Dotazy

Při přezkumu hospodaření za rok 2014, nám byla vytknuta chyba, že jsme v prosinci neprovedli u 3 položek rozp.opatření (plnění přes 100%). Rozpočet, který zastupitelstvo schvaluje, je zveřejněn v §§. Poté jej předkládám v podrobném členění. Proto si myslím, že závazné ukazatele jsou §§ a ne položky a tedy překročení položky by neměla být chyba, protože § překročený není. Dostali jsme pokutu, kterou jsem zaplatila a názory, které jsem na tuto věc zjišťovala, se různí. Nejsem účetní a tak vycházím jen z logiky věci.

Takže určitě jste nepřekročili rozpočet, rozpočet na položky je rozpisem rozpočtu a to je něco jiného než rozpočet, který je pojmem dle zákona č. 250/2000 Sb. Otázkou je u jakých položek došlo k překročení, protože mezi závazné ukazatele např. patří dotace a dary a příspěvky jiným osobám, ty se musí schvalovat konkrétně, tam by to jako překročení závazného ukazatele řešeno být mohlo. Pokutu za správní delikt vám asi dali dle §16, odst. 2 o povinných rozpočtových opatřeních a tam je právě vazba na §12, co je vlastně rozpočet. Paní starostko, v dokumentech ke stažení v neplacené sekci je dokument Materiál ke knize RS 2015 ( v současnosti pracuji na jeho aktualizaci, ale v této problematice změna nebude), tam je vysvětleno, co je rozpočet, co rozpis, co se smí překročit, jaká udělat opatření, aby se podobná situace nestala. Je to tam dost podrobně, tak se prosím na to podívejte. K tomuto tématu jsme dělali školení pro starosty, jedno bude ještě v Brně. Měli jste se bránit, to mě mrzí. Nemám dost informací, ale je velmi pravděpodobné, že ta pokuta byla neoprávněná. 

V roce 2015 jsem zaúčtovala DPPO za obec 591/341 a 341/384 ve výši 407740,- Kč. V roce 2016 nám vyšla 218500,- (víme proč), jak teď zaúčtovat? Děkuji.

V roce 2016 zaúčtujte ve výši rozdílu od odhadu 595 minus MD/ 384 minus D a proúčtujte daň zápisem 384/682 již ve správné výši. Pak přes položky ve hlavní činnosti také již v konečné výpočtené výši 231 6339  5365 D (položka 5365 je určena od 15.2.2016) a 231 pol. 1122 MD (k jednomu dni). 

Dobrý den, obracím se na Vás s akutním dotazem, čekáme na závěrečnou zprávu auditora, moc prosím o rychlou odpověď: Město v roce 2015 si zapůjčilo fin. prostředky ve výši Kč 15 mil z účelového fondu města tvořeného na opravy majetku města v tepel. hospodářství a i pro realizaci Inv. akcí na dotaci z ROP, jednalo se o tzv. předfinancování inv. akcí. Dotace z ROP byla obdržena až v roce 2016, půjčka vrácena zpět do fondu také v roce 2016-účtování o převodu peněz přes kons.položky §6330 4134/5349 a tvorba fondu 548/419. V roce 2015 jsme půjčku z fondu účtovali jako čerpání 419/648, převod peněz z fondu na účet jsem prováděla přes kons. položky §6330 4134/5349. Auditor nám toto účtování zpochybňuje a doporučuje účtovat 419/401. Samozřejmě účtováním o fondech v 548/648 máme zkreslený HV, co s tím? Co nám doporučujete, fondy jako takové účtujeme tvorba 548/419 a čerpání 419/648. Tuto metodu jsem převzala po minulých účetních, účtuje se tímto způsobem u všech našich fondech.....jakou metodu by jste nám doporučila?

Ale účetní metoda o fondech přes 548 a 648 je možná a v souladu s předpisy, zkresluje sice VH, to víme od začátku, ale je v pořádku, není potřeba ji měnit, a to ani proto, že doporučuje auditor, toto je na rozhodnutí účetní jednotky. Z hlediska VH je 548 a 648 opravdu děsná, na druhou stranu je to někdy pro účetní jednotku velmi zajímavé, má větší prostor s VH hýbat a je to schváleno předpisem, tak Vám do toho nechci mluvit. 

Ohledně Vašeho účtování, ono přesně v dotazu není navázáno na jaký případ byly ty převody, ale na první pohled to vypadá správně. U té druhé metody je to vlastně jen tak, že se místo 548 a 648 vždy použije 401. V dokumentech ke stažení (již asi bude ve složce archiv, protože je to starší dokument) máme podrobně účtování o fondech v obou možných metodách. 

Obec v roce 2010 směnila pozemky za budovu s pozemkem. Letos soud rozhodl o neplatnosti smlouvy, takže se pozemky vrátili do majetku obce a budova s pozemek do majetku společnosti s.r.o. v březnu 2016. Odúčtovala jsem budovu z majetku obce v pův.hodnotě 194862,- Kč 081-0600/021-0600 a poté v hodnotě po odpisech 193.120,- Kč 553-0300/081-0600, pozemek 554-0300/031-0100 v hodnotě 31.910,- Kč .Byla vypracována dvojitá kupní smlouva, kde je uvedeno, že dle znaleckého posudku firma s.r.o. prodává obci budovu v hodnotě 243.610,.- Kč a obec firmě pozemky dle znaleckého posudku v hodnotě 226.700,- Kč. Obec firmě nebude platit nic( smluvní strany se dohodli na započtení), jen firma s.r.o. doplatí obci rozdíl ve výši 16.910,- Kč. Obec s tímto měla náklady na právního zástupce ve výši 17.392,- Kč, návrh na vklad ve výši 1.000,- Kč a bude platit daň z převodu nemovitosti ve výši cca 9.000,- Kč. A teď ta koupě budovy.Dohad daně 042/3890200, při platbě bych dohad odúčtovala 3890200/3420300 a 3420300/2310100 3639-6130. Náklady na právního zástupce 321/042,platba 3639-6130/321, návrh na vklad byl pokladnou 321/3639-6130 a 042/321 . . Doplatek za budovu, který dostaneme ve výši 16.910,- Kč bych zaúčtovala 042/311 při připsání platby 311/042, 2310100 3639-2111/647 a 021/081 . A teď jsem se zasekla a nemůžu přijít na to jak zaúčtovat budovu v hodnotě 243.610,- Kč + veškeré poplatky s tím spojené zpět do majetku obce. Dle naší VS nebudeme přeceňovat RH. Vyřazení pozemku 554_0300/031.

Prosím, ona vám spíše bude firma doplácet za pozemky, vy si od ní teď jakoby tu budovu kupujete , chápu to dobře? A vy jí prodáváte ty pozemky? Ale v tom dotazu je zmatek, budovu prodává firma za 243 610 a obec pozemky za 226 700,- Mně z toho vychází, že by obec měla doplatit firmě, ne naopak, prosím podívejte se ještě na to. Odpověď je zatím tak, jako že obec doplatek přijímá, ale tomu, co je uvedeno v dotazu, to neodpovídá. 

Ještě je to složitější. Musí se nejprve vyřešit ta neplatná směna. Vy jste neměli v majetku pozemky a přitom celou dobu byly vaše. Otázkou samozřejmě je, jak se vyřadily v roce 2010 (někde se již vyřazovaly přes 401 někde přes 554), pokud přes 401 tak by se měly zařadit 031/401 a to v původní hodnotě. Pokud byly vyřazeny přes 554, tak 401/649. Níže vám kopíruji dotaz z minulého týdne na obdobný problém, takže se snažím řešit stejně.

Pak musíme napravit budovu. Ta nikdy vaše nebyla, takže vám neměl ani vznikat náklad z odpisu v minulých letech. Výnos ze směny měl být v roce 2010 na 646, otázka opět jako bylo v roce 2010 účtováno, mohlo být ještě přes 401 (směny byly v CUS řešeny až od 2012). Takže návrat budovy, jakoby nikdy nebyla vaše, by byl 549 MD/ 021 D v původním ocenění, co jste vzala ze směny, nebo 401/021. Pak opravit 081/406 ve výši, jak byla budova dooprávkovaná k 31.12.2011, pak zrušit neoprávněné odpisy minulých let (2012,2013,2014,2015): minus 551/minus 081. Tím by se měla vyrušit z účetnictví 081.

Toto je hrozné účetní matení, ale nelekejte se toho, je to zvládnutelné ( i když s trochou odvahy...:o). 

A teď prodáváme pozemek: 311/647 v prodejní ceně dle smlouvy, 554/031 vyřadit v hodnotě, jak se zpět dostanou pozemky do účetnictví.  Předpis i vyřazení k datu podání návrhu na vklad.  

Pak pořizujeme budovu - předpis k datu podání návrhu na vklad dle kupní ceny 042/321, vedlejší náklady také 042/321, 389 na dohad daně, pak 342 (342 i poplatek), např. i 261.

Pak zápočet 311 a 321 z dvou kupních smluv ve výši zápočtu a doplatek za pozemek? 231 3639 pol. 3111 MD/ 311 D ( to ve výši 16.910,-). A zařadit budovu znovu do majetku v novém ocenění 021/042 a začít odpisovat.  (Doplatek za budovu ze strany obce by byl 321 MD/ 231  odpa dle účelu a pol. 6121 D). 

Vysvětlení postupu jaký doporučuji při neplatné smlouvě najdete zde (ale pozor, to je obrácený případ, zde budovu vraceli jako vždy svou do majetku, ale vy ji vyřazujete jako že nikdy nebyla vaše, ale analogie tady je, tak se snažím o stejný, ale jen obrácený postup): 

Dotaz: z 27.4.2016 Neplatná smlouva

Město prodalo v roce 2010 pozemky a stavby za celkovou částku 1,7 mil. Kč. Kupující však nesplnil podmínky smlouvy a tak město podalo žalobu na neplatnost smlouvy. Soud městu vyhověl a skutečně smlouvu zneplatnil s tím, že má město vrátit přijatou částku a kupující majetek. Jakou položku pro tuto kompenzaci použít? Domníváme se, že pol. 6121 (pozemky a stavby) a následně zavést tento majetek zpět do evidence města za tuto cenu.     

Naše odpověď: 

V ČÚS 710 je uvedeno v bodě 3.5. to, že pokud vlastně k převodu vlastnictví nedošlo, tak použije kontinuálně odpisování. Proč se o tom zmiňuji. Já bych na toto nahlížela ne jako na případ opětovného pořízení majetku, ale jen návrat do původního stavu. Nešla bych ani na 408, protože předchozí období neopravujeme, z hlediska účetního případu je to jako zjištění nové skutečnosti - až po výsledku soudu se zjistilo, že vlastně nemělo dojít k převodu vlastnictví. Takže bych vrátila kupní cenu přes položku 5179 (děkuji za upozornění, obsahově je opravdu přesnější, protože nejde jen o vratku z minulých let, ale zároveň o vratku z neplatné kupní smlouvy a ne tento případ opravdu pamatuje právě položka 5179) a účet 549 dle §69 vyhlášky (náhrada výnosu je náklad). A účetně bych dala zpět budovu - ale ta se vyřadila v roce 2010 - tedy ještě se neodpisovala - zde nevím, jak se vyřadila - ale v roce 2010 již asi ano přes 553. Takže bych ji vrátila zpátky 021/649 a pak bych ji dooprávkovala 406/081 k 31.12.2011 (mohlo se ve zjednodušeném režimu ve výši 40%) a dopočetla odpisy za 2011,2012,2013,2014,2015 a ty bych dala na 551 MD/ 081 D. Je trochu škoda, že CUS 710 sice na tento případ pamatoval, ale účetní postup k němu nedal. Jsem v rozpacích z vlivu na VH v roce 2016, zvýší to obrat, výnos je dle mého názoru v období, se kterým souvisí, náklad z vrácení peněz také, ale odpisy ne. Takže obsahově mi ta 408 nepřipadá správná na celý případ. Zase se mi ale nechce v jednom účetním případu dát část na N a V a část na 408.

Ing. Nejezchleb: 

Já bych k tomu tedy doplnil, že se jedná o případ, který nemá jít na 408 (uvádíte, že smlouva byla neplatná - nicméně ne již v okamžiku svého vzniku - třeba tím, že byste prodali něco co jste nevlastnili... - to bych se potom choval jinak, ale tady je to pro následné neplnění podmínek kupujícím) . Dle mého názoru by se mělo jednat o případ běžného období, kdy k odstoupení od smlouvy došlo - tedy to by vylučovalo použití účtu 408. Rychle jsem se díval na internet a našel jsem k tomu například následující článek od velice renomovaných pánů (je TOP špička v oblasti daní ...):

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9985v12862-zanik-pravniho-vztahu-ucetni-a-danove-dopady/?search_query=$index=798&search_results_page=4

Takže vůbec nemám problém s tím, že by se to třeba výrazněji projevilo ve výnosech a nákladech běžného období.  

Pokud to vyřazovali proti 401  - tak nabírám zpět proti 401.

Obec v roce 2004 vybudovala tenisové hřiště, v r.2009 dostala na ně dotaci 95tis. V majetku je správně zařazen s použitím dotace. Pak se provádělo rozšíření na dva kurty, ukončeno v roce 2011 a nebylo doposud zařazeno. Na toto rozšíření poskytnul občan dar ve výši 24tis. - účtováno 377/403 v roce 2011. Při kontrole 042 se našly kolaudační rozhodnutí z roku 2011. Potřebovala bych zařadit co nejdříve do majetku, abych mohla odpisovat, zařadila bych formou technického zhodnocení k původní kartě majetku, ale teď nevím, jak zařadit těch 24tis/dar/, do majetku a v účetnictví se bude nějak řešit?

Tak to bychom asi měli i účetně dořešit. Pokud bylo TZ v roce 2011, tak formou opravy bychom měli navýšit 021 jakoby od 2011. Nedělala bych k TZ dooprávkování, když bylo v tom roce dokončeno. Takže je potřeba spočítat odpisy ze zvýšené vstupní ceny za roky 2012,2013,2014 a 2015, ve výši zúčtovaných odpisů a kolik Vám vyjde, tak odpisy doúčtujte 551/081 a na kartu zařaďte upravené oprávky (po výpočtu nastavit 081). Pokud byste se dostala na významnou částku (což si nemyslím), tak přes 408 místo 551. K tomu se musí dorozpusit za roky 2012,2013,2014 a 2015 dotace. Je potřeba zjistit transferový podíl, tj. vezmete hodnotu hřiště v zůstatkové ceně   k 1.1.2012 a připočtete TZ. Pak sečtete nerozpuštěnou 403 k 1.1.2012 a přičtete novou dotaci 24 tis. Kč. To spolu vydělíte, v čitateli bude ten součet 403 a ve jmenovateli ta zůstatková + hodnota TZ. Tím Vám vyjde transferový podíl a tím vynásobíte ten rozdíl v odpisech a proúčtujete 403/672  (pokud budou ty odpisy významné, a budete účtovat odpisy přes 408, tak toto budete účtovat 403/408 - v logice hromadné chyby v jednom účetním případu) a na kartu nastavíte novou 403 v nerozpuštěné výši (případě si vemte na pomoc dodavatele programu, aby bylo k 2016 vše již správně nastaveno). Je to účetní "masakr", ale dá se to zvládnout. 

Obec je členem DSO. DSO zakupoval nový program pro výpočet mezd, aby cena programu byla levnější, tak dodavatel programu fakturu vystavil na obec. Obec následně přefakturovala částku vystavenou fakturou na DSO. Prosím o radu jak zaúčtovat a jaký použít paragraf a položku při zaplacení faktury dodavateli a následně příjmu od DSO pro obec. Obec je plátcem DPH.

Stačí udělat jako přeprodej, přijatou fa zaúčtujte 377 MD/ 321 D, úhradu fa 321 MD/ 231 odpa dle účelu DSO a pol. 5172 a příjem od DSO jen 231  odpa dle účelu DSO pol. minus 5172 D/ 377 D - je to v režimu dodavatelsko odběratelských vztahů, ne dotací, proto volím účet 377. DPH nemusíte u přeprodeje řešit, neuplatníte na vstupu ani na výstupu a příjem nebude vyšší než výdaj. 

Naše obec nakoupila ze Slovenska elektrocentrálu 27.4.2016 - došla faktura na částku v ZD 19.992,-,jsme plátci DPH – dopočítám daň 21%=4.198,- (do přiznání v DPH se mi objeví na ř.3, a v kontrolním hlášení do A.2 – odpočet DPH neuplatňujeme). V majetku budu mít na účtu 028. V květnu budeme platit fakturu a k ní se budou vázat bankovní poplatky při platbě do zahraničí – můžu je účtovat jako běžné bankovní poplatky na: MD 518 / D 231 ODPA 6310, POL. 5163, nebo se tyto poplatky budu přičítat k pořizovacím nákladům k nákupu centrály tzn. 028 a tudíž se hodnota majetku o tyto částky zvedne a v tom případě bych asi raději měla účtovat pořízení elektrocentrály nejdříve přes 042 až proběhne platba a budu mít i ty poplatky, tak zařadit do užívání a z 042 přeúčtovat na 028?? Děkuji moc.

Určitě není nutné poplatky banky dávat do pořizovací ceny dlouhodobého majetku, je to běžný režijní náklad, můžete nechat na 518. Pozor DDHM se nepořizují přes 042, ale i jen částečné dílčí výdaje se dávají buď rovnou na 558 a 028 nebo někdy volíme 381 (když to vychází přes konec roku), jen na kartu majetku se pak dá ocenění stejně. 

Obec koupila nemovitost včetně pozemků. Prosím o radu: Při zaúčtování nemovitosti do majetku zaúčtuji pozemky v ceně obvyklé pro obec a zbylou částku zaúčtuji jako cenu domu?

No, tak jednoduché to není, ale pravdou je, že to tak na obcích často dělají. Správně bychom měli dle rozvrhu - např. dle ZP vynásobit poměrem budovy na ZP kupní cenu. Nevím však, zda máte k dispozici ZP - pokud obec platila daň z nabytí nem. věcí, tak z kupní ceny, tj. z ceny sjednané a ZP k dispozici mít nebudete, pak zbývá zkusit si udělat ZP dle oceňovacích předpisů (441/2013). Když nebudete mít podloženo řádně ocenění, nebudete smět uplatnit daňově, což nemusí být až tak velký problém. 

(P.S. Jen mezi námi -  na obcích to prostě jen odhadnou a nějak podloží, většinou to nikdo nevyčítá, platit ZP jen pro ocenění do účetnictví je prostě škoda...) 

Obec má ve svém majetku hasičské vozidlo, které bylo využito pro dovoz vody pro mobilní linku do místního lomu za úhradu. Dovoz vody bude proveden ještě 3 x do konce roku. Jedná se prosím o ekonomickou činnost a bude toto plnění předmětem DPH? Za odpověď předem děkuji.

Já bych toto hodnotil jako ekonomickou činnost, která je předmětem DPH. Vím, že se diskutuje otázka soustavnosti, nicméně jak je posuzována (pokud vím), tak se vychází z aktivit jako celku - tedy nemohu říci, že nějaká činnost je nahodilá, pokud jinak zapadá obecně do ekonomických aktivit obce, které jsou prováděny soustavně. Tedy za mne názor - ekonomická činnost a zdanit. ZN

Dotaz prodej stavebních pozemků Máme připravené k prodeji stavební parcely. Sítě jsou přivedeny na hranice těchto pozemků. První prodej stavební parcely bude asi na podzim 2016. Podle nových pravidel budeme odvádět z prodeje DPH 21%. Jak je to s nárokem na odpočet? Můžeme z letošních faktur již uplatňovat DPH při výstavbě např. komunikace, i když k prodeji ještě nedošlo? Jak postupovat při uplatnění nároku na odpočet DPH u faktur tři roky zpět – jedná se o dodávky zavedení infrastruktury, které jsme předtím neuplatňovali.

Již jsem to několikrát komentoval na stránkách (konzultoval jsem to i s kolegy) - problém je, že pokud obec zároveň buduje místní komunikaci, tak se jedná o aktivitu, kterou řadíme pod výkon veřejné správy a dle mého názoru by zde neměl být uplatńován odpočet DPH na vstupu. Ten bych stále spojoval pouze se stavbami, které jsou určeny samy o sobě následně k ekonomické činnosti (tedy třeba kanalizace, vodovod .. - samozřejmě ale záleží na vašem konkrétním nastavení, co s těmito stavbami budete dělat).

Vím, že je to možná konzervativní, ale k tomuto jsme došli ..

Jinak pokud byste tam měli nějaké stavby, kdy byste chtěli zpětně odečítat a splnilo by to podmínky pro odpočet - potom skutečně na to máte 3 roky (pokud jste celou dobu byli plátci DPH - jinak není rozhodující, zda se plnění již uskutečnila - může to být i na úrovni prokazatelného záměru dosahovat zdaňovaná plnění - třeba u kanalizace bych to svázal s prokázaným záměrem vybírat stočné nebo třeba pronajmout s DPH) - samozřejmě ten záměr by měl být dokazatelný. ZN

Financování obnovy vodovodů Máme plán financování obnovy vodovodu a kanalizací, kde roční náklady na obnovu včetně kanalizace jsou stanoveny ve výši 2,26 mil. Kč. Až nyní jsme zjistili, že se má provádět odkládání peněz do Fondu obnovy vodovodu. Jak nyní postupovat? Lze začít až od letošního roku? A jaký by byl postup? Ročně přes 2 mil. je poměrně vysoká částka, lze nechat odhlasovat zastupitelstvo o snížení částky nebo lze prostředky tohoto fondu použít i na případné opravy vodovodu a kanalizace?

Víte, je to celé velký problém, ke kterému se zatím nikdo nepostavil čelem. Problém je právě v tom, že obce na to, aby dávaly peníze do zvláštního peněžního fondu ve výši plánu obnovy, prostě nemají peníze. Dokonce se někdo i vyjádřil, že zvláštní peněžní fond na toto být nemusí. Udělat fond a nedávat tam peníze ve výši obnovy je zase celkem na nic a předpis se tím také nenaplní, jen budete platit za další účet. Můžete si dělat ročně rezervu v rozpočtu na výdaje na obnovu vodohospod. zařízení a ročně může i propadat. Ono k tomu fakt není moc co říct, můžete si přečíst další dotazy a odpovědi k této problematice co na stránkách jsou, to by Vám mohlo pomoci při rozhodování. Já bych zatím fond nedělala, kdyby to bylo na mně :o). 

Zde cituji jednu z odpovědí na podobný dotaz: (koukala jsem na  stav avízované vyhlášky níže k roku 2016 a opět z toho nějaké řešení nemohu vyčíst)

Omlouvám se, že jsem váš dotaz pořád odsouvala. Nic jiného se od toho, co jsme dali tuto aktualitu (viz níže citace) nezměnilo. 

Obec je povinná dělat finanční rezervu ve výši plánu obnovy V a K majetku...není však povinná mít zvláštní účet. Je několik odpovědí na dotaz (zkuste do vyhledávače dát např. fond obnovy, pozor není to fond "rozvoje", nebo jen fond, aby se něco nepřehlédlo, ale většinou jen řeším, co kdo vymyslel). Já opravdu neumím lépe odpovědět a věřte, že Ing. Nejezchleb se okolo toho opravdu hodně snažil. 

Citace aktuality ze dne 12.2.2014 (skoro rok a žádný posun kupředu , ach jo)

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaká je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Komise pro zajištění a přípravu podkladů pro schválení účetní závěrky doporučuje radě městské části neschválit účetní závěrku jedné naší příspěvkové organizace, která porušila rozpočtovou kázeň tím, že použila finanční prostředky v rozporu se stanoveným účelem, tzn. nedodržela závazné ukazatele schválené zastupitelstvem a hospodařila v hlavní činnosti ve ztrátě. Ve vedlejší hospodářské činnosti vykazuje hospodářský výsledek kladný, který navrhujeme použít na pokrytí ztráty v hlavní činnosti. V případě, že by schvalovací orgán (rada městské části) tuto účetní závěrku neschválil, tím také rozdělení výsledku hospodaření do fondů. Může pak příspěvková organizace tímto hospodářským výsledkem pokrýt částečně ztrátu hlavní činnosti v následujícím účetním období? Jaký dopad by mělo neschválení účetní závěrky jedné naší příspěvkové organizace na schválení závěrečného účtu naší městské části, případně hl.m. Prahy?

Pokud je to správně zaúčtováno a jen  bylo špatně ve vztahu k transferu, že třeba porušili nějaká pravidla, ale v závěrce je to správně zobrazeno, tak je naprostou chybou neschválit závěrku. Mohou udělat nějaká opatření - vytahat ředitele za uši .... - ale se schvalováním účetních závěrek to nemá co dělat.

Jinak v ostatním - když to neschválí a nebudou se vyjadřovat k hospodářskému výsledku, tak to prostě nechají na HV ve schvalovacím řízení - případně to následně klidně pokryje nějakou ztrátu...  Jinak se schválením závěrečného účtu městské části - tady nevidím problém. 

Pokud je obec na základě rozhodnutí soudu určena jako opatrovník osoby nesvéprávné či omezené ve svéprávnosti je povinna se starat i finanční prostředky svých opatrovanců. Vyúčtování finančních prostředků opatrovanců se pravidelně předkládá ke kontrole na opatrovnický soud. V našem městě, má každý opatrovanec založen svůj bankovní účet (na své jméno) popřípadě i vkladní knížku na jméno, kde má pouze starostka města dispoziční práva. Na základě provedeného auditu, nám bylo vytknuto, že tyto finanční prostředky opatrovanců nevedeme v účetnictví na účtu 245. Prosím Vás tímto o Váš názor, zda je toto správné. Dle mého názoru by město účty opatrovanců i vkladní knížky (vedené na jejich jméno) nemělo vést v účetnictví města.

Účet 245 je určen pro správu cizích prostředků, ohledně povinnosti vést přes něj cizí peníze - je to opravdu k diskusi, ale jsou takto podchyceny a účtuje se jen 245/378 příjem a 378/245 výdej ve prospěch opatrovance. Vkladní knížky se neevidují. Můžete vznést dotaz na uvedení předpisu, podle kterého máte evidovat peníze opatrovanců na účtu cizích prostředků, máte pravdu v tom, že peníze obce to nejsou, otázkou je i kdo je vlastně jejich správcem - často se hovoří o osobě, ne o úřadu. Zajímalo by mě, jaký předpis jste porušili neevidováním v účetnictví na 245.  Omlouvám se, že jsem moc nepomohla , vím, že jsem to již zkoušela koumat a bez výsledku.

Sousední obec bude pořádat oslavy 700 let od první písemné zmínky. Pan starosta požádal naši obec o sponzorský příspěvek na tyto oslavy. Předběžně se zastupitelé dohodli na částce 10 000,- Kč. Jak máme postupovat co máme schválit - darovavcí smlouvu, smlouvu o sponzorském příspěvku. Chtěla bych, aby mám bylo předloženo vyúčtování na částku, kterou obci poskytneme. Jak budu účtovat na obci, která poskytuje peníze a na obci, která peníze přijímá.

Mezi obcemi bych se spíše sponzorskému příspěvku vyhnula, aby nebyla tendence dodanit jako příjem z reklamy. Vy byste měli volit mezi darem a dotací, toto by spíše bylo na dar dle občanského zákoníku. Jestli však bude zastupitelstvo požadovat vyúčtování, tak je potřeba postupovat dle 250/2000 Sb. Takže žádost s náležitostmi, veřejnoprávní smlouva schválená, účtovat o záloze 373 a pak zaúčtovat vypořádání a VSK kontrola.  

To účtování závisí na tom, jestli bude dotace nebo dar. Obojí je náklad 572 a položka 5321, u příjímající obce 672 a pol. 4121. U daru rovnou 572/349 a 349/231 (lze i rovnou 572/231) a příjem 231/672, u dotace musíte jít přes zálohy 373/231 a příjímající 231/374 a pak vypořádání 572/349 a 349/373, přijímající obec 348/672 a 374/348. Na podorozvaze účtujete dle své stanovené významnosti, o 10 tis. Kč je to asi zbytečné. 

Máme v majetku budovu samoobsluhy. Nájemce provedl investice, které uhradil. Teď by chtěl část nákladů po nás uhradit. Jakým způsobem to provést. Vystaví přefakturaci, kde vyčíslí náklady anebo na základě smlouvy nebo dohody s naší obcí. Děkuji

Zpravidla se toto s nájemcem sjednává před zásahem do vašeho majetku, ale je možné udělat dohodu, co uznáte za TZ majetku, o které stojíte - např. vlastník nepotřeboval nějaké další příčky , nějaké vnitřní úpravy apod. Uzná jen třeba izolace, větší okna...je to na dohodě, jaké zásahy typu TZ do objektu nájemce uzná jako zhodnocení majetku a v jaké ceně. Nesoutěžila obec, dejte na to pozor, aby někdo nenařkl obcházení zákona o VZ - nevím, o jak velké částky se jedná. Pak nájemce vystaví přefakturaci a vy navýšíte vstupní cenu stavby (021/042, úhrada nájemci s položkou 6121, nájemce si tuto část pak již nesmí odpisovat, k ostatnímu byste mu měli dát právo evidovat část TZ do cizího a právo odpisovat daňově). Na konci nájmu vám musí převést zůstatkovou cenu TZ, které jste neuhradili, a tu vy zdaníte "obec sama sobě" daní z příjmu jako nepeněžní příjem - ale to až při skončení nájmu.