Dotazy

V našem města byla realizovaná horolezecká stezka. Lana, svorky, držáky, lanové očnice, ocelové schody, informační panely včetně rámů, kůly na směrovky, stůl a lavice platila soukromá firma a prodala je městu jako movitý majetek za 10,00 Kč bez DPH. Vše je zabetonováno ve skále nebo v zemi. Uchycení lan na skálu realizoval horolezec v rámci své záliby a náklady s tímto spojené mu hradila soukromá osoba. Tyto náklady nebyly na město převedeny a ani nebudou. Protože stezka existuje a město ji bude provozovat domnívám se, že bychom ji měli zařadit na účet 021. Můžete mi poradit ve věci zařazení?

Já bych souhlasila s Vámi, vypadá to jako stavba (stavbička) - tj. jeden funkční celek, nabývací titul máte, a i když vám to prodali jako movité věci, tak vlastně tam byla dodána stavební práce dobrovolníkem, tj. dala bych na stavbu na 021 zařazovacím protokolem. Ten movitý majetek za 10 Kč můžete aktivovat, pokud byl pořízen přes 501 (5139) zápisem 042 MD/ 506 D. 

Na území obce stojí morový sloup se sochou Panny Marie, nebyl nikde evidován, tak jsem ho zařadila před několika lety na účet 032 za 1,- Kč. Takto jej uvádím i ve výkazu Příloha ÚSC.Sloup je registrován jako kulturní památka a letos proběhlo výběrové řízení na restaurování, které bude cca 1 milion , možná obdržíme menší dotaci od kraje. Je možné nechat stále hodnotu 1,-Kč nebo prosím poraďte, jak zaúčtovat. Zatím jsem účtovala na opravy 511 a úhradu pod pol. 3322/5171.

Je možné nechat hodnotu sloupu  1 Kč a vést akci jako opravu - ono se u kulturních památek opravdu jedná často jen o opravu - někdy se nesmí  nějak narušit hlavní parametry nebo modernizovat apod. Klidně je možné dát na opravu celý ten 1 milion (je to tedy ale opravdu drahé) a dotaci na opravu na 672.

Pokud nakonec z toho vyleze něco jako TZ majetku - musí být nějaký argument pro TZ- pak se toto účtuje na účet 032 jako TZ majetku oceněného 1 Kč - ale má to samostatné inventární číslo - je to jako další majetková položka na 032  -  takže na 032 by byla jedna majetková položka sloup za 1 Kč a druhá TZ sloupu oceněného 1 Kč. Postup je dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. , § 55, odst. 7 s přihlédnutím k §14 odst. 7, písm.c.  

Dobrý den, mám dotaz ohledně postupů účtování při sloučení dvou příspěvkových organizací - mateřských škol. Dle nové ZL přejímací organizace přecházejí majetek, práva a závazky slučované organizace na přejímací organizaci, a to od 1. 8. 2016 . Zajímá mě především, jakým způsobem správně uzavřít účetnictví slučované organizace. Při hledání v odborné literatuře a příspěvků na internetu jsem se setkal s dvěma názory: a) slučovaná příspěvková organizace provede k 31. 7. mimořádnou účetní závěrku, vypořádají se event. inventarizační rozdíly a uzavřou se účty přes KÚR. Účetní knihy slučované PO se však ještě otevřou k 1. 8. a toto otevření účetních knih se řídí výjimkou dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d). V počátečních stavech budou uvedeny zůstatky k 1. 8. , jimiž končila mimořádná účetní závěrka, a po provedení účetních zápisů, jimiž se zachytí předání majetku a závazků a provede vypořádání HV, bude sestavena konečná účetní závěrka, kde budou nulové stavy ve sloupci 1 rozvahy. Při převzetí rozvahových stavů od slučované PO nemůže přejímací PO použít uzávěrkové účty (491, 492), avšak pro dodržení zásady bilanční kontinuity je vhodné souvztažné zápisy provádět pomocí účtu 395 - Vnitřní zúčtování, který musí mít vyrovnané obraty, jimiž se zachytí převzetí. b) dle tohoto názoru provede slučovaná PO mimořádnou účetní závěrku k 31. 7. vč. vypořádání event. inventarizačních rozdílů., přičemž účetní období již neuzavírá přes KÚR. Přejímací PO "zavede" účetní zůstatky slučované organizace do svého účetnictví k 1. 8. Zde však nevím, jakým způsobem, jak bude proveden podvojný zápis, souvztažnost? Jak bude zajištěna bilanční kontinuita? Přijde mi tento způsob jednodušší a je rovněž doporučením nadřízeného orgánu (HMP), avšak zde nevím, zda je vše v souladu s legislativou (viz zmiňovaný § 17 odst. 1 písm. d) zákona o účetnictví. Na druhou stranu, pokud bychom postupovali dle písm. a), přijde mi neobvyklé účtovat ještě ve chvíli, kdy právně organizace de facto zanikla. Jaký vy máte na to názor? Děkuji

Rozhodně jsem odpůce toho nulování rozvahy - podle mne to d) je o něčem jiném. Tady organizace zanikla a prostě již není u ní účtováno, přejímající si to nabere do svého účetnictví - rozvahové účty klidně proti 395 a namísto N a V zavádí dle mého názoru jen hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení - té zaniklé Po za období do 31.7. - tedy podle mne platí fakticky to b). ZN 

Doplňuji - v knize účetní reforma máme možné  postupy popsány od str. 476, slučování od str. 479. Pokud knihu nemáte,  napište mi na iva@obecuctuje.cz a já vám pošlu dotčené kapitoly. IS 

Město prodává pozemky, které jsou v územním plánu vedené jako zastavitelná plocha pro výstavbu rodinných domků. Kupujícím jsou dvě společnosti – právnické osoby, pozemek se prodává do podílového spoluvlastnictví, každému jedna ideální polovina. K pozemkům jsou přivedeny vodovodní, kanalizační a plynový řad, přípojky nejsou. Prodej nemovitostí schválilo zastupitelstvo města, nyní bude sepsána Smlouva o smlouvě budoucí kupní s těmito podmínkami: 1. účastníci smlouvy se dohodli, že uzavřou kupní smlouvu na předmětné pozemky za účelem výstavby rodinných nebo řadových domků při splnění následujících podmínek a) budoucí kupující uhradí 100% kupní ceny do 30 dnů ode dne podpisu této smlouvy – každý kupující zaplatí ½ zálohy b) budoucí kupující se zavazuje do 1 roku ode dne podpisu této smlouvy získat pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby dopravní a technické infrastruktury /přístupové komunikace, vodovod, kanalizace, rozvody el. a veřejné osvětlení/ ke kupovaným parcelám c) budoucí kupující se zavazuje do 1 roku ode dne podpisu této smlouvy získat rozhodnutí o dělení pozemků, které jsou předmětem této smlouvy, pro výstavbu nejméně 7 rodinných nebo řadových domů 2. při splnění těchto výše uvedených podmínek uzavřou účastníci do 30 dnů ode dne splnění podmínek kupní smlouvu, ve které bude uvedeno mj., že kupní cena byla uhrazena před podpisem této kupní smlouvy, dále že kupující se zavazuje zajistit, že vystavěné rod. nebo řadové domky na koupených parcelách budou řádně zkolaudovány do 6 let ode dne uzavření kupní smlouvy. 3. pro případ, že budoucí kupující nesplní podmínky k uzavření kupní smlouvy nebo ji v uvedeném termínu s prodávajícím neuzavřou, sjednávají smluvní sankci ve výši 100% složené zálohy na kupní cenu. 1) jedná se o stavební pozemky? myslím, že ano, i když stavební povolení bude vydáno cca za 1 rok – takže odvedeme DPH 2) ke kterému datu se odvede DPH? k datu podpisu smlouvy o smlouvě budoucí, k datu uhrazení kupní ceny formou 100% zálohy, k datu podpisu kupní smlouvy nebo k datu vkladu do KN? 3) pokud dojde na situaci, že nebude uzavřena kupní smlouva a zaplacená záloha na pozemky ve výši 100% ceny se stane smluvní sankcí – lze žádat o vrácení DPH? /pokud se DPH odvede dříve než se uzavře kupní smlouva/

Takže k jednotlivým otázkám:

a) souhlasím, že to vypadá spíše na stavební pozemky - asi nejde tak o stavební povolení, ale hodně důležité je pro mne přivedení sítí k daným pozemkům (předpokládám, že již s vizí výstavby na těchto pozemcích - jsou to jen odhady - neznám detaily ...)

b) okamžik pro odvod DPH - tady je v okamžiku předání nemovitosti do užívání, nicméně pokud dříve proběhne platba, tak by se DPH odvádělo k okamžiku přijetí platby - takže mi z toho vychází, že s největší pravděpodobností to bude zaplacením kupní ceny (pokud  nenastane dříve předání pozemků k užívání, což ale nepředpokládám)

c) pokud by se smlouva nenaplnila a k dodání pozemků nakonec nedošlo, tak je možné provést opravu podle §42 zákona o DPH. Nicméně pozor na to, že lhůta na provedení opravy je pouze 3 roky - pokud je opravena provedena v této lhůtě, tak to určitě je možné snížit (tedy odvedené DPH zase snížit ...), po této lhůtě ale bohužel - to již není možné. ZN

Potřebovala bych poradit s poskytnutým úvěrem a provedenými opravami na hospodářské činnosti. Obec provozuje obchod. Provádí opravy na obchodě, které budou placeny z úvěru a bude poskytnut revolvingový úvěr na počáteční zásoby. Úvěry byly poskytnuty z úvěrového účtu na účet hospodářské činnosti, ze kterého se platí faktury za opravy a faktury za zásoby. Obchod je majetkem obce, proto mě plete, zda opravy nemusí být vidět ve výkazu FIN 2-12 (na paragrafech a položkách)? Úvěr poskytnutý na účet SU 241-bude vykázán ve výkazu FIN 2-12 na položce 8123? Děkuji za odpověď.

Docela jsem nad tím přemýšlela. Ale VHČ máme na náklady a výnosy, lze pořídit již z VHČ i dlouhodobý majetek. Já nevím, jak bude reagovat program SW. Ale podle mě, když je to úvěr na VHČ a bude přes 451, tak by položku 8123 vygenerovat do FIN 2-12 M neměl.

Ohledně oprav - ano, je to majetek obce, ale určený pro podnikání, v případě podnikání je zřízena VHČ, a ta se vede mimo rozpočtovou skladbu, takže tam je účet  511  dobře a položka 5171 tam být ani nemá ( k účtu 241 vám program stejně nemůže pustit RS). Když vezmu pro podnikání úvěr, tak by dle mého názoru měl být také mimo rozpočtovou skladbu. Podle mě to předpisy jasně neřeší, ale logiku to má. Určitě vám však doporučuji, klidně s touto mojí odpovědí, toto prodiskutovat s krajem - s metodiky. 

Rozpočtově by šel dát úvěr přes položku 8123 s účtem 231 a proti tomu výdaj na položku 5341. Ale podle mého názoru to být nemusí. 

Obec požadovala po občanovi, aby provedl odvodnění svého pozemku a zastupitelstvo mu schválilo finanční příspěvek ve výši poloviny faktury (10 000,-- Kč). Na základě čeho můžu vyplatit - vyhotovit smlouvu, nebo stačí rozhodnutí ZO a jak zaúčtovat.

No, jednoznačné to není, jedná se o odvodnění pozemku občana a vy mu na to dáváte příspěvek - má to vlastně charakter dotace dle 250/2000 Sb. (žádost, smlouva, schválení - vše s náležitostmi a vypořádáním). Ale je to asi nějaká technická záležitost, kdy jste na této práci měli zájem jako sousedi?  Nedostatečné odvodnění pozemku občana obecnímu majetku nějak škodilo? Pokud ano, tak možná by stačila smlouva typu, my chceme, aby druhá strana toto udělala a jsem ochotni za to zaplatit - smlouva je asi lepší, aby vám nikdo nevyčetl to, že jste mimo režim dotace dle 250/2000 Sb.  Nevím však, jak tuto smlouvu pojmenovat - je to právní otázka, to se omlouvám. Pokud dle smlouvy, tak vyplatit jako nějakou ostatní náhradu , účet 549, položka 5909 (vysvětlení položky 5909 - u položky 5192, kterou bych pro náhrady volila jindy,  jsou v RS od února  2016 trochu nejasnosti, tak se jí letos snažím trochu vyhýbat). 

Kdyby v režimu dotace, tak záloha 373/231 + pol. 5493, účel např. 2342?, pak vypořádání 572/345...

Obec si musela vzít úvěr 2.000.000,-. Dále musela podepsat smlouvu na zajištění úvěru (zastavěný pozemek) Již přišel z katastru výpis se zástavním právem k nemovitosti. Vůbec netuším, jak o tomto účtovat.

Pokud se ptáte jen na to zástavní právo, tak o tom se neúčtuje na podrozvaze, jen se udělá analytika na pozemku, že je v zástavě např. pomocí org xx s názvem analytiky pozemky v zástavě. Neuvádí se tam hodnota zástavy, ale ta analytika je u 031 - tj. např. pozemek v účetnictví má hodnotu 25 tis. Kč. Pak zápis o zástavě bude: 031.xx org "pozemky v zástavě" 25 tis. Kč MD a 031.xx D. Nic jiného se neúčtuje. 

Stačí takto nebo chcete i účtování o úvěru? 

Obec má v 6/2016 schválen nový územní plán. V roce 2011 jsem byla na školení, které se týkalo majetku a jeho odpisů, kde nám byla nabídnuta dvojí možnost účtování ÚP : 1) tak jak uvádíte Vy pořízení 041, pak 019 a dotace na 403, aktualizace na 518 2) nechat ÚP jako stále nedokončenou investici na 041, dotaci po vyúčtování rovnou na 672 Tato 2. varianta se mi zalíbila hlavně z toho důvodu, že u starého ÚP z roku 2000, aktualizace převýšily 2 x jeho pořizovací hodnotu. Pořízení nového ÚP máme za 707 078,- Kč a výše dotací byla za 4 roky 214 800,- Kč. Protože jsem nikde tuto 2. variantu na Vašich stránkách nenašla, tak se ptám, zda to mohu takto ponechat. Pokud ne, tak co s dotacemi, které jsem v daných letech zaúčtovala do výnosů? Moc za odpověď děkuji.

Ta druhá varianta je účetně trochu nesmysl, i ta dotace na 672 a pořizování stále na 041 - to je i porušení akruálu - to vypadá na nějaké nedorozumění. Pokusím se vysvětlit dle historie. 

Původně od roku cca 1992 byl vykládán ÚP především Ing. Kinštem jako stále pořizovaný dlouhodobý majetek, nikdy nekončící (výklad účetně značně sporný, ale tak se postupovalo). 

Pak byla úprava předpisu s tím, že plány rozvoje nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem a navíc přišel jeden úředník z MF s výkladem, že ÚP je něco jako vyhláška a oni že také nemají vyhlášky a zákony vedeny v majetku (tenkrát jsem na to reagovala s tím, že ÚP má být na 20 let, kdežto zákony nevydrží ani rok :o), tak nemají jako krátkodobý majetek v účetnictví co dělat). 

ÚP splňuje charakteristiku dlouhodobého nehmotného majetku, je to oddělitelné aktivum, ocenitelné, používá se pro činnost. Informace o tom, zda obec ÚP má nebo nemá, je i dost důležitá pro všechny uživatele. Takže dle mého názoru ÚP by měl být veden dle ocenění na 018 nebo spíše 019 (pořizování přes 041, položka 6119). Pokud se zpracuje nový ÚP a schválí se, starý se vyřadí a doodepíše, nový se zařadí. Pokud se rozšiřuje např. na nové lokality apod, je to TZ. Pokud se jen aktualizuje, je to služba. Toto je můj názor a držím se ho, ale upozorňuji, že se názory mohou lišit. Dokud se k problému ÚP nepostaví MF čelem a nedá jasné stanovisko, které bychom opravdu potřebovali, tak asi shoda vládnout nebude. Stačí takto? 

Reaguji na dotazy ze dne 14. a 22.6.2016. Také jsme koupili pozemek, na kterém stojí nestojí dům, spíše hromada sutě, ale z kupní smlouvy a z výpisu katastru nemovitosti vyplývá, že součástí tohoto pozemku je stavba s číslem popisným. Vaše řešení, že jsme koupili vlastně jen pozemek se mi moc nezdá, protože z výše uvedených dokumentů to nevyplývá. Pozemek jsem zaúčtovala ke dni návrhu na vklad na 031 a dům (zbořeniště) mi zůstal na 042. Nyní probíhá na katastru řízení o odstranění stavby na základě kterého bych stavbu vyřadila z 042. Dle názoru našeho daňového poradce proti účtu 401. Myslíte si, že je to takto možné ? "Vyčištěný" pozemek od stavby se bude prodávat a tady mi zase začíná problém s DPH. Pozemek bude v katastru veden jako zastavěná plocha a nádvoří, bez existence stavby (zbořeniště), nachází se v řadové zástavbě, v územním plánu je určen k zastavění a všechny sítě jsou vedeny na hranici pozemku. Byla jsem přesvědčena, že plní definici stavebního pozemku a zdaním. V současné chvíli je ale jasné, že pozemek koupí majitel sousedního domu, který tam bude mít zahrádku a možná v budoucnosti garáž a já se ptám, zda je možné tuto situaci vyhodnotit tak, že pozemek bude tvořit funkční celek se stavbou a uplatnit osvobození (stavba kupujícího kolaudována v 70. letech) ?!

K tomu prvnímu (Ivo případně to uprav - je to podnět):

- já se domnívám, že by se měla upřednostnit ekonomická podstata daného vztahu - pokud je tam nějaké zbořeniště, které se má odstranit a cílem je pořízení pozemku, který se vyčistí, tak já jsem pro variantu zachytit to jako pořízení pozemku

- nicméně OK  - pokud se rozhodnou pro variantu stavba - potom určitě při likvidaci nelze vyřazovat proti 401 - to neodpovídá předpisům. Tedy standardní řešení by bylo zaúčtovat to jako náklad. Takové nadstandardní řešení by bylo zaúčtovat danou hodnotu do ceny pozemku - tedy dostaneme se tam, kam by směřovalo naše úvodní řešení. (042/081 po odpisech do ceny pozemku a 081/021 v pořizovací ceně vyřazení, tj. na úpravu ocenění pozemku). Případně by asi nebylo vyčteno 551/081 a 081/021, ale vyřazení je z důvodu pořízení pozemku - viz to vysvětlení v předchozích dotazech ke stejnému tématu. 

Pokud se týká DPH - já se bojím, že funkční celek neobhájíte - pokud správně chápu, tak v současnosti ten pozemek neslouží k obsluze domu toho potenciálního vlastníka (vstup do domu...) - podle mne to neustojíte jako funkční celek a musíme jít na testování dle odst. 1 (případně 2) - no a tady se bojím, že problémem bude ta otázka čištění pozemku od té stavby - pokud správně chápu - tím to připravíte, aby se tam potenciálně stavět mohlo - samozřejmě může být namítáno, že to není ke konkrétní stavbě  - já se ale bojím, že to spíše pod stavební pozemek spadá.

Dobrý den, někde jsem se dočetla, že nově je obec osvobozená od daně z nabytí nemovitých věcí. Získali jsme v dražbě pozemek a nejsem si jistá, zda musíme platit daň 4%.

To, co uvádíte, je teprve v legislativním procesu - stav je takový, že dne 14.7. je to na pořadu jednání Senátu. Podle nastavené účinnosti - v absolutně optimistické verzi by to mohlo platit od 1.10. 2016, pravděpodobnější dle mého názoru je ale 1.11.2016. V té novele skutečně je nastaveno osvobození USC od této daně - ale asi to budete používat až někdy v budoucnosti.

Takže nyní ještě budete daň platit - měla by jít zápisem 042/389 do pořizovací ceny pozemku. 

Obracíme se na Vás s dotazem na účtování bankovních výpisů. Od roku 2011 rozhodlo obecní zastupitelstvo,, že bude vystavován výpis z účtu u Komerční banky v Berouně pouze l x měsíčně. Obec účtuje v programu Gordic, kde není možné uvádět u čísla výpisu datum vzniku, ale pouze datum výpisu tj. 30, nebo 31 v měsíci. Vnitřní směrnicí bylo schváleno číslování bankovních výpisů takto: 0107, první 2 místa označují číslo výpisu a další dvě místa skutečné datum úhrady v měsíčním výpisu. Předkontaci bankovních výpisů provádíme na sběrný účetní doklad, který je podepsán starostou, místostarostou a účetní. Při auditu za rok 2015 nám bylo oznámeno, že máme na každou jednotlivou položku bankovního výpisu mít likvidační lístek s podpisem starosty, místostarosty a účetní V příloze Vám zasíláme k nahlédnutí náš sběrný účetní doklad. Prosíme Vás o radu jak správně postupovat.

Váš doklad k zaúčování výpisu z účtu u banky je naprosto v pořádku (dle zaslané přílohy). Likvidační lístek? - to snad slyším poprvé - to jako příkaz k úhradě? 

Výpis z účtu u banky je jeden účetní doklad, který dokládá úhrady nebo příjmy. Účetní doklady, jako předpisy příjmů a přijaté nebo vydané fa jsou jinými doklady. Výpis jen dokládá pohyby peněz se všemi náležitostmi - komu bylo zaplaceno, v jaké výši, jaké datum....

Ohledně podpisů osoby odpovědné za účetní případ - to je úhrada - takže tam není ta osoba, co je odpovědná např. za schválení plnění na přijaté fa, ale ta osoba, co je pověřena úhradou a dost často je to i stejná osoba, která je odpovědná za zaúčtování. Kdysi jsem na to psala dotaz na MF a odpověď byla, že není vyloučeno, že jak za případ,  tak za zaúčtování může být pověřena jedna osoba, pokud tak je uvedeno ve vnitřních předpisech (např. oběh účetních dokladů) - ale je to dost dávno, tu odpověď již nemám k dispozici, ale přesto mi připadá, že rozhodně není v rozporu se zákonem o účetnictví. 

Vašemu dokladu nic nechybí, takto postupují všichni v celé republice. Já jsem opravdu ještě v praxi o jednotlivých likvidačních lístcích k výpisu bankovního účtu neslyšela, nevěřím ani tomu, že to dělá ten kraj, co to po vás chce - nebo by mohli ukázat, jak to myslí? 

Jen jsem tedy zvyklá, že programy umožňují zadat datum výpisu i datum transakce v rámci jednoho výpisu, pokud je výpis za delší období, ale to uvádíte, že máte zajištěno. 

Ještě mě napadlo, že se ani nejedná o sběrný doklad, v logice souhrnného dokladu, výpis z bankovního účtu, i když měsíční může být považován za jeden účetní doklad, který obsahuje více účetních případů (§11 ZoÚ). 

Měla bych dotaz na jakou položku RS zaúčtovat - audit využítí spisové služby a pak další faktura na zpracování spisového řádu. Audit bych dala na pol. 5166 a zpracování spisového řádu už jako službu pol. 5169.

Plný souhlas s položkami ( s tím, že na každou práci je jiná fa), u obou účet 518. 

Městu byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně. Tento odvod město uhradilo a bude jej požadovat po externí firmě, která pochybila. Firmě byl zaslán dopis s tímto oznámením a žádostí o sdělení, zda požadavek na náhradu uznává. V případě že ne, bude vymáhání postoupeno právníkovi. Popište mi prosím postup účtování v různých krocích (nyní, když uzná, když neuzná).

Takže odvod jste dali asi na sankční platbu 542 MD (nebo škodu 547) / 347 D. Úhradu pak s položkou 5363. Pak uděláte předpis náhrady výdaje - lze 311 MD/ 54x D - když uzná viník náhradu škody. Když ji neuzná, tak v rozvaze by se nic účtovat nemělo, tj. zůstane vám váš náklad na 54x , ale je možné dát jako podmíněnou pohledávku do podrozvahy - při postoupení právníkovi - krátkodobou nebo dlouhodobou - podle vašeho odhadu, jak asi dlouho se to povleče, a to na účet 947 nebo 948. Vymožená náhrada v dalších letech by se pak již dala na pol. 2324 a účet 649. Kvůli vzájemným vazbám položek, kdyby se vymohla náhrada letos, tak bych ji také dala na položku 2324, ale účet škody nebo sankce bych snížila (viz zápis 311/54x). Položka 5363 bude vázat na položku 2211 u příjemce, proto ji nedoporučuji minusovat. Spíše bych považovala za trojstranný vztah. 

Od kolegyně jsem dostala informaci, že máme vyvěšovat rozpočtová opatření. Rozpočtová opatření jsme dosud pouze schvalovali v zastupitelstvu nebo starostka v rámci pravomoci.

Asi jsem způsobila pěkné zmatky,protože jsem na školeních probírala plánovanou novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde byly naplánovány i změny zákona č. 250/2000 Sb. Ale ten zákon není zatím schválen (je to ústavní zákon a jak se "rozpadá koalice, tak se asi bojí, že by nebyl dostatečný počet hlasů, tak zatím stále visí ve 2. čtení...), takže nadále nemusí být vyvěšeny návrhy rozpočtových opatření - není žádná změna od minulých let. Můžete pokračovat jako dosud, vyvěšený musí být jen návrh rozpočtu a návrh závěrečného účtu. 

Obec zakoupila šest herních prvků,které umístí na náves (žádné dětské hřiště obec nemá).Obec si jednotlivé prvky bude sama natírat a poté montovat a ukotvovat na jednotlivá místa svépomocí. Faktura za všech šest herních prvků je ve výši 135.000,-Kč - každý jednotlivý prvek je v částce do 40.000,-Kč. z toho důvodu bych chtěla každý prvek zařadit na účet 028 , ale nevím jak zaúčtovat materiál na natírání(barva a štětce cca 1200,-Kč) a beton na ukotvení cca 3000 Kč. Mám v součtu částky( 1200+3000) rozpočítat na těch šest herních prvků a zaúčtovat na 028? Nebo mám postupovat jinak.

Njeprve je potřeba vyhodnotit, zda opravdu vzniknou věci nebo třeba funkční stavbička - hřiště (nevím rozsah toho zabudování - zda to bude jako pevně se zemí a není v úmyslu přemisťování těch herních prvků, např. na uskladnění na zimu nebo možnost převozu na nějakou dětskou akci konanou jinde apod.). Jinak opravdu se oceňuje i na DDHM včetně nákladů souvisejících s pořízením. Z hlediska účtování nemusíte zjišťovat nějak přes nějaký kalkulační účet cenu (DDHM se ořes 042 neúčutuje), to se dává rovnou na 558 a zároveň na 028/088 (je to dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kde jsou DDHM vyjmenovány jako výjimka při zařazení majetku do užívání - najdete v § 14, odst. 13 - poslední věta). Z hlediska zařazení do majetku na 028/088 pak opravdu rozpočtete vedlejší pořizovací náklady do ceny jednotlivých majetkových položek na 028. Hodnotu majetku na 028 na kartách majetku si pak radši prosím odsouhlaste na stav na účetnictví. Musí se rovnat.