Dotazy

Soukromý podnikatel poskytne na základě smlouvy ZŠ finanční příspěvek na pořízení interaktivní tabule. Příspěvek bude zaslán obci a obec ho přepošle základní škole. Prosím jak toto zaúčtovat.

Z hlediska transferů (CUS 703) je to průtoková dotace, tj. přes účet 375. 

231 3113 pol. 3121 MD/ 375 D příjem daru  a 375 MD/ 231 3113 5336 D. (S položkou 5336 dle vyhlášky k RS to není v rozporu, ty dotace jsou tam "zejména".Mám v knize RS 2016 napsáno, že je to průtok z jiných veřejných rozpočtů, ale pro příští rok tam asi tento příklad doplním,protože je to lepší než na 5331. Nevěděla jsem, že se toto v praxi děje, dar je možno dát PO přímo, ale je to možné i přes rozpočet zřizovatele. Ve vyhlášce k RS jsem nenašla ani definici transferu,která by vylučovala dar od někoho jiného než je veřejný rozpočet, účetně transfery zahrnují i dary. Takto by to tedy mělo být v souladu s účetnictvím i s rozpočtovou skladbou.  PO by měla účtovat jako o daru přes rezervní fond. 

Provádíme zasíťování (elektřina, vodovod, kanalizace, veř. osvětlení, komunikace) v lokalitě určené pro budoucí výstavbu rod. domů. Vše provádí jedna firma, celá akce rozpočtována na §3635 (zde byla původně studie této výstavby). Není správnější § 3636?

Ten odpa 3635 se opravdu moc nehodí, můžete zvolit převažující např. na komunikace 2212 nebo obecný 3636 - to je možné a asi i nejlepší řešení. 

Jako obec (plátce DPH) rekonstrujeme budovu zdravotního střediska (rekontrukce naprosto rozsáhlá) - zůstali jen obvodové zdi, mění se naprosto všechno, jak rozložení místností, odpady, elektroinstalace, atd. - můžu vše účtovat jako jedno TZ budovy? Druhý problém s touto rekonstrukcí - máme postupovat s dodavatelem při fakturaci v režimu PDP - 15% sazba? Jedná se mi o to, že v přízemí budou ordinace lékařů a v prvním patře sociální byty (jejiž plocha přesáhne 50%). Navíc se mi vše komplikuje tím, že přízemí je 1. etapa (realizovaná do 6/2016), byty 2. etapa (pravděpodobně až 2017) na kterou budeme žádat dotaci. Bude 1. etapa - jedno TZ, 2. etapa - 2. TZ nebo to nechat doběhnout celé až do 2017 a pak dát jedno TZ?

Prvotně řešme otázku sazby DPH. Uvádíte, že v objektu je více než 50% plocha bytů - potom se jedná o bytový dům a stavební práce na opravě (zhodnocení) tohoto domu odpovídají pracím, u nichž se aplikuje sazba DPH ve výši 15%. Přitom je absolutně jedno, zda se jedná o práce v části, kde jsou byty či nebyty ...(tedy ani není nijak rozhodující, že první etapa prací by třeba byla spíše na nebytech a druhá spíše na bytech... - prostě bude to v 15% (z důvodu splnění charakteristiky "bytový dům").

Pokud se týká vedení TZ - tady asi není problém v tom, kolik TZ to bude - stejně by se hodnota TZ měla načíst do hodnoty budovy (tedy hodnotu navýší...) - spíše je k řešení, v jakém okamžiku zařadit - zda najednou na konci či po nějakých etapách. Tady byste měli postupovat tak, že pokud bude 1. etapa zakončena tím, že je možno příslušnou část již užívat (technicky, dále z hlediska stavebních předpisů) a teprve potom se dělá druhá etapa - potom skutečně by bylo lepší v 2016 po dokončení zařadit první etapu a potom tu druhou. Pokud tomu ale tak není, ty práce se prolínají, je tady nějaká konečná celková kolaudace ... - potom klidně jedno zařazení na konci po celkovém předání. ZN

Na jakou položku zaúčtovat níže uvedené poskytování dotací: - TJ Sokol - na činnost, na opravu budovy, na sportovní nářadí a pod. - fyzické osobě - na kulturní akci v naší obci - fyzické osobě podnikající - na kulturní akci v naší obci - spolku rybářů, myslivcům - na jejich činnost

TJ Sokol (spolek), dotace na činnost - pol. 5222.

Dotace fyzické osobě na kulturní akci - pol. 5493.

Dotace fyzické podnikající osobě na kulturní akci - pol. 5212 pokud se zároveň jedná o jeho podnikatelskou aktivitu,  na kterou má oprávnění, pokud ne, tak jako každé jiné fyzické osobě pol. 5493, když je to účelové.

Dotace spolku rybářů, myslivců, na činnost - pol. 5222 (pokud by neměli vysloveně formu spolku, volíme pol. 5229 nebo dle právní formy).

V květnu 2015 jsme podepsali smlouvu o poskytnutí investiční dotace z ROP Střední Čechy. Faktury jsme platili ze svých prostředků ze zvláštního účtu. Po splnění všech podmínek jsme 27.11.2015 předložili ROP " Žádost o platbu". Zaúčtovala jsem 348/403 ve výši 4 275 407,-- Kč a odúčtovala z podrozvahy 999/915 ve výši 4.336.985,-- Kč. Na základě kolaudačního rozhodnutí dne 15.12.2015 jsem zařadila do majetku 021/042 ve výši 7 137 368,-- Kč. V lednu 2016 jsme od ROP obdrželi avízo o převodu prostředků ve výši 4 200 672,-- Kč. Neměla jsem uzavřený rok a tuto částku jsem dala i na kartu majetku ( což je asi špatně). Když v únoru 2016 přišla dotace (ponížená oproti žádosti o 74.735,-- Kč) zaúčtovala jsem 231/348 ve výši 4.200 672,-- Kč. Nyní je na účtu 348 zůstatek 74.735,-- Kč, na kartě majetku je o tuto částku nižší dotace než na 403. Odpisy a rozpouštění dotace na tuto akci dělám od ledna 2016. Prolistovala jsem Vaše odpovědi na dotazy, ale narážím na účet 388. K 31.12.2015 jsem na účet 388 neúčtovala - to asi také není dobře. Můžete mi prosím poradit jak to dát do pořádku?

Zaúčtujte jen v roce 2016 jako opravu předpisu 2015 zápisem -348/-403 (tj. tu čásku 74.735,- mělo by to vyjít), nic jiného není potřeba účtovat - berte to jen jako opravu zápisu, mělo být uděláno do 2015, chyba není významná, pro přezkum napište, že jste na to přišli vnitřním kontrolním systémem a je již opraveno. 

Nakoupili jsme od firmy plastové nápojové kelímky na opakované používání při kulturních akcí města + ostatní kulturní akce námi nepořádané. Další kelímky jsme nenakoupili, jen si je půjčujeme od druhé firmy, která si účtuje za mytí a servis kelímků (všech, našich i jejich). Nápoje se prodávají v kelímcích s logem dané kulturní akce. Zákazník dá za kelímek vratnou zálohu 50,-Kč. Je hodně časté, že lidé kelímky nevrátí a peníze propadnou ve prospěch města. 1) Máme z těch 50,-Kč odvádět DPH 21% nebo to můžeme brát jako náhradu škody? 2) Pokud DPH odvádět máme, co si můžeme proti tomu na DPH uplatnit? Z faktury se těžko určí, kolik myli našich kelímků a kolik myli svých kelímků, stačil by případně poměr? 3) Máme kelímky evidovat na skladě, hodnota pořízeného kelímku 21,20Kč včetně DPH?

Rovnou upozorňuji, že některé závěry, které zde učiním, mohou být sporné..:

1. dle mého názoru by to mělo být spíše v režimu náhrady škody mimo DPH. Mám s tím jeden problém - uvádíte, že "nevrácení" je poměrně dost časté.  Když by byla situace, že skutečně ta ztrátovost bude enormní (třeba bude akce a polovina kelímků se nevrátí), tak vnímám i riziko, že by to někdo vyhodnotil, že je to faktický způsob prodeje kelímků a dožadoval by se odvodu DPH (kde by byla ale ta hranice, že toto hrozí - nejsem si vůbec jist). Ještě mne jen zaráží jedna věc - máte vlastní i cizí kelímky - pokud se kelímky ztratí, tak propadne paušálně ta kauce - potom vy předáváte té druhé firmě tu kauci za jejich kelímky? Asi by to takto mělo být ...

2. Teď pokud se týká odpočtů - pokud správně chápu, kelímky jsou použity obecně ke zdaňovaným plněním (výhradně) -. prodeji nápojů... - pokud to tak je, tak by zde měl být plný odpočet DPH v souvislosti s tím, že je to určitý prostředek k dosažení tržeb (z jejich pořízení, mytí ..). Pokud jsou nápoje podávány zdarma, tak nárok na odpočet nebude (pokud je to nějaká kombinace, tak by to mělo být na nějaký poměr, případně pokud by to šlo odlišit po akcích ...)

3. Pokud se týká evidence - my nyní nemáme účet pro materiál v používání, Na 112 by to bylo do okamžiku prvního použití - potom se ty kelímky již "točí" ve spotřebě. Připadá mi mnohem praktičtější stanovit, že při pořízení půjdou na 501 a pokud si je někde chcete v účetnictví sledovat (můžete ale mít i evidence mimo účetnictví), tak bych použil účet 902 - ale je to na Vás, nutnost by to nebyla. ZN 

Naše obec má ve svých prostorách v nájmu poštu, tato nájemní smlouva končí 31.5.2016, neboť poštu bude provozovat obec jako POŠTU PARTNER. Smlouva tedy není ukončena z naší strany. Pošta bude provozována v jiných prostorách. V průběhu trvání nájemní smlouvy (2002) došlo k technickému zhodnocení (rekonstrukce soc. zařízení) ve výši 93 242,-- Kč. Pronajímatel s tímto souhlasil. Zůstatková hodnota tohoto TZ je 26 794,-- Kč. Česká pošta nyní navrhuje buď úhradu této částky z naší strany (není dohodnuto ve smlouvě) nebo neuhrazení a pak nutnost dodanění nepeněžitého příjmu 26 794,-- daní z příjmu. Jde v tomto případě jen o dodanění nebo je třeba ještě něco řešit účetně?

Je to vyhodnoceno dobře, pro vás je mnohem výhodnější (jako obec) zdanění nepeněžního plnění ze získání bezplatného TZ, dá se rozdíl mezi úhradou za TZ  (pokud nějaké bude) a jeho zůstatkovou cenou do přiznání k DPPO za 2016, daň z příjmů pak jen převedete sami sobě. TZ se zaúčtujte jen 021/401. 

Na začátku ledna získala obec bezúplatným převodem od místního sportovního klubu pozemky a budovu kabin. V kabinách je bufet , který SK pronajímal. RO rozhodla , že areál nebude používán k ekonomické činnosti na základě toho jsme Daň z nabytí nepřiznávali. Jakou cenou máme hřiště zavést do majetku? U pozemků místní cenou za m2 pro daňové účely /BPEJ není vyznačeno u žádného pozemku/. U budovy stačí odhad místního stavebního technika, který určil cenu kabin na cca 600 000 nebo musí být znalecký posudek? S jakým datem zavedení do majetku zaúčtovat /leden už nestíhám/. A poslední část dotazu jak nejlépe ošetřit provozování bufetu ? S nájemcem smlouva uzavřena ze strany obce není. Sezona teprve začíná. Pokud by ji obec uzavřela budeme muset doplatit daň z nabytí a plánované stavební úpravy řešit v RPDP jen u kabin nebo i u terénních úprav pozemků? A poslední část dotazu Dosud se úpravy na hřišti zařazovaly na 3419 /šlo přes účto SK/ , ale převedením na obec zařadím na 3421.

Nejprve poznámky Ing. Nejezchleba: U daně z nabytí nemovitého majetku není rozhodující, k jaké aktivitě to je - daň se platí. Nicméně podle mne je to jinak - oni to dostali darem - tedy daň by se platit neměla (není to předmětem daně), Nevím, zda paní nezaměnila daň z příjmů - tady je ale osvobození jako kapitálové dovybavení.

Ocenění - RPC v době, kdy se účtuje. Je to docela významný majetek, dala bych zde přednost ZP nebo odbornému odhadu dle oceňovacích předpisů, pokud najdete někoho, kdo se pod to podepíše. Ten odhad místního technika nemusí být nutně špatně, ale chce to nějak řádněji doložit. Zařadit do majetku byste měli k datu podání návrhu na vklad, zápis 031/401 a 021/401 v ocenění RPC. Ohledně data zaúčtování: můžete zaúčtovat nyní, ale je potřeba řádně dopočítat odpisy, pokud byl návrh na vklad v lednu, zařadíte v březnu,  tak musíte spočítat odpisy za únor z kabin, zaúčtovat 551/081 a na kartu nastavit oprávky (pokud program neumí majetek zařadit zpětně a odpisy spočítat přesně - někde to programy na majetek zvládají). Ten postup je tak, že účetně se zapíše do března, ale na kartu se dá správné datum, od kdy měl být majetek zařazen. Toto však jde jen v rámci jednoho roku.

Dost mě mate ta záležitost s ekonomickou činností - jde Vám pravděpodobně jen o to, zda bude fakturace v PDP nebo ne. To opravdu závisí na rozhodnutí, zda bude ek. činnost nebo ne, mělo by se řešit jen u kabin, není potřeba i u terénních úprav pozemku, ty se v případě hřiště nevážou na provoz bufetu.

Ano, odpa 3419 je pro "cizí sport", pro vlastní je lepší 3412 , odpa 3421 je pro dětské hřiště - to v dotazu neuvádíte, že se má jednat o  dětské hřiště, pokud ano, tak lze i odpa 3421. 

Rekonstruujeme letní venkovní bazén. Od FÚ bude písemně potvrzeno, že si smíme uplatnit odpočet DPH z celé investice(větší podíl rekreace-skluzavky, chrliče, brouzdaliště...). Rekonstrukci provádíme dodavatelsky přes naše technické služby s.r.o. (původní záměr byl jiný, proto tak). Technické služby si na tuto akci vzali úvěr. Obec bude hradit s.r.o. cenu díla podle uzavřené smlouvy v dílčích platbách po celkovém předání v pravidelných měsíčních splátkách 120 tis.Kč. První splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po doručení celkové faktury tj.v červnu za cenu díla 22 mil.Kč. Venkovní bazén budeme provozovat pouze přes letní sezónu. 1) Jak zaúčtuji došlou investiční fakturu (bude to dlouhodobý závazek na spoustu let a bude zde přenesená daň.povinnost) a jak budu účtovat jednotlivé měsíční splátky (na kterých řádcích DP se objeví - bude velký nadměrný odpočet). A zřejmě bude zkušební provoz, ale to již budu muset do majetku zařadit. 2) Další otázka je samotný provoz - odvod DPH ze vstupného, odpočet DPH na veškeré výdaje (po celý rok i když provoz bude cca 4 měsíce v roce?) a dále provoz bufetu, kde se bude prodávat občerstvení (nevím, jak zaúčtovat nakoupené potraviny, jestli přes sklad a co např.prodej piva, bude stanoven ceník samozřejmě s nějakým ziskem) 3) Bude se vyřizovat živnostenský list - musí být zřízená hospodářská činnost a zvláštní účet nebo může být provoz účtován v hlavní činnosti (pokud ano, jaký by zde byl postup účtování s DPH v HČ)

Diskuse - Ing. Nejezchleb odhaduje, jak je myšlen ten úvěr pro s.r.o., když mu to platíte: 

Já si nejsem jist, zda to nemají vymyšleno tak, že prvotně staví s.r.o. s tím, že následně akci jako celek vyfakturují na obec (jednorázově) a ta to bude postupně splácet tomu s.r.o.

Pokud by to takto bylo, tak od s.r.o. bude DF na 22 mil. Kč či kolik - jednorázově to prodaní a zase odpočtou (ř. 10 a 43 přiznání) - tedy daňově to bude neutrální... - předepší jako dlouhodobý závazek a potom již jen splácí. (Je to tak?) 

2) Když v režimu ek. činnosti, který bych zde doporučovala, bude to pro vás o dost jednodušší i přehlednější, když povedete na jiném účtu bez RS (241), tak ano, odvod ze vstupného, z prodeje zboží, z dalších aktivit a nárok na odpočet plně, pokud tam nebude něco osvobozeného nebo správa (pak koeficienty - to asi ukáže až provoz, takto akademicky mě zatím nic nenapadá). Ohledně zásob - můžete je klidně vést způsobem B, ale musíte zajistit kontrolu korunou u zaměstnance, tj. PS zboží v prodejní ceně plus nákup zboží v prodejní ceně minus KS zboží v prodejní ceně = tržba. Když bude tržba menší, je to schodek na svěřených hodnotách k vyúčtování. 

3) Doporučila bych tu VHČ s ŽL - takovou činnost řešit přes rozpočet není jednoduché. Kdyby přeci jen v hlavní - jste plátci DPH, toto DPH by bylo stejné jako u všeho jiného v hlavní, není tam odchylka. 

Moc prosím o radu v případě,kdy občan z důvodu požáru požádal zastupitelstvo obce o bezúročnou půjčku na opravu domu. Nevím, zda tato situace spadá do veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoc dle Z č. 250/2000 Sb. nebo by šlo poskytnout půjčku dle Smlouvy o zápůjčce peněz dle §2390 a násl. Zákona č.89/2012 Sb.. U zápůjčky je výhoda, že nemusí být vyúčtování a občan nebude zveřejněn dle zákona č. 250/2000 Sb. Jedná se totiž o částku vyšší než 50.000,-Kč. Moc děkuji.

Bezúročná půjčka je v režimu 250/2000 Sb., tj. individuální žádost, smlouva, náležitosti...

Stačí sebemenší úročení a jsem v režimu zápůjčky dle OZ - např. i jen 0,5%. Tak zvažte dohodu s občanem. 

Bohužel v roce 2015 jsme opomněly převézt zůstatek účtu 943 na 955. Přešlo nám to takto přes uzávěrku roku a nyní čekáme audit. Tuto chybu jsme napsaly do inventarizační zprávy. Opravily jsme toto v počátečním stavu 2016. Jak bude hodnoceno auditem?

Stačí udělat zápis, že vnitřním kontrolním systémem byla zjištěna chybka a provedena oprava, lze č. dokladu uvést i do protokolu k účetní závěrce. Kontrola pak nemůže napsat nedostatek, který již byl opraven a na který jste si přišli sami. Měli byste pak trvat na tom, aby ve zprávě jasně uvedla, že jste si na chybku přišli sami a byla opravena již před přezkumem. 

Město má zřízenou PO Služby města,která má od města majetek předaný k hospodaření , mj. bytový dům. Má ho ve své evidenci na majetkovém účtu 021. ZM rozhodlo o prodeji bytů v tomto domě nájemníkům. 9 nájemníků souhlasilo s odkoupením bytu . Zbývajících 5 nájemníků byt nechce odkoupit a město uvažuje o nabídnutí těchto 5 bytů k volnému prodeji na podzim tohoto roku. Běžně postupujeme tak, že nám PO majetek určený k prodeji předá zpět na náš majetkový účet, my přeceníme na reálnou hodnotu a při prodeji vyřadíme. Teď nevím, jak postupovat, když se prodá jen část domu.

Tento případ bych rozhodně řešil následovně:

- nemohu mít jeden majetek (jedno inventární číslo) oceněn  dvěmi technikami - část reálnou hodnotou a část na úrovni historické ceny - také toto navazuje i na to, že není ani technicky možné dělat odpisy z části majetku ...

- přecenění na reálnou hodnotu je dle mého názoru možné v okamžiku, kdy dům bude rozdělen na bytové jednotky - pokud v tomto konkrétním případě je s oddělením bytové jednotky rovnou spojen i jejich odprodej, tak skutečně ani nenastane okamžik, kdy by dané byty měly být na reálnou hodnotu přeceněny (tedy jedině za situace, že by první právní krok byl rozdělení na jednotky a s nějakým odstupem by došlo k prodeji vybraných bytových jednotek - tak bych ty, které jsou k prodeji, přecenil na reálnou hodnotu ...)  

BJ jsou pak samostatnými nemovitostmi a šlo by převést jen několik BJ zpět na zřizovatele, lze rozhodovat o každé samostatně. 

Řeším nesrovnalosti v pozemkové evidenci. 1. Objevili jsme dva pozemky, které nám již roky nepatří, ale stále je evidujeme. A dále jeden pozemek, který jsme měli v evidenci dvakrát. Mohu odúčtovat zápisem 401/031? 2. Dále nám byl v roce 2012 bezúplatně převeden pozemek, ale nebyl dán do evidence. Jak ho mám zaúčtovat - mohu 031/401? 3. A ještě jen pro moji kontrolu změnu kultury mohu jen změnou AU? MD -031 500/MD 031 300

1. Vyřazení pozemků - jedná se o inventarizační rozdíl, pak lze vyřadit zápisem 401/031, otázkou je, zda nejde o nějakou chybu, např. opomenutí vyřazení pozemku prodejem apod. Zkusit zjistit, proč pozemky nejsou ve vašem vlastnictví...ale ten zápis možný je. 

Ten, co byl duplicitně - tam určitě lze udělat vyřazení účetním zápisem 401/031. 

2. Ano - zjištěný majetek je také jako inventarizační rozdíl a zaúčtuje se 031/401 (účtoval by se tak i bezúplatný převod, tady se tedy nemusíme zápisu bát, ocenění v RPC pokud byl převod od jiné než vybrané účetní jednotky, jinak v ceně, v jaké byl pozemek u vybrané účetní jednotky. 

3. Ano, jen změna analytiky 

a pak možná přijmout opatření k lepšímu provádění inventarizace pozemku odsouhlasením na existenci vlastnictví (na LV) :o) 

V návaznosti na můj dotaz a Vaši odpověď viz níže..prosím o radu. Dnes mi z kraje (metodička pro naši obec) zaslali informaci, že mám ve výkaze obce Fin 3/2016 opravit účtování členského příspěvku na Euroregion Labe z položky 5511 na položku 5329 a záznamovou jednotku 026 (tak se to kdysi účtovalo…), prý aby seděla konsolidace s euroregionem. Neměl by to spíše opravit euroregion? I ve Vaší rozpočtové skladbě je položka 5511 určena pro euroregiony. Část vaší odpovědi z 8.3.2016: "Euroregion Labe - dotace euroregionům se třídí na pol. 5511, euroregiony nejsou veřejným rozpočtem, závazek tedy na účtu 345."

Dobrý den, kraj zde má pravdu (položka 5329 a účet závazku např. 349), protože Euregion Labe není zájmovým sdružením právnických osob jako některé jiné Euroregiony, ale dobrovolným svazkem obcí, vlastně má jen název euroregion, ale právní formou jím není, spolupracuje se zahraničím jen formou dohod. Musíme volit položku dle právní formy, ne dle toho, jak se nazvali, to je mi líto a omlouvám se, já jsem sama netušila, než jste poslala tento dotaz, že Euroregin nemusí být "Euroregionem".Možná by pomohla tato tabulka, co jsem našla na internetu:

"Box: Definice euroregionů v ČR dle vybraných charakteristik. Euroregiony jsou přeshraniční struktury, jejichž cílem je podpora a rozvoj přeshraniční spolupráce v geograficky vymezeném přeshraniční území. Euroregiony mají následující charakteristiky: Právní postavení přeshraniční zájmové sdružení obcí a měst, případně okresů či regionů na každé straně existuje sdružení s vlastní právní subjektivitou národní sdružení pak na základě dohody o spolupráci vytvářejí společný euroregion tyto dohody většinou nezakládají na přeshraniční úrovni nový právní subjekt – euroregiony ve většině případů nemají vlastní právní subjektivitu tyto dohody mají většinou psanou podobu a popisují fungování euroregionu vč. společných struktur české části jsou obvykle zájmovými sdruženími právnických osob podle občanského zákoníku, ojediněle sdružením obcí". 

Zřizovatel (město) vymezil svým příspěvkovým organizacím v příspěvku na provoz částku na energie jako závaznou položku. Chci se zeptat, zda na konci roku v případě nevyužití celé částky na energie musí příspěvková organizace: varianty A - předepsat vratku a celou ji vrátit zřizovateli B – částku, kterou nevyčerpají převést do rezervního fondu (jako součást výsledku hospodaření) a o „uspořenou (nevyčerpanou)“ částku v následujícím roce sníží zřizovatel příspěvek na provoz (rozpočtovou změnou) – z důvodu, že zřizovateli předloží zaúčtování energií a zřizovatel popř. pokud se organizace výrazně snaží uspořit energie, jim ponechá část toho, co by měli vracet. Byla bych pro variantu B, ale nevím pokud se stanoví závazná položka, jak to ošetřit.

Musí udělat to, co jim definujete - přitom pokud začnete pracovat s nějakou závaznou složkou k vyúčtování, tak je dle mého názoru vhodnější varianta A

* A znamená, že určitá část příspěvku se definuje jako příspěvek k vypořádání s tím, že se nevyúčtovaná část vrací (na konci roku PO případně vykáže závazek z "nespotřebovaných záloh" a USC pohledávku) - tím je vše jasné, jasně se vyjádří výsledek hospodaření běžného roku

* varianta B by znamenala, že příspěvek je bez vypořádání - tedy zůstane u PO ve výnosech. Pokud ta úspora je veliká, tak u určitých typů organizací můžeme diskutovat o tom, zda výsledkem není zbytečně hrazená daň. Nicméně budiž - dostanou to do rezervního fondu a na další rok jim příspěvek pokrátíte - aby si to použili z minulého roku ... - nicméně oni zase v běžném roce třeba něco uspoří... - výsledek je potom ale absolutní nepřehlednost, jak jsou vlastně z hlediska hospodaření na tom .

Takže jestli chcete slyšet můj názor, rozhodně pro přehlednost doporučuji variantu A - to je řešení jasné, srozumitelné. Případná motivace potom může vypadat tak, že část vrácené dotace se stane mimořádným posílením příspěvku na běžný rok (nebo třeba si mohou říci, že to bude na nějakou investici ,,,)...ZN