Dotazy

Dobrý den, tak opět náš "starý, dobrý dům přírody". Mám prosím dotaz k této věci. Jen bych raději nějak shrnula nejdříve provoz Domu přírody než začnu s otázkou. Na Dům přírody jsme dostali dotaci včetně DPH. Tudiž v tomto domě nesmíme provozovat žádnou ekonomickou činnost. Budeme dostávat příspěvky na provoz od Agentury ochrany přírody, Smlouvu jsem zasílala již v minulosti. Bylo to sepsáno tak, že se jednalo o smlouvu o dílu, tudiž zdanitelné plnění, což je režim DPH - rozpor s dotací na stavbu. Bylo mně řečeno, že smlouva je předělána jako smlouva o příspěvku na provoz, což by bylo mimo režim DPH. Bohužel tomu tak není. Chci se nyní prosím zeptat zda by bylo možné toto celé vyřešit tím, že Dům přírody bude naše příspěvková organizace. Bude mít tedy svůj účet, svoje IČO. Bylo by potom možné aby agentura posílala příspěvky na provoz(což je dotace od státu) na nás a my je zaslali své příspěvkové organizace - tj. Dům přírody? Vyhneme se tím podmínkám o přijetí dotace včetně DPH? Nebo musí příspěvky chodit přímo na účet Domu přírody? Jaké účetnictví by potom musela naše nová příspěvková organizace vést a co vše to prosím obnáší? Jak potom o tom účtovat? Vím, že s tím obtěžuji již dlouho a často, ale jsem z toho opravdu nešťastná, přímo zoufalá -:( Moc děkuji za odpověď.

Takto - pokud to shrnu - my jsme řekli, že návrh smlouvy je konstruován jako služba a máme problém, že by se potenciálně jednalo o zdanitelné plnění (což by nevadilo, kdybychom neuvedli, že to nemáme k ekonomické činnosti a DPH bylo plně uznatelným nákladem).

Takže varianta založení příspěvkové organizace s tím, že tam ten objekt zapůjčím a bude ho provozovat tato organizace, je skutečně dílčím řešením, neboť já jsem nárok na odpočet DPH neměl (neboť to poskytuji bezplatně ...). Logicky ale potom by musela mít Agentura ochrany přírody smlouvu s příspěvkovou organizací (případně nějakou jnou formu právnické osoby) - ona poskytuje službu, nikoliv obec.

Účetnictví - pokud PO - tak standardní účetnictví podle 410/2009 Sb. (tak jako každá jiná PO), pokud bude fakturovat tyto služby, tak asi jako plátce DPH.

Upozorńuji ale, že projekt byl určitě schválen tak, že budete provozovat sami - tedy musel by zde být asi souhlas poskytovatele dotace, že to bude provozovat PO. ZN

Prosím, obec nakoupila do kulturního domu mikrovlnku,hrnce a další vybavení. Toto bude použito pro účely případných obecních akcí,asi 3x do roka a jinak jsou prostory pronajímány krátkodobě občanům na jejich akce, kde budeme odvádět DPH z projájmu. Prosím mohu si uplatnit 100 % odpočtu DPH z nákupu, jiné uskutečného osvobozené plnění obec nemá. Myslím, jestli musí být použit koeficient při odpočtu. Děkuji

V tomto případě by správně měl vznikat krácený odpočet DPH - přitom jsou dvě možné varianty:

a) ty obecní akce jsou zdarma (třeba je ta setkání seniorů, je tam třeba besídka vaší MŠ - pokud nějakou máte a MŠ to má k užívání zadarmo) - tedy potom by tyto akce představovaly situace, kdy to není k ekonomické činnosti. Potom třeba budete evidovat - za rok 3 takovéto akce, 27 akcí je klasický krátkodobý pronájem - tedy odpočet DPH by byl poměrem v režimu 27/30 - tedy 90%. Při stanovení poměru můžete třeba vyjít z minulého roku s tím, že jen kontrolujete, zda se tento odhad nezměnil o více než 10 procentních bodů nahoru nebo dolů ... Jinak tomuto se říká krácení odpočtu DPH v poměrné výši podle §75 ...

b) ty obecní akce jsou za peníze - nicméně je to kultura (třeba je tam obecní ples a vybírá se vstupné ...) - potom (pokud splňujeme charakteristiku kultury) by se jednalo o plnění osvobozená od DPH - §61 a odpočet DPH by správně měl být koeficientem - §76 (to je to, co Vám vychází z přiznání - počítá se jeden koeficient za celou obec - zjednodušeně z podílu zdaňovaná /(zdaňovaná + osvobozená) - koeficient byste měli mít na ř. 52 ....

Jinak jen upozorňuji - výše uvedené by případně mělo platit i pro další náklady související s objektem (pokud je takto užíván) - třeba energie, opravy ...

Na základě letošní novely zákona č. 250/2000 Sb. je požadováno auditem (KÚ Středočeského kraje): - na jednom z měst po dílčím auditu mají informaci, že mají otevřít všechny výdajové položky v rámci paragrafů, kde jsou čerpány výdaje - na jiné obci požaduje výslovně jiná z auditorek výše uvedené plus aby žádná výdajová položka nebyla přečerpána přes 100%, tzn. dělat každý měsíc úpravy rozepsaného rozpočtu v rámci jednotlivých paragrafů .... Rozpočty byly schváleny jako paragrafové. Výše uvedené pokyny jsou pouze ústní, jako upozornění do budoucna, s tím, že bude vyžadováno a kontrolováno, na papíře nemám v ruce nic, do protokolů toto nezapisují, je to prý pouze zatím upozornění... ) Předem děkuji za Váš názor.

V materiálech k RS ( v dokumentu ke stažení Materiál ke knize RS 2015) vysvětluji, že v pojmech rozpočet a rozpis rozpočtu je rozdíl. Pokud jsou jako závazné ukazatele schválené paragrafy nebo skupiny, oddíly, poddodíly, tak jakékoliv čerpání na položkách nemůže být překročením rozpočtu. V případě rozpisu rozpočtu má naopak překročení v rámci paragrafu na některých položkách informační přínos o tom, jak bylo plánováno a jaká byla nakonec skutečnost. Kontrolu, kterou popisujete, budou dělat k ničemu, protože se nejedná o povinnost danou předpisem, tudíž z ní nemůže být učiněn žádný závěr. Doporučuji vysvětlením rozdílu mezi pojmy rozpočet a rozpis rozpočtu kontrole argumentovat.  Úpravy v rozpisu rozpočtu nemá rozpočtář dělat podle čeho, když se rozpočtovým opatřením neřeší, byla by to jen práce pro práci, kterou nikdo nepotřebuje. 

Na našem kulturním domě visí celý rok bannery s reklamou. Fakturu za bannery jsme ještě nevystavili. Mohu do faktury dát DUZP stejné jako den vystavení faktury např. 27.11.2015, i když plnění probíhá od ledna až do prosince? Nebo bych měla mít na faktuře DUZP až 31.12.2015 a fakturu vystavit po tomto dni? Ještě mám dotaz k prodeji pozemku. Město prodává ŘSD pozemky, na které je vydáno územní rozhodnutí a budou sloužit k výstavbě dálnice. Řešíme, zda pozemky budou s DPH, či osvobozené. V komentáři k § 56 jsem se dočetla, že za stavební pozemek se považuje také pozemek, který je nebo byl předmětem správních úkonů. Jedná se o správní úkony, provedené za účelem výstavby této stavby (například podání návrhu na změnu územního plánu). Dle toho si myslím, že by k ceně pozemku mělo být připočteno DPH, protože již bylo vydáno územní rozhodnutí. Zdanili by jste pozemky nebo ne, když dojde k prodeji ještě tento rok?

K tomu prvnímu - nebudu zastírat, že tady je sporné, kdy u smlouvy tohoto typu došlo k poskytnutí služby (pokud není ve smlouvě přímo sjednáno). DUZP 31.12. 2015 považuji za nejzažší.

Samozřejmě pokud smlouva umožňuje vystavit fakturu třeba 27.11. 2015, tak tím, že jsme v  režimu služeb, tak DUZP nastává vystavením dokladu nebo poskytnutím služby a to ten den, který nastává dříve. Tedy potom bych měl DUZP nastaveno na 31.12. (byť bychom mohli diskutovat, že třeba služba byla kompletně poskytnuta až 31.12.). Tedy klidně ji vystavte, pokud to smlouva umožňuje - DUZP bude stejné s datem vystavení dokladu.

Druhý případ - v roce 2015 předpokládám, že se jedná o nezastavěné pozemky a nesplňují ještě charakteristiku stavebního pozemku (není stavební povolení ...). Tedy pokud DUZP nastane ještě ve 2015 - osvobozeno.

Pokud DUZP nastane ve 2016, tak v tomto případě to již charakteristiku stavebního pozemku na 98% bude splňovat (přesně jak uvádíte - správní úkon a mezi těmi správními úkony důvodová zpráva uváděla i změnu územního plánu v přímé souvislosti s umístěním konkrétní stavby - tedy ne nějaké obecné schválení územního plánu, ale v přímé souvislosti s konkrétní stavbou) - tedy potom s DPH 21%.

Město chystá prodej pozemků k výstavbě rodinných domů (cca 60 parcel) a v této lokalitě bude stavět technickou a dopravní infrastrukturu právě v souvislosti s těmito stavebními pozemky. Z prodeje pozemků budeme odvádět DPH v základní sazbě a dle daňového poradce si město bude moci uplatnit na vstupu DPH při budování inženýrských sítí, protože jejich budování souvisí s ekonomickou činností, kterou je prodej stavebních pozemků v připravované lokalitě. V úterý jsem byla na školení k DPH a v souvislosti s tematikou prodeje nemovitostí jsem konzultovala s lektorkou tuto naši situaci - zamýšlené prodeje stavebních pozemků, ze kterých budeme odvádět DPH a také výstavbu inženýrských sítí v této lokalitě a to, že bychom chtěli nárokovat na vstupu DPH. Ona mi sdělila, že DPH lze uplatnit pouze u těch sítí, které se vztahují k přípojkám domů - tzn. vodovod, kanalizace (tam budeme dávat investiční příspěvek SVK bez DPH), elektřina a tedy zřejmě i plyn. Výstavba komunikací (chodníky, silnice),dešťové kanalizace a VO prý je záležitost veřejné správy, protože toto ukládá obcím zákon. Tudíž z těchto staveb DPH nelze uplatnit. Dle pana starosty je celá výstavba vyvolaná přípravou stavebních parcel k prodeji, tudíž by město mělo mít nárok na DPH na vstupu u celé infrastruktury. Prosím o vaše stanovisko k této problematice, potřebujeme si být jistí, že postupujeme správně a nehrozí nám ze strany FÚ nějaké sankce.

Já se obávám, že nezbude nic jiného, než pokusit zajistit oficiální stanovisko finanční správy (ale nevím jestli bude vydáno). U obce se mi totiž v tomto střetávají dva pohledy (musíme si uvědomit, že ty sítě nebudou předmětem převodu).

* řekneme, že veškeré sítě jsou vyvolanými investicemi k možnosti prodeje pozemků (raději také prokážeme, že tyto vyvolané investice byly do prodejní ceny za pozemky zahrnuty - toto není nikde napsáno, ale raději bych hovořil i o této podmínce ...) - potom řekneme prodej je s DPH a proto uplatním odpočet DPH. Ale pozor - tady nastává střet - uplatním odpočet DPH z něčeho, co standardně vnímáme jako standardní výkon veřejné správy - tedy konkrétně mi jde o vybudování komnikace mající povahu místní komunikace a její následné provozování ... - tedy jakoby prolamujeme nějakou hranici (jakkoliv je vágní) mezi výkonem veřejné správy a soukromoprávními aktivitami.

* řekneme, že k prodeji pozemků se váží pouze přímé náklady na to, co je předmětem prodeje (tedy třeba geometrické rozdělení pozemků), sítě budou sledovat svůj vlastní osud, pokud nebudou přímo předmětem prodeje stavebníkům. Tedy komunikace a VO - neekonomická činnost. Kanalizace, voda, plyn (tedy u vás jen ten plyn) - pokud prokáži souvislost se zdaňovanými příjmy, tak s odpočtem daně (elektrika bude také příspěvkem na úhradu oprávněných nákladů - to účtují bez DPH).

Tak a teď je problém, že pokud byly prodeje pozemků osvobozeny od DPH, tak se 99% obcí - plátců DPH - zachovalo podle druhé varianty - tedy odpočet DPH u těch sítí, kde prokazovaly následnou ekonomickou činnost - tedy k osvobozeným prodejům pozemků to vůbec nevztahovaly. Nyní by se nám více hodilo to první, ale to znamená, že ty původní do roku 2015 to mají špatně a mají neoprávněné odpočty. Já vím, že Vás to třeba nezajímá, ale situace je taková, že pokud získáme kladnou odpověď na první variantu, znamená to zároveň krajně negativní zprávu pro ty obce, které to již mají za sebou.

Já třeba osobně (i při vědomí, že Vás potenciálně znevýhodňuji proti developerům) bych se zatím spíše přikláněl k názoru lektorky (abych neprolamoval tu hranici výkonu veřejné správy). Vůbec nejsem schopen říci, jak se na to bude dívat finanční správa. ZN

Jsme plátci DPH, dokončujeme stavbu kanalizace a ČOV, kterou jsme budovali samostatně (jako obec, nikoli ve svazku), kolaudace bude v srpnu 2016, nyní běží zkušební provoz, který do kolaudace zajišťuje zhotovitel. DPH jsme si uplatnili. Dostali jsme dotaci z FS, SFŽP a z rozpočtu kraje.Kanalizaci nebudeme sami provozovat, pronajmeme Vodárenské a.s. V podmínkách dotace je, že musíme mít stavbu 10 let v majetku a nesmíme prodat. Máme prohlášení, že druh provozu bude zajištěn vlastnickým modelem provozování prostřednictvím Vodárenské a.s., která je 100% vlastněna Svazem vodovodů a kanalizací měst a obcí, s.r.o.Vodárenská a.s. provedla již odečty vodoměrů a bude za rok fakturovat stočné. Dotaz zní: jak do doby kolaudace ošetřit smluvní vztah s Vodárenskou a.s. - můžeme už nyní pronajmout nedokončenou stavbu ? Vše máme dosud na 042, nerozděleno na technologie, budou se hradit ještě další faktury. Na ČOV obec uhradila od srpna 8/2015 již dvě zálohy el.energie - zde jsme si DPH neuplatnili. Nevím, jak se vším SPRÁVNĚ naložit, zejména s ohledem na DPH.

Já tady trochu nerozumím jedné věci - je uvedeno, že zkušební provoz do kolaudace má zajistit dodavatel, nicméně zároveň již Vodárenská a. s. bude účtovat stočné - tedy to asi provozuje ...

Já bych řekl takto - abych něco pronajal, mělo by to být způsobilé užívání. Způsobilost k užívání zde je a to tím, že byl povolen zkušební provoz - tedy neviděl bych problém to již nyní pronajmout Vodárenské a. s. (jinak k zařazení do majetku - tady si myslím, že by klidně již mělo být zařazeno ...). K zálohám na elektrickou energii - ty jsou pokud správně chápu vázány již na provoz - tedy ten neděláte vy a pokud energii platíte, tak skutečně bez nároku na odpočet. Nicméně spíše bych si myslel, že by to mělo být přeúčtováno na provozovatele (tedy odpočet na vstupu a fakturace s DPH provozovateli). ZN 

Obec provozuje bazén, od návštěvníků začala příjímat kromě peněžní hotovosti i poukázky (šeky) od různých dodavatelů. Prosím o sdělení jak zaúčtovat tyto ceniny do doby, než proběhne platba za odevzdané šeky. Za odpověď děkuji

Nevím jistě o co jde, je rozdíl mezi poukázkou a šekem, ale úhradu služby poukázkou lze zaúčtovat zápisem 263 MD/ 602 D nebo např. 311 D, a až bude inkasováno, tak již jen 261 MD/ 263 D. 

V roce 2004 byla územním plánem města určena průmyslová zona. V územním plánu byla pozemkově vyčleněna , tak jako ostatní zony různého využití území v obci. Průmyslová zona jako taková však nikdy nebyla jako celek vyčleněna ať už stavebně nebo i jinak. V její západní části jsou již postaveny dva výrobní objekty. Obec zde prodala potřebné pozemky investorovi. Se vznikem průmyslové zony v územním plánu vyvstala potřeba dopravní obslužnosti. V roce 2005 začala příprava na vybudování přeložky komunikace II tř., přes průmyslovou zonu. Investorem a budoucím vlastníkem komunikace byl Plzeňský kraj , Správa a údržba silnic ( SÚS) Podle předpisů SÚS se přeložky komunikací II. třídy mohou budovat pouze mezi komunikacemi II. třídy. Požadavkem města - zajištění dopravní obslužnosti průmyslové zony by se propojila silnice druhé a třetí třídy, což nebylo možné . Takže byla vyprojektována a posléze vybudována přeložka II.třídy ve dvou etapách, kdy zhruba 1/3 přeložky vede přes průmyslovou zonu a 2/3 mimo kolem města a vyúsťuje na silnici druhé třídy. Přeložka jako celek vytvořila obchvat města Poběžovice a je také celá ve vlastnictví Plzeňského kraje SÚS. Na základě dohody investora (PK SÚS) a města Poběžovice, byly některé záležitosti týkající se budování přeložky zadány a financovány městem Poběžovice - jednalo se většinou o projektové práce a zpracování mapových podkladů a je to 17 faktur z let 2005 – 2007 vystavených na město Poběžovice v rámci akce - výstavba přeložky II.třídy. Zároveň s výstavbou výše uvedené přeložky komunikace II.tř, připravilo město projektově výstavbu komunikace v průmyslové zoně, která by navázala na vybudovanou přeložku v části průmyslové zony pro dopravní obslužnost doposud nezastavěné části. Tato komunikace a ani žádné jiné stavby nebyly zrealizovány . V této souvislosti máme 8 faktur vystavených na projektové, developerské práce , inženýrskou činnost a vyhotovení mapových podkladů v letech 2005 – 2006. A teď vlastní dotaz: Finanční účetní doposud vedla tyto faktury na účtu 042. Je možné tyto dvě skupiny faktur zanést do majetku města? V prvém případě je to investice do přeložky , která sice není v majetku města, ale její stavba byla vyvolána potřebou zajištění dopravní obslužnosti. Pan starosta navrhuje zavést do majetku pod názvem Průmyslová zona – přeložka komunikace II/196 v Poběžovicích. Lze takto zavést do majetku pod účet 021 a pokud ano, od kdy začít odepisovat? V případě dosud nezrealizované obslužné komunikace navrhuje také zavést do majetku, a to pod názvem Průmyslové zona – komunikace v průmyslové zóně v Poběžovicích. Taktéž pod účet 021. Zde jsem opravdu na pochybách, zda je to takto možné a správné.

V tom prvním případě město žádný majetek nevlastní, přeložka není majetek. Jedná se o takový jakoby vynucený dar ze strany SÚS. Nedávno jsem v obdobném případě doporučila zaúčtování 543 MD s položku 5194 - byl to případ, že SÚS si nezvedal ocenění komunikace, jen využil toho, co nechala zpracovat obec (v tom minulém případě to byl jen projekt). Pro SÚs by to byl výdaj související s pořízením, ale pokud nemá zájem na oficiálním převzetí části nedokončené investice, tak se moc jinak postupovat nedá. (Kdyby převzal, tak 401/042). Je však potřeba s nimi odsouhlasit PAP, protože u 543 se dává IČ příjemce daru a u kraje (nebo PO kraje) se to asi nikde neprojeví. Vy byste nyní zaúčtovali jen 543/042 (RS již opravit asi nelze - jde  o výdaje min. let, že ano?). 

Ten druhý případ - jestli jsem to dobře pochopila, tak vy tu komunikaci budete stavět. Nelze přeci zařadit do stavby jen přípravné práce, to by vše mělo zůstat na 042, dokud se obslužná komunikace nepostaví. Není důvod k zařazení nedokončeného majetku do užívání, když jasně není dokončen. Zde si však nejsem jistá, zda toto chápu dobře. Tak se klidně ještě ozvěte. 

Jak mám zaúčtovat účelový příspěvek k zajištění provozu služeb sociální prevence poskytovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působnosti - dle zákona č. 108/2006 Sb., o soc. službách. Tento příspěvek platíme dle Smlouvy mezi naší obcí a obcí s rozšířenou působností za našeho občana - dítě, které má v naší obci trvalý pobyt a je sluchově postižené.

Nevím moc právní pozadí, ale myslím, že toto obec přispívá dobrovolně - je to tak? Pak je to stejné jako dotace - žádost, VP smlouva a účet 572 MD, položka 5321. Mělo by se to dát s náležitostmi do pořádku alespoň od dalšího roku - letos byste ještě mohli pokračovat dle smlouvy, pokud byla uzavřena před 2/2015. Účtování ale bude stejné. Odpa volte dle účelu - např. 4379.

Obec prohrála soudní spor - odvolání ředitelky ZŠ, peníze mám převádět ZŠ. Jak prosím účtovat - celé jako příspěvek /5331, 3117/ nebo rozúčtovat: náhrada platu vč. úroků - 5051 zákonné odvody ZP + SP daň?

Výplatu náhrady mzdy asi bude provádět příspěvková organizace, pro obec by to měl být jen provozní příspěvek 5331 a 572.

Dobrý den, od krajského úřadu jsme obdrželi tzv. průtokovou dotaci určenou pro ZŠ. Je v rozdělení: 85 % ESF, 15% SR. Dotace je z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z MŠMT. Účtuji: SR 15% - Nástroj 032, PP 1, ÚZ 33058, položka 4116 ESF 85%- Nástroj 032, PP 5, ÚZ 33058, položka ???? Když dám položku 4113, tak mi program hlásí, že k tomuto ÚZ položku nelze přiřadit. Můžete mi prosím poradit, jestli mám použít také 4116?? Děkuji za odpověď.

Ano, správně je u podílu EU také položka 4116, pokud je poskytnuto jako předfinancování peněz z EU také z MŠMT - volíme položku dle přímého poskytovatele. Funguje to tak, že ministerstva mají dotaci ze SR na předfinancování programů a pak si peníze z EU již bere jen státní rozpočet.

Přeposlání dotace bude s položkou 5336, souvztažný účet jak u příjmu, tak u výdaje 375 (231/375  a 375/231). 

Obec obdržela žádost od cizí příspěvkové organizace na finanční dar na sociální zařízení v MŠ. Lze tento dar účtovat na 3111 5339 a musí obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu? Dále obec obdržela žádost od Obecně prospěšné společnosti ALKA na postižené děti na neinv. příspěvek na činnost. Mohlo by obecní zastupitelstvo rozhodnout, že poskytne finanční dar a ne neinv.příspěvek (byl by ve výši 1 000,- Kč) a v tomto případě by mohlo být zaúčtováno na 4329 5240.

V prvním případě, pokud nechcete vidět vypořádání, tak lze také dar. Pokud chcete účelově poskytnout peníze na to sociální zařízení, tak ano, žádost a VP smlouva - toto je jiný subjekt než vlastní zřizovaná PO. Obsahově toto spíše než daru odpovídá dotaci. 

Druhý případ je vhodný pro dar - tam celkem bez diskusí. Stačí schválení radou, zaúčtování souhlas (účet také ale 572 - vše jak transfer), darovací smlouva zde písemná být nemusí, ale je vhodná. 

Mám zmatek v povinných ukazatelích rozpočtu (mám zmatek i jinde, ale teď řeším rozpočet). Resp. nevím si rady s členskými příspěvky obce (MAS, DSO, SMO…). Účtuji je stejně jako poskytnuté dotace, ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. o dotacích se na ně ale nevztahuje. Jak to je s rozpočtem? Mám na mysli povinnost uvést v něm jmenovitě závazné ukazatele k jiným osobám a povinně dělat rozpočtová opatření při jejich změně. Týká se toto i členských příspěvků obce?

Dobré shrnutí

takže dotace charakteru členských příspěvků MF opravdu zvolilo v režimu mimo dotace dle 250/2000 Sb. a označilo je jako závazkový vztah vycházející ze smluv a stanov (což mi připadá dobře). 

Ale přesto se volí transferové položky - není to přímý náklad, transfer to je. 

Ale z hlediska rozpočtu je finanční vztah k jinému subjektu, u DSO dokonce zároveň vztah  k jinému rozpočtu, takže je to závazný ukazatel. 

Chybným zaúčtováním mi zůstala z minulých let v počátečním stavu 2015 na MD na zrušeném účtu 942 částka 89 000,- Kč. Jednalo se v minulých letech o dotaci KÚ na pořízení zastávek. Je možné odúčtovat tuto částku ze zrušeného účtu zápisem 942 D - 89 000,- Kč,/ 999 942 MD- 89 000,- Kč?

Určitě lze takto odúčtovat z podrozvahy, 999/942 - jako opravný zápis, nic jiného se neúčtuje, k dokladu si napište, že asi bylo opomenuto odúčtování k datu vypořádání dotace. Jen ještě malinká poznámka - ten účet 942 zůstává, ale pohledávky k podm. k transferům se účtují na 915 a 955 ( až od 1.1.2015).

Můžu z pokladny proplatit paragon, na kterém je uvedeno : datum, č.paragonu, podpis a razítko prodejce a je tam napsáno např. Dárkový balíček v hodnotě 450,- Kč. nebo tam musí být přesně rozepsáno co jsme koupili ( třeba káva, marmeláda, kompot apod).A musí být k ručně psaném paragonu také stvrzenka z pokladny? Už jsem viděla pokladnu, kde měl prodávající jen samé položky zboží, a nic konkrétního.

Toto předpisy neřeší, je to jen na vašich vnitřních předpisech. Náklad by měl být průkazný, otázkou je jen, jak se komu bude zdát průkazný dárkový balíček - pokud byl např. pro SPOZ, tak se mi tento text průkazný jeví dostatečně. K ručně psanému paragonu nemusí (zatím) být stvrzenka z pokladny.