Dotazy

V červnu obec koupila hostinec od soukromníka za cenu 1 800 000 s tím, že část bude pronajímat jako hospodu a ze zbylé části vybuduje školní jídelnu. Zařadila jsem na §3613/6121. K 1.9.chce obec tuto jídelnu předat škole do výpůjčky. Opravy v hodnotě cca 500tis.-dlažba,elektroinstalace,malování,vodoinstalace,drobné stavební práce jsem účtovala na §3613/5171, materiál §3613/5139,3ks plast.dveří v hodnotě 72tis.jsem zaúčtovala §3613/6121-spojují hostinec a Kultur.dům,byli tam jen "zašupovací"..Nové vybavení kuchyně (stoly nerez,myčka,konvektomat, pánev el.regály,...)bude §3613 nebo §3117,§3141 s pol.6122(zatím nemám fa bude cca700tis.)?Vše hradí obec.Vybavení chce též předat ZŠ do výpůjčky k1.9.Co musím udělat až obec předá do výpůjčky?Vybavení jako hrnce,vařečky,atd.bychom nepředávali.Kuchyň by obec chtěla využívat i při plesech,svatbách atd.Zálohy na el.energie zatím platí obec,může to tak být i po výpůjčce,když část energie spotřebuje hostinec(máme započteno v nájmu) nebo je potřeba převést zálohy na ZŠ,aby energii měla v nákladech na obědy? Děkuji za odpověď.Snad to je alespoň trochu srozumitelné.

Jedná se o investiční akci - změna účelu. Pořizovat stačí na jednu 042 s jedním - převažujícím odpa (došlo by k hodně případům společných nákladů, které by nešly paragrafově rozdělit) . Vybavení kuchyně bych dala i přímo účelově na školní jídelnu - odpa 3141, ale je možné i využít tzv. kmenový odpa školy (kam dáváte běžný příspěvek tj. 3117) - takto je výklad k RS tradiční, dle striktního znění vyhlášky však ani 3141 není špatně. 

Následně se provede zařazení do užívání 021 xxx / 042 xxx Nákup vybavení kuchyně ve školní jídelně bude s odpa 3113 (3117) a položky dle druhu 5137, 6122 nebo 5139.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

a) obec je plátcem DPH a uvádí, že kuchyň chce obec využívat i při plesech ... - pokud správně chápu - to by byla kuchyň jen školní jídelny (ne hospody) - nicméně pokud to bude vypůjčeno, tak by bylo nejjednodušší, aby toto dělala v doplňkové činnosti ta příspěvková organizace - ne obec. Pokud by to ale měla dělat skutečně z nějakého důvodu obec, je potřeba do smlouvy ošetřit, že si obec vyhrazuje to v určitých případech využívat také pro vlastní činnost (vznikne z toho dost majetkoprávní chaos, ale vyloučit to nemohu). Nicméně zase co je důležité - ty plesy a svatby - tady předpokládám, že využití věcí by na straně obce bylo skutečně ke zdaňovaným činnostem - tedy zase se něco potenciálně otevírá k tomu, že by se mohlo jít na odpočty DPH (potom by se dalo uvažovat i o tom, zda vybavení nepronajmout s DPH a při pořízení si uplatnit plný odpočet)

c) k tomu zda výpůjčka nebo nájem - pokud by školní jídelna jen vařila školní obědy (neměla doplňkové aktivity ..) - potom proti výpůjčce nic nemám. Pokud by ale vstupovala na trh a vařila by i pro cizí, tak bezplatným užíváním majetku je zvýhodněna a správnější by rozhodně bylo uzavření nájemního vztahu (vybavení nájem s DPH, budova - pokud je to na neplátce - nájem osvobozený od daně).

d) vybavení typu hrnců ... - spíše bych převedl do vlastnictví PO (pokud tomu nic nebrání) - i když by to mělo být bezúplatným převodem (pokud by ta jídelna měla silnější doplňkovou činnost, tak bych jim to klidně odprodal)

e) energie - určitě by bylo správné, aby se nákladově dostala na danou PO - to co tam patří - tedy technickým propočtem by se přeúčtovávala - zase je to důležité zejména tehdy, pokud tam budou vařit i pro cizí (pokud jen školní obědy, tak to není až tak zásadní, neboť energie je věcná režie, kterou má krýt zřizovatel)

Jinak se bojím, že by to spíše chtělo nákres budovy, kde se co rekonstruuje, zda PO bude vařit i pro cizí, případně zda je plátcem DPH, případně jak by to technicky mělo být s těmi svatbami ... - dokud toto nevyjasníme, tak se bojím, že nejsme schopni navrhnout optimální řešení (organizačně, daňově ...)

Dobrý den, provádíme kontrolu u zřízené příspěvkové organizace- základní škola, kdy jsme se zaměřili na režim DPH. Narazili jsme na tyto sporné body: a) Stravování zajištěné pro cizí soukromou mateřskou školku, která je v registru školek MŠMT, je uskutečňováno na základě Smlouvy o zajištění školního stravování, po rodičích je požadována pouze úhrada nákladů na potraviny a věcnou režii. Mzdovou složku pokrývá navýšená dotace na vzdělávání od kraje (UZ 33353), zisk není kalkulován. Rodiče platí přímo základní škole (zřízena inkasa z účtů), není to tak, že by se fakturovalo mateřské školce a ta by si vybírala částky od rodičů. Je škola oprávněna výnosy za tyto obědy účtovat jako osvobozené plnění, tedy bez DPH na výstupu? Na kraji tvrdí, že ano. b) Dále jsme zjistili, že PO při účtování poplatků ze školní družiny, a u vybraných prostředků na akce dětí (LVVK, představení, výlety- systém náklady -výnosy) účtuje 6xx +záznamovou jednotku pro řádek 50 daňového přiznání k DPH (osvobozené plnění), čímž si zhoršuje(zvyšuje) hodnotu koeficientu ke krácení, pro potřeby krácení vstupů vztahujících se ke stravování. DPH na výstupu škola řeší pouze u stravování pro cizí. Nikde jinde jim zdanitelné plnění nevzniká, neuplatňují tedy u družiny ani akcí pro děti DPH na vstupu ani na výstupu. Myslíme si, že by se na řádku 50 přiznání měly objevovat pouze plnění z titulu tržeb za stravné od žáků? c) Škola nakupuje čipy, které jsou jednak určeny k umožnění přístupu do prostor školy a ke stravování. Čipy jsou prodávány bez zpětného výkupu (po 9 letech začínají být opotřebené a nefunkční). Zatím bylo řešeno v režimu .- při nákupu neuplatněno DPH, při prodeji neodváděno DPH, cena není navyšována. Je to tak správně (čip je nezbytný, abych mohl zajistit vzdělávání-přístup do školy včetně stravování), nebo je nutné chápat jako prodej zboží nebo materiálu a tedy zdanitelné plnění s plným nárokem na odpočet DPH na vstupu při pořízení, nešlo by přes režim krácení? Čipy na stravování si kupují také zaměstnanci a cizí strávníci. Předem děkujeme za odpověď

Tak k jednotlivým bodům:

a) poskytování stravy pro cizí školku - i pro tu cizí školku, která je sice soukromá, ale zapsaná v registru, je to školská služba a požívá osvobození podle §57 odst. 1 písm. b) - to si myslím, že je jednoznačné

b) poplatky za školní družinu - tady bohužel koeficient počítáme za subjekt jako celek - platba za družinu je naprosto jednoznačně odměnou za poskytování služby osvobozené od DPH podle §57 - tedy jednoznačně to na ř. 50 patří. Prostě takto je konstruován koeficient. Na druhou stranu poznamenávám, že pokud by škola třeba poskytovala reklamu nebo například realizovala prodej zboží v kantýně  (zdaňovaný), tak to zase budou případy, které budou koeficient zlepšovat (budou na ř. 1 či 2 přiznání). Ty prostředky na akce dětí - aby se to nezapočítávalo do základu daně (a tedy ani nevykazovalo na ř. 50), tak by se muselo prokázat, že jsou to případy prostého přeúčtování - nejsem si jist, zda by to v daných případech šlo - asi někde ano.

c) u toho posledního to může být sporné u žákovských obědů. U čipů pro cizí a jejich prodeje nemám sebemenší důvod (pokud skutečně či prodávám), abych prodej nezdanil (samozřejmě s nárokem na odpočet DPH). U čipů pro žáky bych musel jedině argumentovat §57 odst. 2 jako titulem pro osvobození - nicméně to se spíše aplikuje např. na produktivní činnost učňů... (tedy prodej toho, co vzniká v rámci výuky ...). Já osobně bych se i u těch žákovských čipů, pokud je prodávám, spíše přiklonil k variantě odpočet a při prodeji zdanit ZN

Biskupství (římskokatolická církev) nám chce bezplatně převést do našeho vlastnictví kostel v obci. Prosíme o radu, zda je pro nás výhodný bezúplatný převod nebo darovací smlouva, se všemi daňovými dopady a případně i účtování. Děkuji

Bezúplatný převod v tomto případě je to samé jako darovací smlouva (dar je faktickou formou bezúplatného převodu na smluvní bázi). Účetně to dle mého názoru bude bezproblémové, neboť se bude jednat o nemovitou kulturní památku - tedy ocení se na úrovni 1 Kč (MD 021/Dal 401). No a pro daň z příjmů je důležité, že u vybraných účetních jednotek se oceňuje na úrovni účetního řešení - tedy udělal bych jen případně to, že bych zvýšil v daňovém přiznání základ daně o 1 Kč (ve vazbě na tuto skutečnost bych ani neřešil, zda je to případně osvobozeno či nikoliv) - tedy jen na ř. 30 v daňovém přiznání přidat 1 Kč - přijde mi to rozhodně nejelegantnější řešení (když to zapomenete, tak ono stejně nebude co doměřit ...) 

Dobrý den. V letošním roce jsme zrealizovali TZ kulturního domu, jednalo se o rekonstrukci otopného systému. Uplatňuji si zde DPH poměrem dle § 75, dle akcí a ještě dle koeficientu dle § 76. Na jednom školení mi bylo řečeno, že mám postupovat takto. U všech faktur, které se tohoto TZ týkají si mám odpočíst celé DPH (chovat se, jako bych měla plný nárok na odpočet), faktury vstupovaly do ř. 40 nebo ř. 10 a 43, pokud šlo o stavební práce. Teď, když chci TZ zařadit do majetku, bych měla vytvořit nějaký vnitřní fiktivní doklad a uskutečnit „fiktivně“ jakoby prodej a koupi, což by se mělo projevit na ř. 1 – ten prodej a pak uplatnit částečný odpočet – řádek 46. A potom 10 let sledovat částečný nárok na odpočet dle § 78. Neměla by se hodnota tohoto majetku objevit ještě na ř. 47? Chtěla bych se zeptat, zda-li postupuji správně? Děkuji

To, co popisujete, je režim takzvané investice vlastní činností - je to téma zavedené do našeho systému v roce 2011 - nicméně problémem je, jak se hledí na to, zda je ta investice "vlastní činností" (jinak splňujete dvě další podmínky - že je to investice a dále že je to plnění k částečnému odpočtu DPH). Podle GFŘ by to měly být následující případy:

a) buď je to akce realizovaná vlastními pracovníky (nebo z nějaké významné stavební části)

b) nebo se tam jako základní dodavatelé objevovalo více prací (nevztahují to ale na situace, kdy je třeba jeden dodavatel a potom je tam již jen projektant nebo jen někdo, kdo udělal nějaké drobné stavební přípomoce).

Jinak upřímně řečeno - ty investice vlastní činností (přesná hranice co to je) nejsou moc ošetřeny a sice jsou součástí zákona o DP, ale spíše se o nich mlčí.

Nicméně pokud si řekneme, že podmínky splňujete, tak skutečně logika je následující:

a) prvotně uplatnit plné odpočty

b) v okamžiku dokončení udělat fikci dodání - §13 odst. 4 písm. b) - jen ale raději upozorňuji - mají, že základ daně se určuje podle §36 odst. 6 písm. a) - tedy může být třeba díky práci vlastních pracovníků vyšší než to, co bylo uplatněno. Nicméně tady ještě pozor - ta hodnota jde na ř. 1, ale i také na ř. 51 první sloupec (pro vyloučení z výpočtu koeficientu) - viz §76 odst. 4 písm. c)

c) zároveň provádím odpočet DPH - nicméně bude to jako standardní plnění - tedy na ř. 40 - ale samozřejmě krácené aktuálním poměrem a koeficientem (sl. 3). Zároveň souhlas s tím, že hodnota bude uvedena na ř. 47 - tak jako by byla pořizována jiná investice (mimo režim "vlastní činnností").

No a následné vypořádání podle §78 je naprosto shodné jako u jakékoliv jiné investice. ZN

Myslivecké sdružení v obci mikroregionu pořádá mikroregionální brokové střelby pro obce mikroregionu, kterých se bude účastnit i družstvo z naší obce. Pořádající myslivecké sdružení nás požádalo o příspěvek pro naše družstvo ve výši 1.200,00 Kč. Cituji "v této částce je pro zástupce Vašeho družstva obsaženo startovné, poukázka na svačinu, poukázka na oběd a pití. Pro každého účastníka soutěže je taktéž připravena drobná cena." Jedná se v tomto případě o poskytnutí dotace dle z.č. 250/2000? Pokud ne, bylo by možné zaúčtovat jako službu - 5169 § 3319?

Základní otázku, kterou je třeba zodpovědět, je právní forma vašeho "družstva". Jedná se o myslivecké sdružení, které je právně spolkem anebo se jedná o "právně neuspořádanou" skupinu lidí, která se jménem obce účastní závodu?

Pokud je vaše družstvo právně spolkem, bude se jednat nejpravděpodobněji o dotaci, protože v takovém případě by se jednalo o poskytnutí prostředků na stanovený účel. Je pak i jedno, zda prostředky obec poukáže pořádajícímu mysliveckému sdružení nebo vašemu mysliveckému sdružení, v obou případech by šlo o dotaci v režimu zákona č. 250/2000 Sb. (žádost, schválení, smlouva, vypořádání). Alternativou je dar, ale tam by musela být splněna podmínka, že prostředky jsou neúčelové a bez vypořádání. Dar by vzhledem k částce byl efektivnější. Musela by však být splněna neúčelovost, což dle popisu není splněno. Tady by záleželo na vašem vyhodnocení.

Pokud je vaše družstvo právně neuspořádané, popř. se jedná o organizační složku obce, pak skutečně jde o nákup služby, pohoštění, apod. a jednotlivé výdaje se zatřídí podle své druhové podstaty. Pokud by např. na faktuře nebylo rozděleno, ale bylo by zřejmé, že se pořídilo více výdajových druhů (služby, pohoštění, materiál a další), je možné celý výdaj zatřídit na položku 5179.

Na obecním pozemku se nachází Pomník obětem 1. světové války, přičemž v majetku obce není evidovaný. Studiem místních kronik jsem zjistila, že byl vybudován a slavnostně odhalen 19.7. 1926, přičemž cena památníku je 10.000,-- Kč. Jakým způsobem ho vzít do majetku ? Viděla bych to na účet 021/401, kat. 12.73.51. Stanovit dobu odpisování na 100 let, letos zařadit a udělat najednou odpisy za 89 let, tj. 8.900,-- Kč. Lze to takto provést ?

Musíme postupovat dle předpisů - není v majetku, tj. jako inventarizační rozdíl - vícenález zápisem 021 MD/ 401 D. Ocenění v RPC - odhad ceny v době, kdy se účtuje - nevím, zda těch 10 tis. odpovídá. Doba použitelnosti 100 let mi připadá dost dlouhá, dala bych méně,  tj. zbývající dobu použitelnosti od tohoto roku. Ale opět, nevím, v jakém je pomník stavu. Ale určitě nesmíte udělat jednorázově odpis za 89 let, odpisovat můžete začít až následující měsíc po zařazení majetku. 

Dobrý den, pořád si nejsem jistá, jak je to se sazbami DPH u rekonstrukcí bytů. Město vlastní několik domů a bytů, které dál pronajímá a na kterých provádí stavebně-montážní práce. Jaká sazba daně se uplatní u těchto prací, které jsou prováděné a) v samostatném bytě do 120 m2 v cizím domě b) v našem bytě do 120 m2 v našem bytovém domě, který má celý více než 350 m2 c) v našem bytě nad 120 m2, který je součástí našeho domu, dům má méně než 350 m2 Hraje roli, zda je rekonstrukce v konkrétním bytě nebo např. na společné chodbě, střeše, fasádě apod.? Některé faktury chodí s 15% sazbou DPH a některé s 21% (samozřejmě s PDP). U žádného bytu či domu nejde o novou výstavbu, ale o rekonstrukce. V tom případě možná metry čtvereční nehrají roli, ale raději prosím o vysvětlení. Děkuji za ujasnění

Zákon o DPH nyní pracuje s následujícím rozdělením:

* §48 - práce na dokončené stavbě (tedy opravy, technická zhodnocení) - tady to musí být stavba pro bydlení nebo pro sociální bydlení.

Tedy v tomto přípapdě není rozhodující vlastní výměra bytu..., nicméně musí se jednat buď o práce přímo v bytě (pokud je to prováděno v domě, který má jinak charakter nebytového domu, neboť plocha určená k bydlení je méně než 50%) nebo na bytovém domě - zde by již bylo jedno, zda je to v částech byty, nebyty nebo společných prostorech.

Opakuji - pokud je to práce na bytovém domě - tedy nadpoloviční plocha určena pro bydlení - potom jsou ve snížené sazbě veškeré stavební práce na tomto domě (opravy a TZ) bez ohledu na tom, zda vznikají v bytové nebo nebytové části či na společných částech domu.

Jak zařadit do majetku a účetnictví, příp. s jakou PC, starou zděnou autobusovou čekárnu (vybudovanou cca v r.1970), která stojí na cizím pozemku, na katastru nebyla zapsaná. Nyní jsme s vlastníkem pozemku uzavřeli smlouvu o bezplatné výpůjčce na dobu životnosti stavby a dáváme zapsat stavbu do katastru nemovitostí. Za vklad do katastru jsme uhradili 1000,-, takže touto cenou nebo můžeme 1,-?

Musíte ocenit RPC -  např. podle oceňovacích předpisů. Nejlépe by bylo , kdyby vám někdo ze správy majetku tuto cenu určil. Nelze ocenit 1,- Kč - pravděpodobně to není kulturní nemovitá památka, ani církevní stavba :o). Zaúčtování je jako vícenález - zápisem 021 MD/ 401 D. Při ocenění RPC se vedlejší pořizovací náklady účtují do provozu - kolek s položkou 5361, účet 538 - RPC jakoby tyto náklady obsahuje.  Upozorňuji, že nelze ani ocenit hodnotou kolku. Je mi líto. 

Místní fotbalisti se rozhodli, že by chtěli vybudovat svépomocí - společensko- sportovní zařízení (byla by to nějaká dřevěná nebo likusová budova postavená u místního fotbalového hřiště na obecním pozemku, která by se prý případně dala i přestěhovat).Budova by byla jejich majetkem. Představují si, že by si oni sami požádali o dotaci a od obce by chtěli příspěvek ve výši 390 000,- Kč, který samozřejmě nebyl v rozpočtu na letošní rok. Co vše by to znamenalo pro obec? Pokud jde o finanční příspěvek ve výši 390 000,- Kč - podali by si žádost o finanční dotaci na zastupitelstvo obce. Byl by to příspěvek - investiční. To buď schválí nebo neschválí. Pokud ANO - opraví se rozpočtovým opatřením a sepsala by se veřejnoprávní smlouva na tuto částku, jejíž znění se musí opět schválit v dalším zastupitelstvu a následně se musí vyvěsit na úředních deskách a musí viset 3 roky. Chápu to takto dobře? Ještě mě napadá, zda by z tohoto finančního příspěvku mohli případně hradit i různá povolení a poplatky, které budou určitě platit. Záleží co napíšeme do smlouvy, že, ale normálně jsou to náklady související s cenou stavby. Dále nevím, jak ještě by se to dotklo obce? Co se týče obecního pozemku - znamenalo by to dát jako obec souhlas s umístěním stavby nebo ještě něco jiného? Dále mě v této chvíli pouze napadá, kdo bude hradit pozdější provozní náklady. Pokud Vás něco dalšího napadá v tomto ohledu, budu vděčná za Vaše postřehy a rady.

S postupem dotace souhlas, žádost, schválení, sepsání smlouvy, schválení...Obsah smlouvy - vedlejší pořizovací náklady se stavbou je vhodné do smlouvy uvést, ale není to nezbytné - patří do ceny investice i dle předpisů. Asi by to chtělo uvést i nějaké vypořádání.  Co vám však neumím poradit je ten problém s pozemkem - dle nového OZ je tam více omezení, nevím, zda se toto neřeší třeba přes právo stavby apod. To bude potřeba se poradit s nějakým právníkem. A to i např. ohledně řešení stavby do budoucna, v tomto opravdu radit ani nechci, protože to prostě neumím.  

Mám dotaz na zvolenou metodu při účtování fondů. V roce 2014 jsme účtovali fondy výsledkově, tudíž dle ČUS 704 na 548/648. Pro rok 2015 chceme pro fond vodohospodářského majetku změnit metodu na rozvahovou přes 401/419. Je možné změnit způsob účtování pouze u tohoto fondu, nebo musíme novou metodu uplatňovat i u všech ostatních fondů města? Je možné účtovat u různých fondů, různými způsoby? A musí změna metody účtování fondů být podložena i nějakou směrnicí či metodickým pokynem? A v případě, že už některý fond je účtován od začátku roku jinou metodou než zvolíme, je možno zpětně účtování opravit?

Já jsem příznivcem spíše sjednocení daných variant, nicméně zrovna u toho fondu na vodohospodářský majetek bych udělal výjimku - totiž tento fond z velké části bude na budoucí investice (sice do obnovy, nicméně často do nahrazení starých věcí novými ...), nikoliv na náklady. Tedy tvorba takovéhoto fondu prostřednictvím nákladových účtů je nesmyslná - proto to proúčtování 401/419 je dle mého názoru v tomto případě rozhodně lepší ... tedy vyhlásil bych do směrnice a klidně bych měl dva mechanismy. ZN

Obecné odpovědi na otázky: 

Dle předpisů není vyloučeno vést u různých fondů různou metodou. Do vnitřní směrnice je docela potřeba popsat - vždy by se mělo popsat ve směrnici, že když předpis umoźňuje více postupů, tak který si vybíráme, takže fondy jsou vhodná oblast. A poslední - účetnictví je možné opravit vždy. 

Obec prodala akcie za cenu 145.000,- Kč. Byly vedeny na účtu 069 v účetní hodnotě 1.000.000,-. Zaúčtovala jsem příjem 231 pol.8127 x 661 a vyřazení 561 x 069? Nevím, zda je to správně, můžete mi prosím poradit?

Prodejní cenu akcií byste měla zaúčtovat např. 377 MD/ 661 D. Rozpočtově na 8127 patří částka, která byla původně na pol. 8128 při pořizování a rozdíl je ztrátová položka 5149. Není ten nákup za 1 milión překlep? 

Vyřazení 561 MD/ 069 D v hodnotě 1mil.  je dobře. Hodně toto zhorší VH, co jste to prosím vás koupili? Nic ve zlém, jen že je to trochu neúspěšný obchod (pokud to teda není překlep :o).

V roce 2014 obec realizovala stavební dílo na snížení objemové aktivity radonu v obecním vodovodu. Na akci jsme měli přislíbenou dotaci z ministerstva financí (100%). V srpnu 2014 bylo dílo předáno a uvedeno do provozu. Faktura byla splatná až po obdržení dotace a předpis fa jsem účtovala přes 042. Zaúčtovala jsem dohadu na dotaci 388/403 ve výši 963461,70Kč. Stavbu jsem zařadila do majetku 021/042 - 963461,70 Kč, začala odpisovat 551/081 -12044,- Kč a zároveň rozpouštět dotaci 403/672 - 12043,72 Kč. Nyní (6/2015) přišlo rozhodnutí o přidělení dotace, ale neinvestiční dotace. A teď 6/2015 jsem udělala opravy: zrušila jsem odpisy z r.2014 -551/-081 - 12044,-Kč a rozpuštění dotace -403/-672 - 12043,72 Kč (nevýznamné částky) a vyřadila stavbu 408/021 - 963461,70 Kč (významná částka). Rok 2015 - obdobně jako za r. 2014 jsem zrušila odpisy -551/-081 a rozpuštění dotace -403/-672 a opravila dotaci zápisem 403/408 ve výši 963461,70 Kč. Opravu popíšu v Příloze - A.3. Nevím, jestli to tak může být.

Může to tak být. Je možné i vše posoudit jako hromadnou chybu a kromě oprav roku 2015 i odpisy a rozpuštění dotace dát přes 408 (ty opravy za 2014), ale jestli jste již účtovala, tak nechte jak to máte, protože postup u hromadné chyby předpis výslovně neřeší. Jste šikovná, jak jste se s tím sama vypořádala a odhaduji, že jste z toho měla asi špatné spaní, že ano? Jen bych Vám doporučila, abyste si sepsala takový malý protokolek podobného typu jako mě sem do dotazu a přiložila ho k původním dokladům, kdy bylo účtováno na 042 - aby bylo jasné, že nakonec tato plnění skončila v nákladech. 

Město (strana oprávněná) uzavřelo smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemcích, na kterých byla v minulosti vybudována kanalizace,inženýrské sítě . Stavby jsou už zařazeny do užívání. Toto věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně. Zaúčtováno bylo v ocenění 10.000,- Kč. Město hradilo ještě kolek na návrh na vklad a zaměření VB., Platí i v tomto případě , že když oceňujeme RPC, tak se již do pořizovací ceny nedávají vedlejší pořizovací náklady a ty se účtují rovnou do nákladů ? Nebo se mají ještě tyto náklady připočítat ?

Do RPC nepatří vedlejší pořizovací náklady ani v tomto případě, takže vše ostatní rovnou do nákladů - kolek na účet 538 a pol. 5361, zaměření na účet  518 a položku 5169. VB zařadíte na 028/088 ve výši 10 tis. Kč. V případě bezúplatného nabytí od jiné než VUJ se ještě účtuje 558 MD/ 649 D také ve výši 10 tis. Kč. 

Obec je členem MAS, která nám v roce 2010 opravovala chodníky. Na tuto akci získala neinvestiční dotaci. Nyní nám na základě darovací smlouvy opravu chodníků ve výši 250 000,- předává. Je toto možné, budu to nějak účtovat nebo si jen udělám poznámku do karty k majetku?

Je v tomto případě lepší jen si udělat poznámky do karet chodníků. Náklad vám letos nevznikl - ale účetně a vlastně i prakticky je to takový nesmyslný úkon  - pokud to byly obecní chodníky, tak není jak předat opravu z roku 2010 - nyní - co by to majetkoprávně znamenalo? Můžeme se bavit, zda nějak nezohlednit opravu, která by proběhla v letošním roce (třeba 511/672 nebo 649 ...), ale doúčtovávat nyní, že došlo letos k předání - to je non sense.. Tedy v tomto případě bychom  rozhodně doporučovali účetně nijak nezobrazovat. 

Byla nám poskytnuta dotace na akce Stavební úpravy náměstí. V rozpočtu akce je i mobiliář , který bude na náměstí umístěn. Část mobiliáře je ukotvená - odpadkové koše, pítka, stojany na kola, průvodce, vitrína OÚ, orientační směrové šipky, sloupek zábradelní + řetěz litinový. Dále je zde mobiliář nekotvený - lavičky, květináče (i když lavičky možná po dohodě s dodavatelem ukotvíme). Může být všechen tento majetek být součástí stavby nebo je lépe účtovat jako např. soubor movitého majetku? Dále jsou v projektu zahrnuty i úpravy zeleně - osázení stromy, sazenicemi do země i do květináčů včetně zalévání. I tyto výdaje mohou být součástí stavby? Na projekt máme zřízený samostatný účet. Jeden externí pracovník má uzavřenu dohodu a je mu vyplácena mzda z běžného účtu a zároveň se z tohoto běžného účtu odvádí i sražená daň. Stačí například 1x čtvrtletně provést převod náhrady hrubé mzdy ze speciálního samostatného účtu a teprve při tomto převodu označit ÚZ a org akce?

Všechny výše uvedené příklady mobiliáře i osázení mohou být součástí stavby - zpevněných ploch náměstí. Lépe se inventuje (resp. nemusí se inventovat) a výměny jdou do oprav, jako odstranění částečného opotřebení. Většinou se i vyhodnocují jako nedílná součást stavby - mám např. v knize Majetek 2012 na konci příklad na zařazení majetku - rekonstrukce náměstí, tak se případně podívejte. Ten převod ze speciálního účtu na náhradu výdajů z dohody na běžném účtu lze klidně provést jen několikrát ročně, stačilo by i 1x ke konci roku a pak k datu vypořádání dotace.