Dotazy

Dovoluji si Vás poprosit o odpověď na dotaz ohledně rozpočtové změny - přijetí úvěru (platby dokladů přímo z úvěrového účtu). Bude se schvalovat přijetí úvěru na financování projektu. Rozpočet máme vyrovnaný, ovšem příjmy jsou opožděny a výdaje musí být realizovány. Ke konci roku se vše srovná. Z tohoto důvodu ZO musí schválit přijetí úvěru, kdy faktury za projekt budou proplaceny přímo z úvěrového účtu. Musí být schválena rozpočtová změna ve výši úvěru (jeho přijetí ?). Rozpočtové výdaje jsou v rámci schváleného rozpočtu již pokryty. Kdyby musela být schválena rozpočtová změna - přijetí úvěru +, co bych měla dát do výdajů (rezervu ?). Účtování (podle mě) pouze: úhrada faktury: 321/ 451, §, položka dle RS a dále až splátka úvěru. Dále se dovolím zeptat ohledně DPH koupaliště. Opravujeme koupaliště, jsme plátci DPH a podle závěru ze všech materiálů co jsem načetla, by obec měla mít nárok na odpočet (mám za to, že se jedná o rekreaci). Daňový poradce řekl, ať se poradím se správcem daně. Chtěla bych, aby vyjádření správce daně v této věci bylo závazné . O "co" a "koho" mám požádat. V § 47a zákona o DPH se píše o závazném posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (základní nebo snížená) na 0 sazbu DPH se toto ustanovení nevztahuje (sport - ostatní plnění osvobozená..).

Přijetí úvěru - určitě doporučuji rozpočtovat, je to poměrně významná položka z hlediska financování a bude se muset příští rok i rozpočtovat splátka úvěru (8114). Protipoložkou může být položka 8115 na str. D - systém je ten, že přijmete uvěr (8113 MD) a na konci roku vám zůstanou peníze na účtu - tj. změna stavu na položce 8115 (což by odpovídalo skutečnosti, pokud příjmy budou nakonec naplněny). Rozpočet tímto zůstane vyrovnaný, jen budou rozpočtem pokryté i skutečně realizované položky.

2. Koupaliště

U toho závazného posouzení - skutečně již jsem jedno "viděl" a FU odpověděl - abychom se vešli do §47a, tak se ptáme, zda je správně, že je to v sazbě 15% - to je podle mne plně v souladu s §47a.

Věcně by stále mělo platit sdělení MF z roku 2008 k podání závazného posouzení na sazby daně - odkaz najdete zde:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/sazby-dane/2008/zavazne-posouzeni-sazby-dane-z-pridane-h-1591

Žádost je směrována na Generální finanční ředitelství, je spojena s poplatkem ve výši 10 tis. Kč.

Na základě auditorské zprávy, kde se píše, že vestavěný nábytek, hasící přístroje, žaluzie a další jsou součástí stavby se chci zeptat na zaúčtování. Hasící přístroje, které byly časem dokoupeny, jsem z majetku dala pryč. Chápu, že žaluzie na zastínění oken patří na TZ a co žaluzie látkové, které jsou na zakrytí kuchyňské linky v kanceláři nebo na zakrytí umyvadla? Některé máme z vrchu od stěny a jiné jsou níže postavené k dřevěné desce. Ty máme taky samostatně v majetku na účtu 902 a 028. Teď nevím, zda i ty musím z majetku dát pryč?

Žaluzie mohou být jako  součástí nábytku - např. místo dvířek ve skříni apod., ty do hodnoty stavby spíše nepatří, evidenci bych zde neopravovala. Jestli ale ty Vámi popsané mají charakter typu, že jakoby nahrazují příčku, aby se zázemí oddělilo, tak by patřily zase spíše do stavby - pak vyřadit. Jejich výměna v případě, že jsou součástí stavby, se pak již dává jen do oprav (na 511). 

V majetku máme hřiště z roku 2002, odpis. sk. VI na 40 let účet 021. Letos došlo k demontáži hřiště (resp. herních prvků) a postavilo se úplně nové hřiště (resp. nové herní prvky), to vše dle smlouvy o dílo s jedním dodavatelem v rámci jedné stavby. Chci vědět, zda mám staré hřiště jednorázově odepsat a vyřadit z majetku a nové hřiště zadat jako novou stavbu nebo to udělat pouze jako TZ původního hřiště, které už stejně fyzicky neexistuje, protože došlo k té demontáži?

Zde by bylo asi nejsprávněji vyřazení stavby v důsledku nové výstavby - takže správně zaúčtování je ve výši zůstatkové ceny "starého hřiště" zápisem 042 MD/ 081 D a vyřazení v pořizovací ceně starého hřiště 081 MD /021 D. Nové hřiště pak pořídíte jako novou stavbu přes 042. A po dokončení zařadíte jako nový majetek (tj. vlastně včetně té části 042,co se týkala zrušené stavby, protože se pořizuje nová).

Ještě je potřeba promyslet, co tvořilo tu starou stavbu - jestli to byly jen herní prvky, ale staré hřiště třeba obsahovalo i zpevněné plochy, doskoky, někdy i oplocení - a toto tam zůstalo, tak by se vyřadila jen část majetku. Např. byste řekli, že herní prvky tvořily cca 60% hodnoty starého hřiště. Pak byste vzala jen 60% zůstatkové ceny a 60% vstupní ceny a jen těchto 60% byste dala do vyřazení z důvodu nové výstavby na 042. A vyřadilo by se jen 60% majetku zápisem 081/021. 40% majetku by na 021 zůstalo a nové prvky by tuto kartu majetku navýšily v režimu TZ. 

Dobrý den. Dovoluji si Vás poprosit o odpověď ohledně prodeje nemovitosti (budova + pozemek pouze pod stavbou) a případného účtování DPH. Obec je plátce, bude prodávat plátci daně. Mám pochybnosti zda účtovat DPH. Jedná se o budovu, včetně zastavěného pozemku. Budova je cca 150 let stará, bez dokumentů. Pokud kdy byla opravována, nárok na odpočet nebyl uplatněn. Budova se nyní nachází na pozemku (stejném parcelním čísle), kde je mimo jiné parkoviště a právě probíhají úpravy parkoviště na základě souhlasu s ohlášenou rekonstrukcí a další práce na základě územního řízení . Tyto práce se netýkají předmětné budovy - zde není nic opravováno . Z důvodu prodeje bude pozemek pod budovou a budova zaměřena a oddělena geometrickým plánem , takže bude mít samostatné parcelní číslo. Pokud by bylo nutné k prodejní ceně účtovat DPH, musí být ve smlouvě o prodeji nemovitosti uvedeno, že kupní cena je sjednaná včetně DPH. Základem ceny kupní je cena dle znaleckého posudku + náklady na realizaci prodeje.

V tomto případě splňujete podle popisu podmínky pro osvobození prodeje od DPH (dle všeho jak v roce 2015, tak i v roce 2016). Pokud budete chtít - můžete se rozhodnout, že i u tohoto prodeje byste aplikovali DPH, ale podle Vašeho popisu (nemáte tam nějaké TZ, na kterém byste odpočítávali DPH...) je to zbytečné. ZN 

1. Obec opravila chodník, který je v majetku KÚ, a máme smluvně podloženo, že po vyřízení všeho „papírování“ nám bude chodník převeden od KÚ do majetku obce. Dle Vaší odpovědi z 27. 3. 2012 jsem fakturu za opravu ve výši téměř 300.000,- Kč zaúčtovala na pohledávky 311. Vypadá to, že se do konce roku převod od KÚ nestihne, proto se raději ptám, zda se tento postup od roku 2012 nějak nezměnil a zda pohledávka může být v inventuře na účtu 311 … 2. Obec je zřizovatelem školy, která má veškerý majetek ve výpůjčce od obce. Obec posílá škole provozní příspěvek. Je tu však zvykem, že obec hradí i náklady spojené s opravou budovy školy, odpa 3117, pol. 5171, 5169, 5139 … jedná se např. o opravu střechy, plotu, rozbitého kotle, revize kotle, hromosvodu, požární revize atd., letos to dělá necelých 50.000,- Kč. Může tyto náklady hradit obec? Neměla by si tyto náklady hradit škola z provozního příspěvku ? Ve smlouvě o výpůjčce toto řešeno není. Moc děkuji za odpověď.

Konzultovala jsem správný postup v takovém případu a Ing. Nejezchleb má tento názor:  Já bych nebyl  tak odvážný v hodnocení, že bych měl mít v takovémto případě účtovánu pohledávku. Pokud opravím cizí věci (případně na ní provedu například technické zhodnocení), tak dle mého názoru pokud to nebudu mít nějak smluvně ošetřeno (že za nějakých okolností mi to vlastník proplatí ...), tak dle mého názoru pohledávku nemám (i ve vztahu k principu opatrnosti). Nebudu totiž schopen doložit budoucí přísun peněžních prostředků nebo nějakého věcného aktiva. Jiná věc by byla, pokud by bylo třeba ujednáno, že v případě nepřevedení chodníku do vlastnictví obce jsou povinni mi třeba hodnotu opravy uhradit - ale hodně pochybuji, že by něco takového bylo.

Osobně bych to tedy viděl jako náklad běžného roku na 511. 

2. Obecný režim je takový, že pokud to nebude ve smlouvě definováno, tak by opravy na zapůjčené věci měly jít za vlastníkem dané věci (on udržuje věc ve stavu provozuschopném). Pouze pokud je to ujednáno ve smlouvě, je možné přechýlit nějaký objem provedených oprav na nevlastníka - to vy nemáte, tedy zatím postupujete podle práva. Pokud byste stav chtěli změnit a přesunout to na školu, musíte upravit smlouvu.

V obci stojí budova sokolovny z roku 1935, ke které byla v roce 1988 přistavěna přístavba. Obojí v rámci bezplatné výpůjčky léta využívala místní Tělovýchovná (přístavba) a Tělocvičná (budova) jednota. Letos budovu sokolovny s okolními pozemky od České obce sokolské obec odkoupila za cenu 2 532 850 Kč (1 800 000 budova, zbytek pozemky = 732 850 Kč). Budovu přístavby za symbolickou 1 Kč obec odkoupila od TJ Sokol. Dle smlouvy z budovy sokolovny hradí daň z nabytí ČOS. Z koupě přístavby hradí daň z nabytí obec z odhadní ceny (ta je 3 214 005,40 Kč, z toho stavba 3 201 121 Kč, stavební pozemek 12 884,40). Na obě budovy byly vypracovány znalecké posudky. Zatím mám vše na 042 a trochu se ztrácím v tom, v jaké výši zavedu pozemky na 031 a budovy na 021 (a co s pozemkem pod budovou). V jaké výši zavedu do majetku budovu, koupenou za 1 Kč?? Prosím o radu, co s náklady (znalecké posudky, kolky, daň z nabytí) - ty poměrnou částí rozdělím mezi 031 a 021? Ohledně přístavby sokolovny teď mezi obcí a TJ probíhá debata nad tím, co s majetkem, který v budově je (veškeré vybavení, nábytek, nářadí apod., které je majetkem TJ), jelikož smlouva uvádí, že kupujeme budovu včetně vybavení. Nedovedu si představit, že bych tento majetek měla zařadit, už nemluvím o tom, v jakých částkách, když prodejní cena všeho byla 1 Kč...............prosím o Váš pohled na věc a předem moc děkuji.

Nejprve k dani z nabytí nemovitosti - tam by měla obec platit "daň z převodu" jen z té 1 Kč - §22 odst. 1 zákonného opatření senátu (340/2013) jasně uvádí, že se platí ze sjednané ceny, pokd jedním z partnerů transakce je USC nebo DSO (je jedno, kdo potom daň platí). Tedy určitě by mělo dojít k uhrazení z kupní ceny u té České obce sokolské. Problém samozřejmě máme s tím druhým - převod přístavby za 1Kč - tady nemohu vyloučit, že by se to vyhodnotilo jako zastřený úkon darování - nicméně potom by to bylo spíše na dodanění z hlediska daně z příjmů na straně obce, což by ale na druhou stranu obci nevadilo - tedy FU bychom  to asi nechali být za tu 1 Kč (opatrný člověk by to třeba přidanil v dani z příjmů). ZN 

Pořízení majetku od ČOS: Ohledně ocenění do majetku - v případě kupní smlouvy máte v dotazu uvedenou cenu budovy a cenu pozemku - jestli je to takto uvedeno v kupní smlouvě, tak se jedná o pořizovací cenu, kterou navýšíte o vedlejší pořizovací náklady poměrově rozdělené mezi pořízené majetky, např. budovu a pozemky. Pokud nejsou ceny budov a pozemků ve smlouvě uvedeny, tak vycházíme ze ZP. Pak ocenění dělíme rozvrhem  - zjistíme podíl majetkové položky na ZP celkem a tímto podílem vynásobíme kupní cenu a vedlejší pořizovací náklady. 

U toho pořízení za 1 Kč - podle mne buď se odchýlíme od sjednané ceny z důvodu dosažení větší věrnosti a oceníme si to jako dar reprodukčními pořizovacími cenami. Pokud řekneme, že upřednostníme formálně právní hledisko (tedy koupě za 1 Kč), potom skutečně by to asi bylo na to, že by se přiřadila hodnota 1 Kč k budově (asi největší majetková hodnota - tedy zaokrouhlením 1 Kč) a zbytek nabytých věcí by byl za 0 Kč (po zaokrouhlení). Vzhledem k tomu, že poplatky na katastru - kolek by měl příjít stejně jen k nemovitostem, tak mi z toho vychází, že hodnota movitých věcí by byla nula. A maximálně by se nějakým interním odhadem rozdělily vedlejší náklady mezi pozemek a budovu (aby tedy na tom pozemku něco bylo - nebo třeba tak, že by 1 Kč šla na pozemek a zbytek na budovu). Pořád je možnost se  odchýlit od pořizovací ceny ve výši 1 Kč a nad rámec stanovených metod jít na reprodukční ceny, jako by se jednalo o darované věci (muselo by se popsat v příloze účetní závěrky v části A.3.)

Mám jen ještě jednu poznámku - pozor na to, aby ve smlouvě na tu 1 Kč nebylo sjednáno nějaké protiplnění - třeba povinnost na nějakou dobu poskytovat zdarma objekt pro TJ... - tedy mohly by zde být určité rysy protiplnění, které by situaci mohly dosti výrazně změnit.

Horší je to s tím vybavením, myslím si, že není dobře možné ani takto pořízené vybavení evidovat jen mimoúčetně (že nemám ocenění) - vybavení nemůžeme vést jako stavbu, musíme evidovat  jako věci. Ty věci kvůli evidenci bych nakonec asi ocenila RPC (např. dle evidence majetku TJ a snížit o případné opotřebení), a dala dle ocenění na 028, 022 a drobnosti klidně neevidovala nikde. Pozor u "darované" 028 se účtuje dle CUS 710  028/088 a zároveň 558/649. U 022 to bude zápisem 022/401 a začne se odpisovat.  Zde musím říct, že k pořizovací ceně za nulu nic nenajdu a nic jiného než pak ocenit jako věc pořízenou bezúplatnou tj. RPC mě nenapadá. 

Chtěla bych si ujasnit 1.) pojem závazný ukazatel při schvalování rozpočtu. Na jednom školení o rozpočtu jsem slyšela názor, že závazným ukazatelem rozpočtu může být např. pouze dodržení příspěvku PO. Představuji si to tak, že zastupitelstvu bychom sice předložili rozpočet ke schválení v členění podle paragrafů, tak jak jsme zvyklí, ale do zápisu by se zapsalo, ze zastupitelstvo schválilo rozpočet jako celkem P, celkem V a F. Samozřejmě po schválení se rozpočet rozepíše podle rozpočtové skladby. Doposud jsme měli závazný ukazatel paragraf. Když by to nemuselo být, znamenalo by to, že rozpočtové opatření by se dělalo pouze, když by se používali finanční prostředky, které nejsou do rozpočtu zapojené? A pokud by bylo přečerpáno na jednotlivých paragrafech nebylo by to překročení rozpočtové kázně a tyto úpravy bych prováděla sama a pouze třeba informovala radu? Naše praxe je taková, že máme P schválené v nějakém objemu a ve V je počítáno také na par. 6330 pol 5901 nespecifikované rezervy s objemem finančních prostředků, ze kterých se přesouvá na neplánované nebo překročené výdaje v průběhu roku. Máme však rozpočet schválený na paragrafy a navíc jsme omezeni tím, že jednotlivé přesuny může provádět rada pouze do 200 tis.Kč. 2.) Dotace je třeba upravovat rozpočtovým opatřením tak, aby skutečnost souhlasila s rozpočtem? Tedy je nutné na koruny mít rozpočet v P a V stejný jako skutečně obdržené peníze?

Pojem závazný ukazatel při schvalování rozpočtu. Na jednom školení o rozpočtu jsem slyšela názor, že závazným ukazatelem rozpočtu může být např. pouze dodržení příspěvku PO -  pojem závazný rozpočet spíše odvozujeme z §12 zákona č. 250/2000 Sb.- jedná se o údaje, kterými se mají povinně řídit výkonné orgány a např. příjemci dotací. Proto je určitě potřeba stanovit např. příspěvek PO jako závazný ukazatel rozpočtu, tj. nestačí schválit jen příjmy a výdaje a financování - navíc musí být alespoň schváleny vazby na příjemce a příp. poskytovatele dotací. Podrobně máme vysvětleno, co má být v rozpočtu v materiálu ke knize RS 2015, který je v dokumentech ke stažení. (viz závěr odpovědi)

Představuji si to tak, že zastupitelstvu bychom sice předložili rozpočet ke schválení v členění podle paragrafů, tak jak jsme zvyklí, ale do zápisu by se zapsalo, že zastupitelstvo schválilo rozpočet jako celkem P, celkem V a F - v návrhu rozpočtu by mělo být jasné, jaké obsahuje závazné ukazatele - mělo by vázat usnesení na návrh. Může být předložen podrobnější rozpis rozpočtu, ale zároveň by měl návrh jasně uvést, co je považováno za závazný ukazatel rozpočtu. Pokud bude rozpor mezi zněním usnesení a rozpočtem jako přílohou zápisu, akorát to povede k nejasnostem. 

Doposud jsme měli závazný ukazatel paragraf. Když by to nemuselo být, znamenalo by to, že rozpočtové opatření by se dělalo pouze, když by se používali finanční prostředky, které nejsou do rozpočtu zapojené? A pokud by bylo přečerpáno na jednotlivých paragrafech nebylo by to překročení rozpočtové kázně a tyto úpravy bych prováděla sama a pouze třeba informovala radu? - závazný ukazatel rozpočtu nemusí být stanoven pouze na úrovni paragrafu. Může to být jakékoliv další třídění podle rozpočtové skladby. Pokud však opravdu míříte tam, že byste rozpočet schválili jako příjmy a výdaje celkem, a za podmínky, že někde bude uděleno právo k rozpisu rozpočtu vám jako účetní, tak ano, budete moci měnit i hodnoty na odpa až do výše schváleného závazného ukazatele u výdajů. Je však vhodné říci, že takový rozpočet by z pohledu zastupitelstva nemusel být akceptován, zastupitelstvo by takovým rozpočtem vyjadřovalo docela nezájem o rozpočet jako základní nástroj své politiky. Pokud jde o rozpočtové změny (rozpočtová opatření), ty může provádět pouze zastupitelstvo nebo rada (starosta, kde se rada nevolí), pokud má zastupitelstvem vyhrazenou pravomoc k provádění rozpočtových opatření. Rozpočtovou změnu nemůže provést zaměstnanec obce, byť by se jednalo o rozpočtovou změnu formálního charakteru. Ale upravit rozpis rozpočtu v rámci závazného ukazatele samozřejmě může účetní.

Naše praxe je taková, že máme P schválené v nějakém objemu a ve V je počítáno také na par. 6330 pol 5901 nespecifikované rezervy s objemem finančních prostředků, ze kterých se přesouvá na neplánované nebo překročené výdaje v průběhu roku. Máme však rozpočet schválený na paragrafy a navíc jsme omezeni tím, že jednotlivé přesuny může provádět rada pouze do 200 tis.Kč - rozpočtování výdajů na odpa 6330 pol. 5901 je naprosto v pořádku.  Zase je to o tom, co vaše zastupitelstvo unese. Když schválí výdaje celkem, tak byste mohli upravovat i rozpočet přesunem z rezervy, ale nevím, zda se to bude zastupitelstvu líbit, vůbec o rezervě nemoci rozhodovat.

Dotace je třeba upravovat rozpočtovým opatřením tak, aby skutečnost souhlasila s rozpočtem? Tedy je nutné na koruny mít rozpočet v P a V stejný jako skutečně obdržené peníze? Určitě ano, dotace rozpočtujeme s přesností dle rozhodnutí a při každé změně provádíme rozpočtové opatření (jedná se o finanční vztahy k jiným rozpočtům).

Výše uvedená a související problematika je podrobněji i s příklady uvedena v materiálu k RS, který je ke stažení (vložen 14. 2. 2015), doporučuji se podívat na strany 31 - 41, jsou tam uvedeny návody, v jakém rozsahu je vhodné rozpočet zpracovat a jaké všechny náležitosti by měl obsahovat.

Prosím jak zaúčtovat nákup služebního psa pro městskou policii cena 20 000 Kč? Může to být 6129 a 029?

Služební pes se nevede jako dlouhodobý majetek, jen jako zásoba (najdete ve vyhlášce 410/2010 Sb. §14, odstř.7, písm a) že služební psi dlouhodobým majetkem nejsou) , můžete ho zaúčtovat rovnou do spotřeby a nemusíte ho inventarizacovat. Do nákladů např. na 549, položka asi 5139. Není potřeba ani vést jako nespotřebovanou zásobu. (Někdo vede na 112). 

Obec bude podávat žádost o dotaci podle výzvy č. 13, vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Mělo by se jednat o pořádání příměstských táborů v době prázdnin, aby se podpořila zaměstnanost matek. Děti by za tábor nic neplatily, snad by hradily jen stravné. Jsme plátci DPH. Bude se jednat v tomto případě o osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 57? Nebo to bude nějak jinak?

Ano - dle mého názoru by se mělo aplikovat osvobození od DPH a to podle §57 odst. 1 písmeno g) zákona o DPH. To, že by se obec dala podřadit pod osobu lze dovodit z nejnovějšího koordinačního výboru KDP a GFŘ ze dne 16.9.2015 - 

odkaz najdete zde (jde o část od strany 26):

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/Zapis_KV-KDP_2015-09-16.pdf

Konkrétně je zde v závěru uvedeno:

4. Závěr Organizací dětí a mládeže ve smyslu § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH je subjekt, jenž byl založen, aby se věnoval dětem a mládeži, jejich zájmovým, mimoškolním či vzdělávacím aktivitám, případně aby je sdružoval za účelem sledování a podpory jejich zájmů. Nesmí systematicky sledovat zisk jako svůj cíl a jakýkoliv případný zisk nesmí být rozdělen, nýbrž určen k pokračování nebo zlepšení poskytovaných služeb. Formální znaky, např. název subjektu, jeho forma nebo členství v dětské či mládežnické asociaci, nejsou rozhodující.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele.

Dobrý den, máme školu a té jsme dali do majetku tělocvičnu. Obec má budovu na podrozvaze a škola si jí odpisuje. Udělali jsme letos zateplení (dotace od SFŽP je na obec) a já popravdě nevím, jestli jsem si pro tuto akci vzít tělocvičnu k 1.1.2015 do majetku a pro inventuru pak navýšit její hodnotu, nebo můžu udělat dodatek ke zřizovací smlouvě a předat navýšení hodnoty škole?

Asi ani není potřeba  dodatek k ZL, protože se nový majetek nepředává, jen TZ již předaného, ale záleží na textu ZL - jestli tam je hodnota předaného majetku, tak se musí ZL upravit - musí schvalovat zastupitelstvo. Jinak by stačilo převést jen protokolem a PO by si inventární číslo sama upravila. 

Převod je takto: pokud je již akce zařazená, tak se zahájilo odpisování - odpis musí být u obce proveden i za měsíc, kdy dochází k převodu na PO. K akci by měla být k datu zařazení dohadována i dotace zápisem 388/403. Převod je rozvahový - 403 MD ve výši nerozpuštěné dotace, 081 MD ve výši již zaúčtovaných odpisů k TZ a zbytek na 401 MD ( to se jen dopočte)/ 021 D a PO zařadí ve stejných částkách 021 MD/ 081 D, 403 D a 401 D a pokračuje v odpisování dle svého odpisového plánu od dalšího měsíce po zařazení. U obce se navýší účet 909 o hodnotu svěřeného majetku (ve výši toho TZ zateplení). 

Opět se obracím s dotazem ohledně výstavby kombinované kanalizace pořizované z dotace ze SFŽP. Předem se omlouvám, ale mám v tom dost nejasností. K 31.12.2014 jsem udělala dohadu 388MD/403D ve výši plnění uznatelných výdajů v r. 2014 násobených % krytí výdajů transferem. Tak mám na MD388 cca 8 mil. Kč a na 403D 8 mil. Mám to nyní po zařazení do užívání - upravit do výše přislíbeného transferu? Závěrečné vyhodnocení akce do 30.11.2016. Dílo zkolaudováno 31.8.2015. 31.8.2015 zařazeno do majetku v září 2015 začínám kanalizaci odepisovat a na kartě majetku eviduji i investiční transfer ve výši 54 mil. dle smlouvy o poskytnutí podpory ze SFŽP a účtuji o rozpouštění transferu do výnosu 403MD/672D. Příští rok až bude transfer vypořádán tak mám asi dohadu zpřesnit ve výši rozdílu mezi odhadovanou částkou a částkou vyplývající z vypořádání 403MD/388D a 672MD/403D.

Bylo by potřeba k datu zařazení majetku do užívání přiřadit k majetku i odhad celé dotace.

Nejprve ke stavbě: 

K datu zařazení je vhodné dohadovat přes 042 zápisem 042/389 k zařazení i fa, které k majetku ještě přijdou - např. za administraci dotace - konečné vypořádání, může chybět i fa za vyvolané náklady stavbou - např. na opravy plotů a chodníků, dále fa na inženýrské činnosti apod. Dohaduje se ve výši např. dle smluv nebo objednávek, ať je stavba komplet zařazena. Lépe se s tím pak pracuje, a nemusíte po dokončení mít strach, zda máte opravit vstupní ocenění na 021 nebo zda se již jedná o náklad. Došlá fa po zařazení, když se na ni udělá dohada se zaúčtuje 389/321 a případný rozdíl na 551 MD nebo D (tam, kde chybí). 

Taktéž u dotace - je k datu zařazení majetku  potřeba dotaci dohadovat. Max. výše je: uznatelné náklady  x % dotace  a nesmí překročit rámcově přislíbenou částku dle rozhodnutí nebo smluv. Je potřeba zvážit, zda vám něco nebudou krátit - dle informací, které k okamžiku přiřazení dotace k majetku máte. Jedná se o zápis 388/403 a 403 se hned bude rozpouštět proti odpisům od dalšího měsíce po zařazení. Když pak dotace bude o trochu jiná než dohada, tak se účtuje 346/388 a 403 MD nebo D (podle toho, na které straně bude chybět :o) a zároveň se shodí zápisem 403/672 nebo 672/403. Na kartě majetku zůstane dotace ve výši dohady, do hodnoty 403 se již zasahovat nebude. (CUS 709, bod 4.2.6.)

Jen doporučuji:

a) je výhodnější dělat dohadu dotace o trochu nižší, opatrně, zvážit rizika nepřiznání celé výše dotace 

b) doplnit si jen jako informaci na kartu majetku  skutečnou konečnou výši dotace, když se bude od dohady lišit (pro zachování info). 

Obec vybudovala naučnou stezku, na kterou nám byla poskytnuta investiční dotace. Naučnou stezku jsem rozdělila na jednotlivé druhy majetku s různou délkou životnosti (chodníky-stezky, kaple, přístřešek, prameny, památníky, vodní mlýnky a imobiliář - u něj mám v poznámce na kartě rozpis imobiliáře vč. jednotlivých cen). Jednotlivé druhy jsem zavedla jako samostatné stavby do majetku a poměrem je určena i dotace. V kolaudačním souhlasu je uvedeno, že stavba obsahuje mimo jiné i imobiliář (proto jsem dala jako stavbu). Teď ale nevím, jestli bych neměla evidovat vše jako jednu stavbu a životnost zvolit podle druhu, u něhož je nejdelší, což jsou jednotlivé stezky. Ale např. imobiliář a dřevěný přístřešek takovou délku životnosti nemají. Můžete mi prosím poradit, jak nejlépe zaevidovat? Mockrát děkuji

Když jste to takto rozdělila, tak se Vám asi bude majetek lépe evidovat i inventovat, i když i vyhodnocení jako jedné stavby - funkčního celku "naučná stezka" by také nebylo chybné. To rozdělení je dobré i právě kvůli té rozdílné životnosti. Já bych postupovala jako Vy, nedoporučuji slučovat do jedné stavby, udělala jste stavby - funkční celky -  dle obdobné využitelnosti a typu majetku, neměl by to nikdo vyčíst. 

Prosím o radu jak účtovat. V měsíci listopadu budou v naší obci hody, starostka se rozhodla, že stárkům a stárkám obec poskytne finanční příspěvek ve výši 1.000,- - 2.000,- Kč na výdaje. Jak budu účtovat a na základě čeho, starostka má pravomoc rozhodnou o příspěvku, nebude to dar? Naše obec je malá máme jen ZO, radu ne.

Starostka (kde není rada) tuto pravomoc má (finanční dar do výše 20 tis. Kč jedné osobě...), mělo by se však jednat o dar, abyste nemuseli chtít žádost a dělat VP smlouvy s vypořádáním...- tj. neposkytovat v režimu dotace dle 250/2000 Sb, §10 a násl. Přeji vám, ať se hody vyvedou!

Měla bych otázku ohledně naší rekonstrukce. Letos jsme kolaudovali rekonstrukci budovy (1. část), kde nám vznikly 4 nové bytové jednotky a půdní prostor bez rekonstrukce je 5. bytová jednotka. V účetnictví mám budovu vedenou za 431tis.Kč a už úplně odepsanou. Rekonstrukce byla ve výši 3.152tis.Kč. Do účetnictví jsem zanesla jako technické zhodnocení budovy a navýšila původní kartu majetku, ale ještě jsem nezačala odepisovat. 4 jednotky právě prodáváme (celkem 2.600tis.Kč) a 1 jednotka zůstane bohužel v nájmu. V jiných dotazech jsem se dočetla, že je vhodné původní inventární číslo rozdělit na 5 nových inventárních čísel... to mám tedy staré IČ zrušit a nahradit 5ti novýma IČ? Jak se provede účetně?Mám nyní vést majetek na 036 a za 3.čtvrtletí neodepisovat? Moc bych Vás prosila o podrobné rozepsání účtování (od začátku - nejlépe i s technickým zhodnocením až po prodej majetku a zaevidování 5 bytové jednotky), v tomto směru opravdu nevím, jak do toho.

Ve vašem případě je opravdu vhodné jedno inventární číslo rozdělit na 5 bytových jednotek. Zaúčtujete jen navýšení hodnoty 021 při zařazení TZ do užívání - 021/042. Pak již pracujete jen s kartami majetku - tj. ve stejném poměru oprávek a vstupní ceny uděláte 5 karet majetku - vhodné je např. dle vyčíslení podílů bytových jednotek rozdělit jak 021, tak oprávky. U toho 5. bytu, co bude v nájmu, byste určitě měli prodloužit dobu odpisování, když byl již původní majetek odepsán, aby se vám TZ nedostalo jednorázově do nákladů 1 roku. Účetně se vlastně o tomto rozdělení neúčtuje - protože se 021 ani 081 vlastně nemění - jen se rozdělí. 

U bytových jednotek určených k prodeji, pokud se RH bude lišit od zůstatkové ceny dle vaší směrnice významně (zůstatková cena bude takto: 021původní + TZ minus 081 odepsaná původní) bude přecenění potřeba, a to zápisy: 081/407 a 407/021 nebo 021/407, tak aby na 021 vznikla za ty 4 byty očekávaná prodejní cena těchto 4 bytů; a pak ještě převod na 036 zápisem již jen 036 MD/ 021 D. Po přecenění se již tyto 4 byty odpisovat nebudou. 

Až prodáte bytovou jednotku, tak k datu návrhu na vklad zaúčtujete 311/646 a 647 (podíl na pozemku) a vyřadíte majetek 553/036 a zrušíte oceňovací rozdíl 564/407 nebo 407/664 - podle toho, kde bude mít 407 z této účetní operace zůstatek. A vyřadíte i pozemek 554/031. 

Podědila jsem po bývalé účetní pohledávky-místní poplatky za TDO 2009-2011. Audit doporučil, abychom je odúčtovali. Vedeme je na 315.Prý musí být ještě 10 let vedeny na podrozvaze. Musí být schváleny zastupitelstvem?

Povinnost evidovat pohledávky po vyřazení z rozvahy 10 na podrozvaze předpisy stanovena není. Primárně je třeba k pohledávkám po splatnosti tvořit opravné položky ve výši 10 % za každých ukončených 90 dnů po splatnosti pohledávky - v rozvaze je tedy pohledávka po 900 dnech po splatnosti evidována v netto ocenění 0.

Do podrozvahy by se měla pohledávka vyřadit v okamžiku, kdy se jeví jako dočasně nedobytná. Pořád ale existuje předpoklad, že dlužník nebo někdo jiný pohledávku uhradí. Dále mohou být nedobytné pohledávky přeřazeny na podrozvahu z důvodu jejich evidence.

Obecně platí, že obec má povinnost sledovat, zda dlužníci pohledávky platí a zajistit, aby pohledávky nebyly promlčeny. Pokud tak obec činí, o vymáhání je vedena dokumentace, k pohledávce je vytvořena 100 % opravná položka a objektivně lze pohledávku přes veškerou snahu označit za nedobytnou, je možné pohledávku vyřadit z rozvahy a rozhodnout se, zda budeme pohledávku evidovat na podrozvaze nebo v rámci nějaké jiné evidence. Vyřazení pohledávky z rozvahy by se mělo dát na vědomí radě jako orgánu odpovědnému za účetnictví - nejsou však upraveny postupy, zda má rada takové vyřazení schválit či nikoliv. Je třeba si uvědomit, že rada svým rozhodnutím nedobytnost pohledávky nezmění, a proto se případné schvalování jeví jako nesmyslné. Vyřazením pohledávky z rozvahy nedochází k poklesu majetku (je vytvořena 100 % opravná položka). Také je třeba si uvědomit, že vyřazením pohledávky z rozvahy nedochází k zániku práva na plnění z této pohledávky. Formální postup evidence nedobytných pohledávek je možný stanovit vnitřním předpisem, který by schvalovala rada.

Shrnutí - vyřadit nedobytné pohledávky z let 2009 - 2011 z rozvahy je vhodné, jejich přeřazení na podrozvahu z evidenčních důvodů je možné. Na podrozvaze však nemusí být vedeny 10 let, tady záleží jen na potřebě, jak mají být tyto pohledávky evidovány.  Zastupitelstvo pohledávky ani jejich vyřazení z rozvahy neschvaluje.

Z podrozvahy se vyřazují pohledávky tzv. nevymahatelné - namítnuté promlčení, prekluze, cena za vymáhaní větší než přínos, nedostatečný spis...Opět není nutné žádné schvalování.