Dotazy

Chtěla jsem poprosit o radu pod jaké číslo klasifikace a dobu odepisování zařadit stavbu Vodní nádrž U sadu ( v hodnotě á 16 milionů), která je financovaná ze SFŽP a tak nechci udělat chybné zařazení. Je to vlastně nově postavený rybník s hrází a osázen dřevinami.

Lze 21.52.11 přehrady a nádrže na tocích, pokud bylo vybudováno za účelem zavlažování či naopak odvodnění, pak lze i 21.53.41 nebo 21.53.42. Vše je v odpisové skupině VI. Nemusíte si s tím lámat hlavu, nikdo to nekontroluje a kontroloři dotace teprve ne. Dobu odpisování si určujete sami, ta není nikde pevně určena a pokud nebudete úplně "mimo", tak Vám jí nikdo nemůže vytknout. Od roku 2016 už navíc v ČÚS není uvedena k možnému využití ani doporučená přiřazená doba používání k jednotlivým odpisovým skupinám (do r. 2015 bylo v ČÚS pro skupinu VI uvedeno 50 let). Doporučuji tedy vyjít ze sestaveného odpisového plánu pro podobné stavby nebo pokud je to první stavba tohoto charakteru, tak do odpisového plánu doplnit, dobu odpisování můžete zvolit např. 50 let i více let.

Mám dotaz ohledně hospodářské činnosti. V současné době žádnou neevidujeme, i když provozujeme činnosti a budovy, které by zřejmě měli být takto odděleně evidovány. Ve své praxi jsem se s postupem zavádění a evidence hospodářské činnosti nesetkal, proto bych se rád zeptal na několik dotazů: 1. Je někde striktně uvedeno, kterých činností se hospodářská činnost týká? 2. Jakým způsobem hospodářskou činnost zřídit? 3. Jak správně sestavit rozpočet v případě hospodářské činnosti? 4. Je možné zřídit hospodářskou činnost i u činností o kterých víme, že jsou ztrátové? Jakým způsobem tyto činnosti dotovat? 5. Jak je to v případě hospodářské činnosti s DPH?

Co patří do hospodářské činnosti u obcí - je to podnikatelská činnost - mám podrobně vysvětleno ve všech knihách k RS - v poslední na rok 2016 je to od str. 246. Knihu myslím máte (nejde mi to sem zkopírovat, promiňte). Když ne, tak zkusím poslat dotčenou kapitolu. 

1. Není nikde.

2. Zastupitelstvo rozhodne o tom, které činnosti se povedou jako "podnikatelské činnosti obce", založí se zvláštní účet 241 a výdaje a příjmy se vedou mimo rozpočtovou skladbu. 

3.  Lze si udělat plán toku hotovosti, zpravidla se však plánuje výše nákladů a výnosů a případně se řeší DM pro VHČ přes pohledávky z odpisů, které se do hlavní činnosti vrací. Pošlu Vám k tomu kapitolu z knihy Účetní reforma, kde je to vysvětleno. DM lze nyní již i pořídit přímo z prostředků VHČ, odpisy z majetku využívaného ve VHČ se musí zobrazit ve sloupci pro VHČ ve výkazu ZZ. 

4. Nemělo by to tak být - podmínkou podnikatelské činnosti u obcí je činnost za účelem zisku, viz to vysvětlení v knize RS. 

5. Nemá to žádný vliv, z hlediska registrace se musí započítávat obraty jak z hlavní, tak vedlejší, přiznávat zdanitelná plnění také, jen je složitější účtování, kdy se musí zjišťovat DPH z hlavní a VHČ a vzájemně přehazovat. 

Pozn. Hodně obcí ustojí to, že nepodnikají  - výjimkou je někdy provoz vodohospodářství, lesy, hospody, obchody - tam se někdy VHČ vyplatí i pracovně (že se nemusí rozpočtovat a třídit RS). 

1) Obec (plátce DPH) vlastní koupaliště a chtěli bychom ho začít rekonstruovat. Celý areál koupaliště bychom chtěli pronajmout plátci DPH. Smlouva o pronájmu by byla na více let. Můžeme si z faktur na rekonstrukci koupaliště uplatnit nárok na odpočet na vstupu? Z nájemného bychom odváděli DPH. 2) Obec letos vybudovala víceúčelové hřiště. Toto hřiště bude provozovat obec a bude vybírat poplatek (asi 50 Kč/hodinu). Odvádět z tohoto poplatku DPH? Pokud ano, můžeme si uplatnit nárok na odpočet na vstupu?

- první dotaz - ano - pokud budu realizovat oprávněně zdaňovaná plnění - zde pronájem s DPH (tedy nutno pronájem plátci) a nebude se jednat třeba o pronájem symbolický, abychom se museli bát "zneužití práva". Tedy odpočet DPH bych v tomto měl obhájit.

- v druhém případě  - poplatek za užití hřiště - bezesporu se bude jednat o sportovní činnost osvobozenou od daně §61 odst. d - tedy osvobodíme a dáme na ř. 50 a na vstupu bez nároku na odpočet. ZN

Peněžní dar Asociaci rodičů a přátel postižených dětí v ČR, z.s. Turnerklub mohu zaúčtovat 572/378 378/4349 5229?

Jedná se o spolek, předpis peněžního daru tedy správně 572 / 345. ODPA 3900 by byl vhodnější. Položka RS by měla být pro spolek  5222 nebo lze použít i pol. 5240, která je vhodná pro  nedotační charakter poskytnutých prostředků (dar). 

Naše obec přijala od firem, přihlášených do výběrového řízení na rekonstrukci MŠ kauci ve výši 160 000 Kč.. Výběrové řízení proběhlo a kauce se bude jednotlivým firmám vracet. Poradíte mi se zaúčtováním.

V případě přijetí kauce (přesněji  jistota podle § 67 zákona o veřejných zakázkách) na ZBÚ se účtuje v režimu cizích prostředků, tzn. příjem 231 pol. 8901 MD / 378 D, vratka složené jistoty zpět firmám obráceným zápisem 378 MD / 231 pol. 8901 D. Pokud vám peníze nesložili na účet u ČNB, který není úročen, ale na běžný úročený účet, měli byste správně dle § 67 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách vrátit peněžní jistotu včetně úroků. V případě přijetí na depozitní účet by byl zápis bez RS jen 245/378 a 378/245 při vrácení.  

Jen doplnění z jiné odpovědi na stejné téma: On je nyní tak malý úrok na běžných účtech, že se úročení jistiny moc nedělá ...zaúčtovalo by se 562/231 8901, případně i minus 662, to by se mohlo považovat za kompenzaci.

2. Pokud se dobře pamatuji, tak podmínka úroků za dobu složení v zákoně o VZ je, ale mělo by se vycházet z úročení od banky a to bývá dost malé...v praxi se vyplácí málokdy. Jinak spočítáte roční úročení a přepočtete na dobu, co u vás ležely peníze...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Myslím, že se nyní vrací většinou bez úroků - je to řešeno v § 41 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách - mám vrátit jistinu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Tedy pokud by byl úrok na účtu, kam posláno, 0%, tak není problém, pokud by nějaký malý byl, potom správně s úrokem (jedinou výjimkou je situace v §41 odst. 8). jinak myslím si, že ty úroky budou případně tak směšné, že bych se toho neobával.

Soukromý majitel daroval obci pozemek s novou komunikací. Celková cena vč.komunikace je 2.100.000,-, z toho pozemek 100.000,-. Můžeme zařadit pozemek samostatně a komunikaci samostatně a danou komunikaci odpisovat?

Dokonce musíte rozdělit pozemky od staveb, je potřeba ocenit RPC, mělo by to být dle oceňovacích předpisů, ale pokud je uvedena např. nákladová cena u komunikace, tak lze z darovací smlouvy vyjít. Pozemek by se měl ocenit dle 441/2013 Sb. Musíte dát pozemek na 031 jako neodpisovaný majetek - zápisem 031/401  a budovu na 021 zápisem 021/401 a zahájit měsíc po zařazení odpisování. U darovaných věcí nepořizujeme přes 042. 

Dobrý den, mám dotaz k vašemu materiálu ke knize RS 2016 uvedeného v dokumentech. Jedná se mi o schvalování celoročního hospodaření za r.2015. ZM projednávalo hospodaření a účetní závěrku už 31.3.2016. V zápisu máme uvedeno: 1. ZM schvaluje celoroční hospodaření města a závěrečný účet města za rok 2015 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření města za rok 2015. 2. ZM schvaluje účetní závěrku včetně výsledku hospodaření města za účetní období 2015 sestavenou ke dni 31.12.2015. Máme tedy uvedeno "schvaluje" nebo mělo být "uděluje souhlas s celoročním hospodařením ".? Nebo to platí až při projednávání hospodaření za rok 2016 v roce 2017? Pokud to máme špatně, je možné to ještě napravit, ZM bude zasedat 29.6.2016. Schválení účetní závěrky je v pořádku ? Ještě se chci zeptat, zda se mají rozpočtová opatření před projednáváním 15 dnů vyvěšovat. Dosud se nevyvěšovaly.

Musím upřímně říct, že jsem si toho nikdy ani sama nevšimla, že jsem byla jen upozorněna jednou paní účetní, že jí bylo vyčteno slovo "schválení, tak jsem v materiálu ke knize RS opravila (velmi děkuji za pozorné čtení materiálu i aktuality), abych neuvedla obce do zbytečných potíží, osobně mi to připadá jako byrokratický detail, jen o formě - ne o obsahu a myslím si dokonce, že se může i zastupitelstvo urazit, že si snad může schválit a tím snad myslí i souhlas...:o). Je na to na Vaší odvaze, jestli chcete vést diskuse s kontrolory, pokud ne, tak zkuste schválit ten "souhlas" - když je to v 250/2000 Sb. tak výslovně napsané. Je mi hrozně nepříjemné takto byrokraticky odpovídat, jsem proti výtkám u nesmyslných detailů, kde záměr je jasný. 

Schválení závěrky máte v pořádku. 

Rozpočtová opatření se nadále nemusí vyvěšovat - viz materiál ke knize RS první strana textů za obsahem - zákon zatím "visí v prostoru", když nám ta koalice nějak nefunguje :o). 

Město dostalo darem od jiné VUJ pro SDH hasičské auto. Pořizovací cena je 1 807 930,00, oprávky k 31. 5. 2016 Kč 1 337 275,00, zůstatková cena Kč 470 655,00. Prosím o radu, jak správně toto auto zaúčtovat. Pořizovací cena Kč 1 807 930,00 022 MD Oprávky Kč 1 337 275,00 082 D Zůstatková cena Kč 470 655,00 401 D A od června 2016 částku Kč 470 655,00 odpisovat.

Navržené účetní zápisy jsou v pořádku, přejímáte od vybrané účetní jednotky, navazujete tedy na jejich výši ocenění a výši oprávek.  Pokud došlo k převodu auta v měsíci květnu, tak správně odpisy od června. Můžete pokračovat v odpisování podle odpisového plánu předávající VUJ, nebo si můžete určit vlastní celkovou a zbytkovou dobu životnosti auta a upravit odpisování např. na základě míry opotřebení. Částka 470 655 Kč je, jak správně uvádíte, zůstatková cena auta, což je částka, do jejíž výše budete odpisy provádět, nicméně majetek se vždy odpisuje z výše ocenění v účetnictví, tzn. jen pro úplnost, je potřeba nezapomenout, že měsíční odpisy budete počítat z pořizovací ceny 1 807 930 Kč. Toto je potřeba si správně nastavit v registru majetku.

Obec požádala o neinvestiční dotaci z FROM na opravu střechy MŠ - výměna střešní krytiny, částečná oprava trámů. Hodnota opravy cca 600.000,-Kč. KU požaduje změnu žádosti na investiční. Budu tedy účtovat technické zhodnocení budovy MŠ přes účet 042 a poté navýšíme hodnotu budovy MŠ v majetku?

No, musím říci, že dle popisu se opravdu jedná o opravu, musíte najít nějaký argument pro TZ  - změna rozměrů, zateplení, silnější trámy = vyšší nosnost. Vymyslíte něco? 

Pokud budete vést jako TZ MŠ, pak přes 042, odpa 3111, položka 6121, po dokončení navýšení vstupní ceny budovy MŠ o dokončené TZ a zahájení odpisů ze zvýšené vstupní ceny, zařazení je zápisem 021/042. Na 042 se budou dávat i všechny výdaje související s pořízením. K datu zařazení dáte i dotaci od kraje 388 MD/ 403 D a proti odpisům se bude transferovým podílem rozpouštět. Vhodné k celé akci zvolit nějaký org nebo orj a značit všechny účty tím org nebo orj - tj. 042,321,403,348...

Dobrý den prosím o kontrolu účtování veřejné sbírky.Naše obec pořádá veřejnou sbírku na opravu kašny v parku.Zřídili jsme samostatný účet na který lidé posílají nebo vkládají finanční prostředky a z tohoto účtu budeme platit faktury za opravy. Takže příjem účtuji MD 3326 2321 oproti D 649. A výdaje jako opravy D 3326 5171 oproti MD 511. Po skončení akce ještě letos pak udělám RO. Tak doufám, že to tak mám v pořádku. děkuji

V případě, že se dělá sbírka pro činnost nebo pro majetek obce, je dobré ji zároveň schválit jako peněžní fond - má přísný účel. To bych určitě doporučila. Přijetí peněz do fondu by pak bylo zápisem 236 MD (RS máte dobře - souhlas)/ 672 D (i peněžní dar od fyzické nebo právnické osoby je transferem). A zároveň 401 MD/ 419 D. Použití fondu: 511/321 a 321/236 (RS opět dobře) a zároveň 419 MD/ 401 D. Je vhodné doschválit zastupitelstvem ten fond peněžní - účel, použití, jak s úroky a platby za účet - že jsou také schváleny na použití a tvorbu a pod. a že se zřizuje pro evidenci veřejné sbírky dle §5 zákona č. 250/2000 Sb. 

Zakoupili jsme v těchto dnech pozemek s rodinným domem, který není způsobilý k užívání, a ihned po zapsání do KN budou učiněny kroky, aby mohla být provedena jeho demolice (nachází se uprostřed obce, takže pozemek bude ponechán jako veřejná zeleň) Mohu zařadit do majetku jen pozemek v ceně dle kupní smlouvy: 042/321; 031/042; (není zpracován znalecký posudek) a dům nezařazovat a náklady na demolici dát na 518?

Vzhledem k tomu, že jste dům koupili za účelem demolice a není způsobilý k užívání, zařadila bych do majetku jen pozemek. Ke dni zaplacení kupní ceny 042/321, ke dni návrhu na vklad 031/042. Znalecký posudek není třeba zpracovávat, pozemek oceňujete pořizovací cenou, tzn. cenou dle kupní smlouvy, ke které lze připočíst související náklady (např. zaměření, správní poplatek za vklad do k.n.). Náklady na demolici lze na 518 jen, pokud by byl pozemek zakoupen za účelem nějaké nové stavby, vstupovala by demolice do ceny stavby, ale to Váš případ dle popisu není.

Jen pro úplné info sem kopíruji ještě jeden dotaz a odpověď zveřejněné nedávno na stránkách: 

14/6 2016 KOUPĚ DOMU PRO DEMOLICI PRO VP

Mám podobný dotaz jak je uveden 19.2.2016. Obec vykoupila dům na návsi za účelem demolice - rozšíření veřejného prostranství, parku. Na místě se ale neplánuje žádná stavba. Byl přichystaný demoliční výměr, dům byl během měsíce odstraněn. Zaúčtovat: 042/321, 321/3639 6130 a 3639/6121? Pozemek zařadit návrhem na vklad kupní smlouvy 031/042 a co s hodnotou budovy? Vyřadit na základě zápisu do KN o demolici 551/042??

Ta budova by se do majetku na 021 aktivovat vůbec neměla, je určena k demolici, vy jste ji nepořídili jako DM, pořídili jste jen pozemek. Do majetku bych dala jen pozemek a náklady na demolici budovy již jen jako provozní náklad přes 518, s pol. 5169. 

Posílám raději i diskusi mezi námi pro znalost pozadí při rozhodování: 

Ten příklad z 19.2. byl, že se bude budovat parkoviště, ale tady asi jen volný prostor - i když to také mohou být terénní úpravy - nevím, zda mám právo vyhodnotit odlišně? Prosím o názor. 

Ing. Nejezchleb: 

Já bych tady s Tebou asi souhlasil - tedy z celkové ceny prostě jen říci, že vše je pozemek, což odpovídá ekonomické podstatě. Demolici asi již jen jako náklad, pokud tam nebude nějaká parková úprava. Pokud by byla a měla by být cílem - potom možná skutečně stavba parku na 021 (případně terénní úprava na 029)  - ale to podle toho, co tam vznikne (asi jen z prostého odstranění od stavby bych nedovozoval vznik majetku).

Obec se rozhodla nakoupit fyzické zlato (slitky) a uchovávat ho v bezpečnostní schránce banky. Daně mám vyřešené (ryzostí splňuje osvobození od DPH), ale z hlediska rozpočtové sklady a účtování dle směrné osnovy, nevím. Je to movitý majetek?

Doporučili bychom analogii s podnikateli - u nich to totiž je vymezeno ve vyhlášce 500/2002 Sb. je - §8 odst. 2, směřuje to u nich na jiný dlouhodobý finanční majetek (pokud to není vyloženě k obchodování, kde by asi byla alternativa mít to jako zboží) - takže bychom se zachovali stejně jako u podnikatelů. Je to stejně asi jediná možnost, jeví se mi, že nejvěrněji vystihuje případ. Takže pořízení na účet 069, pol. 8128 - jako řízení likvidity. Problém by byl s PAP u partnera, je tam P10 - asi bychom museli dát IČ prodejce zlata - ale to bych spíše doporučila dotaz na servis desk. Vy jste slavná obec, ale obyvatel máte asi málo, že ano, takže PAP zde nemusíme řešit, jen mě to zaujalo. 

Asi by nebylo nezajímavé tuto odpověď zkonzultovat s vaším krajem, zda souhlasí. V §14 máme vyjmenované předměty z drahých kovů pod 022, ale mě to opravdu spíše připadá jako finanční investice. Kdyby se ale někdo držel předpisů pro ÚSC striktně, mohl by mít názor jiný. Omlouvám se za variantní odpověď. 

Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace „Základní škola a Mateřská škola“. Za pomoci úvěru a vlastních prostředků postavila novou budovu mateřské školy. Chtěli bychom vědět, zda postupujeme správně. Nová budova mateřské školky bude příspěvkové organizaci půjčena na základě Smlouvy o výpůjčce. Dále bude vyčíslena hodnota drobného hmotného majetku v nové budově, který bude příspěvkové organizaci předán do správy k jejímu hospodářskému využití. Tento majetek bude mít příspěvková organizace zařazen do svého majetku a bude u něho provádět inventarizaci. Novou budovu si do majetku zařadí obec a to v hodnotě snížené o majetek, který bude škole předán do správy (DDHM). Ve smlouvě o výpůjčce bude také uvedena hodnota budovy, od které bude odečtena hodnota drobného hmotného majetku. Hodnota budovy a hodnota majetku převedeného do správy bude upravena ve zřizovací listině dodatkem. Smlouvu o výpůjčce a dodatek ke zřizovací listině schválí zastupitelstvo obce.

Určitě je možné budovu vypůjčit podle smlouvy a drobný majetek svěřit do správy - předpokládám, že se skutečně bavíme o nějakých movitých věcech netvořících právní součást s nemovitostí (nábytek, vybavení kuchyně ...).

Upozorňuji, že ve smlouvě o výpůjčce nejste povinni uvádět hodnotu předmětu výpůjčky - samozřejmě můžete, ale je to na vás. Ve ZL můžete třeba zmínit, že budovu řešíte samostatnou smlouvou o výpůjčce - opět to ale není nezbytné. Jinak svěřované věci ve ZL samozřejmě potřeba vymezit je - třeba přílohou ...ZN

Obec je plátcem DPH, budeme prodávat Povodí Labe části pozemků, které mají být zastavěny stavbou - protipovodňových opatření úprava toku v obcích (ve smlouvě je toto uvedeno), součástí ceny budou i trvalé porosty, budeme muset odvést DPH? V současné době jsou to pozemky podél toku. Pozemky odkupuje Povodí ještě před vydáním územního souhlasu se stavbou.

Podívejte - já se velice obávám, že tady bude velký problém v nejrůznějších výkladech ...(vidím to, jak je to nejednoznačné - i ve vazbě na reakce finanční správy).

Když si to vezmeme striktně podle zákona o DPH:

- předpokládám, že se jedná o pozemky nyní netvořící funkční celek se stavbou

- testujeme, zda je to stavební pozemek - přitom tady pro tento případ je asi rozhodující, zda byl nebo nebyl učiněn správní úkon směřující k umístění stavby (nějaké identifikovatelné). Schválně zdůrazňuji ono "správní úkon" - správním úkonem by totiž nemělo být vyjádření ve smlouvě, správním úkonem by ani neměla být myšlenka kupujícího, že by tam něco stavět chtěl. Správním úkonem by měla být nějaká skutečná správní aktivita směřující k umístění nějaké stavby (ještě GFŘ ve své informaci zdůrazňuje, že by to neměl být třeba obecný územní plán). Pokud jste si jisti, že před prodejem správní úkon nenastal, tak dle mého názoru není splněna definice stavebního pozemku a převod by tudíž měl být od daně osvobozen (ale fakt je potřeba prověřit, zda tam nějaký správní úkon nebyl) - znovu opakuji - osobně nemohu pouhý úmysl projevený ve smlouvě považovat za správní úkon. ZN

V roce 2009 jsme pořídili a zařadili do užívání stavbu, na kterou jsme v roce 2010 obdrželi dotaci ve výši 1,9 mil. korun. V roce 2009 nebyl proúčtován dohad. Investiční dotaci jsme v roce 2010 přijali na účet 672 (místo 403) a neměli jsme ji zavedenou ani na kartách majetku. Nyní jsme dotaci na karty zavedli a vyčíslili jsme částku rozpouštěných transferů za období do 31.12.2011 (celkem 133 744,92 Kč) a částku za období od 1.1.2012 dosud (celkem 248 383,30 Kč), úhrnem 382 128,22 Kč. Jak proúčtujeme v účetnictví opravu správného přijetí dotace na účet 403 a následně její rozpouštění? Přijetí: 408 MD/403 D - částka 1,9 mil. korun, rozpouštění do 12/2011: 403/401 a rozpouštění od 1/2012 dosud: 403/672

V roce 2009 se ještě časově nerozlišovalo, to přinesla až účetní reforma od 1.1.2010, i investiční dotace se tedy účtovaly do výnosů na účet 215. Ale vzhledem k tomu, že jste dotaci zaúčtovali v roce 2010 na účet 672 a jedná se o významnou částku, provedete opravu tak, jak správně navrhujete, zápisem 408/403 ve výši dotace 1,9 mil. Kč. K 31.12.2011 jste měli provést rozpuštění dotace zápisem 401/403 ve výši výpočtu "oprávky k danému majetku (účtované 406/082) x transferový podíl" . I druhý navržený opravný účetní zápis 403/401 pro rozpuštění dotace do 12/2011 je tedy správný, jen je třeba uvedeným výpočtem správně určit částku. Rozpouštění dotace od 1.1.2012 do 31.12.2015 lze doúčtovat zápisem 403/672, jen ještě pro jistotu zkontrolujte, že částka za toto období nepřevyšuje pravidlo pro významnost - 0,3% vašich aktiv netto nebo 260 tis. Kč - rozhoduje částka nižší ( v případě významnosti by se muselo pak také opravit přes účet 408). Rozpouštění dotace v roce 2016 lze již doúčtovat bez podmínek významnosti 403/672.