Dotazy

V březnu jsme schvalovali rozpočet a byly schváleny příspěvky různým spolkům a organizacím - SDH, fotbalisti, šipkaři, příspěvek na Potlach - na vše budou vypracovány veřejnoprávní smlouvy - výplata pokladnou nebo převodem na účet a konečné vyúčtování musí dodat do 30.11.2015. Jak účtovat poskytnutí těchto příspěvků?

Jen upozorňuji, že musí zastupitelstvo nebo rada schválit i ty veřejnosprávní smlouvy - jednotlivě! 

Protože požadujete vypořádání, tak se jedná o transfer s vypořádáním a je potřeba účtovat takto: 

Podrozvaha k datu podpisu smlouvy o příspěvku - dle vaší směrnice, někdo má významnost např. od 50 tis. Kč výše zápisem 999 MD/ 916 D. Každý příspěvek poskytnutý před vypořádáním je vlastně záloha na transfer - krátkodobá, takže zaslání příspěvku - dotace zápisem 373 MD / 231  + odpa dle účelu, na co je příspěvěk, pol. 52xx nebo u občanů 54xx (- u položky záleží na právní formě příjemce a na tom, na co je příspěvek určený - položky pro příspěvky na pořízení DM začínají např. 63xx). 

Ve výši zálohy snížení podrozvahy zápisem 916/999 k datu zaslání zálohy. 

Vypořádání dle vypořádání od příjemce (po 30.11.) 572/345 a zúčtování zálohy 345/373.

Od roku 2007 máme uzavřenou (na dobu neurčitou) smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu města se společností, která poskytuje pečovatelskou službu našim občanům. Smlouva byla schválena zastupitelstvem města, rovněž i dodatky, které upravovaly výši poskytnuté dotace. Žádost o poskytnutí dotace byla podána společností pouze jednou (v2007) před uzavřením smlouvy, v následujících letech byla dotace poskytována podle podmínek uvedených ve smlouvě. Je potřeba v souvislosti s novelou zákona č. 250/2000 Sb., sepsat novou veřejnoprávní smlouvu s potřebnými náležitostmi, když tato smlouva byla uzavřena před nabytím účinnosti novely 24/2015 Sb.?

Pro dotaci poskytovanou od 20.2.2015 je potřeba postupovat dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pokud však byla dotace na základě již uzavřené smlouvy pro rok 2015 schválena před tímto datem, stačí smlouvu uvést do souladu se zákonem a řádně ji znovu schválit až pro dotaci na další rozpočtový rok. Tím schválením myslím výslovné schválení dotace příjemci (nejen např. schválení rozpočtu). 

Ráda bych se touto cestou zeptala podle čeho správně postupovat při určování stavebního pozemku. Narážíme zde na problém. Podle nového zákona o DPH pro rok 2015 je § 56 účinný až od 1.1.2016. Postupovala bych tedy dle zákona o DPH pro rok 2014, rovněž dle § 56, kdy je stavebním pozemkem pozemek se stavebním povolením nebo souhlasem s užíváním stavby, pozemek, na kterém je zřízena stavba spojená se zemí pevným základem, nebo inženýrská síť. Smlouvy na prodej pozemku u nás zpracovává stavební oddělení. Do účtárny se tak již dostane hotová smlouva. Ve smlouvě je uvedeno, že město prodává st.p.č. 564, dle mého názoru bych tedy zatížila DPH21%. Ovšem zde narážíme, neboť stavební oddělení trvá na tom, že se nejedná o stavební pozemek, je tedy bez DPH. Dle LV je to např. ostatní plocha, ale ve skutečnosti je na pozemku pomníček na plyn....Můžete mi prosím poradit jak v dané situaci postupovat. Žádala jsem st. oddělení, aby do smluv tedy nepsali st.p.č, ale pouze p.č., ale nevím, zda je možné.

V tomto případě mají paradoxně tak trochu pravdu obě strany - samozřejmě bavíme se o podmínkách roku 2014 a 2015.

To, co popisujete, skutečně nebude stavebním pozemkem ve smyslu zákona o DPH - aby to byl stavební pozemek, tak by musel být nezastavěný a zároveň by muselo existovat stavební povolení na umístění stavby na tomto pozemku. Tyto podmínky dle všeho splněny nejsou - tedy nezdaňujeme to jako stavební pozemek.

Nicméně nyní musíme řešit existenci stavby na daném pozemku - pokud se jedná o novostavbu (zatím můžeme zjednodušeně říci, že mladší tří let ...) - ať je to již v podobě přípojky na plyn či domečku na plyn umístěné na dané parcele, tak se z hlediska daňového nyní převod řídí "tou stavbou" - tedy bere se to jako převod novostavby, který je s DPH. Pokud by uplynuly od umístění daných staveb na pozemku více než tři roky, tak potom by to byl převod osvobozený od daně.

Takže se obávám, že v případě, který popisujete, je zároveń režim, že to není stavební pozemek a zároveň ale nastaly pravděpodobně okolnosti, kvůli kterým bude nezbytné převod zdanit (v důsledku existence novostavby na pozemku). ZN 

Radou našeho města je zřízena 5ti členná komise pro školství, kulturu a sport, která se zpravidla schází jednou měsíčně. Nyní se rada města rozhodla, že veškeré žádosti o poskytnutí "individuální" dotace budou nejdříve projednány v této komisi. Členům komise budou předloženy k posouzení jednotlivé žádosti vč. povinných příloh, po jejich posouzení komise doporučí radě města výši poskytnuté dotace či zamítnutí žádosti. Toto doporučení bude předloženo k jednání do rady města, která pak o žádosti rozhodne nebo (pokud bude žádost nad 50 tis. Kč) postoupí do jednání zastupitelstva. Je tento postup v pořádku ?

Vnitřní úprava takováto je možná, jedná se jen o jejich doporučení, obce i města často mají komise, které dotace rozdělují a dávají návrhy do rady nebo zastupitelstva komu v jaké výši dotaci. Je to docela účelné. Není to řešeno předpisem, ale vnitřními pravidly a na takovýto postup (pokud oni nerozhodují, jen dávají orgánům obcí doporučení) máte právo. S čím zde máte starost, čeho se bojíte ( já jen, abych něco nepřehlédla)? 

Naše obec je provozovatelem vodovodu a kanalizace. V předchozích letech jsme vždy proúčtovávali i fa za vodné a stočné, kde je odběratelem obec (čin.míst.správy, místní hřbitov....). Minulý rok nám audit vytkl, že si uměle navyšujeme náklady a výnosy. Finanční výbor naopak trvá na proúčtování vodného a stočného. Ke kterému názoru se mám přiklonit?

Určitě vnitrní výkon nepatří do výnosů - jen u vnitropodnikového účtování, což  zpravidla obce nevedou. 

Vy dodáváte vodu pro vlastní použití, náklady máte evidované, jestli nárokujete odpočet DPH, tak musíte dodanit použití pro vlastní spotřebu. 

např. zápisem: 734.99 MD/ 734.xx ve výši ZD a např. 538 MD/ 343 D ve výši  DPH. 

Z hlediska účtů - náklady jsou, není potřeba nijak dokládat, že vznikly spotřebou vody přímo např. na úřadu. Z hlediska rozpočtové skladby - tam by asi bylo přesnější, když zjistíte spotřebu část nákladů na vodné a stočné přeúčtovat s odpa např. 6171, ale nezbytné to není. IS

Jinak to dodanění vychází z toho alternativního postupu, kdy nedělám poměr ... Nicméně pokud by poměr vycházel lépe než 99%, tak by toto bylo vlastně zbytečné (zaokrouhluje se to na celá % nahoru - potom by bylo lepší říkat - já jsem si uplatnil v poměrné výši - ale poměr mi vychází 100% - díky zaokrouhlení ...) ZN

Akce proběhla v roce 2013, kdy bylo toto technické zhodnocení též zařazeno do užívání. Dohadu - účet 388 jsem účtovala po vyjádření starosty, že už nebude ze strany SFŽP poskytnuto žádné další finanční plnění. Část dotace přišla ještě v 1. čtvrtletí roku 2014 - s tou jsem počítala a měla zaúčtováno. Ovšem na přelomu roku 2014/2015 po volbách, kdy došlo ke změně starosty, nás kontaktovala pracovnice SFŽP, že ještě nemáme vyčerpanou dotaci na DPH, dodali jsme tedy potřebné podklady a teď nám poslali ještě 90 tis. Kč, s kterými jsem vůbec nepočítala, nejsou tedy na účtu 403 ani 388. Dotace dosud činila 490 tis. Kč a tak se mi částka 90 tis. zdá dost významná. Příjem jsem zaúčtovala na 231/472 s tím, že až bude provedeno závěrečné vyhodnocení, zúčtuji dotaci 403/672 (současně zaúčtuji přes 346/388 a 472/346) a udělám si jen poznámku na kartě majetku o skutečné výšce dotace? Mám obavu, že se vzhledem k výši dotace jedná o dost vysokou částku, abychom s tím při případných kontrolách neměli problémy.

Víte, ona částka 90 tis. Kč není celkově moc významná, ono nezáleží, jaká výše je to dotace, ale jaký je poměr k celkovým aktivům. Takže máte opravdu možnost postupovat jednorázovým rozpuštěním při vypořádání dotace a vše, co jste popsala v dotazu v předposledním odstavci máte dobře - takto se to dělá a je to v souladu s CUS 709, bod 4.2.6.

Pak máte ještě možnost říci, že dohada byla chybná, protože se v ní nepočítalo s DPH a opravit 403 na kartě majetku (ověřte si souhlas na účetnictví) a pak přepočítat, kolik již mělo být rozpuštěno. Já bych na Vašem místě volila to jednorázové rozpuštění rozdílu, částka není až tak významná a bude s tím méně práce :o).  

Na pozemku města dožívá cihlová skulptura postavená v roce 1991 z iniciativy místního spolku. (Foto: http://www.ceskehory.cz/cesky-raj/img-c-sobotka-8.html). Město tento objekt v majetku nemá, i když se nejspíš finančně podílelo na jeho stavbě. Nehlásí se k němu ani místní spolek, z jehož iniciativy byl postaven, ani italský autor. Nyní vedení města rozhodlo, že se skulptura zbourá a postaví stejná znovu. Stavbu budou zčásti provádět zaměstnanci města. Cena bude cca 200 tis. Kč. Podle starosty se jedná o umělecké dílo, na které není třeba stavební povolení, byť je objekt pevně spojen se zemí základy. Stavební úřad tvrdí, že ani podle stavebního zákona se nejedná o stavbu. Jak se s tím mám vypořádat účetně? A jde o nemovitou věc, jejíž pořízení by mělo schválit zastupitelstvo?

Jé, to je hezké, to se tam pojedu podívat. 

Z hlediska zrovna stavebních předpisů se o stavbu jedná - použije se stavební technologie - divím se, že na toto nemusí být povolení. Ale to, že na něco nemusí být stavební povolení, ještě neznamená, že to není stavba. Spíše než kulturní předmět to splńuje definici stavby - i když má kulturní účel. Bez obav bych dala na stavbu (účet 042, položka  6121, odpa např. 3326, po zařazení na 021) ve výši pořizovací ceny a odpisovala. Kategorizace může být něco jako památník. 

Prosím o vyhodnocení, zda se jedná o TZ budovy nebo opravu. Stávající kotelna v bytovém domě je zastaralá, budou provedeny demontáže stávajícího zařízení a dále montáž nového zdrojového tepla (staré kotle budou vyměněny za nové + modernější ovládání). Odhadovaná cena cca 600 tis. Kč. V rozpočtu jsem plánovala opravu, ale nejsem si úplně jistá.

Vypadá to spíše na opravu - odstranění částečného opotřebení, protože kotel je zpravidla považován za nedílnou součást budovy. Když není změna topného média, jen má "modernější ovládání", tak bychom za TZ spíše považovat neměli. U oprav se přihlíží i k tomu, že na trhu již nejde najít stejně zastaralý typ jako byl původní kotel, je uznán "modernější" model. 

Prosím o radu jak správně postupovat při poskytování dotace: Jsme Svazek obcí, který v červnu na svém zasedání předkládá mimo jiné ke schválení i zisk za uplynulé období. Běžná praxe z let minulých je, že zisk z hospodářské činnosti je převeden do rozpočtu, kde kryje výdaje rozpočtu. V těchto výdajích je rozpočtováno o neinvestiční dotaci jednotlivým svazkovým obcím. Výše dotace se odvíjí od počtu obyvatel obce, z čehož vyplývá, že některé poskytované dotace přesahují částku 50 tis. Kč. Dotace byla vždy poskytována na základě smlouvy, která vymezovala podmínky poskytnutí dotace (účel a vyúčtování). Jak máme postupovat v tomto roce? 1) Rozpočet pro rok 2015 má ve svých výdajích rozpočtovány neinvestiční dotace jednotlivým svazkovým obcím 2) Valná hromada v červnu 2015 rozhodne o rozdělení zisku-hlavní zdroj krytí výdajů rozpočtu 3) Sepíšeme veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace s tím, že smlouvy nad 50 tis. Kč zveřejníme (do 30-ti dnů od uzavření smlouvy-uzavření smlouvy je den podpisu smlouvy) ? V minulosti jsme postupovali tak, že byl schválen výdaj – dotace svazkovým obcím, smlouvu ze strany svazku obcí podepisoval předseda – neschvalovali jsem smlouvu, na základě podepsané smlouvy oběma stranami jsme poskytovali dotace. V tomto okamžiku, pokud tomu dobře rozumím, a) Schvalujeme rozpočtový výdaj-dotaci b) Schvalujeme (v představenstvu nebo na valné hromadě) smlouvu (můžeme si směrnicí určit, že tuto smlouvu schvaluje předseda svazku a informuje pouze o této skutečnosti nejbližší zasedání VH, představenstvo?? c) Musíme čekat, že druhá strana (svazková obec, schválila tuto smlouvu-o poskytnutí dotace ve svém schvalujícím orgánu??) d) Tím, že jsme pro rozpočet 2015 v prosinci 2014 schválili dotace svazkovým obcím a tuto skutečnost jsme nezveřejňovali, je třeba v roce 2015 zveřejnit záměr poskytnutí dotace a jeho účel po dobu uváděných 90 dní ? e) Musí svazkové obce podávat žádost o tuto dotaci? Prosím o radu jak správně postupovat

Nejprve - zisk se neschvaluje, zisk by měl být schválen v rámci schválení účetní závěrky orgány svazku. 

Z MF je v připomínkových řízeních uvedeno stanovisko, že např. příspěvky do svazku obcí nejsou dotací, ale smluvním ztahem. V případě, že svazek dává příspěvky jen svým obcím, a pravidla by byla řádně ošetřena stanovami, tak si myslím že by mohlo jít také v režimu smluvního vztahu. Dle dotazu mi systém - dotace dle počtu obyvatel - připadá spíše jako smluvní vztah než dotace. Osobně si myslím, že se na toto dost spravedlivě poměrové "přerozdělení" vlastních peněz obcí sdružených do svazku novela zákona č. 250/2000 Sb. nevztahuje. 

Asi byste mohli novelu zákona č. 250/2000 Sb. vztáhnout  na dotace i třeba obcím mimo režim dle počtu obyvatel -např. nějakým  mimořádným... není možné poradit se s nějakým právníkem? Moje poznámky jsem vložila do textu dotazu. 

Jak máme postupovat v tomto roce?

1)Rozpočet pro rok 2015 má ve svých výdajích rozpočtovány neinvestiční dotace jednotlivým svazkovým obcím - V pořádku, toto není potřeba řešit - jen když dojde ke změnám, mělo by být schváleno jako závazný ukazatel s tabulkou jednotlivých příjemců = členských obcí 

2)Valná hromada v červnu 2015 rozhodne o rozdělení zisku-hlavní zdroj krytí výdajů rozpočtu

3)Sepíšeme veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí  dotace s tím, že smlouvy nad 50 tis. Kč zveřejníme (do 30-ti dnů od uzavření smlouvy-uzavření smlouvy je den podpisu smlouvy) ? V minulosti jsme postupovali tak, že byl schválen výdaj – dotace svazkovým obcím, smlouvu ze strany svazku obcí podepisoval předseda – neschvalovali jsem smlouvu, na základě podepsané smlouvy oběma stranami jsme poskytovali dotace. V tomto okamžiku, pokud tomu dobře rozumím, 

Když půjdete na režim dotace, tak ano - uzavření smlouvy je podpis druhou stranou..., pozor svazek zveřejňuje na všech úředních deskách všech členských obcí ...

a)Schvalujeme rozpočtový výdaj-dotaci Ano, to vždy , to je závazný ukazatel rozpočtu.  

b) Schvalujeme  (v představenstvu nebo na valné hromadě) smlouvu (můžeme si směrnicí určit, že tuto smlouvu schvaluje předseda svazku a informuje pouze o této skutečnosti nejbližší zasedání VH, představenstvo?? Nemůžu to najít, asi byste museli upravit do stanov - opět zkuste právníka. Je to jen v §50, odst. 2. zákona o obcích součást přílohy  smlouvy o vytvoření svazku... (stanov)

c) Musíme čekat, že druhá strana (svazková obec, schválila tuto smlouvu-o poskytnutí dotace ve svém schvalujícím orgánu??). K přijetí dotace není vyžadováno schválení zastupitelstvem, takže myslím že nemusíte čekat. 

d)Tím, že jsme pro rozpočet 2015 v prosinci 2014 schválili dotace svazkovým obcím a tuto skutečnost jsme nezveřejňovali, je třeba v roce 2015 zveřejnit záměr poskytnutí dotace a jeho účel po dobu uváděných 90 dní ? Musí se zveřejnit jen program, záměr poskytnutí dotací mimo program se zveřejňovat nemusí. Otázkou je, zda se dá vést v režimu programu - to podle toho, na jaký účel dotace poskytujete. 

e)Musí svazkové obce podávat žádost o tuto dotaci? No, když byste vedli v režimu dotace, tak by měly podat žádost. Já jsem přesvědčena, že spravedlivé rozdělení zisku mezi členské obce není dotací - šlo by upravit do stanov. Tím by odpadla žádost, sepisování i schvalování smluv atd. Zkuste ještě promyslet, kudy do toho. Režim dotací bych použila  jen na mimořádné akce. 

Obec má zřízen sociální fond, směrnicí máme upraveno čerpání SF a jedna z položek je nárok na čerpání SF v max.výši 1500,--Kč na zaměstance a rok(kultura a sport). Dotaz: pokud koupíme vstupenku na kulturní akci, která se teprve bude konat a předávacím protokolem potvrdíme předání této vstupenky zaměstnanci je možné nedanit tzn. neprotahovat příspěvek mzdou? Pokud proplácíme vstupenku až zpětně, tj. již po proběhlé kulturní akci, příspěvek vždy u mzdy daníme...odvádíme všechny odvody. Je to takto správně?

Nemusí - vstupenku můžete proplatit i zpětně a nemusíte danit, je to nepeněžní plnění - zaplatili jste vstupenku, nedali jste jakoby zaměstnanci peníze k volnému použití. Není potřeba toto danit. 

Prosím o pomoc ohledně účtování vratky dotace MPSV, projekt trval dva roky, na začátku jsme dostali zálohu 20%, pak platby za monitorovací zprávy a při konečném vyúčtování dotace, která končila v 10/2014 nám nyní v 5/2015 řídící orgán konečně schválil závěrečnou monitorovací zprávu s výsledkem, že máme vrátit 14 tisíc Kč MPSV. Jak mám správně zaúčtovat?

Správně by přijaté částky měly být na záloze na 472. Při vypořádání dotace mělo být předepsáno 346 MD/ 388 D (ve výši dohad provedených vždy k 31.12. v průběhu dotace) a 672 MD, pokud dohady byly větší. Nevím zda dotace byla neinvestiční, ale předpokládám to, když je z MPSV. Pak zúčtování zálohy: 472 MD/ 346 D ve výši 346 - tj. částky již o to, co chtějí vrátit snížené. Tím by vám mělo zůstat na 472 D závazek z vratky dotace a ta by se měla vrátit zápisem 472 MD/ 231 D. Ohledně položky - je potřeba s MPSV projednat, zda bude přijímat vratku s minusem na 4116 nebo s příjmovou položkou finančního vypořádání. Jestli s minusem na 4116,  ale letos vám něco přišlo, tak vy můžete také poslat s minusem na 4116, pokud vám letos nic nepřišlo,  tak budete muset také použít položku finančního vypořádání - tj. 5364 (dle obsahového vymezení ve vyhlášce 323/2002 Sb.) s odpa 6402. 

Český rozhlas ve spolupráci s Nadací Namasté Nepál (nezisková organizace) vyhlásil sbírku, na kterou naše obec přispěla částku 5.000,-Kč. Moc si nevím rady s účtováním : 572 390MD / 231 6221 5229 D (bylo mi porazeno ještě účtování 549/ 231 6221 5909, ale to se mi moc nezdá) Dále jsme dne 19.2.2015 podepsali darovací smlouvu se spolkem pro duchovní kulturu ARBOR. Jedná se o finanční dar na financování kultury na Českolipsku. Účtovala bych: 572 390MD / 231 3399 5229D. Můžete mi to prosím zkontrolovat???

Zaúčtování je v pořádku, u spolku  (ten ARBOR) bych volila položku dle právní formy - tj. 5222. Nadace je dobře položka 5229, Český rozhlas je veřejnou institucí , má vlastní zákon, myslím, že se jej také týká položka 5229 (nějakou svou vlastní nemá, neziskový je), takže jste zvolila nejlépe, jak jste mohla.    Odpověď souhlasí i na smlouvu zaslanou do mailu, darovací smlouva je zde v pořádku, lze ji použít i když částka 20 tis. kč je na vaši obec dost velká, že by pomalu bylo dobré zvážit účelovost a režim dotace, ale nejste v rozporu s výklady MF k novele 250/2000 Sb. letošního roku. 

Sál kulturního domu vč. kuchyně pronajímáme na různé oslavy (kde si účtujeme DPH), dále pro hostiny po pohřbu - neúčtujeme žádný nájem a dále pro sportovní akce - bez DPH. Kuchyň se používá pouze při oslavách a pohřebních pohoštěních. Nyní jsme koupili do kuchyně novou myčku. Máme nárok na odpočet DPH?

Toto je velice hezký případ - podle Vašeho popisu to používáte k:

a) zdaňovaným plněním

b) osvobozeným od daně (pokud správně chápu, jsou zde i placené sportovní aktivity)

c) k neekonomické činnnosti - akce zdarma.

Tedy pokud výše uvedené platí, máte nárok na opočet DPH v kombinaci poměrný odpočet a koeficient. Poměr by se dal spočítat podle nějaké evidence, v jakém rozsahu je to k akcím zdarma a kolik za úplatu, koeficient již vychází z celkového přiznání.

Dobrý den, mám dotaz ohledně zúčtování zálohy. V loňském roce jsem zapomněla poslat v řádném termínu jednu zálohu na plyn. Přišlo mi upozornění, že máme pohledávku, kde bylo ale přičteno 200,- Kč pokuty. Já jsem si nevšimla, že je v tom započtená i tato pokuta a celou částku jsem zaúčtovala na zálohy na účet 314. V letošním roce přišla zúčtovací faktura na zaplacené zálohy na plyn. Po zúčtování mi tam ale na 314 zůstalo těch 200,- Kč, které jsem v loňském roce neměla na 314 vůbec dávat... Prosím Vás o radu jak tuto věc v letošním roce napravím ? 314 D/408 MD ? Děkuji.

Prosím pozor - na účet 408 se opravuje jen to, co má VÝZNAMNÝ vliv na VH minulých období, tj. částka 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto vaší účetní jednotky, pokud je to částka nižší. Toto opravte jen 541 MD/ 314 D. Přes položky RS již opravovat nemusíte nic. 

Prosím o pomoc při zaúčtování včetně rozpočtové skladby. Naši dobrovolní hasiči byli zasahovat při dopravní nehodě. Teď nám bylo sděleno, že nám od pojišťovny přijdou peníze za tento zásah. Nevím jak zaúčtovat tento příjem.

Tento dotaz a odpověď by váš problém měly vyřešit, zkuste pročíst:

20/1 2014 NÁHRADA ZA ZÁSAHY JPO II U DOPRAVNÍCH NEHOD

Jak účtovat o vzniklých náhradách za zásahy členů JPO, které mají obcím nově hradit pojišťovny . Obdrželi jsme od HZS vyčíslení nákladů za dva zásahy našich členů JPO II u dopravních nehod v listopadu 2013 . Toto paušální pojistné nám uhradí Pojišťovna Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna. Finanční částku obdržíme až v lednu 2014, stejně tak obdržíme náhrady i za prosinec 2013, za prosinec neznáme výši náhrady. Máme zaúčtovat o předpisu náhrad do výnosů samostatně již v roce 2013 (311/649) nebo přímo u příjmu pojistného plnění do výnosů 231/649? Od toho se pak odvíjí i proúčtování dohadné položky za prosinec. U tohoto příjmu jsem zvolili rozpočtovou skladbu 231 5512 2324.

Za listopad 2013, kdy již víte přesnou částku, zaúčtujte předpis pohledávky jak píšete 311 MD (vhodnější by spíše byla pohledávka na 315 - nejedná se o dod. odb. vztah)  / 649 D. Za prosinec udělejte odhad výše náhrady podle počtu zásahů a naúčtujte dohadu 389 MD / 649 D. 

 Z hlediska rozpočtové skladby můžete 5512 2324 - souhlas. Použít i pro příjem náhrad od pojišťoven v příštím roce.

Jen upozorňuji, zde se nejedná o platbu od pojišťovny za pojistné plnění , kdy vznikla škoda obci , zde se jedná o platbu jinou organizací za činnost SDH - náhradu výdajů obce, proto položka 2324 je dobře.  

Ing. Nejezchleb - doplnění k DPH 

Jsem přesvědčen, že DPH to nepodléhá  - JPO tady nevystupuje jako smluvní partner pojišťovny, že pro její klienty bude likvidovat nehody. On přijede k nehodě a řeší ji jako subjket určený k tomu ze zákona (nikoliv na bázi soukromoprávního vztahu) - tedy přijetí peněz by tady nemělo být předmětem DPH.