opravu z účtu 538 na účet 031 provést můžete (pak případně opravit i RS z pol. 5362 na pol. 6130).

3. Třetí možnost pak je, že jste se ve smlouvě dohodli, že daň z nabytí platí za oba pozemky obec (za vyřazený jako převodce práva, za nabývaný jako nabyvatel práva).
Dle informace z FÚ pak podáváte ale dvě přiznání a platíte daň 2x. V tomto případě se daň z pozemku nabytého zahrnuje do jeho ceny a daň z pozemku vyřazovaného se účtuje do nákladů.

Ve směnné smlouvě tedy ověřte, která varianta z výše uvedených odpovídá vašemu případu. 

Upozornění: od 1.11.2016 již obce daň z nabytí nemovitých věcí neplatí - jsou generálně osvobozeny nejen od daně, ale i od přiznání. Toto je pro všechny - rozhodující jsou právní účinky vkladu, pokud bude možné se smlouvou na vklad tuto "chvilinku" počkat, tak obec ušetří! 

Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě žádosti SZIF2016/... na opravu vitráží našeho kostela a to v rámci dotačního programu 16 A: Udržování a obnova kulturního dědictví venkova s tím, že dotace, která je předmětem tohoto rozhodnutí, bude poskytnuta nejpozději do 31.12.2016. Vitráže v kostele jsou již opravené, faktury proplacené. Do konce tohoto měsíce musíme předložit vyúčtování dotace. Ale já se nikde nejsem schopná dočíst a dohledat, jaký mám použít UZ.

Píšete, že faktury jsou už proplacené, upozorňuji tedy, že ÚZ se používá i u výdajů, a to ve výši přiznané dotace. Účelový znak slouží pro oddělené sledování příjmů a výdajů projektu.

Účelový znak lze někdy nalézt už v podmínkách dotace, většinou ale bývá stanoven ve smlouvě nebo v rozhodnutí. V rozhodnutí bývá uveden v části, kde je rozepsáno financování projektu. Pro ověření je možné ho nalézt v číselníku ÚZ na stránkách MF. V tomto číselníku jsem našla asi vhodný ÚZ:

89013 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-NIV-SR
89014 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-NIV-EU
 
Nicméně ÚZ závazně stanovuje poskytovatel dotace, pokud jste ho tedy nenašla, tak si ho určitě na SZIFu ověřte - u každé dotace bývá uvedena kontaktní osoba, která Vám v tomto poradí. 
Je potřeba také případně dodržet  i značení nástrojem a zdrojem. Pokud je dotace jen ze SR, pak to nemusítě řešit, pokud ale máte část z EU a část ze SR, pak
je potřeba použít i určený nástroj (opět vydává MF v číselníku, určuje Vám ho SZIF), zdroj je 1 u prostředků ČR (značíte jím i vlastní spolufinancování způsobilých výdajů akce) a 5 u prostředků EU. K tomuto se můžete podívat do zpráv MF č. 1/2013.

Pokud do vyhledávače v dotazech zadáte "dotace SZIF" najdete k tomu také mnoho informací, případně se ještě ozvěte, kdyby Vám něco nebylo jasné.

Jen ještě poznámka - UZ k výdajům jde doplnit, ten nejde do výkazu, tak se ho možná dovíte, až vám pošlou dotaci, ale většinově bývá již ve smlouvách uváděn - dá se najít i dle názvu podprogramu, jestli máte smlouvu se SZIF, tak ji pošlete, zkusím dohledat. 

Zahájili jsme exekuč.řízení na pohledávku /poplatek ze vstupného/ na částku 10 tis. Na účet nám přišlo 10.498,-Kč. 10 tis. zaúčtuji na položku 1344 a nevím jak zaúčtovat náklady oprávněného /nás/ 498,- nikde jsem to nenašla v metodice.

Zaúčtujte jako příslušenství daně také na pol. 1344 - podle daňového řádu se příslušenstvím daně rozumí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Ale pozor, vymožený poplatek patří na výnosový účet 606,  ale náhrady řízení na výnosový účet 642.  

Mám dotaz ve věci příspěvkové organizace. V současné době se provádí rekonstrukce budovy ZŠ, tím se zhodnotí budova , která měla účetní hodnotu cca 3.000.000,00 Kč rozpočet rekonstrukce činí 4.000.000,00 .Smlouvu o výpůjčce máme z roku 2009. Tím, že se navýší účetní hodnota musíme předělat smlouvu o výpůjčce dle nového občanského zákona. Můžete mi prosím poradit se smlouvou o výpůjčce.

Rozhodně se nedomnívám, že provedeným technickým zhodnocením (pokud nevznikla nová budova a nedošlo například k rozšíření předmětu výpůjčky) by muselo dojít k uzavření nové smlouvy či uzavření dodatku smlouvy původní. Účetní hodnota majetku rozhodně nemusí být nikde uváděna. Ale i když byste chtěli udělat dodatek původní smlouvy, tak dle přechodných ustanovení nového občanského zániku se dle mého názoru u výpůjčky můžete řídit podle starého OZ až do okamžiku zániku výpůjčního vztahu. Pokud chcete, můžete svobodně i u těchto starých vztahů je nově podrobit NOZ - ale je to na vaší dobrovolné vůli. Takže já tam nevidím sebemenší problém.ZN