Dotazy

Stavíme v obci kanalizaci s dotací SFŽP. Faktury od firmy, která nám dělá dotační monitoring ,zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení, zpracování finanční analýzy apod. dávám od r. 2012 na účet 042. Teď přemýšlím, zda by to nemělo být mimo na účtu 518. Jak je to správně, šlo by to nějak opravit? Z tohoto účtu 042 jsem již na účet 518 opravila faktury na stavbu kanalizačních přípojek.

Ty výdaje, co popisujete, jsou výdaje na vedlejší pořizovací náklady, na 042 jsou dobře - určitě tam patří náklady na výběrová řízení - zakázky, zadávací dokumentaci atd. Náklady na administraci dotace byste měli určit ve své směrnici dle CUS 710, zda je budete dávat do nákladů na stavbu nebo do provozu. Většinou se však na 042 účtují - často jsou uznatelné do podílu vlastních nákladů obce - je potřeba však ve své vnitřní směrnici upravit. Ohledně těch přípojek -moc nerozumím, proč jste je preúčtovala do nákladů a navíc na služby? Přípojka je také stavbou - jestli se jednalo např. o náklady, které se mají vyúčtovat vlastníkům nemovitostí, ke kterým se dělají přípojky, tak by bylo lepší než do nákladů na 518 je účtovat do pohledávek, rovnou např. na 377. Když je budete vlastníkům přefakturovávat, tak v případě, že jste je dala do nákladů, tak přes výnosy - ale rovnou upozorňuji, že to může být vyčteno, o náklad se spíše nejedná, mohla jste pořídit jako stavbu obce, tj. také přes 042, zařadit přípojku a pak ji prodat jako stavbu , např. přes výnos 646. Ta služba 518 se mi moc nezdá, proč jste takto vyhodnotila?

Budu vystavovat fa na přeúčtování poloviny paliv ,příjem se zaúčtuje na pol. 2324? Dále prosím kam se dává nákup dálniční známky?

Dálniční známka, když to není do zahraničí (5179) je jako daň, tj. účet 538 a pol. 5362. U té přefakturace si můžete vybrat, lze i minusovat položky 515X, když se nejedná o váš výdaj, ale o náhradu vašeho výdaje, položka 2324 je také možná. Je vhodné si vybrat jeden způsob a ten dodržovat pro srovnatelnost výdajů v rozpočtu mezi obdobími. 

Obec je zřizovatelem ZŠ, která má jako doplňkovou činnost pronájem tělocvičny. Při kontrole se zjistilo, že proti výnosům z pronájmu účtují jako náklady nákup DDM (počítače, tiskárnu), jiné náklady (jako je elektřina, topení) neúčtují a výsledek hospodaření z doplňkové činnosti mají 0,- Kč. Je to možné? My se dohadujeme, že by si tento DDM měla škola kupovat až ze zisku převedeného do rezervního fondu. Doplňkovou činnost má kvůli zisku.

Ten postup, který aplikují, je rozhodně nesmyslný - já mám v nákladech skutečně mít zachyceno to, co mne hospodářská činnost stojí - ne to, co si z ní kupuji (to si kupuji asi pravděpodobně ve prospěch hlavní činnosti).

Tedy v nákladech by rozhodně měl být nějaký podíl energií, nějaký podíl třeba oprav tělocvičny, pokud by byla odpisovaná - i podíl odpisů ... - no a na základě toho by vyšel zisk nebo ztráta. Kupovat by si mohla i v průběhu roku - tedy není podmínka uzavřít účetnictví, převést do rezervního fondu a teprve potom kupovat - je klidně možné, že zisková hospodářská činnost bude vyrovnávat ztrátovou hlavní - tedy tak budu prokazovat zapojení do hlavní činnosti. ZN

1. Na účtu 132 máme vedeno větší množství pohledů. Jsou již starší, paní starostka je již nechce prodávat za stanovenou cenu, ale rozdat. Tedy postupně darovat a vyřadit ze zásob. Abychom je nemuseli každý rok inventarizovat. Musí toto schválit rada obce? 2. Když máme na faktuře uvedeno: fakturujeme část nákladů za koncert - na jakou položku mám účtovat? Na 5169? 3. Každý rok platíme dobrovolnému svazku obcí příspěvek na činnost dle počtu obyvatel. Stačí, když je částka schválena v rozpočtu nebo se musí projednat zvlášť? Nebo nám DSO vyúčtuje část nákladů na program ASPI (zákony) - mohu účtovat na pol.5168? Máme program dohromady s dalšími obcemi.

1.Obecně platí, že co není v kompetenci zastupitelstva, podléhá radě. Rozdání pohledů - původně zboží - bych určitě doporučila nechat schválit radou. Je to rozhodně právně jistější.

2. Ano účet 518 a pol. 5169 - lze použít.

3. Příspěvek tzv. členský vychází ze stanov, stačí částka v rozpočtu, nemusí být výslovné schválení - je to v režimu jakoby smluvního závazku. Ono víceméně není co schvalovat, když nezaplatíte, tak musíte asi vystoupit z DSO - takže nezaplacení by pak bylo důsledek jiného usnesení zastupitelstva. 

4. Poměrná část nákladů na ASPI - účet 518, položka 5168 - plný souhlas. 

1) Obec darovala zaměstnanci jako svatební dar poukázku na nákup zboží v hodnotě 3 000 Kč (IKEA). Poukaz jsme dodanili v rámci zúčtování mezd. Máme však náklad při nákupu této poukázky (3 000 Kč) účtovat na 521 nebo 543 nebo na jiný nákladový účet? 2) Obec v minulosti uzavřela s občany smlouvy, na základě kterých občané složili na účet obce určitý obnos jako příspěvek na pořízení DM. Prostředky byly vedené jako transfery na účtu 403 (+ příjem byl 231 3636 3122). Nyní jeden občan žádal od obce finanční prostředky zpět. Mám je jen odúčtovat z účtu 403? S jakou rozpočtovou skladbou?

1. Ten dar - nezdaněný zaměstnanci může být do 2 tis. kč - poukázku je možné vyhodnotit jako nepeněžní. Dát někomu poukázku a zdanit mu ji je velmi nevýhodné i pro příjemce i pro dárce, to vůbec nedoporučuji dělat, to je pak lepší u obcí schválit dar obecně, ne jako v režimu zaměstnance, tj. schválit radou, kde pak je do 15 tis. osvobozeno. Z hlediska účtu - dar patří na 543, vy jste však  dali jako plnění spojené s výkonem práce - pak na 528, pokud by byl sjednán dle kol. smlouvy, pak by bylo možné vyhodnoti  i na 527. 

2. Zpravidla se nedá dar vracet dle obecných předpisů. V tomto případě bych řešila již jako další případ, zpětně řešit 403 je zbytečné. Zaúčtujte jen na 549 a položku např. 5909 (vratka přijatých prostředků z min. let), odpa např. dle účelu původně pořizovaného DM. Do 403 na kartě majetku ani účetně nezasahujte. 

Obec uzavřela kupní smlouvu na nákup stavebního pozemku, jeho součástí je stavba (rodinný dům).To je dohromady uvedeno jako předmět převodu za cenu 1 000,- Kč. Cena je tak nízká, protože nemovitost vyhořela a je k nepoužití. Cenu stavebního pozemku bychom zjistili pomocí interní směrnice, ale cenu domu? Považovat obvodové zdi a s malou částí střechy jako stavbu? Prosím, jak toto vyřešit?

Určitě bych doporučila zavést jen jako pozemek a stavbu - zříceninu na něm-  vůbec jako nějaký pořizovaný majetek neřešit, asi určitě není ani záměrem obce pořídit tuto stavbu, ale jde spíše o pozemek. Zříceninu bychom stejně museli ihned odepsat. Ale pozor na ocenění - zde pořizujete kupní smlouvu, dle zákona o účetnictví nemáte právo ocenit dle vnitřních norem, musíte ten pozemek ocenit kupní cenou, tj. 1 tis.Kč a náklady souvisejícími (kolek, zaměření, smlouva ...). I pozemek se musí pořídit přes 042 (zde jen s položkou 6130).

Obec prodává zasíťovaný pozemek, sítě byly instalovány před rokem. Prodejní cena pozemku tudíž byla navýšena o DPH, pozemek nešel vzhledem ke stáří sítí osvobodit. Kupující se divil, proč jsme navýšili kupní cenu o DPH, když on kupuje jen pozemek a ne sítě. Prodali jsme pozemek s DPH správně a jsou tedy i sítě součástí pozemku, i když jsou jiného majitele a zůstane k nim např. věcné břemeno?

Je to v pořádku - zákon o DPH pracuje nikoliv s podmínkou, že dochází zároveň k převodům staveb na pozemku - pro něj je rozhodující umístění staveb na pozemku - tedy potom se to bere jako zastavěný pozemek, nebo-li nelze aplikovat osvobození podle §56 odst. 2.

Musí se tedy zkusit testování na odst. 3 - no a tady nesplníte časový test.

Tedy Váš postoj je naprosto správný.

Naše obec je jedním ze společníků společnosti s.r.o.. Nyní bylo na valné hromadě společnosti rozhodnuto, že nerozdělený zisk za roky 2012 - 2013 (po zdanění) bude dle podílů vyplacen obcím. Prosím o radu, jak v tomto případě účtovat (i paragraf a položku) - s.r.o. provozuje lesnickou činnost. Jedná se o první případ, zatím se podíly nevyplácely, a proto nevím......

Můžete si udělat předpis zápisem 377 MD/ 665 D. Příjem pak bude zápisem 231 odpa 103x pol. 2142 MD/ 377 D. Nic jiného není potřeba řešit. 

Zjistili jsme, že jsme vlastníky stavby. Jedná se o transformátor. Toto jsme zjistili v souvislosti, když ČEZ měl zájem o odkoupení nemovitosti tj. v dubnu 2015. ( do té doby jsme se domnívali, že trafostanice je majetek ČEZU. 29.4.2015 ČEZ objednal a nechal vypracovat znalecký posudek, kde nemovitost - trafostanice byla oceněna na 120 000,- Kč. Zveřejnili jsem záměr prodat a nyní budeme schvalovat kupní smlouvu. (Kupní cena bude zaplacena do 30dnů od doručení vyrozumění o tom, že KÚ provedl vklad vlastnického práva.) Chtěla bych se zeptat jak, a kdy zaúčtovat nalezenou nemovitost? Zda odepisovat do doby prodeje nebo neodepisovat? ( odpisy děláme ročně, na RH nepřeceňujeme - máme směrnici) Děkuji. Já bych účtovala takto: v dubnu zařazení do majetku v částce 120 000,-- Kč. 021/401 uzavření smlouvy o prodeji: 120 000,-- 311//646 inkaso příjmu za prodej: 120 000,-- 231/311 návrh na vklad: 120 000,-- 553/021

Máte to  (skoro) dobře, zařazení v dubnu souhlas - to je datum, kdy máte k dispozici všechny informace, včetně ocenění. Souhlas i se zařazením jako inventarizační nález - tj. přes 401. Jen ty odpisy poměrem za měsíc květen a červen? Do prodeje by to chtělo  - tj. např. jen poměrem za 1 měsíc zápisem 551/081. Když však nepřeceňujete RH, tak musíte řádně vyřadit přes oprávky, takže zápisem 553/081 ve výši 120 tis. Kč minus ten jeden odpis (zůstatková cena) a vyřazení ve výši 120 tis. Kč zápisem 081/021. 

Nájem za byty účtuji na pol. 2132 a zálohu na služby na pol. 2111. Nově teď musí obec vybírat od nájemníků i zálohy na vodu. Jakou mohu použít položku, abych měla všechny tři platby rozlišené?

Zálohy na vodné a stočné můžete vybírat s položkou 5151 minus D, nebo např. s položkou 2324. Hlavně je musíte účtovat na účet 324 a kontrolovat, že ke konci roku jsou na účtu 324 jen skutečně uhrazené zálohy (když budete účtovat přes techniku předpisu včetně nájmu, např. zápisem 311 MD/ 603D nájem a zálohy na 324 D, tak se musí ve výši neuhrazených záloh zrušit předpis -311 MD/ - 324 D). Postupy účtování zálohy a jejich vyúčtování najdete v dokumentech ke stažení. 

Město pořídilo dne 29.5.2009 vozidlo AV IA AD 120 N včetně hákového nosiče kontejnerů a nástavby pro svoz komunálního odpadu s univerzálním vyklápěčem. Na nákup vozidla byla městu poskytnuta v roce 2009 dotace ze SFŽP. V roce 2009 město pronajalo vozidlo za tržní nájemné na dobu určitou 5-ti let společnosti s ručením omezeným - Technické služby. Město bylo v roce 2009 plátcem DPH, uplatnilo si odpočet DPH na vstupu. Účetní pořizovací cena vozidla bez DPH činila: 2 242 030,71 Kč Výše dotace na nákup vozidla: 1 267 360,- Kč Účetní zůstatková cena vozidla činí: 1 644 014,71 Kč Nerozpuštěná výše dotace činí: 929 317,- Kč Město si po dobu pronájmu neuplatňovalo daňové odpisy: Daňová pořizovací cena = daňová zůstatková cena, činí: 2 242 030,71 Kč Daňové oprávky činí 0 Kč. Ke dni 31.7.2015 městu končí nájemní smlouva se společností s ručením omezeným, doba udržitelnosti projektu z hlediska přidělené dotace již proběhla a město uvažuje o tom, že vozidlo AVIA AD 120 N vloží do společnosti s ručením omezeným jako nepeněžní příplatek obchodní společnosti (§ 163 zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích). Město si již nechalo zpracovat Znalecký posudek na stanovení ceny obvyklé automobilu AVIA včetně uvedeného příslušenství, cena obvyklá činí dle znaleckého posudku celkem 716 100,- Kč. Dotaz – oblast daně z příjmů právnických osob a účetnictví: 1. Bude vklad movitého majetku do s.r.o. podléhat zdanění daní z příjmů právnických osob u společnosti s ručením omezeným? 2. Společnost s ručením omezeným bude provádět účetní odpisy ze vstupní účetní ceny, což je cena reprodukční dle znaleckého posudku, tj. 716 100,- Kč ? 3. Jaká bude vstupní daňová cena pro uplatňování daňových odpisů u společnosti s ručením omezeným? Bude jí pořizovací cena u města snížená o poskytnutou dotaci, tj. 2 242 030,71 – 1 267 360 = 974 670,71 Kč ? Dotaz – oblast daně z přidané hodnoty: 1. Domníváme se, že u města bude nepeněžní vklad zdanitelným plněním, neboť si město uplatnilo při pořízení automobilu DPH na vstupu. Základem DPH bude u města cena dle znaleckého posudku, tj. 716 100 Kč. Společnost s ručením omezeným bude mít nárok na odpočet a vrácení této zaplacené DPH. Jsou naše úvahy správné? Děkuji za odpověď.

Já se obávám, že zejména ten první dotaz směřuje trochu nad rámec toho, co je zaměřením našich stránek (teď mi jde jen o dotaz č. 1). 

1. Rozumím na co se ptáte - když platil zákon o dani darovací, tak se jasně deklarovalo, že příplatky mimo vlastní kapitál dani darovací nepodléhají. Nyní se zákon zrušil - skončilo to pod daní z příjmů a výslovné ustanovení nám asi chybí (respektive já ho nemohu nikde najít ...). Nyní je rozhodující, zda tento vklad vede fakticky k získání protiplnění v podobě "navýšení podílu" (když by byl vkladem navyšován základní kapitál, tak tam je to protiplnění v zásadě zřejmé). Nenašel jsem k tomu upřímně nic - nicméně osobně si myslím, že bych ve vazbě na příplatek o protiplnění uvažoval a za bezúplatný příjem bych to nepovažoval. Ale nemám k tomu bohužel nic jednoznačného a hmatatelného (omlouvám se, skutečně to jde nad rámec předmětu toho, co řešíme na stránkách). Tedy myslím si, že je to řešitelné na úrovni vkladu do základního kapitálu, ale důkazy o tom nemám (jen bych třeba i argumentoval potenciální vratitelností daného příplatku ...) - tady ale skutečně nezaručuji, že jsem něco nepřehlédl.

2. Ano - účetní vstupní cena by byla na straně s. r. o. cena znalecká - jen k tomu budu mít ještě jednu poznámku - viz níže

3. Ano daňovou vstupní cenu (pokud bude platit to, co jsem uvedl v písm. 1) budu určovat na úrovni daňové zůstatkové ceny u vkladatele a ta je ve vašem případě skutečně těch 975 tis. Kč

4. DPH - tady bych souhlasil s Vaší úvahou - je zde dle mého názoru fikce dodání. Jen pozor na základ daně - ta cena obvyklá by měla být již s DPH (znalec, pokud určoval obvyklou cenu, skutečně asi řekl, že je to obvyklá cena s DPH) - potom by se oddaňovalo směrem dolů - viz §37 odst. 2 (s tím by dle mého názoru potom souvisela i záležitost dle odst. 2 - vstupní cena).

Tak se omlouvám - skutečně u toho prvního si jist nejsem.

Obec získala dotaci z Fondu Mikroprojektů - přeshraniční spolupráce. Byla vybudována rekonstrukce vypálených usedlostí - Vařákovy paseky - Mladoňov dům,chlév,stodola,sklep,sušárna. Tyto objekty budeme vybavovat starými - dobovými předměty, které budou hrazeny z dotace - přeshraniční spolupráce ČR-SR. Můžete nám prosím poradit, jak toto všechno účetně provést, aby to bylo v pořádku? Vést předměty jako kulturní předměty na 032? Nebo jenom operativní evidence. Předměty budou od občanů vykupovány na základě Kupní smlouvy, jak tyto platby zaúčtovat?

Jedná se o pořízení sbírky - muzejní expozice, takže správně na 032 ano, budete mít kupní smlouvy, tak můžete ocenit sbírku pořizovací cenou. Je možné vést i jednotlivé předměty - na 032 se vede bez ohledu na pořizovací cenu nebo udělat soubor. Pořizuje se přes 042 s položkou 6127. K přeshraniční spolupráci najdete v dokumentech ke stažení příklady na položky a NZUZ - stačí do vyhledávače u dokumentů dát text "přeshraniční" (zkuste případně i v archivu, je to starší dokument, ty položky k tomuto dokumentu určilo MF).  

Chtěla bych se zeptat, jestli se ještě sestavuje rozpočtový výhled. Na školení kraje nám bylo sděleno, že tento výhled nahrazuje nově střednědobý výhled. Stačí sestavit výhled na dva roky dopředu a do poznámky jen uvést, že budeme splácet úvěr dalších deset let? Do kterého měsíce v roce by měl být výhled sestaven? Má být před schválením zastupitelstvem zveřejněn?

Rozpočtový výhled musí mít každá obec zpracován povinně. V případě jeho nezpracování se jedná o správní delikt. Doporučuji nahlédnout do zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtový výhled je upraven v § 3. Rozpočtový výhled není žádným jiným dokumentem nahrazen, ona střednědobost je pouze jeho charakteristika dle zákona. Ustanovení zmíněného § 3 odst. 1 začíná: Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem ÚSC a svazku obcí pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství ... Ona střednědobnost je tedy vlastnost rozpočtového výhledu. Žádný dokument s názvem "střednědobý výhled" zákonem upraven není a rozpočtový výhled nenahrazuje. Správné označení je skutečně pouze rozpočtový výhled.

Rozpočtový výhled se sestavuje na dobu zpravidla 2 - 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Při sestavování rozpočtu na rok 2016 bychom tak měli mít zpracován rozpočtový výhled alespoň do roku 2018. Vaše řešení rozpočtového výhledu v případě dlouhodobého úvěru je vhodné, určitě není třeba sestavovat kvůli dlouhodobému úvěru rozpočtový výhled na 10 let dopředu, stačí vyřešit poznámkou, ve které se uvedou dopady dlouhodobého úvěru do hospodaření v letech, na které není rozpočtový výhled sestaven.

Okamžik schválení rozpočtového výhledu není stanoven, měl by však být vyhodnocován průběžně a v případě uzavření smlouvy s významným dopadem do budoucích rozpočtů by měl být aktualizován, v případě potřeby i vícekrát za rok.

Před schválením, ani po schválení, nemusí být zveřejněn. Dokonce ani zákon nevyžaduje jeho schválení zastupitelstvem, je to jen všeobecně doporučováno, protože při schvalování rozpočtu se má z RV vycházet, je pak nepříjemné vázat zastupitelstvo něčím, co neschválili. Ale schválení povinné není. 

Budeme provádět rekonstrukci elektroinstalace a podlahy v ZŠ. Bylo to rozděleno na 2. etapy. První se prováděla v r. 2013 a letos druhá. Letošní práce budou v hodnotě pře 2. mil ( ale i v r. 2013 byly za cca 2 mil. V r. 2013 jsem účtovala na opravy - 511, nyní přemýšlím, zda by to nemělo být technické zhodnocení, na 042. Ale jak by to bylo , když v r. 2013 rovnou do nákladů? Z důvodu názvu akce - Rekonstrukce elektro jsem dávala na 511. Jak je správně.

Elektro i podlahy jsou nedílnou součástí stavby, nějaké elektro i podlahy tam již byly, takže je to spíše odstranění částečného opotřebení, tedy oprava. Pravděpodobně těmito zásahy k TZ budovy nedojde, ale nemohu na základě textu dotazu plně vyhodnotit. S informacemi, které mám, mi to spíše připadá na opravu, i když jsou to dost významné částky. TZ u podlah - např. kdyby byly vytápěny zespoda nebo nějaká lepší izolace. TZ u elektra - to si s ohledem na mé technické znalosti neodvažuji tipovat. Pokud nedostanete od nějakého technika pokyn k TZ budovy, tak bych nechala a i pokračovala na 511 s položkou 5171. 

Rozhodnutím MR poskytuje obec bezúročnou návratnou zápůjčku dle NOZ ve výši 20 tis. na překonání špatné finanční situace občance (úmrtí manžela). Máme správně sepsanou smlouvu dle NOZ §2390 ? Nebo se jedná o zajištění sociálních služeb, plnění úkolů obce a musíme sepsat veřejnoprávní smlouvu dle novely 250/2000 Sb.?

Je to spíše právní dotaz, ale 250/2000 Sb. se týká bezúročných půjček a je to specifický předpis, tudíž může být právně vyhodnocen jako nadřazený obecnému OZ. Můj názor je, že měla být veřejnoprávní smlouva dle 250/2000 Sb. se žádostí a schválením smlouvy. Jen - je to spíše úvaha, může být asi i jiný názor, tak jen když se teda ptáte...:o).