Dotazy

V roce 2015 jsme zateplovali ZŠ (naše PO), dostali jsme dotaci od SFŽP, TZ bylo k 31. 12. 2015 zavedeno do majetku a následně převedeno ZŠ (403,401/021), neboť ZŠ si TZ odepisuje (od ledna 2016). V roce 2016 (duben) nám bylo přiznáno navýšení dotace o 76 tisíc. Dle ČUS bych účtovala 346/388,403 a doúčtovala rozdíl 403/672 (částka pod hranicí významnosti). Smím toto udělat, jestliže jsem TZ převedla ZŠ a tato si jej odepisuje? Nebo je potřeba situaci vzít jako "nové skutečnosti", které je potřeba zaúčtovat. Jak se potom bude postupovat na straně obce i na straně ZŠ?

Ten váš postup s přímým rozpuštěním je v pořádku a v souladu se stanoviskem MF, na 403 doplňujeme na kartu majetku jen významné, rozdíl jde rovnou rozpustit u vás , u obce, nemusíte ve vztahu k 403 nic doúčtovávát. Jen mě trochu mate ta 388, Vy jste tu navýšenou dotaci dohadovala k 31.12.2015? Pokud ne, tak stačí rovnou 346/403 a 403/672.  Ve stanovisku řeší "Významnost" nové skutečnosti. 

Jen pro doplnění - kdyby to bylo významné, tak bychom pak předali PO 403/401 a oni by si navýšili na kartě dotaci 401/403. 

Názor  MF k tomuto případu, citace: 

"Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS."

1. Na základě rozhodnutí ZO poskytujeme příspěvek na provoz naší PO (MŠ) ve dvou splátkách. 2x za rok PO předloží čerpání příspěvku, když není vyčerpán nic se neděje, nevrací se. Účtuji - předpis celé částky 572/349 - jednotlivé platby 349/231 Je to tak možné, nebo účtovat 373 / 231 jednotlivé platby 572 / 389 389 / 349 na konci roku po předložení vyúčtování 349 / 373 Předepsat a jak, do podrozvahy? 2. Dotace na provoz Tělovýchovné jednoty (je sepsána smlouva) bude vyplacena ve třech splátkách po podpisu smlouvy 999 / 916 jednotlivé platby (zálohy) 373 / 231 916 / 999 po vypořádání na konci roku 572 / 345 345 / 373

U příspěvku PO postupujete dobře. Příspěvek PO na provoz považujeme za transfer, který není určen k vypořádání, tam se nemusí účtovat o zálohách. (Někdy obce volí pro dílčí účelové příspěvky, které chtějí vypořádat, např. na energie apod., ale není to povinné, spíše jen dobrovolné). 

Případ u TJ je již něco jiného. Je sepsána VP smlouva, je to dotace k vypořádání, tam již by se mělo postupovat tak, jak máte uvedeno. Zápisy jsou dobře, jste šikovná. 

Obec obdržela v roce 2015 dotaci na výstavbu parkoviště v roce 2015. Dotace byla vyúčtována a předána ke kontrole na ROP, parkoviště bylo v roce 2015 zařazeno do majetku. Při kontrole pracovníky ROPU bylo v letošním roce zjištěno, že některé práce byly fakturovány a ve skutečnosti nebyly provedeny. Dodavatel stavby nám na tyto práce zaslal dobropis r. 2016. Nevím jak mám tento dobropis účtovat - zda do provozních výdajů (parkoviště bylo zařazeno do majetku) ? A přijetí finančních prostředků účtovat s UZ a NZ a použít UZ pro investiční výdaje, stejně jako u původní faktury?

U dobropisů se snažíme postupovat analogicky jako u dohady, tj. dle CUS 710 bod 4.6. Takže bychom měli dobropis zaúčtovat 231, odpa dle účelu pol. 2324 MD ( v případě meziroční náhrady výdaje)/ 551 D. Případně přes předpis 311 MD/ 551 D (někdo využívá u dobropisů  minus 321 v režimu knihy došlých faktur). Zarazilo mě však to značení NZUZ. Informace o snížení NZUZ u výdajů je zajímavá, ale zobrazí se na příjmech a nevím, zda výkazově to neudělá nesmysl, ale mělo by to být v příjmech vidět s položkou 2324, což by mohlo ukázat na náhradu dříve značeného výdaje s NZUZ.  Z logiky vykazování NZUZ by se asi měly dát i k dobropisu, ale bylo by jistější, kdybyste se na značení NZUZ u dobropisu zeptala poskytovatele dotace. Předpis toto neřeší a metodicky to také nikdy nebylo dotaženo.  Já postup zde nevím jistě a nemám ani kde zjistit, jak postupovat. Pokud NZUZ použijete  u příjmu z dobropisu, nemělo by být vyčteno a volíte stejný NZUZ jako u výdajů k projektu i stejný poměr prost. původu (nástroje) mezi 5 a 1. 

Jen pro porovnání zde uvádím jeden dotaz a odpověď, kde jsem zase doporučila nedat NZUZ u vratky dotace (mám tam i odůvodnění, přesto si myslím, že dobropis k výdaji nemá jako vratka dotace ve vztahu k NZUZ ke znění vyhlášky č. 323/2002 Sb. stejnou argumentaci).  

 26/4 2016 ! VRÁCENÍ ČÁSTI DOTACE

Prosím o radu zaúčtování vratky, popř. předpisu vratky neoprávněně přijaté dotace od SFŽP část EU přijatá na 4216, UZ 15825, Na 054, Zdroj 5 a část ze SR přijatá na 4213 UZ 90877, Na 054, Zdroj 1 . Přijato v prosinci r.2015 a vráceno v dubnu r. 2016. Musí být účtování vratky dotace v r. 2016 označeno ÚZ a atributem nástroj a prostorová jednotka (zdroj)?

Asi před 4 roky mi odpověděla paní z MF, že ano, že máme dát NZUZ i při vratce, ale pak by musel příjemce činit stejně. Tím pak vyjdou vazby v rámci konsolidovaných NZUZ (které však stejně nikdy nemohou vyjít, protože celý systém značení NZUZ je dle mého přesvědčení špatně a k ničemu :o). Pokud nemáte jistotu, že příjemce bude činit stejně (také značit vratku NZUZ), tak je zase lepší nedávat při vratce dotace NZUZ. Tento postup nedávat NZUZ při vratce dotace odpovídá znění vyhlášky o RS, protože se má dávat NZUZ ve výdajích, které jsou dotacemi kryté - vratka dotace krytá dotací není. U NZ je zase uvedeno, že se třídí jen výdaje kryté zdroji a ze spolufinancování - vratka dotace není spolufinancování ani krytý výdaj. Výdaje se již neváží k příjmům. K tomuto tématu by bylo potřeba, kdyby někdo udělal metodiku. Osobně si myslím, že Vám ve vztahu ke znění předpisu neznačení nikdo nebude moci vyčíst!

V roce 2014 obec postavila Boží muka. Účtováno bylo 518/231/3399/5169. Jak dostat tento objekt do majetku?

Opravte zápisem 021 MD/ 408 D, pokud se jedná o částku vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3% vašich aktiv, pokud částka bude nižší, tak místo 408 bude účet 518 minus MD. 408 musíte popsat do přílohy k závěrce. Pak musíte ještě opravit odpisy za rok 2014 (jen za část roku od dokončení) a za rok 2015 zápisem 551/081 a nastavit na kartu majetku při zavádění do registru majetku částku oprávek (081). Pokud v prvním zápisu vám dle výše vyjde, že musíte použít 408, tak i o odpisů použijte místo 551 účet 408, vhodné je posuzovat jako hromadnou opravu VH minulých let. 

Chtěla bych Vás poprosit o vyjádření. Na podzim v 2015 v dílčí zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření obce mám následující zprávu: Nákup materiálu - zhotovení klíče ve výši 53 Kč byl zaúčtován na položku 5169, měla být zvolena položka 5139. Kontrole byly předloženy doklady, kterými bylo opraveno chybné zaúčtování (pol.5139 místo 5169). V závěrečné zprávě o přezkoumání tato věta zůstala. Můj dotaz směřuje k tomu, jestli musí být v závěrečné zprávě znovu popsána chyba, která byla ihned odstraněna a na konci roku byla pokladna účtována v pořádku a shledána auditorkou bez závad. Domnívala jsem se, že účetní může po celou dobu běžného účetního roku opravovat své chyby s tím, že k 31.12. je vše správně. Chápu správnost zápisu v dílčí zprávě, ale nevím, zda je toto nutné i v závěrečné zprávě.

Opravdu je to tak, že i když byla chyba (ve vašem případě je mě však trapné to tak nazvat) zjištěna v dílčím přezkumu, a je již opravena, tak se má psát jako nedostatek i v závěrečné zprávě. Nikomu se to nelíbí a stává se to často. Nedá se to namítat. Ale přesto bych se k tomu ráda vyjádřila, jak mě o to žádáte. (Ten popis chyby z dílčího přezku najdete v 420/2004 Sb, §10, ..odvolávají se na text, že to musí uvést: ..."nebo na základě zápisů z dílčích přezkoumání".)

Mám pověst, že nemám ráda kontrolory z krajů. To však není pravda. Se spoustou z nich konzultuji a považuji je za své přátele. Vím, že to nemají jednoduché a mám k nim i velký obdiv, já udělám pár přezkumů a mám toho plné zuby, jejich pracovní výkony z desítek přezkumů si obdiv zaslouží. Přesto ale neuznávám, pokud se kontrolor stane jen úředníkem, který ztratil úctu k práci jiných lidích, strojem bez lidskosti, který se řídí jen předpisy. Při obrovském rozsahu práce účetní na obci a velkých požadavků, které jsou na ni kladeny, je napsání o chybě v položce ve výši 53 Kč do zprávy o výsledku přezkoumání opravdu trapné. To si opravdu myslím. A pokud se ptáte, zda to do zprávy napsat "musí", tak je to právě jen o kvalitě člověka, popis této "chyby" nemá žádný přínos. Chtěla bych vám jen říct, ať si z toho nic neděláte, ono to naopak vypadá, že jste velký profesionál, když se našla jen taková bezvýznamná chybka. Zkuste se tomu spolu se zastupiteli zasmát. Nedávno chtěl po mě jeden časopis "vtipy jen pro účetní" a dávala jsem tam tento příklad: 

zápis z kontroly  na mou přednášku k akreditovanému programu:

"V rámci kontroly bylo zjištěno porušení zákona dle §17 odst. 2 zákona o úřednících. Kontrolovaná osoba neposkytuje vzdělávání v souladu se vzdělávacím programem podle §31 zákona o úřednících. Akreditovaný vzdělávací program je kontrolovanou osobou presentován pod názvem Rozpočtová skladba 2016, zatímco název schváleného akreditovaného programu zní "Rozpočtová skladba, aktuální problematika."  No a komu jsem to vyprávěla, tak se tomu zasmál, váš případ  je velmi analogický. A nemyslete si, že to zlehčuji, vím jak to dokáže zamrzet, soucítění mám. 

A jak to dopadlo - paní se s auditorem domluvila v přátelském duchu, takže lidskost a zdravý rozum zvítězil! Měla jsem z toho radost. (dotaz je upraven, aby ještě ten dobrý a lidský kontrolor neměl úřednické problémy, že nenapsal nedostatek o 53 Kč. :o))

Město-plátce DPH vlastní dům, ve kterém je více než polovina plochy bytová. Teď budeme měnit okna: v bytech 8 oken, v nebytech 4 okna. Sazba dph bude rozdílná dle bytů a nebytů nebo bude 15 % s ohledem na to, že dům má více než polovinu bytů?

Je to oprava na bytovém domě - tedy sazba je 15% za celý objekt - bez ohledu na to, že práce jsou částečně prováděny i v nebytové části.

Prosím o kontrolu účtování: 1/ poskytnuto církvi na zvon místního kostela 26000 543/231/3330/5223 nebo 6323? 2/ dar 19000,- pro s.r.o nájemce sport.zařízení za vymalování 572/231/3412/2132 /dar schválila rada/ 3/daň z nabytí nemovitosti při koupi pozemku 042/231/3639/5362 nebo 6130? 4/ věcné břemeno - právní účinky zápisu 17.3., zápis proveden 6.5.ve smlouvě je " za DUZP je považováno datum vkladu práva do KN" s jakým DUZP mám vystavit fakturu

1. Je to dar? Pokud je zvon dlouhodobým majetkem, tak je lépe položka 6323. Pokud je to dotace, tak musíte přes vypořádání (373/231, 572/345, 345/373). U daru finančního volíme také účet 572 MD, 543 D se volí jen v případě věcného daru. 

2. Tomu druhému nerozumíme - vy dáváte dar? Máte tam účet 572 a položku příjmovou příjmů z pronájmů 2132 , jak je to myšleno? vy si jako o dar chcete snížit nájem? 

3. Daň z nabytí by měla vstoupit do ocenění pozemku, měla by se dohadovat, když platí kupující k zařazení pozemku zápisem 042/389 a pak daň 389/342 a úhrada je správně s položkou 6130. 

4. K poslední záležitosti - musím říci, že tady máme skutečně velký problém, který jsme se ve spolupráci se SMO snažili řešit podáním pozměńovacího návrhu k novele zákona o DPH. V minulosti jsme hodně pracovali s tím, že by DUZP mělo vznikat k datu podání návrhu na vklad (ve vazbě na účinky). Nicméně byli jsme silně nalomeni protiargumentem, že v daný moment příslušná nemovitost ještě neexistuje (z hlediska práva - to je rozdíl proti převodu nemovitostí, kdy převáděná nemovitost existuje).  Potom určovat DUZP zpětně pro poskytnutí práva je problémové (bylo by logické, aby právo již vzniklo). Takže zjednoduším - na stránkách najdete úplně nový dokument k vypořádání připomínek k daňovým zákonům roku 2017 -  podívejte se na str. 143 a 144. Uvidíte, že jsme zde uváděli varianty, nicméně MF nám to nevzalo s tím, že zváží případnou další úpravu - je tedy zároveň důležité, že neřekli, že podle současných předpisů je některá z variant třeba jednoznačně chybně ... - takže ta nejistota v této oblasti je skutečně zřejmá. Já osobně bych tedy již klidně akceptoval, že by se za DUZP považovalo 6.5. - tedy okamžik, kdy došlo k zápisu práva a toto právo tak začalo existovat, byť se zpětnou účinností (druhé nejpravděpodobnější datum je podle mne 17.3. - jenže to je zase probém ve vztahu k podávání přiznání ...). BOD4 ZN 

Prosím o pomoc se zaúčtováním. Dostali jsme darem starší věc v pořizovací hodnotě 2 500 000 Kč, věc byla v majetku jiné vybrané účetní jednotky. Ani ve smlouvě ani v předávacím protokolu nebyla uvedena výše oprávek. Věc byla pořízena v roce 1987. Zařadila jsem ho dle předávacího protokolu ze 4.5.2016 do majetku a budu odpisovat v pořiz. ceně - v plné výši? Odpisy nikde nebyly uvedeny, kolonky byly nevyplněné. Máme roční odpisy. Do majetku ho zařadím 022 MD/ 401 D ? Musím provést ještě další zaúčtování?

DDoporučuji si dát výslovnou žádost na dárce (převodce), aby doplnili hodnotu oprávek k předávacímu protokolu i k darovací smlouvě, což je v souladu s požadavyk na oceňování majetku mezi vybranými účetními jednotkami dle zákona o účetnictví (§25, odst.6). Oni jsou povinni odpisy dělat a pravděpodobně je i dělají, jen nevyplnili řádně smlouvu a předávací protokol. Vy jste povinni nabrat v ocenění od jiné VUJ a významně by vám takovýto dar ovlivnil náklady, opravdu u obce hodně významně. Obec by pak vysokou a zároveň zkreslenou ztrátou z daru doplácela na nedostatečné informační toky. Zápis o převzetí majetku by po doplnění oprávek ze strany převodce pak byl 022 MD/ 082 D a zbytek 401 D. Tímto se vám dostane psotupně  do nákladů  z odpisů jen hodnota do výše převzaté zůstatkové ceny. Odpisovou dobou musíte zvolit dle odhadu zbývající životnosti dlouhodobé věci (dle stavu věci v rozmezí např. 5-15 let.) Pět let musíte zvolit minimálně, kvůli požadavku udržitelnosti daru uvedené ve smlouvě.  Pokud potřebné informace nezískáte, museli bychom pak jít asi na změnu metody s popisem do přílohy k účetní závěrce a ocenit, případně přecenit v RPC, jinak by to bylo hodně chybné vykázání nákladů a VH v několika letech i nadhodnocení aktiv (věc je stará 29 let!).

Prosíme o radu u evidence došlých faktur týkajících se DPH není přenesená daň.povin, pouze si DPH nárokuji. Zdanitelné plnění : 28.2.2016 Faktura vystavena : 9.3.2016 Faktura splatna : 23.3.2016 Faktura nám došla : 16.3.2016 Fakturu zapisuji do období březen (došla v březnu) tj. předpis s datem 16.3.16 tím se dostane do účetnictví do března 2016 ( i na účet 343) a daňového období 3/16. V našem programu máme v záložce DPH na liště poslední kolonku daňové období, kam se zapíše měsíc/rok. Po zaúčtování faktury se zde automaticky zapíše období 3/16, do KH se rovněž dostane do 3/16. Finanční úřad nám toto vytýká, že správně patří do KH 2/16. Z toho vyplývá, že do KH daňově 2/16, do účetnictví 3/16 a daňového přiznání 1.čtvrtl.2016 (jsme čtvrtletní plátci). Jak máme správně postupovat ? Dotaz vznikl na základě výzvy FÚ a museli jsme opravit KH za únor i březen. Děkuji

Postup finančního úřadu je jednoznačně nesprávný a je v přímém rozporu s požadavky definovanými ze strany GFŘ. Do kontrolního hlášení mohu nejdříve promítnout dané plnění v měsíci, kdy mám nárok na odpočet a to je ve vašem případě březen 2016. Navíc je potřeba uvést, že na odpočet DPH máte 3 roky - tedy stejně tak byste se mohli rozhodnout neuplatnit to do kontrolního hlášení za 3/2016, ale třeba za 9/2016 - stále by tam bylo ale ono zdanitelné plnění 28. 2. 2016. Je potřeba pamatovat na kontrolní vazby - tedy že KH je pouze rozpisem daňového přiznání - tedy pokud by se vám toto stalo o měsíc později, tak nemůžete udělat to, že v přiznání odpočet neuplatníte a do kontrolního hlášení vám to půjde - to vám okamžitě budou vytýkat, že zde nejdou kontrolní vazby.

Záležitost mohu dále dokumentovat na "pokynech k vyplnění KH":

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/2016-02-10_Pokyny-k-vyplneni-kontrolniho-hlaseni-DPH.pdf

Konkrétně str. 19, kde je uveden následující příklad:

Příklad vykázání nároku na odpočet v období:

Plátce obdržel doklad s datem uskutečnění zdanitelného plnění k 31. 1. 2016, který byl vystaven dne 15. 2. 2016. Hodnota zdanitelného plnění včetně daně činí 12.000,- Kč. Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím obdrží doklad dne 25. 2. 2016. Odpočet DPH z tohoto dokladu si plátce uplatní v daňovém přiznání k DPH za únor 2016, podaném do 25. března 2016. V souladu s tímto postupem dotčený nárok na odpočet uvádí v kontrolním hlášení za únor 2016. V kontrolním hlášení vykazuje všechny rozhodné (definované) položky vztahující se k dotčenému zdanitelnému plnění. 

Takže nezbývá než požádat FÚ, aby se seznámil s platnou legislativou a pokyny svého nadřízeného orgánu. To, že si vymohli opravu, tak si ji vymohli protiprávně a změnili jste původní správné podání na podání nesprávné. Tedy doporučuji trvat si v dalším KH na svém - vy to máte správně. ZN

Od SVBJ vybíráme během roku měsíčně zálohy na teplo a služby s tím spojené - účtuji na 231 xx, 3612, 2111 / 324 xx. Na konci roku dělám dohadu na 388. Jak postupovat při vyúčtování, některá SVBJ mají přeplatek, některá nedoplatek. Po své předchůdkyní jsem našla: nedoplatek - 311 / 649 (nebo 602?) ve výši nedoplatku, 324 xx / 388 ve výši zaplacených záloh, úhrada nedoplatku 231 xx, 3612, 2324 / 311; přeplatek - 311-MD / 324 xx -D ve výši přeplatku, 324 xx / 388 ve výši vyplacených záloh a platba přeplatku 231 xx, 3612, 2324 -MD / 311-D. Je to tak správně? A jak postupovat v případě, že je dohada vyšší (měla - 388 D / 649 -D) popř. nižší?

Nejprve - platí společenství vlastníků BJ - vy to pro ně spravujete? Pak asi odpa spíše 3611 "cizí byty", ne vlastní (3612). Což je však detail. 

Když jste udělala dohadu 3xx MD/ 602 D, tak při vyúčtování by měl mít zápis tento logický sled: 388 je jakoby "předskokan" pohledávky, takže jen 3xx (311 nebo 377) MD/ 388 D a +/-602 D. Pak zúčtování zálohy: 324/3xx, vznikne vám buď vratka nebo přeplatek, takže zůstatek bude buď na závazku 324 z vrácení zálohy, nebo na pohledávce 3xx z doplatku. 

Naše obec se rozhodla vybudovat PUMPTRACK. Prosím o radu , co s tím účetně? Budou to pouze terénní úpravy nebo by se stavba měla zařadit do majetku? Nebo to bude služba? Prosím o radu jak zaúčtovat? Měla by to být ta levnější varianta, tedy jen terénní vlny z hlíny s posypkou na povrchu. PUMPTRACKY - pro představu, co to vlastně je. Pumptrack je trať pro BMX a MTB kola, která se skládá z takzvaných „vln“ a klopených zatáček ve správném rozmístění. Pumptrack většinou tvoří okruh, který může mít více variant a rozvětvení. Aby pumptrack správně fungoval, vlny a zatáčky musí mít přesné a plynulé radiusy. Jezdec na trati nešlape, nabírá rychlost pouze pomocí „houpání se na vlnách“. Zkušení jezdci pak dokáží houpáním nabírat v podstatě větší rychlost, než šlapáním na rovině. Největší výhodou pumptracku je, že ho maximálně využije jak naprostý začátečník, tak i zkušený jezdec. Nevíte kde na kole začít? Pumptrack je ta správná volba! Pumptracky stavíme jak součástí dirt parků, tak i samostatně. Je možné ho navrhnout i do míst o menší rozloze a tak se bez problému se vejde například i k dětskému hřišti na sídlišti. Nejlevnější pumptracky stavíme z jílovité hlíny, povrch je řešen prosívkou a dalšími příměsi.

Jen upozorňuji, že i terénní úpravy jsou stavbou ( i když je již více variant při řešení v praxi, v některých příkladech se přikláníme i k TZ pozemku, ve Vašem případě bychom se spíše přiklonili ke stavbě). Řešili bychom v režimu stavby, podobně jako hřiště, jako jednu stavbu - jeden funkční celek, a to přes 042 včetně vedlejších pořizovacích nákladů, s položkou 6121, případně dát do ceny i osázení a podobné výdaje, pokud vzniknou v souvislosti s výstavbou. Klasifikace po zařazení např. 24.11.69 Nekryté plochy sportovišť jinde neuvedené.  

Žádali jsme finanční úřad o potvrzení bezdlužnosti, jelikož každoročně žádáme o dotaci na VPP. Letos finanční úřad zjistil, že máme doplatit za rok 2002 na srážkové dani 1439,-Kč (o tuto částku v roce 2002 účetní poslala na FÚ méně). Dnes úřednice z FÚ telefonicky sdělila, že máme tuto částku uhradit stejným způsobem, jakým posíláme srážkovou daň každý měsíc a tato částka nebude penalizována a zda chceme z FÚ písemné vyjádření. Nevím, zda požadovat na FÚ písemný doklad nebo stačí jen náš vnitřní doklad a jak účtovat. Předpis 538/342-10 Úhrada 342-10/231 § 6399,pol 5362? Děkuji

Zatím jen takto, nevíme, jak něco více zjistit: 

Trochu  není jasný postup FÚ - hlavně jak je to s prekluzí takovýchto závazků (nemáme odborníka na správu daní), možná je tam potenciálně 20 let na zánik, snad by neměli po 6-ti letech vymáhat - ale potom by tam samozřejmě nebyla ta bezdlužnost. Je hodně zvláštní, že je to z 2002 a nyní najednou konstatují nedoplatek a předtím bezdlužnost potvrzovali ... - to jsou jen poznámky.

Pokud se týká dokladu - já bych osobně chtěla od FÚ doložení nedoplatku (možná nějakou výzvu, výkaz nedoplatků ...) - pokud správně chápu - je to jen na základě telefonického sdělení paní z Fú, v účetnictví nebyl nedoplatek veden - tedy podle mne dokument z FÚ, proč platíme, by byl dobrý - ale přiznáváme se, zde neznáme postupy....

Když zaplatíte, tak zaúčtování takto může být, již je to opravdu mimo mzdy po 14 letech...to jsou tedy věci toto.

Město má budovu v majetku a nový nájemce (město se dohodlo, že nájemce si to bude odpisovat, ) udělal TZ ve výši 3 mil.Kč s tím, že si bude každý měsíc odbydlovávat 25 tis. a 5 tis.bude platit jako klasické nájemné. Prvotní zápis 021/459 3mil., měsíčně účtujeme předpis nájemného 311/603 5tis., předpis zápočtu nájemného 311/603 25tis., zápočet nájemného 459/311 25tis. Najednou se udělala dohoda o ukončení z důvodu, že firma neplatí, tak jak má s tím, že město jí vrátí neodbydlené nájemné ve výši 1 625 000,-. Z této částky se však bude odečítat 45 tis.na dlužném klasickém nájemném a současně 272 000,- které dluží naší společnosti TS a.s.(město je 100% vlastníky TS a.s.) . Těchto 272 tis.je s firmou Relax dohodnuto, že je nebudeme zasílat jí , ale TS a.s., protože se město bojí, že když by firmě Relax byly zaslány všechny peníze, tak je možné, že by již nebyly přeposlány na účet TS a.s. . Takže, když vezmu 1 625 000 - 45 000 - 272 000 = 1 308 000 Kč toto je částka, která by se měla zaslat na účet Relaxu. Prosím,jak mám účtovat jednotlivé částky, bude tam RS nebo jenom nějaký vzájemný zápočet. Já prostě nevím. Musím udělat rozpočtové opatření, a vůbec si nevím rady. Peníze budu brát z rezervy, kterou máme na § 6409 a musím jí dát tam, kam patří tj asi na §3613.

Takže nejprve k prvnímu odstavci. Zaúčtování máte dobře, ale je tam chybně to, že bylo dohodnuto, že si nájemce bude TZ na cizím majetku odpisovat. Totiž je buď možnost, že nájemce vede sám TZ a odpisuje jej, obec pak platí jen zůstatkovou cenu TZ po skončení nájmu. Nebo vede nájemce TZ jako pohledávku za obcí, obec vůči němu závazek a započítává se na nájemné. Což byl váš případ. Obě dvě možnosti mohou existovat, např. v případě, že obec část TZ neuzná, ale nelze k jednomu uznanému TZ zároveň odpisovat a zároveň započítávat na nájemné. To jen pro vysvětlení.

K zápočtu vašeho závazku k TZ a pohledávky TS vůči nájemci není právní nárok, upřímně moc nevím, jak je to právně (jestli stačí dohoda s nájemcem, že mu dluh uhradíte jinam, ale vidím v tom rizika), tak asi  lepší by bylo, kdyby vám TS postoupilo pohledávku, vy jim ji zaplatili a pak si započetli pohledávku svou k nájemci se závazkem k nájemci (místo tří zúčastněných stran by byly jen dvě).

Takže účetně zápočet pohledávky se závazkem z nájmu probíhá, jen asi chybí započíst ještě těch 5 tis. měsíčně v celkovém dluhu 45 tis.Kč, to by bylo také jen zápisem 459 MD/ 311 D, bez zobrazení přes rozpočtovou skladbu.

Postoupení pohledávky od TS: 311 MD / 321 D  a úhrada 321 MD/ 231 odpa kmenový TS, např. 3639 a pol. 5179 (odkup pohledávky D).

A pak zase zápočet 459 MD/ 311 D, opět bez zobrazení přes RS.

A doplatek TZ nájemci: 459 MD/ 231 3613 pol. 6121 D.

Rozpočet by se musel upravit snížením rezervy minus D a na pol. 5179 272 tis. Kč  a 1 308 tis. Kč na pol. 6121 plus D. 

Dobrý den, prosím pěkně o radu , jaký správný N a Z použít pro dotaci od ÚP na VPP pro UZ 13013. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (82,38%) a státního rozpočtu ČR ( 17,62%). Procentuelně budu rozúčtovávat ( je třeba i na desetinná čísla nebo zaokrouhlit ?) jen příjem dotace na položku 4116? UZ budu používat u nákladových položek (5011,5031,5032). Nebo musím též používat u 5038 a 5424 a závazkových účtů 331,336,342 a 378? S přáním hezkého dne Vám děkuji za pomocnou radu

Dobrý den, přeposlala jsem Vám info, jak šlo od krajů v říjnu 2015, jak se má značit a účtovat. Jsou tam v mailu 3 přílohy (informace o účtování, tabulka, jak má vypadat vyúčtování a podklady k vyúčtování).  Ohledně zaokrouhlení jsem Vám také v mailu poslala stanovisko MF, kde je uvedeno toto: podíl EU - prostorový původ (zdroj) 5 dolů a zdroj 1 nahoru, asi tím myslí koruny. To zaokrohlování není nikde oficiálně, někdo nechává na haléřích...

Pozor, procentuálně se rozpočítávají i výdaje a to na všech položkách, to je právě ta hrůza. :o) (Jen doufám, že se Vám neudělá špatně, až to všechno budete číst, co jsem poslala). 

UZ není potřeba používat jinde než u výdajů a příjmů (231), u dotací je však vhodné oddělené sledování , takže u ostatních rozvahových účtů (521,524,331,336,342...) je vhodné dávat org nebo orj. určený k dotaci od UP. 

Dobrý den, v letošním roce budeme hradit zpracování dotačního projektu pro nákup nového hasičského auta. Zpracování projektu bude realizováno dodavatelsky za cenu 40 tis. Kč. Projekt, pokud bude úspěšný, bude realizovaný do roku 2019. Máme již nyní částku za projektovou přípravu účtovat na pořizovací cenu (účet 042)? Rozpočtově pak 5512/6123? V případě, že se projekt neuskuteční, vyřadit pořizovací cenu (projektovou přípravu) jako zmařenou investici (547/042)? Nebo projektovou přípravu tohoto typu účtovat jako službu (náklad)? Děkuji za odpověď.

Dle CUS 710 k tomuto jste povinni udělat směrnici k dlouhodobému majetku, zda náklady na administraci dotace vstupují do pořizovací ceny. Pokud máte, že vstupují, tak ano, již projekt na 042 s rizikem zmařené investice, pokud nemáte ve směrnici, že tyto náklady vstupují do pořizovací ceny, tak provozní náklad. Často obce volí, že ano, v některých programech se pak dají náklady na administraci uplatnit v rámci vlastního povinného podílu na financování.