Dotazy

1. zastupitelé schválili poskytnutí věcných darů malým fotbalistům (vedeným pod TJ Sokol). Jedná se o dres pro každého fotbalistu a míče pro nejlepší hráče. Budu účtovat 543/231 3399 5194. Jen se ujišťuji, že je to takto možné provést. Nemůže to někdo (kontrola) brát jako obcházení zákona 250/2000 Sb., že jsme měli poskytnout příspěvek přímo organizaci? 2. podobný případ :-). Zastupitelé schválili uzavřít s TJ Sokol smlouvu o poskytnutí reklamy (pronájem reklamního místa). Kde si obec na pozemku TJ Sokol umístí ceduli "Obec, adresa, úřední hodiny apod." Za tuto ceduli zaplatí TJ Sokol každý rok 7 tis. Kč. Asi bych účtovala 518/231 6171 5164. Dotaz je stejný jako v mé první otázce. Děkuji a přeji Vám krásnou dovolenou plnou sluníčka a bez účta :-)

V prvním případě se jedná o věcné dary, které obec může beze všeho poskytovat, jsou mimo režim zákona č. 250/2000 Sb., o jeho obcházení se určitě nejedná. Dle nových pravidel zákona se řídí jen dotace jakožto účelové peněžní prostředky. Při zatřídění nákupu fotbalových míčů do rozpočtu by byl vhodnější odpa 3419. 

Druhý případ je také mimo režim zákona č. 250/2000 Sb., tady se jedná o nákup služby. S účtováním souhlas, jen samozřejmě v obou případech fakturu přes závazek 321. 

Dobrý den, pročítala jsem si vaše odpovědi týkající se technického zhodnocení a čím víc dotazů a odpovědí jsme přečetla, tím víc jsem zmatená. Základní umělecká škola, příspěvková organizace zřízena jinou obcí, má v budově města pobočku. V roce 2014 tato příspěvková organizace ze svých finančních prostředků provedla v této pobočce „stavební úpravy“, které nepřesáhly hranici technického zhodnocení 40 tis. Kč. V budově byl před „stavebními úpravami“ oddělen příčkou s oknem a dveřmi prostor, ve kterém byla umístěna vypalovací pec. V rámci „stavebních úprav“ bylo okno vybouráno a zazděno, byly vyměněny dveře, celý prostor byl vymalován a bylo v něm položeno nové lino. „Opravená“ příčka je na stejném místě, se stejnými parametry, jen bylo zazděno okno. Dveře zůstaly na stejném místě a mají stejné rozměry jako původní. Dále zde byla vybudována sádrokartonová příčka, která odděluje prostor šatny pro děti. Zřizovatel příspěvkové organizace při kontrole zkonstatoval, že příspěvková organizace se dopustila porušení rozpočtové kázně, tím, že uhradila ze svých provozních prostředků výše uvedené „stavební úpravy“ a nařídila PO odvod za porušení rozpočtové kázně. Ředitel PO se obrátil na město, zda by město tyto „stavební úpravy“ příspěvkové organizaci neuhradilo. Stavební úpravy probíhali se souhlasem města a nebyly městem vyhodnoceny jako technické zhodnocení, dle nájemní smlouvy příspěvková organizace může provádět stavební úpravy se souhlasem města, ale město není povinno uhradit příspěvkové organizaci náklady spojené se stavebními úpravami. Jak vyhodnotit „stavební úpravy“? - jako změnu vnitřních dispozic pod hranicí technického zhodnocení? Může pak tuto změnu financovat příspěvková organizace z vlastních zdrojů, aniž by se dopustila porušení rozpočtové kázně? - nebo jako rekonstrukci, v tom případě technické zhodnocení (zásah do budovy pod hranicí TZ), které nemůže dle závěru kontroly zřizovatele financovat příspěvková organizace z provozních prostředků? - nebo příspěvková organizace nemůže hradit ze svých vlastních zdrojů vůbec žádné vlastní finanční prostředky na stavební úpravy na majetku, který nevlastní, byť by nebyly investiční, ale pod hranicí TZ? Může město tyto „stavební úpravy“ příspěvkové organizaci uhradit? Mám obavu, aby nám to někdo nenapadl. Už jsem to probírala ze všech stran, část stavebních úprav se mi jeví jako TZ, část nikoliv, celkové úpravy nedosáhli hodnotu TZ. Na druhou stranu je to budova města, úpravy si nikdo s sebou neodnese. Případná úhrada faktury by byla položka 5137 a účet 549 jako zásah do majetku pod hranici TZ nebo by mohla být 5171 a účet 511 (ale to asi ne, není to oprava)?

Podle mého názoru je chybné vyhodnocení ze strany kontroly PO zřizovatelem. Ať je částečně oprava, nebo částečně TZ pod hranici, obojí je případem provozním. Zde se musí vycházet ze smlouvy - ale pokud je ve smlouvě uvedeno, to co citujete v dotazu, tak určitě je správně, aby toto PO platila jako svůj náklad ( TZ pod hranici se zpravidla dává na účet 549). Město - vlastník nemá na těchto stavebních úpravách asi ani žádný zájem. Samozřejmě je možné, aby stavební úpravy město druhé obci zaplatilo, ale měl by zde být především soulad na nájemní (pachtovní?) smlouvu, neměla by to být úhrada v rozporu s touto smlouvou. Je to opravdu jen záležitost smluvní, předpis neomezuje možnosti nájemce provádět stavební úpravy, které jsou pod hranici TZ. TZ je již něco jiného, z toho má pronajímatel prospěch majetkový , ale z výdajů pod hranici jakoby jej nemá. Musí se vstoupit do jednání se zřizovatelem PO a argumentovat smlouvou, dle mého názoru se PO porušení rozpočtové kázně rozhodně nedopustila. 

Jen doplnění - je možné dokonce i pořidit TZ cizího majetku se souhlasem pronajímatele, vede se pak také jako stavba a odpisuje jej ten, kdo pořídil, i to je možné. PO dle mého názoru je určitě oprávněná udělat zásah do cizího majetku pod i nad hranici TZ a důsledky vést jako náklad PO.

Rádi bychom se ujistili, že postupujeme správně v tomto případě: Dle ustanovení § 13 zákona č. 420/2004 Sb. je ÚSC povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu. Postupujeme správně, když nepodáváme zprávu o přijatých opatřeních, pokud je ve výrokové části uvedeno, že nebyly zjištěny žádné významné chyby a nedostatky, které by spočívaly v porušení příslušných ustanovení zákona č. 420/2004 Sb. Nicméně, zpráva obsahuje přílohu, která upozorňuje na případná rizika a obsahuje doporučení auditora, co v systému změnit. Informaci o schválení závěrečného účtu podáváme. Přezkum nebyl proveden krajským úřadem, ale smluvním auditorem.

Ano, takový postup je správný, zákon skutečně vyžaduje přijmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření. Pokud chyby a nedostatky nebyly zjištěny, není třeba přijímat opatření k nápravě. 

Moc Vás prosím o radu ohledně zřízení fondu na financování obnovy vodovodu. Musíme zřídit samostatný účet nebo stačí značení v ORG na běžném účtu?

Ten samostatný účet je asi nezbytný, protože na běžném účtu nezajistíte převod zůstatku určeného na financování obnovy na další rok - aby to fungovalo jako finanční rezerva, tak asi nelze jinak než samostatným účtem zajistit. (236 a 419).

Ráda bych se zeptala zda musím vést odděleně analytikou stavbu, na kterou mám dvě stavební povolení,ale jedna věc bez druhé nemůže existovat. Konkrétně se jedná o to, že jsme postavili budovu s WC a k tomu septik,na který je zvlášť stavební povolení a na WC je jiné stavební povolení. Mohu to nechat vše na jednom účtu 042 ... nebo to musí být rozdělené?

To klidně může být jako jedna funkční stavba, stavební povolení nemá na evidovanou majetkovou položku vliv, po dokončení lze zařadit jako jednu stavbu - jen budovu (tak to mají asi všichni). Jen pro doplnění - je to možné i vést jako budovu a stavbu septiku, ale není to nezbytné. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně naší PO – ZŠ. V loňském roce jsme jako zřizovatel provedli zateplení naší PO – základní školy. Tímto došlo k ušetření tepelné energie. V lednu obdržela účetní ZŠ od dodavatele tepla fakturu na přeplatek na zálohách ve výši cca 600.000,—Kč.Tento přeplatek zaúčtovali ještě do roku 2014 zápisem 672 MD/384 D. Tím pádem si ponížili o přeplatek příspěvek, který od nás dostali na provoz na r. 2014. Na účtu 384 je tedy v rozvaze za rok 2014 tento přeplatek. Přeplatek jim přišel na jejich bankovní účet v 1 Q 2015. Přijetí přeplatku na bankovní účet zaúčtovala ZŠ zápisem 241/314. Škola by tento přeplatek chtěla použít na svou investici. My jako zřizovatel máme v úmyslu jim z tohoto přeplatku na investici nechat zhruba polovinu, tedy cca 300.000,—Kč. Domnívám se tedy, že na základě výzvy zřizovatele zašle základní škola finanční přeplatek na bankovní účet zřizovatele. A zřizovatel po rozhodnutí posílí investiční fond ZŠ. Potřebujeme však vědět, zda toto rozhodnutí – tedy schválení částky, jaká se do investičního fondu školy zašle - je v kompetenci rady města či zastupitelstva ? Dokud se domnívám správně, že by nám přeposlali přeplatek na náš bankovní účet (PO by zaúčtovala dle mého zápisem 384/241 – aby odúčtovala z 384, který má v inventurách) a my jim to poslali jako posílení investičního příspěvku účtovala bych: přepis – 401/349 odeslání peněz – 349/231-3113-6351. Škola nám bohužel nedala vědět, že přeplatek proúčtovala přes 384 – tudíž jsme si v r. 2014 nedali do inventur, že očekáváme v r. 2015 přijetí těchto peněz. Netuším tedy, co mám zaúčtovat proti 231 (MD)/??? v případě, že nám budou muset přeposlat peníze na náš bankovní účet, jak se domnívám ? Žádám Vás tímto o kontrolu mého zaúčtování v případě, že by nám přeplatek vrátila ZŠ na náš bankovní účet, dále poskytnutí investičního příspěvku od zřizovatele a prosím o radu, zda má škola přijetí přeplatku zaúčtováno správně (241/314) a zda si myslím správně, že odvod zřizovateli by měl být zaúčtován u PO 384/241. Velice Vám děkuji za Váš čas a radu, jak postupovat, abychom měli vše v pořádku. Přeji Vám krásný zbytek dne a moc se těším na shledání při Vašem skvělém školení.

Podobný případ jsme již jednou na stránkách řešili s tímto názorem: 

- pokud to byl příspěvek na 2014 a nebylo sjednáno vypořádání, tak zápis MD 672/Dal 384 nebyl oprávněný na straně PO

- pokud se to ale mělo vypořádávat (případně vracet či případně použít i na více let), tak by to bylo skutečně na nějaký režim časového rozlišení a to na obou stranách - respektive je to trochu sporné - já si nejsem jist, jak by se posuzoval příspěvek bez vypořádání, který by byl potenciálně k čerpání na více let - jeden pohled by byl, že je to jednorázový náklad u zřizovatele - druhý pohled by byl - časově to rozlišit (odpovídá tomu i myšlenka, že se dotace bez vypořádání předepisuje ...).

Já se ale bojím, že je pravda první varianta a je to na straně PO fakticky špatně (tedy, že se o nějakém vypořádávání, případně převodu do dalších období mlčí).

Nyní se bavme o otázce schvalování - pokud měním finanční vztahy k PO a zasahuje to do rozpočtu (třeba v rozpočtu schváleném zastupitelstvem  je uvedeno - "provozní příspěvek na rok 2014") a není nějaká zvláštní delegace pravomocí na radu - potom tu změnu zase musí udělat zastupitelstvo. Teď jde o to, jaká by to byla změna:

- pokud oficiálně řeknu (což by bylo nejsprávnější), že vrací příspěvek z roku 2014 a dává se jim investiční příspěvek, tak podle mne do rozpočtu musím udělat příjem 600 a poskytnutí 300

- varianta by také byla, že to udělám tak, že se budu tvářit, že snižuji provozní příspěvek na 2015 o 600 (s tím, že mají využít nedočerpanou část z minulého roku) a navíc jim posílám 300 tis. Kč investičního příspěvku.

Když nad tím přemýšlím, tak bych to osobně udělal tou druhou variantou - tedy oni by si rozpustili 384 do 672, když už to vzniklo a já bych jako obec jen upravil rozpočet a snížil provozní příspěvek na běžný rok (tedy korigoval bych aktuální platbu) + dal bych ten investiční - přesně tím zápisem, jak je popsáno v dotazu. Přišlo by mi to asi takové nejjednodušší řešení situace, která vznikla.

Takže ne zápis 384/241, ale 384/672 u PO a celkově usnesení o příspěvku na provoz na rok 2015, ten se sníží o 600 tis. Kč a rozhodne se o navýšení příspěvku na pořízení DM. A peníze na pořízení DM se jim pošle a za rok 2015 se jim pošle o 600 tis. Kč méně na provoz. 

Zastupitelstvo na svém ustanovujícím zasedání stanovilo odměny neuvolněnému místostarostovi, členům komisí, předsedům komisí, byly ustanoveny dvě komise. V průběhu roku byla ustanovena zastupitelstvem další komise a schváleni předseda a členové komise. Je znovu nutné schvalovat odměnu neuv. místostarosty , který se nyní stal ještě členem komise, dále předsedovi komise, který byl dříve pouze neuvolněný člen zastupitelstva, nebo lze považovat , že odměny pro komise byly určeny na ustanovujícím zasedání?

Tady dost záleží na tom, jak byly odměny schváleny, jestli pro konkrétní komise a výbory, tak by se muselo znovu schválit, jestli obecně, tak není co schvalovat, pro neuvolnění se fce dle nařízení vlády sčítají. 

Každý rok zastupitelstvo obce schvaluje v rámci rozpočtu příspěvek ve výši 350 000,- Kč na sportovní činnost, z toho jde převážná část na fotbal a zbytek pro cyklisty a kuželkáře. Vzhledem k tomu, že rozpočet schvalujeme většinou až v březnu, sportovci čerpají do této doby každý měsíc vždy 1/12 z částky minulého roku (podle provizoria). Kdy by měla být uzavřena a zveřejněna smlouva? A jak to vyřešit pro letošní rok, když nemáme sepsanou žádnou smlouvu?

Pokud se dotace (dotací budeme nazývat uvedené příspěvky, to jen pro sjednocení terminologie) schvalovaly v minulých letech až v rámci rozpočtu, který se schvaloval většinou v březnu, nemělo být možné ani poměrnou část těchto dotací od začátku roku vyplácet, pokud tyto dotace nebyly schváleny příslušným orgánem (zastupitelstvem, radou, popř. starostou v obcích, kde se rada nevolí). Tady je třeba se zastavit u toho, co se rozumí schválením dotace. Schválením dotace ani v minulých letech nebylo její obecné zařazení do rozpočtu na paragraf a položku. Pokud došlo v rozpočtu ke schválení např. odpa 3419 a položky 5222, nejednalo se o podklad k vyplacení dotace konkrétnímu spolku. Pokud se ale myslí schvalováním dotací v rámci rozpočtu situace, že součástí rozpočtu byla i např. nějaká tabulka, která obsahovala alespoň konkrétní subjekty a výši přidělených dotací, pak bylo možné v minulých letech považovat takové schválení za schválení zastupitelstvem a dotace na základě něj vyplácet (ale rozhodně nikoliv vyplácet zálohy před jejich schválením). To je situace do loňského roku.

Od nabytí účinnosti novely zákona č. 250/2000 Sb. (od 20. 2. 2015) ale nestačí ani schválení dotace v příslušném orgánu, její vyplacení je podmíněno podáním žádosti, schválením dotace a uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Podíváme-li se na rok 2015 – pokud došlo k výplatě dotace v lednu a únoru bez řádného schválení dotace v orgánu obce, jedná se o neoprávněný výdaj dle zákona o obcích. Pokud došlo k výplatě navíc po 20. 2. 2015, jedná se navíc o porušení zákona č. 250/2000 Sb., protože nebyl dodržen stanovený postup včetně uzavření veřejnoprávní smlouvy.
Je třeba ověřit, zda jsou prostředky organizacím poskytovány na nějaký stanovený účel nebo naopak, zda účel použití prostředků není stanoven, obec nemá v úmyslu prostředky jakkoliv cíleně sledovat, nepožaduje jejich vypořádání apod. Pokud jsou prostředky na stanovený účel, jedná se skutečně o dotaci se všemi povinnostmi dle zákona č. 250/2000 Sb. Pokud však obci nezáleží na tom, na co jsou prostředky použity, je možné takové prostředky poskytnout jako dar. Dary jsou poskytovány v režimu občanského zákoníku, darovací smlouvy nemusí být písemné. Je ale zřejmé, že i dary musí být schváleny v příslušném orgánu dle zákona o obcích. Problém je, že zpětně se již těžko radí, jak vyřešit situaci, pokud není schváleno něco, co schváleno mělo být.
K závěrečnému dotazu – na elektronické úřední desce se po dobu 3 let zveřejňuje smlouva nad 50 tis. Kč (vč. dodatků) uzavřená po 1. 7. 2015. 

Pokud máte zájem o doplnění odpovědi, tak se ještě určitě ozvěte a doplňte prosím dotaz o znění usnesení, kterým se peníze organizacím letos schválily a zároveň o data a výše částek, které byly již letos vyplaceny. Na základě těchto informací by byla možná i přesnější formulace odpovědi. 

Prosím o radu ohledně nájemních smluv. ZO v roce 2012 schvalovalo vzor smlouvy o nájmu hrobového místa na místním hřbitově a nájem se vybíral na 10 let dopředu. Nyní jeden z nájemců na hrobové místo podal žádost o zrušení. Obec mu vrátí poměrnou částku. Další nový nájemce má zájem o nájem tohoto hrobového místa. Můj dotaz zní, zda na nájemní smlouvu musí být vyvěšen záměr? Nebo se může starosta ve své kompetenci rozhodnout, komu do nájmu hrobové místo předá? Musí toto rozhodnutí projít v ZO? Další dotaz je prosím ohledně výstavby kanalizace v naší obci. Výdaje na kanalizaci mám vedeny na účtu 042. Kolaudační souhlas byl vystaven 25.5.2015. Znamená to tedy, že z účtu 042 na účet 021 bude den 25.5.2015 a od 1.6.2015 začnu majetek odepisovat? Máte prosím nějaké odpisové skupiny podle čeho ho zařadím, předpokládám, že čerpačky se budou odepisovat jinak než hlavní řád. Dne 2.6.2015 obec obdržela fa na zpracování závěrečné zprávy ohledně dotací na kanalizaci (poslaná na MZe), nevím jestli částku mám účtovat přímo na účet 518??? A mám dnem podání závěrečné zprávy tj. 9.6. účtovat předpis? Dalším výdajem budou věcná břemena – zavkladování na katastr + úplata za zřízení, věcná břemena se budou teprve řešit na podzim, budu tedy účtovat také do nákladů? Ještě vzniknou další výdaje související s kanalizací, bude nám ji provozovat Vodárenská akciová společnost a při jejich převzetí si určili další podmínky, které musíme splnit.... jinak by nebylo možné, aby nám ji provozovali, …. jinak tyto výdaje budu tedy také účtovat do nákladů? Předpokládáme 100-150 tis. Ještě doplňuji, že občané se zatím na hlavní řád nenapojují, protože se musí splnit požadavky Vodárenské Mám tedy opravdu zařazovat majetek 25.5.2015 i přesto, že budou ještě tak významné náklady v souvislosti s kanalizací? Předem děkuji za odpověď.

Záměr pronájmu hrobových míst se dle §39 zákona o obcích zveřejňovat nemusí. 

U té kanalizace - docela nad tím přemýšlím. Je sice kolaudace a v § 14, odst. 13 vyhlášky č. 410/2009 Sb. máme majetek zařadit po splnění provozuschopnosti, za což se většinou kolaudace považuje. Matou mě tam ty požadavky provozovatele - což bychom také mohli vyhodnotit jako až splnění těchto požadavků je stav způsobilý k užívání (vyhláška pokračuje textem zejména...požadovaných předpisy). 

Pokud k tomu dáte takovéto obdobné odůvodnění, tak máte argument pro pozdější zařazení stavby, až budete znát všechny vedlejší pořizovací náklady. 

Další možností jsou dohady - určitě můžete udělat dohadu 042/389 na tu fa na zpracování závěrečné zprávy k dotaci. Pak skutečná fa již bude jen 389/321 a případně rozdíl se rovnou dává na 551 MD nebo D, podle toho, kde vyjde. Hodnotu ocenění DM již o rozdíl od dohady neupravujeme.  Pozor - musíte mít směrnici, zda náklady na administraci dotace k majetku dáváte jako vedlejší pořizovací náklad do ceny dlouhodobého majetku, nebo zda dáváte do provozu. Obce většinou tyto náklady k ceně přičítají, protože jsou často uznatelné k dotacím, např. i ve vlastních podílech. Tu směrnici vyžaduje CUS 710. 

Dohadu lze udělat i na VB - ale tam není až takový problém, pokud prokazatelně vzniknou po zařazení, tak se dávají od 40 tis. Kč na 029, od 0,10 Kč do 40 tis. kč na 028 (účet 558 a 028/088). 

S dohadou by asi byl největší problém u těch výdajů požadovaných provozovatelem, to očekávané rozmezí kolik to bude stát je docela velké - to by hovořilo pro to pozdější zargumentované zařazení (že využitelná bude až po těchto zásazích, že až pak bude považována za dokončenou). 

Kategorizace - mám vzorovou z jedné obce: Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech.

Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
                                  čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
                                  čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
                                  čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace  22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22...podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

V roce 2009 jsme dostali dotaci na pořízení počítače a věcí spojených s Czech POINTEM. Příjem dotace s UZ 14008 pol 4116, celá byla profinancována, nic se nevracelo. V letošním roce po kontrole FÚ jsme dostali platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ve stejné výši. Vyměřenou daň za porušení rozpočtové kázně zaúčtuji s UZ 14008 na par. 6402 pol 5366 a na jaký účet 5...?, penále : předpis 542/347, platba 347/231 par. 6399 pol. 5363 ? Dále mám ještě jeden dotaz z jiné oblasti. Na 042 jsem od r. 2013(stavba kanalizace) účtovala fa , které bych nyní potřebovala dát z 042 na 518. Stačí jen oprava 518/042. Děkuji moc za brzkou odpověď.

1. Ten odvod dotace bych dala zápisem 549 MD/ 347 D a také s položkou 5363, ne s položkou finančního vypořádání . Odpa u obou je možná  lepší 6409. UZ se k vratce dotace dávat asi nemusí, mám jednu odpověď z MF, že když se vrací dotace spolufinancovaná EU, že se i vratka dává s NZUZ - v členění poměrů, ale z praxe si myslím, že jen UZ nebude u českých dotací při odvodu (ne u sankcí) podchycen druhou stranou, tak bych radši nedala. 

2. Takto lze opravit, jen pokud je částka k opravě nižší než 260 tis. Kč, nebo 0,3% aktiv netto vaší obce, jinak se místo účtu 518 musí použít účet 408 a popsat do přílohy. Prosím, nezapomeňte info o opravě uvést i na původní doklad, který se opravuje (to je velmi důležité, pak se stává, že se opravuje i několikrát stejná věc).  

Ve smlouvě o poskytnutí dotace na pořízení majetku je uvedeno, že "pořízený majetek nesmí být po dobu 5 let prodán, převeden...".Jedná se o dlouhodobý podmíněný závazek z transferů a výše transferu se zaúčtuje se na podrozvahový účet 956?

On žádný závazek nevzniká, jen omezení s nakládáním majetku. Na toto není vhodný žádný účet podrozvahy, doporučuji jen mimoúčetní operativní evidenci takovýchto blokací z dotací, vhodné je např. napsat na kartu majetku do poznámek. Na podrozvahu se toto neúčtuje -ona určitá podmíněnost tam je, že byste vraceli dotaci, kdybyste majetek prodali, ale obsahově na podrozvahu nevyhovuje - pokud např. kontroloři z přezkumu na této evidenci na podrozvaze trvají, pak asi je možné využít jen účet 994 (zápis 999/994), bylo by podchyceno evidenčně, ale připadá mi, že ta vypovídací schopnost je zavádějící - sice byste vraceli dotaci, ale zase by byl např. příjem z převodu. Fakt nevím, co doporučit, 994 by asi nikdo vyčíst nemohl. 

Mám na Vás dotaz ohledně zařazení majetku. Zábradlí u potoka je dosud v majetku "potůčkářů", letos se s panem starostou dohodli, že bude převedeno do majetku obce. Předpokládám, že zábradlí zaúčtuji rovnou na účet 021/401? - zůstatková cena + odpisy - asi, ale nejsem si jistá, jaký je přesný postup, v jaké ceně zapsat na kartu majetku atd. Zatím jsem se s takovou situací nepotkala, tak Vás prosím, zda můžete napsat, jak přesně v dané situaci postupovat. A ještě jeden dotaz, obec má od roku 2014 nové náj. smlouvy na hroby, s tím, že nájemné se vybírá až od roku 2015. Ale nikde není napsáno, ani zastupitelstvo neschválilo, do kdy musí být nájemné uhrazeno a tudíž nevím, co s opravnými položkami. Zda se budou a rok 2015 tvořit nebo ne, když není jasně uvedená splatnost, tak jak je to např. u poplatků za odpad. Ve smlouvě je pouze psáno, že nájemné je hrazené předem na 10 let.

1. Zábradlí je zpravidla nedílnou součástí zpevněné plochy apod. Pokud je opravdu jen volně stojící na nezpevněné ploše, je možné jej vyhodnotit jako samostatnou drobnou stavbu. Bezúplatný převod by byl opravdu zápisem 021/401 a mělo by být oceněno RPC - odhad ceny v době, kdy se o něm účtuje (můžete vyjít z hodnoty, co vám dají "potůčkáři"). A zahájit odpisování od dalšího měsíce po zařazení; zařadíme na základě předávací dokumentace (asi darovací smlouva). 

Ohledně těch smluv - když není splatnost, tak je předpoklad nejpozději do 31.12.2015. OP bych začala počítat až od tohoto data. Počítáme je od splatnosti, bez ohledu na to, že jsou to nájmy na 10 let. 

Zaměstnanec obce byl panem starostou vyslán na služební cestu. Jízda autem by byla drahá a dotyčný má možnost dopravit se na místo autobusem. Z výše uvedeného důvodu pan starosta nařídil jízdu autobusem. Zaměstnanec prohlásil že pojede autem. Je možnost zaměstnanci proplatit jízdné autobusem v ceně obvyklého jízdného i když nedoloží jízdenky od autobusu ?

Já se Vám moc omlouvám, já toto nevím. Cestovné dle obchodních podmínek neřešíme a opravdu to nevím, zkuste někoho, kdo se tím zabývá - třeba z lektorů na cestovné? Dotaz vám vracím. Nechám zveřejněno, třeba nám někdo poradí. Poradila nám laskavá paní z Jilemnice p. Hegrová - pokud to někoho zajímá, tak mám odpovědi a mohu zaslat! 

Obec odkoupila začátkem roku starší domek se zahradou. V kupní smlouvě je uvedena pouze celková částka 500 tis. Na základě znaleckého posudku, který jsme získali od bývalého majitele jsem účtovala poměrem 3639 6121 a 3639 6130 a po vkladu do KN zařadila do majetku. V budově byly nyní provedeny stavební práce (betonové podlahy) za 25 tis. Zaúčtovat toto již jen jako opravu?

To ocenění máte dobře, takto se dá postupovat. Oprava podlah již může být zaúčtována na účet 511 s položkou 5171, oprava nemění pořizovací cenu budovy. Kdyby to nebyla oprava, ale zásah do majetku - tak je to pod hranici TZ, také se v tomto případě nezasahuje do pořizovací ceny budovy - dává se např. na účet 549 s položkou 5137 (hodnota stavby se však nemění, dělá se poznámka na kartu majetku, ale tam si můžete udělat poznámku i o opravě - nebo do passportu stavby, pokud je vedete).  

Obdrželi jsme investiční dotaci od Ministerstva zemědělství na Obnovu kanalizačního systému po povodních v r. 2013. Faktury jsou s přenesením daňové působnosti a uplatňujeme zde nárok na odpočet. Zvolila jsem variantu, že při podání daňového přiznání účtuji k datu platby přiznání - MD 231 6399 5362/ D 2321 6121. A teď nevím, zda je nutné, abych účtovala i ORJ a ORG, vztahující se k dotaci, když vlastně fyzicky žádné prostředky nehradíme. Dotace je poskytována bez DPH.

Orj a org vztahující s k dotaci zde dát klidně můžete, ale je to opravdu k ničemu (nenapadá mě, k jakému přehledu by mi to mohlo sloužit, jestli Vás něco napadá, tak klidně značte - snad jedině, že mi bude vázat na závazky?  Že by pak šla archivovat jako vyrovnaná hlavní kniha části účetnictví k dotaci). 

Určitě jako neuznatelný výdaj však NESMÍTE toto nárokované DPH značit NZUZ.