Dotazy

Prodej pozemku – osvobozeno od DPH či nikoliv? Město, které je plátce DPH, má záměr prodat pozemek, fyzické osobě nepodnikající (tedy neplátce DPH). Prodej má být uskutečněn v roce 2016/2017. Pozemek o výměře téměř 4300 m2 je v územním plánu obce veden jako pozemek k zastavění stavbou pro bydlení již po mnoho let – nic konkrétního. Z toho titulu město pozemek získalo bezúplatným převod od tehdejšího Pozemkového fondu. Ač se pozemek nachází při hlavní silnici, nejedná se o střed obce, nevedou kolem pozemku inženýrské sítě – plyn je nedostupný, vodovod a jednotná kanalizace jsou vzdáleny více než 200 m a město ani vlastník těchto sítí neuvažuje v horizontu nejbližších 5 let s jejich prodloužením. Pozemek nebyl předmětem stavebních prací (ani v jeho okolí) za účelem zhotovení stavby či nějaké inženýrské sítě, cesty na něj apod., nebylo vydáno žádné stavební povolení ani udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby. Za jediný "správní úkon" lze v tuto chvíli považovat (??) skutečnost, že s ohledem na velikost pozemku nechalo město tento pozemek geometrickým plánem rozdělit na pozemky dva a požádalo stavební úřad o souhlas s dělením pozemku (je nutno přiložit spolu s návrhem na vklad do katastru) – stavební úřad vydal souhlas 3.6.2015 s tím, že tyto pozemky budou určeny pro výstavbu dvou rodinných domů, vycházeje z obecných ustanovení územního plánu. Nebyl učiněn žádný úkon za účelem zhotovení konkrétní stavby ani neproběhly žádné stavební práce za účelem zhotovení této stavby přímo na pozemku(cích) či v jeho okolí. Rodinné domy tam mohou a nemusí být vystavěny, ale pokud se nezmění územní plán, nemůže na pozemku(cích) být ani nic jiného stavebním úřadem povoleno. Je prodej těchto pozemků zdanitelným plněním v souladu s § 56 zákona 235/2004 Sb.?

Já mohu říci jen názor (skutečně ty pojmy "správní úkon" vyjasněny nejsou). Z mého pohledu ten souhlas s rozdělením nebyl správní úkon za účelem provedení stavby. Takže já bych to vnímal tak, že stavební pozemek z hlediska DPH to není. ZN

Město bude realizovat zpevnění příjezdové komunikace ke skládce odpadů s technologií KAPS-PM, jedná se úsek lesní cesty, která není vlastnictvím města. Skládka je ve vlastnictví města a je pronajata s.r.o. založené městem. Dle mého názoru se bude jednat o technické zhodnocení cizího majetku (účet 042). Prosím o Vaše stanovisko ohledně správného účtování a použití paragrafu RS a možnosti případného odpočtu DPH.

Souhlas s evidencí TZ cizího majetku, pořízení přes 042, položka 6121, odpa možná spíše skládka...(3722 - pokud komunální odpad - případně kmenový odpa, který pro pronájmy s.r.o. vedete). Na kartě jasně uvést, že se jedná o TZ cizího majetku a dobu odpisování nastavit dle sjednané doby využívání zpěvněné komunikace. 

DPH doplnil Ing. Nejezchleb: 

Předpokládám, že se jedná o určitou účelovou komunikaci - pokud prokáži přímou souvislost s pronájmem (předpokládám že pronájem skládky je s DPH ...), tak by nárok na odečet DPH měl být - tedy asi bych se měl v nájemní smlouvě minimálně zavázat, že jsem povinen zajistit nějaký přístup ... (abych mohl vázat provedené práce na plnění podmínek nájemní smlouvy). Dalším předpokladem pro mne samozřejmě také je, že nájemné není symbolické.

Jsme ÚSC, hladinu významnosti pro přeceňování majetku nemáme směrnicí stanovenou. Na účtu 028 máme auto z leasingu (7/2011), které jsme zavedli v 1/2016 do majetku za zůstatkovou hodnotu cca 5 tis. Kč. Dne 8. 4. 2016 bylo toto auto znehodnoceno autonehodou a pojišťovna ukončila pojistnou událost s tím, že jde o totální újmu: obecná cena vozidla 188 000 Kč, použitelné zbytky 61 880, spoluúčast 6 306 Kč – vyplatila nám tedy 119 814 Kč s tím, že nám nabídla zprostředkování prodeje auta s garantovanou částkou 61 880 Kč do konce května 2016. Nabídku schválila komise a posléze pan starosta 25. 5. 2016 v „Návrhu na výřad“. Nyní je před podpisem kupní smlouva s konkrétní fyzickou osobou – prodej vozidla za cenu 61 880 Kč. Chtěla bych se zeptat, zda i tento případ spadá do přecenění, k jakému datu přecenit, na jakou částku přecenit?

Bohužel není z přecenění RH majetek určený k prodeji vyjmut např. DDHM. Když nemáte významnost, měla byste přecenit; účetní zápis by byl 088/407 (ve výši 5 tis. Kč)   a 028/407 ( rozdíl 61880 minus 5 tis. Kč - tím zůstane jen 028 ve výši 61.880,-)  a pak převod na  036 zápisem 036 MD/028 D na částku 61.880,- Kč (DDHM je vlastně evidován v nulové netto hodnotě, šel by i zkrácený zápis 088/028 ve výši 5 tis. Kč a 036/407 ve výši 61 880,-) . Přecenění by mělo být k datu schválení nabídky k prodeji. 

Výnos (pokud prodej auta - vysvětlení viz níže)  by měl jít na účet 646, položka 3113 a vyřazení DDHM jen 553/036 a 407/664. Výnos z pojišťovny na 649, o spoluúčasti se v tomto případě neúčtuje. 

Je to zajímavý případ, na kterém je vidět, že ta významnost u majetku určeného k prodeji není od věci, vlastně budete mít výdaj na 646, 664, 649 náklad na 553..., no nic, to je jen postesk, jak to RH "matlá" výkazy :o). 

Jen trochu přemýšlím nad tím, že uvádíte v dotazu, že prodáváte "použitelné zbytky", to by možná šlo obhájit, že neprodáváte DDHM, ale materiál z likvidace DDHM a ten by se tedy přecenit určitě nemusel (zásoby se jako majetek určený k prodeji nepřeceňují). Tam by se jen vyřadil DDHM 088/028 a zaúčtoval výnos z prodeje materiálu zápisem 311(261) MD/ 644 D, příjem s položkou 2310. Ale nejsem si jistá, zda prodáváte jen "díly", nebo auto jako zbytek. 

Na základě odborného posouzení byl vypracován statický posudek "Oprava stropu", který zhodnocuje současný stav a navrhuje způsob opravy stropu resp. jeho podhledu (ne samotné stropní konstrukce, ale části, která je na strop podvěšena). Závěr uvádí, že je nutné provést opravu celé konstrukce podhledu (dřevěné) a nosných konstrukcí krovu. Návrh oprav uvádí, že stávající na strop zavěšené podhledy se odstraní a vymění se za nový podhled (sádrokartonový), na kterém bude nově položena tepelná izolace. Provedeno bude i ošetření krovu chemickým nátěrem, popř. výměna některých jeho částí (1 trám je napadený hnilobou, protože na něj zatékalo a 1 nevhodnou úpravou). Celá tato akce je tedy považována za opravu (výměna nepodstatných částí konstrukcí stavby za použití jiného materiálu) a předpokládám, že se nejedná se o technické zhodnocení.

Vše odpovídá opravě, až na to zateplení - tepelnou izolaci, ta by již spadala do TZ. Rozhodování na základě dotazu je o TZ dost těžké - je to spíše technická záležitost. Dle popisu určitě se o část typických oprav jedná - např. u výměny trámů a nátěrů. Ten podhled s izolací - tam bych se spíše přiklonila k TZ. Bylo by dobré, kdyby vám to nějaký technik pomohl rozdělit - které práce souvisí s TZ a co je typická jen oprava. Izolaci do oprav radši nedávejte, to by vám opravdu mohly případné kontroly vyčíst. Omlouvám se, že neumím více poradit. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně dokrytí fondů naší PO. ZO 12/2015 schválilo, že bude ZŠ čerpat z investičního fondu na opravu vodovodního potrubí. Akce už se blíží a paní účetní přišla s tím, že nemá fyzicky kryté fondy (rezervní, investiční ani fond odměn), proto konzultovala s jinými lektorkami a bylo nám sděleno, že je možné fondy dokrýt tím způsobem, že zřizovatel prostě pošle peníze PO. Ptám se jak o tom budu účtovat já, jako zřizovatel? Musí to schválit ZO jako navýšení příspěvku? Nemůže asi řešit jen rada, když ZO schvalovalo příspěvek roční na provoz? Jak ZŠ příjem? Pokud by p. účetní ZŠ přijala peníze jen jako 231/348, jak to pak dostane z 348?

Já si nejsem úplně jist, zda to kolegyně měly promyšlené. Určitě je možné udělat to, že pošlete peníze na posílení fondu investic - tedy schválí to zastupitelstvo jako příspěvek investiční (u vás se proúčtuje proti 401 a u nich dojde fakticky k dalšímu posílení 416 - tedy MD 348/Dal 401, MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416). Nicméně tím ale problém s nekrytím fondu není vyřešen - jen se fond posílí o další prostředky, které se dají použít z fondu..., ale "nekrytí" zůstane ve stejné výši. Jinak pokud je to určeno na opravy vodovodního potrubí, tak potom je již skoro jednodušší ty peníze poslat v rámci provozního příspěvku (tedy pokud je potřeba, tak příspěvek navýšit - opět zastupitelstvem ...).

Pokud se bude trvat na finančním krytí fondů, tak stejně nakonec dojdeme do situace, že se nekrytý fond zúčtuje (nyní bohužel podle předpisů do výnosů ...) - tedy alespoň si to myslím. Další varianta je potom to, že když budou v zisku, tak se jim nebude zisk rozdělovat do fondů, ale bude se převádět do nerozděleného zisku až do okamžiku, kdy se volné peníze a fondy +- vyrovnají (tedy finačně nekrytý bude potom výsledek hospodaření minulých let - například bude kryt tím, že PO má zásoby, pohledávky, 381 ...).ZN 

1. Římskokatolická farnost požádala o poskytnutí příspěvku na opravu kostela v jejím vlastnictví bez konkrétní částky. ZO schválilo poskytnutí 10 tis formou darovací smlouvy - je to tak v pořádku, můžeme sepsat darovací smlouvu, nemusíme postupovat dle zák. č. 250 a sepisovat veřejnoprávní smlouvu? 2. Firma s.r.o. poskytla obci fin. dar ve výši 4 tis. Kč - nebylo nijak blíže specifikováno. Můžeme účtovat jako o daru na veřejně prospěšný účel, nic jiného mě nenapadá. 3. Fyzická osoba si postavila RD. Od obce dostala povolení k napojení na dešťovou kanalizaci. Později bylo zjištěno, že přípojce brání vedení plynu, a tak došlo k přeložce tohoto plynu. Přeložku finacovala fyz. osoba ( toto proběhlo již před r. 2014). Nyní se fyz. osoba obrátila na obec (zatím ústně) a chce náklady ve výši 25 tis. uhradit! Nevím zda budou mít zastupitelé vůli poskytnout jakékoliv peníze. Jakou by měl žadate podatl žádost a jakou formou případně poskytnout plnění?

1. Ano, lze dát dar jen na darovací smlouvu, neměli byste chtít vypořádání. Nemusíte pak postupovat jako u dotací dle 250/2000 Sb. 

2. Ano, klidně zaúčtujte 231 odpa např. 3639 pol. 2321 MD/ 672 D. 

3. A toto nevím - já myslím, že na to není právní nárok, tak se musí právně ověřit. Pokud není právní nárok, tak v režimu zase daru nebo dotace dle 250/2000 Sb., když by byla vůle obce pomoci. Pokud je právní nárok, tak náhrada, položku zvolte pak 5192 a účet např. 549 (není to pro váš majetek).  

1.Naší příspěvkovce ZŠ a MŠ byla schválena na základě jejich požadavku inv. dotace ve výší 80 tis. Kč na pořízení herních prvků na zahradu MŠ. Byly pořízeny 3 prvky. Tunelová prolézačka se sítí 29.654,- Kč, rozhledna se skluzavkou a šikmým chodníkem 36.989,- Kč a dvojitá hrazda 8.948,- Kč. Celkem vše 75.591,- Kč. Bude to takto v pořádku, že byla poskytnuta investiční dotace?? A co s nedočerpanou částkou, může si je škola ponechat na inv. fondu? 2. Firmy, které se zúčastnily výb. řízení na výstavbu komunikace složily jistinu ve výši 100 tis.Kč dne 6.4.2016. Po podpisu smlouvy s vítěznou firmou byly jistiny firmám vráceny dne 9.5.2016. Jsme povinni vyčíslit úroky a tyto zaslat firmám? Jak vlastně takovéto úroky vypočítat? Zatím se žádná z firem neozvala a my děláme tak trošku mrtvého brouka. Mám obavy, aby si firmy nepředepsaly vůči nám pohledávku z titulu úroku ze složených jistin.

1. Moc to v pořádku není, pokud by vedli jako DDHM. Pak by bylo lepší změnit příspěvek na provozní. Pokud vedou jako drobné stavby, tj. bez ohledu na výši ocenění nebo jako soubor věcí nad 40 tis. Kč, tak je v pořádku příspěvek do fondu investic (u vás přes 401/349, 349/ 231 311x pol. 6351, u PO 348/401, 241/348 a 401/416. Nevyčerpanou částku by měli vrátit dle vámi schválených podmínek, pokud na tom netrváte, tak může na FI zůstat. 

Ing. Nejezchleb doplnil tuto část: 

Předpokládám, že mám reagovat jen na tu kurzívu - podle mne podmínky určuje zřizovatel - pokud řekne - nevracejte, tak klidně to možné je - u nich to zůstane ve fondu investic. Moc se mi takové jednání nelíbí, pokud to ale chtějí, tak klidně skutečně nevracet ...

2. Pokud se dobře pamatuji, tak podmínka úroků za dobu složení v zákoně o VZ je, ale mělo by se vycházet z úročení od banky, a to bývá dost malé...v praxi se vyplácí málokdy. Jinak spočítáte roční úročení a přepočtete na dobu, co u vás ležely peníze...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Myslím, že se nyní vrací většinou bez úroků - je to řešeno v § 41 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách - mám vrátit jistinu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Tedy pokud by byl úrok na účtu, kam posláno, 0%, tak není problém, pokud by nějaký malý byl, potom správně s úrokem (jedinou výjimkou je situace v §41 odst. 8). jinak myslím si, že ty úroky budou případně tak směšné, že bych se toho neobával.

Jde mi o pojistné na úrazové pojištění. Uhradila jsem toto pojištění za 1. čtvrtletí v dubnu. Ale, já jsem se nějak nepřepla z měsíce do měsíce a v květnu jsem uhradila pojišťovně stejnou částku znovu. Jde o částku Kč 194,-. Mám účtovat 525 MD a 231 pol. 5038 § 6171 nebo jinak?

Asi by to i šlo, jako předplacení na další čtvrtletí, ale možná pro pohlídání, že již bylo uhrazeno a ještě to není náklad, by třeba šlo dát na zálohu 314 a po výpočtu na další čtvrtletí zúčtovat např. 525/378 a 387/314 - tak zvažte, je to tak malá částka, že byste nemusela v průběhu roku vést jako zálohu, záleží na tom, jak si věříte, že uhlídáte, náklad to prostě ještě není...

Obec (plátce DPH) uzavřela smlouvu s RK na prodej pozemku (zasíťovaný - takže odvod DPH) s provizí 100 000,-Kč. Pozemek se prodal, bohužel smlouva ke mě dorazila až po návrhu na vklad na katastr. Na smlouvě není vůbec nic o DPH, pouze celková částka, s tím, že provizi si nechá RK a po zapsání na KÚ pošle obci částku ještě poníženou o daň z nabytí nemovitých věcí (přiznání udělá RK). Domnívala jsem se, že bych si mohla odečíst DPH z provize, pokud by RK udělala fakturu a potom by se udělal zápočet v účetnictví. Fakturu sice po urgenci RK poslala (v květnu s únorovým DUZP), ale není na ní DIČ a částka k úhradě je nula. Sice je tam rozpočítáno těch 100 000,-Kč za provizi, ale rovnou je i odečteno. Teď co s tím. Mám žádat o opravu faktury a doplnění DIČ a částky k úhradě 100 000,-Kč, aby se mi dostalo do KH (pokud můžu odečíst). DPH musím odvést z celé částky, což je cca 1,3 mil. Kč, k tomu bych potom udělala zápočet 100 tis.Kč, ale nevím, zda mohu rovnou zaúčtovat i daň z nab.nem.věcí, když se může podat a zaplatit do 3 měsíců od zapsání vkladu. prodej 311/343,647 1,3 mil. zápočet provize 518,343/311 100 tis. došlá platba od RK 3639 3111/311 1,150 mil. daň z nab.nem.věcí 538/311 50 tis. (nevím, jestli to lze takto, bez rozpočtové skladby)

Já bych k tomu měl pár poznámek:

a) pokud si pozemek koupila právnická osoba, tak stejně máte vystavit daňový doklad na prodej  - je to zdaňované plnění ... (pokud by kupujícím byla nepodnikající fyzická osoba, tak doklad vystavit nemusíte ...) - odvod DPH by byl z kupní ceny. Jen ještě pozor na DUZP - pokud nedošlo k předání dříve (nebo k zaplacení), tak DUZP nemohlo vzniknout později než doručením z katastru nemovitostí - tedy pokud by to bylo v květnu, tak ještě bude ten květen OK, pokud by to bylo dříve do nějakého předchozího zdaňovacího období, tak by to mělo být správně na dodatečné přiznání a následné kontrolní hlášení - jen na to upozorňuji

b) nárok na odpočet DPH z provize určitě máte a RK je povinna vám vystavit daňový doklad (pokud je plátcem DPH) - tedy dožadoval bych se daňového dokladu, kde by byl základ daně a daň, Vaše DIČ ..., klidně ať tam potom je uvedeno, že se odměna nehradí - že je to zápočtem proti kupní ceně. Odpočet DPH můžete mít klidně později - tedy není problém, pokud by DUZP byl únor a odečítáte třeba za květen

c) ta daň z nabytí - tady bych zaúčtoval MD 538/Dal 342 ve vazbě na podání přiznání - podle mne mi RK musí zaslat minimálně kopii přiznání, že je podáno a dále při doložení úhrady daně (podle mne by mi to také měli dát) MD 342/Dal 311. Jen tak napřímo bez jakéhokoliv doložení, že daňové přiznání bylo podáno a daň uhrazena - to podle mého názoru nejde. Jinak tím, že je to zápočtem a peníze skutečně neprotečou - potom to bude bez rozpočtové skladby - v příjmech budou pouze v konečné podobě přijaté peněžní prostředky od RK. ZN 

Máme uzavřenu smlouvu s příspěvkovými organizacemi (Základní a Mateřská škola) o vedení účetnictví. Ve smlouvě je uvedeno, že město provádí pro zřízené PO veškeré účetní práce prostřednictvím zaměstnance města. Vzhledem k tomu, že se jedná o námi zřízené PO, je smlouva bezúplatná. Interní audit nám u této smlouvy vytkl, že v této smlouvě by měla být uvedena i cena obvyklá - kvůli dani z příjmů. Dle jeho slov by ale bylo nejlépe, aby smlouva byla úplatná – to se nám samozřejmě nelíbí, jelikož bychom museli odvádět DPH a zřejmě bychom potřebovali i živnostenské oprávnění. Rád bych se zeptal, co uvést do smlouvy tak, aby byla právně v pořádku, neplynuly z ní pro nás zbytečné náklady (DPH) a administrativa.

Pozn. V poslední době právě na hospodářské a účetní pracovníky PO nedostávají prostředky na mzdy, hodně obcí tyto mzdové náklady musí školským PO doplácet. Argumentuje se tím, že se nejedná o pracovníky pro vzdělávání..., proto se čas od času tento systém vedení účetnictví na obci i pro PO objevuje. I s tím ŽL je to trochu problém, protože vést účetnictví vlastním PO - viz níže, těžko se hledá argument, že je to poslání obce. 

Mně moc nepřipadá správné zaměstnat na obci účetní pro PO bez toho, aby bylo fakturováno PO, je to kvůli věcným nákladům v souvislosti - náklady na účetnictví by měly vstoupit do VH samostatné právnické osoby, tj. PO. Pak je tady samozřejmě otázka DPH, protože je to dodávka služby. Obhajoba veřejnou správou - částečně to pravda je, ale je slabá, je to prostě spíše dodání služby. Takže další nevýhodou může být zatížení fakturace DPH. Pak je tady ten zákon o kontrole. Od 2018 již není (resp. je v návrhu, že nebude)  povinnost v řídící kontrole, že se musí jednat o zaměstnance, ale do 2018 tato povinnost je. Takže zaměstnat účetní na obci, na PO s ní udělat nějakou malinkou dohodu o výkonu hlavní účetní, případně i správce rozpočtu, mi připadá trochu již překombinované (ale někdo to tak dělá). Stačí takto odpověď nebo Vás zajímá něco jiného? Výhodnější je, když je účetní zaměstnancem PO (třeba i na dohodu) a obec dá větší příspěvek PO včetně na mzdy hospod. pracovníků. Se smlouvou, kde by vám tento postup nikdo nevyčetl, poradit neumím, právníci by asi něco vymysleli, ale riziko v tom dle mého názoru je. 

V bytovém domě, který je zatím ve vlastnictví obce budeme provádět opravu resp. výměnu výtahu, protože neprošel revizí. Vypisujeme výběrové řízení, bude se jednat o demontáž starého a výstavbu nového výtahu. Zaúčtujeme to jako opravy a udržování nebo jako technické zhodnocení bytového domu. Výtah bude stát minimálně 700 tis. Kč.

To opravdu záleží hodně na technickém řešení nového výtahu - pokud stejný rozměr, spíše by se mělo vyhodnotit jako oprava. Výtah je nedílnou součástí budovy, nevede se jako samostatná technologie (pokud např. není jako "technologický výtah, eskalátor.., což běžný výtah v bytovém domě není). Výměna je oprava, jiný prostor, jiný rozměr, jiné vnitřní řešení...mohlo by být vyhodnoceno jako TZ - musí poradit, až bude vše vyjasněné, nějaký technik. (Modernizace, změna parametrů, účelu... pak TZ). 

Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor na navýšení kapacity jističů. Na budově školy a na veřejném osvětlení jsme nechali navýšit hodnoty hlavních jističů. U budovy základní školy je celková hodnota připojení 12.500,-Kč a u veřejného osvětlení 4.500,-Kč. Mám účtovat jako technické zhodnocení nebo jako službu?

Je to zásah do majetku pod hranici TZ (dle vyhlášky k RS tzv. podlimitní TZ), takže na účet 549, položka 5137, lze si zapsat na kartu majetku, že se jističe navýšily, ale hodnota majetku se o toto zvednout nesmí. Budovy jsou DM bez ohledu na výši ocenění, ale pro volbu TZ ta hranice 40 tis. Kč platí i pro budovy. Pokud nedosáhne zásah do majetku charakteru TZ hodnoty větší než 40 tis. Kč, tak se u hmotného majetku cena nenavyšuje, a to ani u budovy nebo stavby. 

Jsme město a plátci DPH a provozujeme přírodní koupaliště s tobogánem. Vybíráme vstupné s DPH 21%. Dotaz zní jaké náležitosti musí být uvedeny na vstupence a kontrolním ústřižku pro potřeby KH respektive FÚ.

Já bych k tomu měl prvotně poznámku z hlediska sazby DPH - rozumím tomu, že jste řekli (ve vazbě na případ koupaliště Žamberk), že je to síše rekreace a proto nelze aplikovat osvobození. Nicméně snížené sazbě podléhají:

"Služby související s provozem rekreačních parků a pláží."

Takže dle mého názoru by měla být sazba DPH ve výši 15%.

Pokud se týká otázky kontrolního hlášení a vystavování dokladů. Tady je klíčové, kdo je příjemcem plnění - pokud se jedná o fyzické nepodnikající osoby (což lze předpokládat), tak podle §28 odst. 1 písm. a) vůbec není nezbytné vystavit daňový doklad. Tedy potom skutečně stačí mít jakési stvrzenky (vstupenky) a třeba zdanit hromadně až denní tržbu ... Nemohu úplně vyloučit, že tam zavítá také právnická osoba (třeba nějaký spolek ...) - tady bych správně již měl být připraven vystavit daňový doklad - nicméně asi se většinou bude jednat o doklady do 10 tis. Kč - tedy zjednodušený daňový doklad - náležitosti §30a zákona v kombinaci s §29 odst. 1. nicméně dle mého názoru to bude spíše veliká výjimka (potom by tam mělo být zjednodušeně, kdo jste, Vaše DIČ, sídlo, předmět plnění a třeba cena celkem a sazba daně a také DUZP)..

Jinak nic zvláštního kvůli KH nepotřebujete. ZN

Dobrý den, město má uzavřenou nájemní smlouvu s VZP. Mimo jiné jsou tam tyto odstavce. 1. Poměrně snížené nájemné a výše úhrad za služby spojené s užíváním prostor pro dobu pronájmu 1 dne v týdnu se Nájemce zavazuje hradit v pravidelných čtvrtletních splátkách ve výši 1 110,- Kč + aktuální sazba DPH (nájemné) a 370,- Kč + aktuální sazba DPH (služby), celkem 1 480,- Kč + aktuální sazba DPH. 2. Nájemné bude hrazeno vždy v pravidelných čtvrtletních splátkách, a to tak, že splatnost nájemného se sjednává k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího čtvrtletí. Pronajímatel vždy vystaví fakturu-daňový doklad ve vztahu k Nájemci. Prosím o radu, kdy je v tomto případě datum zdanitelného plnění.

Těžko se mi k tomuto vyjadřuje - nájemní smlouvy jsou brány jako dílčí plnění - tedy případy, kdy by mělo dojít k sjednání rozsahu (a okamžiku) dílčích plnění. Já osobně doporučuji DUZP přímo do smluv sjednávat (pokud není připojen splátkový kalendář, kde se DUZP samozřejmě objevuje).

Ve Vašem případě není sjednáno nic - já osobně bych se v takovém případě choval tak, že bych DUZP stanovoval na poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí - tedy splatnost by nastávala vlastně následující den po DUZP. ZN 

Máme stavební povolení (včetně smlouvy o dílo) na zhotovení stavby s názvem: Havraníky - oprava místní komunikace, pravý okruh kolem rybníka.(cena 2 054 217,- Kč). Ve smlouvě je napsáno: jedná se o opravu stávající místní komunikace. Součástí stavby je osazení nových uličních vpustí a vybudování části dešťové kanalizace s napojením na stávající d. kanalizaci a vybudování odvodňovacího roštu . Podél komunikace bude parkovací pás (ten bude úplně nový, dosud nebyl žádný).. Jedná se prosím o opravu dle názvu? Já bych spíš řekla, že je to technické zhodnocení (rekonstrukce) a účtovala bych 042/321 předpis FA, úhrada 231 § 2212 pol.6121 D/ 321 MD a po dokončení 021 MD/ 042 D. Dále jsem se prosím chtěla zeptat, zda neplánujete školení na dlouhodobý majetek také v Brně.

Spíše bych volila TZ - rozšiřující pás, odvodnění, to by jako argument mělo stačit, mění se základní parametry. Zaúčtování máte dobře. 

Školení na DM je vícedenní, to naše firma organizuje jen na Výšince v Turnově kvůli zázemí a že se můžeme libovolně přizpůsobit, takže zatím v Brně ani okolí neplánujeme, je mi líto. Moc zdravím.