Dotazy

Prosím o zodpovězení dotazu, zda při prodeji nepotřebného majetku obce jsme povinni tento majetek někomu přednostně nabízet nebo ne, případně dle jakého zákona musíme postupovat. Děkujeme.

Pokud se ptáte za obec, tak není povinnost nějaké přednostní nabídky, postup je jen dle zákona o obcích, tj. schvaluje rada, když to není nemovitost - u nemovitosti zastupitelstvo. Měli byste prodat za cenu obvyklou, ne pod ní. PO musí nabídnout zřizovateli. 

1. V loňském roce jsme neměli sníženou hranici pro zařazení majetku pod 3000,-Kč. Přesto jsem majetek pod touto hranicí zařadila na účet 028 a ne na podrozvahový účet, dle směrnice . Teď očekáváme audit a já si uvědomila, že toto nemám nikde okomentované. Např. v inventarizační zprávě. Můžu ještě sepsat protokol s vysvětlením, že tento majetek byl zařazen na účet 028 z důvodu větší kontrolovatelnosti, nebo vyšší doby životnosti ?Inventarizační komise s tímto případem byla seznámena, pouze to není nikde sepsáno. 2. Na účtu 042 máme projektovou dokumentaci, ale nyní se zpracovává jiná projektová dokumentace (rozsáhlejší) na stejný účel. Doporučujete tu starou vyřadit po schválení ZO jako zmařenou investici zápisem 547/042, nebo ji mám nechat jako náklady související s pořízením celé akce. V tom případě by byli 2 projektové dokumentace, z nichž jedna neplatná. 3. A ještě jednou účet 042- zpracování žádosti o investiční dotaci jsem zařadila na účet 042. Dotaci jsme neobdrželi a také nevím, který postup by se měl použít. Zda přeúčtovat 547/042 jako zmařenou investici a ponechat položku 6121, nebo provést rozpočtové opatření z pol.6121 na pol.5169 a opravným dokladem -042MD/518 MD přeúčtovat na služby ? Tento případ se týká letošního roku.

1. To okomentování nijak nepomůže, pořád to může být vyhodnoceno jako chybka, ale když bude doplněno ve směrnici, tak musí být uznáno, na tyto úpravy vás předpisy zmocňují. Ohledně životnosti - jak na 028, tak na 902 se majetek eviduje v životnosti nad rok, nelze říci, že "životaschopnější" majetek je spíše na 028, to není správný argument, je to opravdu jen o té hranici pořizovací ceny. Také patří na 028 soubor již od 3 tis. Kč - pokud to bylo více kusů majetku, tak je možné jej evidovat jako soubor a pak by na 028 patřil i bez úprav ve směrnici.  

2. Na účtu 042 můžete nechat všechny varianty projektových dokumentací, pokud záměr pořízení majetku nadále trvá, všechny vstupují do pořizovací ceny, není potřeba zastaralejší nebo jinou variantu vyřazovat, o zmařenou investici se jen u projektu nejedná. 

3. Zde rozhoduje záměr - pokud již teď je jisté, že DM, který měl být pořízen z dotace se nebude pořizovat, když dotace nebude, tak je lepší v rámci jednoho období opravit jak na účtu (518), tak v RS (z 6121 na 5169). Pokud však chcete DM pořídit, zkusit jinou dotaci nebo platit ze svého, tak i náklady na administraci dotace mohou zůstat na 042, a to i v případě, že se nakonec DM pořídí plně bez dotace. 

V březnu 2015 nám bylo doručeno vyúčtování el. energie za období od 16.1.2014 do 31.12.2014, měli jme doplatek Kč 7 856,- - vše jsem vyúčtovala, jak se má (502, 389, 314). V dubnu 2016 nám dodavatelská firma zaslala "opravný doklad", ve kterém opravuje vyúčtování el. energie za to období roku 2014. Tímto opravným dokladem nám vznikl přeplatek ve výši Kč 6 458,-. No a já nevím, jak na to. Děkuji.

Zaúčtujete jen minus 502 MD/ 311 MD a příjem doplatku snížením 5154 proti 311 (231 odpa dle účelu položka 5154 minus dal a 311 D). Nevím z dotazu, zda vznikl přeplatek ještě před doplatkem nebo až po něm, jinak by se měl předepsat do minusu nejen přeplatek ze záloh, ale i ten neoprávněný doplatek. Třeba je také možné obojí použít na další zálohy, to záleží na smlouvách...

Obec půjčila v loňském roce neinvestiční půjčku fyzické sobě ve výši 500.000,-. V letošním roce od téže osoby koupila obec nemovitost v hodnotě 2.300.000,- Kč. Jak zaúčtuji vratku půjčky a doplatek ceny?

Doplnění - dle vyhlášky k RS se v případě pořizování budovy s pozemkem dává přednost položce staveb 6121. Dle dotazu není jisté jakou nemovitost myslíte, zda jen pozemek nebo i budovu, tak jsem radši položky doplnila. 

Zaúčtujete plný předpis kupní ceny k datu podání návrhu na vklad 042 MD/ 321 D. Půjčku byste měla mít na pohledávce (316 nebo 462). Pak ve výši půjčky zápočet 321 MD/316 nebo 462 D. Přes RS jen doplatek ceny zápisem 321 MD/ 231 3639 6121 D (6130), zápočet přes RS nemáme zobrazovat. Takže takto upravit i rozpočet. (Půjčka by se splácela s položkou 2460, takže jestli jste ji rozpočtovala, tak snižte v rozpočtu příjem na 2460 i výdaj na 6121 (6130)). 

Máme povinnost vyvěšovat na úřední desce schválený rozpočet (vyvěšen před schválením), rozpočtové změny a hlavně plnění rozpočtu k poslednímu dni každého měsíce? Plnění vyvěšujeme v rámci schvalování závěrečného účtu.

Zatím máte jen povinnost vyvěsit návrh rozpočtu a podle informačních povinností by měl celý rok viset schválený rozpočet (tj. po změnách). Po schválení novely 250/2000 Sb. (měla být platná od 2016, zatím neschválena) se by dle předpokladu (ale je k tomu pozměňovací návrh)  pak musely vyvěšovat i návrhy rozpočtových opatření. Plnění rozpočtu - tam žádná povinnost vyvěšení není. FIN 2-12M je dostupná veřejnosti na stránkách MFCR. 

Z jakých prostředků a jak zaúčtovat vyplacení odměny starostovi při životním výročí. Máme sdružený sociální fond /5 obcí/, do kterého přispíváme 2% z roč.nákladů na mzdy /i zastupitelů/-účtuji na pol 5192. V uzavřené kolektivní smlouvě je v oddílu sociální podmínky zaměstnanců uvedena odměna k životním jubilejím zaměstnanci nebo uvol.čl.zastupitelstva. Přílohou kolek.sml. jsou zásady používání soc.fondu, kde jsou uvedeny jen dary při životních a pracovních výročích. Bude vyplacená odměna starostovi při jubileu z prostředků obce nebo ze sociál.fondu a jak zaúčtovat?

Podle popisu v dotazu je i nárok ze sociálního fondu, takže by se peníze se sdruženého SF na toto měly k vám převést a vy pak zaúčtujete na účet 528 MD/ např. 333 D. Pozor na omezení daňového osvobození (to je jen 2 tis. Kč, ale nepeněžní), rozdíl byste museli dodanit a odvést SP a ZP. Je i možné mu dát dar jako občanovi s řádným schválením, ale muselo by to být jako občanovi, ne jako starostovi v souvislosti s výkonem fce (abychom nebyli v rozporu s nařízením vlády o odměňování zastupitelů). To je do 15 tis. Kč od daně osvobozeno. Ze SF se smí dát odměna i nad rámec nařízení k živ. jubileu. 

Prosím o překontrolování…. Prodáváme zasíťované pozemky. Začátkem dubna byly podepsány smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Na náš účet přišly peníze v celé výši kupní ceny pozemků. Zatím účtuji 231/455. Udělám si doklad 455MD celá částka/ 455 D zákl. daně a 343 D DPH 21%. Při sepsání kupní smlouvy ( asi za 2-3 roky ) a vkladu na KN budu účtovat 311/647; 455/311; 554/031. Pozemek (dle smlouvy) bude předán kupujícímu zápisem na KN. Předpokládáme, že asi za 2 roky bude sepsána smlouva kupní, ale co když ne a peníze budeme vracet… Pokud ke kupní smlouvě z nějakých důvodů nedojde? Musím účtovat o pohledávce za FÚ – asi dlouhodobé a jak? Děkuji za odpověď

Jak jsme popisovali v dokumentech ke stažení k účtování o DPH u pozemků, najdete na stránkách. Máme u přijatých plateb před okamžikem uskuteční účetního případu dvě základní varianty, jak se chovat k DPH - buď to oddaňujeme směrem dolů nebo dojde k tomu, že zálohu (324 nebo 455) ponecháme ve výši včetně daně a DPH odvádíme proti nějakému aktivu (my jsme uvažovali třeba s 377 nebo 385 ...). Vy jste vybrali tu variantu, že oddaňujete směrem dolů - v pořádku. Tím, že záloha je přijata ve výši 100 %, tak není problém.

Dále je potřeba věnovat pozornost, kdy nastane DUZP - to totiž nastává předáním pozemku - nikoliv až podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí... Pokud by byla záloha třeba ve výši 90%, tak by se zbývajících 10% muselo odvést při předání nemovitosti - což by mohlo být při předání pozemku do užívání ve vazbě na smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Nicméně to není váš případ ... - u vás se dopředu platí celá kupní cena. Vlastní účtování prodeje pozemku je tedy potom již mimo DPH:

MD 311 celá částka dle smlouvy /647 částka bez DPH

MD 455 - oddaněná hodnota - tedy bez DPH/Dal 311 celá částka

Vidíte, že v kumulaci obou zápisů se MD a Dal rovnají. Pokud byste zvolili tu druhou variantu s použitím třeba 385, tak by na 455 byla celá částka a vy byste účtovali.

MD 311 celá částka/Dal 647 částka bez DPH

MD 455 celá částka/Dal 311 celá částka

                              Dal 385 hodnota DPH zdaněného při záloze

Zase vidíte, že se strany rovnají.

Teď to horší - co se stane, když nedojde k uzavření smlouvy - tady jde o to, jaký časový prostor máme na opravu daně. Tady se jedná o ustanovení §42 odst. 5 - tedy máme 3 roky na to, aby byla oprava provedena. Tedy případ se nám rozděluje na dvě varianty:

VAR 1 - vrácení zálohy... je do 3 let od jejího přijetí (pokud by nastalo dříve DUZP, tak od DUZP). Potom mám právo snížit daňovou povinnost - neboli budu klidně účtovat (ve Vaší variantě)

MD 455 oddaněná                              /Dal 231 vratka včetně DPH

MD 343 (oprava DPH na výstupu):

Samozřejmě to může projít přes trochu jiné účty... - nicméně výsledek bude výše uvedený a dojde tedy zpětně ke snížení odvodu DPH.

VAR 2 - vrácení zálohy je až po více než 3 letech - tady nastává problém, že již není možné původně odvedenou daň získat zpět - tedy zase ve Vašem příkladě - na 455 máte oddaněnou částku, ale pokud budete vracet v celé částce, tak vznikne rozdíl ve výši daně a pokud to nemáte nijak ošetřeno, tak to budete muset zaúčtovat jako náklad 549. Z tohoto důvodu si "rozumnější" subjekty dávají do podmínek smlouvu, že pokud dojde k odstoupení od smlouvy po více než 3 letech a důvod je na straně budoucího kupujícího, tak se vrátí částka snížená o sankci (ve výši DPH ...).

Dejte proto moc prosím pozor na tuto hranici 3 let - je to skutečně u převodů pozemků problém.

ZN

Na základě směnné smlouvy město směnilo pozemek o výměře 181 m2 za pozemek o výměře 621 m2. Ve smlouvě je uvedeno: "Pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitostí byla cena touto smlouvou směňovaných nemovistostí stanovena na 200,- Kč/m2. Hodnota pozemků předávaných: 36 200,- Kč Hodnota pozemků přijímaných: 124 000,- Kč (pozn.chybný výpočet) Město uhradí za směňované nemovitosti částku 88 000,- Kč." Dále město uhradí vklad do KN ve výši 1 000,- Kč a daň z nabytí nemovitostí ve výši 4 960,- Kč. Z převáděného pozemku budeme odvádět DPH. Prosím o radu, jak zaúčtovat tento účetní případ a jak by se účtovalo v případě, že by tato směna proběhla bez doplatku.

Takže hodnota přijímaných pozemků je 124200 Kč, měli bychom vyjít z obsahu, ne z formální chyby. 

Zápis bude k datu podání návrhu na vklad : 311/647 + 343 D ve výši 36 200,- + DPH (předpokládám, že je to cena bez DPH)

Pak pořízení pozemku: 042 MD/ 321 D ve výši 124200 Kč a vyřazení vašeho pozemku v ocenění dle účetnictví 554 MD/ 031 D. A kompenzace 321 MD/ 311 D ve výši 36 200,-. Nevím opět jak s DPH, zda budou oni doplácet DPH nebo zda se započte na doplatek? V dotazu to neuvádíte, tak musíte dle smlouvy. 

Vedlejší pořizovací náklady zaúčtujete také 042/389 (daň z nabytí, až se vypočte přesně, tak již jen 389/342), dále vklad  např. 042/261.

A doplatek 321 MD/ 231 odpa dle účelu (např. 3639) a pol. 6130. 

Ta otázka, jak by se účtovalo bez doplatku - to by nešlo, protože jsou tam rozdílné ceny, to by pak muselo být část jako dar a nebo smlouva, že ceny se shodují. 

Na e-mailovou adresu info@obecuctuje.cz jsem zaslala dotaz a stanovisko SMO a část zápisu z kontroly ČŠI.Prosím o Váš názor z hlediska účetnictví. Zdá se mi, že je to pro obec nehospodárné takto pracovnici zaměstnávat, již z hlediska toho, že školy na tyto zaměstnance dostávají mzdové prostředky.

V poslední době právě na hospodářské a účetní pracovníky PO nedostávají prostředky na mzdy, hodně obcí tyto mzdové náklady musí školským PO doplácet. Argumentuje se tím, že se nejedná o pracovníky pro vzdělávání...

Mně moc nepřipadá správné zaměstnat na obci účetní pro PO bez toho, aby bylo fakturováno PO, je to kvůli věcným nákladům v souvislosti - náklady na účetnictví by měly vstoupit do VH samostatné právnické osoby, tj. PO. Pak je tady samozřejmě otázka DPH, protože je to dodávka služby. Obhajoba veřejnou správou - částečně to pravda je, ale je slabá, je to prostě spíše dodání služby. Takže další nevýhodou může být zatížení fakturace DPH. Pak je tady ten zákon o kontrole. Od 2018 již není (resp. je v návrhu, že nebude)  povinnost v řídící kontrole, že se musí jednat o zaměstnance, ale do 2018 tato povinnost je. Takže zaměstnat účetní na obci, na PO s ní udělat nějakou malinkou dohodu o výkonu hlavní účetní, případně i správce rozpočtu, mi připadá trochu již překombinované (ale někdo to tak dělá). Stačí takto odpověď, nebo Vás zajímá něco jiného? Výhodnější je, když je účetní zaměstnancem PO (třeba i na dohodu) a obec dá větší příspěvek PO včetně na mzdy hospod. pracovníků. 

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se poskytnutých dotací z rozpočtu obce. ZO poskytuje ze svého rozpočtu na základě žádosti (dle zákona č.250/2000 o rozp. pravidlech) dotaci na činnost různým organizacím-konkrétně TJ SOKOL, včelaři a SOUŽITÍ 2005. Pokud je schválená žádost, uzavřeme s těmito organizacemi veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace-kde jednou z podmínek je vyúčtování této dotace. Při kontrole mě auditorky upozornily na to, že tyto dotace účtuji chybně. Po schválení rozpočtu si totiž udělám hromadný předpis na tyto dotace: TJ SOKOL - spolek 572/345 včelaři - spolek 572/345 SOUŽITÍ 2005 - obecně prosp. společnost 572/345 Dotace jsou poskytovány na účel-na činnost organizace. Chtěla jsem se zeptat, jak to tedy je s účtováním? Měla bych prý radši používat účet 349 a pokud do 31.12. nebudu mít vyúčtování, tak to mám dát na dohadu... Jak to tedy prosím je?

Pokud požadujete vypořádání (vyúčtování dotace) a dotace je dle 250/2000 Sb., tak byste měli účtovat dle CUS 703 poskytovaná dotace s vypořádáním. To znamená že při podepsání smlouvy na podrozvahu (999/916 nebo 956) - zde je možné si určit významnost, např. až od 50 tis. Kč. Dále při poskytnutí musíme účtovat jako o záloze na transfer 373 MD nebo 471 MD/ 231 + RS D a v poskytnuté výši vyřadíte z podrozvahy (916 nebo 956 MD/ 999 D). Až při vypořádání se zaúčtuje 572 MD/ 345 D a zúčtování zálohy 345 MD/ 373 (471) D. Když nedojde k vypořádání do 31.12. běžného roku, tak se musí udělat dohada (např. ve výši záloh) zápisem 572 MD/ 389 D a zúčtuje se pak po vypořádání 389 MD/ 345 D (místo 572 bude 389). Jen taková poznámka - do podrozvahy by mělo jít až po podpisu smlouvy druhou stranou, ne jen schválením rozpočtu - schválení rozpočtu není právní úkon k plnění. Účet 349 se zde však nepoužívá, to je jen ve vztahu k "místní vládní instituci" závazek např. z transferu - tj. závazek vůči DSO, jiné obci, kraji, PO...

Obec zakoupila od zemědělského družstva ubytovnu, v které jsou ubytováni, v době drátkování, zavádění a česání chmele, česáči-brigádníci ( např. v dubnu a poté až v srpnu). Obec zamýšlí v budoucnu ubytovnu rozdělit a z části zbudovat komunitní bydlení pro seniory. I nadále ale bude zemědělskému družstvu umožňovat zde ubytovat brigádníky. Zajímalo by mne, jak řešit pronájem prostor v době brigády. Musí obec vyhlásit záměr pronájmu, když: 1/ nikomu jinému pronájem neposkytne, pouze tomuto družstvu, pro tento účel? 2/ pokud by jsme chtěli uplatnit §39 odst.3)zákona o obcích- na dobu kratší než 30 dní: a) sčítají se smlouvy za rok? b) co když bude špatné počasí a budou ubytování déle např. 40 dní? Co když např.vyhlásíme záměr a někdo jiný se přihlásí? Obec to nikomu jinému stejně nepronajme. Můžete mi prosím, poradit jak byste to řešili Vy?

Je možné využít adresný záměr, cituji z metodiky MVCR najdete na odkazu: file:///C:/Documents%20and%20Settings/PC/Dokumenty/Downloads/Metodick%C3%A9_doporuen%C3%AD_Blue-07-1_web_v2%20(1).pdf

4.2.8 Uvádění bližších podmínek ve zveřejněném záměru. Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního jednání. Jejich uvedení však samozřejmě zákonu neodporuje, naopak může napomoci transparentnosti uskutečněné dispozice (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008). Jestliže ovšem obec ve  zveřejněném záměru bližší podmínky zamýšleného majetkoprávního jednání vymezí, předem „omezuje“ okruh potencionálních zájemců, kteří obci podají nabídku na  uzavření příslušné smlouvy. Od  takto zveřejněných podmínek se proto obec v zásadě nemůže odchýlit. Pokud obec toto pravidlo poruší a nemovitost např. prodá nebo pronajme osobě, která uvedené podmínky nesplňovala, je její právní jednání neplatné, neboť taková situace je svými důsledky obdobná předchozímu nezveřejnění záměru. Srov. v této souvislosti právní závěr Nejvyššího soudu, uvedený v jeho rozsudku ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010.

Pozor, ale nesmí být uvedeno, že přímo družstvu, ale např. "pro ubytování brigádníků v sezónních zem. prací". Ta metodika pokračuje textem: 

4.2.9 Problematika tzv. „adresného záměru“ Specifickým případem „bližších podmínek“ zamýšlené dispozice jsou tzv. adresné záměry, tedy záměry, v  nichž obec předem vyjádří svou vůli dispono- 10 Příkladem takové „nepodstatné“ vady by mohl být záměr pronájmu stavby (budovy), která je sou- částí pozemku, bez identifikace tohoto pozemku (tj. de iure bez označení nemovitosti, protože nemovitostí je tento pozemek a budova „jen“ jeho součástí). Pokud by budova byla označena jiným adekvátním způsobem, např. přesnou adresou, číslem popisným a orientačním tak, že by nevznikaly žádné pochybnosti o její individualizaci, nemělo by mít takové pochybení za následek neúčinnost záměru. 40 vat nemovitostí vůči předem „vytipovanému“ zájemci (např. vůči osobě, která podala obci žádost o prodej či pronájem nemovitosti). S adresnými záměry jsou spojeny tři typy problémů – zda je vůbec takový záměr přípustný, pokud ano, zda je „praktický“ a jakým způsobem v záměru označovat zájemce, jde-li o fyzickou osobu. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích nevylučuje (ani výslovně, ani svou povahou), aby obec deklarovala svůj úmysl prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost předem označené osobě přímo ve zveřejňovaném záměru. Tato osoba tedy může být v záměru uvedena, protože obci podala např. žádost o  prodej či pronájem nemovitosti nebo protože zastupitelstvo či rada obce již při přijímání záměru předem projevily svůj (předběžný) úmysl uzavřít uvažovanou smlouvu s konkrétní osobou. Z jistého hlediska označením takové osoby již v záměru poskytuje obec ostatním občanům i zájemcům „vyšší informační komfort“. Přípustnost zveřejnění „adresného“ záměru ostatně dovodila i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007). Protože je však i v takovém případě nutné splnit (v zásadě bezvýhradní) zá- konnou povinnost zveřejnit záměr podle § 39 zákona o obcích a umožnit všem zájemcům podat nabídky a vyjádření, nelze chápat takové předchozí rozhodnutí zastupitelstva obce nebo rady obce jako rozhodnutí o prodeji, směně, darování nemovitého majetku ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích, resp. jako rozhodnutí o pronájmu či výpůjčce nemovitého majetku ve smyslu § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích, tedy jako rozhodnutí, na jehož základě by bylo možné bez dalšího uzavřít kupní či nájemní smlouvu. Svou povahou se jedná o „nezávaznou“ deklaraci vůle obce o tom, že uvažuje o prodeji (pronájmu, darování apod.) konkrétní nemovitosti konkrétnímu zájemci. Uvádění osoby, s nímž má obec v úmyslu uzavřít smlouvu (např. protože zastupitelstvo předem projevilo úmysl prodat této osobě nebo protože se jedná o osobu, která obec požádala o prodej nemovitosti), již ve zveřejněném záměru je tedy sice přípustné, nelze je však doporučit, neboť z hlediska veřejnosti může takový záměr vyvolávat mylný dojem, že o prodeji již bylo „rozhodnuto“ a podávání jakýchkoli vlastních nabídek či vyjádření by nemělo význam. V praxi se nejčastěji vyskytují adresné záměry, v nichž obec zamýšlí např. prodat nebo pronajmout nemovitost předem „vytipované“ fyzické osobě, a její osobní údaje proto uvede přímo ve  zveřejněném záměru (např. na  základě žádosti občana obce o prodej obecní nemovitosti). K takovému postupu vydal Úřad pro ochranu osobních údajů stanovisko č. 11/2012, dostupné na internetové stránce http://www.uoou.cz/, rubrika „Názory Úřadu“, a podrubrika „Stanoviska“): „V  situaci, kdy je již ve  fázi obdobného záměru zřejmé, komu by měla být předmětná nemovitost prodána či pronajata, vyvstává opět otázka zveřejnění osobních 41 údajů tohoto zájemce (jedná-li se o fyzickou osobu). S ohledem na podobnost této situace s postupem dle § 93 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. lze v otázce zveřejňování osobních údajů v rámci informace o záměru ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. zcela odkázat na výše uvedené závěry. Také v tomto případě tady platí, že je na  místě uvést buď pouze popis věci bez informací o  konkrétní osobě anebo uvést iniciály jména a příjmení a obce bydliště dotčené osoby. Závěrem lze uvést, že v  obou výše uvedených situacích lze osobní údaje zveřejnit pouze se souhlasem dotčených osob (subjektů údajů). Takový souhlas musí naplnit požadavky uvedené v § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., z nichž je třeba zejména zdůraznit povinnost poskytnout již při sběru nebo shromažďování osobních údajů informace o základních parametrech zamýšleného zpracování – v daném případě tedy včetně záměru údaje zveřejnit. Povinnost informovat o způsobu zpracování vyplývá v tomto případě také z § 11 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. Je třeba si uvědomit, že udělení souhlasu se zveřejněním osobních údajů není povinností subjektu údajů (žadatele, smluvního partnera či stěžovatele), ani podmínkou pro uplatnění a  vyřízení jeho podnětu či žádosti. V  některých případech tak obec souhlas získá, v  jiných se to však dá očekávat jen obtížně. Obec proto musí vždy nejdříve zvážit veškeré postupy při zpracování osobních údajů a  porovnat veřejný zájem na  způsobu a  formě projednávání jednotlivých obecních záležitostí s právem na ochranu osobních údajů jednotlivce. Z hlediska Úřadu je vždy vhodnější informování široké veřejnosti pouze o povaze projednávané věci v anonymizované podobě, jak bylo uvedeno výše.“

Potřebovala bych poradit s DPH za minulý rok. Provozujeme vodovod a DPH si krátíme 1% na správu a 99% si uplatňujeme DPH u běžných výdajů. Po revizi účetních dokladů jsme přišli na to, že jsme si nenárokovali DPH u PDP na opravy vodovodu a to za III. a IV. čtvrtletí roku 2015. PDP účtuji fa.došlá předpis 511MD /343 20 ZJ 010, 321 ZJ 010 D a úhrada 321,231 10 pol.8901MD/231 30, DPH 21%. Poraďte mi prosím, jak zaúčtovat nárokování DPH u PDP a jak opravím minulý rok. Musím podat dodatečné daňové přiznání za obě čtvrtletí, kde vyplním jen řádky 43, 46,63 a 65? A jak to zaúčtuji po připsání částky od Fin.úřadu?

Tady bohužel striktně podle zákona máte podat dodatečné daňové přiznání (máte povinnost odečíst nejpozději v posledním zdaňovacím období příslušného kalendářního roku, pokud je to na částečný odpočet). 

Takže nyní, pokud to chcete mít skutečně podle zákona, tak podáte dodatečné daňové přiznání na 4Q/2015 (zdůrazňuji - stačí na 4Q/2015 a dáte tam případy, které chcete douplatnit z částečného odpoču na celý rok). V dodatečném přiznání dáváte jen rozdíl - tedy zahrnete tam jen faktury, které dodatečně uplatňujete a přesně jak popisujete - půjde to na ř. 43 a tím se to dostane do těch součtových řádků, které uvádíte.

Zaúčtování by bylo tak, že uděláte základ daně:

MD 734/Dal 734 (pro nachytání základu daně - pokud si pamatuji na nastavení GORDICu)

MD 343/Dal 511 (tedy snížím 511).

Samozřejmě již budete mít základ daně a daň jen těch 99%.

Až peníze vyinkasujete, tak klasicky MD 231/Dal 343 a půjde to normálně na položku 5362. ZN

Naše obec se stala plátcem DPH. Pronajímáme nebytové prostory, také plátcům DPH. V jednom případě mají ve smlouvě předpis záloh za služby bez DPH a ve druhém s DPH. Budu odvádět DPH ze záloh v obou případech? Nebo budu odvádět DPH pouze při vyúčtování? Nájem mají všichni ve smlouvě s DPH, to jsem odvedla.

V současných podmínkách je stav takový, že u přeúčtování služeb si skutečně volíte, zda to budete realizovat v režimu zdanitelných plnění nebo v režimu přeúčtování - přeprodejem (mimo DPH). Je klidně i možné se v jednom případě zachovat jedním způsobem a v druhém opačně (tedy rozdílně u dvou nájmů - je to potom ale takové nepraktické). Pokud je ale nájemce plátcem DPH, tak je určitě vhodné, aby služby byly v režimu DPH (jinak totiž přeúčtujete částku včetně daně, kterou si nájemce nebude moci odečíst - máme zkušenost, že si potom stěžuje ...). Takže v případech, které popisujete, si myslím, že bude vhodnější dělat to v režimu s DPH - tedy odečet na vstupu a odvod na výstupu. Pokud to ale tak uděláte, tak v případě přijatých záloh jste povinna odvádět DPH při přijetí záloh (a je mi celkem jedno, co v takovém případě říká smlouva), při vyúčtování je potom předmětem daně jen rozdíl mezi konečnou částkou a zálohou.ZN

Firma postavila v obci inž. sítě pro rodinné domky, na svých pozemcích.Tyto sítě by teď firma chtěla předat obci. Nebrání se sítě a pozemek obci darovat. Jsme plátci DPH, vlastníme a provozujeme vodovod a kanalizaci. Převod by se týkal: vodovodního řadu 150 tis.Kč , kanalizačního řadu 360 tis.Kč, dešťové kanalizace 340 tis. Kč, komunikace 648 tis.Kč, veřejné osvětlení 201 tis.Kč. a pozemku pod komunikací 177 tis.Kč. Sítě byly kolaudovány r.2008, komunikace v roce 2015. Zákony se stále mění a tak nějak nevíme, jaké nám hrozí případné daňové nebezpečí, co ohlídat.

V zásadě si myslím, že z toho darování, které popisujete, nevzniká pro vás jakékoliv daňové nebezpečí.

Pokud to darují, tak z hlediska daně z příjmů je to kapitálové dovybavení  - tedy máte plné právo to osvobodit od daně z příjmů (tedy daň z příjmů vůbec neřešit) .

Z hlediska DPH je to případně problém druhé strany (jaké dopady na ně bude mít případné darování, zda dříve uplatňovali odpočty daně, respektive jak to celkově dělali při prodeji pozemků) - to je ale jejich problém.

Daň z nabytí nemovitého majetku se vás netýká.

Takže nevidím tady jakýkoliv problém pro obec. ZN

Obracím se na Vás s dotazem, zda by jste mi mohli objasnit pár nejasností, ohledně rozpočtového opatření. V dubnu jsme obdrželi dotaci od KÚ(Potravinová pomoc dětem v LK) ,kterou jsem následně poslala naší příspěvkové organizaci(škola)také v dubnu. Ale nejbližší zastupitelstvo se koná v květnu. V příloze zasílám výpis z usnesení zastupitelstva o provádění rozpočtových opatření, výpis je z roku 2014, ale platí i pro tento rok. A můj dotaz je takový, jestli můžeme provést tzv. schválení předběžného opatření- když se bude jednat o tuto rozpočtové opatření. Příjem dotace na pol.4122 s přiděleným UZ a odeslání peněz škole z §3113 pol.5336, ale položku 5336 ve výdajové části nemáme rozpočtovanou a na ní potřebuji udělat rozpočtové opatření z §3113pol.5331 přesunout na pol.5336 Pokud bude možno udělat předběžné opatření, můžete mi napsat jak postupovat nebo případně vysvětlit, o co se jedná.

Určitě doporučuji se seznámit s materiálem Materiál ke knize RS 2015 (do konce tohoto týdne by Vám měl přijít odkaz na aktualizovaný materiál ke knize RS 2016), ale dotčeného se netýká. V tomto materiálu vysvětluji princip "předběžného opatření". Není to tak, že si ho schválíte sami, ale je to myšleno tak, že zastupitelstvo např. hned při schválení rozpočtu schválí předběžné rozpočtové opatření, kde mimo jiné (viz ten materiál) schválí i přijetí a poskytnutí průtokových dotací, a to bez částek. Ale z hlediska praxe se tohoto nemusíte obávat a můžete použít položku 5336 i když není ve výdajích schválená v rozpočtu ( je potřeba však schválit dodatečně), protože toto je případ vyjmenovaný v § 16, odst. 4, kde můžete udělat výdaj před schválením opatření dle §28, odst. 12, což jsou právě průtoky pro PO přes zřizovatele.