Dotazy

Obec pravidelně přispívá hasičům cca 24tis. Kč/rok (hasiči si žádají o dar a je sepsána darovací smlouva - obec nezajímá vyúčtování). Musí hasiči odvádět nějakou daň z příjmu(darovací)? dále myslivci - mají několik brigád na údržbu obce a chtějí proplatit hodiny údržby - jedná se cca o 5tis/rok. Jak mohu postupovat? Zastupitelstvo mi klidně odsouhlasí dar. Ale blbé by bylo, kdyby museli odvádět daň darovací.

Takto - abych mohl precizně odpovědět, tak bych nejprve musel vědět, kdo to jsou hasiči nebo myslivci... - budu předpokládat, že je to nějaký zapsaný spolek... - tedy veřejně prospěšný poplatník.

Pokud jim poskytnete dar, tak musíme řešit, zda je poskytnut na aktivity uvedené v §20 odst. 8 - zde se objevuje "požární ochrana" - takže podle mne hasiči to v klidu osvobodí. U myslivců nevím  - je tady účel "ochrana zvířat" a "ekologické" účely ...- buď se do toho vejdeme a oni to také osvobodí nebo případně by to neosvobodili a dali to do základu daně - nicméně to by přeci nemohl být problém, protože oni mají potenciální odčitatelnou položku pro daň z příjmů 300 tis. kč (§20 odst. 7) - takže i kdyby neosvobodili, tak by je to nemělo negativně zatížit ...ZN

Kulturnímu centru ( naší PO ) zasíláme příspěvek na provoz, odsouhlasený ZO jako závazný ukazatel rozpočtu. Během roku ale žádají o další příspěvky na organizování konkrétních kulturních akcí. Lze peníze na tyto konkrétní akce zaúčtovat jako příspěvek s položkou 5222 nebo se musí pokaždé navýšit příspěvek na provoz a schválit na ZO? Děkuji

Pokud upravujete příspěvek příspěvkové organizaci, tak musíte dodržet transferovou položku dle právní formy příjemce (5331), takže nelze použít položku pro spolky (5222). Byla by to chybka. Vyjímečně jsem doporučila položku 5240, když se jednalo o něco mimo činnost PO. Např. odměna škole za nejhezčí květinovou výzdobu. Toto doporučení vycházelo z toho, abychom uhlídali provozní náklady na činnost a oddělili tak nedotační transfer. Ale organizování akcí v kulturní činnosti mi připadá jako dost typická hlavní činnost kulturního centra, mělo by to jít přes rozpočtové opatření na příspěvek na činnost PO, pro jinou položku nevidím žádný důvod. Jako závazný ukazatel vždy je to pak věcí schvalování opravdu zastupitelstva.  

1. Obdrželi jsme jednorázový nadační příspěvek od NADACE ČEZ (120 000,-) k úhradě nákladů na schválený projekt s názvem ,,Bezpečnost a ochrana dětí a mládeže v obci,, v grantovém řízení ,,Oranžový přechod,,. Způsob účtování mám od Vás popsaný v odpovědi na dotaz dne 15.6.2015 - jedná se o sloupy - nosiče osvětlení přechodu. Mám doplňující dotaz k zaúčtování do majetku. Na tuto stavbu (sloupy) máme faktury na stavbu, fakturu na projektovou dokumentaci a dále jsme zaplatili správní poplatek za stavební povolení - co všechno patří do pořizovací ceny? Současně se sloupy využily na umístění světelného signalizačního zařízení (semaforů) - tyto náklady plně hradila obec (opět to byly faktury na stavbu, faktura na projektovou dokumentaci a správní poplatek - co všechno patří do pořizovací ceny? Kolaudační souhlas jak na sloupy tak na semafory - povolení účelu užívání stavby byl vydán 9.5.2016. K tomuto datu bych zařadila sloupy i semafory do majetku (každý zvlášť). Prosím o radu, na jaké účty zaúčtovat. 2. Ještě mám jeden malý dotaz. V rámci přestupkového řízení byla uhrazena pokuta 500,-, kterou jsem zaúčtovala MD 5311 2212 a D 642. Je toto zaúčtování správné? Pokud se jedná o úhradu nákladů v přestupkovém řízení mohu při úhradě použít stejné účty?

1. Do pořizovací ceny stavby "přechodu" patří i projekt i poplatek za stavební povolení, vše na 042 s položkou 6121 a jde do ceny DM. 

Světelné signalizační zařízení - ocenění stejné jako za 1., ale jen zvažte, zda je to stavba, zda to není spíše zařízení - technologie, která by měla patřit na účet 022, pol. 6122. 

Přechod (sloupy?) na účet 021 (021/042) a u těch semaforů - dle vyhodnocení, co to vlastně je, buď na 021 nebo 022. 

2. Pokuta je dobře, náklady řízení mají být dle RS (mě z neznámých důvodů) na pol. 2324, ale účet 642 se tam použije také. 

Objednali jsme si opravu místní komunikace. Na komunikaci, kde byl z 1/4 povrch z kameniva obalovaného živící a ze 3/4 bez krytu byl položen asfaltový beton v ceně 524.099,- Kč. Zjistila jsem, že tuto komunikaci nemáme ani v majetku. Jedná se o opravu nebo o investici? V rozpočtu máme rozpočtovanou položku 5171. Mohu ji v případě investice opravit na 6121? V obci máme více nezařazených místních komunikací s povrchem z tohoto kameniva.

Dle popisu je to jasně TZ komunikace, takže by se měl opravit rozpočet a pořídit přes účet 042 s položkou 6121. A je potřeba zavést komunikace - stavby do majetku a odpisovat je, i kdyby to mělo být jako inventarizační rozdíl, oceněný RPC dle vyhlášky č. 441/2013 Sb., komunikace se podle této vyhlášky oceňují docela snadno. (021/401). Obec je povinná mít zpracovaný pasport komunikací a mostků, takže z něj vyjít a majetek doplnit, jinak je to i zkreslená finanční pozice, protože ve VH chybí odpisy ze všeho obecního majetku. Dokud to neuděláte, budete se se stejným problémem potýkat stále. (Je mi líto,ale fakt si to myslím.)

V říjnu 2015 schválilo ZO prodej pozemku. Smlouva byla podepsána v dubnu 2016 a byl proveden i vklad do katastru. Bohužel jsem pozemek zapomněla přecenit reálnou hodnotou. Na chybu jsem přišla až podpisem smlouvy. Mám i přesto přecenit RH? Hladina významnosti ve směrnici je 350tis.Kč. účetní cena pozemku 9.717,94 Kč prodejní cena pozemku 367.150,-Kč účtování: 031MD/407D 357.432,06 036MD/031D 367.150,- 554MD/036D 367.150,- vklad do kat. 407MD/664D 357.432,06 311MD/647D 367.150,- předpis příjmu při podpisu smlouvy souhlasíte s účtováním? Děkuji

Nejjednodušší by bylo si zvýšit významnost pro přecenění RH, je zbytečně nízká. 

Pokud to nejde, tak abyste měla klid s kontrolami, tak je lepší doúčtovat přecenění RH, musíte jako opravný doklad, že jste vnitřním kontrolním systémem přišli na chybku, že se opomnělo přecenit a činíte tak dodatečně (přecenění má být k datu schválení záměru prodeje). Zaúčtování máte dobře, jste šikulka. Doplnění - můj názor je ten, že předpis do výnosů se má dát až k datu podání návrhu na vklad, ale uznávám, že kraje mají v metodice něco jiného, předpis je však v tomto bodě jasný. Problém v předpisu však vidím hlavně v případě, kdyby se smlouva podepsala jiný rok a jiný rok se dal návrh na vklad, pak by byl výnos v jiném období než náklad. Pokud podpis smlouvy i vklad bude v jednom roce, je postup udělání  předpisu  (311/647) jednodušší dle smlouvy (nemusí se účtovat o zálohách) a podmínky zákona o účetnictví se splňují, protože účtujeme do období, kterého se případ týká.  

Město prodává pozemek, který je v územním plánu vedený jako plocha pro výstavbu rodinných domků. Kupující v žádosti o koupi pozemku uvedl, že žádá o koupi tohoto pozemku za účelem zřízení sadu. Zastupitelstvo města schválilo prodej tohoto pozemku, v kupní smlouvě není uveden účel, ke kterému bude pozemek sloužit. Je předpoklad, že kupující tam opravdu budeme mít sad, ovšem není vyloučeno, že v budoucnu může zažádat o stavební povolení. Zatím není o stavební povolení zažádáno, není na tento pozemek ani vydáno územní rozhodnutí. Na pozemku nejsou přípojky, přes pozemek pouze vede nadzemní vedení NN v majetku ČEZu. Kupující zaplatil na pozemek 10% zálohu z kupní ceny, zbytek kupní ceny zaplatí do 2 měsíců, poté s ním bude sepsána kupní smlouva a podán návrh na vklad do KN. 1) nevím, zda se jedná o stavební pozemek s povinnosti přiznat DPH 2) pokud ano, kdy se odvede daň ze zálohy a kdy z doplatku

Případ, který uvádíte, dle mého názoru nesplňuje charakteristiku stavebního pozemku. Obecné zaplánování v územním plánu (že je to lokalita pro výstavbu RD) by nemělo představovat správní úkon "způsobující" existenci stavebního pozemku.

Tedy druhou otázku, pokud správně chápu, ani nebudeme řešit ...ZN

Obec vybudovala ČOV a splašk.kanalizaci (dotace SFŽP a EU). Obec ČOV neprovozuje, provozovatel je Vodos, který platí obci nájem cca 30 tis. ročně. V podmínkách provozování je požadavek na využívání čistých příjmů z provozování infrastruktury - čisté příjmy z provozu (nájemné ) musí obec použít prokazatelně na správu, obnovu a rozšíření vodohospodářské infrastruktury (tedy buď mít výdajové doklady na tuto oblast, popřípadě tyto prostředky schraňovat na odděleném účtu. Výdaje zatím obec žádné neměla. Prosím o radu, jak toto účetně řešit.

Asi jen dvě možnosti - schválit zastupitelstvem  peněžní fond s tímto účelem, vést na 236 jako fond, zdrojem fondu bude nájemné, použití účel dle nájemní smlouvy. Nebo schvalovat rezervu každoročně v rozpočtu  a mimo fond si vést operativní evidenci, kolik tam má být (každoročně kolik se mělo dát a kolik se použilo) a stále dělat v rozpočtu vázané výdaje, jak se budou postupně vyvíjet. Peněžní fond dle §6 zákona č. 250/2000 Sb. je dražší (náklady na vedení účtu), ale jasně prokazatelný. Jak se účtuje o peněžním fondu najdete v dokumentech ke stažení (asi bude již ve složce archiv). Ale v tomto případě asi povinnost peněžního fondu není, peníze nejsou až tak významné, třeba by jen ten každoroční příjem vázaný na určitý výdaj do vodoh. mohl stačit. Je to na zastupitelstvu. 

V bytovém domě budeme vyměňovat stávající mechanické vodoměry za nové elektronické ultrazvukové. Tyto budou o třídu přesnější a mají možnost dálkového odečtu. Současně bude pořízeno zařízení umožňující dálkový odečet. Na Vašich stránkách je v odpovědích výměna vodoměrů brána jako běžný výdaj, ale přesto prosím o Váš názor na náš případ. Nějak jsem se do toho zamotala :-) 1) zařízení na odečet v hodnotě cca 20tis. Kč má živostnost delší než 1 rok a je použitelné i pro případné další nainstalované vodoměry v jiných budovách, proto bych evidovala na účtu 558+028, pol. 5137 2) u vodoměrů si ale nejsem jistá zařazením - nejprve jsem byla pro účtování jako běžný výdaj, ale při "pátrání" bližších informací jsem se zamyslela i nad možností TZ, důvody pro TZ: a) změna vlastností - dálkový odečet, původní vodoměry tuto možnost neměly b) cena za celkovou výměnu pro celý bytový dům - 60tis. Kč c) délka životnosti delší než 1 rok Účtovat jako TZ budovy (účet 042, pol. 6121) nebo jako běžný výdaj? (nákup vodoměrů vč. šroubení účet 501, pol. 5139; instalace jinou firmou účet 518, pol. 5169) Ještě mě napadla varianta souboru (jako účelového zařízení), ale to je nesmysl... Tato výměna by měla v dalších letech pokračovat i v ostatních bytových domech.

Souhlas s bodem 1. 

K vodoměrům - 

Máme být schopni dokázat, že při výměně komponentů jsme použili třeba jiný materiál, který je lepší, nicméně původní varianta na trhu již není a nyní jsme pořídili nejbližší možnou. Pokud je možno běžně na trhu dostat vodoměr bez možnosti dálkového odečtu, tak máme problém podle judikatury NSS uhádat, že je to oprava.  Tedy že u vámi popsaných vodoměrů sklouzneme do TZ bychom v tomto případě nevylučovali. Pak je vhodné pořízení jako TZ budovy  (účet 042, pol. 6121, ne jednotlivé soubory dl. věcí). Další výměny pak již jako oprava.  

Sbor dobrovolných hasičů v letošním roce má oslavu 140 let od založení .Město při této příležitosti zaplatilo zhotovení vlajky + žerď + popruhy na nošení žerdě v celkové částce 71.261,--Kč. Nyní se Město rozhodlo, že vlajka bude SDH darována. Jak mám pořízení vlajky zaúčtovat ? Darovací smlouva musí být schválena v zastupitelstvu ?

§85, zákon o obcích 128/2000 Sb., písm a). Poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 20 tis. Kč je v kompetenci zastupitelstva - což je váš případ, musí být schválen věcný dar, pak je vhodné schválit i smlouvu - ale smlouva na věcný dar povinná ke schválení není. Pořízení vlajky (pokud se pořídila v době, kdy již bylo rozhodnuto, že bude darována) můžete zaúčtovat rovnou jako dar 543 MD/ 231 odpa 5512, pol. 5194 D. Položka 5194 se může použít i v případě, že pořízený věcný dar má povahu dlouhodobého majetku. Je to výslovně uvedeno v náplni položky ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. 

Jen prosím pozor - SDH - chcete darovat asi hasičům jako občanskému sdružení, že ano? Ne vlastní organizační složce, jinak by to musel být majetek obce. 

Římskokatolická farnost požádala MZE o dotaci na opravu chodníčků na hřbitově a tuto dotaci obdrží až po vyúčtování. Tedy musí vše nejdříve zaplatit, ale peníze nemají a tak požádali o pomoc obec. Nechce se nám jím do veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Myslím, že lépe by seděla smlouva o půjčce, kterou by schválilo zastupitelstvo. Zaúčtovala bych 316/231 par. 3330 pol. 5623 a splátka, která bude do jednoho roku 231/316 pol 2420. Je to tak správně?

Jen bych ráda upozornila, že pokud se jedná o bezúročnou půjčku, tak musí mít všechny náležitosti dle 250/2000 Sb., tj.- je to ve stejném režimu jako dotace, tedy žádost, veřejnoprávní smlouva včetně schválení a v případě hodnoty půjčky nad 50 tis. Kč i zveřejnění VP smlouvy. Toto vše být nemusí v případě, že je půjčka alespoň minimálně úročena. Smlouva o půjčce (zápůjčce) však zastupitelstvem schválena být musí. Jinak je půjčka v tomto případě vhodná, není potřeba zálohově dávat dotaci (373, vypořádání, atd...). 

Zaúčtování půjčky  máte dobře. Splátky půjčky 231 2420 (bez odpa) MD/ 316 D. V případě úročení ještě předpis např. 311 MD/ 662 D a příjem úroku 231 odpa stejný jako u vydání půjčky, položka 2141 MD/ 311 D.  

Pozor - položky 5623 , 2420 a 2141 se rozpočtují v příjmech a výdajích, i když se jedná o půjčku a splátky. 

Obec sleduje obrat tak, aby se nestala plátcem DPH. Pro ekonomickou činnost = V+K má zřízenou spol. s r.o. Pokud obec koupí od fyzické osoby pozemky cca za 1 mil.Kč a prodá je další rok zájemcům o výstavbu RD pro posílení populační politiky obce, stane se plátcem DPH, pokud překročí obrat? Může je prodat levněji, než je koupila, v zájmu prodeje mladým rodinám? Zatím u pozemků nejsou vybudovány inž. sítě, ani je obec zřejmě budovat nebude.

Do obratu pro povinnou registraci k DPH nevstupují výnosy za prodej dlouhodobého majetku, tam můžete být bez obav, ale s přihlédnutím k tomu, co níže doplnil Ing. Nejezchleb.  Prodej musí být za cenu obvyklou (to ale neznamená, že by ta cena neměla být nižší než kolik stály sítě), prodej pod cenu obvyklou musí být řádně zdůvodněn (je to požadavek od novely zákona č. 128/2000 Sb., který vyšla letos - je to vysvětleno v dokumentu ke stažení z 5.4.2016 s názvem 2016 Novela zákona o obcích. 

Ing. Nejezchleb doplnil:

a) pokud se pozemky jen nakoupí, aby se prodaly a byly by zaúčelem prodeje, tak ono to je potom spíše zboží a asi by se to mohlo hodnotit i jako zboží ve vztahu k DPH - potom by to do obratu jít mělo... - takže souhlasím s tím, že prodej dlouhodobého majetku do obratu nejde - jen si nejsem úplně jist, zda v tomto případě unesou, že je to dlouhodobý majetek

b) jen prosím o zjemnění - nemusí být prodej za cenu obvyklou, ale pokud není za cenu obvyklou, tak je povinností zdůvodnění (pokud není zdůvodnění, tak způsobí neplatnost smlouvy - to je ten rozdíl, ono zdůvodnění bylo potřeba i dříve, ale nezpůsobovalo neplatnost smlouvy).  

Poskytli jsme krátkodobou půjčku na pokrytí osobní potřeby občanovi. Prosím jak zaúčtovat výdej peněz z pokladny a příjem do pokladny. Půjčka bude postupně splácena asi v 10ti splátkách.

Jen bych ráda upozornila, že pokud se jedná o bezúročnou půjčku, tak musí mít všechny náležitosti dle 250/2000 Sb., tj. žádost, veřejnoprávní smlouva včetně schválení a v případě hodnoty půjčky nad 50 tis. Kč i zveřejnění VP smlouvy. Toto vše být nemusí v případě, že je půjčka alespoň minimálně úročena. Smlouva však zastupitelstvem schválena být musí. 

Zaúčtování je jen při poskytnutí půjčky 316 MD/ 231 odpa dle účelu půjčku, položka 5660, pokud to byla půjčka na neinvestici, 6460 pokud na pořízení dlouhodobého majetku. Splátky půjčky 231 2460 (bez odpa) MD/ 316 D. V případě úročení ještě předpis např. 311 MD/ 662 D a příjem úroku 231 odpa stejný jako u vydání půjčky, položka 2141 MD/ 311 D.  

Pozor - položky 5660 nebo 6460, 2460 a 2141 se rozpočtují v příjmech a výdajích, i když se jedná o půjčku a splátky. 

Loni se stala naším majetkem sokolovna, ve které je sportovní hala, tělocvična, ubytovna. Sportovní halu a tělocvičnu poskytujeme pro sportovní činnosti, které jsou do DPH osvobozeny. Ubytovna (jsou to tři místnosti) byla v dezolátním stavu, takže ji v současné době opravujeme - dáváme plastová okna, nové radiátory, lino, opravujeme drolící se omítku uvnitř, vymalujeme a nakonec nakoupíme kompletní vybavení jako jsou postele s matrací, skříně, židle, stolečky věšáky, ložní prádlo... Až to bude hotové, chceme tyto místnosti provozovat jako ubytovnu se sazbou na výstupu - snížená 15%. Teď nám jde o to, zda můžeme uplatnit plný odpočet DPH ve výši 21% na vstupu na všechny opravy, úpravy a vybavení ubytovny, které se prokazatelně vztahují jen k té ubytovně, která je jinak součástí celé sokolovny.

Podle mne ano - co je jen na ubytovnu - mělo by být na plný odpočet, co případně zasahuje do společných částí, tak by mělo být na koeficient (§76) - pokud je skutečně jinak poskytována sportovni činnost za peníze (ne cíleně zadarmo ...) ZN

Dobrý den, obec přeúčtovává dodávku tepla České poště dle faktury dodavatele v poměru 25%, vodu v poměru 12,5%. DPH si neuplatňuje, dále čes.poště fakturuje v souvislosti s dodávkou tepla i mzdu + odvody topiče za měsíce 10-03 - zaměstnance úřadu také ve výši 25% Fakturu jsem vystavila bez DPH na přefakturaci a mzdu topiče jsem zdanila 21%, pošta fakturu vrátila, že mzda je součástí celkové nedaněné dodávky tepla. Dále pošta posílá zálohu na služby kvartálně ve výši 10 000,00 Kč - neodvádím z této částky DPH. Tak nevím, jak je to správně dobře. Ještě nás upozornili, že jsme jim nenahlásili, že jsme plátci DPH od 07/15 a smluvně neupravily. Můžete mi prosím poradit, nebo navést, jak tuto situaci vyřešit.

To, co popisujete, je skutečně problém - oni mají pravdu, že mzdové náklady jsou součástí dodávky - zde konkrétně dodávky tepla a v zásadě se nemůžete chovat tak, že to uděláte v režimu přeúčtování mimo DPH.

Podle mého názoru jsou následující varianty, jak to řešit:

a) uděláte to tak, že se budete tvářit, že se jedná o přeúčtování a to poměrné části nakoupených nákladů (pravděpodobně plynu) - tedy mzdu z přeúčtování vyjmete a uděláte to mimo DPH

b) budete říkat, že jim dodáváte teplo (sazba DPH ve výši 15% - tady je jen trochu problémem to, zda máte oprávnění "dodávat teplo") - tedy uplatníte odpočet DPH v poměrné výši na vstup (25%) a následně celou částku se mzdou topiče vyúčtujete v 15%

c) budete se chovat tak, že energie stanovíte v paušální výši jako součást nájemného a budete vše účtovat v nájmu (tedy řeknete, že nájemné je ....... Kč a zahrnuje také i zajištění tepla a dodávek vody) - potom to lze celé mít v režimu "osvobozeno od DPH"

Tady nezbývá než abyste se dohodli a jednu variantu prostě vybrali.

Jinak pokud by platili zálohu na teplo a já bych z toho udělal zdaňované plnění, tak bych to správně zdanit měl (byť myslím si, že s ohledem na chystanou novelu zákona o DPH na 2017 bude nutné tuto otázku nově otevřít ...).ZN

Bohužel jsem naletěla podvodníkovi, který mi prodal rukavice na veřejnou zeleň..... 1 394,- Kč. Na internetu jsem zjistila, že jeho firma neexistuje (doklad tedy neplatný) a je stíhán policií. Účtování bych dala na škodu 547 a pol. pak by byla 5909. Jde mi o předpis náhrady. Vše jsme na PČR nahlásila, stejných podvodů se dopustil i na dalších obcích (zatím mimo náš kraj). Mám evidovat pohledávku 377, když nevím, kdy bude zahájeno trestní stíhání a jak vše bude probíhat?

Ten pachatel je asi známý, pohledávka však hodně pochybná, z principu opatrnosti bych předpis náhrady do rozvahy nedělala. Pro podrozvahu je to hodně nevýznamná částka. Jestli je trochu, jen trochu pravděpodobné (já si to tedy nemyslím), že peníze vymůžete, tak do podrozvahy lze, a to jen z důvodu, aby se na požadavek na náhradu nezapomnělo. Pak bych volila účet v podrozvaze 991 MD/ 999 D. (Soudní spory a jiné řízení bych zatím nevolila- myslela jsem na 947, ale do soudu asi nepůjdete, že ano?). Tak jsem zatím doporučila zbytkovou podmíněnou pohledávku - ale jak říkám, povinné to není, asi to stejně nedopadne.