Dotazy

Na akci města Pivobraní (akce je pro veřejnost zdarma) vystoupí s kulturním programem slovenský zpěvák. Řešíme problém s odvodem DPH a daně z příjmu. Umělec vystupuje na základě smlouvy, stejně tak i jeho kapela a smlouvy jsou sepsány zvlášť pro umělce i pro kapelu. Na smlouvě pro umělce bude uvedeno pouze jeho rodné číslo, má sice DIČ, ale to v tomto případě uvádět nebude. Dle našich zatím zjištěných informací se DPH z odměny za vystoupení zahraničních umělců odvádí vždy, nehraje roli, jestli poskytovatel má RČ, IČO, DIČ, sazba je v tomto případě 21% DPH, snížená sazba nepřipadá v úvahu, nepřipadá v úvahu ani osvobození od daně, protože poskytovatel služby není nezisková organizace. Problém nastal, když máme dvě tvrzení – 1) základem pro DPH je pouze výše odměny, což je v našem případě 71.000,- Kč, z toho odvedeme 21 % DPH a dále odvedeme ze 71.000,- Kč 15 % daň z příjmu, 2) základem DPH je výše odměny, dále 15 % daň z příjmů, případně další náklady (cestovné, ubytování) a teprve z této celkové částky se odvede DPH 21 %. Situace je taková, že umělec obdrží honorář v hotovosti, neplatí se mu cestovné, ale doprava se platí zvlášť na základě další smlouvy, ubytování se platí také zvlášť, přímo hoteliérovi. Kdybychom chtěli platit interpretovi i dopravu? A co když se vystupující vzdá honoráře a chce jen zaplatit přepravu a ubytování (přeprava by se mu platila hotově dle smlouvy, ubytování bychom my platili hoteliérovi na základě faktury)?

Takže pro mne prvotně rekapitulace:

a) souhlas s tím, že místo plnění je v ČR - přechyluje se sem a dodavatel je obecně osoba povinná k dani - tedy zde prodanit

b) nerozumím tomu, proč snížená sazba DPH nepřichází v úvahu, pokud jedná jako výkonný umělec - pokud se vejdu do přílohy č. 2, tak by nemělo být rozhodující, zda je to služba od zahraniční osoby nebo tuzemské - tedy pokud bude účtovat za vystoupení ten umělec jako fyzická osoba (svoje vlastní), tak nevidím důvod toho, že by se muselo účtovat s 21% - já si myslím, že správně je 15%

Teď z hlediska základu daně - pokud umělce ubytuji tady v ČR a je dohodnuto, že já hradím dané náklady hoteliérovi, tak podle mne z hlediska DPH objednávám samostatnou službu (pokud je hotel plátce, tak to zatíží již DPH v ČR - nevidím vůbec důvod toho, proč bych to měl zatěžovat ještě DPH ve vztahu k tomu umělci). Pokud si ale bude nárokovat ten umělec nějaké vedlejší náklady - tak ty bych prodanil (třeba to cestovné - to je pro mne vedlejší plnění). Pokud se vzdá honoráře - tedy nechce nic - tak bych nic neodváděl (základem je cena sjednaná - respektive pokud bych mu jen proplatil cestovné, tak by základem daně za vystoupení umělce bylo jen toto cestovné - hotel, jak jsem řekl, je plnění ve vztahu k někomu jinému). ZN 

Zda směrnici k finanční kontrole může schválit starosta nebo musí zastupitelstvo obce, nemáme radu.

To je v kompetenci rady, kde není rada, tak starosty - takže by mělo schválení starostou stačit. 

Obec obdržela fakturu za rekreaci naší zaměstnankyně ve SR na 100 EUR. Účtuji v kurzu ČNB platném pro den vystavení faktury, tj.např. 2700 Kč na účty 528/321. Úhrada provedena v kursu KB Kč 2800,-, účtuji 321/231 §6171 pol.5499 ve výši Kč 2800,-, rozdíl Kč 100,- na účet 563/321. Čerpání SF v souvislosti s úhradou 419/401 ve výši Kč 2800,-? Nemusí v tomto případě souhlasit účet 528 a položka 5499?

Máte to dobře, nemusí být souhlas položky 5499 na 528, ten KR je účetně dobře a dle RS nemusíme oddělovat položkově KR. 

Obec od roku 2014 stavěla novou budovu domu pro seniory. Nyní proběhla jeho kolaudace. Budeme zařazovat do majetku. Práce jsou rozděleny do několika objektů. Objekt DPS 18 994 360 Přípojka slaboproud 38 328 Přípojka NN 112 270 Přípojka kanalizace + vody 96 794 (napojení na řád) Oplocení, veřejné osvětlení 499 977 Parkoviště a příjezdové komunikace 391 249 Nejsem si jista, zda přípojky budou samostatnou stavbou nebo budou součástí budovy. Potřebovala bych poradit jak zatřídit do majetku.

Přípojky mohou být jako samostatné stavby, oplocení taky samo, VO taky jako vlastní majetková položka, vše na 021 přes zápis 021/042. Takže to, co jste vyjmenovala, by mělo mít vlastní inventární čísla, vlastní dobu odpisování, kategorizaci apod. Jen navíc ještě oddělit oplocení a osvětlení. Možná i odděleně komunikace a parkoviště a odděleně přípojka vody a odvod kanalizace. 

Mám dotaz ohledně příspěvku pro naše zřízené s.r.o. V rozpočtu máme schváleno 500 tis. Kč na položce 6313 příspěvek pro naše s.r.o. na nákup auta s krtkem na čištění kanalizací. Nyní již budeme příspěvek posílat a chci se zeptat, zda musíme k zaslání tohoto příspěvku sepsat veřejnoprávní smlouvu dle zákona 250/2000 Sb., s vyúčtováním nebo to lze udělat jinou smlouvou. V případě, že by byla veřejnoprávní smlouva lze použít (upravit dle potřeb) smlouvu, kterou máme pro programové dotace sportovcům ?

U vašeho s.r.o. by měl být plný systém dotace dle 250/2000 Sb. , tj. žádost, schválení dotace, schválení VP smlouvy, zveřejnění VP smlouvy.  Vzory k VP smlouvám máme na stránkách v dokumentech ke stažení, jiné k dispozici nemáme, ale opravdu se nejedná o nic jiného než úpravu smluv jako pro jiné subjekty. 

Dotaz Obec – DSO DSO bude kupovat 3 stany, každý z nich je v hodnotě do 40 tis. Kč. Budou hrazeny částečně dotací z kraje, částečně zapojením zůstatku finančních prostředků minulých let a o zbývající část se podělí členské obce formou neinvestičního příspěvku propočítaného podílem konkrétní obce dle stanov. Bude spadat tento příspěvek obce pod režim §10 a) zákona č. 250/2000 Sb., nebo to bude možné brát stejně jako členský příspěvek mimo tento režim a nebude nutná ani žádost, ani veřejnoprávní smlouva na poskytnutí ( 532x, 412x)? Příspěvek včetně příslušného rozpočtového opatření by pak v obcích schvaloval příslušný orgán ( zastupitelstvo, příp. rada nebo starosta, pokud je v určitém rozsahu zastupitelstvo zmocnilo ) a pokud by byly nutné i smlouvy, ty by schvalovala rada, resp. starosta v obci, kde rada není ( bude se jednat o částky nižší jak 50 tis. Kč ).

Jako DSO pořízujete vlastně majetek pro členské obce (jakoby v důsledku), tento příspěvek od obcí do DSO na dofinancování majetku může být rovněž stejně jako členský příspěvek, mimořádný příspěvek apod. mimo režim dotace dle 250/2000 Sb. Tj. bez žádosti a VP smlouvy - vyplývá to ze stanov, mohly by být stanovy  upraveny tak, aby i tyto různé průběžné akce mohly být členskými obcemi financovány přes DSO, případně dofinancovávány. Z hlediska schvalování - je to závazný ukazatel rozpočtu - vztah k jinému rozpočtu, tj. musí rozpočtové opatření schválit  ZO nebo dle kompetencí rada. Z hlediska darů nebo dotace - MF dalo DSO jako smluvní vztah, takže tam přímo nemusí být schválení dle §85 dotace nebo daru, zrovna tak, jako se členské příspěvky přímo nemusí schvalovat - ale je hodně obcí, které pro větší právní jistotu schvalují i dle §85, písm. c. veškeré příspěvky DSO. Přesto to v režimu dle 250/2000 Sb. jako dotace není. 

V obecních bytech je topení na elektřinu (natápějí se akumulační nádrže pro každý byt), staré přes 25 let. Obec chce změnit způsob vytápění tak, že v každém bytě bude samostatný malý kotel na elektřinu, budou nové rozvody a nové radiátory. Celkem pro 7 bytů cca 450 000 Kč. Myslím, že by to mělo být TZ (účtovala bych 042/231,3612-6121), ale nejsem si úplně jistá, tak prosím o váš názor.

Já bych byl zastánce TZ -  změníte systém vytápění a myslím, že důvodem je úspora nákladů při tomto řešení proti variantě vytápění elektrickou energií - tedy za mne TZ na 97%. ZN 

Dobrý den, můžete mi, prosím, podrobně vysvětlit, kdy se přeceňuje RH? V dotazech jsem se dočetla, že se to dělá u vyšších částkách a dle metodiky jednotlivých obcí... Je velkou chybou provést přecení RH i u nižších částkách? Co v případě, že se v metodice o přecenění nepíše? Je na to někde nějaký postup? Moc děkuji za informaci a pomoc.

Přeceňuje se majetek určený k prodeji mimo zásob. Smysl to má tehdy,když se jedná o majetek ve významném rozdílu od evidované ceny majetku, proto si mohly obce nastavit významnost, od jaké částky budou přeceňovat. Např. 1% aktiv, 0,5% aktiv netto...někdo zvolil 260 tis. Kč. Čím méně se přeceňuje, tím lépe pro výkazy za celou republiku :o), u nevýznamných částek to nemá smysl. Ten významný rozdíl je např. v tom, že vy máte majetek za 5 mil. Kč (v zůstatkové ceně) a již víte, že ho prodáte za 2 mil. Tedy je jasné, že váš majetek je nadhodnocený, protože již nikdy hodnoty 5 mil. Kč nedosáhne. 

Když máte v majetku pozemek za 10 tis. Kč a prodáte ho za 8 tis. Kč - tak takový rozdíl nikoho nezajímá! Ale chyba, pokud přesto přeceníte, to samozřejmě není (pokud jste si nedali významnost do směrnice - to byste šli proti vlastním vnitřním předpisům), někdo si dal do směrnice, že může přecenit i pod stanovenou významnost. 

Pomoci by vám mohla vzorová směrnice k přecenění RH , která je v dokumentech ke stažení na www.obecuctuje.cz , je tam již delší dobu, tak se podívejte i do archivu (složka archiv se zobrazuje zvlášť) - stačí si dát do vyhledávače RH nebo směrnice.  

Obec uzavírá na základě žádostí o dotaci veřejnoprávní smlouvy s místními spolky. Spolek hasičů žádá, aby mu schválená částka nebyla zaslána na účet, ale zda by mohl nosit přímo k proplacení doklady. Je toto možné a uzavírala by se v takovém případě smlouva?

Nejprve musíme dodržet věcnou souvislost nákladů s výnosy právního subjektu. Pokud dáváte dotaci hasičům jako spolku, tak je možné proplatit paragony nebo faktury, ale musí znít na jejich jméno - vy je zaplatíte vlastně jen jako za ně - je to v logice jistoty, že na to, co dáváte peníze se skutečně platí dodavateli. Zaplatit to na jméno a účet obce nelze - není to váš výdaj a bylo by to pro hasiče jako spolek i obcházení účetních předpisů - oni musí mít dotaci od obce a náklad (neúplné účetnictví spolku, pro obec neoprávněný výdaj). Takže tím přímým proplacením se nic moc neřeší, musí být žádost, VP smlouva, kontrola, účetně zálohy, dohady...vypořádání dotace...(jen že je to přímé proplacení možné považovat za dílčí kontrolu účelu dotace). 

Pak samozřejmě je možné hasičům platit výdaje obce, které mají jak dobrovolný sbor - činnost pro obec.  

Jen - vypadá to, že snad mají v úmyslu dary a dotace do 50 tis. Kč významně pro obce zjednodušit, je na to  malá novela zákona č. 250/2000 Sb. 

Pořád mě trápí ten fond obnovy kanalizace. Chceme žádat o dotaci na další etapu výstavby kanalizace. Každý rok v zastupitelstvu schválíme, příspěvek do fondu obnovy ve výši odpisů. Ale tím to vše hasne. Jenže poskytovatelé dotací, chtějí abychom ten fond tvořili a já si myslím, že ten náš způsob se jim zrovna líbit nebude... Varianta, že budeme mít ještě jeden BU, který bude sloužit jako fond se nám nelíbí. My ty peníze potřebujeme používat a navíc, když si vezmeme míru inflace a výši úroků, tak defacto proděláváme.... (zásada hospodárnosti v praxi :-)). Druhá věc na kterou bych se v této souvislosti zeptala, je ta kontrola míry zadlužení, jestli je to již v platnosti? máme rozpočet 7mil. a na kanalizaci si musíme vzít úvěr cca 12 mil. kč. Nevím, pokud nám zarazí daňové příjmy, co potom budeme dělat... To nebudeme mít ani na elektřinu... Děkuji

No, zas až tak neproděláváte :o), inflace je skoro nulová. Ale já s tím nemůžu nic dělat. Přímo zvláštní fond, kde se mají peníze šetřit, povinný není, problém není dotažený. Ale jestli něco chtějí poskytovatelé dotací, tak se jim zpravidla musí vyhovět. Na druhou stranu - fond obnovy se stejně nemá tvořit ve výši odpisů, ale ve výši odpovídající plánu obnovy, takže takový zvláštní peněžní fond by asi stejně problém neřešil. 

Tak kontrola míry zadlužení zatím asi padla (klidně vemte úvěr), cituji tady, co mám připraveno do materiálu k RS 2016 (již je hotový, za chvíli zveřejním): 

"Zákon a pravidla rozpočtové odpovědnosti – sněmovní tisky č. 411,412,413. Stav – stále v 1. čtení. Je možné, že zákon nebude vůbec přijat. Zákon o rozpočtové odpovědnosti mění i zákon č. 250/2000 Sb., a to významně v požadavcích na rozpočtový proces, (ač to v praxi není potřeba). Seznamovali jsme s nimi účastníky kurzu Rozpočtová skladba 2016 (jedná se zejména o zveřejnění a schvalování střednědobého výhledu, provizoria, rozpočtových opatření, dále omezování úvěrů a půjček u obcí). V případě, že se zákon schválí, bude provedena aktualizace této kapitoly.

Pozn. Odhad situace na základě níže uvedeného odkazu na článek: Vypadá to, že je to zatím jako ústavní zákon „neprohlasovatelné“ a kvůli tomu se do hlasování vůbec nepouští (to by totiž znamenalo, že po zamítnutí zákon „spadne“ se všemi dalšími úpravami včetně novely zákona č. 250/2000 Sb.,). Tak asi vyčkávají – co kdyby….. (různé politické konstelace, štěpení stran …). 

 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/financni-ustava-by-podle-mf-nemusela-byt-ustavnim-zakonem/1342800

Omlouvám se, ale topím se ve směně pozemků. Město směňuje pozemek (4 parcely) , které nemají příznak stavebního pozemku, ale znaleckým posudkem oceněny jako stavební (na základě zavedení v územním plánu města) v hodnotě 50 tis. Výměnou je několik většinou zastavěných parcel , též oceněných znaleckým posudkem jako stavební pozemky, v hodnotě 200 tis. Směna je bez doplatku. Je znalecký posudek, který je postavený pouze na územním plánu, určující pro stanovení „stavebního pozemku“ pro účely §56 zákona o DPH ? A rozumím tomu dobře, že určující pozemek pro odvod či osvobození DPH je ten který „darujeme“ ale hodnota pro výpočet, případného odvodu, je z pozemku , který „ dostaneme“ ? Čili v tomto případě, pokud bych ZP vyhodnotila jako určující SP, odváděla bych DPH ve výši 34.710,- Účtování 311 – 200.000,- / 647 – 165.290,- 042 / 321 - 200.000,- 343 – 34.710,- 031 / 042 - 200.000,- 031 / 407 150.000,- přecenění 407 / 664 150.000,- rozdíl z přecenění 036 / 031 200.000,- vyřazení 554 / 036 200.000,- vyřazení Moc děkuji.

K zaúčtování (nechám s daní, ale viz níže - asi nakonec bude bez DPH?)

Nejprve k okamžiku schválení záměru prodeje (směny): 

 Přecenění na RH: 031/407 a 036/031

Pak k datu podání návrhu na vklad: 311/647 (343), 042/321, 031/042, kompenzace 321/311 a vyřazení: 554/036 a 407/664. 

(je to všechno dobře, jen jsem to dala k sobě datumově). 

k DPH Ing. Nejezchleb: 

Jen skutečnost, že v územním plánu je to v území k zastavění a podle toho je zpracován znalecký posudek, není dle mého názoru správním úkonem, který by znamenal, že to pro účely DPH bude pozemkem stavebním - tedy pokud tam není naplněn nějaký jiný znak, tak dle mého názoru osvobodit.

Prosím o radu při vyúčtování záloh na elektriku kanalizace. Účtovala jsem letošní zálohy 314MD ZJ 240 12 892,-, 343MD ZJ 240 2 465,-/ 231D xx 15 600,-. Přišel nám přeplatek ve výši 13 999,10. Ke zdanění spotřeba 1 323,06, DPH 277,84 celkem 1 600,90. Děkuji

Pro KH dáte nový daňový doklad a ten zaúčtujete např. takto: 

502 MD (případně 389 MD) a +/-502 ) ve výši ZD

343 MD ve výši daně dle spotřeby na novém dokladu 

321 D ve výši ZD a DPH

a 321 MD / 314 D ve výši ZD, 343 D ve výši DPH ze záloh 

vyjde vám 321 zůstatek na MD a ten se vyrovná 231/321 vratkou přeplatku. 

Od dobrovolného svazku obcí jsme dostali účelovou neinvestiční dotaci. Prosím Vás o kontrolu účtování: Podpis smlouvy - předpis do podrozvahy: 915/999 Příjem peněz na BÚ - 231 4111/374 Vypořádání do výnosů: 346/672 Vypořádání zálohy: 374/346 Myslíte, že to takto je v pořádku? Nejsem si jistá tou podrozvahou a pak položku.

Mělo by to být takto: 

rozvaha OK, příjem peněz na ZBÚ před vypořádáním dotace: 231  bez odpa, pol. 4129 MD/ 374 D a k tomuto okamžiku ve výši přijaté zálohy odúčtovat z podrozvahy 999/915

Vypořádání do výnosů: 349 MD/ 672 D, zúčtování zálohy 374 MD/ 349 D a případně zbytek odúčtovat z podrozvahy. 

Obec schválila odkup TI od soukromého investora, který ji pořizuje ke stavebním parcelám, jež prodává. Pořizovací cena - komunikace 1247200,- Kč, kanalizace 1088500,- Kč, vodovodní řady 365000,-Kč, sadové a terénní úpravy 50300,- Kč a veřejné osvětlení 175000,- Kč. Kupní cena všeho je 1,- Kč. Jak zaúčtovat pořízení TI, když zaplatíme 1,- Kč za veškerou technickou i dopravní infrastrukturu ? Pokud bychom platili daň z nabytí nemovitostí, tak z jaké hodnoty by se vypočítala ? U kanalizace a vodovodu se jedná o první etapu, další etapa se bude řešit po dokončení. Mělo by to vliv i na daň z příjmu ? Pozemky pod komunikací budeme také odkupovat, tam je však schválená cena za 1m2.

Ono je opravdu možné tu 1 Kč považovat za kupní, tj. pořizovací cenu  majetku a infrastrukturu takto ocenit. Zaúčtujeme 042 MD/ 321 D ve výši 1 Kč, pak nadefinujeme majetek (víceméně jak máte uvedeno v dotazu, jen nedávejte do názvu majetku slovo "sadové", stačí terénní úpravy). Dejme tomu, že se tedy bude jednat o 5 ks dl. majetku, nemá cenu je ocenit 0,20 Kč (ale lze to), děláme přes zaokrouhlení takto: 021 MD ve výši 5 Kč (každý majetek za 1 Kč) / 042 D ve výši 1 Kč a rozdíl ze zaokrouhlení 649 D ve výši 4 Kč. Majetek oceněný 1 Kč bychom nemuseli odpisovat, pokud tak máte ve směrnici v odpisovém plánu nebo ve směrnici k významnosti. 

Je ještě možnost odchylky od zákona o účetnictví, máme to vysvětleno v knize Účetní reforma, ale pak oceníte v nákladových cenách, budete muset odpisovat, čímž se vám jako obci zhorší VH (postupně se do nákladů dostanou celé náklady investora, ale proti tomu je reálněji oceněn majetek obce) a popsat odchylku od metody do přílohy. Někdy to vedení obcí vyžaduje, aby bylo vidět, že obci vzrostl majetek, ale pro účetní je to pracné i mírně rizikové, některé kontroly to berou, některé hůře, ale ta možnost "věrného obrazu" tady je. Jestli se o tom budete chtít dozvědět více a nemáte knihu Účetní reforma, tak je to i v jiných odpovědích na podobný dotaz a nebo mi napište a já Vám příslušnou kapitolu ve Wordu pošlu. 

Na konci roku 2015 jsem nevynulovala pokladnu a ve výkazech letošního roku se mi o částku z roku 2015 liší synt. účet pokladna (261) - odpovídá stavu pokladny, s položkou Poskytované zálohy vl. pokladně (6171/5182) - je nižší o částku, která zůstala v pokladně na konci roku 2015. Je to chyba s kterou musím něco dělat? Pokud ano, prosím o radu, jak ji napravit. Ještě doplňuji svůj dotaz o to, že přesto, že jsme na školeních i v dalších případech dostali, nebo četli informaci, že se pokladna již nemusí nulovat, četla jsem později někde na stránkách ministerstva (bohužel jsem článek nyní nenašla), že nulovat se nemusí pouze, pokud se vede hospodářská činnost. Pokud se vede jenom hlavní činnost, což je náš případ, nulovat se musí.

To je trápení, že? Takže nikdy nebyla výslovně daná předpisem povinnost nulovat pokladnu, a to ani v rozpočtu - v hlavní činnosti. Ale požadavek to byl logický, protože záloha v pokladně není druhový výdaj, proto bylo z logiky věci cca 20 let vyžadováno. Od 2013 (to se již snažili na MF řešit pokladnu 8 let!) přišli s tím, že je možné položku 5182 rozpočtovat. Což v důsledku znamená, že by nemusela být nulová, tj. neměla by být ani nulová pokladna. Že je to nesystémové a že to způsobí rozdíly mezi zálohou v pokladně v průběhu dalšího období a hodnotu položky 5182 jsem ihned namítala a pečlivě vysvětlovala, najdete např. v knize RS  2016 od str. 123 (koukala jsem, že knížku máte, tak se prosím podívejte).  Takže u vás se nejedná o chybu, vše je v pořádku a nic nemusíte opravovat.