Dotazy

Dobrý den, obec je zřizovatelem příspěvkové organizace - základní školy. Po zpracování roční uzávěrky za r. 2014 v měsíci lednu 2015 sdělil zástupce příspěvkové organizaci starostovi obce, že nedošlo k vyčerpání tzv.“provozní dotace“ za kalendářní rok 2014 ve výši 30.000,- Kč. PO si vratky provozní dotace předepsala k 31.12.2014 na účet 349 „Závazky k vybraným místním vládním institucím“.Jakožto účetní zřizovatele jsem zjistila tuto skutečnost až v okamžiku, kdy jsme obdrželi vratku dotace na účet zřizovatele a to v měsíci lednu 2015. Účetní závěrka příspěvkové organizace za kalendářní rok 2014 byla schválena v únoru 2015. V měsíci květnu 2015 byla tato skutečnost zjištěna při přezkumu hospodaření obce za r. 2014 s tím, že se jedná o úmyslné ovlivnění hospodářského výsledku PO a tudíž porušení zák.č.250/2000 Sb., ve znění pozd.předpisů. Je možné ještě nějakým způsobem ošetřit skutečnost, že PO vrátila nevyčerpanou provoz.dotaci za r.2014 až v r.2015, stejně jako že ZO schválilo vratku nevyčerpané dotace až v I/2015 a účetní závěrka PO za r. 2014 byla také již schválena? Děkuji za odpověď.

Uznáváme, že to určitá manipulace s VH je, PO by toto měla i mít napsáno v podmínkách - za jakých okolností vrací... - pokud to nemají a z ničeho nevyplývá, že by měli nepotřebovanou část vrátit (tedy že se to vyúčtovává), tak jsme přesvědčeni, že PO postupovala nesprávně a souhlasili bychom s manipulací VH - tedy musí mít na to papír ...

Na druhou stranu ten postup, co zvolila PO, je někdy zcela velmi prospěšný, dost často i doporučovaný. Zjistit si náklady ke konci roku, pokud je příspěvek na provoz vyšší, tak jej do závěrky proúčtovat zápisem např. minus 672/349 D. Je to ten nejlepší způsob, jak nedostat PO do problémů daňových (daň z příjmů). A je to i docela správné rozlišení akruálu do období. K žádnému porušení zákona č. 250/2000 Sb. by nedošlo, kdyby vztahově bylo mezi zřizovatelem a PO ošetřeno. Doporučila bych spíše projednat, příjmout opatření, do příště ošetřit.

Nevidím velký problém s tím, že peníze zřizovateli odvedli až následující rok, někdy se spíše účtuje  -672/384 - že ani peníze neodvádí a nechají si příspěvek na další účetní období. K vratce příspěvku v následujícím období není potřeba vůbec nic "ošetřovat" - je to standardní záležitost - stejně jako např. když obec v únoru vrací přeplatek dotace na volby apod. Prostě toto je z hlediska rozpočtu a schvalování na obci v pořádku, není již potřeba nic řešit. 

Je příspěvková organizace povinna vést majetek, který jí byl svěřen do výpůjčky zřizovatelem, ve své podrozvahové evidenci (včetně přírůstků, úbytků majetku)? Pokud ano, který právní předpis tuto povinnost stanoví? Daný majetek je veden v evidenci zřizovatele, který jej zavádí do majetku, sleduje pohyby, účtuje o něm, odepisuje jej.

Určitě není povinna evidovat PO ve své podrozvaze vypůjčený majetek od zřizovatele. Je to "pověra" vycházející jen z názvu účtů podrozvahy, ne však z jejich obsahové náplně. Evidence v podrozvaze by byla zavádějící i chybná. 

Naše obec má rozjeté celkem 3 dotace, z nichž dvě jsou podobné (týkající se odpadového hospodářství) a další je na zateplení kulturního domu. Všechny akce jdou přes agenturu RPA. První dvě dotace již máme kompletně proplacené, proto bych si chtěla zkontrolovat postup, jestli mám vše správně zaúčtované a jestli nic nechybí: 1. jedná se o akci kompostéry – prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady. Pro tuto akci jsem si zvolila ORG 0700. V roce 2014 nám přišlo rozhodnutí: 5% SFŽP, 85% SF – těchto 90% jsem zaúčtovala na podrozvahu ze začátku na účet 942, pak jsem přeúčtovala na účet 943 (paní z RPA mi totiž řekla, že konečné vyúčtování se pak dělá až v dalším roce). V roce 2014 byly také proplaceny některé faktury za zpracování žádosti od RPA - rozhodli jsme se, že budeme tyto faktury účtovat jako neinvestiční (takže na účet 518, RS 3722,5169), v té chvíli jsem ale nevěděla, že některé z těch faktur nám budou proplaceny. V roce 2015 nám přišla smlouva ze Státního fondu, kde bylo aktualizováno rozhodnutí – a dotace byla rozdělena na investiční a neinvestiční. a) upravila jsem podrozvahu podle nového rozhodnutí a z účtu 943 to bylo převedeno na účet 955 b) udělala se úprava rozpočtu, protože ve schváleném rozpočtu bylo počítáno jen s tím, že dotace bude investiční c) proplatila jsem a zaúčtovala „hlavní“ fakturu na 150 ks kompostérů a štěpkovač v celkové částce 670.340,- Kč, zaúčtovala jsem předpis 042/321; úhrada 321/231 RS 3722, 6122 ORG 0700; S tím, že 85% (569.789,-) jsem zaúčtovala s UZ 15839 NZ 54 5; 5% (33.517,-) s ÚZ 90877, NZ 54 1; 10% (67.034,-) bez ÚZ, jen NZ 54 1. Zařadila jsem do majetku (zvlášť kompostéry jako soubor a zvlášť štěpkovač): 022/042. d) Pak se zažádalo o platbu na tuto fakturu (investiční dotace), ale i na 2 „neinvestiční“ faktury, z nichž jedna byla proplacena a zaúčtována minulý rok s tím, že není rozúčtovaná a není zaúčtován ani ÚZ nic. Investiční dotaci jsem zaúčtovala: 569.789,- Kč – MD SU 231, UZ 15839, pol 4216, NZ 54 5/D 374; 33.517,- Kč – MD SU 231, UZ 90877 pol 4213, NZ 54 1/D 374. Neinvestiční dotaci jsem zaúčtovala: 28.489,45 – MD SU 231, UZ 15374, pol 4116, NZ 54 5/D 374; 1.675,85 – MD SU 231, UZ 90001, pol 4113, NZ 54 1/D 374. Neinvestiční dotaci na fakturu zaplacenou loni jsem rozúčtovala stejně jak předchozí. A teď moje otázky: *** Fakturu, kterou jsme letos dali do nákladů na 518 – rozúčtuji v tom poměru, v jakém nám přišla a našich 10% opět dám bez UZ jen s NZ 54 1?? Jak to udělat u faktury loňské?? Stačí toto rozúčtování napsat na fakturu, i když to rozúčtované vůbec nebylo?? *** Za další si nevím rady s účtem na straně DAL – zvolila jsem účet 374 – možná je to v rozporu s podrozvahovým účtem 955 (z podrozvahy jsem ale v okamžiku přijetí dotace vše odúčtovala, protože přišla celá slíbená částka), tak by to třeba nemuselo hrát roli. Pro účet 374 jsem se rozhodla i z důvodu, že v rozhodnutí je napsáno: Realizace projektu: 16.2.2015; zápis registrace akce: 11.6.2014; předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce: 29.5.2015, tzn. jsem si říkala, že neuběhl rok od registrace k závěrečnému vyhodnocení, proto účet 374. Nicméně jsem pak psala paní na RPA, která se o akci „starala“ – ta mi napsala, že v roce 2016 se bude podávat na fond finanční vypořádání za rok 2015, pak by bylo třeba přeúčtovat na 472?? Pak mi ale někdo říkal, že když byla proplacena celá částka – to znamená celá slíbená dotace je proplacená – nemám řešit zálohy a zaúčtovat DAL na 346?? Tak jsem z toho jelen :-( *** v případě, že by finanční vypořádání (nevím, jak to poznám – asi nám něco přijde z fondu) – bylo tento rok, jaký je další postup v účtování?? Tímhle si vůbec nejsem jistá – zvlášť když máme neinvestiční i investiční dotaci. A pokud vypořádání proběhne až příští rok – účtuje se něco na konci roku?? A jak je to s odepisováním majetku?? Můžete poradit.. jedná se mi jak o dotaci investiční, tak neinvestiční. 2. za druhé ještě malý dotaz k dotaci na zateplení KD, kterou máme také rozjetou. Zde jsme zatím, pokud jde o investice, proplatili fakturu na cca 1.500.000,- (celkové výdaje na akci jsou přes 3mil. – to znamená, že investiční dotace nám bude chodit postupně), o část jsme již zažádali, ale nepřišlo nám 90% z částky 1.500.000,- ale asi jen 70% s tím, že v akcích na zateplení jsou ještě nezpůsobilé výdaje – fakturu mám rozúčtovat v poměru, v jaké nám přišla dotace?? a zbylá procenta (bude to víc než 10% - zaúčtuji bez ÚZ a s NZ?? Nebo jen 10% zaúčtuji s NZ a zbytek bez ničeho) – zde budu na straně dal asi volit účet 472, že??

Naše obec má rozjeté celkem 3 dotace, z nichž dvě jsou podobné (týkající se odpadového hospodářství) a další je na zateplení kulturního domu. Všechny akce jdou přes agenturu RPA.

První dvě dotace již máme kompletně proplacené, proto bych si chtěla zkontrolovat postup,

jestli mám vše správně zaúčtované a jestli nic nechybí:

1. jedná se o akci kompostéry – prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady. Pro tuto akci jsem si zvolila ORG 0700.

V roce 2014 nám přišlo rozhodnutí: 5% SFŽP, 85% SF – těchto 90% jsem zaúčtovala na podrozvahu

ze začátku na účet 942, pak jsem přeúčtovala na účet 943 (paní z RPA mi totiž řekla, že konečné vyúčtování se pak dělá až v dalším roce).

V roce 2014 byly také proplaceny některé faktury za zpracování žádosti od RPA

- rozhodli jsme se, že budeme tyto faktury účtovat jako neinvestiční (takže na účet 518, RS 3722,5169), v té chvíli jsem ale nevěděla, že některé z těch faktur nám budou proplaceny.

V roce 2015 nám přišla smlouva ze Státního fondu, kde bylo aktualizováno rozhodnutí – a dotace byla

rozdělena na investiční a neinvestiční.

a) upravila jsem podrozvahu podle nového rozhodnutí a z účtu 943 to bylo převedeno na účet 955

b) udělala se úprava rozpočtu, protože ve schváleném rozpočtu bylo počítáno jen s tím, že dotace bude investiční

c) proplatila jsem a zaúčtovala „hlavní“ fakturu na 150 ks kompostérů a štěpkovač v celkové částce 670.340,- Kč, zaúčtovala jsem předpis 042/321; úhrada 321/231 RS 3722, 6122 ORG 0700;

S tím, že 85% (569.789,-) jsem zaúčtovala s UZ 15839 NZ 54 5;

5% (33.517,-) s ÚZ 90877, NZ 54 1;

10% (67.034,-) bez ÚZ, jen NZ 54 1.

Zařadila jsem do majetku (zvlášť kompostéry jako soubor a zvlášť štěpkovač): 022/042.

Tady pozor, k datu zařazení DM je vždy potřeba udělat i dohadu 388/403 a začít hned od dalšího měsíce po zařazení rozpouštět dotaci (403/672) proti odpisům z DM (551/082).

d) Pak se zažádalo o platbu na tuto fakturu (investiční dotace), ale i na 2 „neinvestiční“ faktury, z nichž jedna byla proplacena a zaúčtována minulý rok s tím, že není rozúčtovaná a není zaúčtován ani ÚZ nic.

Investiční dotaci jsem zaúčtovala:

569.789,- Kč – MD SU 231, UZ 15839, pol 4216, NZ 54 5/D 374;

33.517,- Kč – MD SU 231, UZ 90877 pol 4213, NZ 54 1/D 374.

Neinvestiční dotaci jsem zaúčtovala:

28.489,45 – MD SU 231, UZ 15374, pol 4116, NZ 54 5/D 374;

1.675,85 – MD SU 231, UZ 90001, pol 4113, NZ 54 1/D 374.

Neinvestiční dotaci na fakturu zaplacenou loni jsem rozúčtovala stejně

jak předchozí.

A teď moje otázky:

*** Fakturu, kterou jsme letos dali do nákladů na 518 – rozúčtuji v tom poměru, v jakém nám přišla a našich 10% opět dám bez UZ jen s NZ 54 1?? Jak to udělat u faktury loňské??

Ano, letošní fa  také rozúčtujete s NZ bez UZ, NZ bude 541. Ta loňská fa – ta ani nesměla mít značení NZUZ, protože ještě nebyla podepsaná smlouva, tak stačí nakreslit na fa – jen ručně a dát tam poznámku – nebylo rozúčtováno při výdaji v souladu s metodikou MF ke značení NZ.

Stačí toto rozúčtování napsat na fakturu, i když to rozúčtované vůbec nebylo??

*** Za další si nevím rady s účtem na straně DAL – zvolila jsem účet 374 – možná je to v rozporu

s podrozvahovým účtem 955 (z podrozvahy jsem ale v okamžiku přijetí dotace vše odúčtovala,

protože přišla celá slíbená částka), tak by to třeba nemuselo hrát roli.

Pro účet 374 jsem se rozhodla i z důvodu, že v rozhodnutí je napsáno:

Realizace projektu: 16.2.2015; zápis registrace akce: 11.6.2014; předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce: 29.5.2015, tzn. jsem si říkala, že neuběhl rok od registrace k závěrečnému vyhodnocení, proto účet 374. Nicméně jsem pak psala paní na RPA, která se o akci „starala“ – ta mi napsala, že v roce 2016 se bude podávat na fond finanční vypořádání za rok 2015, pak by bylo třeba přeúčtovat na 472?? Pak mi ale někdo říkal, že když byla proplacena celá částka – to znamená celá slíbená dotace je proplacená – nemám řešit zálohy a zaúčtovat DAL na 346??

Nejprve – není vazba mezi 374 a 955 kr x dl – na podrozvahu dáváme k datu smlouvy, na zálohy dle data očekávání , kdy dojde k vypořádání. Není potřeba přesouvat na 472 (stejně to MF vymyslelo špatně, tak to neřešte). Jinak – je určitě dobře veškeré přijaté platby před vypořádáním dotace dávat na 374 nebo 472, ne přímo na 346 – to se nesmí dle ČÚS 703.

*** v případě, že by finanční vypořádání (nevím, jak to poznám – asi nám něco přijde z fondu) – bylo tento rok, jaký je další postup v účtování?? Tímhle si vůbec nejsem jistá – zvlášť když máme neinvestiční i investiční dotaci. A pokud vypořádání proběhne až příští rok – účtuje se něco na konci roku?? A jak je to s odepisováním majetku?? Můžete poradit.. jedná se mi jak o dotaci investiční, tak neinvestiční.

To finanční vypořádání se SFŽP je velký problém, oni skoro nikdy nedávají vědět, že dotaci schválili. Většinou necháváme na zálohách tak cca 18 měsíců a pak bereme v režimu: kdo mlčí, ten souhlasí a až pak vypořádáme. Zápis je 346 MD/ 388 D a případně +/- 403 D, kdybychom měli informaci, že nám něco zkrátí nebo doplatí a zároveň tu 403, co jsme dohadovali k zařazení, necháme beze změny, jen si uděláme poznámku, kolik nakonec byla skutečná výše dotace a hned ten rozdíl na 403 v tomto zápisu při vypořádání zúčtujeme zápisem 403/672 nebo 672/403 – podle toho, kde doplníte rozdíl. U vypořádání dotace se dále musí zúčtovat záloha: 374/346 – když budete něco vracet, tak vám na 374 zůstane zůstatek a ten se vyruší vrácením zápisem 374/231 + 6402 5364. K datu, kdy předepíšete na 346, již nic nesmíte mít na 955 – vy tam asi již nic ani mít nebudete, když vše proplatili. Ohledně odpisování – to se zahájí bez ohledu na to, kolik dotace přišla – viz výše ta chybějící dohada na transfer a tu již zpětně po vypořádání neřešíme a pokračujeme v rozpouštění.  

 U té neinvestiční části také musíte udělat dohadu 388/672 a při vypořádání pak : 346/388 a +/-672 (případně, kdyby krátili nebo byli ochotni něco doplatit – i to se stává :o), a 374/346…stejně jako v předchozím.

 2. za druhé ještě malý dotaz k dotaci na zateplení KD, kterou máme také rozjetou.

Zde jsme zatím, pokud jde o investice, proplatili fakturu na cca 1.500.000,- (celkové výdaje na akci jsou přes 3mil. – to znamená, že investiční dotace nám bude chodit postupně), o část jsme již zažádali, ale nepřišlo nám 90% z částky 1.500.000,- ale asi jen 70% s tím, že v akcích na zateplení jsou ještě nezpůsobilé výdaje – fakturu mám rozúčtovat v poměru, v jaké nám přišla dotace?? a zbylá procenta (bude to víc než 10% - zaúčtuji bez ÚZ a s NZ?? Nebo jen 10% zaúčtuji s NZ a zbytek bez ničeho) – zde budu na straně dal asi volit účet 472, že??

Tady je problém s tím, že opravdu u zateplení často krátí dotaci o tzv. budoucí úspory. Dávám vám do mailu tabulku, která vám pomůže poměry přepočítat, když tam vyplníte vaše hodnoty – to je ten excel. Dále dávám další pomůcky k této dotaci – např. implementační program, kde se dovíte , co je uznatelné a co ne (myslím, že je to na str. 106) a dále i vzor, který jsem našla na jedné obci, jak jsme se dověděli a z čeho, co je vlastně neuznatelné. Tak Vám to snad pomůže.

To, co je neuznatelné – ta budoucí úspora - se neznačí ani UZ, ani N a Z. Ta záloha – většinou se stihne do roka – tak můžete také 374, ale když dáte 472 tak to také bude dobře – to vlastně záleží jen na tom, co si ta paní, co to účtuje, odhaduje…toho se vůbec nebojte. 

Dobrý den, v roce 2013 jsem účtovala 3143 6422/316 301 o fin.výpomoci Mateř.centru k dotaci 600 tis.Kč. Mělo být dle rozhod.zast. jen 470 tis., 130 tis. vlastní zdroje, které nebude MC vracet, ale platí za něj obec. Nyní zaslalo MC splátku 250 tis s tím, že celých 470 tis nedostali od Ministerstva, ale z důvodu nesouladu s projektem jim zaslali cca o 20 tisíc méně. Jak mám odúčtovat vlastní zdroje 130 tis. z účtu 316, který mám v počátečních stavech a rozdíl neposkytnuté dotace poté. Děkuji Ještě se vracím k předešlému dotazu. Psala jsem na email, který mi došel, jak jste mi psala, ale odpověď bohužel nedošla. Jedná se o případ, kdy jsem přeúčtovávala z účtu 231 10 6171 6121 -D/-042 MD, 028 MD/088 D, ale neprovedla 231 10 6171 5137 D/554MD a tak jsem koncem roku si hnula stavem účtu, zjistila bohužel pozdě, nešlo již opravit, mám vyčíslen rozdíl 17000,- v inventur.soupisech, ale ve FIN již nešlo spravit. Opravila jsem v lednu v PS účet 231 oproti 401, a stále mi vrtá hlavou, zda je to dobře.

Nejprve zda jsem první problém dobře pochopila. Jde o to, že jen část měla být půjčka a část dotace ze zdrojů obce. Nejprve bych chtěla pro příště doporučit, že je jednodušší než dát půjčku účtovat přes 373 nebo 471 jako dotaci k vypořádání a dát dohadu na náklady jen ve výši vlastních zdrojů. Dejte si v dotazech do vyhledávače ! a pak hledejte přes 373 - je to několikrát popsáno. Oprava letos je však dost jednoduchá. Někdy se stane, že se i půjčka změní na dotaci a u vás s ohledem na krácení dotace by k této opravě také částečně došlo. Stačí zaúčtovat jen 572 MD/ 316 D - u vás ve výši vlastních zdrojů a navíc o těch 20 tis. Kč, co se dotace pokrátila. Na účtu 316 - tj. na pohledávce z přechodné výpomoci by vám pak měla zůstat jen částka, co vám dluží. Přes rozpočtovou skladbu nemusíte opravovat nic. 

Ke druhé části dotazu. Prosím urgujte dříve, já jsem našla dotaz předchozí již z 5.3. Někdy se stane, že mám velmi zahlcený mail, od ledna do března je to časté, nejde to nijak redukovat a řešit. Někdy se mi i maily samy vymažou. Je pak potřeba po 4-5 dnech dotaz urgovat. Zkoušela jsem hledat a nemohu Váš mail z března najít. Vím, že je to moc úkolování, když si za dotazy platíte, ale nechci, abyste si čerpali další přes web, tak chci diskusi přesunou na mail a tam mám tyto problémy, za což se omlouvám,  ale začátkem roku to jinak nejde, než když neodpovím, tak zkusit víckrát - promiňte.

Já si myslím, že to dobře není, ale moc tomu popsanému účtování nerozumím - 231 s položkou 5137 proti 554 mi není jasné - proč by se toto mělo provádět? Není tam překlep a nemyslela jste spíše 558?.

Jestli jste chtěla opravit položky, tak by byl špatně ten účet 554. Oprava měla být asi jen 558 MD / 042 D a 028/088 a 231 s pol. 6121 minus D a 231 s položkou 5137 D. Pak měla být oprava 558 MD/ 231 D. Je to vliv na VH, ne na 401. Lze ještě teď opravit 558 MD/401 D a tím by to mělo být v pořádku.  

V 11/2014 jsem uhradila fakturu za služby BOZP 8.010,- klasicky 518/321 a 321/231. Včera tj. v 05/2015 jsem náhodou v neotevřeném emailu ze dne 12.12.2014 našla u starosty, že k této faktuře (že se jednalo o proforma fakturu jsem si všimla až teď) přišla faktura - daňový doklad na -1.702,- (dobropis). Peníze však na účtě nejsou dodnes. Kdyby tato částka přišla, hned bych po dokladu pátrala a nedošlo by k této situaci. Prosím o radu, jak toto vyřešit zápisem 377/408 1.702,- si nejsem jistá.

To není žádný problém - opravte jen:  518  minus MD/ 321 minus D - až přijdou peníze, tak jen 231 s položkou např. 2324 MD/ 321 D. Ona proforma fa ne vždy má charakter zálohy, někdy je to rovnou plnění a k přijaté platbě pak přijde jen daňový doklad kvůli DPH. Žádnou chybu jste neudělala. Pozor - na ten účet 408 se účtuje jen v případě, když je chyba významná, tj. minimálně 0,3% aktiv netto vaší rozvahy, nebo 260 tis. Kč, pokud je 260 tis. Kč částka vyšší. 

Dobrý den, vím, že ohledně PDP už toho bylo napsáno až až. Já jsem se do toho teď tak zamotala, že nevím, zda to mám správně nebo ne. Prosím proto o kontrolu. V přiznání DPH za 4/15 mi vyšel nadměrný odpočet ve výši Kč: 25.551,-. Na ř. č. 10+11 mám Kč: 8.100,-. Na ř. 43+44 O. Při pořizování faktur rovněž účtuji přes 231 MD 8901 a 231 D např. 3612,5171. Jde mi teď o zúčtování položky 8901. Když nic neodvádím, tak mám proúčtovat až když obdržím nadměrný odpočet od FÚ nebo při podání daňového přiznání část a pak zbytek. Zápis by byl MD 343 -25.551,-, D 231 pol. 8901 8.100,- a zároveň 231 6399 5362 -33651,-. Snad jsem to popsala alespoň trochu srozumitelně.

Myslím si, že to máte zaúčtováno přesně tak, jak to má být. Na 5362 celý nárok na odpočet ze všech plnění, tj. vlastně jakoby nadměrný odpočet navýšený o PDP - tj. o 8100,- . Jste šikulka. V dokumentu, co přišel ke knize RS 2015 (je i ke stažení na stránkách) najdete příklad podoby přiznání a jak přiznání proúčtovat, ale jak říkám, odhaduji, že to máte dobře. 

Z důvodu změny zákona o daních z příjmů a oblast zdaňování prospěchů z výpůjček – u nás se nejvíce týká našich příspěvkových organizací (PO) – chceme změnit formu vymezení majetkových práv u majetku, užívaného našimi PO. Po přečtení Vašeho dokumentu „Rekapitulace - majetkoprávní vztahy k PO a daň z příjmů 2015“ a několika dotazů, se nám však naše snaha jeví jako zbytečná…  Předmětem daně je podle Vás i nepeněžní příjem ze svěřeného majetku, který je předán k hospodaření dle §27, odst. 2), písmene e) zákona č. 250/200 Sb. Měli jsme za to, že právě tato jediná forma není vůbec předmětem daně – veřejnoprávní vztah daný přímo zákonem. U nás je kvůli odpisování veškerý nemovitý majetek našim p.o. předán formou smlouvy o výpůjčce. Kromě Bytermu je vesměs u všech použit na účely vymezené v §20, odst. 8 zákona o daních z příjmů. Nejkritičtějším je ale právě Byterm, který spravuje bytový a nebytový fond města a vztah k nemovitostem má sjednán právě výpůjčkou. Tedy po novu by měl Byterm jednoznačně zdaňovat. Protože pravděpodobně i případná novela do konce roku 2015 u Bytermu nic nezmění, hledáme tedy nový způsob a jako možné varianty se nám jeví na místo smlouvy o výpůjčce uzavřít: - smlouvu o správě majetku dle § 1400 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, anebo - příkazní smlouvu (měli jsme do roku 2005 mandátní smlouvu – pak audit z kraje napadl, že je to příspěvková organizace, ale přitom žije z mandátní odměny a nikoliv z příspěvku zřizovatele a byli jsme donuceni smlouvu zrušit a nastavit systém tak, abychom příjmy z nájemného převáděli na město (zdaňujeme zde) a zpět jim posíláme příspěvek na činnost organizace a příspěvek na opravy domovního fondu), anebo - nájemní smlouvu (zde bychom viděli ale problém výši nájemného, symbolickou částku by někdo mohl považovat za zastřený právní úkon výpůjčky) Naše organizace můžeme rozdělit do 3 skupin: 1. Byterm (úplný „atyp“) 2. ZŠ a SVČ (občas se v jejich vedlejší hospodářské činnosti objeví užitek – např. pronájem tělocvičny, sálu pro ples apod.) 3. MŠ, Knihovna, Muzeum (nemovitosti nijak dál nepronajímají – tj. nemají žádné užitky z našeho majetku) Nyní chceme řešit jen Byterm. U ostatních převažují činnosti vymezené v §20, odst. 8 zákona o daních z příjmů tak spoléháme, že se to u nich nějakou novelou do konce roku vyjasní, případně jinak obhájí. 1. Byterm (úplný „atyp“) Ve zřizovací listině máme vyhrazeno, že veškeré příjmy z majetku jsou příjmem zřizovatele, tj. o výnosech účtujeme my a Byterm jen vybírá a přeposílá vybraný nájem městu. I rozhodování o přidělení bytů a nebytů je na radě města, nikoliv na Bytermu. Na druhou stranu město posílá Bytermu neinvestiční příspěvek, a to jak na opravy a údržbu majetku, tak na činnost Bytermu jako takového (mzdy, režie, apod.). Myslím tedy, že na tento případ by se dal systém správy cizí věci nebo příkazní smlouvy aplikovat. Otázkou je, jestli na oba stávající příspěvky (opravy i činnost) nebo jen na činnost a příspěvek na opravy ponechat v režimu příspěvku zřizovatele. Nově by systém mohl vypadat takto: VARIANTA I (správa cizí věci) - ve zřizovací listině zůstanou příjmy z majetku (nájmy) vyhrazeny zřizovateli a vztah ke spravovaným nemovitostem bude dán smlouvou o správě cizí věci (příp. příkazní smlouvou) s tím, že za činnost správce bude městem hrazen neinvestiční příspěvek, nikoliv odměna a na opravy bude zasílán také neinvestiční příspěvek, - Byterm bude vybírat od nájemníků nájemné a bude ho přeposílat městu, město bude účtovat o předpisu nájemného a zdaňovat ho, - město nebude Bytermu posílat na činnost (za samotnou správu nemovitostí) dle smlouvy o správě cizí věci odměnu (např. 155,- Kč/byt/měsíc), protože tato odměna bude stanovena rovnou ve zřizovací listině jako transfer – příspěvek (pokud by to tak nebylo, musela by být odměna asi účtována do tržeb za vlastní výkony a zdaňována daní z příjmů, a to i když je činěna v rámci hlavní činnosti organizace – to by bylo nevýhodné !!! - město bude Bytermu posílat nadále neinvestiční příspěvek na opravy a údržbu nemovitostí dle zásady stanovené ve zřizovací listině VARIANTA II (nájem) - ve zřizovací listině zůstanou příjmy z majetku (nájmy) vyhrazeny zřizovateli a vztah ke spravovaným nemovitostem bude dán nájemní smlouvou, s tím, že za činnost správce bude městem hrazen neinvestiční příspěvek a na opravy bude zasílán také neinvestiční příspěvek, - smyslem nájemní smlouvy bude nastavení vztahu Bytermu ke spravovaným nemovitostem a zabezpečení jejich správy (nájemné bude stanoveno na 1,- Kč/rok, protože Byterm nebude mít z pronajatých nemovitostí žádné užitky a naopak se bude muset o ně starat), - Byterm bude vybírat od nájemníků nájemné a bude ho přeposílat městu, město bude účtovat o předpisu nájemného a zdaňovat ho, - město bude Bytermu posílat na činnost (za samotnou správu nemovitostí) transfer – příspěvek - město bude Bytermu posílat nadále neinvestiční příspěvek na opravy a údržbu nemovitostí dle obecné zásady stanovené ve zřizovací listině VARIANTA III (svěření do správy dle §27, odst. 2), písmene e) zákona č. 250/200 Sb) - nemůžeme kvůli odpisům (miliardový majetek, který by musela p.o. odepisovat a odpisy krýt finančními prostředky) Kdybychom na Byterm nepotřebovali převést nějaké úvěrové závazky a další dlouhodobé přijaté zálohy (realizováno již v roce 2011), bylo by i kvůli agendě DPH asi lepší převést Byterm na organizační složku města nebo její další odbor. Bohužel teď již to nelze. Nyní nám připadá asi nejvhodnější ta smlouva o správě cizí věci. Myslíte, je to takto možné provést a má to případně nějaké jiné právní/daňové dopady – jak pro město, tak pro p.o. ? Pokud ano, vyhneme se (i naše PO-Byterm) podle Vás tak zdanění nepeněžního příjmu ? Jak byste doporučovali majetkový vztah k Bytermu nyní nastavit, když odmyslíme variantu předání do správy ? Nemáte informace, že bude tato oblast do konce roku ještě novelizována ? Víte o nějakém Vašem klientovi – městu, který užívací vztah k organizaci typu Byterm, technické služby, nyní překlopil např. do nájemní smlouvy ? V dokumentu „Rekapitulace - majetkoprávní vztahy k PO a daň z příjmů 2015“, uvádíte, že problematiku se snažíte dále komunikovat (částečně i prostřednictvím komory daňových poradců). Máte, případně, kdy očekáváte, že budete mít k dispozici další stanoviska ? Děkuji

Já začnu odzadu - minulý týden jsme měli na Svazu měst a obcí schůzku s pracovníky Komory daňových poradců (sekce pro neziskové organizace) - v tomto týdnu by měl odcházet další dopis směrem na MF s opětovnou žádostí o konkrétní odpovězení jednotlivých dotazů. Až bude konečné znění, které bude odcházet odsouhlaseno, dal bych asi text na stránky - kdy se dostaneme k nějaké odpovědi - to samozřejmě nevím.

Nyní k vašemu nastavení - jsem přesvědčen, že zrovna u toho Bytermu ten problém není tak zásadní. Pokud to správně chápu - bavíme se pouze o bytech či nebytových prostorech, které oni spravují pro vás (smlouvy jsou uzvírány jménem Města a na účet Města ...). Za těchto okolností rozhodně nemůže být problém s nějakým nepeněžním příjmem a jsem také přesvědčen, že vůbec uvažovat o výpůjčce či svěření je nevhodné. Totiž oni jsou v pozici, kdy z daných věcí nepobírají jakékoliv užitky, pouze o věci pečují.

Když to trochu přeženu, jsou v pozici uklízečky, která uklízí v domě, ale aby tam mohla uklízet, tak nebude mít budovu vypůjčenu. Tedy nastavení, že BYTERM je servisní organizace, odvádí nájemné Městu, uzavírá jeho jménem smlouvy a má třeba zřizovací listinou vymezen nějakým výčtem majetek, o který bude pečovat (pozor - ne ve smyslu, že je svěřen - svěřit bych správně měl také k vlastnímu využití), případně to bude uděláno nějakou jinou smlouvou - to považuji za správné a také dańově nejbezpečnější. Náklady na správu a údržbu či opravy by byly kryty příspěvkem - je to nejčastější cesta v této oblasti, pokud na tuto činnost mají příspěvkovou organizaci (je to také běžný model u obecních technických služeb - příspěvkových organizací). Tedy rozhodně bych neváhal ani minutu a nastavil buď přímo do ZL majetek, o který budou pečovat s právy a povinnostmi (na úrovni správy cizí věci) nebo jen to vymezil jako hlavní činnost s tím, že detaily budou definovány zvláštní smlouvou o správě cizí věci.

Rozhodně u bytů... nedoporučuji jít cestou nájmu - to vyvolává technické komplikace - uživatelé jsou najednou v pozici podnájemníků (nikoliv nájemců), je velký problém s otázkou schvalování nájmů ...ZN

Dostala se mi do rukou Smlouva o zřízení věcného břemene za úplatu. Když jsem chtěla přeúčtovat pozemky na AU věcných břemen, zjistila jsem, že už jsou v minulosti jednou přeúčtovány. Mám znovu přeúčtovat a tím budu vědět, že na dané parcele jsou dvě věcná břemena nebo ponechat bez přeúčtování a při auditu doložit, že je již v minulosti daná parcela přeúčtována?

Toto se stává docela často, že na jednom pozemku vznikne více VB. Pak již není potřeba nic řešit - stačí vést na analytice "pozemek s VB" jen jednou :o) (ono to jinak ani nejde). A je to tak v pořádku. 

Jestli je možné, nebo spíš vhodné měnit během roku účetní metodu. Jedná se mi o účtování záloh za služby nájemníkům, kdy po celou dobu účtujeme předpis MD 311 / D 603 výnosy, (úhradu MD 231.00.00.3612.2111/D 311). Faktury vztahující se k těmto službám dáváme přímo na nákladové účty třídy 5xx. Způsob byl zaveden bývalou účetní a my v něm pokračujeme. Během let to žádný z auditorů z krajského úřadu do dneška ani nenapadl. Směrnici o účtování máme takovou všeobecnou. Na základě zde pročtených dotazů vím, že tento způsob účtování není přímo vyloučen. V podstatě již máme teď cca půl roku účtování za sebou. Paní místostarostka si v květnu vyžádala ohledně účtování konzultaci z krajského úřadu, a na základě toho by chtěla od července zavést novou metodu účtování. Nejsem zásadně proti, ale nejsem si zcela jistá, zda to během roku lze, nehledě k tomu, že mám z toho velkou, velkou obavu. Ze zkušenosti vím, že i při sebevětší pozornosti a kontrole se prostě chybička vloudí. Pak se dělá oprava, pak oprava po opravě a za půl roku se v tom už nikdo nevyzná. Pokud budete mít chvilku, chtěla bych Vás poprosit o Váš názor.

Ještě doplnění - špatně jsem si tento dotaz přečetla, myslela jsem, že se ptáte na změnu metody z přeprodeje na výsledkovou. Jen při dalším čtení (a upozornění , za což děkuji) musím říct, že se rozhodně nesmí ! zálohy účtovat rovnou do výnosů, ale když se účtují přímo do nákladů fa k rozúčtování, tak by se ke konci roku měly udělat dohady 388/602 na výnosy ze služeb i 5xx /389 na náklady spotřebované. Určitě také nepatří na výnosy ze služeb souvisejících s  nájmem na účet 603 -  zpravidla volíme účet 602. Na účet 603 lze účtovat úhrady za služby, které jsou jakoby nedílnou součásti nájmu (které se zpravidla nezúčtovávájí). 

Změna metody - účtovat 1/2 roku na náklady a pak jako přeprodej má vliv na výkaz ZZ i na rozvahu, a zákonem o účetnictví toto není dovoleno - jde změnit meziročně a popisuje se do přílohy k závěrce - najdete v § 7, odst. 4). Opravdu doporučuji v průběhu roku neměnit - nesmí se to - a všechny důsledky, kterých se obáváte, jsou velmi pravděpodobné a navíc by účetnictví bylo velmi nepřehledné a bylo by to na nedostatek v přezkumu. To je moc rizik, takže vydržať! (s metodou do konce roku). 

Jak zaúčtovat následující případ. Na naše město došlo rozhodnutí o vyvlastnění pozemků (ve vlastnictví fyzických osob) z důvodu uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury a vlastnické právo k pozemkům přechází na vyvlastnitele, tj. na naše město. Stavbu (rozšíření ulice) provádí město. V rozhodnutí je dále uvedeno, že výše náhrady se stanoví na 90 tis. Kč, které je město povinno složit do úschovy u okresního soudu. Dále se městu ukládá povinnost uhradit náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku ve výši 2 tis. Kč. Jak celý případ zaúčtovat? Navrhuji: 1) k datu nabytí právní moci rozhodnutí o vyvlastnění zaúčtuji předpis závazku MD 042 (PAP – nevím, zda partner je okresní soud nebo FO??) / D 378 92tis.Kč, 2) úhrada částky okresnímu soudu MD 378/ D 231 (RS: par. 3639, pol. 6130) 92tis.Kč, 3) k datu podání návrhu na vklad do KN zaúčtuji MD 031/ D 042 92tis.Kč. Ještě jsme uvažovali o variantě, že náklady by vcházely do pořizovací ceny stavby rozšíření ulice (tedy jako náklad související s pořízením majetku – pak položka RS 6121)?

Vy pořizujete pozemky a vše jsou výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku. Ta částka složená do úschovy okresního soudu je záloha na pořízení DM - pozemku, účtuje se zápisem 052 MD / 231 odpa např.  3639 ( nebo dle účelu např.2212) , pol. 6130. 

ZP - 042 MD / 231 + RS (stejnou jako u zálohy). 

Předpis závazku je možný k datu nabytí právní moci rozhodnutí: 042/321 - partner je občan - fyzická osoba (111). , pak zúčtování zálohy 321/052. K datu vkladu do KN - správně 031/042. 

Tyto související náklady patří k pozemku, vy pořizujete 2 majetky - pozemky a pak stavbu, toto jsou náklady související s pořízením pozemku a do ocenění pořizovací cenou patří k hodnotě pozemku. 

Obdrželi jsme smlouvu – rozhodnutí z MŽP o přidělení dotace na kanalizaci, kde součástí té smlouvy je i tabulka, kde je uvedeno v jaké výši dotace obdržíme a současně je tam uvedena půjčka od SFŽP a vlastní zdroje, které dohromady s tou půjčkou činí 10%. Nejprve zaúčtuji na podrozvahu 942/999 částku dotace od FS a SFŽP a budu na podrozvahu účtovat i půjčka od SFŽP? A současně rozpočtovým opatřením navýším rozpočet o dotaci z FS a SFŽP a také o tu půjčku z SFŽP, která činí 8.mil.? Jinak mě ta částka v rozpočtu bude chybět, nevím jestli uvažuji správně! A pod jakou položkou a asi i UZ a NZ ji budu dávat do rozpočtu? Vlastní zdroje musím pokrýt rozpočtem, ty do rozpočtového opatření nebudu dávat.

Na podrozvahu od roku 2015 již na účet 915 krátkodobou pohledávku z transferu, na 955 dlouhodobou - když čekáte vypořádání za dobu delší než 12 měsíců. Půjčku od SFŽP byste na podrozvahu účtovat neměla, jen očekávanou dotaci. Půjčku budete účtovat až při čerpání a to na rozvahu, na účet 452 nebo 326 (krátkodobé).  Ze zkušenosti vím, že se vypořádání se SFŽP táhne dlouho - možná by bylo vhodné zvolit ty dlouhodobé účty. Půjčka se však rozpočtuje, a to na položku 8123, splátky pak na 8124 (příp. krátkodobé 8113,8114). Přijatou dotaci byste měla rozpočtově navýšit, jen když se očekává příjem do konce roku. U SFŽP jsou často propláceny částky průběžně, tak dle odhadu, kolik stihnete předložit cca do max. listopadu, aby vám stihli jejich krytí poslat. K půjčce od SFŽP se dává jen UZ, nástroj a zdroj jsou tam dost zbytečné, nevím  však, jaké máte pokyny. 

Zaměstnanec při sečení trávy způsobil škodu občanovi tím, že došlo k rozbití zadního okna u os. auta. Obec nahlásila pojistnou událost pojišťovně. Ta ale škodu neuznala, neboť místo sekání nebylo řádně označeno. Občanka fakturu uhradila a teď po nás požaduje celou částku. Prosím o to, jak mám zaúčtovat tento případ jak nákladově tak rozpočtově.

Zaúčtujte zápisem např. 547 MD/ 321 D, úhradu s položkou 5192, odpa 3745. 

Ohledně přecenění majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou. V pondělí jsme měli zastupitelstvo, na kterém zastupitelé schválili záměr prodat dva pozemky. Jenže já to netušila, takže jsem nebyla připravena na tuto možnost a teď řeším reálnou hodnotu. Ve směrnici máme pravidla pro stanovení reálné hodnoty tyto: ocenění ve výši tržní ceny, ocenění na základě znaleckého posudku a kvalifikovaný odhad, který stanoví zastupitelstvo. Jenže zastupitelstvo žádný neschválilo. Zastupitelstvo si pro potřeby prodeje stavebních pozemků vytvořilo cenovou mapu, ale neschválilo ji. Budou ji používat jako takovou pomůcku při stanovování prodejní ceny pozemků, myslíte, že bych mohla v tomto případě také vycházet z této cenové mapy při stanovení reálné hodnoty? Nebo mám raději počkat do příštího zastupitelstva a nechat si schválit kvalifikovaný odhad?

Bylo by asi nejlepší si upravit směrnici z kvalifikovaného odhadu na text "dle cenové mapy", které zastupitelstvo podpůrně při určení prodejní ceny pozemků  používá v aktuální podobě k datu schválení záměru prodeje. Pak by bylo po starostech - je to u vás schůdné? 

Jen chci doplnit - MF se "ústně" zmiňuje, že místo tržní ceny se bude vycházet z ceny očekávané prodejní, což by se možná mohlo do té směrnice již teď také doplnit. Ta cena prodejní je správnější, protože nedochází k nadhodnocení aktiv, nejsprávněji by bylo ji ještě snížit o náklady s prodejem (např. o hodnotu daně z nabytí nemovitých věcí). 

Obec pořádá jako každý rok Den dětí a v letošním roce jedna společnost (s.r.o.) poskytla obci finanční dar nebo jak to správně nazvat - finanční příspěvek na jeho pořádání. Finanční částku jsem přijala do pokladny na základě příjmového dokladu. Použijeme ji na nákup drobných věcí do tomboly pro děti. Nevím jak správně zaúčtovat, neměla by být i uzavřená nějaká smlouva apod.

Pokud darovací smlouvu nepožadovalo s.r.o., nemusíte ji sepisovat - její písemná podoba není ze zákona povinná. Zaúčtování finančního daru jen: 261 MD/ 672 D a přes RS 231 5182 D a 2321 MD. 

Obec má schválenou žádost k dopracování před uzavřením Smlouvy o poskytnutí dotace z ROP Stř. Morava na akci Revitalizace centra obce. Bude se jednat o investiční akci- rekonstrukce silnic, chodníků, budování nových chodníků, parkovací místa, obnova mobiliáře, doplnění veřejného osvětlení a sadové úpravy. V celé akci převládá rekonstrukce silnic – 60%. Dle jednotlivé SO jsem náklady rozčlenila na ODPA silnice 2212, chodníky 2219, veř.osvětlení 3631, mobiliář 2219 (tady si nejsem jistá). Není mi jasné, jak mám vyhodnotit sadové úpravy – činí cca 8% celkových nákladů a dle projektu jsou rozděleny do 4 částí v revitalizovaném území. Ve dvou případech se jedná o úpravy zelených ploch u silnice – sadové úpravy a osázení stromy. V jednom případě revitalizace prostranství do 350 m2, kde budou sadové úpravy – travnatá plocha, zasazeny keře, trvalky a stromy, dále na této ploše bude vybudován chodník, osazeny prvky mobiliáře a vybudována mlatová plocha, osazení výtvarného prvku a vybudovány 3 parkovací místa. Na dalším podobném prostranství, bude rovněž vybudováno parkovací místo, vybudovaná zpevněná plocha, kde bude umístěn mobiliář, založen nový trávník, osazení keři a stromy. Nevím, zda v prvních dvou případech přiřadit náklady k silnici na 2212 a TZ této silnice a posledních dvou uvedených případech přiřadit náklady na 2219 a v majetku vést jako dvě samostatná veřejná prostranství se všemi prvky – chodník, parkovací místo atd. a do dokončení TZ těchto prostranství. Sadové úpravy u těchto dvou případů jako zhodnocení 031 a po dokončení TZ vést na účtu 029 a odepisovat?

Při pořizování této investiční akce si přiděláte hrozně práce členěním na paragrafy - není to nutné, stačí zvolit převažující 2212 a celou akci rozpočtovat na odpa 2212 s položkou 6121. Po dokončení se nadefinují pořízené dlouhodobé majetky. 

Ono to v praxi opravdu ani jinak nejde, při úhradách se vám nepodaří vedlejší pořizovací náklady rozdělit na jednotlivé odpa - např. projekt, administraci dotace....

Ohledně nadefinování majetku:

Doporučila bych nadefinovat zpevněné plochy a chodníky a náklady na zeleň mezi ně rozpočíst, nedávala bych jako TZ pozemku, ale jako vedlejší náklad ke zpevněným plochám (rozpočteně).

Zkuste nadefinovat stavby dle umístění - např. chodník, zpevněná plocha - parkovací místa, příp. terénní úpravy - i to je stavba na 021. Vše pořizujte přes 042 a na konci majetek zkuste řádně nadefinovat a všechny související náklady k nadefinovanému majetku rozpočítat. Podívejte se na jiné dotazy a odpovědi např. přes heslo "rozvrh" u vyhledávače dotazů - je tam popsáno, jak se to dělá. Mobiliář, pokud není volně přemístitelný, ale umístěný trvale - zabudované lavičky, mříže ke stromům, pevné odpadkové koše - přidejte k ocenění zpevněné plochy a o mobiliáři dejte jen poznámku  na kartě (jinak se to dost špatně inventuje i inventarizuje). "Volné" věci zařaďte na 022 jako soubor, pokud máte dotací povolen i neinvestiční výdaj - pak lze zeleň a "volné" věci dát i na 518 (zeleň), 558 a 028/088 (mobiliář).