Dotazy

Podle zákona o evidenci tržeb, par.12 jsou tržby vyloučené z evidence tržeb i ÚSC, takže obec i DSO ? Musí od 1.12.2016 obec mít EET u ubytování v penzionu a na koupališti v chatkách, když neúčtujeme o hospodářské činnosti, ale máme na oboje živnostenský list ? Z penzionu DPH odvádíme, z chatek na koupališti ne (koupaliště máme jako tělovýchovnou činnost).

Obec je jako ÚSC dle § 12 odst. 1 institucionálně vyloučena z EET. EET tedy nepodléhají žádné tržby obce (ani v hlavní, ani v hospodářské činnosti, bez ohledu na DPH), tedy ani Váš případ ubytování v penzionu a na koupališti. DSO je však právnickou osobou, vyloučen podle § 12 odst. 1 zákona není. Je to ale veřejně prospěšný poplatník, proto lze využít § 12 odst. 3 písm. h) - evidovanou tržbou nejsou tržby "z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků". U DSO tedy tržby mohou podléhat EET - ale pouze pokud pochází z podnikatelské činnosti a pokud tuto činnost nelze posoudit jako ojedinělou, případně "drobnou vedlejší" - bude tedy výjimečné.

U těch DSO a posuzování, jak je to s doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně najdete na finanční správě následující odkaz (obecně pro neziskové organizace):

http://www.etrzby.cz/cs/neziskove-organizace

Jinak v metodice k EET z 31. 8. 2016 je mimo jiné uvedeno (zase anlogicky pro případnou činnost DSO - řešíme tu třetí odrážku):

Naopak příjmy, jejichž přijetí nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, nejsou evidovanou tržbou a evidenci nepodléhají. O příjmy z podnikání se nejedná např.:

 v případě příjmů fyzických osob z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, v situaci, kdy tyto příjmy nebyly získány výkonem podnikání,

 v případě příjmů, které jsou příjmem podle § 9 (příjmy z nájmu) nebo § 10 (ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky) zákona o daních z příjmů,

 v případě spolku, který v rámci své hlavní činnosti vyvíjí i příležitostnou (nikoliv soustavnou) výdělečnou činnost. Takovou činnost přitom nelze zaměňovat s vedlejší hospodářskou činností dle § 217 odst. 2 občanského zákoníku, která vedlejší podnikatelskou činností je vždy (např. živnostenské podnikání, pronájem nemovitostí). Příkladem výdělečných činností vykonávaných příležitostně v rámci hlavní činnosti spolku pak může být příležitostné (nikoli soustavné) pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení, a to i v případě, že výtěžek překročí náklady. Jako příklad lze uvést představení amatérského divadla, kroužku lidových tanců, letní tábor, hasičský nebo myslivecký bál, soutěže či závody pořádané spolkem v rámci jeho hlavní činnosti apod.

Prosím informaci, jak zaúčtovat platbu za veřejnou sbírku. Byli jsme zařazeni do soutěže Strom roku 2016, sbírali jsme podpisy na podpisové archy. Teď musíme zakoupit registrační čísla k jednotlivým archům a celková cena je 4800,- Kč. Nemám žádný doklad a je zde napsáno, že v listopadu dostaneme "potvrzení o finančním daru" (do veřejné sbírky). Peníze máme zaslat dle e-mailu (objednávka registračních čísel jednotlivých archů) na dané č. účtu. Co potřebuji za doklad, aby bylo vše správně a peníze bych mohla odeslat? (Čím to doložím - objednávkou registračních kódů)? Také v této souvislosti proběhla výstava. na které bylo vybráno dobrovolné vstupné 473,- Jak mám tento příjem zaúčtovat? ( na veřejnou zeleň, nebo kulturu?)

Toto (viz níže) jsme našli na webových stránkách -  přispíváte do veřejné sbírky - takže  je to dar s tím, že potvrzení o daru dostanete následovně.

Bylo by potřeba odsouhlasit jako finanční dar radou obce, poskytnout ho na základě informací webu (viz to níže) a na základě usnesení rady - tj. vytvořit si tzv. platební poukázku, to si myslím bude dostatečně průkazné. 

Ohledně dobrovolného vstupného na výstavu - dejte odpa 3317 a pol. 2111, účet 602. Od DPH by mělo být osvobozeno. 

Hlasovací archy

Zapojit větší množství lidí do hlasování umožňují hlasovací archy. Jejich cena je 60 Kč a vejde se na ně 20 podpisů. Výtěžek poputuje stejně jako v případě DMS na výsadbu a ochranu stromů v místě, kde finalista roste.

1. Stáhněte a vytiskněte si hlasovací archy.
2. Sbírejte na ně podpisy. (Pozn. Jedna osoba smí hlasovat pouze jedenkrát. Opakované podpisy nezapočítáme.)
3. objednat kód a zaplatitAby byl hlasovací arch platný, je potřeba ho označit číselným kódem a zaplatit.
4. Zaplacené archy označené kódem pošlete do 10. října 2016 na adresu Strom roku, Nadace Partnerství, Údolní 33, 602 00 Brno.

- 1 vyplněný arch získá pro strom 20 hlasů.

- Pomůže vytvořit komunitu fanoušků stromu.- Budete muset s archy zajít na poštu. :-)

- 1 osoba smí svým podpisem hlasovat pouze jedenkrát.

V roce 2014 jsem ke dni kolaudace zařadila majetek (rekonstrukce centra obce). Do ceny majetku jsem dohadně dala "zálohu na věcná břemena k přeložkám", kterou jsem evidovala na účtu 052 ve výši 69.700 Kč. Účtováno bylo 042/389, na účtu 052 mi to zůstávalo viset. Platba byla 231 par. 2219 pol. 6121 ve výši 69.700 Kč. Zahájila jsem odpisování z pořizovací ceny (vč. dohadu na VB). Teď přišlo konečně vyúčtování záloh od ČEZu, podle kterého je cena za VB k přeložkám 30.950 Kč a 38.750 Kč nám ze zálohy vrací. Cenu majetku měnit nebudu, ale nejsem si jistá, na který účet se odúčtuje ta vratka zálohy a jaká bude rozpočtová skladba? Původní 6121 2219?

Vratku zaúčtujte 231 ODPA akce 2219 pol. 2324/052 38 750 Kč. Podle bodu 4.6 ČÚS č. 710 zaúčtujte vyúčtování zápisy 389 MD 69 700 Kč/052 D 30 950 Kč a 551 D 38 750 Kč. Cena majetku se, jak správně uvádíte, měnit nemá.  

Obec uzavřela s krajem smlouvu o směně pozemků . Ve smlouvě je uvedeno, že účetní hodnota pozemků nabývaných krajem je 11.000 Kč (600 m2), účetní hodnota pozemků nabývaných obcí je 91.000,- Kč (5 000 m2). Dále je zde uvedeno, že směna se uskuteční bez doplatku ceny. Budu účtovat předpis pohledávky i závazku ve výši nabývaných pozemků? Tzn. 311/647 (91 tis. Kč), 042/321 (91 tis. Kč) a kompenzace 321/311 (91 tis. Kč). Vyřazení pozemků ve výši 11 tis. Kč, zařazení ve výši 91 tis. Kč? V případě, že ceny nejsou ve smlouvě uvedeny, se vedlejší pořizovací náklady dávají do provozních nákladů. Mohu uvedené účetní hodnoty pozemků považovat za pořizovací ceny a účtovat související náklady s pořízením (návrh na vklad)? Pokud ano, nevím, co s výdaji za geometrický plán. Dělal se v době, kdy ještě nebyl zastupitelstvem schválen záměr směny pozemků. Budou náklady na geometrický plán vstupovat do ceny pozemků? Mohu je teď, kdy je směna aktuální, opravit a přeúčtovat z 518 na 042? Děkuji.

Jedná se o směnu pozemků, kdy jsou ceny ve smlouvě uvedeny. Pozemky se v tomto případě oceňují pořizovací cenou. Související náklady, jako poplatek za návrh na vklad účtujte jako související náklad na účet 042, ale pouze ve výši 1/2 (např. u poplatku za vklad 500 Kč). Druhou polovinu účtujte do nákladů (např. návrh na vklad 500 Kč na účet 538), protože při směně se související náklady týkají vždy zařazení nového pozemku a zároveň vyřazení vašeho, proto ta 1/2. Správně by se výdaje měly na účet 042 účtovat, až když je zastupitelstvem schválen záměr, nicméně můžete GP brát jako náklad související s pořízením (opět ve výši 1/2, zbytek na účet 518), protože jste ho nechali zpracovat jako podklad pro směnu, jiný přínos pro vás nemá.

Směnu budete účtovat (váš pozemek v hodnotě 11 000 Kč za pozemek kraje v hodnotě 91 000 Kč):

1. výnos ze směny 311/647 91 000 Kč

2. závazek z pořízení 042/321 91 000 Kč

3. kompenzace 321/311 91 000 Kč

4. zařazení pozemku od kraje 031/042 91000 Kč + související náklady

5. vyřazení vašeho pozemku 554/031 v účetní hodnotě 11 000 Kč

Pozn. Ten cenový rozdíl může vznikat oceněním v účetnictví, pravděpodobně bylo vyhodnoceno, že cena obvyklá je shodná, proto nezvnikl doplatek - to však jen odhaduji. Přesto jsem zvolila postup, že ceny ve smlouvě uvedeny jsou, i když jsou to ceny dle účetní evidence. 

Ještě ověřte, že nemusíte přeceňovat RH - pokud nemáte ve směrnici u RH stanovenou významnost, tak musíte přecenit, pokud máte, tak jen ověřte, že rozdíl ve směňovaných pozemcích 80 tis. Kč není větší než 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2015.

ZO schválilo usnesením cenu vodného s tím, že kdo je v obci trvale hlášen k pobytu, bude mu cena vodného snížena o dotaci od obce (7,-Kč) na 1m3. Nyní jsem fakturovala vodu a z celkového množství m3 vyfakturovaných za sníženou cenu musím odvést FÚ DPH z cenového rozdílu (7,- Kč x m3 snížené o dotaci). Jak mám zaúčtovat ZD.Mohu použít zaúčtování jako doklad o použití účet 734 a DPH proti účtu 538 jako náš náklad a nebo i ZD bude náš náklad? Předem děkuji za odpověď.

Já se ale domnívám, že v tomto případě z hlediska DPH není povinností z daných 7 Kč odvádět DPH. Nejedná se o nějakou dotaci - je pouze stanoveno, že pro skupinu A má obec nastavenu cenu za službu nižší než pro skupinu B. Aby došlo k potřebě úpravy ceny a doodvodu DPH, tak by se muselo jednat o případ v §36a - tedy vztah k nějaké spojené osobě. To ale tady není - cena je nižší pro celou skupinu osob a v zákoně o DPH nenajdu důvod, proč bych měl z těch 7 Kč odvést DPH.

Město koupilo kupní smlouvou od právnické osoby ČOV za 1,- Kč. ČOV zatím do zápisu v KN vedeme na 042. Můžeme ponechat cenu pořízení za 1,- Kč v majetku nebo musíme při převodu do staveb přecenit? Je možné v tom druhém případě použít cenu podobné ČOV? Jaký účetní zápis v tomto případě použít? Jak postupovat a účtovat v případě nalezení majetku, který není v majetkové evidenci a je majetkem obce? V některých případech má město k dospozici znalecký posudek, ale několik let starý nebo použít opět cenu podobného majetku? V mnoha případech nemá žádnou informaci o hodnotě.

Majetek pořízený koupí se správně oceňuje pořizovací cenou, u vás je to 1 Kč.  Pravděpodobně se jedná o případ, kdy právnická osoba stavbu ČOV financovala, pak je to i vhodnější varianta ocenit do majetku 1 Kč než oceňovat náklady, které obec nevynaložila. Pokud ve směrnici máte, že majetek oceněný 1 Kč neodpisujete, pak ČOV nebudete odpisovat, pokud ne, doporučuji do směrnice i doplnit. Je možné přecenit na RPC, ale pak musíte psát odchylku od metody do přílohy a zvýšíte si náklady odpisy - ale máte reálnější hodnotu majetku. Protože tato odchylka má vliv na VH z důvodu odpisů, bylo by vhodné ji jako metodu schválit radou obce. Máme k tomu podrobný výklad v knize Účetní reforma 2012. 

Co se týče nalezeného majetku, ten se správně oceňuje RPC, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Můžete použít i starší znalecký posudek, stačí ho aktualizovat (podklad pro výpočet k němu už máte, stačí ověřit hodnoty ve vyhlášce) nebo nechat zpracovat nový, popřípadě sami ocenit podle oceňovací vyhlášky. Takto je to nejsprávněji. Zápis pak je dle CUS 710 jen 02x MD/ 401 D. 

Spolek požádal město o individuální dotaci (město nemá vyhlášen žádný program), ale tento spolek na město zároveň podává jedno trestní oznámení za druhým, město se tedy zdráhá dotaci poskytnout. Je možné neposkytnutí tímto zdůvodnit?

Na dotaci není právní nárok, ale její neposkytnutí musíte v případě podané žádosti zdůvodnit.  Prostudujte si  zprávy MF č. 3/2015, najdete tam k dotacím mnoho praktických informací. Kopíruji Vám sem část, kterou byste mohli využít - viz poslední věta -  doporučovala bych pro jistotu postupovat v jejím souladu a jako důvod ve Vašem případě uvést pouze fakt, že zastupitelstvo poskytnutí dotace neschválilo (v případě, že neschválí).

Podle § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti. Zákon tedy předpokládá individuální vyrozumění žadatele o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace, tedy de facto informování o obsahu rozhodnutí zastupitelstva (nebo jiného obecního orgánu) o tom, že poskytnutí dotace nebylo schváleno. Požadavkem zákona je, aby žadateli byly současně sděleny důvody neposkytnutí dotace. Tyto důvody mohou především vyplývat (mohou být uvedeny) přímo v usnesení zastupitelstva či rady (to je svým rozhodnutím výslovně potvrzuje). Mohou však vyplývat i z jiných dokumentů, např. z předkládací zprávy pro zastupitelstvo, z obsahu hodnotící zprávy výběrové komise apod.; v takovém případě tyto důvody zastupitelstvo nebo rada implicitně akceptují tím, že přijmou usnesení o neposkytnutí dotace. Důvod může spočívat i jen v tom, že zastupitelstvo ani rada nadpoloviční většinou poskytnutí dotace neschválily (buď přijaly výslovně usnesení o neposkytnutí dotace, nebo pouze neschválily navržené usnesení o jejím poskytnutí, ve svém důsledku však jde o situaci identickou).

Při kontrole hospodaření obce ze strany kraje, nám bylo doporučeno, že nemáme dělat souhrnné doklady v pokladně. Jednalo se například o výběr poplatků za odpady nebo za poplatek ze psa. Jsme malá obec, všichni neuvolnění a poplatky vybíráme každý čtvrtek od 18 -20 hodin. V tento den například zaplatí 5 občanů za odpad a 3 ze psa. Každý člověk dostane příjmový doklad z pokladny jmenovitě a poté mi paní pokladní předá souhrnný doklad za poplatky za odpad samostatně, kde je odvolání na všech 5 přijmových dokladů a za poplatky ze psa, kde je odvolání ns všechny 3 přijmové doklady za poplatky ze psa a já následně zaúčtuji 2 účetní případy. Nevím, proč by to takto nemělo jít. V zákoně o účetnictví 563/1991 Sb., § 11 jsou popsány souhrnné doklady, které mají pouze podmínku stejného charakteru účetního případu a stejného okamžiku jejich uskutečnění.

Váš postup je zcela v pořádku. Pokladní kniha je považovaná za knihu analytických účtů, pokud tedy máte příjmové pokladní doklady vedeny v pokladní knize jednotlivě, pak povinnost splňujete a to, jak pak dané doklady zaúčtujete do programu, už není rozhodující.

V obci máme zřízeno několik spolků, které například pořádají zábavy, popřípadě nakoupí a prodávají občerstvení na některých akcích. Z pořádání bálů například vyjde zisk, ale ten se použije na nákup věcných dárků nebo občerstvení pro děti na Dětský den nebo se uhradí autobus na zájezd. Musí i tyto spolky vést EET?

Podívejte se na stránky www.etrzby.cz, tam najdete k EET veškeré potřebné informace. Kopíruji i odpověď ze stránek finanční správy:

Budou muset elektronicky evidovat nejrůznější spolky, které provedou jednou nebo dvakrát do roka ples nebo zábavu?

Také zde platí, že z povinnosti evidovat tržby budou vyloučeny takové příjmy, které bude možné označit jako příjmy ojedinělé, příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků nebo příjem nepocházející z podnikatelské činnosti. Dá se předpokládat, že pořádání každoročního výročního plesu nebo zábavy nemá povahu podnikání u veřejně prospěšného nebo zájmového spolku, i když se na něj vstupenky lidem prodávají a teoreticky z něj může spolek docílit zisk. 

Dne 22. 12. 2015 nám byla vystavena faktura za montáž rozvaděče. Faktura nám buď nebyla doručena, nebo se někde ztratila. Dodavatel až v létě začal řešit, že od nás nemá platbu, a teď poslal novou fakturu (kopii té původní). Ovšem datum vyplacení stále 22. 12. 2015. Můžeme takovou fakturu zaplatit a zaúčtovat? Nebo máme požadovat novou fakturu s letošním datem?

V dotazu neuvádíte DUZP faktury, předpokládám ale, že když vám fakturovali 22.12.2015, tak montáž proběhla v roce 2015. Faktura se k Vám jen něčí chybou nedostala. Můžete jí tedy zaplatit a zaúčtovat v  letošním roce, nebylo by správné opravovat na ní data. Letos jí zaúčtujte na náklad, kterého se týká (režim § 3 ZoÚ - v době, kam patří nebo kdy se o ní ÚJ dověděla).

Obec kupuje pozemky a stavbu prodejny. Nejsme plátci DPH. V kupní smlouvě jsou uvedeny částky bez DPH ( je to tam výslovně takto napsáno). Podle sdělení prodávajícího (Jednota) je to pro nás konečná cena a DPH platit nebudeme. Nebudeme mít nějaký problém s FÚ a bylo by to takto v pořádku ?? Přiznávám bez mučení, že problematika DPH je pro mě španělskou vesnicí :-) .

Pokud nejste plátci DPH, tak opravdu není žádný problém s touto smlouvu, DPH se neplátců netýká. Můžete být bez obav.

Také pokud se týká určení ceny - pokud je ve smlouvě uvedena konečná cena a nevyplývá z textu smlouvy, že by se k ní mělo připočítávat DPH (které má odvést váš dodavatel, pokud by napříkald ten prodej dani podléhal), tak je to cena konečná a dodavatel ji nemá právo sám od sebe navýšit, pokud by zjistil, že má daň uhradit  - tedy skutečně vás otázka DPH nemusí trápit - prostě hradíte tu cenu, která je ve smlouvě konečná a tím to končí.

Obec v roce 2016 spolku již poskytla 30tis. na základě veřejnoprávní smlouvy dle pravidel zák.250/2000 a 24/2015 jako individuální dotaci s vyúčtováním do 30.11.2016 na činnost klubu. Nyní si tento spolek znovu požádal " O proplacení fin.spoluúčasti ve výši 20% z celkové výše dotační částky pro Modernizaci stávajícího sport.zařízení" (jedná se o 67tis.) Tedy na dofinancování zavlažování hřiště, které hradí z Programu 133510 MSMT. ZO předběžně o tomto jednalo již v 01/2016 a souhlasilo. Finance by obec měla zaslat přímo na účet spolku v souladu s pravidly Programu. Řešíme otázku, jak posoudit tuto dotaci, ZO chce vyúčtování. Postupovat jako u individuální podpory, zveřejnit smlouvu (67.tis.), nebo je jiná možnost?Děkuji

V případě, kdy zastupitelstvo požaduje vypořádání poskytnutých prostředků, nemáte jinou možnost než poskytnout jako dotaci v režimu zákona č. 250/2000 Sb. Navíc to poskytujete i na stanovený účel, proto je dotace v tomto případě určitě i vhodnější než dar podle OZ. Trochu mě mate výraz 20 % z dotační částky, ale mají určitě na mysli částku, že MŠMT stanovilo dotaci - tedy celkovou výši uznatelných nákladů projektu. 

Je určitě potřeba, aby žadatel podal žádost o dotaci, která bude obsahovat náležitosti dle § 10a odst. 3 zákona (nejen účel použití, ale např. i uvést dobu, v níž má být dosaženo účelu). V případě poskytovaných dotací doporučuji mít zpracovaný pro žadatele formulář žádosti, abyste pokaždé nemusela kontrolovat náležitosti podaných žádostí. Co se týče následné veřejnoprávní smlouvy, u vás je to nad 50 tis. Kč, takže podle § 10d jí musíte do 30 dnů od uzavření zveřejnit na elektronické úřední desce.
Fakt, že jste spolku letos poskytli dotaci na činnost, v tomto případě nehraje roli. To je důležité sledovat, jen pokud byste jim během roku poskytovali více dotací na stejný účel. Pak by mohla nastat situace, kdy jsou jednotlivé smlouvy do 50 tis. Kč, dohromady v součtu však překračují 50 tis. Kč - v tomto případě uzavírat raději dodatky k původní smlouvě, aby vám nenapadli nezveřejnění smluv.

Jen bych ještě doplnila, ale dle dotazu to snad není pro vás riziko, protože uvádíte, že bylo poskytnuto na základě individuální dotace. Problém je v případě poskytnutí dotace na základě vyhlášeného programu, protože individuální dotace v případě, že se jedná o žádost v rámci programu nemůže být přijata (individuální jsou možné jen mimo programy) - na toto by se mělo dávat pozor. 

Chtěli bychom se zeptat jak postupovat v případě, kdy se příspěvkové organizaci poštěstilo a zesnulá paní v závěti odkázala dar 500 tis. Kč PO. Necháme v zastupitelstvu schválit přijetí tohoto daru. PO by nechtěla spotřebovat jednorázově v jednom roce, ale chtěla by si rozložit na více let, přičemž část by chtěla využít na provozní účely a část na investiční účely (ošetří se ve smlouvě, že dar bude použit na úhradu nákladů spojených s provozem a úhradu nákladů spojených s investičním rozvojem, nebude tam ale přesná částka - kolik smí na provozní a kolik na investiční). Jak má řešit tento dar z pohledu daní. Lze celý dar zaúčtovat na účet 414 a v příslušném roce vždy část na financování provozu rozpustit na 672 (osvobozené plnění, takže vyloučení nákladů v této výši) a část na investiční účely převést z 414 na 403?

Já bych tady odděleně řešil dva problémy:

a) otázku daně z příjmů - tady je pro případné zdanění rozhodující již okamžik nabytí daru - nikoliv to, jak se to bude rozpouštět do výnosů. Takže aby to organizaci daňově nepoškodilo v roce 2016, potřebuji, aby z účelu vyplývalo, že to bude použito na činnosti uvedené v §20 odst. 8 (sociální péče, školství, kultura ....) - předpokládám, že tomu tak bude a potom by nebyl problém - v roce 2016 osvobodím (tedy co by zůstalo na fondu nepřidaním) a v dalších letech to, co půjde do výnosů, nebude předmětem daně a zase proti tomu bude nedaňový náklad ... - tady asi problém není

b) co je neprozkoumané téma je otázka, jak účtovat v situaci, kdy smlouva umožňuje, že to bude spotřebováno jak na provoz, tak i investice (podle potřeby) - jde totiž o to, zda si následně třeba v dalším roce po přijetí daru svobodně rozhodovat, že to budu přesouvat z rezervního fondu do fondu investic Já si tady nejsem jistý a raději bych volil následující postup:

- udělám si prvotní svobodné rozhodnutí u PO, co dám do provozu (414) a co na investici (416) - možná bych ty investice spíše podcenil... - podmínky budou umožňovat asi libovolné rozdělení ...

- v dalším roce, pokud budu chtít přesunout z provozního daru do investic, tak bych to již bral jako změnu prvotně určeného rozdělení a nechal si od zřizovatele schválit posílení fondu investic z rezervního fondu. Tedy potom přesun 414/416 a zároveň bych měl udělat 401/403.

Je to možná konzervativní, ale raději bych tak postupoval. 

Jak zaúčtovat fakturu na aktualizaci dat KN za 2.pololetí, kdy cena služeb je 3751,-Kč, ale smluvní sleva je ve výši 100%, tedy -3751,-Kč. Faktura je tedy nulová.

Do nákladů patří částka po odečtení slevy, u vás je to 0 Kč. Jedná se tedy v podstatě o službu poskytnutou zdarma, kdy fakturu můžete brát jen jako potvrzení. Nemusíte tedy nic účtovat, stačí si jí uschovat např. ke smlouvě.

V roce 2011 jsme realizovali akci zateplní obecní budovy z dotace SFŽP.Akci jsme účtovali na investici a po celou dobu na nedokončenou investici -účet 042. Termín realizace akce stanovený poskytovatelem dotace byl 30.9.2011. Stavba byla dodavatelem předána obci 23.9.2011, ale účetní převod z 042-na O21 jsem udělala až 3.10.2011. Myslíte, že je to chyba a že to bude FU při kontrole vadit???

Každopádně teď už s tím nic zpětně neuděláte. Myslím, že to tak hrozné nebude, fakticky jste termín realizace dodrželi, jen účetně jste zařadili až 3.10.2011. Můžete
jen zkusit zjistit, proč k tomu došlo, jestli např. na faktuře nebylo, ža až do úplného zaplacení je dílo majetkem dodavatel, nebo to byla jen prostě chyba. Ale jak říkám, je to chyba účetní, takže by z toho neměl být takový problém. Kdyby něco, tak zkuste argumentovat prostě tím, že termín realizace jste dodrželi, jen jste zařadili do majetku později.

Zkusím vysvětlit ještě trochu jinak: 

Ještě přeci jen - ona to vlastně není vůbec účetní ani jiná chyba - dle zákona o účetnictví §3 zařazujeme do účetního období, ve kterém k případu došlo - což je 12 měsíců po sobě jdoucích, a to jste splnila. Pak je vyhotovení účetního dokladu bez zbytečného odkladu, což těch pár dní také není zbytečný odklad a pak - v roce 2011 se ještě neodpisovalo, takže o pár dní pozdní zařazení nemělo vliv na VH - já si myslím, že FÚ by mohl pouze vyčíst ten termín realizace akce - ale ten byl splněn, zařazení je jen účetní věc a na termín realizace by vliv mít vůbec nemělo.