Dotazy

V roce 2011 jsme dostali od MMR inv. dotaci na výstavbu technické infrastruktury v částce 750.000 Kč. K 31.12.2011 jsem zaúčtovala dohadu 388 / 403. Po předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení jsme dne 26.3.2012 dostali dopis, že MMR na základě předložené dokumentace ukončilo závěrečné vyhodnocení akce. Zaúčtovala jsem tedy 346 / 388 a 374 / 346. Teď za mnou přišel pan starosta s tím, že v podmínkách pro použití dotace je klauzule, že do 5 let od kolaudace námi vybudovaných sítí musí proběhnout kolaudace následně vybudovaných bytových jednotek, a protože se je nepodařilo zkolaudovat všechny, tak část dotace budeme vracet. Vzhledem k tomu, že jsem dotaci po závěrečném vyhodnocení zaúčtovala jako vyúčtovanou, tak mám na 374 nulu, a nevím, proti čemu mám zaúčtovat vratku dotace 231 pol. 5364 § 6402.

Zaúčtujte jen 549 MD / 347 D  a úhradu 347 MD/ 231 lze odpa, pol. 5364 D. 

Dobrý den, chci se zeptat jak rozúčtovat zálohy na teplo. Jako úřad centrálně vytápíme celou obec :). (jsme plátci DPH) Předpis zálohy: 311/602 - včetně DPH Zaplacení zálohy: 231 2115/211 - 311 celá částka včetně DPH Teď mi chybí rozúčtování DPH (to nevím co a jak kam) Když vytvářím daňové přiznání tak DPH se mi objeví na řádku č. 2, ale chybí mi to někde účetně zařadit. A dále nevím jak postupovat při vyúčtování zálohy jak u vratky tak přeplatku. Děkuji moc za odpověď

Přijatou zálohu na teplo byste měla zaúčtovat 231 MD /324 D a 343 D a až vyúčtování 311 MD/ 602 D  a 343 D a zúčtování zálohy 324 MD a 343 MD ze zálohy /311 D. Tím Vám vznikne odvod při vyúčtování jen z rozdílu. 

Podrobně je popsán účetní postup v dokumentu ke stažení v oblasti "archiv": 2012 Služby a nájemné DPH účtování

Jsme plátci DPH. Uplatní se DPH z paušálních náhrad pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, požadované obcemi nově na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 254/2015 Sb.? Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Předmětem žalobních návrhů je např. dlužné nájemné, náhrada škody, bezesmluvní užívání apod. Doposud jsme jako úřad tyto paušální náklady nepožadovali. Za každý úkon, který učiníme, požadujeme částku 100 až 300 Kč. Pro názornost uvádíme příklad: Návrh na vydání platebního rozkazu (nájemné z bytu u fyzických osob) jistina ve výši 15 600 Kč kolek ve výši 1 000 Kč 1. úkon za podání žaloby ve výši 100 Kč 2. úkona příprava účasti na jednání ve výši 300 Kč 3. úkon účast na jednání před soudem ve výši 300 Kč Celkem tedy požadujeme 15 600 Kč za jistinu, 1 000 Kč za kolek a 700 Kč za tři úkony. Zajímalo by nás, zda těch 700 Kč se účtuje s DPH nebo bez DPH.

Tady jsem celkem přesvědčen, že tyto náhrady za úkony nejsou předmětem DPH - totiž nedošlok k poskytnutí služby druhé straně, pouze je fakticky požadována náhrada nákladů (fakticky jakoby náhrada škody). Tedy určitě mimo režim DPH ZN

V roce 2014 jsme dělali technické zhodnocení budovy MŠ , kdy ji měla příspěvková organizace ve výpůjčce. Od 1.1.2015 jsme změnili Zřizovací listinu na právo hospodařit . Technické zhodnocení v roce 2014 bylo 7 345 000,- a dotace 5 900 000,- toto jsem v roce 2014 zaúčtovala a udělala i roční odpis a rozpustila dotaci. 1) A nyní to musím převést ( od 1.1.2015 ) na příspěvkovou organizaci, převádím stav k 1.1.2015? Letos by už měla o odpisech a dotaci účtovat příspěvková organizace. 2) A nevím jak to odúčtuji z majetku a z účtu 403. (403 500 MD 672 700 dal= dotaci) a ( budovu 021 200 dal MD?)

Jestliže se mělo předat k 1.1.2015, tak je potřeba udělat opravy, tj. zrušit u vás odpisy za rok 2015 (pokud je děláte měsíčně nebo čtvrtletně) a zjistit stav 021, 081 a nerozpuštěné 403. Převod na PO je pak zápisem 403 MD, 081 MD, zbytek 401 MD / 021 D a PO nabere na stejné účty, ale obráceně a ve stejných hodnotách. Pozor - musíte s ní dojednat, jak se bude chovat k 403 (zda bude PO rozpouštět zápisem 403/401 nebo zda dáte příspěvek na odpisy z rozdílu od 403 - viz dokument ke stažení 2014 PO a účet 403, kde jsou uvedeny varianty, ze které si máte jednu jako zřizovatel vybrat a dát PO pokyn, že bude postupovat ve vztahu k 403 z této varianty). Pozor - při převodu mezi VUJ, což obec a její PO jsou obě, se 403 předává jako zdroj, nikdy se nerozpouští do výnosů!

Všeobecně se má za to, že dotace musí být vyúčtována, dar nikoli. Jak rozumět ustanovení § 10a, odst. 8, písm.c) zákona 250/2000 Sb., viz níže: (8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů, b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část. Pokud by ve smlouvě veškeré výdaje byly určeny, že jejich výše nemusí být prokazována, je z toho rázem dotace bez vyúčtování. Jaký na to máte názor? Nám by se to velice hodilo, ale bojíme se to udělat.

Opravdu je toto jen názor - my jsme se 250/2000 Sb. ve vztahu k dotacím zabývali jen z důvodu pomoci, jsou to spíše právní otázky. 

Můj názor je, že dle náležitostí VP smlouvy musí být vypořádání - např. písm j) §10a, odst.5. 

Ten odstavec 8 je spíše v logice, že např. můžete uvést, že 5%  výdajů je určeno na administraci, režijní náklady apod. , že nemusí být přímo doloženo. Není to uvedeno ve smyslu,  že nic nemusí být přímo doloženo. U b)  by se zase muselo vypořádat dle výkonů a i u c) i kdyby se dala celá pevná částka, měli byste chtít doložení splnění účelu. VP má za cíl účelovou dotaci s vypořádáním, pořád tedy můžete jít do toho daru, když vás nezajímá "osud" poskytnutých peněz (dle zpráv MF 3/2015). 

Podle vašich materiálů rozumím tomu, že pokud účtuji o § 92 vykazuji DPH, to které musím odvést a zároveň si uplatním, tedy 0 od nuly, i to, které odvádím, ale nemohu si uplatnit, tedy výkaz na položce 8901...ale nikde jsem nenašla, jak je to s běžným DPH, které si uplatňuji nebo odvádím? Teď to vlastně přidávám k § a pol., které se to týká, ale vlastně to není správně a já stále musím zastupitelům vysvětlovat, především v příjmech, že např. rozpočtuji 1210,- na §les pol.2111, ale příjmem je jen 1000...stejně naopak ve výdajích, že rozpočtuji i výdaj na DPH, byť si ho uplatním....více by se mi líbilo, kdybych toto mohla nějak oddělovat a ještě ideálně u §, kterého se to týká...anebo tedy jinde, ale tak, aby v příjmech a výdajích byli částky bez DPH, tam kde si ho uplatňuji nebo odvádím...

V rozpočtu je to bohužel tak, jak se mi to také nepozdává, ale nedali si vůbec říct a neslyšeli ani na obdobné argumenty, co uvádíte. DPH jako součást ceny dali do příjmů na stejné položky jako základ daně a odvod DPH na výdaj - položku 5362. Případný odpočet pak na minus 5362. Takže příjmy neodpovídají ceně bez daně a rovněž tak výdaje, ale ceně s daní a odeslaný rozdíl v DPH položce 5362. Například byste měli nárok na odpočet 2 mil. Kč a za celý rok daňovou povinnost 0,5 mil. Kč. Tak v rozpočtu bude ten 0,5 mil. různě v příjmových položkých (213x, 211x), DPH u výdajů bude např. na pol. 6121 nebo 5171 nebo 513x nebo 515x...a na položce 5362 minus 1,5 mil. Kč. S tím se musí smířit i zastupitelé, vypovídací schopnost to má mizernou a vazbu na účetní výkazy žádnou, ale tak to prostě je. Rozočtování položky 5362 je pak opravdu oříšek, velmi těžko se to vypočítává, často se upravuje. 

Dobrý den, jsme čerstvými plátci DPH a máme první fakt.od dodavate. v PDP- daň odvede zákazník.Jedná se o akci zateplení MŠ, fakt.bez daně,není uvedena sazba.Prosím o radu, stavební práce daň 21% nebo snížená a máme nárok na odpočet v plné výši, když budova je školkou a v části jsou obecní byty, z nichž platí obci nájemníci hypotéku?Máte toho popsáno hodně,ale raději zasílám dotaz, je to pro mě úplně něco nového. Pokud uplatníme odpočet v plné výši zaúčtuji takto a nic FU neplatíme. 042 500.000/321 500.000,343 105.000/343 105.000, 321 500.000/231 3111 6121 UZ 185.000,- 231 3111 6121 315.000,-, 231 3111 6121 105.000, 231 8901 MN 105.000,- po podání přiznání FU: 343 105,000/343 105.000, 231 8901 D 105.000, 231 6399 5362MD 105.000.

Tady jsou zakomponovány fakticky dva dotazy:

a) sazba daně - v tomto případě musíte stanovit, zda se jedná o bytový dům či nebytový dům. Zjednodušeně - pokud plocha v objektu určená k trvalému bydlení (podle kolaudace ...) je více než 50%, potom by to splňovalo charakteristiku bytového domu a bylo by to ve snížené sazbě DPH. Pokud je ale větší plocha té školky - potom by to mělo být v základní sazbě DPH.

b) odpočet DPH v tomto případě určitě neuplatníte - musíte si vždy říkat, že uplatníte odočet tehdy, pokud to použijete ke zdaňované činnosti - nicméně z bytů by se mělo platit nájemné osvobozené od daně a školka to bude mít buď zadarmo nebo případně také za osvobozený nájem.

Tedy předpokládám, že to dopadne takto:

- dodavatel fakturuje 500 tis. kč - MD 042/Dal 321

- dopočítáváte 21% a neuplatňujete odpočet - MD 042/Dal 343 ve výši 105 tis. Kč

(respektive pokud máte GORDIC, tak si pomáháte ještě se základem daně na účtech 734...)

- přijde to v přiznání jen na ř. 10 - základ daně a daň.

Úhrada dodavateli na 6121 ..., úhrada na FU - také skončí na 6121

Dle popisu využíváte položku financování - tj. zaúčtujete 231 8901 MD a 231  s pol. 6121 D a při platbě PDP FÚ již jen 343 MD/ 231 8901 D. 

V roce 2006 jsme prodávali pozemky na výstavbu RD. Na pozemky nebylo vydané stavební povolení. Na výstavbu inženýrských sítí včetně komunikací přivedených na hranici pozemků, jsme dostali z MMR dotaci 80.000,- Kč na každý pozemek. Do roku 2017 máme předložit doklad, že na všech prodaných parcelách jsou v KN zapsané rodinné domky. V případě nedodržení podmínky budeme muset dotaci vracet za každý nezastavěný pozemek. Při prodeji pozemků se do kupní smlouvy dávala podmínka, že kupující pokud nepředloží kolaudační rozhodnutí o dokončení RD, vystavuje se sankční pokutě ve výši přiznané dotace tj. 80.000,- Kč. Nyní již víme, že z pěti parcel budeme vracet dotaci. Majitelé nám budou na účet posílat těch 80.000,-. Bude se účtovat jako o příjmu za prodej pozemku a z 80.000,- odvádět DPH? A jak se bude účtovat vratka té dotace?

Příjem z pokuty není příjem z prodeje, pokud byla sjednána pokuta, tak vám platí pokutu, tj. žádné DPH, žádné daně z nabytí nemovitých věcí apod. 

Příjem zaúčtujete; předpis 377 MD/ 641 D, příjem 231 odpa např. 3639 a pol. 2212. (Dáte však do daňového přiznání k DPPO, co však neplatíte státu, jen obec sama sobě). Odvod dotace pak bude zápisem: 549 MD/ 347 D a vratka např. odpa 3639 pol. 5363 (zde by přicházela i v úvahu položka 5364 v režimu vratky). 

Připravuje se zákon o rozpočtové odpovědnosti – zadluženost nesmí překročit 60% průměru ročního příjmu za 4 roky, jinak povinnost snižovat o 5% rozdílu ročně (jinak sankce). Kdy by mohl být zákon schválen? Chystáme stavbu kanalizace a chtěli bychom si vzít velký úvěr. Jaké příjmy máme do pokusného výpočtu zapojit? Celé běžné příjmy za rok nebo se budou třeba odpočítávat 4xxx položky?

O zákoně víme, i o prováděcích předpisech, nelze však vysledovat jeho osud, kdy má co být schváleno. Vypadá "zamrzle". Příjmy by se počítaly z třídy 1 až 4 - tj. včetně dotací. Není důvod odpočítávat dotační položky, dotaz Vám vracím. 

1.) Budeme měnit pravidla tvorby a čerpání SF, je někde stanoveno, kolika procenty z hrubých mezd můžeme fond tvořit? Zpravidla to bývá 2-5%, může to být i více, třeba 10% ? Máme málo zaměstnanců a tvorba by nám nepokryla čerpání v případě zamýšleného zvýšení příspěvku na PP. 2) Evidujeme majetek určený k prodeji na účtu 036. Blíží doba 2 let od přecenění na RH ale stále nemáme prodáno, i když záměr prodeje stále trvá. Můžeme vnitřní směrnicí dobu přecenění na RH prodloužit? A co v případě, když se nakonec od prodeje ustoupí? Musíme přecenit zpět na původní cenu? Jde o staré budovy a rozdíl v původním ocenění a RH je velmi značný, více než 1% aktiv netto, což je hranice přecenění uvedená v naší směrnici pro RH.

Ohledně tvorby SF si můžete pravidla tvorby a čerpání určit libovolně. Připadá mi častokrát zbytečné zvolit si % ze mzdových prostředků , jsou nejen problém s určením mzdových prostředků - myslím pojmově - ale i problémy se zálohovými příděly a přepočtem po skončení roku. Jednodušší je např. zvolit si příděl ve výši 10% položek 501x dle původního rozpočtu - myslím to jen jako příklad. Nikde není povinnost přímé vazby na mzdy. Lze zvolit i např. 200 tis. Kč každý rok. Je to prostě na vás, respektive na vašem ZO. 

Pokud záměr trvá, je asi jednodušší prodloužit RH. Nemusíte vnitřní směrnicí prodlužovat přecenění, spíše by měla znít tak, že pro přecenění rozhoduje záměr období prodeje k okamžiku, kdy se přeceňuje, ne to, jak nakonec dlouho záměr prodeje trvá.  

Když se od prodeje ustoupí, přeceňuje se zpět, pamatuje na to ČÚS 709 - body 3.4.6. a následující. Zkráceně - vrátíte ocenění(021), odpisy za dobu přecenění se nepřepočítávájí, zadáte i původní oprávky (081), zrušíte 407 a  začnete odpisovat od dalšího měsíce po zpětném přecenění a máte zvážit změnu zbývající doby použitelnosti. 

Město je plátcem DPH, je vlastníkem vodovodu a ČOV, vodné a stočné od občanů nevybírá, správcem je VHS, která vybírá vodné a stočné. Město fakturuje VHS čtvrtletně nájem infrastrukturního majetku (s DPH) Nyní budeme provádět Intenzifikaci ČOV, budeme žádat o dotaci. Můj dotaz, zda můžeme uplatňovat plný nárok na odpočet DPH.

Ano - měli byste uplatňovat plný odpočet DPH (tedy raději jen poznamenávám - doufám, že ten nájem není natolik symbolický, že by mohlo dojít k napadení za zneužití práva - že je to zastřená výpůjčka).

Prosím, odvádí se DPH z §2119,pol 2343- příjmy z dobývání- lom v katastru obce ? myslím si, že ne. A ještě prosím obec vybírá vstupné do sportovního a oddychového areálu koupaliště, které ale nemá plavčíka a oficiálně to nemůže být vedeno jako koupaliště. Myslím si ,že se DPH neodvádí.

Úhrada z dobývacího porostoru - určitě nikoliv - tam je konáno podle zvláštního právního předpisu jako výkon veřejné správy.

Vstup - sportovní a oddychový areál - to jsem již asi dostatečně popsal v manuálu k DPH - rozdělení činností (případ 2) - jedná se fakticky o to, že byste měli posoudit, zda s ohledem na charakter toho místa je spíše určeno pro sport (možnost plavání) - potom osvobozeno, nebo pro rekreační a zábavní aktivity (tobogán ...) - potom zdaněno - 15%. Bohužel nyní nělze obecně říci, jak to má být - fakticky je to o posuzování případ od případu - a hlavně - já tím arbitrem nejsem a nemohu být. Pokud by to pro Vás bylo zásadní, tak by šlo zažádat o závazné posouzení finanční úřad (ale za 10 tis. Kč). Jinak to, jestli tam je plavčík nebo není, nevnímám jako rozhodující - klíčové je uspořádání prostoru - zda spíše na plavání ....

Z materiálu vyjímám:

b) věcné vymezení sportovní činnosti

Zde se nám jedná o to, na jaké úrovni má být daná činnost prováděna. Například v nedávné době jsem reagoval na požadavek finančního úřadu zdanit startovné na cyklistickém závodě pořádným svazkem obcí – se zdůvodněním, že se nejedná o sport.

Přitom máme jasně v judikatuře uvedeno, že se jedná o aktivity nejen „vrcholového sportu“ – ve smyslu závodním, ale i běžné kondiční sportovní aktivity. Finanční úřad následně na základě judikatury (například použit judikát koupaliště Žamberk) toto uznal.

S výše uvedeným problémem souvisel také judikát Judikát  C-18/2012 - 21. 2. 2013 (případ „koupaliště Žamberk“). Předmětem sporu bylo, zda se jedná v tomto případě o rekreaci (tedy zdaňované plnění) nebo o sport (plnění osvobozené od DPH). Z vlastního judikátu vyjímám:

 33. Co se týče otázky, zda v rámci takového jediného komplexního plnění je převládajícím prvkem možnost provozovat sportovní aktivity spadající pod čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH, nebo spíše čistě odpočinek a zábava, je třeba na tuto otázku odpovědět, jak bylo připomenuto v bodě 30 tohoto rozsudku, z hlediska běžného spotřebitele, přičemž toto hledisko musí být určeno s ohledem na všechny objektivní prvky. V rámci tohoto celkového posouzení je třeba zohlednit zejména koncepci dotčeného koupaliště vyplývající z jeho objektivních charakteristik, to znamená jednotlivých druhů nabízených zařízení, jejich uspořádání, počtu a významu vzhledem k celému areálu.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

1) Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že neorganizované a nesoustavné sportovní aktivity, jejichž cílem není účast ve sportovních soutěžích, lze považovat za provozování sportu ve smyslu tohoto ustanovení.

2) Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že zpřístupnění areálu koupaliště, který nabízí návštěvníkům nejen zařízení umožňující provozování sportovních aktivit, ale i jiné druhy zábavy či odpočinku, může představovat poskytování služeb úzce souvisejících s provozováním sportu. Předkládajícímu soudu přísluší určit, zda ve světle výkladových prvků poskytnutých Soudním dvorem Evropské unie v tomto rozsudku a s ohledem na konkrétní okolnosti věci v původním řízení tomu tak v daném případě je.

K výše uvedenému Nejvyšší správní soud zaujal následující stanovisko:

 Lze tedy shrnout, že v daném konkrétním případě je z hlediska běžného návštěvníka převažujícím prvkem komplexního plnění poskytovaného žalobcem možnost užívání areálu Městského koupaliště v Žamberku za účelem odpočinkových aktivit a zábavy, nikoliv poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou. Jistě lze zčásti souhlasit s názorem stěžovatele, že část návštěvníků může využívat služeb poskytovaných žalobcem ke sportovnímu vyžití a tělovýchovné činnosti. Z hlediska objektivní charakteristiky plnění se však nejedná o převažující prvky jediného komplexního plnění poskytovaného žalobcem. Z uvedeného proto plyne závěr, že poskytované plnění, tj. zpřístupňování areálu Městského koupaliště v Žamberku návštěvníkům za úplatu, nebylo v rozhodném zdaňovacím období poskytováním služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou a tedy nepodléhalo osvobození od daně podle § 61 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty.

 Kritéria aplikovaná NSS:

-          tobogany, výřivky, brouzdaliště, části spíše pro rekreaci než plavání x část umožňující plavání v plaveckých drahách, hřiště na volejbal

Tedy nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, že „v tomto konkrétním případě“ se jedná již o rekreaci a z tohoto důvodu se jedná u vstupného o plnění zdaňované (s nárokem na odpočet DPH na vstupu). Tady v této oblasti budou vznikat spory – osobně se přiznávám k tomu, že na základě tohoto judikátu jsme některá koupaliště převedli do režimu „rekreace“ – tedy zdaňovaná plnění s odpočtem DPH na vstupu.

 Jak je tato záležitost hraniční, si můžeme ukázat na judikátu – Krajského soudu Ústí nad Labem – 15 Ca 144/2006 – 28 – případ „Městské služby Ústí nad Labem (výňatek)

 Žalobce dále namítá, že vstupné do plavecké haly, zimního stadionu nebo lázní nelze považovat za platbu za službu úzce související se sportem. Svůj názor opírá například argumentem, že osoba, která si zakoupí vstupenku do daného objektu může toliko vstoupit aniž by jí byla poskytnuta služba související se sportem či tělesnou výchovou. S tímto názorem soud nesouhlasí. Soud dospěl k názoru, že vstupné do uvedených zařízení je úplatou za služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou. Formulace použitá v zákoně přesně odpovídá službám, které jsou v daných případech poskytovány bez ohledu na skutečnost, zda bude osoba v daném areálu sportovat či nikoli. V případě koupaliště je předmětnou službou například to, že v areálu je posekaná tráva, jsou zde k dispozici převlékárny, provozovatel zajišťuje pracovníky, kteří dohlížejí na bezpečnost návštěvníků při provozování spotu a na dodržování provozního řádu jak na sportovištích , tak i na ostatních plochách v rámci areálu. V případě zimního stadionu či lázní je například takovou službou po zaplacení vstupného již bezplatné poskytnutí šaten, možnost uložení cenností do bezpečnostních schránek, vytápění prostor bazénu či naopak zajištění nižší teploty v zimním stadionu. V daném případě se tedy nejedná přímo o sportovní služby, ale o služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou. Bez poskytnutí takových služeb by se dané sportovní činnosti daly vykonávat jen s obtížemi nebo by se nedaly vykonávat vůbec. Zároveň jde o služby, které konzumuje každý návštěvník areálu.

Tedy vlastně judikát Krajského soudu popřen nyní – i s odvoláním na ESD – nicméně ten velice obecně nastavil kritéria ….

Obec je plátce DPH, pro hospodářskou činnost (lesní hospodářství),dále provozuje vodovod a kanalizaci, tato činnost není v hospodářské činnosti, z příjmů z vodného a stočného odvádíme DPH. Nyní jsme investovali do technologie ČOV.Můžeme si požádat o odpočet DPHa v jaké výši? plný nárok, nebo krácený ?

Je jedno, v jaké to máte činnosti - zda hlavní nebo vedlejší. Rozhodující je jediný aspekt - zda to je či není ke zdaňované činnosti.

Když jste zainvestovali do technologie ČOV a vybíráte stočné, měli byste mít nárok na odpočet daně. Je tady jen trochu problém se situací, že pokud jste tam napojeni třeba jako obecní úřad (nebo další případy, kdy se cíleně stočné nevybírá a ta nemovitost není k ekonomické činnosti), tak by správně měl být odpočet DPH v poměrné výši (myšlenku s koeficientem do toho raději nebudeme tahat). Ten poměr by měl vycházet třeba z kubíků takto nefakturovaných versus celkové kubíky ... - pokud vyjde do 1%, tak plný nárok na odpočet bez dalšího řešení.

Jsme malá obec do 700 obyvatel. Máme jen minimální příjmy z nájmů, vlastníme a provozujeme vodovod, máme PO MŠ (není plátcem DPH). Působí u nás SDH a sportovní klub (v obecních prostorách). Poskytujeme služby občanům-rozvoz obědů důchodcům, dohlídávání dětí. Nedosahujeme zdaleka obratu pro povinné plátcovství DPH. Zastupitelé požadují dobrovolné přihlášení k DPH z důvodů investic. Chystá se přestavba požárního zázemí pro SDH (požární zbrojnice), vybudování sociálního zázemí na sportovišti, výstavba chodníků, opravy místních komunikací. Doposud jsem do problematiky DPH nějak nepronikala, nemám tedy argumenty k tomu, abych jim názor vyvrátila nebo potvrdila. Snažila jsem se pochopit systém přečtením cyklu DPH na Vašich stránkách, vidím velkou složitost. Členy zastupitelstva jsou podnikatelé, kteří jsou přesvědčeni, že by obec na vrácené DPH ušetřila milióny a stálo by to jen trochu víc papírování. Nechtějí otálet, čím dříve, tím větší úspory. Prosím o návod, jak alespoň přibližně propočítat, zda se dobrovolné přihlášení k plátcovství DPH obci vyplatí (případně radu, jak srozumitelně zastupitelům vysvětlit...) Děkuji.

Já si myslím, že jako vysvětlení je potřeba pročíst detailně materiály týkající se odpočtu DPH - zejména ty dva první. Jde totiž o to, že pokud se stanete plátcem daně, tak neplatí, že byste najednou měli nárok na odpočet ze všech plnění. Budete mít nárok na odpočet DPH pouze z těch, u nichž prokážete souvislost s poskytováním zdaňovaných příjmů (a aby byl plný nárok na odpočet DPH, tak by ta souvislost musela být výhradní).

Takže jen namátkou z případů, které uvádíte:

- výstavba chodníků, opravy místních komunikací - tím, že nemáte ke zdaňované činnosti, není nárok

- SDH - zázemí - bude to to samé, není nárok na odpočet 

- sociální zázemí na sportovišti - i když tam budete vybírat peníze za používání sportovního zařízení, tak by to bylo v režimu osvobozeno od daně - tedy opět bez odpočtu.

Já tím nechci říci, že by se na plátcovství DPH nedalo "vydělat" - ale na těch akcích, které popisujete, to na 99.9% nejde. Zde byste se stali plátci s jediným dopadem, že každou (skoro každou) službu pro občany budete muset zdanit, tj. pro občany bude dražší. 

Obec nechala zhotovit kalendáře. Na faktuře je uvedeno: kalendář týdenní – 230 kusů – cena 27 000 Kč. Žádné další náklady jsme neměli. Všechny kalendáře budou do konce roku 2015 rozdány občanům. Prodávat se nebudou. Prosím o radu jak zaúčtovat.

Předpokládáme, že se jedná o kalendáře např. s logem obce, sloužící k propagaci, při nákupu účet 501, položka 5139. Kdyby se do konce roku všechny kalendáře nerozdaly, pak k 31.12. 112 MD/ 501 D v pořizovací ceně nerozdaných kalendářů.