Dotazy

v lednu 2016 obec zařadila do majetku na 021 kanalizační stoku, vybudovanou na pozemcích občanů (vlastníci pozemků). V únoru uzavřená bezúplatná smlouva o zřízení VB - služebnosti na pozemcích občanů(právo vedení a údržby). Prosím o radu jak zaúčtovat smlouvu o zřízení VB, je bezúplatná 1) na účet 042, po vrácení z KN na 021 jako změnu PC o 10 000,- Kč více k ceně kanalizační stoky a odepisovat, nebo + 10 000,- Kč za každého vlastníka pozemku? 2) na účet 028/088 v hodnotě 10 tis. na každého občana zvlášť?

Když byl zařazen majetek v lednu 2016, tak bych volila opravu a dala dohadu na VB uzavřená  ke kanalizaci 042/389 a 021/042 a dala do ceny kanalizace - navýšila bych cenu, v rámci jednoho roku je to možné - nevím , jaké vám způsobí potíže přepočet odpisů, ale připadá mi to o dost správnější i méně pracné, než je jednotlivě inventovat na 028 /088 v ocenění 10 tis. Kč. Pak by se jen úplatná VB zaúčtovala 389/321 a úhrada 321/231 2321 6121. 

Jen nad tím ještě přemýšlím, my k 042 bezúplatná VB nemusíme oceňovat 10 tis. Kč - pokud budou všechna bezúplatná, tak bych jen připsala k zařazovacímu protokolu přehled bezúplatných VB a od koho a cena na 021 by se měnit nemusela (vlastně by se o těch bezúplatných VB neúčtovalo). Já vím, že to zní divně, ale takto se postupovat smí. V případě ocenění pořizovací cenou nemusíme části vstupu do pořizovací ceny bezúplatné oceňovat RPC. 

Naše obec vykoupila pozemky pod cyklostezkou. Dnem podpisu kupní smlouvy 2.3.2016 zaúčtován předpis: MD 042/ D 321, stejný den úhrada: MD 321/ D 231.xx 3639 6130. 21.3.2016 návrh na vklad do KN, účetně: MD 031.xx/ D 042. Dnem podpisu kupní smlouvy o prodeji pozemků (2.3.2016) byla současně na tyto pozemky uzavřena smlouva o zřízení b e z ú p l a t n é h o věcného břemene (chůze, jízda) - obec povinná. 19.4.2016 podán návrh na vklad do KN - zřízení věcného břemene. Jakým způsobem a v jaké částce převedu v účetnictví pozemky s věcným břemenem, když se jedná o bezúplatný převod? V účetní evidenci AU na pozemky bez VB a s VB.

Toto je případ, kdy jste povinní z VB, tj. případ, kdy se jen pozemek s VB dá na analytiku "pozemky s VB" - obce často volí druhou úroveň analytiky, aby si nerozhodily rozvahu v části G, takže např. "org" nebo "orj". Po vkladu do KN dáte jen pozemek 031.xx na analytiku 031.xx s org "pozemky s VB", a to v ceně pozemku. O hodnotě VB, kde je obec povinná, se neúčtuje nikde. Když obec toto přijímá jako platbu za zřízení VB, tak je to služba (602), a hodnota úhrady se v majetku nikde neprojeví. 

Dobrý den, potřebuji poradit s bezúplatným převodem lesa. Jsme obec do 500 obyvatel a zatím nejsme plátci DPH, neprovozujeme žádnou hospodářskou činnost. LČR nám bezúplatně předaly 55 ha lesa (po vyhrané soudní žalobě o navrácení majetku). Les jsem převzala v účetní hodnotě od LČR jako od vybraného subjektu a nezahrnovala jsem ho daňového přiznání DPPO za rok 2015 – nepřipravila jsem se tím o možnost zahrnování výdajů do daňově uznatelných nákladů v příštích letech? V lese budeme zatím provádět pouze výchovnou a udržovací těžbu dřeva (samovýroba palivového dřeva občany, drobná těžba – cca do 300 000 za rok )- jde o hospodářskou činnost naší obce? Přepokládám, že tržby z tohoto prodeje se započítávají do obratu pro plátcovství DPH. Děkuji za odpověď.

Tak k jednotlivým záležitostem:

a) ty tržby z prodejů se skutečně budou započítávat do obratu pro plátcovství - to tak je

b) zda se musí jednat o hospodářskou činnost - s tím bych až tak nesouhlasil - v zásadě je to péče a provozování "historického majetku obce" (neděláte nějaké aktivní kroky k tomu, abyste rozšířili své lesní hospodářství, přikupovali další pozemky  ...) - tedy v klidu si myslím, že jste schopni vyargumentovat to jako součást hlavní činnosti - ale je to na vás ...

c) rozumím tomu, že jste řekla - je to kapitálové dovybavení a tím jste osvobodila - potom je to potenciálně dańově neúčinné. Nicméně jedná se o pozemky - ty se neodpisují - takže i když byste to dodanili, tak je to úplně jedno (jen teoreticky při prodeji nebudou mít daňovou vstupní cenu). Takže toto Vás skutečně trápit nemusí. ZN

Obec vlastní 11 bytů a s největší pravděpodobností bude kupovat další. V září se bude současným nájemníkům zvyšovat nájem a na informační schůzce sami nájemníci navrhli, že by bylo dobré založit fond oprav, do kterého by přispívali např. 100,-Kč/měsíc. Nově se bude nájemníkům k ceně nájmu připočítávat paušální částka za různé služby (el. energie společných prostor, vymetání komínů…). Nyní jsem účtovala 311MD/603D a při platbě 231MD/311D, jak to bude s fondem oprav a službami? A druhá věc. Obec vlastní objekt bývalé truhlárny (jsou to sklady a jedna zděná budova), kterou před lety koupila, dokonce se na ni udělal projekt, co by se tam mohlo přestavět, ale bohužel k tomu nikdy nedošlo. Stavbu mám vedenou na účtu 021 a projekt na 042. V současné době se sklady začínají bourat, protože se na nich podepsal čas. Objekt obec koupila jako celek (sklady, hlavní budova) za jednu cenu a i tak to máme zařazené v majetku (jednou cenou všechny budovy). Jak máme nyní postupovat, když se část areálu zbourá? Navíc jsou v areálu panely (bývalá skladová plocha), které se prodají. Jak o tom účtovat, prosím i RS.

K fondu oprav na bytový dům by muselo zastupitelstvo schválit peněžní fond, měl by se vést na zvláštním účtu ( účetně 236 a  zdroj 419). Tvorbou fondu by byla část nájemného ve výši té 100 Kč měsíčně od každého, takže by převod na fond byl 401/231 a 236/419 a použitím fondu by bylo čerpání na opravy, takže zápis 419/236 s RS a 511/401 (zkráceně). Vhodné do schválení fondu dát i to, že součástí tvorby a použití fondu budou i úroky k účtu a poplatky k účtu. Případně ještě domyslet i zda by se nemohl použít na případné TZ objektu. Je to docela pracné, možná by bylo lepší s nájemníky domluvit jen takovou mimoúčetní evidenci, kolik se obec zaváže do oprav domu každoročně dát...myslím, že nemají právo si říkat, jak se s nájmem naloží, ale toto je na rozhodnutí vašeho vedení obce. Co budete dělat, když bude potřeba větších výdajů na opravu a na fondu peníze nebudou - zvedne se nájem jako příspěvek do fondu oprav? Asi by bylo dobré systém vázaného příjmu z nájmu na výdaje nějak domyslet. Zase když budou peníze a nebudou potřeba opravy, není to škoda ty peníze vázat? 

U těch budov - neměli bychom mít budovy dohromady, každá by měla mít vlastní inventární číslo - stále je možné je rozdělit na jednotlivé budovy, stačí si udělat nějaký rozvrh např. dle zastavěné plochy a pater apod. a tím rozvrhem rozdělit 021 a tím i poměr oprávek 081. Bude se vám lépe vyřazovat. U budov není možný soubor, to lze jen u věcí. Někdy se odvoláváme na funkční celek, ale jak sami vidíte, působí to potíže. Jinak lze vyřadit část stavby - musí se odhadnout, jakou část vstupní ceny vyřazujeme, k tomu poměr oprávek, zjistit zůstatkovou cenu té části: 551/081 a část vyřadit 081/021 a na kartě se tím sníží jak 021, tak i příslušný poměr oprávek 081 k té vyřazené části. 

Město Litomyšl objednalo geometrické plány (GP) od neplátce DPH. Fakturu za ně (několik GP) zaúčtovalo do nákladů města. Při prodeji pozemku bylo dohodnuto s kupujícím, že zaplatí polovinu hodnoty kolkové známky a polovinu ceny za jeden geometrický plán. Město je plátcem DPH. Majetkoprávní odbor však vystavil fakturu na částku 3.075 Kč, z čehož 500 Kč je ½ hodnoty kolkové známky a 2.575 Kč je ½ ceny za GP. Ve faktuře nebyla vyčíslena DPH, je zde uvedena cena 3.075 Kč, DPH 0. Kupující fakturovanou částku 3.075 Kč zaplatil. Všichni jsme ve shodě v tom, že na faktuře měla být DPH vyčíslena a kupující měl zaplatit cenu s DPH. Asi měla být zatížena DPH i hodnota kolkové známky (kolkové známky běžně účtujeme do nákladů města). Majetkoprávní odbor však nechce žádat kupujícího o doplacení DPH. Pokud toto budeme respektovat, tak nám zbývá: a) Předělat vydanou fakturu tak, že součástí ceny bude DPH, tzn. základ daně 2.541 Kč, DPH 534 Kč, celkem 3.075 Kč. Příjem města bude o DPH nižší. Pokud tedy zatížíme daní i kolek. b) Opravit účtování faktury za geometrické plány. Dotčený GP byl za 5.150 Kč. Do nákladů města by se zaúčtovala polovina ceny GP, tj. 2.575 Kč, a druhá polovina ceny GP, tedy částka 2.575 Kč, by se účtovala na některý účet třídy 3. Návazně by se na účet třídy 3 zaúčtoval příjem od kupujícího. To bychom vyřešili geometrický plán, ale co polovina hodnoty kolku? Taky přes účty třídy 3? Nákupy kolků běžně účtujeme do nákladů. Prosím Vás o Váš názor, jak účtovat, abychom nemuseli dodatečně požadovat po kupujícím doplatek.

Prosím, proč ne přeprodej? Jen mi není jasné, jestli na tom budete tratit - uvádíte cenu za GP 5150,- - to je cena s daní nebo bez daně?  Zaúčtovat vystavenou fa jen 538 minus MD/ 311 MD a u GP 518 minus MD, a to včetně daně - zde asi nárok na odpočet u vás nebyl/ 311 MD a to v ceně kolku a v ceně GP včetně DPH. Pak by nemusela být DPH na výstupu u vydané fa. 

Pak ještě záleží na té smlouvě - ale spíš kupujícímu než vám. Pokud jsou tyto platby přímo určeny ve smlouvě, tak pro něj to je výdaj související s pořízením , tj. 042. U FO a neplátce je však toto asi zbytečná poznámka. Problém pro vás by byl, pokud byl pozemek prodán s DPH, pak by se asi musela opravit s DPH i ta druhá část kupní ceny.

Ing. Nejezchleb doplnil

Já si dovolím krátký komentář - podle mne oni vychází ze skutečnosti, že problém je, že o tom účtovali v minulosti jako o nákladech (nikoliv na trojkách) - oni mají v té informaci k přeúčtování, že bych neměl účtovat o výnosu a nákladu - mají to napsáno v informaci, není to založeno nákladem. Nemám ale určitě problém s technikou náklad a minus náklad - podle mne bych to měl obecně u přeúčtování ustát.

Co je ale v tomto případě zásadnější - zda vůbec o nějakém přeúčtování mohu hovořit, protože z hlediska logiky by to mohlo být vyhodnoceno spíše jako vedlejší plnění (respektive je to sporné -. proti této myšlence je třeba to, že je to účtováno zvlášť, byť mi to přijde takové trochu zvláštní kritérium). Pokud to vyhodnotím jako vedlejší plnění k hlavnímu - prodej pozemků (což dle mého názoru věcně více odpovídá), tak by to sledovalo osud plnění hlavního - tedy dodání pozemků - pokud byl prodán jako osvobozený, potom i tato složka osvobozená od DPH a pokud s DPH, potom i tato složka s DPH. Musím říci, že by dle mého názoru toto byl správnější pohled a argumentace - pokud nesouhlasíte, tak bych klidně přeúčtoval mimo režim DPH i tím minusováním nákladů.

Od fy Auto Kout jsme koupili pro obecní policii automobil Dacie Duster. 70% ceny jsme uhradili jako zálohu, na zbytek jsme podepsali úvěrovou smlouvu s fou RCI Financial Services se plácením na 1 rok. Úvěr byl převeden přímo fě Auto Kout. O úhradě doplatku 30% ceny prostřednictvím úvěru jsem tedy účtovala takto : 321 / 281 6123 5311. Problém máme s tím, jak zaúčtovat PAP u SU 281: PAPAU = 28128101 Partner A/P = já se domnívám, že to je úvěrová firma, kolegyně, že dodavatel auta TZ = já se domnívám, že 751 (vznik závazku k úvěrové firmě), kolegyně, že 701 (úhrada závazku dodavateli). A dále nevíme, jak účtovat PAP u splátek jistiny. Já bych účtovala takto: splátka jistiny: 281 / 231 8114 PAPAU 28128101, TZ 701 a PARTA/P IČ úvěrové firmy.

Partnerem aktiva je věřitel, tj. úvěrová firma , takže k 281 určitě vznik závazku TZ 751 (701 bude u 321 při zápisu 321/281) a IČ toho, kdo půjčil. Jeví se mi, že popsané účtování včetně PAP je dobře. Jak u vzniku úvěru, tak u splátek. 

Obdržela jsem zahraniční fakturu z PL. Dodavatel je plátce DPH a vystavil fakturu v českých korunách bez DPH tj. 71.500,- . Chtěla bych poradit z účtováním. Je to za výměnu dveří v objektu bazénu. Vím, že musím určitě dodanit 21 % a nemůžeme si uplatnit odpočet. Nevím, zda účtovat jako v případě PDP tj. Předpis : MD Dal 321 71.500,- 511 0300 71.500,- Dodanění 21 % 734 0010 ZJ 205 71.500,- 734 0099 71.500,- 343 025 ZJ 205 15.015,- Neuplatnění DPH 511 0300 15.015,- Úhrada : 321 71.500,- 231/3412/5171 86.515,- 231 / 8901 15.015,-

Daňové řešení souhlas - je to přijetí služby od osoby neusazené v ČR a místo plnění je prokazatelně v ČR - tedy prodaňujete a předpis faktury přesně tak, jak uvádíte (já nevím, jak to má GORDIC - ale musíte to dostat na ř. 5 přiznání).

Pokud se jedná o rozpočtovou skladbu - nemůžu nikde najít, zda reverse charge máme aplikovat dle RS stejně jako u PDP. U PDP je ta logika, že platíme daň ne za sebe, ale za někoho jiného, ale když se nad tím zamyslíme, tak je to u zahraničí analogické. Takže souhlas s váším postupem. Chybí však zápis při úhradě DPH 343 25 MD/ 231 8901 D. 

Zastupitelstvo by mělo na příštím zasedání schvalovat závěrečný účet a rovněž účetní závěrku, včetně závěrek našich PO. Je možné vše schválit v rámci jednoho usnesení s tím, že vše, jak schválení jednotlivých závěrek, tak schválení závěrečného účtu bude rozepsáno na jednotlivých řádcích tohoto usnesení? Projednávání těchto bodů většinou probíhá společně.

Je to jen formální, ale přesto kvůli znění 250/2000 Sb. k závěrečnému účtu (souhlas s hospodařením) bych doporučila schválit usnesení pod jedním číslem k závěrce a pod jiným číslem k závěrečnému účtu a pod dalším jedním již najednou rozpis PO, ale to jen že se ptáte, neumím to obhájit dle předpisu, jen mi to tak vyznívá a připadá mi to i správnější. Ale asi je to opravdu jen formální věc. 

Prosím o radu k zápůjčce : obec půjčuje spolku Mas Karlštejnsko částku a je to na provoz té organizace,není na konkrétní věc. Účtuji 316/231 5651 ale nevím paragraf.

Musíme volit i položku dle právní formy organizace, Mas mají různou (o.p.s. nebo spolek), koukala jsem na internet , jsou "zapsaný ústav". Vyhláška o RS volí pro ústavy v případě dotací položku 5229, tak analogicky bych volila pro půjčku 5629. Položka 5651 je určena na půjčky vlastním PO.  

Ohledně odpa - s ohledem na jejich "poslání", co mají na svých stránkách je dost obecné, tak bych volila 3900 nebo 3639 - obojí by mělo být dobře. Zaúčtování na 316 máte dobře, pokud se půjčka vrátí do 12 měsíců. Splátka půjčky bude zápisem 231 2420, bez odpa MD/ 316 D.

Ale pozor, pokud je to bezúročná půjčka, musí být v režimu 250/2000 Sb. Tj. žádost s náležitostmi, schválená veřejnoprávní smlouva na návratnou finanční výpomoc s náležitostmi, zveřejnění smlouvy nad 50 tis. Kč (bez schválení smlouvy by se jednalo o  správní delikt). Pokud je úročena, tak toto vše být nemusí, ale smlouva musí být schválena zastupitelstvem. 

Dobrý den, připravujeme projekt výstavby mateřského centra. V případě jeho realizace, budeme muset založit spolek dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb, který bude provozovatelem. Obec tedy bude zřizovatelem spolku a provoz centra bude plně financovat. Nemám s tím zkušenosti, tak bych se chtěla poradit, jak se na to připravit, jak to bude v tomto případě s vedením účetnictví.

Účetně nejsou dořešeny vklady do spolků, jak je vést u vkladatelů, takže tam budeme muset řešit konkrétní vklady, peněžní např. jak transfer, majetkové vklady s dotazy na MF. Spolek za určitých podmínek vede účetnictví podvojné - předpokládám zjednodušený rozsah závěrky (příjmy a hodnota majetku. do 3 mil. Kč - jednoduché účetnictví ) což bude Váš příklad. Je to jiné účetnictví než ÚSC, mají vlastní prováděcí vyhlášky, např. 504/2002 Sb.  Tak jen takto stručně, jen chci upozornit, že pak tyto stránky nejsou určeny na dotazy k jiné účetní jednotce dle jiných předpisů, i když ji bude účtovat účetní z obce (abychom uživatele stránek moc nemátli :o). 

Sociální fond, který nemá vlastní účet a výdaje jsou prováděny z běžného účtu účtuji: 419/401, 401/419,528/231, RS: 6171, 5499. Dle našich pravidel má být zůstatek vždy k 31.12. vyčerpaný. Bohužel jsem přehlédla chybu (kvůli změnám anal. účtů) a účet 419 má k 31.12. záporný zůstatek 2 Kč. Jde tuto chybu nějak napravit či zmírnit. Mám informace o SF uvádět v závěrečném účtu. Musí být výše SF schválena jako závazný ukazatel (pokud se nejedná o samostatný účet) ?

Proúčtujte 401/419 a napište, že jste si na to přišla vnitřním kontrolním systémem do dokladu a tento doklad jim předložte, když se na to budou ptát - je již opraveno, chyba není, neměli by to vytýkat. Výše SF nemusí být schválena jako ukazatel, je to vlastně pseudofond, spíše vázané výdaje než fond. Jestli však máte schváleno jako peněžní fond, tak je potřeba do záv. účtu uvádět (ale o těch 2 Kč bych tam tedy nepsala nic). 

Obci byla způsobena škoda na místním rozhlase. Viník (společnost, která je plátce DPH) souhlasí s úhradou škody. Opravu objedná a uhradí obec a následně ji přefakturuje viníkovi.Při opravě rozhlasu požaduji daňový doklad v režimu PDP. Prosím, jak řešit přefakturaci - účet (377 ?) a hlavně DPH. Děkuji

Tady je problém v tom, že škoda obecně není zdanitelným plněním. Na rozhlase asi neděláte ekonomickou činnost a neuplatňujete odpočet DPH - tedy striktně vzato dle mého názoru z dodavatelské faktury neuplatníte odpočet DPH a následně vyúčtujete té společnosti škodu včetně DPH (je to hloupé, o to DPH se v takovémto případě fakticky přijde).

Pokud ta společnost to měla v souvislosti se svou nějakou ekonomickou činností, tak by bylo skoro lepší, aby se dohodlo, že to opraví na svůj náklad (tedy klidně to organizačně zajistíte, ale ona tu škodu zhojí tím, že to opraví - odečte DPH).

Ta varianta, že řekneme, že to opraví ona, ale půjde to přes obec - tedy ta to vezme jako přefakturaci (uplatní odpočet, dá na 377 a zase vystaví fakturu a odvede - a ta firma si to uplatní - to je již hraniční a já bych do toho asi ani moc nechtěl chodit). Tak zvažte, zda to kvůli DPH nejde udělat tou druhou variantou (pokud ne - třeba kvůli pojišťovně ..., potom bych spíše konzervativně z došlé faktury neodečetl a následně vyúčtoval náhradu škody - ale je to na hraně, řada kolegů by třeba byla odvážnějších). ZN

Dobrý den, prosím o radu. Jde mi o datum předpisu pohledávky, hlavně výnosy. Když jsme prodávali nemovitost, např. pozemek, tak při úhradě kupní ceny jsme zaúčtovali 231/324 (pokud bylo DPH, tak jsme i odvedli) a při návrhu na vklad jsme zaúčtovali 311/647 a 554/ 031. Vytiskla jsem si i z vašich dokumentů, kdy je při prodeji nemovitostí s DPH DUZP a kdy OÚP a tak nějak jsme účtovali podobně, hlavně to, že do výnosů jsme účtovali až při podání návrhu na vklad do KÚ. Ovšem kontrola z KÚ nám vytýká, že nedodržujeme akruální postup účtování, co se týká výnosů, a že bychom měli předepisovat pohledávku 311/647 datem podpisu kupní smlouvy. Já si to ale úplně nemyslím, ale nevím, jak jim to mám vysvětlit. Řekla jsem jim ČUS 701 - bod 6.4., ale bylo mi řečeno, že toto se týká pouze účtování o vyřazení pozemku. Řešili hlavně situaci, kdy dojde k podpisu smlouvy např. v prosinci, úhrada také, ale vklad do KÚ bude až v lednu dalšího roku. Výnosy by byly tedy v dalším roce a to prý není dobře. Mohla byste mi poradit, jestli jsem to dělala dobře nebo má pravdu kontrola a případně, čím bych jí to měla vysvětlit, že to je tak, jak jsem si myslela? Moc děkuju.

Já o tomto problému vím, s jedním krajem jsem to i řešila a ti se rozhodli dát si dotaz na MF. Tak jsem moc zvědavá na odpověď.  Přesto si myslím, že je případ jasný. V CUS 701 bod 6.2. je obecné ustanovení k uskutečnění účetního případu (tam je text o právním úkonu) a v bodě 6.3. je speciální ustanovení a to má dle práva přednost (lex specialis), a tam je jasně uveden okamžik uskutečnění účetního případu u nemovitostí k datu podání návrhu na vklad. Až podáním návrhu na vklad dochází k plnění a vzniká vám pohledávka a výnos a zároveň se vyřazuje pozemek. Nadále jsem přesvědčena, že jen podpis smlouvy není účetním případem z pohledu plnění. Dávám příklad pro srovnání: Podepíšete smlouvu na odvoz odpadů na 4 roky - dáte ihned po podpisu smlouvy zápis 518/321? Chce toto po vás kraj? Nebo smlouvu na výstavbu budovy, která se bude 2 roky stavět, dáte ihned po podpisu smlouvy 042/321 do účetnictví hodnotu vysoutěžené částky, chce toto po vás kraj? Jsem přesvědčena, že požadavek krajů na předpis pohledávky k datu podpisu smlouvy není záležitost rozvahy, kde se má účtovat až o plnění, jsem přesvědčena, že vy to máte dobře a kraj se mýlí. Viděla jsem zápis z kontroly MF na kraji, kde jim vyčetli, když nepředepsali pohledávku k datu podání návrhu na vklad, lze to najít i na stránkách MF. Jestli MF dá výklad, že se má účtovat o smlouvách, tak pak musí o všech (viz ten příklad na 518 a 042), a to teprve bude zábava! Já už fakt nevím, co více k tomu říci, mrzí mě, že věci, které se nedořešily, zůstávají nedořešeny a že záležitosti celkem jasné se rozbíjejí. (Promiňte, dnes mi došel morál, příště snad budu pozitivnější). 

Doplnění: Musím však ještě říci, že požadovat k datu návrhu podání na vklad jen vyřazení pozemku z majetku a k jinému datu předpis pohledávky je i proti principu akruálu. 

Ve sklepních prostorech budovy radnice probíhají během roku svatební obřady. Rada města schválila pronájem prostor za účelem konání svatebních obřadů ve výši 1.000 Kč. Nejedná se o správní poplatek, ten vybíráme ve výši 1.000 Kč, za jiné vhodné místo. Obřady se konají pouze jeden den, tj. do 48 hod. Jedná se o krátkodobý pronájem nebo lze tento poplatek považovat za úkon veř. správy. Máme odvádět DPH nebo revokovat usnesení RM a schválit sazebník?

Je to celkem jednoduché - aby to byl výkon veřejné správy mimo DPH, musíte se ve svém jednání plně dostat do režimu Zákona o správních poplatcích.

Pod položkou 12 je uvedeno (mimo jiné):

Pokud správně chápu - tento poplatek jste již vybrali a těch 1000 Kč je navíc (za poskytnutí prostor) - pokud to již nenavlečeme na žádný poplatek podle zákona, tak prostě to bude odměna za službu, která není v režimu výkonu veřejné správy... - tedy s DPH (nepomůže vám ani to, že byste měli v sazebníku 2 tis. Kč správního poplatku - pokud v zákoně můžete jen 1000 Kč, tak určitě to, že je to mimo DPH, nelze navlékat na "nelegalitu" - že je to správní poplatek, ale nelegální.

Takže mi z toho vychází - odvést DPH.  ZN

Prodali jsme pozemek s DPH za 20000,- . Účtováno: MD 311 20000,-, D 647 01 16529,- D 343 01 3471,-Kč V daň.přiznání DPH mám základ daně a DPH na ř.1 a pak mám základ daně na řádku 51 bez nároku na odpočet. Je to tak správně? 2. Prodali jsme pozemek za 7500,-. Je osvob.od DPH - účtováno: 311/647 50. V přiznání DPH je na ř.50 ve výši 7500,-. Nemělo by být ještě na ř.51?

Na ř. 51 vylučujete to, co se nezapočítává do koeficientu podle §76 odst. 4. Zde je uvedeno:

(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

a) prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,c) plnění podle §13 odst. 4 písm. b). Tedy já bych asi ani nyní nerozebíral to a) (otázka předchozího využití k ekonomické činnosti). klíčové je podle mne pro nás nyní spíše to b)  dodání nemovité věci uskutečňované příležitostně. Osobně si myslím, že pokud nefunguje obec jako malá realitka (třeba "aparát vyčleněný" na nákupy a prodeje majetku je minimální ...), potom máme argument pro vyloučení prodejů nemovitostí z výpočtu koeficientu. Potom by mělo platit to, že pokud vylučuji plnění zdaňované, tak to na ř. 51 přijde do prvního sloupce - (tedy s nárokem na odpočet) - takže u toho prvního to máte v chybném sloupci. Prodej zachycený na ř. 50 potom vylučujete případně (a udělal bych to asi na Vašem místě) na ř. 51 v tom druhém sloupci (/bez nároku na odpočet) - což fakticky znamená, že výsledek je stejný, jako by daný prodej vůbec nebyl v přiznání uveden.ZN