Dotazy

Máme dotaz k účtování DDHM- zakoupili jsme do nájemního bytu KOMBINOVANÝ SPORÁK v ceně 6.366,- Kč. Sjednáním pojistné smlouvy k prodloužení záruční doby o 3 roky jsme zaplatili ještě 1.299,- Kč. Máme dotaz, zda pořizovací cena sporáku je včetně pojištění.

Součástí pořizovací ceny je např. pojistné, skonto, clo. Takže ano. Jen upozorňuji, že v případě pořízení sporáku do bytu často vyhodnocujeme dle pokynů k daním z příjmů jako nedílnou součást stavby, a to u bytů, takže sporáky v nájemních bytech nevedeme samostatně na 028, ale jako součást stavby, tj. do 40 tis. Kč, pokud se nejedná o TZ dáváme do oprav - účet 511, pol. 5171 nebo do materiálu účet 501, pol. 5139. Případně na pol. 5137, účet 549 jako zásah do majetku pod hranici TZ. Ten sporák se uvede do evidenčního listu k nájemnému, ale majetek - stavbu - byt nebo bytový dům - by zvýšit neměl. Pořízení sporáku i s montáží dáváme většinou do oprav. 

RM schválila na svém zasedání dne 25.2.2015 poskytnutí finančního daru ve výši 1.000,- Kč a darovací smlouva byla podepsána dne 27.2.2015, tedy po účinnosti zákona 250. Finanční dar je účelový na organizaci dějepisné soutěže. práva a povinnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí ust. občanského zákoníku. Můžeme tento dar vyplatit a nebude se jednat v tomto případě o obcházení zákona?

Toto je pro mě těžké vyhodnotit, částka je to velmi malá. V nových zprávách 3/2015 píše MF toto: 

Při určení, zda územní samosprávný celek má v konkrétním případě poskytnout dotaci nebo dar, je namístě vyjít z vymezení dotace v zákoně č. 250/2000 Sb. Tento zákon pojímá dotaci jako peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Proto tam, kde obec hodlá poskytnout peněžní prostředky, aby byly použity k plnění úkolů obce v samostatné působnosti, a tím pádem i vázány k tomuto účelu, je namístě poskytnout prostředky formou dotace a nikoli daru. Poskytnutí daru by mělo být využíváno především tam, kde další užití poskytnutých prostředků nemá obec v úmyslu jakkoli cíleně vázat ani „sledovat“ jejich užití. Obdobné rozlišení platí i v případě návratných finančních výpomocí a zápůjček.

Pokuste se najít argument na základě uvedeného a obhájit a případně poslat jako dar, já zde asi jinak nemohu pomoci. Termíny únorové tady moc nepomohou. 

Jako obec financujeme investici přístavba ZŠ. Po dokončení převedu investici na školu. Jde mi o to, že součástí celé akce bude i vybavení tříd DDHM. Jak postupovat v tomto případě. Lze převést následně i DDHM do 40.000 nebo bude potřeba škole zvýšit příspěvek a DDHM nakoupit přímo na školu? Prostředky nejdou z dotací.

Zde bych doporučila vycházet ze ZL, jakou formou máte jaký majetek předaný k hospodaření. Jestli i DDHM jsou v režimu majetku svěřeného, tak klidně může pořídit obec a předat PO. Jestli máte, že ho nabývají do vlastnictví, je lepší, aby si ho pořídili sami a vy jste jen dali příspěvek (je to i míň práce pro obec). 

Obec prodává hrobové zařízení, které jsme nabyli darem. Hrobové zařízení bylo znalcem oceněno na 5000,-- Kč a zařazeno do DDHM. Prodáváme soukromé osobě s DPH nebo bez?

Opravená odpověď:

Pokud se bavíme o hrobovém zařízení – předpokládám, že se bavíme třeba o těch „obrubnících hrobu…“ (já se omlouvám – nevím, jak se to jmenuje …).

 Nyní vidím dvě varianty, které mohou nastat:

 a)     abych mohl uvažovat, že se jedná o výkon veřejné správy, musím dokázat, že jednám na základě zvláštního zmocnění dle předpisu … - je v zásadě odsouhlaseno, že provozování veřejného pohřebiště je výkonem veřejné správy.  Pokud podle §25 odst. 9 zákona o pohřebnictví dojde k ukončení nájmu hrobového místa (například neplatilo se za hrobové místo), a nájemce neodebere hrobové zařízení, postupuje se podle §20 písm. g) bod 4 – tedy na věc se hledí jako na věc opuštěnou a pokud se nemýlím, může se následně nabídnout k odprodeji – potom se domnívám, že takový prodej bych uhájil jako prodej věci z výkonu veřejné správy a tudíž mimo režim DPH

 b)      nicméně v případě, který popisujete, obec nenabyla dané hrobové zařízení postupem dle §25 odst. 9 – byl zde akt darování – tedy soukromoprávní jednání. Za těchto okolností prodej takovéto věci bude muset být dle mého názoru zatížen daní.

 Bohužel původně jsme ty varianty nerozepsali dostatečně - proto to výše uvedeným opravuji a uvádím na pravou míru, přičemž souhlasím, že  u vás by to měla být varianta b). 

Naše obec se přihlásila do výběrového řízení na nákup pozemku od Úřadu pro zast.státu a musí zaplatit kauci ve výši 10% vyhlášené min.kupní ceny- 2.200,- Kč.

Zaúčtuje se např.  jako provozní záloha: 314 MD / 231 odpa např. 3639 a pol. 6130. Když vám kauci vrátí, tak příjem bude s minusem 231 a 314 D. V případě, že uspějete v dražbě, tak se změní záloha na zálohu na pořízení DM a zaúčtujete 052 MD/ 314 D. Někdo účtuje rovnou přes 052, je to technicky možné a méně pracné - jen jsem chtěla popsat, co se s tou kaucí vlastně děje.  

Máme dotaz na platbu DPH za pozemky v těchto případech: - Pozemky obce jsou nyní součástí potoka a obec je hodlá prodat České republice -Lesům ČR pro provedení stavebních úprav, na které mají vydáno stavební povolení. - Po provedení digitalizace katastru nemovitostí jsme zjistili, že části obecních pozemků se nachází za betonovými podezdívkami plotů u rodinných domků občanů. V některých případech vedou přes tyto pozemky přípojky vody, plynu a kanalizace k těmto rodinným domkům. Obec hodlá tyto části prodat majitelům těchto rodinných domků, aby vlastnictví k pozemkům odpovídalo skutečnému užívanému stavu. Bude se z těchto prodejů odvádět DPH?

Nejprve bych chtěl důrazně upozornit, že moje odpovědi se budou týkat případů, které se uskuteční v roce 2015. V roce 2016 by měla platit jiná pravidla - proto skutečně berte to tak, že se pohybujeme pouze v roce 2015:

- první případ - pozemek je nezastavěný, pokud správně chápu tento popis a testujeme, zda v okamžiku DUZP (předání pozemku) existuje stavební povolení na umístění stavby na pozemek - podle Vašeho popisu existuje - tedy to vypadá na převod s DPH

- druhý případ - tady se bavíme o pozemcích zastavěných (na kterých je umístěna stavba) - tedy striktně vzato bych měl testovat, zda je tam novostavba (zatím můžeme testovat tři roky od kolaudace nebo dokončení stavby na prodávaném pozemku - přitom bychom měli vycházet z umístění první stavby na pozemku). Za těchto okolností bych předpokládal, že tam bude první stavba umístěna déle než 3 roky, a potom by to měl být prodej od DPH osvobozený. ZN

Mám dotaz k přijaté dotaci. V uzavřené smlouvě je uvedeno, že závěrečné vyhodnocení musí být provedeno do 30.11.2016. V žádosti o platbu je uvedeno "ex post financování". Je závěrečným vyhodnocením myšleno i vyúčtování, či vypořádání??? Má se tedy o přijaté dotaci účtovat přes zálohy 472 nebo přímo přes pohledávku 346?

Určitě přes přijatou zálohu. To závěrečné vyhodnocení je vlastně podkladem pro vypořádání dotace, na 346 budete účtovat až po celkovém ukončení akce, poslání závěrečných zpráv a případném uznání závěrečných zpráv ze strany poskytovatele. Veďte v podrozvaze na 955 (zápis 955/999) a přijaté peníze do doby 12 měs. před cca koncem roku 2016 na 472, ty přijaté v roce 2016 pak na 374. 

Potřebovali bychom urgentně radu ve věci určení položky a účtování u odvodu v rámci přeshraniční spolupráce - Cíl 3. Dle zaslané korespondence máme uhradit odvod leadpartnerovi, který jej následně odvede do Saské banky. Snažili jsme se určit položku, ale napadá mě pouze pol. 6380, avšak nevím, zda je naše úvaha správná. Bude-li to možné, prosím o co nejrychlejší zodpovězení dotazu, protože termín ZM je již za dva dny a musíme připravit RZ.

Odpovědi najdete v dokumentu ke stažení - musíte si dát archiv a do vyhledávače dejte text "přeshraniční"

"2012 Přeshraniční spolupráce". 

Ty položky, nástroj a PP(zdroj) a další určilo přímo MF, spolupracovalo na tom více odborů - není to moje akce :o). 

Uzavřeli jsme smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti ve výši Kč 10 000 + DPH, kde je naše město jako budoucí oprávněný ze služebnosti. Ve smlouvě je uvedeno následující: „Budoucí oprávněný ze služebnosti je investorem stavby pod názvem „Rekonstrukce lávky L-6, ……“ (dále jen „stavba“), v jejímž rámci bude na služebném pozemku umístěna lávka L-6. Předmětem této smlouvy je závazek smluvních stran uzavřít v termínu do 6 měsíců ode dne vydání kolaudačního souhlasu stavby smlouvu o zřízení služebnosti na dobu neurčitou, jejímž obsahem bude povinnost budoucího povinného ze služebnosti strpět na služebném pozemku zřízení a provozování lávky L-6, a to ve prospěch budoucího oprávněného ze služebnosti. Přesný rozsah zatížení služebného pozemku zřizovaným služebnosti bude vyznačen v geometrickém plánu, zhotoveném podle skutečného provedení stavby. Dohodnutá výše úhrady (včetně DPH) bude uhrazena budoucím oprávněným ze služebnosti jako zálohová platba a to na základě zálohové faktury vystavené budoucím povinným ze služebnosti.“ Nyní uvažuji, zda o této zálohové platbě účtovat jako o investiční záloze v souvislosti s rekonstrukcí lávky, která bude následně vstupovat do pořizovací ceny rekonstrukce lávky, nebo účtovat o neinvestiční záloze na účtu 314 a teprve po uvedení majetku do užívání po vydání kolaudačního souhlasu a až na základě uzavřené smlouvy o zřízení služebnosti a provedeného vkladu do katastru nemovitostí vyúčtovat zálohu a zaúčtovat přes účet 558 na 028, když k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti a k zápisu do katastru nemovitostí dojde v rozmezí 6 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu stavby. Pokud bych účtovala o investiční záloze na účtu 052, musela bych k datu uvedení majetku do užívání zaúčtovat i dohadnou položku pasivní na nevyúčtované náklady služebnosti. Stále přemýšlím nad ustanovením § 55 odst. (2) bod i), kde je uvedeno, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání. Jak tedy o této služebnosti účtovat? Běžně máme i uzavřené smlouvy o provedení přeložky s ČEZ, a. s., kde součástí nákladů za provedení přeložky jsou i vyčíslené náklady na zřízení věcných břemen, které musí ČEZ, a.s. v souvislosti s provedením přeložky zajistit. Následně nám ČEZ, a. s. vystaví zálohovou fakturu na zhotovení přeložky, kde je rozepsaná záloha na zhotovení přeložky a zvlášť záloha na věcná břemena. Po zhotovení přeložky nám ČEZ, a. s. nejprve vystaví vyúčtovací fakturu za provedení přeložky a až následně za několik měsíců, až dojde k zápisu do katastru nemovitostí, nám zpracuje i vyúčtování za věcná břemena. Jedná se vlastně o náhradu nákladů za věcná břemena, za která musel ČEZ, a. s. zaplatit, zde město nevystupuje jako oprávněný. Jak o těchto nákladech za věcná břemena účtovat? Účtovat o těchto nákladech na účtu 052, k datu zařazení majetku do užívání (tedy toho majetku, kvůli kterému se prováděla přeložka) zpracovat odhad na náklady za věcná břemena a zavést do užívání? Nebo tyto náklady za věcná břemena po obdržení vyúčtovací faktury zaúčtovat již do neinvestičních nákladů např. na účet 518 nebo 549, protože k zápisu do katastru nemovitostí dochází až po konečném zaměření stavby a uvedení stavby do užívání kvůli, které se dělala přeložka? Do konce roku 2014 jsem tyto typy zálohových plateb za věcná břemena účtovala přes účet 314 a položku 5169, protože k uzavření smluv a k zápisu věcných břemen do katastru nemovitosti docházelo běžně i několik měsíců (v minulosti dokonce i roků) po zařazení majetku, kvůli kterému se přeložka dělala, do užívání. Většinou jsme ČEZ, a. s. museli neustále upozorňovat, ať konečně vyúčtují zálohu za věcná břemena. Zálohy na zhotovení přeložek byly samozřejmě účtovány na účtu 052. I zde se zamýšlím nad ustanovením § 55 odst. (2) bod i). Jak by to mělo být podle Vás správně zaúčtováno?

Názor na toto průběžně měním, ale nakonec jsme se dohodli mezi sebou, že v případě, že o VB již víme v průběhu výstavby, tak vyhodnotíme jako výdaj související s pořízením DM a budeme tyto zálohy vést na 052 a zároveň na 042 MD (jako součást stavby lávky - ve vašem případě)/ 389 D. Tím se dostanou do součástí stavby a nemusí se pak evidovat zvlášť.  

Ve vazbě na předpisy - myslíme si, že věcně by bylo nejlepší skutečně tu dohadnou položku dělat, ale porušíme tím to, že bychom dohadnou položku měli dělat na to, co se z druhé strany již uskutečnilo (to se tak traduje) - tady se ale neuskutečnilo. Tuto variantu považujeme za věcně správnou, ale nemůže na 100% říct, že je přesně podle předpisů  (když bychom postupovali striktně, tak bychom dohadnou položku nedělali a protože nesmíme následně změnit cenu, tak by VB - to vaše-  skončilo jako DDHM a záloha by tedy byla na 314). Jeví se nám  správnější obsahově to zahrnutí do vstupní ceny.

Chtěla bych se zeptat, jestli musí mít ředitelka MŠ uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti se zřizovatelem.

Určitě ne, odpovědnost vyplývá z její fce statutárního zástupce. DHO lze uzavřít jen se zaměstnancem. 

Obec pořádá oslavy 720 let. Pořídila od plátce sklenice s obecním znakem za cenu 76,-Kč/ks s DPH. Za stejnou cenu je hodlá prodávat. Jak zaúčtovat nákup sklenic? Jak zaúčtovat prodej sklenic? Jak DPH?

To je typické zboží, pořízení 504,343 MD / 261 nebo 231 D, - ocenění v pořizovací ceně, tržba z prodeje 261 MD/ 604, DPH 21% 343 D - ocenění tedy stejné jako v pořizovací ceně. Když k 31.12. nebudou prodané, tak 132 MD / 504 D v ceně bez DPH. Pokud pořídíte v hlavní činnosti, tak s položkou 5138. Pokud jich část chcete darovat, tak s položkou 5194, účet 543 a musíte vyřešit DPH - buď nárok na odpočet poměrem  nebo dodanění na výstupu u darovaných. 

V majetku na účtu 019 máme starý projekt na ČOV, který ročně odpisujeme. Tento projekt bychom chtěli vyřadit, protože se podle něj stavět nebude - již stavíme kanalizaci a ČOV podle nového projektu. Nevím, jak správně vše zaúčtovat. Žádná dotace na projekt poskytnuta nebyla.

Vyřaďte to jako zmařenou investici. Projekt na stavbu není nehmotný majetek, není to bez stavby nic, měl být a zůstat na 042, případně tam být zrušen jako zmařená investice. Takže nyní zaúčtujte 547 MD/ 079 D ve výši zůstatkové ceny a 079/019 ve výši vstupní ceny a nazvěte to nápravou stavu (nic ve zlém :o), ale tak, jak doporučuji, je to asi to nejlepší, co teď již udělat).  

Prodejce nám vystavil daňový doklad na celkovou pořizovací cenu automobilu, tj. 580.000 Kč, přičemž máme nejprve uhradit částku 120.000 Kč a pak bude podepsána úvěrová smlouva a vystaven splátkový kalendář a měsíčně bychom měli splácet asi 12.000 Kč po dobu 36 měsíců. Ta úvěrová smlouva se mi jeví jako klasický dlouhodobý úvěr. Ale nevím, co si mám počít s daňovým dokladem. Když ho zaeviduji ve výši 580.000 Kč na 042/321, dám 120.000 Kč jako 1. platbu z celkové částky 321/231 6171-6122. A ten zbytek budu účtovat každý měsíc jako splátku úvěru 451/ pol. 8124? Asi by tam měl být ještě krok při podpisu úvěrové smlouvy (nevím, spíš se jen dohaduji) : úvěrem by měla být doplacena celá pořizovací cena auta, tudíž zbytek ceny 460.000 Kč - jako čerpání úvěru pol. 8123 / 451 a hned úhrada doplatku za auto 321/451 6171-6122 a pak už mimo režim faktury ty měsíční splátky úvěru. Kdy zařadím auto do užívání? Prodejce nám psal v návrzích, že bude jako majitel na tech. průkazu do celkové úhrady auta, mi jako provozovatel. Tak si myslím, že ho budu pořád evidovat na 042 a zařadím až splatíme úvěr. Koupi auta jsem rozpočtovala na pol. 5178 jako leasing. Teď bych měla udělat rozpočt. opatření a zastupitelstvo by mělo asi schválit i čerpání úvěru? Prosím o kontrolu a potvrzení správného postupu. Moc děkuji..

Jedná se opravdu o pořízení auta na úvěr. Z hlediska zařazení do majetku byste měli zařadit při předání, protože auto budete užívat a opotřebovávat jej, to podržení vlastnictví se mi moc nezdá - mají si dát výpůjčku s převodem práva, to by více odpovídalo situaci. Doporučuji nenechávat na 042 až do splacení úvěru, dejte si poznámku na kartu o podmíněném vlastnictví splácením úvěru. 

Pořízení auta zaúčtujete v celé výši pořizovací ceny 042 MD / 321 D. Úhrada části 321 MD / 231 odpa dle účelu a pol. 6123 - dopravní prostředky. 

Přijetí úvěru - pokud bude hrazeno přímo z úvěru, tak uděláte zápis 321 MD / 451  6171 6123 D a tím vám vznikne jak závazek z úvěru, tak položka 8123, kterou program vygeneruje z obratu účtu 451. Takže je potřeba rozpočtovat položku 6123 v celé výši pořizovací ceny auta a pol. 8123 ve výši úvěru a položku 8124 ve výši splátek za letošní rok. Ten úvěr - tj. i ta smlouva, musí být řádně schváleno zastupitelstvem. Dejte pozor při splátkách, jestli část není pojištění a jiné služby, pak by se měly použít i jiné položky - např. 5163 apod. 

Budu proplácet fakturu : Na základě smlouvy o dílo byly zajištěny náležitosti kompletního návrhu územního plánu a byl projednán návrh územního plánu a zpracovány doklady s přípravou schválení ÚP. Při hledání, jak toto zaúčtovat, jsem se dočetla o zařazení územního plánu do majetku. Týká se toto už i této faktury a jak potom zařazení provedu. Prosím také o radu, na jakou položku a paragraf zaúčtovat.

To vše vypadá jako pořízení ÚP s vedlejšími pořizovacími náklady, které do ceny ÚP vstupují. Zaúčtování by mělo být zápisem 041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 3635 6119 D a po schválení v zastupitelstvu (vyhláška) zařazení do užívání 019 MD/ 041 D. 

Dobrý den, jak evidovat v majetku knihy nakoupené pro MLK ( mají svou evidenci programem Clavius ) a jak správně účtovat. Děkuji

Knihovní fond u knihoven je mimo zákon o účetnictví, je pro jejich evidenci opravdu vlastní předpis pro knihovny. Takže v účetnictví se nevedou nikde na skladě, jen se pořizují jako materiál  (501) s položkou 5136, když se jedná o knihovní sbírky, případně historické sbírky (knihy do roku 1860), tak i s položkou 5177. Knihy se dle účetních předpisů ani neinventují, ani neinventarizují - je to tedy  určeno ve speciálním předpisu-  §16, odst.6, 257/2001 Sb.