Dotazy

Dobrý den, naše město vytvořilo nové smlouvy s názvem "Smlouva o náhradě za omezení vlastnického práva". V obsahu smlouvy jde o to, že město přijde o parkovací místa, protože konkrétní osoba si v budově přilehlé k silnici vybuduje v přízemí garáže a přes městský chodník si vytvoří vjezd do své budovy a tím i zruší parkovací místa, za které městu zaplatí. Za zrušená parkovací místa město přijme peníze jako investiční příspěvek na vybudování jiných parkovacích míst. Konkrétní znění článku ve smlouvě: "Příjemce (město) je vlastníkem místní komunikace a veřejných parkovacích míst, které jsou její součástí. Poskytovatel prohlašuje, že v souvislosti s jeho stavební činností na pozemku parc. 1, který přímo sousedí s výše uvedenou místní komunikací Příjemce, má v umýslu požádat, popř. požádal, příšlušný silniční správní úřad o povolení připojení pozemku k uvedené místní komunikaci, přičemž v důsledku tohoto připojení dle předmětného projektu (novostavba bytového domu), zanikne celkem 5 veřejných parkovacích míst ve vlastnictví Příjemce nacházejících se na místní komunikaci v místě žádaného připojení. Smluvní strany shodně prohlašují, že činností Poskytovatele popsanou výše, dojde k omezení vlastnického práva Příjemce k výše uvedené místní komunikaci spočívající v zániku veřejných parkovacích míst a v povinnosti Příjemce strpět zřízení a provozování vjezdu na místní komunikaci, kdy tento zánik je rovněž zásahem do naplňování povinností Příjemce stanovených v ust. § 35 odst. 2 zákona o obcích, spočívajících v péči o řádný rozvoj území, jelikož jím dochází ke snížení parkovací kapacity na území města. " Prosíme o radu, jak zaúčtovat a jestli v tomto případě odvádět DPH. Děkuji

Zatím k diskusi, níže uvádím co k DPH napsal Ing. Nejezchleb. 

Účetně - asi bych volila položku 2324 (2329 je také možný) a účet 649 nebo 602, když zdaníte

Ing. Nejezchleb 

Tady si myslím, že každá rada bude drahá - to je skutečně spíše na hlasování. Skoro si myslím, že abych to navlékl na výkon veřejné správy (takový ten "pravý"), tak bych musel dokázat, že jednám podle nějakého předpisu (a podle něj je daný poplatek či nějakou platbu) a že mi jej zákon umožňuje vybrat .. Já bych spíše řekl, že tomu tak není a skončil bych na tom, s čím uvažuješ Ty - tedy na nějaké obdobě věcného břemene a dal bych to jako poskyntutí práva (21% DPH), nicméně rozumím i variantě, že se to budeme snažit dát do nějaké přímé souvislosti s aktivitou na místních pozemních komunikacích a z toho dovozovat výkon veřejné správy - ale tady budeme spíše o pocitech. Já bych to ale neudělal a asi bych z toho DPH odvedl. Ale rovnou avizuji - jistý si nejsem...

Obec na svém zasedání zastupitelstva schválila poskytnutí příspěvku ZŠ ( nejsme zřizovateli ) na nákup výpočetní techniky ve výši 20 000,-. Musí být nějaká smlouva a prosím o radu jak účtovat.

Tady by to mělo být v režimu dotací dle 250/2000 Sb, výjimku mají jen vlastní PO. Měla by být žádost s náležitostmi, schválení dotace i veřejnoprávní smlouvy. Zveřejnění je až od 50 tis. Kč. Případně je možné schválit jako dar bez vypořádání - to záleží na vašem zastupitelstvu, jak dalece chtějí použití daru doložit. Příspěvek je možný jen pro své příspěvkové organizace. 

Naše obec má v majetku požární nádrž (rybník), který v loňském roce odbahňovala a letos bylo rozhodnuto o nákupu 100 kg kaprů do tohoto rybníku. Rybník slouží k rekreačnímu rybolovu (místních obyvatel), obec nepočítá např. s vánočním prodejem ryb. Místní hasiči 1xročně pořádají rybářské závody - nachytané ryby se vrací zpět. Jak zaúčtovat nákup těchto ryb (vč. paragrafu a položky).

Stále držíme zásadu, že ryby budeme účtovat na účty zásob jen, pokud jsou v konzervách. Neumíme si představit, jak bychom řešili, jestli kapr je dospělý nebo ne, případně jak budeme dělat inventarizaci kaprů - to je na nákup neoprenů a hurá na věc na kontrolu kaprů ... Takže bez ohledu na předpisy bychom dali na 501 a rovnou do spotřeby. 

Je chybou schválit účetní závěrku před provedením přezkoumání hospodaření a zprávu o přezkoumání hospodaření projednat až se schvalováním závěrečného účtu?

Víceméně to asi ani nejde, protože zpráva o přezkumu má být předložena ke schválení závěrky jako součást dokladů k předložení zastupitelstvu. Posílám Vám k tomu takový materiál, kde možný postup projednání před přijetím zprávy o přezkumu vysvětluji. Jsou to první tři strany zaslaného materiálu mailem. 

Jako obec budeme zadávat zpracování geometrického plánu na pozemek. Občan si poté chce pozemek zakoupit a zaplatil nyní zálohu na zpracování geometrického plánu. Jak tuto zálohu a poté doplatek či přeplatek zaúčtovat?

Asi je potřeba, aby bylo jednoznačné ve smlouvě, že cena za GP je součást kupní ceny za pozemek. Potom příjem zálohy bude 231 3639 pol. 3111 MD/ 324 D, k datu podání návrhu na vklad 311/647 ve výši celé kupní ceny a vyřazení pozemku 554/031 ve výši ceny pozemku v účetní evidenci a zúčtování zálohy 324/311 a doplatek 231 3639 3111 MD/ 311 D.  

Je možné sjednat i náhradu za GP mimo kupní cenu. 

město uzavřelo darovací smlouvu s Krajem, v zastoupení Střední školy, o převodu majetku (drobného i investičního); při zařazení investičního majetku (soustruh) jsem do výkazu PAP uvedla IČ Kraje; podle sdělení Kraje je to chybně - viz vyjádření mailem : ".....Podobný problém jsme řešili už vloni v případě prodeje pozemku z jiné příspěvkové organizace. Dalo nám docela práci přemluvit tenkrát příslušnou obec, aby si udělala v účetnictví opravu. Město má totiž nejspíš smlouvu, kde je uvedeno, že majetek daruje Karlovarský kraj zastoupený příspěvkovou organizací. To je pěkně zavádějící. Ale asi to tam musí být takhle uvedené kvůli přepisu na katastru nemovitostí. Vy jste správně uvedli jako partnera Město. A město by mělo uvést jako partnera Vás (Vaše IČO). Vy přece máte majetek v účetnictví, účtujete o něm a taky ho z majetku vyřazujete. Karlovarský kraj je uvedený jen v katastru nemovitostí, ale jinak o tom majetku nijak neúčtuje. Pokud by Město Kraslice odmítalo provést opravu, dejte, prosím, vědět. ...."; ale já jsem vycházela zejména z jediného účetního dokladu a tím je smlouva; také vím, že o majetku účtuje škola, ale kdyby došlo k zániku školy, tak všechen majetek přechází na Kraj; kdyby jednou škola chtěla tento soustruh někomu darovat či prodat, musí to přeci odsouhlasit zřizovatel...?; takže já myslela, že správný postup by měl být podle darovací smlouvy takto : 1.) Střední škola majetek převede účetně na Kraj 2.) Kraj zařadí (IČ škola) a vyřadí (IČ naše město) 3.) naše město zařadí majetek s IČ Kraje jak je to tedy správně?

Ten postup kraje je opravdu zvláštní a souhlasím s Vámi. PO darovat nesmí, měla by nejprve majetek převést na kraj a ten vám ho až darovat. Kraj zastoupený svou PO mi tedy připadá jako divné právní řešení. Postupovala bych jako vy, majetek vám mohl darovat jedině kraj. Při daru by neměl být zastupován svou PO. Odmítla bych opravu např. z důvodu právní nejistoty, že když PO nesmí darovat, že pak od ní dar nelze uvést ani do PAP. Fakt si to myslím stejně jako Vy. On dar od PO není možný ani se souhlasem zřizovatele. 

V naší obci je dům, který je zcela mimo zástavbu a nevede k němu veřejný vodovod. Tento dům je zásobovaný vodou z vlastní studny. Následkem loňského sucha došlo k vyschnutí studny, proto si ji majitel nechal prohloubit. Následně zažádal zastupitelstvo obce o 50 % nákladů na tuto akci (k žádosti předložil fakturu za prohloubení). Zastupitelstvo s příspěvkem (Kč 14.000) souhlasilo. Musí být s občanem uzavřena veřejnoprávní smlouva, nebo stačí zaslat částku na základě zápisu ze zastupitelstva a podpisu starosty na platebním poukazu?

Je to individuální žádost o podporu, měla by spadat pod 250/2000 Sb. Tj. žádost s náležitostmi, schválit dotaci i veřejnoprávní smlouvu, zveřejňovat se nemusí, je pod 50 tis. Kč. Je možné dát i dar, ale je to účelové, částka je vypočtená, vlastně dochází i k vypořádání, nevím, proč nedat jako dotaci se vším všudy. Je to v kompetenci rady, jestli nemáte radu, tak starosty. Když se tedy ptáte, tak odpovídám. Starosta by musel v rozporu s usnesením zastupitelstva dát teď dar , ale darovací smlovu by to asi také chtělo - to nevím, zda se toho nebude bát. Nebo zast. schválit jako dar, ale jak říkám, obsahově to spíše odpovídá dotaci. Tak zvažte. 

Městys investuje do výstavby splaškové kanalizace na výstavbu RD prodej stavebních míst provádí městys a odvádí DPH ,splaškovou kanalizaci bude provozovat PO vodovod zřízená městysem, bude předána po kolaudaci, můžeme uplatňovat odpočet DPH při výstavbě této splaškové kanalizace?

Byl bych mnohem raději pro odpočet DPH, když by byl zvolen takový užívací titul na danou kanalizaci, který by sám o sobě představoval zdaňované plnění - tedy že by například byl realizován pronájem kanalizace dané příspěvkové organizaci s DPH. Pokud by jediným argumentem měl být prodej stavebních míst a jinak kanalizace byla z pohledu obce použita mimo ekonomickou činnost (jen svěření příspěvkové organizaci), tak skutečně to může být problémem (neříkám jednoznačně, že to nelze ustát, ale problém v tom vnímám a rozhodně bych vybral asi tu variantu pronájmu s DPH).ZN

Naše obec nakoupila 8 dluhopisů v celkové nominální hodnotě 400 tis. Kč na dobu 3 let s úrokem 5 %.. Tyto bych zaúčtovala 069/231 položka 8128. Emitentovi jsme však poukázali částku 405 tis. Kč. Vedením obce mi bylo vysvětleno, že 5 tisíc je jako 1/4 ročního úroku, protože obec smlouvu uzavřela až od 1.4. 2016 a aby nám na konci roku mohl emitent poukázat celých 20 tis. Kč jako úrok za celý rok 2016. Nevím jak současně 5 tis. Kč zaúčtovat. Záporně na úroky?

Zaúčtování by mohlo být jednodušší takto v pořizovací ceně (viz vysvětleno níže) , tj. v částce 405 tis. Kč, a to zápisem 063 MD/ 378 D a úhrada 378 MD/ 231 8128 D. Výnosy z úroků pak 377 MD/ 662  D jen na část úroků, pol. 2141. 

Vysvětlení variant postupu: (z knihy účetní reforma 2012)

Příklad - problematika reálné hodnoty u dluhových cenných papírů:

Město dne 10. 9. 2012 investovalo do státních dluhopisů ČR, nominále 10 000 Kč, konečná splatnost dne 10.11.2015. Úroková sazba byla stanovena na úrovni 3 % p.a. a úrok je vyplácen jednou ročně, vždy k 10. 11.

Pro Město se jedná o cenný papír k obchodování. Kupní cena dluhopisu byla 10 420 Kč (poplatek nebudeme brát v úvahu). K 31. 12. 2012 byla aktuální cena tohoto dluhopisu ve výši 10 200 Kč.

Prvotně se musíme zamyslet, co vlastně Město nakoupilo. Možné jsou dva pohledy:

a)      jedná se o cenný papír v pořizovací ceně 10 420 Kč. V této variantě při inkasu úrokového výnosu bude jednorázově zachycen výnos ve výši 300 Kč (účet 662) a na konci roku dojde ke snížení reálné hodnoty o 220 Kč (10420-10200) prostřednictvím účtu 564.

b)      jedná se o nárok získat ke dni 10. 11. 2012 částku 300 Kč (roční úrok). Pokud budeme počítat s dobou trvání roku 365 dní, byl v rámci tohoto nákupu také pořízen úrok za 304 dní. Konkrétní výši vypočítáme takto: 304/365 x 300 Kč = 250 Kč. Tuto hodnotu nazýváme alikvotním úrokovým výnosem (AUV). Pak bychom zachytili pořízení dluhového cenného papíru ve výši 10 170 Kč a na zvláštní analytiku (253.x1) nakoupený AUV (250 Kč). Při inkasu úroku v listopadu 2012 by byl zachycen pouze úrokový výnos ve výši 50 Kč (zbytek by byl zúčtován proti pořízenému AUV). Zápis 377 MD/ 662 D a 231 MD ve výši 300 / 377 D ve výši 50 a 253.x1 D ve výši 250. 

Ke konci roku by muselo dále dojít k výpočtu nového AUV.  Konkrétně by se jednalo o 51 dní/365 x 300 = 42 Kč. Tato částka by byla zachycena jako úrokový výnos (388 MD/ 662 D). Bez této složky by aktuální cena dluhopisu k 31. 12. 2012 byla ve výši 10 158 Kč a rozdíl z přecenění reálnou hodnou by byl pouze mezi částkami 10 170 Kč (pořizovací cena bez AUV) a 10 158 Kč (cena k 31. 12. 2012 po zohlednění naběhlého AUV).

Celkový výsledek hospodaření je v obou variantách shodný.

Dle písmena a) činí výnos na účtu 662  300 Kč a náklad z přecenění 220 Kč, VH = 80

Dle písmene b) činí výnos na účtu 662 50 Kč + 42 Kč a náklad z přecenění 12 Kč; VH = 80.

Mění se pouze výše zachycená na účtu 662 a 564. Varianta b) se zdá přesnější, lze ale připustit, že u cenných papírů k obchodování je možno postupovat prostřednictvím jednodušší první varianty. 

Jako obec prodáváme z majetku hasičské auto a stříkačku, prosím o radu jak je to s DPH. Obec je plátcem DPH.

Pokud by hasičské auto a stříkačka  nebyla k ekonomickým činnostem - např. nedělalo nějaké fakturované služby, nepř. zásahy, které si objednali sportovní kluby při fotbalových zápasech... potom prodej mimo DPH. Pokud je ale využíván i pro ekonomické aktivity, tak spíše bychom měli směřovat k prodeji s DPH ... Zde si myslím, že spíše bude prodej bez DPH. Placené zásahy bývají vyjímečně, setkala jsem se s tím právě jen tehdy, kdy jejich služby byly objednané na velké koncerty nebo velké sportovní akce. 

Město prodalo v roce 2010 pozemky a stavby za celkovou částku 1,7 mil. Kč. Kupující však nesplnil podmínky smlouvy a tak město podalo žalobu na neplatnost smlouvy. Soud městu vyhověl a skutečně smlouvu zneplatnil s tím, že má město vrátit přijatou částku a kupující majetek. Jakou položku pro tuto kompenzaci použít? Domníváme se, že pol. 6121 (pozemky a stavby) a následně zavést tento majetek zpět do evidence města za tuto cenu.

Tímto spíše zahajuji diskusi, jak nad tím případem přemýšlím. 

V ČÚS 710 je uvedeno v bodě 3.5. to, že pokud vlastně k převodu vlastnictví nedošlo, tak použije kontinuálně odpisování. Proč se o tom zmiňuji. Já bych na toto nahlížela ne jako na případ opětovného pořízení majetku, ale jen návrat do původního stavu. Nešla bych ani na 408, protože předchozí období neopravujeme, z hlediska účetního případu je to jako zjištění nové skutečnosti - až po výsledku soudu se zjistilo, že vlastně nemělo dojít k převodu vlastnictví. Takže bych vrátila kupní cenu přes položku 5179 (děkuji za upozornění, obsahově je opravdu přesnější, protože nejde jen o vratku z minulých let, ale zároveň o vratku z neplatné kupní smlouvy a ne tento případ opravdu pamatuje právě položka 5179) a účet 549 dle §69 vyhlášky (náhrada výnosu je náklad). A účetně bych dala zpět budovu - ale ta se vyřadila v roce 2010 - tedy ještě se neodpisovala - zde nevím, jak se vyřadila - ale v roce 2010 již asi ano přes 553. Takže bych ji vrátila zpátky 021/649 a pak bych ji dooprávkovala 406/081 k 31.12.2011 (mohlo se ve zjednodušeném režimu ve výši 40%) a dopočetla odpisy za 2011,2012,2013,2014,2015 a ty bych dala na 551 MD/ 081 D. Je trochu škoda, že CUS 710 sice na tento případ pamatoval, ale účetní postup k němu nedal. Jsem v rozpacích z vlivu na VH v roce 2016, zvýší to obrat, výnos je dle mého názoru v období, se kterým souvisí, náklad z vrácení peněz také, ale odpisy ne. Takže obsahově mi ta 408 nepřipadá správná na celý případ. Zase se mi ale nechce v jednom účetním případu dát část na N a V a část na 408.

Ing. Nejezchleb: 

Já bych k tomu tedy doplnil, že se jedná o případ, který nemá jít na 408 (uvádíte, že smlouva byla neplatná - nicméně ne již v okamžiku svého vzniku - třeba tím, že byste prodali něco co jste nevlastnili... - to bych se potom choval jinak, ale tady je to pro následné neplnění podmínek kupujícím) . Dle mého názoru by se mělo jednat o případ běžného období, kdy k odstoupení od smlouvy došlo - tedy to by vylučovalo použití účtu 408. Rychle jsem se díval na internet a našel jsem k tomu například následující článek od velice renomovaných pánů (je TOP špička v oblasti daní ...):

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9985v12862-zanik-pravniho-vztahu-ucetni-a-danove-dopady/?search_query=$index=798&search_results_page=4

Takže vůbec nemám problém s tím, že by se to třeba výrazněji projevilo ve výnosech a nákladech běžného období.  

Pokud to vyřazovali proti 401  - tak nabírám zpět proti 401, potom korekce jako bych oprávkoval a potom imaginace odpisů … (pokud to vyndávali proti nákladu, minusuji náklad , resp. výnos dle §69… ).

Dobrý den, město, které je plátce DPH, se rozhodlo prodat pozemky, právnické osobě, plátci DPH. Prodej má být uskutečněn v roce 2016. Pozemky přiléhají k průmyslovým halám ve vlastnictví této právnické osoby. Pozemky však nejsou v tzv. "funkčním celku" k výrobním halám. Výrobní haly byly zkolaudovány před mnoha lety (bývalé garáže pro tanky). Dle schváleného územního plánu jsou pozemky určeny k "možné" výstavbě. V minulých 5 letech nebyly pozemky předmětem stavebních prací (ani v jejich okolí) za účelem zhotovení stavby (odlesnění, inženýrské sítě, příjezdové cesty apod.). Na pozemky nebylo vydáno žádné stavební povolení ani udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby. Jediný "správní úkon", který lze uvažovat (??) je, že pozemky jsou určeny k možné výstavbě. Je prodej těchto pozemků zdanitelným plněním v souladu s § 56 zákona 235/2004 Sb.? Moc děkuji za odpověď, lámeme si nad tímto problémem hlavu už dost dlouho :-(

Já, jak to popisujete, tak bych si s tím hlavu moc nelámal. Sami uvádíte, že to dle vašeho názoru funkční celek se stavbou není - OK (sice přiléhají k halám, ale asi z nich dané stavby nejsou obsluhovány ..).

Podle dalšího popisu to vypadá, že to nesplňuje charakteristiku stavebního pozemku - podle obecného územního plánu k možné výstavbě - ale to není ten správní úkon ve věci těchto pozemků... - vychází mi z toho "osvobozeně" od daně.

Nicméně prodáváte to plátci a pokud on si může uplatnit DPH, tak bych udělal to, že bych řekl - má to obecně charakter osvobozeného převodu, nicméně ve smyslu §56 odst. 5 jsem se dohodl s kupujícím, že to podrobím dani - bude to v režimu přenesené daňové povinnosti (bylo by dobré dohodnout to ve smlouvě) - tedy vystavím potom doklad na PDP, druhá strana si přizná a odpočte. Na tomto postupu nic netratím a vy se vyhnete případným sporům a dokazováním, že skutečně má být osvobozeno. ZN

Obec na základě smlouvy o dílo vydává publikaci o obci. Platba je hrazena dílčími fakturami. Na konci r.2015 byla zaplacena 1.fa, po poradě s metodikem KÚ JMK byla zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,- (54.000,- bez DPH,DPH 10% 5.400,-) a k 31.12. 132/504 59.400,- jako zboží na skladě.. V lednu 2.fa zaúčtována 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, březnu 3.fa 504/321,321/23110 3399 5138 59.400,-, a dubnu 4.fa(doplatek) 504/321, 321/23110 3399 5138/ 176.770,-(160.700,- zákl., DPH 10% 16.070,-(jsme plátci DPH, ale DPH na vstupu se neuplatnila).Celkový náklad je 354.970,-( 322.700,-zákl.,10% DPH 32.270,-). Máme 700 ks a cena vychází za 1 ks na 507,10 Kč(461,- zákl.,10%DPH 46,10). Zastupitelé rozhodli prodejní cenu 330,- Kč včetně DPH. Potřebovala bych poradit, zda je nutné dodanit DPH na vstupu, jsem si vědoma,že při prodeji musím DPH odvádět. Teď ale nevím z jaké ceny,nevím kolik ks budou rozdávat darem a co vlastně udělat s DPH a jak to zaúčtovat v jaké ceně(náklady jsou vyšší a jak je potom odúčtovat ze skladové evidence). Mnohokrát prosím o pomoc mám hlavu prázdnou a jsem zralá na ten "šaškec". Veškeré podklady a rozhodnutí si musím vydupat a řekne se mi ať si poradím, že od toho jsem účetní. Ani nevím jak se to účtuje,když to dají darem(DPH jsem na vstupu neuplatnila),musím dodanit? Moc Vás prosím o radu, výtisky se mají od května již prodávat (přes pokladnu, to taky nevím jak to účtovat).

Nejprve bychom si měli vysvětlit zboží - kupujete za účelem prodeje v nezměněném stavu. Různými pořizovacími náklady jste nepořídili zboží, publikace je vaším výrobkem. Měla jste účtovat na 501 a po dokončení ( a ke konci roku ) přes aktivaci majetek navést na sklad zápisem 123 MD/ 508 D. Pak při předání výrobku do "vlastní prodejny" převést na zboží je možné zápisem  132 MD/ 123 D.

Pokud se týký DPH - tady je to následovně:

- pokud byste si neuplatnila odpočet DPH a následně to dávala bezplatně, potom nemusíte odvádět DPH, neboť nenastane "fikce dodání" - bylo by to ale škoda, protože tady obecně byste podmínky pro uplatnění nároku na odpočet splňovali

- pokud půjdete do odpočtu, tak máte dvě základní varianty:

a) podle mne jednodušší - půjdete do plného odpočtu - klidně to můžete odpočítat nyní v běžném přiznání, i když faktury již byly dříve - tedy zaúčtujetete třeba na MD.

504        s minusem celou částku

504        s plusem základ daně

343        s plusem daň

Jen kvůli kontrolnímu hlášení to tam musíte dostat po jednotlivých fakturách s čísly dokladů, DUZP a DIČ (třeba FENIX toto nyní umí doplňovat k takovým interňákům). Následně prodáváte a odvádíte DPH. Pokud by došlo k darování, tak uděláte tzv fikci dodání - odvedete z ceny obvyklé (dal bych na úrovni, za kolik běžně prodáváte) - někdo Vám připraví, že je to třeba 20 ks v daném zdaňovacím období a Vy zaúčtujete (bude k tomu "doklad o použití"):

MD 543/Dal 504 (převádíme to na dary z 504)

MD 543/Dal 343 (hodnota DPH je potom také darem)

Do kontrolního hlášení to jde potom do A.5 bez ohledu na částku. Tedy v tomto případě to chce evidenci, kam to šlo ... (ještě k tomu účtování - tam to záleží podle software, myslím u GORDICu si budete třeba muset pomoci prostřednictvím 734... b) hned na začátku odhadnout počet pro rozdání a počet pro prodej a uplatnit to v poměrné výši - tedy třeba si říci, že 80% je pro prodej a 20% na rozdání a potom na vstupu uplatnit jen z 80% - tedy to zaúčtování

504   celá částka

504  základ daně

343  daň

by se týkalo jen poměrné hodnoty z faktur - třeba jen těch 80%. Do kontrolního hlášení bychom to zase měli navázat na ty faktury s tím, že poměr ANO (jenže nastane problém, že první faktura je již ze 2015 - když jdu na částečný odpočet, tak bych správně měl podat dodatečné přiznání na 2015 - neměl bych do kontrolního hlášení dát fakturu, kde mohl být nárok na odpočet ve 2015 a mít částečný odpočet... - i když někdo by to potom dal třeba do B.3. - byť by faktura byla nad 10 tis. kč - aby se to nevidělo).

No když od tohoto odhlédnu, tak v tomto případě darované potom neřešíte s DPH (darování jste již zohlednili v rámci prvotního odpočtu) - tedy v tomto by to mohlo být lepší. Problém nastane, pokud podíl mezi darovanými a prodanými vybočí z toho původně předpokládaného 80% na 20% o více než 10 procentních bodů - potom bych měl správně na konci roku 2016 provést přepočet...  

Obecně toto je také důvod toho, proč někdo skutečně postupuje raději tím prvním způsobem - neboť nelze moc věřit prvotním odhadům, co s takovými knihami bude a co se následně s těmi knihami dělo. Stejně potřebujete u takto významného zboží (ty hodnoty jsou skutečně velké) vědět kvůli skladům ...

Obec je vlastníkem kotelny, která byla postavena v roce 1982, a původní kotle byly na uhlí. V roce 1995 byla zahájena plynofikace a rekonstrukce kotelny na plynná paliva. Smlouva o dílo ze dne 10.11.1995 byla na částku 1 305 465 Kč včetně DPH. Dodatkem č. 1 ke smlouvě ze dne 17.1.1996 byla cena za dílo navýšena o vícepráce v hodnotě 77 100 Kč. Dodatek č. 2 ze dne 13.11.1996 ke smlouvě o dílo byl uzavřen mezi městem, jako nositelem akce, objednatelem, což byla obec a zhotovitelem, který rekonstrukci kotelny prováděl. Cena 1 305 465 Kč se na základě tohoto dodatku rozdělila na část vlastní plynofikace kotelny v rozsahu 907 253 Kč, která se stala součástí akce „Program zlepšení ovzduší v regionu Roudnice n.L. – I. etapa“ na jejímž financování se podílel Státní fond ŽP. A na část – stavební práce související s rekonstrukcí plynofikované kotelny v rozsahu 398 212 Kč realizovanou výhradně z vlastních zdrojů obce (bez účasti SFŽP ČR). Po ukončení plynofikace kotelny byla do majetku obce zařazena pouze částka za vícepráce ve výši 77 100 Kč. V roce 2011, tj. za 16 let po plynofikaci byly v kotelně vyměněny plynové kotle za částku 640 300 Kč. Tato částka byla účtována jako oprava. Žádáme Vás o radu, jak se v současné době vypořádat s částkou 1 305 465 Kč, zda ji máme ještě po 21 letech zařazovat do majetku (dotace od SFŽP byla cca 70 %) a pokud ano, jakým způsobem vypočítat zůstatkovou hodnotu a jak zaúčtovat. Částka 77 100 Kč je zařazena na účtu 021 a jsou z ní prováděny odpisy.

Chápu prosím dobře, že nebylo zařazeno jen TZ kotelny? Pokud ano, tak je možná náprava i kvůli odpisům (vliv na VH běžných období - ale není velký, protože byla i dotace). Museli byste navýšit vstupní cenu o TZ a počítat znovu odpisy z této vstupní ceny. Nejprve od zařazení do konce roku 2011, pokud jste použili zjednodušený odpis ve výši 40%, tak i tady použiteje 40% z navýšené hodnoty vstupní ceny (zjistit rozdíl mezi původním zápisem 406/081 ke kotelně a jak by vypadal z navýšené vstupní ceny), tuto částku pak zaúčtovat 406/081. Dále spočítat odpisy z navýšené vstupní ceny za 2012,2013,2014 a 2015 - a ty v rozdílu od zaúčtovaných odpisů z kotelny zaúčtovat 551/081 nebo 408/081 pokud by byly nad 260 tis. Kč. (Mně to vychází nižší). No a pak řešení dotace - já bych ji již neřešila, protože byla v roce 1995 a my měli v roce 2010 dobrovolnost vytáhnout si staré dotace 3-5 let, zde povinnost nebyla, tak bych již 403 a pomocí oprav její rozpouštění neřešila. A nebo mlčet - 21 let stará informace nám už moc nepomůže a částky to nejsou v jednotlivých letech významné. 

Jsme městská část, která zřizuje příspěvkové organizace ZŠ a MŠ. Ve školních jídelnách vaří pro žáky, pro zaměstnance a pro cizí strávníky. Obědy žáků účtují v hlavní činnosti, cizí strávníky v doplňkové činnosti. Nemůžeme se shodnout, zda obědy zaměstnanců (učitelé a provozní zaměstnanci) účtovat v hlavní nebo v doplňkové činnosti. Děkujeme za odpověď.

Mělo by to být v činnosti hlavní - vyplývá to z vyhlášky 84/2005 Sb. - §3 odst. 2 (přitom si nemyslím, že je to úplně nejsprávnější - pokud je třeba jídelna, kde je velice silná doplňková činnost, tak by bylo logické to rozdělit mezi hlavní a hospodářskou činnost - nicméně předpis to říká) takže hlavní činnost.ZN