Dotazy

V roce 2015 jsem nezaúčtovala zálohy na účet časového rozlišení. Nyní mi přišlo vyúčtování a vratka přeplatku. Vzhledem k tomu, že zálohy byly cca 400tis., mělo by být přes účet 408. Můžete mi poradit postup účtování? Zatím mám na 314.

U dopravní obslužnosti opravdu docházelo k průběžnému plnění, takže se měla dohada účtovat, jednalo se o náklad minulého období. Opravit lze přes účet 408 do roku 2016 již nejlépe ve skutečné výši nákladů roku 2015 zápisem: 408 MD/ 321 D a zúčtování zálohy 321 MD/314 D a 231 odpa 2221 pol. 2324 MD/ 314 D při přijetí vratky. Tento případ by bylo vhodné vysvětlit textově i při schvalování závěrky, případně doplnit jako opravný doklad roku 2016 k závěrce 2015 do protokolu k závěrce (f) dle §6, odst. 3). 

Ohledně financování dotačních projektů dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Podralsko. Město Osečná je jedním z 25 členů a zpracovává pro něj účetnictví. Pro členské obce se realizují různé dotační projekty, kterých se zúčastní různý počet obcí. Pro vytvoření vlastních zdrojů mikroregionu pro dofinancování dotačních projektů v minulém období požádal mikroregion zúčastněné členské obce o zaslání finančních prostředků na základě „Partnerské smlouvy“, které pak vyúčtoval a s obcemi se vypořádal. Podle § 10a zákona 250/2000 Sb. by měl mikroregion požádat členské obce o zaslání dotace na zajištění financí na dotační projekt. Nebudou tyto prostředky posuzovány jako další poskytnuté dotace na jeden projekt (dvojí dotační financování)? V roce 2016 bude mikroregion žádat o dotaci na projekt "likvidace bioodpadů“, který má rozpočet přibližně na 6.180.000 Kč a účastní se ho 10 obcí. Prosíme o Váš názor, jak správně postupovat pro zajištění finančních prostředků na vytvoření vlastních zdrojů na dofinancování projektu.

Pro DSO jsou členské příspěvky a dotace od členských obcí vlastními zdroji DSO, tj. nemohou být vyhodnoceny jako další veřejné financování. Je to v logice vlastních zdrojů obcí. U obcí jsou vlastní zdroje také veřejným financováním, ale přesto jsou v režimu vlastních podílů, úplně stejné je to pak u DSO, který je jen svazkem obcí. Členské obce mohou dávat DSO dotace ve výši vlastních podílů, dále půjčku nebo zálohu na dotaci na předfinancování dotace z jiných zdrojů. Jaké jsou možné postupy účetní - doporučuji si dát do vyhledávače k dotazům heslo např. 373 nebo 471 a vyjedou Vám odpovědi na dotazy (hledejte DSO), kde jsou popsány možnosti zálohy na dotaci - tento způsob se mi při předfinancování programů líbí více než např. půjčky. 

Město vlastní budovu a pozemek, které pronajímá kynologickému spolku. Město zařídilo potřebné povolení na stavbu oplocení a zaplatilo za povolení správní poplatek. Materiál kynologové získali darem, stavbu provedou svépomocí. Prosím o radu, jak mám postupovat, abych zařadila oplocení do majetku města. Na stránkách Obec účtuje jsem se naučila ocenit a zařadit stavbu pořízenou vlastní činností, ale popsaný nový případ jsem nenašla.

Tady to vypadá celé na dar a dobrovolnickou práci, tj. nejsou žádné pořizovací náklady, kromě administrativních. Pak by se mělo ocenit RPC, zápis bude 021 MD/ 401 D a ocenit dle oceňovacích předpisů (lze vycházet z odhadu nákladové ceny, kdybyste měli s oceňovací vyhláškou problémy). 

Na konci roku 2015 jsem špatně zaúčtovala předpis DPPO za obec. Účtovala jsem (nevím na co jsem myslela) 591/341 a 341/682 místo 341/384. Tím jsem výnosy dala už do roku 2015. A teď nevím co s tím, jak opravit.

Je to sice určité narušení akruálu, pokud jste loňskou daň dala do výnosů roku 2015 (pak totiž byl v roce 2015 výnos 2X), ale z hlediska účetních předpisů jste chybu neudělala, protože jsou oba postupy možné, jak přes 384, tak rovnou na 682. MF k dani z příjmů nevydalo závazný postup, jen v několika metodických odpovědích doporučilo hlídat akruální princip. Takže závěr, není potřeba nic opravovat, postup účetní je povolený i ten, který jste použila, a jestli chcete být klidnější, tak do přílohy 2016 popište změnu postupu v období, do kterého jste zobrazila výnosy. 

Mám žádost o informaci dle zákona 106/1999 Sb., a jedním z bodů je předložení protokolu o transformaci účetnictví v roce 2011 + převodový můstek, vzhledem k tomu, že jsem na vašich stránkách nic podobného nenašla a samozřejmě, my to ani nemáme, ptám se, musí to být?

Protokol o převodovém můstku se nezpracovával, takže ani neexistuje. Postup byl dán CUS 702, k 1.1.2010 se měl sestavit účtový rozvrh, stanovit převodový můstek v souladu s CUS 702 a otevřít účetní knihy. Jak rozvrh, tak převodový můstek by měl být součástí účetnictví roku 2010 a měl by být v účetní jednotce k dispozici, ale jen po dobu 5 let - povinnosti archivovat. V letech 2010/2011 se již žádný převodový můstek nedělal. V roce 2016 již nejste povinni mít převodový můstek 2009/2010 k dispozici, ale pravděpodobně jej máte, zkuste vznést dotaz na dodavatele programu, zda by vám ho neuměl najít. 

Naše p.o. (kulturní dům), plátce DPH, připravuje změnu v souvislosti s poskytováním svých prostor spolkům, které zaštiťuje. Jedná se o výhradně folklorní soubory, které využívají prostory kulturního domu pouze ke svým zkouškám( taneční a hudební činnost). Se spolky budou uzavírány smlouvy (zatím řešíme, jak je označit) na využívání těchto prostor k výše uvedenému účelu. Soubory zkouší několikrát týdně, v prostorách se postupně střídají. Jedná se nám o to, zda je možné smlouvy postavit tak, aby byl příjem osvobozen od DPH. Pokud to budeme brát jako nájem - sice budou smlouvy uzavírány na dobu neurčitou, ale jde o dělený nájem - krátkodobý, jedná se o ZP. Bylo by možné postavit smlouvu jako poskytnutí kulturních služeb? Jeden spolek je taneční klub registrovaný při ČSTS - v tomto případě poskytnutí služeb úzce souvisejících se sportem. Tedy na základě § 61 tento příjem osvobodit? Děkuji

Musím se přiznat, že mne  moc nenapadá, jak toto ošetřit tak, aby se nejednalo o krátkodobé pronájmy. Totiž ta příspěvková organizace nebude poskytovat kulturní služby - jen bude poskytovat prostory k tomu, aby oni tam realizovali kulturu - bojím se, že k tomu dojdeme bez ohledu na to, jak smlouvy nazvete. Tedy v tomto ohledu jsem velice skeptický (je to můj osobní názor).

U toho tanečního klubu - můj názor je takový, že skutečnost registrace při ČSTV ještě nemusí znamenat, že v tomto konkrétním případě se jedná o sportovní činnost (já potřebuji, aby sportem byla právě ta aktivita, kterou u mne provozují a já abych jim ten prostor jako "sportoviště" poskytoval). Nebudu zastírat - nevím, kde jsou u tanců hranice mezi sportem a kulturou - toto je skutečně na tom, aby to rozsoudil soud - třeba já osobně za sebe - pokud by skutečné aktivity byly obdobné jako u těch ostatních spolků, tak bych se přes tu zmiňovanou registraci k nim choval obdobně jako ke spolku, který tu registraci nemá ... Přiznám se, že na toto konkrétní téma neznám žádnou judikaturu a skutečně nevím, co poradit. ZN 

IS - já jsem si vzpomněla na případ, že obec nechávala ve svých prostorách takovou jakoby klubovnu pro různé , ale neregistrované aktivity, že jakoby vedla spolky jako svou kulturní činnost a pak samozřejmě bez nájmu, na své náklady jim dělala zázemí - jen že je to taky možná cesta podpory. 

Členové výborů nechtějí žádné finanční odměny a starosta jim koupil za činnost ve výborech víno a tvrdý alkohol / vodka,rum,/. Je možné nějakým způsobem řešit účetně ? Celková částka je 9 071,00 Kč.

Toto spíše k diskusi, než jako řešení problému. 

Určitě bych neřešila jako odměnu za činnost, nemělo by to tak být ani nikde vidět, např. ve schválení zastupitelstvem. Takže "nepeněžní mzdu v podobě alkoholu" bych radši vyloučila. Nikde předpisy neřeší, že by nebylo možné poskytovat alkohol v rámci pohoštění (jen není daňově uznatelné), takže bych dala z "fondu reprezentace" a vedla jako pohoštění (5175, účet 513). Pro starostu by bylo bezpečnější, kdyby to měl schválené jako reprezentaci, např. limitem v rozpočtu, že na reprezentaci smí čerpat do xx Kč. Není to zrovna šťastné řešení, mohou u něj být diskuse, proč jim nekoupil třeba dárkové koše nebo něco podobného jako dar? No nic, stalo se a nic jiného než pohoštění mi nepřipadá schůdné. 

Obec vybudovala kanalizaci a zařadila v roce 2012. V letošním roce byla podepsána smlouva o zřízení věcného břemene (obec oprávněná) na pozemky Povodí Labe, které jsme zatížily věcným břemenem. Prosím o radu jak zaúčtovat a máme-li nárok na odpočet DPH jako plátce, když se věcná břemena týkají stavby kanalizace. Přišel nám zálohový list, který není daňovým dokladem a po zaplacení nám k němu do 15 dnů vystaví daňový doklad. Účtovala bych: zálohový list 314/321, platba 321/231 2321 6121, daňový doklad 042,343/314 a do majetku navýšení ceny kanalizace?? 021/042 ve výši ZD?

Zkusíme to rozdělit na několik témat:

a) problematika odpočtu DPH - tady je rozhodující, k čemu kanalizaci používáte - pokud je to ke zdaňovaným příjmům (vlastní provozování nebo třeba pronájem za úplatu) - potom skutečně máte nárok na odpočet DPH - v tom by nebyl problém

b) problematika, zda takovéto věcné břemeno patří do hodnoty kanalizace - tady uvádíte, že ta kanalizace byla dokončena již v roce 2012. Přitom ČÚS 710 uvádí v bodu 4.4. následující:

4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak. 

No a v tomto případě skutečně není nikde uvedeno, že by to do ceny majetku mělo jít. Zřízení věcného břemene určitě nesplňuje charakteristiku modernizace či rekonstrukce ...

Vychází mi tedy z toho, že se jedná o pořízení samostatného majetku - pokud je to do 40 tis. Kč, tak na 028 (558, položka 5137), pokud nad 40 tis. Kč tak na 029 (přes 042, položka 6129).

Město koupilo vysavač, který bude využívat i naše přísp. organizace. Město se s p.o. se domluvili, že p.o. přispěje polovinu ceny vysavače. Město vystaví fakturu p.o. na příspěvek na provoz vysavače ve výši 3000 Kč. Jak toto zaúčtovat. Pokud by to byla přefakturace 1/2 vysavače(účet 558, pol.5137), tak budou vlastníci i oni? nebo to nazveme příspěvek na provoz vysavače, ale náklady na provoz máme jen sáčky za 150Kč. Prosím jak nejlépe vystavit fakturu z pohledu daní. (DPH jsme neuplatnili).

Připadá mi, že nejlépe by kopírovala účetní případ situace spoluvlastnictví, oba pořídíte DDHM ve výši 1/2. U sáčků by asi bylo jednodušší,kdyby se jednou koupily na obec, jednou na PO - tam mi připadá přefakturace zbytečná, ale to asi vyřeší praxe. Majetek si dáte na DDHM, oceníte ve výši 1/2, uvedete na kartu poznámku o spoluvlastnictví s PO a výši pořizovací ceny. Situaci trochu komplikuje účetnictví ÚSC, kde rozhoduje pořizovací cena podílu spoluvlastnictví narozdíl  napříkad od daní, kde rozhoduje pořizovací cena majetku jako celku pro jeho klasifikaci. Myslím si však, že vám nikdo zařazení do DDHM (028) nevyčte, když se budete řídit pořizovací cenou majetku a ne pořizovací cenou svého podílu - pro jistotu by šlo doplnit do směrnice, případně si k tomuto případu dát interní pokyn, jak zařadit (že se vychází z pořizovací ceny majetku pořízeného společně). 

Jak by mělo správně vypadat účtování v pokladně při bezhotovostní platbě kartou a následně účtování na bankovním výpise včetně rozpočtové sklady. A platba se považuje za uhrazenou v den platby kartou nebo až po připsání platby na bankovní účet?

Letos jsem se na přednáškách snažila pozjistit, jak obce platby kartou řeší, tak popíši, zde ve vztahu k příjmu a dále i u výdajů. 

Je docela problém příjem peněz kartou účtovat na pokladně, pohyb se totiž na pokladně nezobrazí vůbec. Při připsání peněz na účet (ZBÚ) by se měla rovnout přiřadit RS k příjmu na ZBÚ, případně přes pohledávku. Obce využívají i souhrnné doklady při výpisech z terminálů určených pro platby kartou. Ohledně data uskutečnění účetního případu - zde záleží na vnitřním předpisu, zpravidla se dává jako DUUP datum připsání na účet. 

Váš dotaz mě zajímá, platby kartou nejsou nikde ošetřeny, já však nevím, jaké máte k dispozici sestavy a podklady. Z jednoho města, kde mají terminál pro platby kartou, jim denně vyjde sestava příjmů s variabilními symboly a tu zaúčtují k přijetí platby na ZBÚ. 

V případě výdajů kartou postupují obce rozdílně: 

1. Někdo dává výdej ze ZBÚ jako převod do pokladny a v pokladně při předložení paragonu zaúčtují jak příjem ze ZBÚ, tak výdej z pokladny. 

2. Někdo dává výdej ze ZBÚ jako pohledávku za zaměstnancem na 335 a tu zúčtují v pokladně při předložení paragonu. 

3. Někdo přikládá paragony přímo k ZBÚ a účtují rovnou na ZBÚ výdaj a pokladnu vůbec neúčtují - což odpovídá skutečnosti, ale je to těžší na zajištění info toků. 

Postup účtování při platbách kartou (příjmů i výdajů) je potřeba nějak normativně u účetních jednotek upravit, včetně např. dohod o HO apod. 

MČ má vytvořený termínovaný vklad na hlavní činnosti. Účtujeme na účet 244. Bude se na tomto účtu účtovat o rozpočtové skladbě, když termínovaný vklady byl vytvořen z prostředků ZBÚ?

Na účtech termínovaných vkladů 244 a 068 se s účinností od 1. 1. 2016 nepoužívá rozpočtová skladba (novela vyhlášky č. 5/2014 Sb.). Převod peněz na TV tedy např. 262 MD/ 231 pol. 8118 D a 244 MD/ 262 D, na 244 vše bez rozpočtové skladby. 

V současné době připravujeme k realizaci veřejnou zakázku. Firmy si mohou zadávací dokumentaci vyzvednout k předložení cenové nabídky za poplatek, který se nebude vracet v případě, že firma ve výběrovém řízení neuspěje. Prosím jak tento poplatek účtovat. Jedná se opravu radnice.

Většinou vedeme jako nahodilý příjem, pokud přímo nelze snížit 042 nebo ve vašem případě 511 (nevychází ze skutečné kalkulace nákladů na vícetisky). Pak bychom asi měli i zdanit DPH, když dáme jako službu - 602 a pol. 2111. Při "přefakturaci" by to bylo 042 minus MD (511 minus MD)/ 311 MD a snížení položky 6121 - ale toto se mi zdá náročnější. IS

Já jen poznamenávám - Já bych v této situaci skutečně udělal to, že bych raději vyúčtoval jako výnos (609, 649?) a skutečně odvedl to DPH. ZN

Mám dotaz ohledně vyúčtování el. energie, kde mimo jiné je spotřeba el. energii na vodovod (čerpání vody). V březnu jsme dostali fakturu na celkovou částku 227.761,- Kč za období 2/2015-2/2016. Zálohy činily 225.530,- Kč, doplatek 2.231,- Kč. V této faktuře je vyúčtováno několik spotřebních míst, mimo jiné také spotřeba na vodovod, která činí 57.473,- Kč + 21% DPH t.j 12.069,- Kč, Při placení záloh jsem si na vodovod DPH neuplatňovala, až při vyúčtování, když došla faktura. Jde mi o to když nyní udělám nárok na odpočet, jak tato faktura půjde do kontrolního hlášení? Do daňové přiznání půjde jen co se týče vodovodu ale jak to bude v KH. Děkuji za odpověď.

Toto je bohužel nepříjemné - nemůžete z této faktury odečíst celých 57 473 Kč + DPH  a dát to do B.2. - totiž tím by došlo k tomu, že odečtete více, než dodavatel uvede do KH (respektive on by to měl dát do A.5. - do 10 tis. Kč) - tedy tím by to vypadalo, že odčítáte z něčeho, co druhá strana nevystavila ...

Takže správně budete muset postupovat tak, že uděláte to, že ten odečet jakoby rozdělíte - budete odčítat ze záloh podle vystaveného platebního kalendáře (tedy číslo dokladu bude dle platebního kalendáře s jednotlivými DUZP - to bude v B.2. a případný odpočet z vyúčtovací faktury by již šel do B.3). Doufám, že máte platební kalendář jako daňový doklad - pokud ne, tak by vám měl dodavatel vystavit daňové doklady na přijatou platbu ...

Tedy namísto "jednoho řádku" to bude řádků několik - tolik, až se dostanete na tu částku 57 473 Kč a DPH k tomu.

Obec dne 7. 3 . 2016 usnesením Zastupitelstva obce Bohdíkov zřídila sociální fond, jako trvalý účelový fond Obce Bohdíkov. Protože máme vedle běžného účtu (231), depozitní účet ( 245 ), účet FRB (236) a účet u ČNB (231), pan starosta nechce zřizovat další účet. Použití fondu je příspěvek na stravování, příspěvek na dovolenou, příspěvek na dětskou rekreaci, příspěvek na kulturní, sportovní akce a vzdělávací činnost, dary při životních a pracovní výročích, půjčky. Chci se zeptat co by bylo rozumnější. Jestli účtovat na běžném účtu a to podle rozpisu níže a nebo využít účtu FRB, na kterém během roku účtujeme jen úroky zápisem 236/419 a rozlišit jednotlivé fondy analytikou. analytické členění běžného účtu: 231.0040 – běžný účet 231.0100 – sociální fond Tvorba: 262.0100/231.0040 odd.§ 6330 pol. 5342 231.0100 odd.§ 6330 pol. 4134/ 262.100 401.0019/419.0101 Půjčka zaměstnanci: 335.02xx/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5660 Splátka půjčky zaměstnavatelem: 231.0100 pol. 2460/335.02xx příspěvek na stravné došlá faktura- předpis, úhrada: 518.03xx, 335.0xxx/321.0001 321.0001/231.0040 odd.§ 6171 pol. 5169 čerpání fondu ve výši příspěvku na stravné - převod 262.0100/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5169 419.0101/401.0019 231.040 odd.§ 6171 pol. 5169/262.100 životní jubileum – životní výročí, příspěvek na dovolenou 528.0300/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499 419.0101/401.0019 příspěvek na kulturní nebo sportovní akci, příspěvek na dět. rekreaci 518.03xx, 335.0xxx/321.0001 321.0001/231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499 231.0100 odd.§ 6171 pol. 5499/335.xxx 419.0101/401.0019

Fond je vhodnější vést na samostatném účtu 236, lepší variantou by tedy bylo použít stávající účet FRB, rozdělit ho na dvě analytiky a na jedné sledovat FRB a na druhé SF. V předpisech není sice nikde popsáno, ale pokud se máme snažit zachovat smysl fondu, kterým je vyčlenění části prostředků, které lze použít jen na stanovený účel podle pravidel tvorby a použití (statutu) fondu, je samostatný účel přehlednější variantou.

Tvorba SF vedeného na samostatném účtu - převod ze ZBÚ 262 MD/ 231 odpa 6330 pol. 5342, příjem na účtu SF 236 (analytika pro SF) odpa 6330 pol. 4134 MD/ 262 D a 401 MD/ 419 D (analytika pro SF) - v případě zdrojového účtování fondu. Konsolidační položky je v tomto případě třeba rozpočtovat, protože zde vyjadřují tvorbu fondu, která je povinnou součástí rozpočtu podle § 6 zákona č. 250/2000 Sb. Rovněž použití fondu musí být obsaženo ve schváleném (upraveném) rozpočtu. Výdaje je možné hradit buď přímo z účtu SF nebo se hradí ze ZBÚ a ve výši použití prostředků fondu se provede převod z účtu SF na ZBÚ. Úhrada přímo z účtu SF např. 528 MD/ 236 + RS D, 419 MD/ 401 D; úhrada ze ZBÚ např. 528 MD/ 231 + RS D a převod z účtu SF 262 MD/ 236 odpa 6330 pol. 5345, 419 MD/ 401 D, příjem na ZBÚ 231 MD odpa 6330 pol. 4139 MD/ 262 D.

Jsme zřizovatelem sboru dobrovolných hasičů. Z rozpočtu obce jim platíme veškeré výdaje - hadice, uniformy,... Chtěli bychom jim poskytnout "příspěvek" ve výši 20.000,- Kč, se kterým by si hospodařili a na konci roku by nám ho vyúčtovali. Musíme s SDH uzavřít smlouvu na dotaci? Pokud bychom nepožadovali vyúčtování, tak by se musela uzavřít darovací smlouva? Je potřeba mít tento "příspěvek" ošetřen nějakou smlouvou, nestačilo by třeba jen schválení radou obce či zastupitelstvem? Účtování v případě dotace - platba 373/231, vyúčtování 572/373 Účtování v případě daru - předpis 572/345, platba 345/231

Obce zřizují JSDH nejčastěji jako své organizační složky. Odpověď na Váš dotaz nalezneme v § 25 zákona č. 250/2000 Sb., který upravuje hospodaření organizačních složek obce. Podle odst. 3 je možné vyplatit organizační složce provozní zálohu a podle odst. 5 má organizační složka povinnost vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na než byla poskytnuta, nejpozději však do 31. 12. Je třeba jít tedy touto cestou, podrobnosti se upraví ve zřizovací listině, její povinné náležitosti jsou stanoveny v § 26 zákona. Dotaci nelze organizační složce poskytnout, obec by ji poskytovala jakoby sama sobě, OS nemá vlastní právní subjektivitu, je součástí obce a jejího rozpočtu. 

Dotaci je však možné poskytnout hasičům jako spolku - ale to např. na Dny dětí, na společenské akce apod.