Dotazy

Děti ze základní školy přechází frekventovanou silnici na autobus.V současné době zde nemáme přechod, proto zastupitelé rozhodli na silnici nechat namalovat označení " pozor děti " a zadali jsme k výrobě 2 ks značek " Pozor děti ". Silnici není v majetku obce, značky budou zabudovány na pozemku obce. Prosím jak tento výdaj zaúčtovat.

Dopravní značení považujeme za nedílnou součást stavby komunikace. Ta předpokládá, že nějaké dopravní značení má, pokud jste vlastník, tak se jakákoliv změna značení považuje za opravu, příp. za materiál na opravu. V případě, že nejste vlastník, tak by se mělo jednat spíše o mimořádný náklad - doporučuji dát na účet 549, pol. 5192, s tím, že se nejedná o váš majetek, ale má to charakter věcného příspěvku do jiného veřejného majetku, který je však poskytován jako projev vaší vůle. Právně to asi není zcela správně (někdo by mohl namítnout, že vám vzniká pohledávka za vlastníkem, ale ten o váš věcný dar nijak neusiloval) - ale je to nejjednodušší řešení, a myslím, že i akceptovatelné.  

Obdrželi jsme finanční pobídku od EIB, která se váže k poskytnutému úvěru na investiční akci. Finanční pobídka byla připsána ve prospěch našeho účtu po zařazení majetku do užívání a tudíž není součástí pořizovací ceny. Můžeme účtovat přímo na DAL 672 a pol. 4232 ?

Ano, můžete. Oni to vždy nazývají investiční dotací, ale je to jiný pojem pro banku než transfer na pořízení dlouhodobého majetku v oboru účetnictví - víceméně je to spíše dotace na provozní nákladové úroky (částečně mohly být úroky v pořizovací ceně, ale jen do doby zařazení majetku do užívání, takže ve výsledku je to účetně vždy dotace spíše než náklad). 

Dobrý den, mám na Vás dotaz: Obec vlastní kanalizaci, která potřebuje opravy, chce proto zavést výběr stočného. Dle nákladů na opravy a monitoring kanalizace v minulém období byl proveden výpočet úhrady ve výši 71,-- Kč/m3. Zastupitelstvu obce bylo doporučeno, pokud nechce od občanů vybírat plnou cenu, ale např. stanoví 20,-- Kč/m3, tak aby na rozdíl ve výši 51,-- Kč/m3 byla vypracována darovací smlouva na každého poplatníka. Zatím si neumím představit, jak to administrativně zvládnout. A především pokud by měla obec odvádět do fondu oprav kanalizace oněch zmíněných 51,-- Kč/m3, tak by se dle mých výpočtů jednalo ročně o částku cca 1 mil. Kč, což při rozpočtu obce 4 mil. Kč se mi zdá finančně naprosto neúnosné. Neexistuje jednodušší způsob, jak tvořit fond ?

Ta darovací smlouva je nesmysl - nemusíte mít darovací smlouvy na to, že máte stanovenou nižší cenu, než jsou náklady na kanalizaci - ta cena je pravomoc zastupitelstva. 

Ohledně fondu - tam je finanční problém, ale fond by se měl tvořit dle plánu obnovy vodo ..majetku (obec je povinná mít jej zpracovaný), ne dle celkových nákladů na stočné. Problém toho, že na toto obce nebudou mít, je zřejmý, je na něj upozorňováno a zatím je to celé legislastivně nedotaženo - podrobněji najdete odpověď k fondu v jiných dotazech a v aktualitě, kopíruji ji sem: 

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaký je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Obec darovala TJ SOKOL část pozemku. Mám spočítanou účetní hodnotu vyřazovaného pozemku, kterou zaúčtuji 031 D a 543 MD? Smlouvou se též zřizuje bezplatná služebnost inženýrské sítě, o které se, předpokládám, vůbec neúčtuje.

Vyřazení části pozemku darem a ocenění je v pořádku. Ale teď ta služebnost - věcné břemeno. Pokud již vznikne na pozemku, který není ve vlastnictví obce, tak pořizujete dlouhodobý hmotný navíc nemovitý majetek, který se od roku 2014 eviduje v účetnictví na účtu 029 od 40 tis. Kč, na účtu 028 od 0,10 Kč - ve vašem případě bezúplatného nabytí se VB oceňuje zpravidla ve výši 10 tis. Kč (oceňovací vyhláška) a zapíše se na účet 028/088 a zároveň na 558/649. Takto se postupuje, když se VB pořizuje mimo dlouhodobý majetek, s jehož pořízením souvisí (to se pak dává na účet 042 a vstupuje do ceny majetku). Takže se o této služebnosti účtuje. 

Jestli může být daň z nabytí věcí nemovitých, kterou zaplatil kupující dle kupní smlouvy, započítaná do ceny majetku jako výdaj související s pořízením nemovitosti. V případě, že je to možné, prosím o radu, jak správně zaúčtovat.

Nejprve kopíruji odpověď  na obdobný dotaz, který jsme řešili a jsou tam dvě možnosti. 

U prodávajícího samozřejmě nemůže daň z nabytí n. věcí (dříve z převodu) patřit, to majetek nepořizujeme, ale pozbýváme. Ohledně vstupu do pořizovací ceny. Výdaj související s pořízením to je.

Jeden náhled může být, že  ale vlastně vzniká až k datu přiznání daně, tj. výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání je již nákladem provozním. Je to možné řešení. Ale viz níže - jiný názor. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Tak mám pocit, že radí do vstupní ceny – našel jsem jeden odkaz to zmiňující – ale na renomovaných stránkách:

-          http://www.tpa-horwath.cz/cs/c/publikace-novinky/novinky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci

 Nicméně musím říci, že je to relativně logické dát to do vstupní ceny – buď koupím dráže stavbu a on zaplatí daň nebo levněji, protože zaplatím dań já jako kupující. Nyní již nejsem v pozici ručitele … - tedy podle mne OK. Problém je samozřejmě zase s tím dohadováním… - ono když to vezmete, tak není moc co dohadovat – cena je známa, základem je cena sjednaná – tedy šlo by hned jako závazek –jenže to nejde tam, kde bude konoslidace a PAP. Takže asi na dohadu 389.   

Závěr: souhlas s tím, že je  možné dát daň z nabytí do ceny pořizovací DM. Když neděláte PAP, tak zápisem 042 MD / 342 D a položka pak bude také 6121 nebo 6130...

Auditem nám bylo vytknuto , že dáváme na jeden výdajový pokladní doklad paragon př. z Lidlu, Penny a Kauflandu. Musí prý být na každý paragon zvlášť výdajový doklad. Paragony mi přinesou v jeden den, ale s různým datumem.

Výdej je účetní případ. Pokud jednorázově vydávám jednomu příjemci peníze, tak se jedná o jeden výdajový pokladní doklad, paragony je možné určitě sesčítat a upozorňuji, že to pak není souhrnný účetní doklad - je to opravdu jen jeden účetní doklad k jednomu výdeji. Takto si nechávají zaměstnanci proplácet i výdaje za měsíc celkem, můžete porovnat např. s cesťáky. Určitě je nesmysl vydávat VPD na každý dílčí podklad zvlášť. Nejedná se o nějaké nedorozumění? 

Připojuji ještě i vysvětlení výdajových pokladních dokladů od Ing. Přibylové, které mi připadá velmi komplexní: 

K té pokladně. Že dokládají výdaje z pokladny organizace  výdajovým dokladem s uvedením příjemce na paragomu  je časté. Problematické je to v tom, že tento výdaj se většinou uskutečňuje v jiném dni než je uvedeno na paragonu.  Výdaj z pokladny je účetní případ, jehož datum uskutečnění je  dáno dnem výdaje z pokladny  a strany uskutečnění  k tomu datu a k tomuto účetnímu případu  je pokladní a fyzická osoba, většinou zaměstnanec nebo jiná osoba, která  peníze z pokladny  přebírá, nikoliv příjemce na paragonu.  Náležitosti k účetnímu dokladu musí být v souladu s konkrétním  účetním případem -  datum uskutečnění - den výdaje z pokladny - podpis pokladníka a přebírající osoby a pak někoho, kdo za tento výdaj zodpovídá.  Pokud bychom chtěli i zde zajistit účtování s datem  zdanitelného plnění, pak by bylo možné údělat nejprve  předpis s datem na paragonu  - například  501 MD/321 D a zároveň zaúčtovat platbu dodavateli : 321 MD/ 333 D (závazek vůči zaměstnanci), následně s datem výdaje z pokladny:  333 MD/261 D a vše doložit paragonem a výdajovým pokladním dokladem.  Většinou však stačí  účtovat 501 MD/261 D (doložit paragonem náklad a výdajovým dokladem výdaj z pokladny). Někdy jdou organizace tak daleko, že pokladnu účtují podle dat na paragonech, ale pak nemohou vůbec udělat kontrolu pokladny v určený den, protože výdaje z pokladny se od dat  nákladů dle paragonů liší.  Výdaje v hotovosti mají mít výše uvedené náležitosti a je dobré je i z hlediska kontroly dodržovat.Problém je, když je pokladní a přebírající osoba tentýž člověk, ale i zde by měla být osoba odpovědná za účetní případ někdo, kdo ten výdaj schválí. 

Pokud si uplatňujeme cestovné na použití soukromého vozidla pro účely obce, platíme silniční daň? A je rozdíl osobní auto a nákladní auto?

Musíte to číst tak, že předmětem daně není použití vozidla v souvislosti s činnostmi, které nejsou předmětem daně z příjmů. Připomínám, že předmětem daně z příjmů je vedlejší hospodářská činnost, nájem, reklama, ziskové hlavní činnosti.

Tedy pokud například soukromé auto bude použito v následujících souvislostech:

- cesta k poskytovateli dotace na jednání o dotaci na místní komunikaci

- cesta na školení "místní poplatky ..."

Potom jednoznačně nebude použití tohoto vozidla předmětem daně.

Pokud ale bude vozidlo použito třeba na jednání o dotaci na kanalizaci, u níž následně je počítáno s vlastním provozováním a výnosy ze stočného jsou předmětem daně, potom bych měl správně silniční daň odvést.

Ještě upozorňuji na jednu výjimku - pokud by byla z použitého soukromého silničního vozidla daň odvedena (je třeba používáno manželem zaměstnance k podnikání), tak se silniční daň již neplatí (to by byla duplicita),

Sazba daně u osobního vozidla je 25 Kč za den (ale mohu i zvolit tu roční szabu... - to může vyjít výhodněji - zejména u nových aut, u kterých je snížení daně).

To použití nákladního vozidla při pracovní cestě - to mne zarazilo, vypadá to skoro tak, jako by s tím zákon nepočítal - tedy zaměstnavatel v tomto případě není definován vůbec jako ten, který by měl silniční daň platit - potom tedy vzniká otázka, zda by měla být silniční daň placena zaměstnancem (to je ale již na posouzení, k čemu vozidlo používá fyzická osoba... - tady se ale rozhodně již na 25 Kč za den nejde).

V letošním roce jsme dokončili zateplení budovy MŠ. Jedná se o investici, a proto jsem veškeré výdaje sledovala od r. 2013 na 042. Nyní při zařazení do majetku jsem zjistila, že jednu fakturu, která je součástí investice jsem omylem naúčtovala v r.13 do nákladů na 518. Je možné toto nějak opravit?

Určitě lze opravit - stačí zápis 042 MD / 518 D pokud se jedná o částku nižší než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto vaší obce (kdyby to byla částka nižší). Pokud se oprava týká vyšší částky, tak místo 518 D bude účet 408 D a oprava (případ na účtu 408)  se bude muset popsat v příloze účetní závěrky v části E.1.  Není to nic neobvyklého, toto se děje často, jděte do toho! 

Jsme obec s pověřeným obecním úřadem. Nemáme obecní policii. Přestupky řeší naše komise k projednávání přestupků, která vydává Rozhodnutí a ukládá pokuty. Bývá problém s vymáháním těchto pokut. Chtěli bychom zavést blokové pokuty. (Někteří obvinění by raději zaplatili blokovou pokutu bez projednávání v KPP.) Můžete nám poradit, jak se pokutové bloky správně evidují a jak se účtují?

Nemohu Vám poradit u systému přestupků, zda je to možné organizovat přes pokutové bloky. Ale s evidencí a účetnictvím určitě ano. Přijaté pokutové bloky by se měly evidovat v zásobníku - je na to speciální tiskopis, kde se eviduje příjem a výdej bloků proti podpisu toho, kdo pokuty uděluje. Neměly by se evidovat nikde účetně - je to jen tzv. operativní evidence (ani žádný účet podrozvahy pro evidenci pokutových bloků není vhodný). Pak se musí dělat pravidelná inventura: PZ + příjem = KZ + vydané bloky v penězích. Upravená rovnice na kontrolu výše odvodů z vybraných pokut = PZ+příjem - KZ. Přijaté peníze z pokut:  evidujeme jako příjem hotovosti, tj. bez předpisu: 231 odpa dle účelu, např. 5311, pol. 2212 MD/ 642 D. 

Mám na Vás dotaz ohledně identifikátoru veřené zakázky. Myslím si, že tento údaj se musí vyplňovat pouze u účtů 314 a 321. U jakých typů zakázek se však musí vyplňovat? Podlímitní, nadlimitní zakázky dle zákona? Veřejné zakázky malého rozsahu (ty, které jdou mimo rámec zákona)? Zakázky, které máme zveřejněné na profilu zadavatele dobrovolně (nemusíme je zveřejňovat dle zákona, ale chceme je zveřejnit), či ke kterému nás nutí zveřejnit pouze dotační podmínky? Případná chyba PAP (jehož součástí je i identifikátor veřejné zakázky) je porušením zákona o účetnictvím či správním deliktem? Co za takovouto chybu případně hrozí?

Nejprve k té chybě PAP - to je velmi těžko odpověditelné - určitě bychom toto vyhodnocovali v režimu správních deliktů dle zákona o účetnictví, jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o účetnictví. Ale tam je zmatek, kam vlastně obce patří, zda do §37 nebo §37a (co je pro koho, kdo je podnikatel a kdo ne - pochopíte, když se na to podíváte :o) a navíc to vypadá, že nesprávně vyplněný PAP správním deliktem není - toto je opravdu na právníka. Tady se totiž situace navíc komplikuje tím, že ve vyhlášce 383/2009 Sb. najdete jen text " identifikátor zakázky", ale nic víc. Vše k identifikátoru zakázky je v metodice MF PAP, která není závazným právním předpisem. Nechtěla bych nabádat k nepravostem, ale já jsem přesvědčena, že kdyby identifikátor zakázky  nikdo nevyplňoval, že by nemohl být za to dle stávajícíh předpisů nijak potrestán. 

Ohledně náplně - vše najdete v metodice PAP. http://www.statnipokladna.cz/cs/csuis/metodicke-informace

Na straně 28 v poslední verzi najdete tento text: 

"Identifikátor veřejné zakázky se sleduje u veřejných zakázek zadaných od 1. 1. 2014 vždy, pokud se jedná o veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a byl veřejné zakázce přidělen. V případě veřejných zakázek malého rozsahu se identifikátor veřejné zakázky vyplňuje, pokud je veřejná zakázka malého rozsahu realizována skrze jedno z elektronických tržišť veřejné správy nebo má zadavatel povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, veřejná zakázka tím získá identifikátor z daného elektronického tržiště nebo profilu zadavatele, který je vykazován v PAP. Pokud zadavatel nemá povinnost uveřejnit informace na profilu zadavatele, ale přesto je uveřejní, veřejná zakázka tím získá identifikátor profilu zadavatele, který je vykazován v PAP. " 

Myslím, že na Váš dotaz toto odpovídá a máte pravdu, patří jen k účtu 314 nebo 321. I kdyby byl závazek z VZ na účtu např. 459, tak dle metodiky se Idne. zak.  nevyplňuje. 

Obec prodávala po splátkách plynovod v obci. Poslední splátka byla na konci prosince 2011. Vzhledem k tomu, že mi nikdo nic neřekl a přišla jsem na to až v roce 2014, vyřadila jsem ji z majetku. Zaúčtovala jsem ji na 553 - prodej majetku ve výši 5 413 671,- a tím pádem jsme se dostali do mínusu na rozvaze ve výši 3 288 809,17. Neproúčtovala jsem z tohoto důvodu daň z příjmů, protože jsem byla v mínusu. A teď nevím, co s tím. Jak s tou daní ? S výkazy už nic neudělám, asi.

No, to je tedy problém - za 1. je to na neschválení účetní závěrky, ale bez účetní opravy, účtovat v dalším roce na 408 nemá smysl.

Správně toto mělo být v nákladech v roce prodeje, což mohl být i první rok, kdy se začalo splácet. Takže byste měli zapsat do protokolu ke schvalování závěrky, že v roce 2014 se zaúčtovaly náklady s prodejem, které se měly projevit v roce xxxx, že mělo být účtováno na 408 MD a že nelze v následujícím období opravit, protože již je zobrazeno ve VH v součtu za roky minulé správně. Doporučuji pak s výsledkem neschválení závěrky za rok 2014, je to bezpečnější a nic to pro obec neznamená...ale uznávám, že toto je k diskusi. Chyba tam je velká, opravit nejde, v součtu je to na VH však dobře, opravdu se obávám, že by toto mohly různé kontroly i různě vyhodnotit. Je mi vás moc líto, ale vždy upozorňuji - před odesláním závěrky znovu prověřit alespoň ty nejvýznamnější účetní případy, znovu se nad nimi zamyslet - u vaší obce bych brala např. všechny účetní případy např. nad 50 tis. Kč. 

Ohledně daně z příjmů a přiznání - tady pozor, ani velká ztráta z prodeje majetku, i kdyby ten náklad byl oprávněný, vám nesnižuje daňový základ. U prodejů hodnotíme majetek jednotlivě nebo po činnostech (např. prodej bytů lze sčítat), ale princip je ten, že v případě, že náklad je vyšší než výnos, tak není předmětem daně a zdaňují se jen prodeje, kde je výnos vyšší. Často doporučujeme náklady vůbec neodčítat u obcí, které platí daň samy sobě. Prosím vás - podívejte se do dokumentů ke stažení, každoročně tam dáváme postup k daňovému přiznání u obcí a pokuste se postupovat podle tohoto návodu. Určitě doporučuji podat dodatečné daňové příznání co nejdříve!

Místní podnikatel provozuje prodejnu smíšeného zboží v prodejně, která je ve vlastnictví obce a my s ním máme uzavřenou smlouvu o nájmu prodejny. Teď žádá o příspěvek na provoz prodejny z důvodu malých tržeb (jsme malá obec - 150 obyvatel), prodejnu navštěvují převážně důchodci a nakupují pouze základní potraviny. Podléhá poskytnutí příspěvku na provoz prodejny režimu individuální dotace podle novely zák. 250/2000 Sb (žádost podle § 10a, schválení ZO, veřejnoprávní smlouva)?

Ano, určitě bych poskytla dotaci v tomto případě dle zákona 250/2000 Sb. v režimu individuální žádosti a řádně schválené veřejnoprávní smlouvy. 

Dobrý den, byli jsme zaregistrovaní poskytovatelé pečovatelské služby podle zákona č. 108/2006 Sb. do 31.3.2015 (zároveň jsme s klienty měli uzavřené smlouvy o poskytování pečovatelské služby), od 1.4.2015 jsme po dohodě s krajským úřadem provedli odregistrování této služby, a nadále budeme poskytovat „pečovatelskou službu“, která je nově nazývána: služby občanům - podle zákona o obcích dle § 35, který říká, že obec v samostatné působnosti vytváří podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů (rozvoz obědů, nákupy, pomoc s úklidem v domácnosti klientů). S jednotlivými klienty je uzavřena smlouva o poskytování těchto služeb, které do 31.3.2015 byly ve stejné podobě službou pečovatelskou. Předpokládám, že provedením odregistrování již poskytování těchto služeb nemůže být osvobozeno od DPH podle §59 zákona o DPH a tudíž platbu za tyto služby musíme zatížit základní sazbou DPH ve výši 21% ? Děkuji předem za potvrzení či vyvrácení mé domněnky.

Ano - tak, jak je napsán náš zákon o DPH (§59), tak je požadováno, aby pro možnost osvobodit byly příslušné služby poskytovány podle zákona 108/2006 Sb. a tedy se jednalo o služby registrované. Díky odregistrování tedy na dané osvobození nedosahujete a je nezbytné provést jejich zdanění.

Nicméně z hlediska sazby daně je to trochu jinak - v příloze č. 2 obsahující seznam služeb ve snížené sazbě DPH (15%) se objevuje " CZ-CPA 88.10 - Domácí péče o staré ,,,,". 

Služby, které popisujete - pokud budou poskytovány seniorům či zdravotně postiženým osobám, by tedy měly být v sazbě 15%.,

Na katastru obce budeme mít komunitní kompostárnu, bude to manipulační plocha (zhutněný hliněný povrch) - plocha pro dočasné uložení materiálu, plocha pro hotový kompost a budou tam kompostovací hromady. Na tuto kompostárnu nám dělali projektovou dokumentaci. Kompostárna jako stavba nebude, budeme dělat pouze oplocení kompostárny (to dám na 021). V projektu je vyznačen i nový drátěný plot, nevím jestli mám projektovou dokumentaci přidat k ceně plotu na 021.

Omluva za pozdní odpověď, zkoušela jsem něco vykoumat. Prvotně mě zajímá, zda myslíte to, že nebude stavba v logice, že se nic nestaví, nebo zda tu kompostárnu staví někdo jiný? Proč potom vy platíte projekt?

Kompostárna může být i stavbou - např.  nějaké odvětrávací šachty, nějaké vrstvy propustnosti, odkalování nebo něco takového? 

Našli jsme jen následující odkaz - z toho jsme vyrozumněli, že jsou různé druhy kompostáren

http://www.bystricko.cz/soubory/dokumenty/priloha-5-metodicky-pokyn-komunitni-kompostarna.pdf

Nicméně podle nás to zase souvisí s tou myšlenkou terénních úprav - při současném znění vyhlášky 410/2009 buď vzniká stavba nebo je to technické zhodnocení pozemku (pokud srovnám povrch, zhutním ...) . Takže si myslím, že by měla být vedena 042 jak na kompostárnu , pokud ji nějak budete budovat, i třeba jen úpravami terénu a část projetku by se měla dát na tuto 042 s položkou 6121. Když by se vám výsledek nezdál jako stavba (já si spíše myslím, že by tak mohlo být vyhodnoceno), tak nám zbývá ještě to TZ pozemku - tj. po dokončení k zařazení na 029. 

Druhá 042 může být to oplocení, kam se dá také část projektu. 

Sousední obec má hřbitov, který využívají i naši občané. Obec požádala o příspěvek na opravu hřbitovní zdi ve výši 30 tisíc Kč. Nejsme si jisti, zda stačí darovací smlouva, nebo je spíše vhodnější veřejnoprávní smlouva s určením účelu.

Tady máte ještě i více možností - lze dát formou smlouvy o spolupráci mezi obcemi dle zákona o obcích § 46 a následující. Nyní je to již dost libovolná smlouva a můžete si tam celkem volně cokoliv sjednat - já bych volila tu. Jinak dar i dotace dle novely 250/2000 Sb. jsou možné také - lze si cokoliv vybrat - ale ten dar by musel být neúčelový, takže ten přichází v úvahu nejméně (oprava zdi na hřbitově je dost konkrétní). Jen si nemohu odpustit černý humor - vaši občané využívají hřbitov jakoby k návštěvám hrobů nebo že se tam také pohřbívají. Na odpovědi to však nic nemění.