Dotazy

Zjistili jsme, že máme v rozpočtu na položce dotací rozpočtováno méně, než je skutečnost. Potřebujeme čásku rozpočtu po změnách navýšit na částku skutečnosti. Nejsme si jisti, zda-li můžeme udělat rozpočtové opatření roku 2014 zpětně nebo jestli existuje i jiná možnost jak toto opravit.

Lze udělat rozpočtové opatření i po skončení roku - má to však jen charakter informace zastupitelstva a ochrany před výtkou z přezkumu, do výkazu se již tato rozpočtová změna promítnout nedá. Rozpočtové opatření je povinné ve vztahu k jinému rozpočtu, i když ex post již nemá význam, tak pro vaši právní jistotu, že vám nikdo nevyčte, jej můžete provést a přiložit usnesení  k rozpočtu  - tj. výkazu FIN 2-12 M za 12/2014. 

V dubnu byl schválen program pro poskytování dotací z rozpočtu obce a byl zveřejněn spolu s výzvou. Lhůta pro podání žádostí byla od 16.4. do 31.7.2015. Jedním ze žadatelů je TJ Sokol, žádost podaná 23.4.2015. V červnu se uzavře s příjemcem veřejnoprávní smlouva a schválí ji zastupitelstvo obce tj. 17.6.2015. Podpisy obou účastníků na smlouvě budou 18.6.2015 ? Musíme veřejnoprávní smlouvu zveřejňovat na úřední desce, sice hodnota poskytnutí dotace převýší 50.000,- Kč, ale veřejnoprávní smlouva se bude schvalovat v červnu 2015 tj. do 1.7.2015. Je možné použít k vystavení smlouvy žádosti dříve podané (datum 5.9.2014, 9.2.2015 a 18.2.2015 nebo je třeba žádost přepsat na nový tiskopis dle programu pro poskytování dotací.

Nemusíte ještě smlouvu zveřejňovat, tam je termín až od 1.7. 2015, ale když ji zveřejníte, nic se nestane. Termínově jsou postupy OK. Ohledně žádosti - určitě bych doporučila, kdy je zveřejněn program, tak aby žádost plnila náležitosti uvedené v programu - nedílnou součástí programu je vzor žádosti. Jinak by mohlo dojít k výtce, tak zvažte opravu postupu. (§10c, písm.j). 

Máme problém ohledně vstupného na koupaliště. "Jsme plátci DPH a v létě provozujeme koupaliště. Podléhá vstupné na koupaliště DPH nebo je osvobozeno od daně? Dále by nás zajímalo jak je to s pronájmem hřiště v areálu koupaliště a s poplatky za sport např.zapůjčení tenisové rakety, míčků apod." Tento dotaz jsme zaslali v dubnu 2012 a bylo nám odpovězeno, že je vstupné osvobozeno (poskytování služeb za účelem sportu). Nyní jsme si přečetli spoustu názorů a nevíme jak máme dál postupovat, zdaňovat či nezdaňovat. Prosím o brzkou odpověď.

Přeji dobrý den,

situace se skutečně "zesložitila" v porovnání s rokem 2012. Ve 2013 totiž vyšel judikát ESD a v návaznosti na to judikát Nejvyššího správního soudu (upozorňoval jsem na něj na stránkách a je i v přehledu judikatury) ve věci odlišení, zda u provozování koupaliště v podmínkách koupaliště Žamberk se jedná spíše o rekreaci (zdaňovanou činnost) nebo sport (u obce osvobozeno od DPH). Ještě k tomu upozorňuji, že dříve rozhodl krajský soud v Ústí nad Labem v jedné kauze, že provozování koupaliště je sport osvobozený od daně ...

No pokud se vrátím k judikátu Žamberk - zde bylo skutečně potvrzeno, že je nezbytné rozlišovat mezi případy rekreace (zdaňované) a sport (osvobozené). Mezi indicie směřující k tomu, že je to spíše sport, patří - plocha bazénu uzpůsobená pro plavání (třeba v drahách, ale i mimo dráhy ...), existence startovních bloků pro plavání, existence sportovních hřišť - třeba volleyball ... K rekreaci spíše směřuje (díval jsem se na fotky z vašeho koupaliště) typově třeba tobogán, to brouzdališťátko s těmi vodními atrakcemi (nějaké chrliče ...). Upozorňuji ale důrazně, že nikde není stanoveno (a ani v tom judikátu není uvedeno, jaký je přepočítací poměr mezi "metrem tobogánu" a metrem čtverečním vodní plochy uzpůsobené k plavání).

Tedy na základě judikátu došlo k tomu, že se již nemůžeme bavit o tom, zda vstupné na koupaliště je spíše s daní nebo bez daně, pokud se nebudeme prvotně bavit o tom, zda tam převažují prvky umožňující sportovní aktivity nebo prvky umožňující zábavu (různé atrakce). V některých případech pokud vím skutečně přešli někteří provozovatelé koupališť po tomto vyhodnocení na to, že se jedná o rekreaci a vstupné zdaňují, někteří se domnívají, že je to spíše sport a ponechávají osvobození - a skutečně mohou mít pravdu pro svůj konkrétní případ. V jednom případě, o kterém vím, si to organizace nechala i závazně zatřídit ze strany finančního úřadu - tady jen upozorňuji - to stojí 10 tis. Kč. Víc k tomu nevím - bohužel ten judikát to velice silně zrelativizoval a postavil do značné míry nejistoty.

Poplatek za zapůjčení tenisového nářadí - pokud je zapůjčeno v souvislosti s používáním sportovního zařízení (předpokládám, že to není tak, že by si na měsíc mohli toto zapůjčit, ale že je to tak, že jdou sportovat na to hřiště na koupališti a za poplatek jim půjčíte sportovní náčiní - pro mne je to potom poskytnutí služby úzce související se sportem a určitě bych to osvobodil od daně). ZN 

Dobrý den, v roce 2011 převedlo město na svoji příspěvkovou organizaci hřiště, které bylo částečně financováno z dotace ROP. Na Vašich web. stránkách jsme našli dokument „Problematika účtu 403 u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v roce 2014“, ve kterém jsou popisovány 3 varianty účtování. Jedna z variant (varianta B) popisuje možnost účtovat 403/401 a investiční fond tvořit v plné výši odpisů s tím, že účetní jednotka tento postup účtování vysvětlí v příloze účetní závěrky. Naše příspěvková organizace účtovala 403/401, avšak investiční fond tvořila ve výši rozdílu odpisů z majetku pořízeného z finančních prostředků obce a z odpisů z ROP (resp. celkové odpisy má ve výši 271 871,00 Kč, ale tvorba IF je ve výši 242 363,00Kč -rozdíl ve výši 29 508,00 Kč, což jsou roční odpisy ROP hříště). Je tato varianta též možná? Pokud ne, jak opravit účtování? Současně v lednu letošního roku byl na organizaci převeden další majetek částečně hrazený z dotace ROP, u něj organizace již účtuje 403/672 a investiční fond tvoří ve výši rozdílu odpisů a výnosů z rozpuštěné dotace (varianta C). V roce 2015 by měl být uplatněn asi jeden způsob účtování, že? A jaký je vůbec ten správný v roce 2015?

Musím říci, že varianta účtování 403/401 a následně dělání investičního fondu jen na úrovni rozdílu mezi 551 a rozpuštěno 403 se mi jeví jako hodně nelogická. To totiž zase vede k tomu, že prostřednictvím výsledovky ukazuji, že potřebuji na běžnou reprodukci prostředky odpovídající celým odpisům (nerozpouštím nic do výnosů) - v rozvaze ale ukazuji, že zdroje vytvářím na úrovni pouze odpovídající odpisům z vlastní složky financování - tedy je to přesně to, co kritizuji v té první variantě (rozpouštět do výnosů a dělat investiční fond v plné výši) - jen z druhé strany.

Co je správně - já soustavně píši, co je věcně správně (varianta C) - MFČR se stále ale (již od roku 2013) nedokázalo postavit k situaci čelem a správně zvolit variantu - tedy pro rok 2015 neexistuje "správná varianta", která by byla oficiální - osobně bych doporučoval to C - použít ho jednotně samozřejmě u veškerého majetku.

Co se týká postupu v roce 2014 - v tom chaosu, který tady vládne, bych si myslel, že nemá cenu tu opravu provádět (fakticky bych korigoval postup, který nebyl v předpise na jiný postup, který také v předpise není, ale který považuji za správnější - za těchto okolností mluvit o nutnosti opravy chyby mi přijde takové nadnesené) ZN

Budeme provádět rekonstrukci chodníku v celkové výši cca 2 mil. Kč. Původní čtvercová dlažba bude nahrazená dlažbou zámkovou.Šíře ani délka původního chodníku se měnit nebude. Původní chodník nebyl zapsán v majetku obce. Mohu ho touto rekonstrukcí zlegalizovat ? Chodník leží jak na obecních, tak na soukromých pozemcích. Při zavedení do majetku obce je nutné mít s vlastníky pozemků sepsané smlouvy o obslužnosti(právo chůze,jízdy) ?

Můžete nazvat akci plnou obnovou majetku a dát dle nové pořizovací ceny do majetku jakoby nový chodník - takto se často postupuje. 

Ta druhá část otázky je složitější, protože si myslím, že správně byste měli mít pro chodník všechny pozemky ve vlastnictví, že zde VB nestačí, protože chodník není vyjmenovaný v samostatných nemovitých věcech  - inženýrských stavbách. To se prosím poraďte s právníky. 

Jakým způsobem lze zařadit do majetku sakrální památky v obci. Není znám jejich vlastník (kapličky, pomníky, boží muka). Některé jsou na pozemku obce, některé na cizích pozemcích. Chtěli bychom požádat o dotaci na jejich opravu, ale nemáme je evidovány v majetku, a to je problém.

Jednodušší je to u památek nebo staveb místního významu, které jsou na pozemku obce - tam myslím stačí něco jako "souhlasné prohlášení" v KN, kde se stavbička jen označí. Jak dostat do majetku jiné památky, které nejsou na pozemku obce již od roku 2014, opravdu nevím. Dříve jsme využívali institut nalezené věci - vyhlásil se nález a když se do 6 měsíců nikdo nepřihlásil, tak přešlo do vlastnictví obce. Nyní, když je vše součástí pozemku, tak mám obavy, že to již nelze. Že přednost k vlastnictví bude mít vlastník pozemku.  Omlouvám se, že neumím více pomoci, zkuste se poradit na KN, případně s právníkem, opravdu nevím, kde hledat řešení (není to až tak účetní dotaz :o). 

V obci firma opravuje vodovod a na parkování strojů, skládku materiálu apod. používá pozemek obce.Obci za to má po dohodě zaplatit 20 tis. Kč, je to na období 25 dnů. Dotazy: jakou dohodu sepsat: nájemní nebo "pachtovní"?, musí tento pronájem být zveřejněn na úřední desce a musí smlouvu schvalovat zastupitelstvo(jsme malá obec, radu nemáme)? Pro vedlejší hospodaření (hospůdka) jsme plátci DPH, vztahuje se DPH i na tuto smlouvu? Jaké bude účtování na jakou pol., §, předpisy apod.?

Když jde o pronájem na dobu kratší než 30 dnů, tak se záměr pronájmu nemusí zveřejnit (§39, odst. 3 zákon o obcích 128/2000 Sb.). Zde by měla stačit smlouva nájemní. Z hlediska DPH jen osvobozeno, to již není z hlediska DPH nájem krátkodobý. Předpis 311 MD/ 603 D, příjem 231 RS odpa např. 2310 pol. 2131 MD/ 311 D. 

Město poskytlo na základě darovací smlouvy (sepsané dle § 2055 obč.zákoníku) účelový finanční dar vlastní příspěvkové organizaci ve výši 19.380,50 Kč (zakoupení 3ks televizorů). Mohu zaúčtovat 572/349 a platbu 349/231 ?? Nejsem si ale jistá položkou RS - 5331??

Moc nerozumím, proč PO dáváte finanční účelový dar dle občanského zákoníku, když PO normálně můžete navýšit příspěvek na provoz? Je to DDHM - tedy nejedná se o příspěvek na pořízení DM, je dobře položka 5331, máte dobře i zaúčtování, RS bude odpa dle účelu - kmenový paragraf a položka je správně 5331, protože obsahově je to příspěvek na provoz - bez ohledu na formu "smlouvy". Je vhodné s ohledem na zmatečnost daru dořešit, zda tento majetek bude ve vlastnictví PO nebo svěřený - tím darem se to spíš směřuje do vlastnictví PO.

Mohla bych se zeptat já? Fakt by mě zajímalo, jaká úvaha vás vedla k tomu, dát jim to darem? 

Jen ještě doplňuji, že novela zákona 250/2000 Sb. k dotacím se na příspěvky vlastním PO nevztahuje, jestli jste se tuto novelu nějak snažili obejít, tak jste to udělali trochu špatně - protože jediné , co odliší dar od dotace je právě neúčelovost - nic ve zlém, jen by mě zajímal důvod daru. 

Obec bude bezúplatně předávat majetek do Svazku vodovody a kanalizace. Jde mi o to, že jsem v roce 2014 zařazovala vodovodní řady do majetku obce z roku 2002 v reprodukční PC. Co je teď správně, v jaké ceně převést vod. řady svazku v RPC nebo v pořizovací ceně z roku 2002. Některé řady mám zařazeny správně v PC v tom roce, kdy byly vybudovány, ale některé v RPC.

Vy musíte vyřadit předávané majetky v hodnotě, v jaké evidujete u vás, nijak je nesmíte přecenit - předpokládám, že se jedná o dobrovolný svazek obcí, tedy jinou VUJ. 

Jak evidujete řady, tak vyřadíte zápisem 081 MD, 403 MD ve výši nerozpuštěné dotace, pokud byla evidovaná k dlouhod. majetku a zbývající část do výše vstupní ceny evidované na 021 (je to jedno, jestli ta vstupní byla pořizovací nebo RPC, to se již teď neřeší, vy majetek máte ve vstupní ceně a odpisujete jej) 401 MD/ 021 D. DSO musí nabrat ve stejných hodnotách do svého majetku zápisem 021 MD/ 081 D, 401 D, případně 403 D a zbytek 401 D. Majetek do DSO se vkládá, ale tím nepozbývá obec vlastnické právo, DSO jej jen eviduje , takže je ještě potřeba jej zavést na účet 909 (od 2015, předtím 903) ve výši dle vaší směrnice - lze si vybrat mezi hodnotou na 021 nebo hodnotou netto - tj. zůstatkovou. Často volíme hodnotu na 021 (brutto), abychom měli přehled a nemuseli každoročně o odpisy snižovat podrozvahu  a také pro zachování metody, protože např. u 028 (to se děje u předání DDHM k hospodaření PO, které se také evidují na 909) bychom evidovali nulu, a to nelze. 

Jiný zápis by byl, kdyby Svazek nebyl DSO - to se prosím hned ozvěte, to se pak účtuje trochu jinak. 

1. Zastupitelé schválili pro starostu, pro mne jako matrikářku a pro členku SPOZ určitou částku na nákup oblečení pro svatební obřady a vítání občánků. Sociální fond nemáme. Šaty jsme si nakoupili a paragony nechali proplatit. Dočetla jsem se, že je to potřeba zdanit. Zdaňuje se jen to, co je nad 2000 (podle §6, odst. 9, písm. g)? A z čeho by se platilo SZ, ZP a daň členky SPOZ, důchodkyně, která má s obcí uzavřenu dohodu o provedení práce – dostává 1x – 2x ročně 250,- Kč za vítání občánků? Existuje možnost šaty zavést do majetku, pověsit je na úřadě do skříně a nedanit je? 2. A zase oblíbené téma – dar starostovi. V roce 2013 byl starostovi poskytnut dar ve výši 50000 za jeho činnost nesouvisející s funkcí starosty. Tehdy starosta dle §6, odst. 4, písm. d zákona o dani darovací a §4, písm. i zákona o dani z příjmu neplatil daně. Lze takové osvobození použít i v letošním roce?

1. V případě, že nakoupíte přímo oblečení a necháte si jej pro obřady jako majetek obce - což by šlo, tak by se nemuselo danit. Pak by se také nemuselo danit, pokud by to bylo jednotné nezaměnitelné oblečení - např. je na něm barva obce  nebo jmenovka - nebo cokoliv, co odliší od civilního oblečení (výšivka - znak obce apod...). Ohledně té paní důchodkyně - toto by šlo dát na příležitostnou činnost a nemuseli byste danit nic - může si příležitostně vydělat až 30 tis. Kč ročně bez zdanění. 

Ohledně zdanění - toto by pro vás bylo velmi nevýhodné - vlastně byste měli čistou mzdu nižší o to, že vám pořídili pracovní oblečení, mně by se to tedy jako zaměstnanci nelíbilo. Šla bych tou cestou, že je to majetek obce anebo že je to oblečení nějak označeno. Zaúčtování není jednoduché - tj. té částky ke zdanění - dělá se to takto: 

331 MD / 342,336,337 D ve výši odvodů ze mzdy, a pak 524/336,337 - odvodů za organizaci. Pak předepíšete mzdu za další období 521/331 a o tu 331 MD se vlastně sníží závazek zaměstnanci nebo starostovi a vyplatíte o to méně čistého. 

Teď jak dočítám dotaz , tak koukám, že mě  také napadlo "pověsit do skříně na obci", ano tato možnost tady je - ne jako příspěvek na ošacení, ale rovnou pořízení oblečení k zapůjčení oddávajícím. 

2. Nejde osvobodit 50 tis. Kč - dar je osvobozen všeobecně u občana  jen do 15 tis. Kč. Přehled možností osvobození máte v materiálu z posledního školení - je to u dotací. 

Dobrý den, budeme vydávat knihu o památkách ve městě. S autorkou knihy je uzavřena „Smlouva o vytvoření díla slovesného a smlouva nakladatelská“, ve které je uvedeno mimo jiné, že“ předmětem smlouvy je poskytnutí výhradní licence k vydání díla tiskem, tj. rozmnožování a rozšiřování díla. Za vytvoření díla včetně provedení autorské korektury, za grafické zpracování díla, za převod vlastnického práva k vytištěnému dílu, a to na jakémkoli nosiči a za poskytnutí výhradní licence a ostatních oprávnění k užití díla bude zaplacena odměna 80 tis. Kč. Licence ke knižnímu vydání a ostatní oprávnění k užití díla jsou poskytovány jako výhradní na dobu neurčitou a v neomezeném počtu dotisků.“ Máme účtovat na účet 014 – Ocenitelná práva a odepisovat (třeba 8 let dle přílohy ČÚS 708?)? Kromě toho budou s vydáním knihy spojené další náklady, např. tisk za 170 tis., atd. Kniha je pro nás výrobek, účtovali bychom na položkách podle druhu nákladu (tisk asi 518 položka 5169 nebo 501 položka 5139, atd.) a následně aktivace 123/508. Zásoby účtujeme způsobem A. Jak se do ceny knihy ale promítnou odpisy licence vedené na účtu 014? Prosíme velice o pomoc s účtováním tohoto případu.

Již jsme jednou řešili podobný problém - zda to brát jako licenci samu o sobě a udělat z ní majetek dlouhodobý s odpisováním nebo spíše postupovat tak, že jsou to pro nás jednorázové náklady na vydání knihy - rozpočítat i autorská práva  do ocenění těch knih (plánovaného rozsahu vydání) - no a pokud by byl třeba dotisk, tak by ty "nové" již byly levnější ... Myslím, že jsme nakonec uvažovali tak, že pokud je předpoklad jednorázovosti a neopakovatelnosti - potom spíše jako přímý náklad na knihy. Pokud je tady předpoklad, že na základě toho práva budou opakovaná vydání (či třeba bude změněna forma) - potom jako nehmotný majetek. 

Odpisy z licence by se pak do pořizovací ceny knihy nedostaly -  jen by se mohly počítat do prodejní ceny kalkulací. 

Další možností ocenění výrobků jsou režijní náklady (§25, odst. 5, písm c) - rovněž zápisem 123/508 dle kalkulací vedlejších nepřímých nákladů - tj. započítat jakoby jen část nákladů na licenci.

Ale skutečně byste aktivovali jen odpis v tom  jednom roce - tedy pokud byste si řekli, že je to na více let - třeba budete odpisovat 4 roky, protože si myslíte, že autorská práva ještě využijete v dalších obdobích a letos udělají  první várku, tak tam budete moci naaktivovat jen ty odpisy, které letos dáte na 551 ... (určitě ne více)

Prosím o kontrolu před zařazením majetku do evidence. Máme zkolaudováno ČOV a kanalizaci. Strojně technologické zařízení ČOV AÚ021 kateg.22.23.11, ČOV spodní stavba AÚ021 kat.12.51.79, ČOV vrchní stavba AÚ021 kat.12.51.13,Obtok+odtokové potrubí AÚ 021 kat.22.23.11, Přípojka NN AÚ021 kat.22.24.22,Vodovodní přípojka AÚ 021 kat.22.12.11, Příjezdová komunikace a zpevněná AÚ021 kat.21.12.23, Terénní a sadové úpravy AÚ022 kat.21.12.23,Splašková kanalizace AÚ021 kat.22.23.11 s životností 80let, Čerpací jímka AÚ021 kat.22.23.32, Výtlačné řády AÚ021 kat.22.24.22, Přípojka vody AÚ021 kat.22.22.11,Šachty místních vedení kanal. AÚ021 kat.22.23.38, Kanalizační přípojky AÚ021 kat.22.23.11? k novým rod.domům. Zbylé pořizovací náklady jako strojně technologický dozor v částce 165tis.,archeolog.výzkum,činnost koordinátora, plán, projekt, přiřadím poměrem nebo dám jako goodwill? Objemové čerpadlo AÚ022 kat.28.13.12

Terénní a sadové úpravy AÚ022 kat.21.12.23, - to není věc, to není dobře, viz níže. 

Zbylé pořizovací náklady jako strojně technologický dozor v částce 165tis.,archeolog.výzkum,činnost koordinátora, plán, projekt, přiřadím poměrem nebo dám jako goodwill? 

 Toto prosím rozpočítat (určitě ne nehmotný majetek) mezi hmotný a přidat k vedlejším pořizovacím nákladům i terénní a sadové úpravy - tj. rozpočítat VRN celkem dle pořizovací ceny jednotlivých majetků. 

Omlouvám se - kategorizaci jsem z principu - mám na ni vztek, není to k ničemu -  nekontrolovala, protože to odmítám. Po zrušení zjednodušeného odpisování to děláme jen pro srandu králíkům - tím nechci znevažovat Vaši práci - vím, že je to pracné. Jen připojuji kategorizaci od jiné obce, která byla kontrolována JM krajem - po porovnání. 

S nadefinováním ostatního majetku plný souhlas. 

Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech.
Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
                                  čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
                                  čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
                                  čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace  22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22...podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

V červnu máme kolaudaci na zateplení budovy. Mám tyto zůstatky účtů: 042 - MD 4 372 508, 374 - D 2 932 465, 388 - MD 587 092,42, 403 - D 587 092,42, 915 - 0,00. V červnu účtuji: 021/042 - 4372508, 388/403 - 2 345 372,28, 403/672 - 2 932 465. Počkám na vypořádání (r. 2016) a zaúčtuji: 346/388 a 374/346 - 2932465. Mám ještě něco účtovat a jsou správně termíny účtování? Děkuji

Zateplení budovy bude TZ stavby. Zařazení je dobře 021/042. Pak je dobře doplnění dohady do celkové výše dotace zápisem 388/403. Ale pozor - tato dotace kryje stavbu, ta 403 se nesmí hned celá rozpustit na 672 (ten zápis 403/672 v celé výši dotace je naprostý nesmysl - velká chyba - nic ve zlém, ale hlavně takto neúčtujte!). Dotace se dá na kartu majetku a bude se postupně rozpouštět proti odpisům. Vypořádání máte dobře. 

To rozpuštění 403/672 se dělá jen u vypořádání, když máte rozdíl mezi dohadou a skutečnou výši dotace a dělá se jen na ten rozdíl. Je to proto, aby se nemuselo měnit rozpouštění proti odpisům, tak se již nesahá na kartu na zůstatek nerozpuštěné 403, ale rozdíl se shodí 403/672 - jen rozdíl, nikdy ne celá dotace. 

Termíny, kdy co zúčtujete, máte dobře. 

Prosím Vás o radu, jak zaúčtovat oplocení budoucí kompostárny. Jedná se o nákup pletiva, sloupků, vrat a dalšího příslušenství k plotu. Vybudování plotu provedou zaměstnanci obce (terénní úpravy a zabetonování sloupků). Pořizovací cena cca 50 000 Kč.

Jedná se o stavbu tzv. pořízenou ve vlastní režii. Materiál můžete dávat přímo na 042/321 s odpa asi 3722, položka 6121. Pak je potřeba dělat výkaz práce dle výkonů odvedených na stavbě oplocení vlastními zaměstnanci. Po dokončení stavby si uděláte vnitřní doklad, kam dle výkazu vypíšete počet odpracovaných hodin vlastními zaměstnanci krát hodinová sazba krát 1,34 na odvody a částku, která vám vyjde, zaúčtujete 042 MD/ 506 D. Přes rozpočtovou skladbu není potřeba nic účtovat - předpokládám, že na to oplocení není dotace, kde se požaduje členění NZUZ. (jinak se účtuje 231 pol. 2119 a 231 pol. 6121 s příslušným odpa a rozčleněním NZUZ). Hotové oplocení pak zařadíte do majetku zápisem 021/042. Jen upozorňuji, že kvůli akruálu, kdyby ta stavba nebyla hotová do konce roku, tak se tento vnitřní doklad musí udělat již k 31.12.2015 na tu část práce, co byla zaplacena ve mzdě za rok 2015. Pak po dokončení by se dělal vnitřní doklad na práce za rok 2016.

Také je možné účtovat materiál na 501 a pak jej aktivovat 042/506 také dle vnitřního dokladu, ale přímo dávat materiál na výdaj související s pořízením DM mi připadá jednodušší.  

Jen poznámka - nezaleží na výši ocenění, oplocení je stavbou, i kdyby  jeho hodnota byla pod 40 tis. Kč. Pozemky a stavby jsou dlouhodobým majetkem bez ohledu na výši ocenění. 

ZM schválilo kompetenci RM provádět rozpočtová opatření do 1 mil.Kč a v částkách vyšších m.j....další nutné výdaje, kdy schválení RO je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. Nastal případ- ZM schválilo refinancování smlouvy o úvěru mezi KB a smlouvu o úvěru s ČS na refinancování úvěru u KB . Bohužel nebylo schváleno RO, ČS přeposlala 3 mil na úhradu úvěru u KB a nemáme RO. Může toto RO schválit RM na základě výše uvedené kompetence? Fin. transankce proběhla 31.5. a ZM bude až v srpnu.

Znění usnesení k převodu kompetencí k provádění RO není žádným předpisem upraveno, záleží tedy pouze na zastupitelstvu, v jaké podobě kompetenci radě převede. V případě, že je ve formulaci usnesení zvolena určitá míra obecnosti, je třeba při vyhodnocování konkrétních případů postupovat s opatrností, aby nedošlo ke zneužití kompetence. Pro správné vyhodnocení usnesení nepochybně záleží na celém jeho znění.

Obecně za výdaje, které musí být realizovány a jejichž schválení je tedy pouze formální, můžeme nepochybně považovat např. odeslání průtokové dotace, vratku dotace po finančním vypořádání, úhradu nákladů řízení z rozhodnutí soudu, úhradu pokuty, zapojení výdaje DPPO za obec, nedoplatky energií po vyúčtování, opravu z důvodu hrozící havárie vody, změnu předpisu (např. nová položka RS) a další. U všech těchto výdajů je zřejmé, že musí být realizovány bez ohledu na schválení, které je tak opravdu pouze formální.

Váš konkrétní případ je poměrně problematický a určitě je možné na něj pohlédnou z více stran. V otázce formálnosti takové změny rozpočtu lze najít argumentaci v tom, že refinancování bylo schváleno na zastupitelstvu a schválit změnu rozpočtu se pouze zapomnělo (v logice věci by tato změna musela být schválena stejnými hlasy jako refinancování samo). Proto je dodatečné schválení této změny rozpočtu možné vyhodnotit jako formální. K tomuto pohledu jen poznámku - nelze zobecnit a považovat za formální každou změnu rozpočtu týkající se "nějaké akce", která je schválena na zastupitelstvu. Pokud půjde čistě o zapojení nových výdajů, tak rozpočtovou změnou neřešíme pouze tyto výdaje, ale také zdroje jejich financování. Na to už mohou mít různí zastupitelé různý pohled, byť se shodnou, že danou akci chtějí všichni. Taková změna rozpočtu pak rozhodně není formální. V případě refinancování úvěru jde o však o čerpání nového úvěru (např. dlouhodobého s položkou 8123 se znaménkem +) a úhradu stávajícího (např. dlouhodobého s položkou 8124 se znaménkem -). Jedná se tady o dvě operace ve financování, není třeba hledat další zdroje krytí (může být také spojeno s pohybem ve výdajích např. v podobě snížení rozpočtovaných úroků).

Zpět ale k té formálnosti - někdo by se mohl pokusit ji zpochybnit, ale myslím, že tady je formálnost změny rozpočtu obhajitelná.

Nepříjemností však může být, že v usnesení se píše o dalších nutných výdajích. Splátka úvěru dle rozpočtové skladby není výdajem, ale jedná se o financující operaci (položka 81x4). Proto by tuto změnu rozpočtu v rámci převodu kompetence v podstatě nemělo jít provést, neboť není naplněna podmínka "výdaje".

V tuto chvíli ale přesto nezbývá pravděpodobně nic jiného, než nechat schválit radu v rámci kompetence, ale s tím rizikem, že úhrada úvěru není výdajem, proto se nepohybujeme v rámci znění usnesení. Na druhou stranu se domnívám, že formálnost změny rozpočtu je naplněna. MT