Dotazy

Obdrželi jsme fakturu na Upgrade MISYS z období 07/2014 (vystavena 1.7.2014, splatná 21.7.2014) na částku Kč 21.780,--. Práce byly v loňském roce provedeny, ale fakturu jsme neobdrželi. Mohu fakturu zaúčtovat a proplatit v letošním roce, nebo musím postupovat jinak.

Můžete zaúčtovat do nákladů (518 MD/ 321 D a 321 MD/ 231 D - pol. 5168) a zaplatit, není to významná částka, není potřeba řešit opravy nákladů minulých období přes 408. Je potřeba ověřit, zda nebyl dohadován v r. 2014 náklad jako nevyfakturovaná dodávka - odpovědná osoba měla dodat do účtárny informace o nevyfakturovaných dodávkách - možná vhodné k tomuto přijmout opatření, aby se to již více neopakovalo :o) a tyto podklady dávali. Dále byste měli projednat s dodavatelem, jak to bude s úroky za prodlení z úhradou - na čí straně došlo k pochybení. 

Zdravím, potřebovala bych zkontrolovat účtování. Finanční dar ve výši 20.000,- jsme poskytli Osoblažskému cechu, z.ú. Nevím jakou položku, 5229 nebo 5240? 572 300/3429 5xxx

Dle  názvu 5240   "nedotační" transfer, což by odpovídalo daru. Nápň 5240 je uvedena jen jako příklad, není taxativní. Asi bych zvolila tuto položku, i kvůli nejasnosti v náplni položky 5221 (jen pro o.p.s. - nebo ty, které se dále předpisy pro o.p.s. řídí), ale ústavy svou položku v RS nemají - takže bychom museli ještě zjišťovat, jakým předpisem se ústav řídí, takže máme volbu 5240 jednodušší a určitě není možné ji vyhodnotit jako chybnou. Zaúčtování je v pořádku. 

PO zřízená městem má ve výpůjčce budovu. Daná PO žádá město jako zřizovatele o stanovisko, zda může provést technické zhodnocení budovy z vlastních prostředků. Ve smlouvě o výpůjčce není problematika TZ a odpisů řešena. Prosíme o odpověď: - zda je možné, aby se PO stala vlastníkem technického zhodnocení a odepisovala jej a vlastní budova zůstala nadále v majetku města a na základě jakého právního úkonu (např. dodatek ke smlouvě, usnesení RM nebo ZM ...?) může zřizovatel povolit PO technické zhodnocení.

Pokud se jedná o TZ, tak se PO v zásadě nemůže stát vlastníkem tohoto TZ - TZ bude součástí budovy, která je ve vlastnictví Města.

Může ale toto TZ provedené na vypůjčeném majetku vést ve svém účetnictví a odpisovat je (samozřejmě předpokládáme, že provedení TZ bude povoleno vlastníkem, který zároveň definuje, že to provedou vlastním jménem a na vlastní účet a budou to odpisovat) - může to být jak dodatkem ke smlouvě, tak i zvláštní dohodou obou stran - gestor by asi měl být ten subjekt, který schvaloval výpůjčku - tady zasahuji do sjednaných práv.

- jen poznamenávám - u TZ na vypůjčeném majetku není možné jeho daňové odpisování (to v tomto případě ale asi nevadí).

Kromě tohoto by tady byly ještě nějaké alternativy, které by byly rozumnější - asi nejjednodušší odvod z fondu investic a vybudování přímo zřizovatelem. ZN

ZM bude začátkem prosince schvalovat prodej pozemku za účelem výstavby rekreační chaty. V současné době není vydané stavební povolení, pozemek není oplocen, není věcné břemeno. V územním plánu je tato lokalita, kde se bude pozemek prodávat, vedena jako zastavitelná. Pokud se stihne do konce roku podepsat kupní smlouva, předat pozemek do užívání, bude se jednat o prodej osvobozený od DPH, i když se nestihne provést vklad do KN a kupující uhradí cenu kupní cenu částečně letos a zbytek v r. 2016? Jedná se o kupní cenu ve výši 560 tis. Kč. Jak by to bylo, kdyby se podepsala smlouva o budoucí kupní smlouvě? Pokud by se prodej uskutečnil až v roce 2016, tak by se už nejednalo o prodej osvobozený od DPH?

Já si nemyslím, že by prodej pozemku, který popisujete, měl být v podmínkách roku 2016 s DPH - pokud správně chápu - jedná se o pozemek nezastavěný - tedy aby byl s DPH jako stavební, musela by tady být nějaká z následujících variant:

- stavební povolení nebo ohlášení stavby - to nebude

- stavební práce v okolí za účelem postavení stavby ... nebo třeba i úpravy pozemku (skrývky ornice - to nebude)

- správní úkon směřující k umístění stavby - to taky nebude (to, že lokalita je obecně určena k zástavbě neznamená správní úkon pro umístění konkrétní stavby ...).

Takže podle mne v 2015 i 2016 - OK osvobozeno. Jinak z hlediska DUZP je rozhodující předání - tedy pokud předán ve 2015 a zápis na katastr 2016, platba částečně 2015 a částečně 2016, tak DUZP vznikne 2015. Pokud součástí smlouvy o smlouvě budoucí kupní bude předání již ve 2015 a smlouva se uzavře 2016, tak by také DUZP mělo být při předání 2015. ZN

Náš dotaz se týká způsobu čerpání benefitů zaměstnanci vykonávajícími činnost v rámci VHČ (vedlejší činnost). Máme samostatně vedený účet sociálního fondu (236), stejně tak i účet pro hospodářskou činnost (241). Mzdové náklady zaměstnanců (2,5 úvazku), kteří vykonávají práci pouze v rámci vedlejší hospodářské činnosti (VHČ), jsou nákladem této VHČ. V pravidlech pro tvorbu a čerpání sociálního fondu máme v části „Tvorba SF“ uveden bod: „minimální roční příděl z rozpočtu města bude ve výši vypočtené podle skutečného fyzického stavu počtu zaměstnanců k 31.10. předchozího roku, a předpokládaných průměrných výdajů na příspěvky na 1 zaměstnance, navýšený o 3 %“. V části „Využití SF“ je uvedeno: „ Příspěvek na stravování je poskytnut ve formě stravovacího kuponu – stravenky v min. hodnotě Kč 80,--. Příspěvek zaměstnance je ve výši Kč 20,-- za každou poskytnutou stravenku a bude hrazen srážkou z platu. Zbývající část hodnoty stravenky je hrazena ze sociálního fondu“. Vyplatíme-li všem zaměstnancům (hlavní i vedlejší hospodářské činnosti) ze SF stravenky, zůstává tento celý náklad, vč. nákladu na zaměstnance VHČ, pouze nákladem v rámci sociálního fondu nebo by se měl náklad na zaměstnance VHČ projevit v rámci účtování vedlejší hospodářské činnosti? Myslíme si správně, že SF slouží pro všechny zaměstnance (hlavní i vedlejší hospodářské činnosti) a náklad se projevuje pouze u sociálního fondu? Nebo je potřeba vyčlenit a sledovat náklad na výplatu benefitů pro zaměstnance VHČ v rámci účetnictví vedlejší hospodářské činnosti, tj. náklad proúčtovat u vedlejší hospodářské činnosti? Potom by suma čerpání sociálního fondu (236) odpovídala pouze čerpání na zaměstnance hlavní činnosti.

Správně je, že nárok na SF mají i zaměstanci z VHČ. Správně je pak i rozdělení účtu 527 a 528 na analytiku hlavní a VHČ. Otázkou je však značení výdaje ze SF rozpočtovou skladbou. Peněžní fond se účtuje s RS a asi nelze říct, že jeho čerpání je v rámci VHČ - tam by se asi mělo přes rozpočet zaúčtovat celé čerpání, včetně čerpání na zaměstnance ve VHČ. Dle §6 zákona 250/2000 Sb. se mimo rozpočet sleduje podnikatelská činnost ÚSC - toto jsou však výdaje peněžního fondu, ten se sleduje přes rozpočet. Zde bych jinak vnímala účetnictví a jinak rozpočtovou skladbu. 

Ale  aby to bylo správně (na ekonomické rovině), tak by hospodářská činnost měla v alikvotní výši přispívat do fondu.  V objemu zaúčtovaných 52x v hospodářské činnosti dělat "povinný převod" - jakoby odvod z hospodářské činnosti do hlavní a fakticky příjmem tak vyrovnávat vyšší výdaje hlavní činnosti (tedy ne na úrovni kompenzace výdaj, ale dohánět to na příjmech ...) , přijmout z VHČ pak položkou 4131. (Rozočtuje se). 

Je to jen názor - ponechávám čitatelům k případné diskusi. 

Protože jsme tady takoví kreativní, podařilo se nám obdržet pokutu od ČIŽP ve výši 360 tis. Kč (+ 1 tis. Kč náhrada nákladů řízení) za chybný ořez stromů na hřbitově. Polovinu pokuty, kterou uhradíme, dostaneme zpátky. Proti rozhodnutí se můžeme odvolat, což uděláme. Můj dotaz zní: Mám teď něco účtovat (třeba na podrozvahu), nebo mám čekat až na konečné rozhodnutí? Mám se o tom zmiňovat v příloze? Máme s touto pokutou počítat už v chystaném rozpočtu na příští rok, který by se měl ještě letos schválit? Mám dobře nachystané účtování? Předpis: 542/ 347, úhrada: 347/ 231 § 3749 pol. 5363. Následný příjem obce: 231 § 3749 pol. 2211/ 642.

Souhlas s účtováním. Pokud již je přijato rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, z důvodu opatrnosti je možné účtovat závazek - zde záleží na tom, jak máte ve své směrnici ošetřen okamžik vzniku závazku, pokud až po nabytí právní moci rozhodnutí, tak do rozvahy není potřeba, na podrozvahu mi to připadá zbytečné, do rozpočtu mi připadá správné dát jak do výdajů, tak do příjmů - to by se pak dle skutečnosti upravilo. Pokud nebude právní moc do konce roku, je možné náklady i výnosy dohadovat přes 388 a 389 (za podmínky, že ve směrnici máte okamžik vzniku ne vydáním rozhodnutí, ale až po nabytí právní moci - co, že je to tak vysoká částka, to jste dělali bonsaje :o(?)

Kdyby vypadalo řízení o odvolání nějak nadějně, tak by možná do konce roku stačila např. zmínka v přiloze závěrky - to až dle vývoje. 

Potřebujeme poradit ohledně poskytnutí bezúplatné půjčky ve výši 20.000 Kč našemu zaměstnanci, který se ocitl v tíživé finanční situaci. Nemáme ale FKSP, takže nevím, zda mu tuto půjčku vůbec můžeme poskytnout. Také nevím, zda to může schválit starosta (nemáme radu), anebo zda to musí schválit zastupitelstvo. A dále jakou smlouvu s ním budeme event. uzavírat - o půjčce nebo VPS o poskytnutí návratné výpomoci?

ZDPO - zdanění - §6 odst. 9 písmeno v) - je tam limit půjčky 300 tis. kč, kdy majetkový prospěch z bezúročné půjčky není předmětem daně - takže z hlediska daně ze závislé a odvodů SP a ZP není s půjčkou zaměstnanci problém.

Když nemáte SF, tak přichází v úvahu jen půjčka obecně  - smlouva musí být schválena zastupitelstvem (§85 pism.j)- takže pokud zast. schválí, nic půjčce nebrání. 

Město si chce pronajmout nebytové prostory cca za 80000,- Kč ročně.Musí i na toto být vyvěšen záměr nebo stačí jen schválení zastupitelstvem.

No, dokonce si myslím, že zde stačí jen schválení rady, nemusí být vyvěšen záměr najmout si majetek, a schválení nájemní smlouvy není v kompetenci zastupitelstva; jen rady. Jde o vysokou částku, nevím nakolik je takový nájem v místě a čase obvyklý, je asi vhodné ZM informovat, ale je to v kompetenci rady. 

Město uzavírá smlouvu o sdružení na stavbu splaškové kanalizace a ČOV s a.s. Město bude s a.s. spoluvlastníky stavby v poměru finančních prostředků. Zároveň ale do 2 let po kolaudaci město vloží svůj spoluvlastnický podíl formou nepeněžního vkladu do základního kapitálu investora. Je možné pro příští rok rozpočtovat spoluúčast normálně na §2321, pol 6121 a účtu nedokončený majetek 042 proti dlouhodobému závazku 469? Následně vznikne nový majetek-nové inventární číslo. Mailem posílám i znění smlouvy. Děkuji za radu

Takže souhlas - ano příspěvek na tu stavbu dejte do rozpočtu jako váš náklad na stavbu, souhlas s pohledávkou 469 a položkou 6121 (odpa 2321 také dobře). Ale ne na 042, jen 469/231 - jako převod peněz do sdružení. Vy nedokončenou stavbu neděláte. Až budou předávat stavbu, tak se bude vypořádávat ta pohledávka 469 zápisem 021/469. 

Pak bude vklad a prodej, takže zápis části 10% prodejem 311/646, příjem s položkou 3112. A vyřazení části majetku prodejem 553/081 a 081/021. 

Další část vkladem nepeněžním: v ZC části 90% podílu na majetku: 368/081 a vyřazení 081/021 a 043 MD/ 368 D předpis povinnosti vkladu a 06x/043 po zapsání zvýšení ZK do OR. To bychom mohli znovu za ty dva roky řešit, až budeme znát přesnější částky. 

Obec postavila v letošním roce novou budovu požární zbrojnice. Do vrchního patra byla zakoupena krbová kamna + kolena a trubky v celkové hodnotě 10.472,- Kč. Můžu tato kamna včetně příslušenství zařadit do DDHM, nebo je mám zaúčtovat na 6121 jako součást stavby? Dále mám ještě dotaz jak je to s kuchyňskou linkou. Do téže místnosti byla zakoupena kuchyňská linka včetně plotny a odsavače v hodnotě 43.104,- Kč. Můžu tuto linku zaúčtovat na účet 022 a pol. 6122 a odepisovat nebo dát jako součást budovy na 6121 a poslední otázka. Hasiči chtějí ještě do oken namontovat žaluzie. Pokud to stihnou ještě do konce roku, než budovu zařadím do majetku, budu účtovat také jako součást hodnoty budovy na 6121?

Pokud budova není ještě dokončena, máte ji na 042, tak je nejlepší vše dát jako nedílnou součást stavby, tj. kamna určitě, linka a žaluzie také lze. Rámcově vycházíme z pokynu GFŘ 22 (dříve D190, pak D300 pak GFŘ6), ale máme právo vyhodnotit dle povahy. Pokud pořízeno v době výstavby, tak bych bez diskuse a nějakých obav určitě dala vše na 042 a zařadila se stavbou, jako její nedílnou součástí. 

Kamna jsou vždy součástí stavby - i ta samostatná. 

Směňovali jsme pozemky. U směn pozemků se účtují náklady i výnosy. Na jednom pozemku, který jsme směnili byla ale budova. Budovu nám znalec ocenil na 117.000Kč. Mohla by jste mi poradit, na jaký výnosový účet mám budovu zařadit a zda mám použít i nějaký nákladový účet?

Ono je v dotazu málo informací - nevím, zda budova byla předána nebo nabyta, ale odhaduji, že nabyta. Mohlo by vás navést účtování dle dokumentu ke stažení: 2014 ČÚS 710 DM - příklady excel s 036, kde najdete list směna pozemků a směna stavby. Je tam hodně variant příkladů, tak byste to podle toho mohla dát dohromady - tento dotaz Vám vracím. Když dáte konkrétnější čísla, tak bych Vám mohla pomoci se zaúčtováním (např. jaké ocenění je ve smlouvě, jaké u vás, jaké jsou ZP apod.). 

Obdrželi jsme investiční dotaci ŽP ERDF na přeměnu okolí mateřské školky na přírodní zahradu. Prosíme o odpověď, jak máme vést tyto stavební úpravy v majetku. Rozpočet zahrnuje arboristické a asanační práce, rekultivační práce, výsadby rostlin, úpravy zpevněných ploch. Dále byly instalovány herní a didaktické prvky ( altán – venkovní učebna, hmatový chodník, opičí dráha, hnízdo – houpací prvek, ptačí budky … ). Dále se chceme zeptat, k jakému datu zařadit tento majetek. Pro ukončení akce není nutný kolaudační souhlas, stavební úpravy byly předány na základě předávacího protokolu.

S ohledem na investiční dotaci bych doporučila zařadit na 029 a odpisovat. (V logice TZ pozemku, posílám k tomu mailem vysvětlující článek, proč toto doporučuji). Je však potřeba nejprve z uvedeného zkusit zjistit a nadefinovat, zda tam nevznikla nějaká stavba - viz ten altán, zpevněné plochy...- ty by pak patřily na 021 a bylo by potřeba majetek k zařazení na 021 a 029  rozpočítat. Zařadíme do majetku na základě předávacího protokolu stavby. 

Máme problém při účtování majetku, na který je poskytnuta dotace. Žádost o dotaci (je účtováno s položkou 5166) má na starost jiný odbor než ten který uskutečňuje vlastní akci, které se dotace týká. Z toho plyne, že odbor, který poté zahrnuje náklady do majetku nemá vůbec ponětí o fakturách za administraci dotace.Ve Vašem zodpovězeném dotazu z 11/2015 je uvedeno, že výdaje na zajištění soutěže "m o h o u " jít do ceny DM. Myslíte, že bychom našli nějaký pohled, který by ospravedlnil nezapočtené náklady na administraci dotace do ceny majetku?

Toto řeší CUS 710 v bodě 7.1. v písmeno d). Účetní jednotka se může ve vnitřním předpisu rozhodnout, zda bude nebo nebude zahrnovat do vedlejších pořizovacích nákladů výdaje na zajištění financování a administraci přijatých transferů...

Takže buď pořádek v informačních tocích a řádné předávání si info, co je výdaj související s pořízením DM, bez ohledu na to, který odbor toto zajišťuje a nebo, pokud se toto domluvit nedá, tak dát do provozu a odpovídajícím způsobem si upravit ve směrnici. Není potřeba ospravedlňování - můžete se rozhodnout, není to chyba (chyba  zaúčtování administrace dotace do provozního nákladu by byla jen v případě, že vaše směrnice zní jinak). 

Dobrý den, město(plátce DPH) pořizuje vánoční světelnou výzdobu ze Slovenska. Dodavatel, plátce DPH, zajišťuje montáž, demontáž i skladování. Fakturace je bez DPH, dodavatel přímo uvádí, že dodávka je osvobozena od DPH dle §43 zákona č. 222/2004 o DPH. Naší povinností je daň přiznat a uhradit přímo finančnímu úřadu, v DP budu evidovat na ř. 3. V jakém případě by byla evidována daň na ř. 7 daňového přiznání? Ještě jeden případ pořízení zboží ze zahraničí, a sice, na faktuře píše slovenský dodavatel, plátce, že se jedná o osvobození od daně při trojstranném obchodě ve smyslu § 45 zákona o DPH. Budu i v tomto případě postupovat výše uvedeným způsobem, tedy daň přiznám a budu evidovat na ř.30? Děkuji za odpověď.

Souhlas s první situací - prodaníte na ř. 3 a nebudete mít dle všeho již nárok na odpočet. Řádek 7 a 8 jsou pro případy dovozu zboží - tedy situace, kdy je to pořizováno ze státu mimo EU (třeba z Ukrajiny, USA ...)

U toho druhhého - podle mne to budete zase vykazovat na ř. 3 - ten řádek 30 je pouze pro situace, když jste v trostranném obchodu uprostřed - tedy nakoupíte na Slovensku a přímo to dodáváte do Polska (a prostřední článek je český obchodník) - vy jste ale asi koncový článek - tedy pro Vás to bude pořízení zboží z EU.

Potřebovala bych poradit ohledně záležitosti prodeje bytů v budově: Celková částka budovy v majetku je: 410091,- Kč (021) Znalecký posudek: Zjištěná úřední cena je za byty rozčleněna a celková hodnota je 1 715 540,- Kč Byty + pozemek pod stavbou se prodávají za tržní hodnotu v posudku je tržní hodnota všech bytů i s pozemky pod stavbou ve výši 1 131 460,- Kč. např. byt č. 1 částka 94 830,- Kč + pozemek 1340,- Kč - celková částka zaplacená od budoucího majitele bytu je 96 170,- Kč byt č. 3 částka 235 590,- + pozemek 3350,- Kč celková cena 238 940,- Kč, kterou zaplatí budoucí majitel. 3 byty budou zaplaceny v hotovosti, ostatní budoucí majitelé dostanou byty na splátkový kalendář po dobu 5 let. Jak to bude s odpisy v majetku, kde je částka 410 091,- Kč. děkuji za radu.

Nejprve - rozdíl mezi 410 tis. Kč a 1.131 tis. Kč je dost velký - jakou máte významnost pro přecenění RH - nejste povinni to udělat? Jen ještě - neuvedla jste v dotazu zůstatkovou cenu a pro významnost, zda se má přecenit, se rozhodujeme dle rozdílu mezi ZC a prodejní cenou - tj. může být rozdíl ještě významnější. 

Bytový dům je pravděpodobně rozdělen na bytové jednotky. Správně byste měla vyřadit inventární číslo domu a zavést inventární čísla jednotlivých bytových jednotek - lze poměrem z hodnoty účetní (410 tis.Kč) stejným, jaký poměr mají jednotlivé byty k součtu. Stejným poměrem rozdělíte i oprávky. 

Pokud nemusíte přecenit na RH, tak vyřazení jednotlivých bytů při podání návrhu na vklad se zaúčtuje: ve výši ZC (jak Vám vyjde na jednotlivých inv. číslech bytů po poměrném rozdělení 021 a 081): 553 MD/ 081 D a ve výši vstupní ceny po poměrném rozdělení na 021 : 081 MD/ 021 D. Vyřazení pozemků jen 554 MD/ 031 D.

Přecenění na RH by bylo: 081 MD / 407 D a 021 MD / 407 D a 036 MD/ 021 D. 

Vyřazení: 553 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D. 

Předpis výnosů bude k datu podání návrhu na vklad: 311 MD/ 646 D. U BJ, které budou na splátky, byste měla udělat předpis také k datu podání návrhu na vklad, ale tam bude dlouhodobá pohledávka: 469 MD/ 646 D

Pozn. Přecenění pozemků na RH není potřeba, to na významné rozdíly dle hodnot uvedených v dotazu nevypadá.