Dotazy

V roce 2014 jsme dostali od MFČR zálohu na INV dotaci na tělocvičnu. Podle našeho názoru jsme nesplnili u 2 faktur podmínky dotace, proto jsme v únoru 2015 část dotace ve výši 259.000 Kč vrátili a účtovali jsme 374 / 231.10 5364 6402. V květnu 2015 jsem zařadila tělocvičnu do majetku a zaúčtovala jsem dohadu na dotaci 388 / 403 v částce 264.000 Kč. V prosinci pak kontrola zjistila, že jsme nic vracet neměli, uznali nám vše, a tedy dohoda měla být v částce 523.000,- Kč. Mám tedy dotaci vyúčtovat takto: 346 MD 523.000,- Kč / 388 D 264.000,- Kč + 403 D 259.000,- Kč a 403 / 672 259.000,- Kč, přičemž na kartě majetku nic neměním? Dále ale kontrola zjistila, že jsme nedodrželi termín pro vyúčtování dotace, a tak nám předepsal FÚ odvod za porušení rozpočtové kázně, s tím, že máme poslat částku poníženou o tu únorovou vratku. Udělala bych tedy opr. dokl. 374 / 231 5364 6402 na - 259.000,- Kč a účtovala bych místo toho 347 / 231 5363 6409 + 259.000,- Kč.

Tak zkusíme napravit. Souhlas s nápravou odúčtování zálohy, tu budeme potřebovat pro zúčtování, takže ano, zápis 374 D a 231 5364 6402 na minus D. 

Souhlas i s tímto zápisem: 346 MD 523.000,- Kč / 388 D 264.000,- Kč + 403 D 259.000,- Kč a 403 / 672 259.000,- Kč, přičemž na kartě majetku nic nezměníte (dohadu jste dělali v dobré víře, rozdíl není tak významný s dopadem do rozpouštění a stejně je k němu pokuta s vlivem na VH, tak se celkově VH srovnají :o).

Pak je ještě potřeba zúčtovat zálohy zápisem 374 MD/ 346 D ve výši 523 tis. Kč. 

Pak předpis odvodu dotace: 549 MD/ 347 D na částku odvodu a zápis 347 MD/ 231 odpa 6409 pol. 5363 D (tím by vám měl ve vztahu ke zrušení zálohy vyjít opět zůstatek na ZBÚ). 

Jen malou poznámku - zkuste si zažádat o prominutí, můžete např. ukázat odpověd na MF v dotazech a odpovědích o tom, že vypořádání je přeci formální, tak proč taková pokuta pro nedodržení termínu! (citaci odpovědi MF, kde uvádějí, že vypořádání je formální, najdete např. u mé odpovědi na stránkách před kterou jsou tři vykřičníky, je teď z ledna 2016)

Prosím o informaci, jak zaúčtovat rozdíl na konci roku mezi zálohovým koeficientem (56%) a vypořádacím koeficientem (70%). Můžeme o rozdíl snížit náklady (518), nebo musíme přepočítávat a vracet jednotlivé rozdíly na jednotlivé účty (např. 558, 022, 042 ...) a měnit pořizovací hodnotu již zařazeného majetku?

Rozhodně bych zpětně již nedopočítával dopady změny koeficientu do vstupní ceny majetku - pokud se jedná o zařazený majetek, je to dokonce vyloučeno zněním ČÚS 709 (hodnota již zařazeného majetku se mění pouze v případech definovaných předpisy) - pouze by bylo možné uvažovat o změně ocenění na majetku, který je ještě na konci roku na 042 - tam to nic nezakazuje (a samozřejmě dosahuji potenciálně vyšší přesnosti).

Já doporučuji ten rozdíl z vypořádacího koeficientu zachytit na 549 (pokud byste částečně měli rozdělanou investici na 042 odečítanou koeficientem, potom maximálně ještě částečně vrátit daný rozdíl do 042 - ale po pravdě - spíše bych to nedělal).

Co se týká majetku odpisovaného - tak lze i do 551 - uváděli jsme to v jednom dokumentu na aplikaci dohad, že se dá stejně účtovat i vypořádací koeficient. 

Od roku 2015 jsme začali platit zálohy na odběr podzemní vody. Účtuji podle Vašich pokynů, které máte na stránkách obec účtuje a to: 342/241 a na konci roku 538/389 a nyní jsem při kontrole účtů jsem zjistila, že je účet 342 mínusový, může být tento účet v mínusu? Pokud ne, tak jak to tedy udělat???

To je naprosto v pořádku, na 342 se seskupí jak povinnosti, tak zálohy,
zálohy jsou pohledávka, tak se může stát, že účet 342 bude mít zůstatek na
MD, není potřeba nic přeúčtovávat.

Dobrý den, od nového roku účtuji sociální fond, kde jsem zjistila, že se nerovná účet 419 s účtem 236 o 453 tis. Kč. 450 tis. jsem dohledala z roku 2013, ale nevím jak opravit. Město mělo kdysi kapitálový fond tvořený zdrojově MD 401 / 419 D jako sociální fond. Město poskytlo z tohoto fondu příspěvkové organizaci příspěvek na nákup zametacího vozu v roce 2013 ve výši 450 tis. Kč. Bylo zaúčtování MD 419/236 D, což je v pořádku, ale pak kolegyně ještě zaúčtovala zápis MD 401/419 D , což je špatně (tím ten fond vlastně vyrušila a zůstalo zaúčtování MD 401/419) . Podle mě mělo být účtováno asi MD 572/401 D (protože použití fondu účtujeme náklady oproti 401). Fond není tvořen nákladově, je tvořen MD 401/419 D. Kapitálový fond se mezitím zrušil a jeho zůstatek přešel na analytiku sociálního fondu, který nyní nesedí. Prosím o radu jak opravit., ráda bych opravila ještě v roce 2015, abychom jeli rok 2016 načisto. Potřebuji srovnat účet 419 oproti bankovnímu účtu sociálního fondu 236. Dále ty 3 tis. Kč, které jsem nebyla schopná v minulosti dohledat můžu zaúčtovat vyrovnání na MD 569/419 D? V roce 2016 bychom rádi přešli účtování fondu nákladově podle vzoru FKSP ČSÚ 704 - MD 548/419 D. Můžeme tedy na začátku roku provézt zaúčtování MD 419/401 D a pak MD 548/419 D?

Při vyrovnání okruhu fondu i s ohledem na to, že jste dohledala, kde vznikl odklon, stačí vždy jen zápisem 419/401 nebo obráceně. Je to vlastně jen takové formální "dotočení" účtů, někdo to účtuje dle celoročního výsledku jen jednou za rok, toho se nemusíte bát a klidně okruh na 419 s pomocí 401 dorovnejte.

Ten přechod na jiný způsob. Vznikne vám zůstatek na 419, který nijak neopravujeme, ten tam patří. Takže ten Vámi navržený zápis rozhodně nedělejte. Jen se od 1.1. 2016 bude zdroj fondu účtovat místo 401/419 tak 548/419 a použití fondu případně 419/648. Hodně to zkresluje VH, nemáme tento způsob účtování o fondu rádi, ale předpisy je povolen. 

Mám rozpočtovánu výši investiční dotace na rozšíření MŠ, plnění se ale zatím neuskutečnilo, přechází do r. 2016. Mám účtovat k 31.12.2015 388/403?

Dohada na dotaci na pořízení DM zápisem 388 MD/ 403 D se dle CUS 703 dělá k datu 31.12. vždy ve výši plnění přijatých k dotaci x podíl dotace. 

Např. přišla fa na plnění k dotaci, vyúčtování částečných prací za 1 mil. Kč do konce roku. Pak, i kdyby třeba nebyla ještě uhrazená, se zaúčtuje 1 mil. x např. dotace 80%, tj. x 0,8, takže ve výši 800 tis. Kč 388/403. 

Kdyby však ještě žádná dílčí fa k dotaci nepřišla, tak se dohada neúčtuje. 

Aby se mohla dohada 388/403 udělat, tak ještě musí být splněna podmínka, že na dotaci je již podepsaná smlouva nebo vydáno rozhodnutí od poskytovatele. 

Dobrý den,chtěla bych se zeptat jak správně účtovat příspěvek na důchodové připojištění poslaný ze ZBU na pojišťovnu a poté převod ze SF na ZBU, jelikož posíláme platbu ze ZBU a přispíváme ze SF. Prosím o rozpočtovou skladbu a také o SU. Děkuji.

Předpis příspěvku na penzijní připojištění 527 MD/ 331 (333) D, úhrada ze ZBÚ 331 (333) MD/ 231 D, odpa dle zařazení zaměstnance (6171 obecní úřad, 3639 nebo 3745 technické služby, 3314 knihovna, atd.), pol. 5499. Převod z účtu SF na ZBÚ - výdaj SF 262 MD/ 236 odpa 6330 pol. 5345 D, 419 MD/ 401 D, příjem na ZBÚ 231 odpa 6330 pol. 4139 MD/ 262 D. V odpovědi zvolen postup účtování fondu prostřednictvím účtu 401, který doporučujeme spíše nežli účtování prostřednictvím účtů 548 a 648, při kterém dochází k nesprávnému ovlivňování VH.

Ještě můžeme vést diskusi k účtu 331, s tím, že někdy má zaměstnavatel podepsanou smlouvu přímo s pojišťovnou. Účet 331 nebo 333 logiku má, ale např. 378 by také nebyl špatně, možná i přehlednější, upřímně, argumenty mě napadají pro obě volby a sama se nemohu rozhodnout, který je pádnější, tak závěr - obojí (nebo spíše všechny 3) by bylo dobře. 

Město obdrželo neinvestiční dotaci od Ministerstva obrany. V registraci akce je uveden UZ 07001 a IISSP zdroj 1100000. V podmínkách dotace je uvedeno, že máme prostředky dotace účtovat na stanovený účelový znak. Uvedení Zdroje v rozhodnutí mě zmátlo, nevím zda na tento zdroj účtovat nebo zda příjmy a výdaje proúčtovat pouze na UZ. Doposud jsem nástroj a zdroj financování používala jen u dotací spolufinancovaných z EU. Totéž mám u dotace z Ministerstva pro místní rozvoj, kde je v rozhodnutí uveden Zdroj IISSP 4100000. I tato dotace není spolufinancovaná z EU.

IISSP zdroj 1100000 i 4100000 znamenají, že se jedná o prostředky státního rozpočtu. Ačkoliv údaj "zdroj" v názvu sloupce je z hlediska obce matoucí, tak z hlediska státního rozpočtu má tento číselný údaj následující strukturu: 

AZNNNPP

A = zdroj financování dle podkladového třídění, to není pro třídění obce důležité.

Z = zdroj, tzn. 1 = tuzemské zdroje, 5 = zahraniční zdroje. Z čísla na druhé pozici je tedy ve vašem případě patrno, že se jedná o prostředky z tuzemský zdrojů, nikoliv EU. V obou vašich případech je na druhé pozici 1, proto tuzemské zdroje.

NNN = nástroj - u vás nuly, i to symbolizuje, že se nejedná o prostředky EU, ale tuzemské zdroje.

PP = analytiky nástroje, opět není pro třídění obce důležité.

Takže, kde nejsou obsazeny pozice 3. až 5. tak není spolufinancování EU, není nástroj a výdaje se značí jen UZ a to do výše příjmů. To jsou oba Vámi popsané případy. 

Obec nakoupila upomínkové předměty s logem obce (průpisky, víno...). Jako případný prezent při návštěvě starosty např. jiné obce.... Tyto předměty nemáme v úmyslu prodávat, ale jenom předávat formou daru, či reklamy - při různých příležitostech. Jak mám zaúčtovat? (SU, pol., par. při nákupu a následně při předání)

Tyto předměty slouží k propagaci obce, při nákupu je vyhovující účet 501, položka 5139. Kdyby se do konce roku vše nerozdalo, k 31.12. se aktivuje do zásob 112 MD/ 501 D v pořizovacích cenách. Propagační předměty zpravidla nepovažujeme za dar a nemusí se takto ani schvalovat. 

Obracíme se na Vás se žádostí o konzultaci ohledně určení stavebního pozemku z hlediska zákona o DPH. Město má ve vlastnictví pozemek - na kterém se nachází volejbalové hřiště - pozemek je oplocen - pozemek je v obydlené čtvrti, tj. v jeho bezprostřední blízkosti se nachází bytová výstavba - pozemek je určen územním plánem jako zóna k bydlení, ale neexistuje rozkres pozemků, tzn. není regulační plán - přes pozemek vede el. přípojka, která je ve vlastnictví obce, ale její parametry jsou např. pro obytný dům nevyhovující - protože je pozemek v okolí bytové zástavby, vedou okolo něj technické sítě a není problém zřídit další přípojku (není ale vydáno ani požádáno o povolení přípojky) Náš názor: Nejedná se o stavební pozemek dle zákona o DPH, protože a) na pozemku není stavba vyjma přípojky a oplocení - nejedná se o stavby určující b) na pozemku se neprovádí stavební práce ani nejsou předmětem správních úkonů c) v okolí byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení stavby (vodovod, kanalizace, teplovod), ale jedná se o stavby staré i desítky let. Zde se domníváme, že bychom mohli aplikovat také 5ti letý test, protože proč by měly být přísnější podmínky na stavby v okolí než na stavby na vlastním pozemku (v případě staveb, které tvoří funkční celek se stavbou) I v případě, že by finanční úřad neuznal to, že pozemek netvoří funkční celek se stavbou (el. přípojkou), platil by režimem 5ti letého testu – přípojka starší 5ti let → OSVOBOZENO OD DANĚ

Musím říci, že třeba toto nebude úplně jednoznačný případ - nicméně si také myslím, že by se podle Vašeho popisu mělo jednat při převodu o osvobození k DPH.

Podle mne musím hodnotit následující:

a) otázka zastavěný x nezastavěný

Já bych obecně souhlasil s tím, že vedení přípojky přes daný pozemek (byť ve vlastnictví stejné osoby jako je vlastník pozemku) by neměl vést k tomu, že pozemek tvoří funkční celek s přípojkou (zejména pokud by při převodu pravděpodobně vlastní přípojka nebyla předmětem transakce) - nicméně to se nyní snažíme diskutovat s GFŘ (z jejich odpovědí mám dojem, že na tento problém nahlížejí jiným způsobem).

Zajímavější pro mne je, co to je to volejbalové hřiště - není tam stavba volejbalového hřiště? (já samozřejmě nevím, jak to hřiště vypadá) Tady by se potom asi dalo uvažovat o tom, že ta stavba je určující (pokud by to bylo skutečně vybudované hřiště ..).

b) pokud budeme mít variantu, že tam nějaká určující stavba není (a jak jsme uvedl výše - pro mne je zásadnější asi případně to vlastní hřiště), potom podle Vašeho popisu souhlasím s tím, že by to nesplňovalo stavební pozemek - ty sítě v okolí nebyly budovány s účelem provedení stavby na pozemku (sice v okolí existují, ale mimo tento účel), také ostatní charakteristiky (správní úkon ...) nejsou naplněny. Tedy v této variantě osvobozeno

c) pokud řekneme, že je zde určující stavba (opakuji - zajímá mne nějak intuitivně spíše to hřiště) - potom testuji "dobu" - nyní zatím 3 roky a kousek ledna - předpokládám, že to bude starší a potom se zase dostaneme k osvobození.

Jsme plátci DPH. Obec má ve svém majetku od r.2006 čističku odpadních vod. Běžný provoz zajišťuje firma, která také vybírá veškeré vodné a stočné. Po celou dobu obec neměla žádný příjem z provozu této čističky. K 1.1.2015 došlo ale ke změně. Obec uzavřela s toutéž firmou koncesní smlouvu, v rámci které firma spravuje za úplatu (fakturuji čtvrtletně nájem) veškeré kanalizace místních částí obce (pod naši obec spadá dalších 6 obcí). Během r.2014 obec provedla stavební úpravy nátoku ČOV zhruba za 1.400.000,- Kč. Účtovala jsem vše jako investici – technické zhodnocení (zlepšení parametrů ČOV). Nevěděla jsem, jestli mohu z této investice uplatňovat DPH, proto jsem psala dotaz na Krajský úřad. Metodik kraje mi odpověděl, že pokud obec nemá z provozu čističky žádný zdanitelný příjem (v roce 2014 obec skutečně žádný neměla), nemá ani nárok na odpočet daně a nárok by nastal až v r.2015. Na podzim jsem byla na školení o DPH, kde jsem se na tento problém znovu zeptala. Paní mi řekla, že jsem mohla DPH bez problémů uplatňovat již v r.2014, tak jako uplatňujeme u jiných akcí, které budou sloužit k ekonomické činnosti. A teď konečně dotaz: - mohu uplatnit zpětně DPH u této investice?? (DPH lze uplatnit až tři roky zpětně že ano?) - první faktura na stavební práce je v „normálním režimu“(dodavatel ji dodal pozdě po čtvrtletní uzávěrce a nebyl čas ji opravit). Následující faktury jsem si pohlídala a pro všechny případy nechala vystavit v režimu PDP. Pokud tedy mohu uplatnit DPH, mohu i z faktury, která není v režimu PDP? Někde jsem četla, že pokud je faktura ve špatném režimu, nemohu uplatnit DPH zpětně.

To, co popisujete, je podle mne problém - totiž v podmínkách roku 2014 jste skutečně nárok na odpočet DPH neměla, neboť to bylo používáno mimo ekonomickou činnost - předpokládám, že se to dokončilo také v roce 2014 a začalo se to také používat (a nebyly z toho v roce 2014 příjmy) - tedy dle mého názoru nemohl být odpočet DPH v tento moment uplatněn a nemohu si ani nárokovat odpočet DPH zpětně (k danému datu nebyly splněny podmínky). To by jedině muselo být tak, že tuto novou část jste budovali již s tím, že je záměrem pronájem a takto také začala být využívána - že je pronajata. Pokud tomu tak není, tak si nemohu jednoduše v běžném přiznání douplatnit odpočet DPH.

Podmínky pro odpočet DPH jste nově začali splňovat až od 1. 1. 2015 - no a tady jsou dva možné pohledy na věc:

a) je to na následné korekce odpočtu v technice podle §78 - tedy v zásadě byste potom vždy na konci roku mohli douplatnit odpočet DPH - zjednodušeně 1/10 z DPH z roku 2014 - ale samozřejmě jen od roku 2015 - tedy pokud by zůstala zachována nájemní smlouva, tak byste se postupně dostali k 9/10 odpočtu DPH (ř. 60 přiznání k DPH)

b) když si pozorně přečtete úvod §78, tak je avizováno, že je pro případy změn v rámci ekonomických činností - tedy někdo argumentuje, že v režimu změny z "neekonomické činnosti" na "zdaňovanou ekonomickou činnost" to postupné douplatňování DPH není možné.

Já osobně bych zkusil variantu a) - neříkám, že je to bez rizika, nicméně považuji ji  za korespondující se současnými systémy poměrných odpočtů ...

Jinak ten režim PDP byl tady pro vás skutečně vhodnější, nicméně pokud budu prosazovat variantu a) a FU by ji uznal jako správnou, měl by uznat i to, že odčítám fakturu vystavenou ve standardním režimu (v dané době, kdy věc nebyla přímo k ekonomické činnosti, byla vystavena správně).

Jinak je pravdou, že FU může rozporovat odpočet DPH u faktury, která byla třeba ve standardním režimu a měla být v režimu PDP (tedy pokud by se na té kanalizaci třeba něco nyní stavebně opravovalo) ZN

DSO dosud měl příjmy jen ze členských příspěvků a z dotací, tak jsem nedělala přiznání k DPPO. V loňském roce ale obdržel sponzorský dar ve výši 13 tisíc - já tvrdím, že musím kvůli němu udělat daňové přiznání (a zaplatit daň), ale prý je určená nějaká výše darů do které se přiznání podávat nemusí. Tak jak to tedy je ?

U právnických osob není žádný finanční limit, který by určoval, od jaké částky by se to muselo případně zdanit (to platí potenciálně pro fyzické osoby).

Nicméně mohou nastat situace, v kterých nepovede daný dar ke zdanění a skutečně by se nemuselo podávat přiznání:

a) dar je určen účelově na investici (potom nedodaňuji příjem, ale snižuji daňovou vstupní cenu majetku)

b) dar je určen na financování činností vymezených v §20 odst. 8 (školství, kultura, sport ...) a je tudíž osvobozen od daně - tedy potom bych opět splňoval podmínku §38mb zákona o dani z příjmů

c) ten dar je přijat v souvislosti s určitou hlavní činností, která je ale jako celek daňově ztrátová.

Situace pod písmeny a) - c) by podle mne vedly k tomu, že i při přijetí tohoto daru byste nemuseli podávat přiznání. V ostatních případech souhlasím s tím, že přijetí tohoto daru Vás povede k nutnosti přiznání podat. ZN

Zřizovatel hradí kulturnímu a společenskému domu příspěvek na zajištění kulturních akcí dle smlouvy (Schválené bezplatné výpůjčky) na různé kultur.akce v částkách od 15 - 30 tis. Celková výše příspěvku za IV.Q.2015 činí 630.000,-. Hrazena je v 1/2016 ODPA 3319, POL 5213. Prosím o radu, zda zaúčtování MD 572/ D 383 k 31.12.2015 je dle účetních standartů správný. Jako příklad se všude uvádí nájemné placené pozadu, což mi dostatečně nevysvětluje obsahové vymezení účtu 383. Děkuji

Nejprve zda jsem dobře pochopila - vy jste jim zatím nic nedali, ani zálohu? Záloha by byla na 373 a opravdu se účtuje dohada k 31.12.2015. Zde je možné využít i účet 383, rozdíl v použití je, že k datu 31.12. již vím jistě, jaká částka bude, takže nemusím dohadovat. Pokud však vím jistě, tak asi došlo již k vypořádání a  mohu rovnou zaúčtovat 572 MD/ 345 D a zúčtovat zálohu 345 MD/ 373 D. 

K použití účtu 383 - např. u pokladny, jsou paragony za rok 2015, ale z pokladny se vydalo až 2016, zaúčtuji náklady do správného období 5xx MD/ 383 D a výdej z poklady 383 MD/ 261 D v roce 2016. 

Dále např. u došlých fa, které přišly ve 2016, ale týkaly se plnění 2015, stejně jako u pokladny. 

Dále viz ten postup u dohady , nejisté a nevyfakturované 389, jisté, ale nevyfakturované, příp. nevyúčtované 383. Více v knize Účetní reforma 2012 u metody časového rozlišování. 

V roce 2013 jsme měli v zásobě poštovní známky typu A. V průběhu roku došlo ke zdražení známek a přeceňovací rozdíl 270,- Kč byl zaúčtován na účet 407. Od té doby vykazuje účet 407 zůstatek 207,-- Kč. Jiné přeceňovací rozdíly zde nejsou. Prosím o radu, zda není možné tento zůstatek pro nevýznamnost nějakým způsobem odúčtovat.

Toto přecenění se mělo spíše účtovat výsledkově, doporučuji opravu jen zápisem 407 MD/ 649 D. 

Původně mělo být zaúčtováno takto: 

9/9 2013 PŘECENĚNÍ POŠTOVNÍCH ZNÁMEK

Před časem jsme nakoupili poštovní známky označené písmenem A. Cena známky byla 10 Kč – účtováno na SÚ 263. Od 1.8.2013 se nominální hodnota těchto známek změnila na 13 Kč. Máme o rozdíl 3 Kč každé „áčkové“ známky navýšit stav účtu 263? Pokud ano, tak proti jakému účtu zaúčtovat?

Ono opravdu došlo ke zhodnocení cenin, které se dle zákona o účetnictví evidují v nominální hodnotě (jmenovité). Zaúčtování stačí 263/649. 

Chtěla bych se zeptat jak mám zařadit vyrobený kompost. Při inventuře k 31.12. bylo stanoveno množství kompostu za celkovou cenu 12.000,- Kč. Kompostárnu máme od loňského roku. Zařadila bych to na 112/???. Tento kompost se bude v příštím roce prodávat jak je stanoveno v podmínkách dotace SFŽP.

To je aktivace vlastních zásob. Jedná se o vlastní výrobu, účtuje se jen 112 MD/ 508 D. 

Jedná se o převod majetku (vodovodu) a to formou, která vyplývá z přiložených smluv, jejichž návrh nám zaslala SVS po konzultaci se svým právníkem. Potřebovala bych poradit se správným zaúčtováním celého tohoto případu. Ještě dodávám, že převáděný majetek je v evidenci majetku na účtu 021 evidován toliko v částce 2 443 748,- Kč. (takto jsem zdědila). Odhad majetku dle navrhované smlouvy SVS je vyšší – 4 746 150,- Kč. Tuto částku však nedostaneme – viz přílohy. Byla bych Vám vděčná za radu jak celou transakci zúčtovat. 1. Kupní smlouva 2. Smlouva o peněžitém příplatku mimo základní kapitál 3. Dohoda o započtení pohledávek Ještě doplňuji, že jsme plátci DPH, ale až od roku 2010 a majetek byl pořízen v roce 1997. Vodohospodářskou činnost neprovádíme, je tedy mimo ekonomickou činnost i v současnosti.

Dobrý den, jedná se o prodej vodo majetku a zároveň o vklad formou příplatku k základnímu kapitálu, takže o zápočet. 

Takže pohledávku z prodeje vod. a kan. k datu plnění (převodu majetku na SVS) zápisem 311 MD/ 646 D ve výši 4 746 150. Kč. Závazek z vkladu k datu dle smluv o příplatku - zde k příplatku k ZK - ten se nezapisuje do obchodního rejstříku, ale účtuje se víceméně stejně, takže zápisem 043 MD/ 368 D, zde ve výši také 4 746 150 tis. Kč. Započtení k datu dohody o započtení: zápisem 368 MD/ 311 D. Zaúčtování vkladu k datu předání majetku 06X (asi 069) MD/ 043 D. Vyřazení prodaného majetku: 553 MD/ 081 D ale to ve výši zůstatkové ceny a vyřazení majetku 081 MD/ 021 D, a to ve výši pořizovací ceny - viz zaslané karty, ZC je 1 487 671, pořizovací je ta vstupní po TZ 2 443 748,-  Pozor , tato odpověď neřeší DPH - při prodeji asi osvobozeno s ohledem na datum pořízení, vklad jsem neřešila, pokud byste potřebovali tak se ještě ozvěte, v dotazu se na to nikde neptáte, tak třeba máte vyřešeno.