Dotazy

Obec jako oprávněná má několik bezúplatných věcných břemen na pozemky, pod jejichž povrchem vede kanalizace obce.. Návrh na vklad ve výši 1.000,-Kč hradila obec.Tento poplatek jsem zaúčtovala 2321/5137-5580300 a 0280019-0880019.nejsem si teď jistá, zda poplatek za návrh na vklad jsem měla účtovat do majetku ,ale nevím, jak jinak bych zařadila toto VB na pozemku do majetku.

V prvé řadě je vždy potřeba ověřit, že věcné břemeno, kdy je obec oprávněná, nelze zahrnout do ocenění stavby (ve vašem případě kanalizace). Pokud už je kanalizace zařazená v majetku, tak už lze jen zavést jako DDHM. Věcné břemeno, které bylo převedeno bezúplatně, byste měla ocenit RPC. Lze využít § 16b odst. 5 oceňovacího zákona a ocenit jej ve výši 10 000 Kč. U RPC se vedlejší náklady nezahrnují do ceny majetku, návrh na vklad patří tedy správně do nákladů (účet 538, pol. 5362). Podle bodu 6.3.3 ČÚS zaúčtujete bezúplatný převod DDHM 028 / 088 a pokud  není strana povinná vybraná účetní jednotka, účtujete zároveň 558 / 649.  

Příspěvková organizace ZŠ a MŠ požádala obec o předfinancování projektu z MŠMT pro letošní rok. Jedná se o částku cca 120 000,- Kč na finanční prostředky speciální pedagoga. Finanční částku by škola měla obdržel z MŠMT do konce roku 2016. Bude se v tomto případě jednat o návratnou finanční výpomoc bezúročnou nebo máme PO poskytnout bezúročnou půjčku. Je nutné mít třeba mezi obcí a PO veřejnoprávnou smlouvu? Prosím jak zaúčtovat?

Doporučila bych systém zálohy na dotaci, tj. dát na účet 373 (vypořádání vypadá do 12 měsíců)  nejen částku vlastního podílu (pokud nějaká bude), ale i částku na předfinancování dotace. Tím vlastně jen vrácení, až PO přijme dotaci, zaúčtujete minus 5331 a a účet 373. Pokud dáváte příspěvek i na vlastní podíl, tak by se zaúčtoval na 572 po vypořádání dotace. Není s vlastní PO potřeba veřejnoprávní smlouva, ale musí se schválit jakoby příspěvek na předfinancování dotace. Kdyby se příspěvek nestihl vrátit do konce roku, tak by se příští rok dal příjem na vypořádání na pol. 2229.

Je možná i ta půjčka (bezúročná půjčka je vlastně NFV), ale ta záloha na transfer je docela elegantní, půjčku by muselo rovněž schválit zastupitelstvo a ani na půjčku není potřeba VP smlouvy.

Ta záloha 373 na transfer má výhodu v tom, že kdyby se nepodařilo z různých důvodů získat dotaci celou , tak nemusíte měnit půjčku na dotaci, ale uděláte vypořádání takto: Slíbili dotaci 120, dají nakonec jen 100...

572/349 např. ve výši  20  a 349/373  např. ve výši 20 a 231/373 např. ve výši 100.  

Město poskytlo v r.2014 TS(což je náš obchodní společník-společnost ze 100% podílem Města) bezúročnou půjčku na projekt "Systém svozu Žlutice" - účtováno 471/231 Odpa 3639 SpPo 6313. V r.2016 zastupitelstvo schválilo ponechat část jako příplatek mimo základní kapitál společnosti s podmínkou proinvestování do strojového vybavení společnosti a druhou část jako účelovou investiční dotaci pro společnost na dofinancování projektu "Systém svozu".( jak zaúčtovat?)

Část jako investiční dotaci byste měli zaúčtovat v režimu transferu, tj. 572/345 a zúčtovat zálohu na transfer 345/471. 

Část na příplatek ZK bych změnila jen 043/471 a 061/043.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenávám, že nevím, proč tu půjčku měli na 471 - proč to nebyla třeba 462 ...  ale nevím. Jinak ještě k té dotaci - pokud by byla k vyúčtování, tak potenciálně místo 572 ještě poskytnutou zálohu... - jen jako upozornění.

Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR v měsíci srpnu na částku 164 560,- Kč. Dne 31.8.2016 jsem obdržela také fakturu za 1.etapu . Prosím jak proúčtovat rozhodnutí o dotaci na podrozvahu a jak došlou fakturu?

Rozhodnutí o poskytnutí dotace zaúčtujete 915 (účet 955 pokud by bylo vyúčtování dotace za déle než rok) MD / 999 D v částce přiznané dotace 164 560 Kč. Je vhodné zvolit si pro celý projekt jeden org a ten používat u všech účtů, nejen u 231, ale i u 915,999,321,374, 346 aj. – pro splnění často uložené povinnosti odděleného sledování nákladů projektu v účetnictví. Došlou fakturu zaúčtujete 041 MD / 321 D, úhrada 321 MD / 231 D ODPA 3635, pol. 6119 + označit určeným ÚZ (vyčtete ho z Rozhodnutí) a zvoleným org ve výši procentního podílu dotace a jen org ve výši vlastního podílu.

V roce 2015 poskytlo MŠMT prostřednictvím našeho města dotaci základní škole na projekt Vzdělávání pro konkurenceschopnost /EU + SR). V letošním roce pro porušení rozpočtové kázně ministerstvo vyzvalo školu k navrácení části dotace přes zřizovatele zpět na MŠMT. Nevím jak správně zaúčtovat příjem vratky od školy na náš účet a pak výdej - odeslání vratky na ministerstvo. Musí se zde také účtovat nástroj a zdroj?

Prosím o omluvení pozdní odpovědi, ale radši jsem konzultovala s kraji. Já Vám napíši jejich odpovědi - viz níže. Doporučila bych postup příjmu přes 2229 a převod na 5909, případně + a - na 2229, abychom nemuseli opravovat rozpočet. NZ použít jen, pokud je to vypořádání. Snažím se vyhnout konsolidačním položkám. Zaúčtovat příjem přes 375 D a odeslání 375 MD. 

Z MK přišel tento rozbor: 

Předpokládám, že vše souvisí s finančním vypořádáním těchto projektů, které se rozhodlo MŠMT realizovat v první polovině letošního roku. Tok těchto dotací probíhal nejen přes zřizovatele škol (tj. obce), ale též přes kraje; proto i vratky měly probíhat stejným způsobem, tj. škola na zřizovatele, zřizovatel na kraj a kraj vrací na MŠMT.

 My jsme se obecně setkali s dvěma typy vratek finančních prostředků a to řekněme jakési dobrovolné vratky, které se potom zatřiďovaly prostřednictvím položek pro "finanční vypořádání", tj. obce přijímají od svých PO na 2229 a vrací kraji na 5364. Použití těchto položek "odpovídá" prvotnímu toku dotací do PO, kdy obce přijímaly na 4116 a uvolňovaly PO na 5336. U nás na kraji potom byly tyto vratky plusem a mínusem (tj. jako průtok) na 2222.

 Druhá varianta pak byla tak, že to byly jakýmsi způsobem vynucené vratky, kde MŠMT k vrácení prostředků vyzývalo výzvou podle s odkazem na 14f odst. 3) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). Tudíž ten speciální postup, kdy se ještě nejedná o porušení rozpočtové kázně. Tady nám na kraj obce potom vracejí na položce 5909 (kterou od letošního roku pro tento typ odvodu určila novela rozpočtové skladby) a u nás na kraji opět jen plusem a mínusem na 2229 (tato položka určena obdobně jako výdajová pro tento typ odvodu).

Nechci se mýlit, ale typické porušení rozpočtové kázně by tam snad být nemělo, v tom už by potom musel "mít prsty" FÚ…

Co se týče nástrojů a PJ, my doporučovali bez tohoto značení. Značně nás následně (červen letošního roku) nahlodalo to, co se komunikovalo s Ing. Havelkovou z odboru 37 MF ČR a dřívějšímu vzorovému příkladu od Ing. Sojkové (následně Pavlové) z téhož odboru, ale už jsme to neměnili - tady si slibuji, že konverzace ohledně NZ v různých situacích vyvolá nějakou osvětu v blízké době.

Od 01.08.2016 máme zřízen u ČSOB transparentní účet pro veřejnou sbírku na výstavbu kaple ( bude majetkem obce). Zastupitelstvo v září schválí tvorbu fondu, za účelem sledování financí na účtu veřejné sbírky. Můj dotaz zní: 1. Může zastupitelstvo schválit v září, že o fondu můžeme účtovat již od 1.08.2016 (tedy zpětně), abych mohla účtovat již srpnové příjmy jako příjmy fondu. 2. Bankovní účet nově zřízeného fondu jsme využívali do 31.07.2016 jako jeden z našich běžných účtů, zůstatek činí 149,-Kč Je správně první účtování o fondu takto ? převod zůstatku ze ZBÚ MD 262/D 231,odpa 6330, pol.5342 příjem na Fond MD 236/D 262, odpa 6330, pol. 4134 a zároveň MD 401/D 419.

To je dost zajímavý dotaz, myslím si, že by neměl být problém schválit zpětné zřízení fondu (že to zákon 250/2000 Sb.) neřeší, ale asi by bylo možné i zřídit fond k okamžiku schválení zastupitelstvem. 

Po schválení fondu -  a jeho pravidel = statutu, kde bude uvedeno, co je jeho zdrojem a na co se používá, se zaúčtuje tak jak máte uvedeno, jen pozor, položka 5342 je pro sociální fond, správně je položka 5349. 

V případě že zřídíte fond v září, tak srpnové příjmy dáte na účet 472 (prosím podívejte se na odpověď na dotaz ze začátku září 2016 na www.obecuctuje.cz  k lesnímu divadlu, tam je volba účtu zálohy na transfer na pořízení DM vysvětlena) a vybrané peníze pak na fond převedete tak, jak máte v dotazu uvedeno. 

Jen se trochu trápím s tím časem - že jste žřídili sbírku a ZM neschválilo fond a jeho pravidla, to mělo jít současně, tak jak postupně nad tím přemýšlím, tak si i říkám, že by vůči občanům bylo správněji zřídit ten fond  zpětně. 

Ještě ten zůstatek účtu - pokud jej chcete nechat také na fondu, tak by muselo zastupitelstvo schválit jako zdroj fondu i tento zůstatek, jinak byste jej měla převést na 231 (na ZBÚ), to by pak ponechání bylo porušením statutu=pravidel fondu. Prosím nechte jak zdroj fondu schváli i případné připsané úroky a jako použití fondu i poplatky bankovní, abyste je pořád nemusela navzájem převádět, je to praktické. Jinak - k postupům jak účtovat na fondu najdete v dokumentech ke stažení příklady, pravděpodobně již budou ve složce archiv...

Dobrý den, mám dotaz ohledně DPH u pronájmu kotelen. Město pronajímá kotelny včetně zařízení v nich. Firma, která je má v nájmu zásobuje teplem, studenou a teplou vodou panelové domy, které jsou majetkem města, ale ve správě příspěvkové bytové organizace. Veškeré teplo z kotelen je výhradně do panelových domů, nic není pro podnikatele ani jiné objekty pro výdělečnou činnost. Vyúčtování posléze dělá nájemníkům bytová organizace. Od roku 2010 se město stalo plátcem DPH právě z důvodu obratu za nájem z kotelen a prodej dřeva z lesa. Nájemní smlouva na kotelny, uzavřená v roce 2010, zní doslovně " na pronájem tepelného hospodářství ( dále jen TH) ve smyslu této smlouvy je rovněž považován soubor movitého a nemovitého majetku, sloužícího k výrobě a distribuci tepla a teplé užitkové vody v dané lokalitě. Předmětem smlouvy je přenechání TH do užívání nájemci za účelem jeho provozu a výkonu práv a povinností vyplývajících ze soukromoprávních a veřejnoprávních vztahů s touto činností spojených." Cena byla stanovena takto: Nájemné se sjednává ve výši 50 kč za každý dodaný GJ. Nikde zmínka o DPH. Můj dotaz zní. Nikdy se jim také DPH neúčtovalo. Bylo brána celá částka jako nájem nebytových prostor na řádku přiznání č. 50 a jednalo se ročně v průměru okolo 800 000 Kč. V majetku je kotelna zavedena historicky jako celek, žádný movitý majetek v ní není účetně ani evidenčně zaveden. Letos mám kupovat kotle. Bude je hradit město, jelikož kotle jsou už staré 40 let a jsou zastaralé. Ted co s tím? Jak se chovat k novým pořízením a opravám v kotelně? Jako k technickému zhodnocení nebo jako k opravě a jen kotle samostatně vyčíslit a dát do majetku. Jak pak změnit nájemní smlouvu? Našla jsem v zákoně o DPH,že kotle střednětlaké, spadají do režimu DPH v základní sazbě. což prý tyto kotle jsou, kotelny jsou mimo panelové domy a teplo se rozvádí dálkově, vedoucí bytové organizace mi řekl, že jsou to kotle střednětlaké. A co s předešlými lety? Nikdo v nájemní smlouvě nevyčíslil hodnotu movitého majetku a částku za čistý nájem. Nikdy město na vstupu také nic neuplatňovalo. Jak toto vyřešit a jak vyřešit novou nájemní smlouvu a vše kolem přijatých faktur ohledně DPH. Moc děkuji za odpověď, v tomto jsem bezradná a daňová poradkyně mi řekla, ať minulé roky už neřeším a co dál, nic moc neporadila :(

Pokud se týká období do minulosti, tak bych argumentoval, že byl sjednán nájem jako celek nemovitosti zahrnující i související technologii jako celek osvobozeno od DPH (tedy, že pronájem případných movitých věcí byl "vedlejším plněním" k hlavnímu - jímž byl pronájem nemovitosti). Myslím si, že to byste měli ustát.

To, co zmiňujete, že by mělo být samostatně, není ze zákona o DPH, ale ze zákona o dani z příjmů. Souhlasím s tím, že pokud jsou to kotelny, které "jsou mezi domy", tak je na místě rozdělit budovu a technologii. Z hlediska DPH by také bylo vhodné vše podřadit režimu "pronájem s DPH", aby bylo možné odpočítat daň z pořízení nových kotlů (současný osvobozený nájem vede k tomu, že si odpočítat nemůžete). Takže být vámi:

a) zkusím se dohodnout s odběratelem, že mu budete účtovat nájemné sjednané ve smlouvě (50 GJ) + DPH. Předpokládám, že on bude mít plný nárok na odpočet DPH a toto by ho nemělo poškodit. Nemusíte rozdělovat nájemné na část za stavby a část za technologie - klidně to berte jako celek. Takto by se dodatkovala smlouva - že je to 50 Kč/GJ + DPH

b) pokud nebude nájemce souhlasit, můžete se sami rozhodnout, že to oddaníte směrem dolů - to by mělo ekonomický význam tehdy, pokud by ztráta ze snížení nájemného díky oddanění směrem dolů byla výrazně nižší než uplatněný odpočet DPH (tedy záleží na výši investice)

c) z hlediska účetního a daňového - ty nové kotle, pokud vyměňujete celou technologii (nebo takřka celou) - předpokládám, že ve vztahu k technickým parametrům to bude spíše na technické zhodnocení (respektive investice). Udělal bych potom to, že by se to, co se bude budovat, zařadilo jako nová investice a případně by se ze starého objektu nějakým odhadem udělalo částečné vyřazení (třeba říci, že odhadujete, že se 50% ceny týká technologie a 50% by se vyřadilo a doodepsalo). Pokud se jedná pouze o část technologie, která se rekonstruuje, tak bych udělal, že by se prvotně provedlo to rozdělení na 021 a 022 - třeba odhadem, že 50% je technologie a ta by se potom zhodnotila (případně by se nějaký kus vyřadil).

Pokud splníte to k a) - potom je to na dodatek smlouvy (jen stačí ta část týkající se ceny). V případě b) striktně vzato ani smlouvu měnit nemusíte (ale samozřejmě Var a) je lepší).

Došlé faktury by potom byly na plný odpočet DPH.

ZN

Musí obec striktně dodržovat odpisy majetku? Např. automobil má odpisy dané na 4 roky. Může obec stanovit, že bude vozidlo odpisovat déle než tyto 4 roky, když víme, že nám auto vydrží 8-10 let?

Doba použitelnosti majetku nebyla nikdy striktně nařízena. Máte určitě na mysli tabulku doporučené doby používání majetku v letech pro jednotlivé odpisové skupiny z ČÚS č. 708. Z této tabulky se mohlo, ale nemuselo vycházet. Od roku 2016 je navíc tabulka v ČÚS již zrušena. Pokud z ní váš odpisový plán doteď vycházel, určitě to není chyba, ale někdy je vhodnější stanovit si vlastní dobu použitelnosti, mj. i proto, že v tabulce byly u některých druhů majetku doby  „podhodnocené“ (někde nadhodnocené, pokud se pamatuji, tak auta byla na 12 let?).
Ve Vašem příkladu vozidla si tedy můžete určitě stanovit vlastní přiměřený odhad doby použitelnosti, ale je potřeba toto do odpisového plánu poznamenat a dodržovat stanovenou dobu i při pořízení dalších obdobných vozidel (např. stejné parametry aj.). Odpisový plán je pak možné změnit i v průběhu odpisování majetku (např. z důvodu TZ).

Mohu poskytnout volební komisi stravenky do výše stravného? Nemáme zřízen sociální fond ani směrnici na poskytování stravenek, protože zatím stravenky zaměstnancům neposkytujeme.

Volební výdaje pro všechny typy voleb jsou uvedeny ve směrnici, která vyšla ve zprávách MF č 4/2013. Co se týče občerstvení pro členy OVK, je tam uvedeno, že jej obecní úřad poskytne přednostně jako nepeněžité plnění. Podpůrně lze využít i stanovisko uvedené ve zprávách MF č. 2/2014, kde je uvedeno, že pracovníkům krajských a obecních úřadů podílejících se na přípravě voleb se mohou poskytnou stravenky, ale  přednost má občerstvení poskytnuté formou nepeněžitého plnění. Pouze v případě, že není možné zajistit takto, je možné poskytnout stravenky v hodnotě dolní sazby stravného dle pracovněprávních předpisů. Raději si ověřte i u vašeho kraje, že nebudete mít problém s vyúčtováním dotace. Vhodnější je určitě  poskytnout přímo jídlo a pití než stravenky. Jinak nemusíte mít SF, účtování stravenek pak 263/321, úhrada pol. 5499, výdej stravenek 527/ 263. Směrnice být nemusí.

Doplnění - vyhláška č. 323/2002 Sb. umožňuje i volbu položky 5169 pro stravné. Obě položky 5499 i 5169 jsou možné a v souladu s vyhláškou o RS, položka 5499 je obecnější. MS kraj upřednostňuje dle sdělení , které nám zaslal dne 10.10.2016 položku 5169. 

Koupili jsme pro SDH starší podvozek auta Avie valník, které bude přestavěno na Avie skříň. Veškeré náklady na nové auto mám zaúčtované na účtu 042 a položce 6123. Skříň na nové auto bude přendána z našeho starého auta Avie. Pořizovací cena starého auta byla 175.315 Kč, oprávky jsou 149 020 Kč a zůstatková cena je 26 295 Kč. Kdyby se jednalo o vyřazení starého auta věděla bych si snad rady 553/082 zůstatková cena a 082/022 pořizovací hodnota. Ale když ze starého auta vezmou skříň a přendají na nové, nevím jak účtovat. Musím mít nějaký znalecký posudek, který ohodnotí zvlášť skříň a zvlášť podvozek? Jak snížím hodnotu starého auta a zvýším hodnotu nového? Podvozek starého auta se bude prodávat. Musím ohodnotit RPC? Neřeším DPH, auto neslouží a nebude sloužit k ekonomické činnosti. Ani na jedno auto jsme neměli dotaci. Prosím o radu jak správně postupovat a uvedení celého procesu účtování.

Nejprve bych vyřadila část majetku stáré avie - vznikne jakoby jiný majetek - jen podvozek, takže bych i přejmenovala kartu majetku.

Zápis by byl ve výši poměru odhaduté ceny skříně k hodnotě celého vozidla. Například řeknete, že polovinu hodnoty dělá skříň a potom uděláte 551 MD/ 082 D a 082 MD/ 022 D - ve výši 50% zůstatkové ceny na 551 a ve výši 50% vyřazení majetku. Pak bych udělala aktivaci ve té zůstatkové ceny, která se proúčtovala na 551 částky do pořizovací ceny druhé avie 042 MD/ 506 D.

Jen pár doplňujících poznámek - 553 se dává jen v případě prodeje - to by bylo to vyřazení prodejem staré avie- resp. podvozku.

Na hodnotu co činí skříň a kolik podvozek - v jaké výši vyřadit - zkuste někoho sehnat, kdo by byl ochoten podepsat, kolik odkazuje, platit za toto ZP je škoda peněz. Nebo na internetu najít podklad, co kolik se asi tak ten podvozek dá prodat - ale to nemusí pomoc, protože ZC staré avie je hodně nízká.  

Pak se asi ptáte na přecenění RH, ne na RPC u podvozku, který budete prodávat - já odhaduji, že to asi nebude významné, takže záleží na vaší směrnici k RH, od jaké částky jste povinni přecenit, pokud žádnou významnost nemáte (doporučuji si ji dle vzoru naší směrnice v dokumentech ke stažení ji stanovit, abyste nemuseli zbytečně se trápit s přeceňováním na RH), pak by se přecenit muselo zápisem: 

082 té zbývají části MD/ 407 D a  407 MD/ 022 D a to ve výši vypočtené tak, aby na 022 zůstala prodejní cena podvozku, a převod na 036 zápisem  036 MD/ 022 D a při prodeji auta by byl zápis: 553 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D (případně 564 MD/ 407 D dle zůstatku 407)  a 311/646 předpis prodejní ceny. 

Mám dotaz stran budování kanalizace a vodovodu resp. domovních přípojek. V naší Obci se buduje vodovod a kanalizace. V dubnu 2016 jsme se stali dobrovolnými plátci DPH. Obec nechala zpracovat projekty i s příslušnými povoleními a za tuto službu ZO schválilo vybrat od občanů částku 6000 Kč s DPH. Tato částka bude splatná do 18 měsíců od začátku výstavby, dle splátkového kalendáře. Tzn., že každý se bude moci rozhodnout, zda zaplatí najednou nebo ve splátkách. Pan starosta navrhl sepsat s občany příkazní smlouvu (vzor níže). Je to vlastně služba OÚ pro občany, takže do majetku by to nemělo vůbec přijít. Chtěla bych se zeptat, zda je možné takto postupovat? Jak je to s DPH – odvádět DPH budu z každé zaplacené částky ve výši 21%, když budou občané platit ve splátkách? A jak vůbec příjem těchto peněz účtovat – jen jako příjem ze služeb? Moc děkuji za odpověď. RK Příkazní smlouva uzavřená podle ust. § 2430 a násl. občanského zákoníku v platném znění mezi 1. panem ........................ r.č. ............................... bytem .......................... (dále jen „příkazce“) a 2. Obec Dolní Chvatliny IČ (dále jen „příkazník“) (společně též „smluvní strany“) I. Předmět smlouvy 1. Příkazník se zavazuje, že pro příkazce obstará tuto záležitost: a) místní šetření na nemovitosti příkazce b) zajištění projektové dokumentace pro územní rozhodnutí popř. stavební povolení a vydání příslušných povolení pro stavbu domovní přípojky vodovodu a kanalizace II. Práva a povinnosti příkazníka 1. Příkazník je povinen osobně obstarat záležitost specifikovanou v článku I této Smlouvy. Pokud příkazník svěří provedení příkazu jinému, odpovídá příkazci, jako by příkaz prováděl sám. 2. Příkazník je povinen jednat při obstarávaní záležitostí pro příkazce podle svých schopností a znalostí. Příkazník bude postupovat podle pokynů daných příkazcem. Od těchto pokynů se může odchýlit pouze v případě, že by to bylo nezbytné v zájmu příkazce a nebylo by možné včas obdržet jeho souhlas. 3. Pokud se příkazník odchýlí od pokynů příkazce a nepůjde o situaci uvedenou ve větě třetí odst. 2 tohoto článku, odpovídá příkazník za škodu, která tímto příkazci vznikne. 4. Příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost zprávu o postupu obstarávání záležitosti a převést na příkazce všechen užitek z provedeného úkolu. Po obstarání záležitosti předloží příkazník příkazci vyúčtování. III. Práva a povinnosti příkazce 1. Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi předem na jeho žádost přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu a nahradit příkazníkovi potřebné a užitečné náklady vynaložené při provádění příkazu, a to i v případě, že se nedostaví výsledek příkazcem požadovaný. 2. Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi na jeho žádost doplňující nebo upřesňující pokyny pro jeho činnost, pokud je jich nezbytně třeba k obstarání záležitosti uvedené v článku I této smlouvy. 3. Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi osobní součinnost tam, kde je to s ohledem nezbytné k naplnění účelu této smlouvy. IV. Odměna 1. Příkazce se zavazuje zaplatit příkazníkovi odměnu ve výši 6000 Kč včetně DPH. Odměna je splatná dle splátkového kalendáře. 2. Příkazce je povinen zaplatit příkazníkovi odměnu i v případě, že výsledek nenastal. V. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními občanského zákoníku a právními předpisy souvisejícími. 2. Změny a doplňky této smlouvy je možné činit pouze po dohodě smluvních stran formou písemných vzestupně číslovaných dodatků. 3. Smlouva byla vypracována ve 2 vyhotoveních, z nichž každý z účastníků obdrží 1 stejnopis. 4. Smluvní strany prohlašují, že si tuto Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. V .............. dne ............... V .............. dne ............... ...................................... ...................................... příkazce příkazník

Souhlasím, že je to klasická služba - účtoval bych na 602, sazba DPH 21% potvrzuji. Z hlediska DPH je to služba - takže DUZP vznikne jejím poskyntutím (okamžikem obstarání věci) či vystavení dokladu nebo přijetím platby a to tím, který nastane dříve. Takže pokud vezmu nejjednodušší variantu - zajistíte projektovou dokumentaci na přípojku - tím datem vystavujete daňový doklad a odvádíte z celé částky, následně se již jen splácí.

Nebo složitější - ještě před dokončením zaplatí 20% , tedy odvedu z přijaté platby, následně dokončím a předám projektovou dokumentaci - v ten moment odvedu zbývajících 80% a následně již splátky mimo DPH. ZN

Dobrý den, prosím o radu. Na finančním úřadě došlo k omylu a poslali nám nadměrný odpočet DPH na účet fondu místo na ZBÚ, který máme označen na posílání DPH. Peníze jsem přeposlala na ZBÚ. Zaúčtovala jsem: účet fondu 236 6409 2328/378 příjem, 378/236 6409 5909 výdej na ZBÚ a na ZBÚ už klasicky zaúčtovaný nadměrný odpočet DPH. Nejsem si jistá, jestli je to tak správně. Děkuji a přeji hezký den. Pospíchalová

Lze takto postupovat, doporučila bych však u fondu (236) položku 2328 s plusem a minusem, aby se zbytečně nerozšiřoval rozpočet. Další možností je použít příjmovou položku daně na 236 a převést peníze na ZBÚ přes konsolidační položky, ale Váš postup bude účetně přehlednější. Jste šikulka. 

Jak zaúčtovat prodej staré hasičské Avie z majetku obce: Avie se pořídila v roce 1999 za PC 61.000,-Kč, prodala se dne 13.7.2016 za cenu 15.500,-Kč, zůstatková cena v majetku činí 2.582,-Kč.

Musíte ještě udělat odpis za měsíc, kdy se Avie prodala. Pak ve výši zůstatkové ceny zaúčtujete 553 MD/ 082 D, tím se vyrovná 082=022 a vyřadíte auto zápisem 082 MD/ 022 D. Příjem z prodeje bude 311 MD/ 646 D. Nejedná se o významný rozdíl mezi zůstatkovou cenou a příjmem z prodeje, není potřeba přeceňovat na reálnou hodnotu u majetku určeného k prodeji. Příjem za auto bude RS: 231 5512 pol. 3113 MD/ 311 D. 

Na základě registrace k DPH jsme si uplatnili odpočet DPH za posledních 12 měsíců zpětně od registrace. A jelikož jsme na výstavbu kanalizace obdrželi dotaci od SFŽP , tak jsme museli část dotace(DPH)vrátit. U zařazeného majetku jsem ponížila pořizovací cenu a dotaci od SFŽP. Jelikož na účtu 403 a na kartě majetku mám i dotaci od obcí, tak mi teď vychází, že poř. cena majetku je nižší než celková dotace(SFŽP+ obce).Mohu to tak nechat a rozpouštět dotaci do úplného rozpuštění , nebo vrátit dotace i obcím? A nebo rozdíl mezi poř. cenou a dotací dát jako příjem dotace na provoz ,tedy do výnosů 672 abych to nemusela vracet. Jak správně bych měla postupovat?

Můžete nechat dotaci k majetku na účtu 403 vyšší než je ocenění majetku, není to zakázáno (občas se to stane kvůli kurzovým rozdílům), transferový podíl bude prostě vyšší než 1 celá. Není potřeba vracet část dotace obcím, ale záleží na společné dohodě, zda budou členské obce ochotny ponechat vyšší dotaci, i na DPH nárokované na odpočet. Také je asi možné s členskými obcemi domluvit, že vám tu část dotace, která původně kryla DPH, nechají jako provozní dotaci a pak jednorázově změníte 403 na 672 a budete mít nižší transferový podíl. Ale bez dohody mezi obcemi byste neměla dělat spíše nic a nechat tak, jak máte. 

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, na jakou položku rozpočtové skladby mám zařadit výdaje na očkování pracovníků Odboru sociálně-právní ochrany dětí. Myslím si, že asi 5169, ale nejsem si tím jistá.

Odpa 4339 a položka by mohla být i 5499 - zde se omlouvám, nevím jak je to právně podloženo, zda je to pro obec povinný výdaj nebo jen nějaké zvýhodnění zaměstnanců, např. vyplývající ze sociálního fondu, ale 5499 by neměl vyčíst určitě nikdo. Položka 5169 také není určitě špatně a pokud je to výdaj povinný, tak účet 518, pokud spíše sociální, tak lze i  účet 528. Prosím ostatní účetní  o podnět, pokud mají stejný případ, jak postupují oni, že bychom zaúčtování sjednotili?