Dotazy

Dobrý den, koupili jsme budovu restaurace a než ji pronajmeme nebo budeme provozovat sami, půjčili jsme ji hasičům k jednorázové akci uspořádání plesu. Nájemné nebudou platit, jen paušál za energie (voda, stočné, uhlí, elektřina) ve výši 2000,- Kč. Účtovat budu do výnosů. Jakou dám sazbu DPH? Musím si tuto částku rozdělit na jednotlivé energie odhadem a odvést DPH podle jednotlivých sazeb, nebo můžu zvolit jednu sazbu 21% na celou částku. Děkuji za odpověď.

V tomto případě by se to mělo hodnotit jako krátkodobý pronájem (pokud to bylo do 48 hodin a neměli to pronajaté na delší čas ...) - v jeho rámci se za součást nájemného považují i energie - tedy pro DPH je to jediné plnění - sazba DPH 21%.

K tomu jen cituji z §56a odst. 2:

(2) Krátkodobým nájmem nemovité věci se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin. 

Obec je vlastníkem kůlen, které patřili k jednotlivým bytům, které obec prodala. Zároveň s byty v roce 1999 nabídla i odprodej kůlen za 3000 Kč. Někteří s kupujících, kteří koupili byt tuto částku zaplatili a někteří ne. Bohužel se odprodej kůlen neuskutečnil. Nyní se tzv. kostlivec ve skříni začal řešit. Udělali jsem nový odhad na kůlny, nabídli a projednali odkup se zájemci, ale teď nevím co s tím. Kůlny obec neeviduje v majetku. Zájemcům, kteří v roce 1999 zaplatili 3000 Kč vyšla obec vstříc a odečetla jim je od kupní ceny která je 10000 Kč, takže budou platit jen 7000 Kč. Na jednotlivé kůlny budou uzavřeny klasické kupní smlouvy. Vůbec nevím jak o tom všem účtovat. Zda mám zpětně zařadit kůlny do majetku a s jakou cenou nebo nezařazovat jen účtovat o příjmech, ale jakých?

Asi nejlepší by bylo dát účetní případ do souladu se skutečností k současnosti. Kůlny navést do majetku; je asi zbytečné dohledávat nějakou dřívější cenu, dala bych je do majetku zápisem 036 MD/ 401 D jako vícenález, a to vícenález (inventarizační rozdíl) majetku určeného k prodeji. Ty přijaté zálohy bych zaúčtovala na 455, zápisem 401/455 (v režimu opravy převodového můstku 2009/2010). A pak již předpis výnosu z prodeje 311/646  a ve výši 3 tis.Kč 455/311 a vyřazení 553/036. Při takovém postupu bychom nemuseli řešit odpisy ani jiné opravy, je to celkem jednoznačné a připadá mi to i dost průkazné, souhlasíte? 

Na jakou položku RS zařadit členský příspěvek Sdružení obcí mikroregionu, jehož je obec členem? Pokud stále na 5329, je nutné uzavírat na tento členský příspěvek veřejnoprávní smlouvu (je bráno jako dotace ?) ? Dále jakou položku použít na členský příspěvek Sdružení tajemníků?

Členský příspěvek DSO patří stále na pol. 5329, smlouvy o poskytnutí dotace se na tyto transfery neuzavírají. Členské příspěvky jsou mimo režim § 10 zákona č. 250/2000 Sb. (v rámci vypořádání připomínek k novele zákona to potvrdilo MF).

Sdružení tajemníků je právní formou spolek. Po novele vyhlášky o rozpočtové skladbě v únoru 2016 patří členské příspěvky spolkům na položku 5179 (dle náplně položky v novém odst. 15, který stanoví, že na pol. 5179 patří i příspěvky spolku, které nemají povahu transferů, ale jsou poskytovány jako protihodnota za členská práva).

Pozor - u členského příspěvku za tajemníky se často řeší dodanění jakoby nepeněžité mzdy. Argumentace vzděláváním se ne vždy uzná, ale někdy je akceptována. 

Obec má v majetku požární automobil, který byl bezúplatně převeden od Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje v r.2008 (účet 022). V letošním roce dostaneme darem od HZS Plzeňského kraje jiné auto za podmínky, že stávající darujeme jiné obci, kterou určil HZS. Podle zákona o obcích chci vědět, zda se musí tyto operace schválit Radou, nebo Zastupitelstvem a zda mám vyvěsit záměr? Dále bych ráda věděla, jak budu účtovat dar, jestli převezmu podle HZS.

Záměr obec zveřejňuje pouze u nemovitého majetku, u automobilu (movitého majetku) nikoliv. Bezúplatný převod jiné obci doporučuji schválit zastupitelstvem ve vazbě na § 85 písm. b) zákona o obcích, neboť bezúplatný převod je forma poskytnutí věcného daru. Naopak bezúplatný převod od HZS, kterým bude automobil nabýván do vlastnictví, není nutné schvalovat zastupitelstvem.

HZS Plz. kraje je organizační složkou státu, tj. vybranou účetní jednotkou, proto je třeba automobil nabrat v ocenění podle HZS zápisem 022 MD (pořizovací cena) MD/ 082 (předané oprávky) a 401 (zbytek) D. Pokud by byl převáděný majetek pořízen z dotace a byla by na něm ještě nerozpouštěná část transferu, pak by měla předávající strana ještě povinnost předat i nerozpuštěný transfer, který byste nabrali na stranu DAL účtu 403. O vyřazení majetku z titulu bezúplatného převodu jiné obci se bude účtovat stejným způsobem, jen obráceně, tj .vyřazení 082, 401 MD/ 022 D. Přebírající obec musí nabrat ve stejných hodnotách 022/082a 401D.

Obracím se na Vás s dotazem ohledně nálezu majetku města. Město vyzvalo ŘSD k údržbě chodníku na území města. Tento chodník je na pozemcích ŘSD a město jej nemá v majetku. ŘSD nám však odpovědělo, že chodník přešel na město zákonem 172/91 Sb., takže je města, o převodu pozemků se dle ŘSD může dále jednat. Jak máme ale zařadit chodník do majetku? Podle starého občanského zákoníku jsme dříve vyvěsili na úřední desku, že hledáme vlastníka a když se do půl roku nikdo nepřihlásil, tak jsme na základě znaleckého posudku zařadili do majetku. Podle nového občanského zákoníku však má nález nemovitosti po 10ti letech připadnout státu. Stejný problém řešíme i u božích muk a křížů. Mohli byste nám poradit jak postupovat.

Já vám tento dotaz musím vrátit. Je to v současnosti právní otázka, v které se ještě stále neumím zorientovat a opravdu nevím, co poradit. Ten chodník by mohl být jako vícenález, ale problém je s vlastnictvím pozemku - nebála bych se ho dát do majetku, kdyby byl na pozemku vlastním, ale když je na cizím pozemku, tak by měl být nabývací titul. O převodu majetku státu do vlasntictví obcí - ano, to by mohl být nabývací titul, ale přesto se pozemek musí vyřešit, protože je to jedna nemovitost. Ta boží muka a křížky  - stejný problém, pokud jsou na pozemcích města, je asi reálné je považovat za vícenález, pokud ne, tak neznám cestu, jak si přivlastnit. Zkuste prosím právní názor. 

Čeká nás zrušení PO k datu 31.3.2016. K tomuto datu bude sestavena mimořádná účetní závěrka - zůstatky na účtech budou pouze DDNM, peníze v bance, možná nějaká pohledávka + HV k 31.3.2016 (účet 431). Chceme se zeptat - výkazy za zrušenou PO podáme do CSÚIS s těmito zůstatky k 31.12.2016 a město na základě předávacího protokolu přes interní doklad nabere do svého účetnictví k datu 1.4.2016. Nebo je u rušené PO nutné proúčtovat do 31.3.2016 předání těchto majetkových položek a výkazy rozvaha už bude v nulovém stavu - ale to se mi moc nezdá - ve výkazu zisku a ztrát budu mít HV za leden až březen 2016, a tento HV se mi promítne do rozvahy. Nemůžeme se shodnout ještě na termínu do kdy nutno podat daňové přiznání za toto období. Dle daňového řádu to vypadá do 30.4.2016. Máme ale dańového poradce - neprodlužuje se nám tedy nějak lhůta?

Doplnění k předání do CSÚIS: 

Vyhláška č. 383/2009 Sb. §5, odst. 10 - v případě mimořádné účetní závěrky se předá v termínu pro nejbližší mezitimní účetní závěrku...

Pokud rušíme příspěvkovou organizaci, tak sestavujeme mimořádnou účetní závěrku - to vyplývá z ustanovení zákona o účetnictví - §19 odst. 1 v kombinaci s §17 odst. 2 písmeno a) (neboť zánikem končí povinnost vedení účetnictví).

V takovémto případě se musíme potom podívat do vyhlášky ke schvalování účetních závěrek - zde najdeme v §28 odst. 1 povinnost schválit účetní závěrku do 2 měsíců po dni, ke kterému je sestavována. Informaci o schválení nebo neschválení závěrky mám dát do CSÚIS do 3 měsíců od rozvahového dne. Tedy nelze čekat na 31. 12.

Jinak jsem přesvědčen o tom, že k 31.3. 2016 bude rozvaha ještě "plná" - tedy s hodnotami vykázanými k 31.3. (ty peníze ...) - k nabrání hodnot u zřizovatele dojde teprve ke dni 1. 4. 2016. Ve výsledovce bude HV za období leden - březen - toto se stane výsledkem hospodaření ve schvalovacím řízení u zřizovatele a rozhodnutím (viz do těch 2 měsíců) to bude někam přiděleno u zřizovatele (asi výsledek hospodaření minulých let). Hospodářský výsledek obce za rok 2016 tak již nebude dotčen tímto hspodářským výsledkem.

Pokud se týká otázky podávání daňového přiznání - tady skutečně pracujeme s §240a daňového řádu:

§240a

Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby
bez likvidace

Dojde-li ke zrušení právnické osoby bez likvidace, je právní nástupce této právnické osoby povinen podat řádné daňové tvrzení týkající se její daňové povinnosti do 30 dnů ode dne jejího zániku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku.

Je to ustanovení speciální pro tento případ - tedy prodloužení dańovým poradcem v tomto případě není možné. Pokud bych potřeboval nějaké prodloužení, tak to podle mého názoru bude možné jedině na žádost podle §36 daňového řádu - nicméně je to na žádost a vyhověno může být, ale také nemusí. ZN

Nyní jsem při kontrole výkazů 2014 před auditem zjistila, že jsou v nich nedostatky. Je prosím nějaká možnost opravy již odeslaných výkazů nebo musím přeúčtovat přes 408?

Je to před schválením závěrky zastupitelstvem možné. Musíte požádat kraj o umožnění opravy a dalšího vložení do CSÚIS. Výkazy ještě nejsou zveřejněné, takže cca do 20.4. jsou zpravidla opravy umožněny. Od 20.4. se před schválením závěrky dají ještě výkazy opravit, ale to je již přes jiné datové úložiště a opravy se pak musí popsat při závěrce následujícího roku, protože se navazuje na výkazy původně odeslané. Ze zákona o účetnictví máte na opravu závěrky před jejím schválením zastupitelstvem právo. 

Kupujeme čerpadlo za částku 42.000,- Kč, tedy z položky 6122. Z této částky uplatňujeme nárok na odpočet, to znamená že na účtu 343 bude částka 7.290,- Kč a zbytek 34710,- Kč má být teda na účtu 042 jako majetek nad 40000,- dle RS nebo na účtu 558 - majetek do 40.000,-. Pak ale nastává rozpor mezi RS a účtováním? Jak máme takové sporné případy řešit?

Nijak neřešíme, takto nesprávně je opravdu RS nastavena - ale je zde možné dát obojí na položku 5137, protože vy pořizujete DDHM, do majetku patří na 028, na položce 5137 pak může být i základ daně a daň, i když  je v součtu vyšší než 40 tis. Kč - pořád je to pořízení DDHM. Určtiě je tato volba lepší, než dát položku kapitálovou.U RS neřešíme ocenění - tj. z hlediska rozpočtové skladby se nezabýváme tím, že u výdaje nad 40 tis. Kč by se mělo jednat automaticky  o výdaj na pořízení DM - takový požadavek předpis nemá; RS se dívá na DPH jako na součást ceny, ale z hlediska položky řešíme, co pořizujeme v souladu s oceněním dle účetních předpisů. Rozhodně by bylo hodně nesprávně zařadit takový majetek na 022 - to by byla chyba, jen kvůli tomu, že RS špatně řeší zobrazení DPH (což si myslím pořád, již od roku 2008, kdy došlo ke změně k zobrazování DPH přes RS, ale nějak není partner na MF, který by to chápal :o), ale třeba to má nějaký důvod, proč to takto chtějí, třeba tomu  lépe rozumí). 

Pro uzavření Finky bychom potřebovali poradit o následující situaci, o které nevíme, jak účtovat: obec neoprávněně 2x vybrala poplatek od občanů za zhodnocení pozemku (dohromady 133439,- Kč). Toto bylo zaúčtováno 231 20 par. 6171 pol. 2131/603 10. Nyní na základě rozhodnutí Krajského úřadu musely tyto prostředky vrátit + navýšit o úroky z prodlení (149241,54 Kč). Úroky bychom účtovali 231 20 par. 6171 pol. 5191 – je to takto správně? Ale nevíme, jak zaúčtovat ten zbytek vrácené platby. Dále bychom ještě potřebovali ověřit, zda správně účtujeme příjem pozůstalosti po opatrovníkovi. Máme to na 231 par.6409 pol. 2329/649.

Peníze vraťte zápisem 549 MD/ 231 6171 5909 D. Lze i přes předpis 549 MD/ např. 378 D.

Úroky z prodlení  - vaše zatřídění dle RS je správné a v souladu s obsahem položky. Doporučuji účet 542.

Dědictví - pokud to budou již vaše peníze - tak se zaúčtováním plný souhlas. 

Obec dostala soudním rozhodnutím podíl stavby s příslušenstvím ve výši 385.519,- Kč. ZO schválilo prodej této stavby.Znalecký posudek na tuto stavbu byl 874.384,- Kč(pouze podíl), ale v kupní smlouvě se strany dohodly na částce 902.163,- Kč. Jakými účetními zápisy musím provést veškeré operace související s příjmem této budovy do majetku i s prodejem tohoto majetku.

Ačkoliv obec získala podíl stavby soudním rozhodnutím, pro ocenění, v jakém majetek zařadit, je rozhodující, od jaké účetní jednotky byl podíl stavby nabyt - pokud od tzv. vybrané účetní jednotky, je třeba majetek nabrat v hodnotách, v kterých evidovala předcházející VÚJ - účtovalo by se 021 (předaná poř. cena) MD/ 081 (předané oprávky), 401 (zbytek) D.

Pokud je majetek nabyt od jiné účetní jednotky (nikoliv VÚJ), navede se podíl do majetku zápisem 021 MD/ 401 D ve výši 385 519,-.(Cenu stanovenou soudem bychom asi mohli za RPC považovat). Při prodeji pak záleží, zda a popř. v jaké výši je nastavena hladina významnosti pro přecenění reálnou hodnotou. Pokud je hladina významnosti vyšší než rozdíl mezi oceněním a prodejní cenou, přecenění RH se neprovádí, majetek zůstává na 021, od následujícího měsíce se začne odpisovat (pokud se prodej nestihne v měsíci zařazení). Při prodeji se by se v případě nepřecenění RH účtovalo jen 311 MD/ 646 D ve výši kupní ceny a vyřazení z majetku 553 MD/ 081 D a 081 MD/ 021 D.

Při povinnosti přecenit RH se bude účtovat:

021 MD/ 401 D ve výši 385 519,- Kč - zařazení majetku
021 MD/ 407 D 516 664,- Kč (902 163 - 385 519) - přecenění RH - přeceněno má být k datu schválení zaměru prodeje.
036 MD/ 021 D 902 163,- Kč - převod na 036
553 MD/ 036 D 902 163,- Kč - zúčtování hodnoty na 036
407 MD/ 664 D  516 664,- Kč - zúčtování oceňovacího rozdílu
311 MD/ 646 D 902 163,- Kč - předpis pohledávky z prodeje

Diskuse s Ing. Nejezchlebem zda neřešit jako zásobu - pořízeno za účelem prodeje: 

Jeho poznámky: Já bych to asi nechal na majetku – to nebylo nabytí s účelem prodeje (že se toho dále zbaví) – představuji si, že se o něco dlouhodobě hádali čí to je, nakonec dosáhli toho, že jsou vlastníky a potom to prodali – nemyslím si, že by to bylo stejné, jako že něco koupím, abych to prodal.

Spíše mi není úplně jasné, zda třeba nenabyli 60% podíl (40% již měli) a potom neprodali 100% …

Obec obdržela finanční dar od fyzické osoby ve výši 50 000,- na podporu činnosti obce, na který je sepsána darovací smlouva. Nevím, zda mám správně zaúčtováno 231 6171 2311 / 672. Jak se to se zdaněním tohoto daru? Bude se zdaňovat v DPPO?

Tento dar bych nechal ke zdanění - abych mohl osvobodit, muselo by dojít k nějaké konkretizaci, že je to na školství, kulturu ... - nicméně určení "na rozvoj" asi není to úplně ono pro úvahy nad osvobozením - tedy já bych to rozhodně doporučil nechat ke zdanění.

Zaúčtování - dle mého v pořádku - jen položku jste asi myslela 2321.

Prosím o kontrolu zaúčtování K 31. 12. 2015 jsem zaúčtovala dohadu 388/403, majetek byl i k 31.12. zařazen. V roce 2016 jsme podávali žádost o platbu a přiznaná dotace (ROP) je o 130.231,26 Kč nižší než mám dohadu. účtovala bych: 346/388 403/388 ve výši rozdílu a pak 403/672 rovněž ve výši rozdílu?

Zápisy 348 MD (ROP je území) /388 D ve výši přiznané dotace a 403 MD /388 D ve výši rozdílu mezi nižší přiznanou dotací a dohadem jsou v pořádku. Ve výši rozdílu je pak ale třeba účtovat zápisem 672 MD/ 403 D.

Princip je takový, že dotace se i po vypořádání transferu rozpouští z původně dohadované výše, transferový podíl se po upřesnění výše transferu nemění, na kartě majetku zůstává původní (vyšší) dohadovaná dotace. Do výnosu by se tak v průběhu času rozpustilo více, než kolik by mělo, proto se výnosy jednorázově sníží zápisem 672/403 a pokračuje se  v rozpouštění transferu z původní dohadované výše - postup je stanoven bodem 4.2.6. ČÚS 709. Často doporučuji dát si na kartu poznámku (neměnit 403 zůstatek , jen poznámku) o skutečné výši přijaté dotace. 

Obec pronajímá ČOV Vodosu a elektroměr je registrován na Obec. V minulých letech byly zálohy na energie velice malé a tak je hradila Obec. V minulém roce byl zahájen zkušební provoz ČOV a na obec přišlo vyúčtování-doplatek v částce 81793,- Z toho spotřeba elektřiny 70 374,17, DPH 14 778,58 přijaté zálohy -2776,81 DPH -583,19. Na jednání OZ s firmou Vodos bylo dohodnuto, že Obec přefakturuje vyúčtování el. Energie firmě Vodos. Můj dotaz zní: Lze použít postup, že Obec si uplatní z přijaté faktury DPH, doplatek uhradí a následně přefakturuje spotřebu el. Energie ve stejné výši Vodosu s tím, že DPH ve stejném období odvede? Prosím o kompletní zaúčtování.

Pokud jste plátci DPH, můžete samozřejmě použít postup, že uplatníte DPH na vstupu a při přefakturaci nájemci DPH naúčtujete a zároveň odvedete DPH na výstupu.

 - Účtování přijaté faktury:

MD 502 (70.374,17Kč) + MD 343 (14778,58Kč) + MD 549 (0,25Kč) / D 321 (85.153,-Kč)

a zároveň zúčtování zálohy  MD 321 (3.360,-Kč) / D 314 (2.776,81Kč) + D 343 (583,19 Kč)

platba přijaté faktury MD 321/ 231 odpa 2321 pol. 5154

- Účtování vystavené faktury = celá částka spotřeby - máte dvě možnosti (postupy), z nichž si vyberete jeden postup a ten byste měli vždy používat: 

1. možnost:  MD 311 (85.153,-Kč) + MD mínus 502 (70.374,17)/ D 343 ( 14.778,58 ) + 649 (0,25)

úhrada od nájemce MD 231 2321  mínus 5154/ D 311 

2. možnost: MD 311 (85.153Kč) / D 602 (70.374,18  ) + D 343 (14778,58) + D 649 (0,25)

úhrada MD 231  2321 2111 / D 311

Když s DPH, tak je vhodnější přes výnosy, příjemce bude mít na vyčtování s DPH ek. zájem. 

Máme dodavateli platit fakturu s přenesením daňové povinnosti. Číslo účtu na faktuře je jiné než má uvedeno v registru finanční správy u informace o spolehivosti plátce. Mohu mu na toto jiné číslo účtu fakturu zaplatit?

V tomto případě klidně zaplaťte. Nevzniká vám z toho jakékoliv riziko - v tomto případě totiž nemůžete ručit za daň, neboť tu odvádíte vy - tedy bez problémů.ZN

Město v roce 2014 obdrželo dotaci ve výši 43 mil. Kč, dotace byla zařazena spolu s majetkem v roce 2014. V roce 2016 byl městu uložen odvod do rozpočtu ROP ve výši 202 tis. Kč. Jak máme naložit se zařazeným majetkem a účtem 403, máme dotaci snížit?

Na tento případ pamatuje CUS 708, nezasahuje se zpětně na 403, ale je to nový účetní případ, jen se dá přímo do nákladů 542 MD/ 349 D, položka 5363, odpa zpravidla 6409. Na kartě majetku se nic nemění, 403 se o následné odvody po zařazení majetku do užívání již nesnižuje.