Dotazy

Kraj převedl naší obci bezplatně na základě darovací smlouvy: "nemovitá věc, která je předmětem darování ve smyslu této smlouvy, je pozemek nově označený jako p.p.č. xxx/x ostatní plocha-ostatní komunikace v k.ú. xxxx a to se všemi jeho součástmi a příslušenstvím". Mám zařadit do majetku jako pozemek, nebo stavbu a odepisovat?

Dle zákona o účetnictví musíte převést majetek od jiné VUJ v hodnotě, v jaké jej předává. Jestli ve skutečnosti nepřevedl kraj jen pozemek, ale i stavbu komunikace, je kraj povinen předat majetek řádně , a to i v logice, že řádně odpovídá skutečně předanému majetku. Takže by vám měl jasně uvést krajem evidovanou hodnotu na 031, na 021, případně již zúčtované oprávky na 081, případně i dotaci 403 na stavbu nebo např.na výkup pozemku. Doporučuji požádat o doplnění informací od kraje pro správné zavedení majetku. Kraj by měl předávat majetek, který řádně eviduje, pokud jej neevidoval řádně (např. byl u PO kraje), tak před předáním by si toto měl dát do pořádku. Jinak vás dostává do právně složité situace. Dle předpisů vy musíte nabrat tak, jak kraj vyřadil, a tím byste zase nabrali majetek nedostatečně identifikovaný. Doporučuji trvat na správném převodu majetku dostatečně identifikovaného, aby mohl být u obce správně zaklasifikován. Tato žádost by pro vás byla i argumentem pro další postup odkloněný od zákona z důvodu věrnějšího obrazu pro případné následné kontroly. 

Prosím o radu ohledně kanalizace a opravy cest. Kanalizaci máme již zkolaudovanou k 30. 4.2015. Veškeré náklady mám na 042. Zařadila jsem kanalizaci na 021. Od poloviny května jsme začali opravovat cesty (asfaltovat) jsou to samozřejmě ty, ve kterých jde kanalizace. Nevím, kam mám zaúčtovat tyto opravy, když tyto faktury chodí již po kolaudaci, ale myslím si, že by tyto náklady měly být součástí pořízení kanalizace 042 a paragraf mám použít 2321 nebo 2212 pol.: 6121 nebo 5171. Ještě se chci zeptat na fond oprav, který bychom si měli zřídit. Vůbec nevím, jaké kroky v tom mám udělat. Četla jsem různé dotazy, ale vůbec z toho nejsem moudrá. Nevím, jak velká rezerva se musí tvořit. Jsme malá obec 350 obyvatel.

U těch vyspravení cest a silnic po kanalizaci se postupuje většinou tak, že se vyhodnotí jako vyvolaná akce stavbou a dávají se na 042. Když se při zařazení dá odhadnout např. dle již uzvařených smluv a objednávek výše, tak se zaúčtuje 042 MD/ 389 D a pak se již přijaté fa na práce zaúčtují zápisem 389/321 a rozdíl od dohady na 551, na hodnotu 021 se již pak nezasahuje. Pokud jste toto neudělali, tak výdaje vzniklé po zařazení do majetku, i když souvisí, se dávají na provoz - tj. jak Vy uvádíte např. na opravy účet 511 a pol. 5171. Na TZ na nový účet 042 a pak zhodnotit kanalizaci se toto již dát nedá. Ohledně rezervy - stále je k tomu nedostatek informací, není prý povinný samostatný účet fondu (236), ale nevím jak jinak to zajistit. Rezerva se má tvořit ve výši plánu obnovy vodohospodářského majetku, který je povinna každá obec, kde je více než 50 napojených objektů, sestavit a je k tomu metodika MZe. Snažili jsme se k tomu více zjistit, i byla vyvolána nějaká jednání, ale předpisy to zatím komplexně neřeší. Jediné, co víme, najdete v jiných odpovědích , stačí dát do vyhledávače rezerva, a také je to popsáno v jedné aktualitě někde ze začátku roku. V těch odpovědích je často jen ta aktualita citována. 

Dobrý den, máme v obci jednotku SDH. V červnu prodali pouze motor z hasičské stříkačky, kterou máme v majetku. Nechali si udělat lepší motor za 136 tisíc korun. Prosím o radu, zda mám celou stříkačku vyřadit a zařadit novou pod novým inv.číslem, nebo provést pouze zhodnocení stávající stříkačky. Naši hasiči měli revizní kontrolu od hasičů. V zápisu z kontroly mají jako závadu uvedeno, že netvoří nějakou finanční rezervu např. na povodně. Určitou částku, ale neuvedli. Starosta mi řekl, abych dala jako rezervu 5000 Kč. Nevím, jak tuto rezervu tvořit, když SDH je po obcí. Na par. 5512 dát nějakou položku, kde by daná rezerva byla?

Pokud se lepším motorem rozumí motor s parametry, které nejsou lepší pouze o přirozený technický pokrok, ale jedná se o výkonnější motor (vyšší řadu, model), tak lze vyhodnotit jako technické zhodnocení a navýšit cenu stříkačky. Pokud se jedná o srovnatelný, byť nový motor, jedná se o opravu nebo v případě instalace motoru svépomocí o nákup materiálu.

Moc nerozumím kontrole hasičů od hasičů a jejich mluvení do nějaké rezervy - buď je to kontrola na obec - ale to jen na okraj...

Pravděpodobně se týká problémek rezervy tohoto předpisu, cituji z materiálu k RS 2015:

2. Krizový zákon č. 118/2011 Sb.

§25 – ukládá obcím a krajům povinnost ve svých rozpočtech vyčlenit objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace a dále účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejích následků.

Dotaz: Máme použít paragraf 5212 položku 5901? Musíme také vytvořit rezervu na účtu 555/441? V případě, že tuto rezervu nepoužijeme, musíme na konci roku rezervu rozpustit?

Odpověď:

Dotčené ustanovení předpisu je s prominutím velmi vágní, nenašla jsem k němu žádné požadavky ohledně výše rezervy apod. V každém případě se nejedná o rezervu účetní, která by se účtovala zápisem 555/441. Předpis ani nepožaduje zřízení účelového fondu. Jedná se jen o finanční rezervu, formálně lze předpis  naplnit tak, že každá obec si dá do rozpočtu na odpa 5212 (jak správně uvádíte) s položkou 5901 nějakou částku jako rezervu, který by se rozpouštěla v případech  povodní, jiných živelných událostí atd. Stačí např. jen 1 tis. Kč. Bylo by sice dobré si dělat např. rezervy v rozpočtu na povodně, ale bohužel obce na toto nemají dostatek finančních prostředků, tak se asi bude jednat jen o formální naplnění předpisu. Když se rezerva nepoužije, tak může v rozpočtu zůstat, když v průběhu roku bude čerpána, tak se musí rozpočet upravit na ty položky, na které schválí zastupitelstvo nebo rada (rada v případě přenosu pravomocí) čerpání těchto prostředků za účelem "vyřešení  krize". Jinak musíme počkat na nějaké výklady k předpisu a na to, jaký byl záměr tohoto ustanovení, tato úprava v zákoně je z praktického hlediska víceméně zcela na nic. 

Obec zřizuje inženýrské sítě pro výstavbu RD, jejich umístnění by mělo být pouze na hranice pozemků ,byl vydán územní souhlas. Pokud by se prodávaly pozemky před dokončením těchto sítí, bude prodej s DPH? Dále pokud by byl prodej až po dokončení výstavby sítí? Jedná se o situaci v roce 2015, jak bude situace v roce 2016?Děkuji

V podmínkách roku 2015 je jedno, za sítě budou dokončené nebo nedokončené - hovoříte o tom, že nebudou umístěny na pozemcích - tedy bavíme se o nezastavěných pozemcích. Potom pokud tam již nebudou stavební povolení na umístění stavby na konkrétní pozemek (což asi nebude), tak skutečně by to mělo být osvobozené od daně.

V podmínkách roku 2016 by se mělo jednat o prodej, který bude splňovat definici stavebního pozemku a který by tedy byl s DPH (21%) - bylo by zase jedno, zda by sítě byly rozestavěné nebo dokončené..

V katastru města je několik památníků obětem válek, kapliček, křížků a soch. O tyto věci město pečuje, ale nejsou v našem majetku. Nikdo se k nim nehlásí. Ani Římskokatolická církev, které by měl majetek většinou logicky náležet (křížky a kapličky). Dále specifická stavba, malý hrádek pro děti na skále, postavený hraběcí rodinou pro jejich děti (ne církevní stavba) a památníky obětem světových válek. Je snahou tyto věci začlenit do majetku města. Jakým způsobem v letošním roce postupovat při jejich začlenění do majetku? U církevních staveb 021/401, v ocenění 1 Kč a do směrnice, že majetek oceněný 1 Kč neodepisujeme, ale co ty ostatní stavby? Dále jsme se chtěli zeptat, jak postupovat při pořizování různých tabulí, které se nechovají jako stavba, ale jejich hodnota je vyšší než 1.000,- Kč /naše směrnice k majetku/ a vydrží déle než jeden rok. Například různé tabule připevněné na stromy nebo budovy. Děkujeme za odpověď.

Nejprve chci říct můj názor - že moc nerozumím tendenci obcí všechny takové stavby vést ve svém majetku - chápu v situaci, kdy se dá např. sehnat na pomník dotaci, ale proč i v jiných případech? Pak se musí obec jako vlastník starat, musí odpisovat, což zhorušuje VH apod. Navíc je v určité právní nejistotě, protože nemá na tyto stavby nabývací titul, takže je to takové přivlastňování...Určitě by stačila jen nějaká operativní evidence takových staveb - mimoúčetní přehled. 

Jinak - jediný režim, jak stavbičky dostat do majetku, je inventarizační přebytek - vícenález. To, co výše uvádíte, jsou většinou stavby, pak 021 MD/ 401 D v ocenění dle oceňovacích vyhlášek (máte pravdu - vše nelze automaticky ocenit 1 Kč). Nabývací titul pak může být přes nalezenou věc, u staveb drobných se myslím dělá něco jako souhlasné prohlášení, když je stavba na pozemku obce. Určitě byste si neměli automaticky přivlastnit drobné stavby, které na pozemcích obce nejsou. 

Ohledně např. pamětních cedulí - když nejsou součástí vaší budovy, nevypadají jako drobné stavby (např. velký kámen s pamětní deskou), tak zbývá jen evidence na DDHM nebo na 029 - ostatní dlouhodobý majetek bez ohledu na pořizovací cenu. Ta 028 - DDHM jen v případě, že je cedule samostatnou věcí (oddělitelnou bez narušení). Např. pamětní deska významného rodáka, co je ve vlastnictví obce a je na domu jiného vlastníka, se dává na tu 029. 

Jak zaúčtovat připojení objektu na datový okruh využitím optických vláken (kabeláž vede pod zemí). Bude na to vydáno územní rozhodnutí. V kalkulaci, kterou jsme obdrželi jsou zahrnuty i vnitřní rozvody strukturované kabeláže v objektu. Celková cena bez DPH je 44.634,-Kč. Pojmout to jako celek a celé na 6121 a na účet 021? Nebo úplně jinak? .

Řídili bychom se rámcově pokyny k dani z příjmů, co je a co není součástí stavby, vnitřní rozvody jsou součástí stavby, jsou nové - rozšíření použitelnosti, vyhodnotila bych jako TZ budovy. Takže na 042, pol. 6121, po zařazení navýšit hodnotu budovy na 021 a životnost neprodlužovat, nemá vliv na délku životnosti.

Na naší organizaci došlo k situaci, kdy vzhledem k zastaralosti majetku (PC) došlo k objednání nového a starý byl v rámci fakturovaného likvidačního poplatku při dodání nového majetku dodavatelskou firmou odvezen a zlikvidován. Nyní ale nastala situace, kdy rada města neschválila vyřazení majetku ex post z evidence města, protože už fyzicky neexistuje (byl zlikvidován). Je možné vyřadit majetek formou např. čestného prohlášení vedoucího úřadu o likvidaci majetku? V případě, že ano, doporučujete projednání v odpovědnostní komisi?

Moc nevím, co by rada měla schvalovat, když majetek již není, vyřadit se musí a máte na to i dle dotazu doklad - fakturace likvidačního poplatku. Dle mého názoru máte pro vyřazení majetku jako účetní případ vše potřebné. Samozřejmě, že by měl postup při vyřazování majetku souhlasit na vaše směrnice, přesto ale na případu, že majetek, který je zlikvidován, by se měl vyřadit,  postup ve směrnici nic nemění. Likvidační komise nebo rada by měla rozhodovat jen v případě, že máme nepotřebný majetek a oni rozhodnou o způsobu vyřazení. V případě, že toto rozhodl někdo jiný mimo svou kompetenci, byste měli postupovat jako u porušení směrnice ...To je již spíše záležitost tajemníka než účetního případu. Nic ve zlém, jen popisuji stav z účetního hlediska. 

Obec vlastní pč.1097 ze kterého směňuje díl d) o výměře 178 m2 s FO, která vlastní pč. 137/5 a z tohoto pč. bude směňovat díl a) o výměře 85 m2, které se bude přislučovat do pč. 1097. Ve smlouvě je uvedeno, že směna proběhne bez finančního vypořádáni. Obec má v majetku tento pozemek za cenu 2,33 Kč/m2. Byl vyhotoven znalecký posudek na oba pozemky. Pč. 137/5 díl a) je cena zjištěná 7.800,- Kč a pč. 1097 díl d) je cena zjištěná 13.222,- Kč. Zaúčtovala jsem takto: podpis smlouvy: 311/647 7.800,- pořízení nového pozemku 042/321 7800,- zaúčt. pohled. a závazku 321/311 7.800,- návrh na vklad(vyřazení) 554/031 415,- návrh na vklad(zařazení) 7.800,- , kolek na Kat. úřad: 538/23110 2212 5361. Ve znaleckém posudku je také oceněn díl d) obecního pozemku, ale já jsem pracovala s evidenční cenou, kterou mám u pozemku v majetku. DPH jsem dala osvobozené.

Zaúčtování směny je v pořádku, oceněňujeme RPC (tj. dle ZP) dle hodnoty nabývaného pozemku a vyřazujeme dle evidenční ceny. Protože oceňujeme RPC, tak vedlejší pořizovací náklady jdou do provozních nákladů - RPC je již jakoby obsahuje. Ohledně DPH však nelze vyhodnotit, v dotazu nejsou k pozemkům potřebné informace pro vyhodnocení, zda je osvobozeno - aby to bylo osvobozeno, tak je potřeba splnit následující podmínky:

- nesmí to být pozemek (ten vámi převáděný), na kterém by byla stavba a tato stavba by byla novostavbou (zatím testování mladší 3 let - počítá se od první stavby umístěné na pozemku)

- nesmí to být nezastavěný pozemek, kde je ale vydáno stavební povolení na umístění stavby na tomto pozemku (nebo ohlášena stavba ...). 

Rada obce do 30.6. neprojedná účetní závěrku příspěvkové organizace a stanovila termín projednání účetní závěrky na svém zasedání až v červenci. Příspěvková organizace podala žádost o schválení účetní závěrky v únoru s patřičnými účetními výkazy, účetními dokumenty, přílohami takže ze strany PO je vše splněno. Jak postupovat ze strany příspěvkové organizace a co poslat na CSÚIS. Předem děkujeme za odpověď.

Bohužel bude nutné zaslat informaci o tom, že závěrka nebyla schválena a byť bude schválena později, bude se již na ni hledět jako na neschválenou:

Pomohu si dotazem a odpovědí na stránkách MF (zdroj:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/ucetni-zaverky-vybranych-ucetnich-jednot/faq-schvalovani-ucetnich-zaverek:

Dotaz:

Pokud obec vůbec neprovede neschválení účetní závěrky do 30. 6. ve smyslu, že zastupitelstvo se k ní vůbec nevyjádří, neudělá žádné kroky ke schválení závěrky, má to tentýž důsledek jako úkon neschválení podle ustanovení § 19 vyhlášky? Odesílá se i v tomto případě protokol do CSUIS? S jakým zdůvodněním a s jakými údaji?

Odpověď:

V každém případě je nezbytné rozlišovat, zda se jedná o účetní závěrku obce nebo jí zřizované příspěvkové organizace.
V prvním případě se jedná o pochybení obce jako účetní jednotky, v druhém případě se jedná o pochybení obce jako zřizovatele. 
Pokud zřizovatel neučiní žádný úkon směřující ke schválení či neschválení účetní závěrky, uplynutím lhůty podle ustanovení § 28 odst. 1 vyhlášky se považuje účetní závěrka za neschválenou, pro příspěvkovou organizaci by však takovéto neschválení (z důvodu pochybení zřizovatele) nemělo mít stejný význam jako neschválení účetní závěrky z věcných či formálních důvodů podle ustanovení § 20 a § 21 vyhlášky.

Pokud si dobře pamatuji - tak do "Stavu rozhodnutí" se doplní neschváleno z důvodu uplynutí času.

V roce 2001 byl na obec převeden majetek MO ČR. Jednalo se o 10ks chatiček na koupališti (torza, nebo základové desky). Ve smlouvě byla uvedena cena celkem. Rovnoměrně jsem cenu rozpočítala na 10 inventárních čísel. Obec se zavázala že min.10 let předaný majetek neprodá. V současné době se obec rozhodla "chatičky" rozprodat zájemcům. V souvislosti s touto realizací se mi dostal do ruky znalecký posudek z roku 2002, kdy obec zažádala o zjištění skutečné hodnoty nemovitostí. Na základě cen v tomto posudku obec chatky prodává. Udělala jsem v programu majetku přecenění chatek na hodnotu dle posudku. Nyní by mne to zajímalo účetně. Vnitřním účetním dokladem bych zaúčtovala celkový rozdíl chatek (cena jedné je vždy skoro o 1/2 menší). 08140/02140:59.639,-Kč. A když chatky prodáme: 08140/02140? ( v hodnotě chatky) Např. 1 ks chatky: pořizovací cena: 11.610,-Kč oprávky: 11.610,- (je již odepsaná do 0,-Kč) znal.posudek: 11.610,-Kč

Přecenit chatky můžete jen proto, že je prodáváte, tj. přeceňujete majetek určený k prodeji. Takže musíte postupovat jako u přecenění reálnou hodnotou. Z jiných důvodů přecenit na ZP nesmíme.  Zápis je takto: 

081 MD/ 407 D ve výši oprávek. Pak 021 MD/ 407 D ve výši rozdílu vstupního ocenění a prodejní ceny - ve výsledku by na 021 jedné chatky měla být hodnota dle ZP a pak převod na 036 : zápisem 036 MD/ 021 D. Tím se chatky již přestanou odpisovat. Až se prodají , tak bude zápis: 

553 MD / 036 D a 407 MD/ 664 D - je potřeba evidovat 407 ke každé chatce. Ráda bych Vám dala příklad, ale jak máte uvedeno v dotazu, tak tam to vypadá, že prodejní cena je stejná jako vstupní, tam by se přecenilo jen 081 MD/ 407 D a pak jen již stávající 021 by se převedla na 036 - ve výši vstupní ceny by byla chatka  bez přecenění, jen by se zrušily oprávky. 

Naše obec vybudovala kanalizaci z dotace SFŽP FS. Od 1.7.2014 jsme se stali plátci DPH a požádali o přepočet a vrácení DPH, budou nám vracet 12.mil, nyní musím fondu vrátit poměrnou část DPH. poměrná částka SFŽP je 8. mil Prosím o pomoc jak zaúčtovat tyto vratky. Měla bych ponížit učet 042. MD 343 8mil, Dal 042 8mil MD 472 8mil Dal 231 8mil a také upravit dohady na dotace účet 388/403 jen nevím pol. a par. měla bych asi ponížit 6399 a 5364 je to tak správně? Včera schvalovali rozpočet výdaj na § 6399.

Pokud stavba ještě není zařazená a neodpisuje se, tak máme dobrou možnost zaúčtovat jak uvádíte 343/042, jinak bych to ale stejně doporučila, jedná se o významné částky. Rozpočtově se opravdu upraví na odpa 6399 pol. 5362 minus dal (ne položka 5364, ale 5362). Správně je určitě upravit i tu dohadu - snížit o poměr nyní již neuznatelné DPH. 

V roce 2010 obec zateplovala z dotace SFŽP budovu základní školy. V letošním roce mi k této akci došla faktura na zpracování energetické vyhodnocení celé akce. TZ budovy mám již dávno zařazeno na kartu majetku a odepisuji. Jak tuto fakturu zaúčtovat na 518 položka 5169?

Ano, souhlas se službou. Výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání je již provozním nákladem. 

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Obec vlastní speciální nákladní automobil AGM Variant (něco jako Multikára), rok výroby 1993, pořídila ho v roce 2003 za cenu 120.000,- Kč, ZC k dnešnímu dni je 10.500,- Kč. Teď tento automobil chce starosta prodat za cenu 39.000,-. Od roku 2013 jsme plátci DPH. Chtěla jsem se zeptat, zda bude prodej s DPH, když se jedná o nákladní automobil. Moc děkuji za pomoc.

Rozhodující je, k čemu bylo vozidlo používáno - pokud v souvislosti s ekonomickými činnostmi, tak je to bohužel s DPH. Pokud by to auto bylo používáno třeba jen na péči o pozemní komunikace (tedy pro aktivity mimo ekonomické aktivity obce), tak by to bylo mimo DPH. 

Měla bych dotaz ohledně ocenění a zařazení studny do majetku obce. Obec vlastní fotbalové hřiště včetně kabin, které má v pronájmu TJ Sokol. Asi v roce 2003 se na hřišti udělalo zavlažování a nechala se vyhloubit studna (vrt). Toto vše hradil zřejmě Sokol (nikdo si nepamatuje, jestli z nějaké dotace nebo to zaplatil sponzor, protože tenkrát prý nějaké peníze měli), v účetnictví obce jsem k tomu žádné úhrady ani převody nenašla a to jsem prošla účetnictví od roku 2000 do roku 2005. Už je to tak dávno, že Sokol k tomu žádné doklady nemůže najít. Na obci jsem našla pouze povolení ke stavbě studny z roku 2003, vydané na obec, letos se studna teprve zkolaudovala a já vůbec nevím, za jakou částku a jakým způsobem ji mám zavést do majetku. Mám ji vzít jako nalezený majetek - 021/401 (nebo 408?), ale za jakou cenu? Nebo nechat udělat znalecký posudek (021/401 nebo 408?).

Je to stavba na vašem pozemku, ale nemáte nabývací doklad, z čeho usuzujete, že je vaše? Chtělo by to od Sokola nějaké prohlášení, že studnu považuje za váš majetek. Jestli tedy bude vyhodnoceno jako obecní majetek - pak správně inv.rozdíl zápisem 021 MD/ 401 D (toto ne přes 408) a ocenění lze provést dle oceňovacích předpisů, studny tam jsou myslím docela dobře uvedeny - ten oceňovací předpis - je to vyhláška č. 441 / 2013 Sb. .

Město má podanou žádost o dotaci v rámci Operačního programu Životního prostředí. Dotace je s účastí EU - 85% FS + 5% SFŽP + 10% zdroje žadatele. Jedná se mi o účtování výdajů. Při účtování výdajů budu používat UZ + Np. Město zatím podalo pouze žádost, ale já už platím faktury obsahující uznatelné náklady. Chci se zeptat : 1.Od které doby mohu při platbě faktur používat UZ + Np? (předpokládám, že od podpisu smlouvy nebo alespoň od obdržení rozhodnuti) 2.Jakým způsobem doplním UZ + Np u uznatelných nákladů zaplacených před podpisem smlouvy (rozhodnutí), když vím, že je budu potřebovat k vyúčtování dotace? Co když budou tyto uznatelné náklady zaplacené v minulém účetním období? 3.V letočním roce dostane Město dvě dotace z OPŽP. UZ + Np budou stejná. Mám povinnost tyto dotace v příjmech i výdajích nějak rozlišovat ( kromě analytiky účtu 042 ) třeba org.?

1. Lze značit NZUZ v poměrech, u vlastního podílu bez UZ až od okamžiku podpisu smlouvy nebo vydání rozhodnutí. U OPŽP může být obojí, např. rozhodnutí na podíl z MŽP, smlova se SFŽP, i když již asi rok dává i SFŽP taky něco jako rozhodnutí. 

2. Když dojde k podpisům smlouvy nebo přijetím rozhodnutí ještě letos, tak se zaúčtují výdaje s mínusem a s plusem znovu rozdělené dle NZUZ a u vlastního bez UZ. Když až v roce 2016, tak se již jen může doplnit "fixem" na doklady, ale meziročně opravit nelze a je to tak v souladu s předpisy. Výdaje přesto zůstanou uznatelné dle dotačních podmínek. 

3. Vždy doporučuji ke každé jednotlivé dotační akci zajistit oddělené sledování pomocí orj. nebo org, který se dává ke každému SU k akci, tedy i např. k 321, 403, 042, 5XX,...- doporučuji to tedy i vám.