Dotazy

Dobrý den, k 31.12. ZM zrušilo PO KC Kaskáda. Město převezme majetek, závazky a pohledávky. Chci se zeptat na účetní zápisy. PO k 31.12.2015 vynuluje všechny účty: rozvaha = nula. Město nabere stavy na dané účty (321,311, a majetek) zápisem proti účtu druhá strana, rovněž 31.12.2015??? Metodička na kraji mi řekla, že nabereme i nákladové a výnosové účty a PO si je sníží o to so nestačila zaplatit nebo neobdržela příjem peněz.

PO by měla uzavřít účetnictví včetně N a V do VH. V rozvaze k 31.12. může mít zůstatky (zůstatky těch účtů, co se nepodařilo vyřešit k 31.12.) , převzít můžete až k 1.1. jako případ 1.1.2016, nemusí mít PO vše nulové. Nulovou rozvahu bude mít k tomu 1.1. po předání, ruší se s určitými pohledávkami, závazky, zdroji, které pak právní nástupce - obec přebere. Určitě se nepřebírají náklady a výnosy! (to se nedělá nikdy, ty musejí být vykázány ve věcné a časové souvislosti v UJ, které se týkají). Máme věnovánu zrušení PO jednu kapitolu v knize Účetní reforma 2012, postup by měl víceméně plně platit dosud - pokud knihu nemáte, ozvěte se na iva@obecuctuje.cz, já Vám tu kapitolu pošlu mailem. 

Obec obdržela od KÚ investiční dotaci na rekonstrukci topení hasičské zbrojnice ve výši 200 tis.Kč s tím ,že dotace představuje maximálně 70% skutečných výdajů na Akci. Čerpání dotace je do 31.12.2015. Vyúčtování k 31.1.2016. příjem dotace 231 pol.4222MD /374 D 200 000,- výdaje 042 MD/ 231 5512 6121D 283 934,- uvedení do provozu 021MD/042 D 283 934,- (dle mého názoru výše dotace přesáhla 70% skutečných nákladů o 1246,20Kč. ) pokud uvedení do provozu (14.12.)je dříve než vypořádání dotace účtuji: 388 MD / 403 D 198 753,80 V roce 2016 vypořádání dotace: 348 MD/388D 198 753,80 374 MD / 348 D 198 753,80 můžete mi poradit , jak zaúčtovat snížení dotace , když vratka bude v lednu 2016? Děkuji

Jen až budete vracet dotaci, zaúčtujete 374 MD/ 231 5512 a položku odsouhlasíte s krajem - pravděpodobně zvolíte položku finančního vypořádání 5366 (D). 

Po zúčtování dotace - jeví se vždy dobře, jen je potřeba ke všem účtům zvolit nějaký org. k této akci - vám zůstane na 374 zůstatek ve výši přeplacení zálohy a ten se vyrovná tou vratkou. 

Ještě jen - vhodné protočit i přes podrozvahu kvůli kontrolám s tím zvoleným org: 915/999 a 999/915 (pokud jste to neudělala). 

Obec koupila FVE , která je umístěna na ZŠ /naše PO/. Jedná se mi o to zda je to TZ budovy , nebo samostatné zařízení. V kupní smlouvě je uveden prodej FVE jako celek, nic není rozepsáno. Mohli by jste mi poradit jak to zaúčtovat.

Nemyslím si, že by to bylo úplně jednoznačné. Spíše je to chápáno jako samostatná věc (tedy ne technické zhodnocení nemovitosti) - ono z hlediska logiky je to tak, že umístění na střeše není kvůli tomu, aby tam měla nějakou funkci pro konkrétní budovu, ale že je to jen místo pro umístění této technologie. V minulosti se to řešilo i pro daně (než byl zaveden jednotný systém daňového odpisu na 20 let) a v té době bylo řešení následující:

- nosné konstrukce a případné kabely pro rozvod - jako TZ nemovitosti

- fotovoltaický systém (panely, případně další zařízení) - samostatné movité věci. To je samozřejmě složka naprosto převažující (z hlediska hodnoty).

Nicméně ze zkušenosti vím, že jsou i FVE, které vůbec nejsou na nějaké pevné střešní konstrukci, ale je to na samostatně vytvořené konstrukci nezávislé na střeše (lidově bych to označil za takové "vany") - u nich již vůbec není nutné ani uvažovat o nějaké části, která by byla TZ nemovitosti.

Tedy i s ohledem na výše uvedené bych určitě pracoval s variantou pořízení na 022 jako celku a choval bych se k ní jako k samostatné věci. ZN 

Prosím o pomoc s účtováním: V roce 2015 rozhodnutí o poskytnutí inv.dotace od Mzem. ve výši 21.836.000,- Kč, kdy v roce 2015 jsme obdrželi dotaci ve výši 9 mil.Kč, v roce 2016 máme dostat 12.836.000,-Kč. V roce 2015 jsme již proinvestovali celkem 13.442.500,- Kč (včetně dotace 9 mil.Kč), musím používat při účtování u vlastních zdrojů ORG. ÚZ daný Min.zem. je 29947. Ten jsem použila při čerpání dotace 9 mil.Kč. Nevím si moc rady, je to naše první velká investiční akce, mám strach, že udělám chybu hlavně teď v účtování závěru roku, kdy použít účet 403. Moc Vám děkuji za pomoc s účtováním.

Je potřeba zvolit org k akci, který se bude dávat ke všem účtům. Do podrozvahy na 955/999 celá dotace. K datu přijetí dotace: 231 4216 UZ + org MD/ 472 D + org a zároveň ve výši 9 mil. vyřazení z podrozvahy 999/955+org. 

K 31.12. zaúčtujete 388+org MD/ 403+ org. D ve výši proinvestovaného x podíl dotace (bez ohledu na to, kolik jste dostali, mělo by to být v té částce, kolik byste měli dostat, kdybyste předložili k proplacení dotace vše, co jste v roce 2015 proinvestovali, např. 90% výdajů). 

UZ k výdajům byste měla dát také k výdajům x podíl dotace, tj. ne jen na těch 9 mil. Kč přijatých, ale na to, co by dotace pokryla, kdybyste vyúčtovali celou proinv. částku za rok 2015 (ale UZ u výdajů lze doplnit vždy, ten se do výkazu nedostane). 

Obec pořídila 3ks elektrických přímotopů namísto již nevyhovujících akumulačních kamen. Cena vč. instalace je do 30ti tisíc. Účtovala jsem jako opravu, nejsem si jistá, zda nemám vložit přímotopy ( ks 7 tis.) na 028. A ještě hadice pro SDH v ceně 21 tis., mohou být stále materiálem na 501?

1. Přímotopy 

U vytápění se jedná o opravu, vytápění je nedílnou součástí budovy - uznávám však, že ty přímotopy mohou mít charakter i movité věci (když se dají volně přemístit a jsou jen do zástrčky - takové ty "pojízdné radiátory" )- tak se rozhodněte dle jejich charakteru z hlediska přemisťování a záměru trvalého užití. Pokud chcete libovolně využívat v různých budovách, tak spíše ta 028, pokud mají nahradit vafky a být umístěny trvale, tak do opravy, v logice opravy budovy. 

2. Hadice

Ano, pokud jste vyhodnotili u hadic životnost kratší než 1 rok, s čímž souhlasím, tak se již nehledí na cenu a může být na materiálu na 501, pol. 5139. 

Dobrý den, zastupitelstvo obce se usneslo, že bude obec pronajímat obecní valník pro místní občany zdarma, pro jiné 200,- Kč/den. Jak to bude prosím s DPH? Jsme plátci.

Systém je takový, že předmětenm DPH by měla být ta situace, kdy je poskytován pronájem za úplatu- Tedy pokud je to pro cizí za těch 200 Kč - potom by to měla být cena včetně DPH a mělo by tedy dojít  k danění a odvodu DPH.

U toho zdarma by se DPH nemělo řešit.

Nicméně pokud byl valník někdy nyní pořizován, je nutné zohlednit při případném odpočtu (pokud odpočet budete uplatňovat), že je částečně využit pro ekonomickou činnost zdaňovanou (ten pronájem za 200 kč včetně daně) a částečně mimo ekonomickou činnost (poskytování zdarma). Je také možné, že je zde i využití pro činnost obce - třeba v lese pro ekonomickou činnost, na komunikacích či zeleni - mimo ekonomickou činnost - chci tím říci, že vše nasvědčuje tomu, že odpočet DPH by potom tady byl v poměrné výši dle §75.

ZN

V letošním roce se bude schvalovat prodej 3 pozemků pro stavební účely. Tyto parcely a dalších 8, které už jsou prodané, byly zasíťované už před 10-ti lety. Dle odpovědi GFŘ o problematice § 56 odst. 3 zákona o DPH (vyvěšeno na stránkách Obec účtuje 5.1.2016), platí že od 1.1. 2016 budou tyto 3 pozemky osvobozeny od daně, protože je po uplynutí 5-ti let od dokončení inženýrských sítí. Tyto inženýrské sítě se v roce 2015 i 2016 prodlužují, protože se připravují další navazující stavební parcely. Ale teď nevím, jestli prodloužení těchto sítí ovlivní DPH u výše 3 popsaných pozemků, které už zasíťované jsou, protože je zde zásah do inženýrských sítí – změna (prodloužení ). Všechny pozemky jsou v KN jako plochy, které bude třeba vyjmout ze zeměd. půdy. Trochu se v tom ztrácím. Budeme prodávat 3 pozemky bez DPH nebo raději s DPH?

Tak, že se v tomto ztrácíte - to se skutečně nedivím - já také.

Jen chci upozornit na jednu věc - to, na co odkazujeme a co jsem dával do aktualit dne 5. 1. 2016 jsou dotazy a odpovědi k právnímu stavu roku 2015 (nikoliv 2016) - jakkoliv s tímto souvisí.

Stav roku 2016 je popsán v novele zákona o DPH, informaci GFŘ z 21.12.2015 (a také jsem k tomu dělal komentář - je na stránkách - ještě v prosinci 2015).

Tady upozorňuji na skutečnost, že GFŘ hodnotí od roku 2016 sítě dovedené na pozemek za účelem následného umístění stavby (třeba RD) "nerozbíhají časový test", ale jsou přípravnými stavebními pracemi pro umístění stavby (tedy na daný pozemek se hledí jako na nezastavěný).

Zkusím zdůraznit inkriminované části informace z 21.12.2015:

- str. 13 dole

Ad  §  56  odst.  2  písm.  a)  „…je  nebo  byl  předmětem  stavebních  prací,  nebo  správních úkonů za účelem zhotovení této stavby“: Stavebními pracemi je nutné rozumět jakékoli stavební úkony včetně i stavebních úkonů za účelem  odstranění  stávajících  staveb  (např.  budov,  hal,  apod.) ,  které vedou  ke zhotovení stavby, mohou jimi být zejména příprava staveniště,zpevnění příjezdové komunikace nebo pozemku,  výstavba  inženýrských  sítí,  na které  bude  připojena  stavba,  nebo  odlesnění pozemku.

dále je to řešeno v příkladech:

str. 19:

Příklad: Prodej pozemku s inženýrskou sítí ve vlastnictví vlastníka pozemku

Předmětem dodání je pozemek, na kterém je vybudována inženýrská síť (zkolaudovaná v roce 2010).  Vlastník  pozemku,  který  je  i  vlastníkem  inženýrské  sítě,  pozemek  prodává jako pozemek určený k zástavbě (dle územního plánu  obce je pozemek vymezen pro bydlení). Určujícím  prvkem  transakce  je  stavební  pozemek,  který  byl  předmětem  správních  úkonů  a stavebních  prací  (tj.  byla  vybudována  inženýrská  síť).  Pozemek  je  stavebním  pozemkem a tedy  nesplňuje  podmínky  osvobození  dle  §  56  odst. 1  zákona  o  DPH  a  jeho  prodej je zdanitelným plněním.

Tedy chci tím zdůraznit, že nyní informace směřuje (a dle mého názoru správně) k tomu, že se na pozemek má hledět jako na nezastavěný, ale protože zde proběhly stavební práce směřující k přípravě pro umístění cílové stavby (bez ohledu na to, že před 10-ti lety), je splněna podmínka, že pozemek je stavební a bude podléhat DPH. Prodlužování sítí v letech 2015 a 2016 na tuto skutečnost nemá vliv.

Tedy dle mého názoru - prodej parcel v roce 2016 bude podléhat DPH. ZN

Prosím o radu ohledně rozpočtu, neboť jsem letos poprvé v pozici správce rozpočtu ( převzato po kolegyni) a nechci udělat chybu. 1. ZO v roce 2012 schválilo pravomoc radě obce schválit závěrečné rozpočtové opatření i v rámci závazných ukazatelů - nebyl stanoven žádný finanční strop. RO zasedá začátkem ledna - může v lednu schválit ještě Ro k roku 2015 v jakékoliv výši ? Někde jsem v dotazech četla že ano, ale nemohu to najít. 2. Na konci roku máme u výdajů tyto hodnoty - rozpočet schválený 6,5 mil , rozpočet upravený 7,9 mil, skutečnost 6,4 mil . Vzniklo to tím, že nebyly uskutečněny 3 velké akce ( 1,2 mil) , ale peníze na ně se v rozpočtu nechaly a rozpočet se ve výdajích upravoval o nerozpočtované vícenáklady ( např. mzdy vPP na nově uzavřené smlouvy atd). Je to chyba ? Nebo to mám upravit v rámci toho rozpočtového optaření, co bude schvalovat rada ? Nevim, co je horší zlo - nechat to tak ( lepší vypovídací schopnost? ) , nebo to v rámci Ro opravit a "vrátit" nevyčerpané peníze do financování ... ?? Jestli se to tedy může ... 3. Ještě malý poddotaz pro kontrolu - na účet přišla finanční jistota od firem, které se hlásí do výběrového řížení. účtovala jsem 231 pol 8901 / 324 , je to tak správně ? Takto by to šlo do inventury.

1. Ano, RO se smí dělat i následující rok, je to dokonce nutné. V předpisech není omezení ke schvalování rozpočtových opatření jen na rozpočtový rok, naopak je v zákoně č. 250/2000 Sb. povinnost, že se některá opatření musejí udělat povinně - např. ve vztahu k jinému rozpočtu. Když by došla dotace koncem roku , tak neumíme povinnost jinak naplnit než přijetím rozpočtového opatření následující rok. Takže argument pro rozpočtová opatření po skončení rozpočtového roku je toto dost silný. 

2. Není třeba dělat rozpočtová opatření, pokud výdaje nebyly překročeny, lze to ponechat, není to chyba. Financování vám vyjde samo dle skutečnosti. Mě připadá lepší, že je vidět, co se vše nestihlo. 

3. To je dobře, do inventury by jít závazek z jistin měl. Účet 324 je možný, účtují se sem i jistiny (závdavky). Lze i účet 378.   

Ráda bych se zeptala, jak zaúčtovat vrácení příspěvku Svazu měst a obcí na projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Projekt probíhal do konce r. 2015 a nyní v r. 2016 máme vrátit přeplatek. Příjem příspěvku jsme účtovali na pol. 2324.

Dobrý den, SMO má  k této dotaci celkově dost dobře udělané postupy, nerada bych do toho zasahovala. Mám k dispozici od obcí tuto informaci, viz níže. Prosím podívejte se na stránky SMO, kde dotaci řeší, vy tam budete mít určitě jako příjemce přístup. 

"Dobrý den,

 Na základě uzavřených dodatků a současného vyúčtování původních částek dáváme toto doporučení :

 A)   Partneři, kteří pokračují a byl s nimi uzavřen dodatek, budou provádět „dvě etapy“ dotace, tedy vyúčtování první části (doplatek či spíše vratka) a následné „konečné“ vyúčtování při celkovém ukončení projektu.

B)   Při vyúčtování je postupováno podle Doporučené metodiky – článek VI – Finanční vypořádání, odst. Vratka.

 C)   Nástroj a prostorový původ (zdroj) by měl být i u vratky zálohy;

Položky 2324, respektive 5909 jsou myšleny takto

-      v případě, že v jednom roce ještě mám příjem na 2324 , tak vracím s mínusem,

-      pokud tento příjem již v jednom roce není, tak vracím s výdajovou položkou 5909, protože vracím příjmy minulých let.

Partneři, kteří již nepokračují, provedou uvedené vyúčtování jen jednou jako „konečné“."

Od 1. 1. 2016 došlo ke změně §56 zákona 235/ 2004 Sb. Tyto změny se dotýkají plánovaných prodejů majetku města. Při chybějícím výkladu vznikají následující nejasnosti: 1. §56, odst. 1, písmeno a - od daně jsou osvobozené pozemky, které netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí Otázka zní, jak definovat funkční celek? §48 nedává jistotu postupu u následujících příkladů: Příklad 1 Město prodává dvě bytové jednotky a jeden obytný dům. U bytových jednotek je podíl na pozemku, na kterém stojí bytový dům. Při prodeji bytového domu se bude prodávat i pozemek, na kterém stojí, protože stavba je součástí pozemku. Tvoří pozemek s bytovou jednotkou nebo bytovým domem funkční celek? Bude správný postup města, když bude postupovat podle odst. 3 písmene a. Tedy bytové jednotky a bytový dům prodá bez DPH, protože uplynulo více než 5 let od kolaudačního souhlasu a ani nedošlo k žádné podstatné změně? Příklad 2 Město prodává pozemek, na kterém stojí stavba (kůlna), která vznikla ještě podle starého stavebního zákona na základě souhlasu s ohlášenou stavbou. Tyto drobné ostatní stavby se nezapisovaly do Katastru nemovitostí a v tomto případě drobná stavba není napojena na inženýrské sítě. Pozemek s kůlnou přiléhá k pozemku žadatele (má tam postavený dům). Je možný prodej takového pozemku bez DPH? V §48 se píše, že pozemek by měl sloužit k provozu stavby pevně spojené se zemí. Provoz je myšlen jakým způsobem – např. inženýrské sítě, na které je možné stavbu napojit? Tedy vybudované přípojky k inženýrským sítím na pozemku? Nebo význam provozu má širší smysl? Uspokojivé vysvětlení nepřináší ani Informace GFŘ Č. j. 6717/15/7000-20116-101206. V této informaci se připouští, že u drobných ostatních staveb je možné prodávat bez DPH, konkrétně v odstavci 4.1. 2. §56, odst. 2., písmeno b Formulace tohoto ustanovení je velmi nejasná. Nejasná je formulace „může být podle stavebního povolení…zhotovena stavba pevně spojená se zemí. V tomto případě je nutné se řídit územním plánem, který určuje využití území (tedy zda se jedná o zastavitelné území či nikoliv). Nebo smysl tohoto ustanovení je jiný?

Já bych chtěl prvotně zdůraznit, že nemohu být arbitrem v dané oblasti - sám vnímám rozpory, které změna v §56 přináší. Tedy mohu prezentovat svůj vlastní názor, jak to aplikovat - přitom v některých případech se nemůže jednat o nic jiného než osobní statečnost.

Takže zkusím k jednotlivým věcem, které mne dotazujete - zkusím odzadu :

a) §56 odst. 2 písm. b) - osobně v tom problém nevidím - je to záležitost, která byla převzata již z původního řešení (dokonce již ze stavu před rokem 2013) - tedy vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby. V zásadě je to nyní ustanovení z mého pohledu nadbytečné, neboť se jedná o akty, které pokrývá zároveň písmeno a) bod 1 - tedy "správní úkon" za účelem zhotovení stavby. Tedy ustanovení mi nevadí. Jen bych podotknul, že ten "správní úkon" za účelem zhotovení stavby není jen určení v územním plánu, že určité území je zastavitelné  - měl by to být již konkrétní úkon ve vztahu ke stavbě na konkrétním pozemku - tolik jen moje poznámka - nicméně snad jsem odpověděl - ustanovení mi nevadí, jen je podle mne nadbytečné (když by jen toto byl problém, to bych si  oddechl).

b) k příkladu 1 - prodej 2 bytových jednotek a souvisejícího podílu na pozemku (předpokládám přímo pod tímto bytovým domem) - tady skutečně i předchozí judikatura ESD požadovala jednotnost režimu převodu stavby a "přiléhajícího" pozemku - tedy jednoznačně se bavíme o pozemku tvořícím funkční celek se stavbou - tedy testujeme na odst. 3 - protože se podle popisu nejedná o novostavbu, osvobodím podle odst. 3 jako celek - tedy jak složku za bytové jednotky, tak i podíly na pozemcích.

c) k příkladu prodeje bytového domu + pozemku na kterém stojí - platí naprosto to samé jako u výše uvedeného - tedy musím zajistit jednotnost režimu a protože dům asi nesplňuje charakteristiky novostavby, tak celé osvobozeno od DPH.

d) tady je to složitější - já bych zkusil nezaměňovat dvě věci - otázku "drobných staveb neovlivňujících pohled na to, zda je to zastavěné či nikoliv" a otázku "funkčního celku se stavbou". Zkusím vysvětlit - třeba GFŘ uvádí, že drobnou stavbou, na kterou nemám hledět z hlediska zastavěnosti pozemku, může být třeba sušák na prádlo . Nicméně pozemek v okolí sušáku tvoří funkční celek se stavbou (pokud nechceme prádlo věšet z helikoptéry - je nutný k obsluze této stavby ...) - chci tím tedy říci, že tato dvě kritéria jsou samostatná a na sobě nezávislá. Nyní zkusím konkrétně reagovat na Váš příklad. Jsou hned dvě věci, které je nutno prvotně určit, abychom mohli řešit, zda to testujeme na odst. 1 nebo 3:

1. zda charakter toho pozemku je takový, že tvoří logický funkční celek s tím rodinným domem, kde má postaveno (tedy ten pozemek je nutný k obsluze toho RD - respektive je tak využíván... - viz informace z 21.12. - str. 8 (podívejte se na příklady). Pokud bych konstatoval, že ano (přitom počítejte s tím, že je to krajně sporné), tak by to bylo testování na odst. 3 - tedy pokud by byl RD novostavbou, tak bych převod měl zdanit ...

2. nicméně do toho nastupuje ještě to, že je tam ta kůlna - teď zároveň řeším, zda je to ta drobná stavba neurčující "zastavěnost pozemku" - to já neposoudím, GFŘ udělalo nějaké příklady (viz str. 13 nahoře). Pokud řeknu, že ta kůlna není určující - tak potom je podle mne skutečně testování viz bod 1. Pokud řeknu, že kůlna určující je, tak si myslím, že to testuji zase podle odst. 3 - nicméně zde nyní ve vztahu ke stáří kůlny , nikoliv prioritně toho RD na vedlejším pozemku - pokud je ta kůlna starší v současnosti 3 let (do budoucna kritéria 5 let), tak zase osvobozeno. Pokud mladší - tak zdanit.

Pokud ale vyhodnotím, že to není funkční celek s tou stavbou RD (tedy pozemek není přímo k obsluze RD - nevychází se třeba z toho RD na tento sousední pozemek, který tvoří ještě soukromou část z hlediska využití ...). Potom na ten RD nehledím a již jen řeším tu kůlnu, zda je či není drobnou stavbou neurčující. Pokud vyhodnotím, že je to něco jako ta houpačka nebo plot ... - potom dle mého názoru se k tomu stavím jako k nezastavěnému pozemku a testuji, zda není stavební (přípravné práce pro zhotovení stavby ...) - když ne - tak osvobodím.

Pokud určím, že kůlna je určující - potom se na to dívám jako na zastavěný a testuji to podle stáří kůlny.

Víc neumím nyní odpovědět - je to na konkrétním subjektivním posouzení a odvaze konkrétní osoby (těžko se mi i odpovídá, co bych udělal já, když nevidím třeba fotky ...). Snad je ten popis alespoň trochu srozumitelný.

ZN 

Naše obec nechala zpracovat panoramatický letecký snímek obce, který je umístěn na webových stránkách obce jako virtuální prohlídka. Cena je 21 659,- Kč. Mohu účtovat jako službu na účet 518, pol. 5168?

Opravdu je to spíše jen splnění zakázky charakteru služby, dokonce si myslím, že zde je správněji položka 5169, nesouvisí toto s výpočetní technikou, je to jen nehmotný výsledek plnění. Účet 518 je dobře, do majetku se mi to nezdá. 

31. 12. 2015 máme připsanou na účtu neidentifikovanou platbu ve výši 1 200,-- Kč, kterou jsme vrátili 5. 1. 2016. Dotaz: budu účtovat v r. 2015 na MD 6171 2328 a na Dal? 384 ?

Doporučuji zaúčtovat např.  231 pol. 2328 lze, odpa spíše zbytkový 6409 a na 378 D. V roce 2016 pak 378 MD/ 231 6409 5909. Nevýhodou je, že by se výdaj v roce 2016 měl rozpočtovat, někdo proto při příjmu i při výdaji využívá položku 8901 (cizí platby na ZBÚ), která se rozpočtovat nemusí. Příjem se rozpočtovat na 2328 také nemusí, ale ten výdaj na 5909 by již měl, tak proto je to možné a je to také správný postup využít tu položku 8901. 

Mohla bych Vás poprosit o radu jak správně účtovat Nadační fond. Město zřídilo Nadační fond, v rejstříku je Město zapsáno jako zakladatel s vkladem Kč 1 000 000,--, jak tento vklad zaúčtovat? Lze vklad dále používat k činnosti fondu (poskytování příspěvků/darů) nebo musí být zaúčtováno v rozvaze jako jmění účetní jednotky? Dále Nadační fond přijímá dary od fyzických a právnických osob (dle smlouvy o přijatém daru), přijaté příspěvky/dary bude Nadační fond používat k poskytování finančních příspěvků/darů na rozvoj ve zdravotnictví (nákup nových přístrojů-bude platit sama nemocnice). Nadační fond nemá registraci u FÚ. Do běžných výdajů fondu vstupují bankovní poplatky a náklady na propagaci fondu.

Toto je dosti rozsáhlé téma - nevím, zda jsem odpovědí schopen pokrýt veškeré potřeby tazatele:

Tedy:

a) nadační fond účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. - tedy vyhláška pro neziskovky

b) právně je nadační fond řešen v §394 a následující Občanského zákoníku - určitě je možné  tento vklad využít pro poskytování darů - je to záležitostí vymezení dle zakládácí listiny (§398 odst. 1 a §396 odst. 1 písm. h) - tedy jen si to musíte ošetřit v dané listině

c) nadační fond účtuje vklad na 901 (tedy peníze proti 901) - poskytnuté dary jsou potom jako náklad, přijaté dary a dotace jako výnos

d) co může být sporné - jak vykazovat na straně obce počáteční vklad - podle mne by to asi nemělo být jako finanční investice a spíše bych účtoval o nákladu (toto je samozřejmě sporné ...)

e) náklady na propagaci - to je klasicky 518, náklady na bankovní poplatky - pokud se nemýlím budou to dávat na 549.

Co mi trochu není jasné - to je to, že není registrace k dani z příjmů (obecně) - já bych si skoro myslel, že v současné situaci bych se registrovat měl (ty dary jsou příjmy, které jsou předmětem daně - potenciálně třeba v režimu osvobození ...) ZN 

Prosím o radu jak správně zaúčtovat nákup pozemku a prodej pozemku.

Datum uskutečnění účetního případu je k datu podání návrhu na vklad do KN. 

Při nákupu pozemku se k tomuto datu předepisuje: 042/321 a zařazuje se 031/042. Na 042 můžete mít i předtím evidovány výdaje související s pořízením (GP, náklady na sepsání smlouvy, při vkladu poplatek). Pozemek se oceňuje pořizovací cenou - tj. cenou kupní a výdají souvisejícími s pořízením. 

V případě platby zálohy za nákup pozemku před vkladem: 052 MD/ 231 3639 6130 D a pak k datu návrhu na vklad 042/321 a zúčtování zálohy 321/052. 

Při prodeji se k datu podání návrhu na vklad dělá zápis 311/647 a pozemek se vyřazuje 554/031. Také do toho může vstoupit přecenění RH dle vaší směrnice. Přecenění pozemku by bylo : 031/407 nebo 407/031 a převod na 036 zápisem 036/031 k datu schválení záměru prodeje, a k datu návrhu na vklad by pak bylo vyřazení 554/036 a 407/554 nebo 407/664 podle toho, kde 407 vznikne, a to tak, aby po podání návrhu na vklad již 407 k této transakci měl nulový zůstatek. 

Dále se může stát, že přijmete platbu před vkladem, pak je to přijatá záloha - 324 nebo i dlouhodobá 455, pak bude předpis 311/647 k datu podání na vklad stejný, ale navíc se zúčtuje záloha 324/311 nebo 455/311. 

Jsme obec a měsíční plátci DPH. Budeme prodávat pozemek pod stavbou rozestavěné chaty, která není dosud zapsána v katastru nemovitostí. Chata nebyla dosud ani zkolaudována. Předmětný pozemek, na kterém se chata nachází, tvoří rovněž i jeden funkční celek s touto chatou. Jedná se o pozemek vedený jako ostatní plocha, jiná plocha, a nachází se v zahrádkářské kolonii. Bude se v tomto případě ke kupní ceně připočítávat DPH?

Podle mne v tomto případě  nemohu uvažovat o osvobození podle odst. 1, Tím, že stavba je rozestavěná, tak ani nemohu uvažovat o osvobození podle odst. 3. Výsledkem je dle mého názoru situace, kdy bude nezbytné realizovat prodej s DPH. ZN